Array ( [0] => 14880325 [id] => 14880325 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gametogeneze [uri] => Gametogeneze [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Gametogeneze''' je tvorba pohlavních buněk – '''[[Pohlavní buňka|gamet]]''' (z [[řečtina|řeckého]] γαμετης = ženatý). Pohlavní buňky vznikají redukčním dělením – [[Meióza|meiózou]]. Ta je evolučně mladší než [[mitóza]]. Gamety mají v důsledku redukčního dělení [[Ploidie#Haploidie|haploidní]] sadu [[chromozom]]ů. Vyvíjejí se z buněk [[Zárodečný epitel|zárodečného epitelu]] pohlavních žláz samčích – [[varle|varlata]] (''testes'') – a samičích – [[vaječník]]y (''ovaria''). [1] => [2] => Gametogeneze probíhá ve dvou fázích: [3] => * ''fáze růstu'' (proliferace) – prvotní zárodečné buňky (gametogonie) mající [[Ploidie#Diploidie|diploidní]] sadu chromozómů se množí mitózou; [4] => * ''fáze zrání'' – v gonádách se z gametogonií meiózou vyvíjejí gamety. [5] => [6] => Vývoj samčích a samičích pohlavních buněk je značně rozdílný. [7] => [8] => == Spermatogeneze == [9] => [[Soubor:Spermatogeneze.jpg|náhled|upright=1.2|[[Spermatogeneze]]]] [10] => {{Viz též|Spermatogeneze}} [11] => Spermatogeneze (jinak též spermiogeneze) probíhá po celé období pohlavní aktivity. Mužské pohlavní buňky [[spermie]] se vyvíjejí v semenotvorných kanálcích varlete. Jejich zrání začíná vlivem [[Pohlavní hormon|pohlavních hormonů]] v [[puberta|pubertě]]. Zárodečné buňky [[spermatogonie]] opakovaně rostou, obohacují se živinami a mitoticky se dělí na [[spermatocyt]]y I. řádu. Toto stadium označujeme jako stadium růstu. [12] => [13] => Vstoupí-li buňka do stadia zrání, nastává první meiotické dělení. Vznikají ''prespermatidy'' (sprematocyty II. řádu). Následuje krátká interkineze (období mezi dvěma cykly dělení), ve které nedochází k replikaci [[DNA]]. Druhým meiotickým dělením se vytváří [[spermatida|spermatidy]], malé buňky s haploidními sadami chromozómů. Presprematidy a spermatidy zůstávají spojeny mezibuněčnými [[cytoplazma]]tickými můstky, zajišťujícími synchronizaci vývoje a výměnu produktů [[gen]]ů mezi buňkami. Spermatidy setrvávají v záhybech [[Sertolliho buňka|Sertolliho buněk]], které je zásobují pro jejich vývoj důležitými látkami a energií. [14] => [15] => Konečným dozráváním mužských pohlavních buněk označovaným jako spermiohistogeneze získávají spermatidy tvar i funkci, které jsou nezbytné pro proniknutí k vajíčku a jeho oplodnění: [16] => [17] => * z jádra se formuje hlavička spermie [18] => * [[centriola|centriol]] vytváří [[bičík]], který se postupně prodlužuje. Energii k pohybu bičíku zajišťují [[mitochondrie]] v krčku spermie oxidativní [[Fosforylace|fosforylací]]; [19] => * z [[Golgiho aparát|Golgiho komplexu]] se vytváří [[Akrozom|akrosomální]] váček, jehož [[enzym]]y jsou nezbytné k proniknutí spermie do [[vajíčko|vajíčka]]; [20] => * chromozomy jádra se velmi pevně kondenzují. DNA je fixována do krystaloidní formy bazickými proteiny – protaminy (nahrazují [[histon]]y). Veškerá genová aktivita je potlačena. [21] => [22] => Po dokončení spermiohistogeneze se spermie uvolňují do lumen kanálků a jsou pasivně unášeny do [[nadvarle]]te. Z každé zárodečné buňky vzniknou čtyři plnohodnotné spermie. [23] => [24] => == Oogeneze == [25] => [[Soubor:Oogeneze.jpg|náhled|upright=1.2|[[Oogeneze]]]] [26] => Ženské pohlavní buňky [[vajíčko|vajíčka]] se vyvíjejí ve [[vaječník|vaječnících]]. Lidské vajíčko má průměr 0,1 mm, velikost je druhově specifická. Vajíčko vzniká z buněk zárodečné linie v kůře vaječníků. Ve vaječníku je založeno okolo 2 milionů zárodečných buněk [[oogonie|oogonií]]. [27] => [28] => Množení oogonií mitotickým dělením začíná koncem 2. měsíce a končí v 5. měsíci intrauterinního vývoje. K oogoniím se přikládají v jedné vrstvě buňky [[coelom]]ového epitelu, vznikají tzv. primordiální folikuly. Asi u 50 % oogonií se tato vrstva nevytvoří, buňky hynou [[Apoptóza|apoptózou]]. Z oogonií vzniknou mitózou oocyty I. řádu (u žen jejich vznik (stadium růstu) končí již do 3. měsíce po narození). Oocyty I. řádu vstupují do meiosy. Profáze 1. zracího dělení probíhá do diplotenního stadia, ve kterém oocyty setrvávají až do hormonální iniciace dalšího zrání, tzv. diktyotenní stadium. [29] => [30] => Zrání jednotlivých [[Ovariální folikul|folikulů]] pak pokračuje až po pubertě vlivem hormonů. Stimulem k pokračování prvého zracího dělení je u některých druhů [[progesteron]], u jiných změna hladiny [[estrogen]]ů a progesteronu v průběhu [[menstruační cyklus|menstruačního cyklu]]. Stadium zrání probíhá po celé období pohlavní aktivity (u ženy v cyklech Ø 28 dní – dozrává vždy po jednom vajíčku). Během života ženy dozrává asi jen 400–500 vajíček. První meiotickým dělením (v metafázi) z vyvíjejícího se ooccytu vzniknou dvě haploidní buňky: jeden oocyt II. řádu a jedna buňka rudimentární, tzv. pólocyt (pólové tělísko). Buňka zůstává nerozdělena. [31] => [32] => Druhé meiotické dělení je iniciováno po [[ovulace|ovulaci]] a dokončeno až po proniknutí spermie do vajíčka, kdy z oocytu II. řádu vznikne jedno vajíčko a druhé pólové tělísko. Zároveň 1. pólocyt prochází ještě mitózou, dělí se ve dvě a všechna 3 pólová tělíska záhy zaniknou a jsou resorbována. V průběhu zrání vajíčka před ovulací jsou některé geny vajíčka intenzivně [[Exprese genu|exprimovány]]. Probíhá syntéza [[RNA]], proteinů a různých zásobních látek, některé [[mRNA]] jsou transportovány do cytoplazmy, kde jsou skladovány v inaktivní formě a aktivovány teprve po oplodnění vajíčka. Další zásobní látky, proteiny i RNA všech typů jsou do vajíčka transportovány z buněk folikulu. Některé zásobní látky jsou syntetizovány v [[játra|játrech]] matky a transportovány [[krev|krví]] do vajíčka. Struktura vajíčka i množství látek jsou tak významně ovlivněny geny mateřských somatických buněk. Při poruchách hormonální regulace dochází k prodloužení proliferační fáze cyklu označovanému jako „přezrávání“ vajíčka. Následkem je dezintegrace struktury buněk i poruchy [[Dělicí vřeténko|dělicího vřeténka]] a vznik nondisjunkcí chromozómů a [[Numerické chromosomální aberace|aneuploidie]] [[fetus|plodu]]. [33] => [34] => == Odkazy == [35] => [36] => === Poznámky === [37] => * {{WikiSkripta|Gametogeneze|50943}} [38] => [39] => === Literatura === [40] => * {{Citace monografie [41] => | příjmení = Leifer [42] => | jméno = Gloria [43] => | titul = Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství [44] => | vydavatel = Grada [45] => | místo = Praha [46] => | rok = 2004 [47] => | isbn = 80-247-0668-7 [48] => | url = http://books.google.cz/books?id=lCjavfB1RH8C&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false [49] => | počet stran = 952 [50] => }} [51] => [52] => {{Fyziologie rozmnožování}} [53] => {{Autoritní data}} [54] => [55] => {{Portály|Medicína}} [56] => [57] => [[Kategorie:Ontogeneze]] [58] => [[Kategorie:Gynekologie a porodnictví]] [] => )
good wiki

Gametogeneze

Gametogeneze je tvorba pohlavních buněk - gamet (z řeckého γαμετης = ženatý). Pohlavní buňky vznikají redukčním dělením - meiózou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vajíčko','vaječník','chromozom','Ploidie#Haploidie','mitóza','Meióza','DNA','cytoplazma','Zárodečný epitel','Sertolliho buňka','bičík','Fosforylace'