Array ( [0] => 15489363 [id] => 15489363 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gliwice [uri] => Gliwice [3] => Gliwice Feb 2014 038.JPG [img] => Gliwice Feb 2014 038.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Gliwice, město v Polsku, se nachází v Slezském vojvodství a je součástí hornoslezské aglomerace. S bohatou historií a dynamickým rozvojem se stalo významným centrem kultury, vzdělávání a průmyslu. Historie Gliwic sahá až do 13. století, kdy byly založeny jako osada, která se postupně rozvíjela díky těžbě uhlí a průmyslové výrobě. Dnes město kombinuje historické prvky s moderními architektonickými řešeními, což vytváří unikátní atmosféru. Město je také známé svými vzdělávacími institucemi, včetně Vysoké školy technické v Gliwicích, která přitahuje studenty z celé země i ze zahraničí. Tato vysoká škola se vyznačuje kvalitním vzděláním a inovativním výzkumem, což posiluje konkurenceschopnost regionu. Kromě průmyslové tradice je Gliwice také městem kultury. Pořádají se zde různé kulturní akce, festivaly a výstavy, které obohacují život obyvatel a návštěvníků. Město nabízí širokou škálu volnočasových aktivit, včetně sportu, umění a zábavy. Přírodní parky a krásné zelené plochy poskytují obyvatelům možnost užívat si aktivní životní styl. Díky svému umístění v srdci Slezska je Gliwice skvěle propojeno s ostatními městy a regiony, což usnadňuje cestování a obchodní spolupráci. Občané jsou hrdí na své město a jeho tradice, což přispívá k silnému komunitnímu duchu. S pevným základem v tradici a otevřeností k moderním inovacím má Gliwice před sebou světlou budoucnost. Je to město, které poskytuje obyvatelům kvalitní život a zároveň se aktivně podílí na regionálním rozvoji, čímž se stává inspirativním místem pro život a práci. [oai_cs_optimisticky] => Gliwice, město v Polsku, se nachází v Slezském vojvodství a je součástí hornoslezské aglomerace. S bohatou historií a dynamickým rozvojem se stalo významným centrem kultury, vzdělávání a průmyslu. Historie Gliwic sahá až do 13. století, kdy byly založeny jako osada, která se postupně rozvíjela díky těžbě uhlí a průmyslové výrobě. Dnes město kombinuje historické prvky s moderními architektonickými řešeními, což vytváří unikátní atmosféru. Město je také známé svými vzdělávacími institucemi, včetně Vysoké školy technické v Gliwicích, která přitahuje studenty z celé země i ze zahraničí. Tato vysoká škola se vyznačuje kvalitním vzděláním a inovativním výzkumem, což posiluje konkurenceschopnost regionu. Kromě průmyslové tradice je Gliwice také městem kultury. Pořádají se zde různé kulturní akce, festivaly a výstavy, které obohacují život obyvatel a návštěvníků. Město nabízí širokou škálu volnočasových aktivit, včetně sportu, umění a zábavy. Přírodní parky a krásné zelené plochy poskytují obyvatelům možnost užívat si aktivní životní styl. Díky svému umístění v srdci Slezska je Gliwice skvěle propojeno s ostatními městy a regiony, což usnadňuje cestování a obchodní spolupráci. Občané jsou hrdí na své město a jeho tradice, což přispívá k silnému komunitnímu duchu. S pevným základem v tradici a otevřeností k moderním inovacím má Gliwice před sebou světlou budoucnost. Je to město, které poskytuje obyvatelům kvalitní život a zároveň se aktivně podílí na regionálním rozvoji, čímž se stává inspirativním místem pro život a práci. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Gliwice [2] => | obrázek = Gliwice_old_town.jpg [3] => | popisek = Gliwická radnice [4] => | vlajka = POL Gliwice flag.svg [5] => | znak = POL Gliwice COA.svg [6] => | zeměpisná šířka = 50.283333 [7] => | zeměpisná délka = 18.666667 [8] => | nadmořská výška = 200 až 278 [9] => | stát = Polsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [11] => | název vyššího celku = [[Slezské vojvodství|Slezské]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [13] => | název nižšího celku = městský okres [14] => | administrativní dělení = 20 městských částí [15] => | etnické složení = [[Poláci]], [[Slezané]], [[Němci]] a další [16] => | náboženské složení = [[římskokatolická církev|římští katolíci]], [[luteránství|luteráni]] a další [17] => | vznik = [18] => | starosta = Adam Neumann [19] => | web = http://www.gliwice.eu/ [20] => | telefonní předvolba = +48 32 [21] => | psč = 44-100 až 44-164 [22] => }} [23] => '''Gliwice''' ({{Vjazyce2|cs|''Hlivice''}}{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = Internetová jazyková příručka: Hlivice [25] => | url = https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Hlivice [26] => | vydavatel = Jazyková poradna ÚJČ AV ČR [27] => | datum přístupu = 2024-01-14 [28] => }}{{Citace elektronické monografie [29] => | titul = Moravská zemská knihovna: Podrobná mapa Moravy a Slezska [30] => | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c99c2915-dfe9-4cf1-8b94-dc215203cdce?page=uuid:1bcd703e-9fbd-4372-991c-ee71605bf2a2 [31] => | vydavatel = V. Neubert a synové [32] => | místo = Praha [33] => | datum vydání = 1922 [34] => | datum přístupu = 2024-01-14 [35] => }}{{Citace elektronického periodika [36] => | příjmení = Šajtar [37] => | jméno = Jaroslav [38] => | titul = Před 80 lety Německo přepadením Polska rozpoutalo druhou světovou válku [39] => | periodikum = Reflex [40] => | vydavatel = CZECH NEWS CENTER [41] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/58710/pred-80-lety-nemecko-prepadenim-polska-rozpoutalo-druhou-svetovou-valku.html [42] => | datum vydání = 2019-08-31 [43] => | jazyk = cs [44] => | datum přístupu = 2024-01-14 [45] => }} či ''Glivice'', [[Slezština (lechický jazyk)|slezsky]] ''Glywice/Glywicy'', {{Vjazyce2|de|''Gleiwitz''}}) jsou město v jižním [[Polsko|Polsku]] ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]] na historickém území [[Horní Slezsko|Horního Slezska]]. Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel. Je to třetí největší město [[Katovická konurbace|katovické konurbace]] (po [[Katovice|Katovicích]] a [[Sosnovec|Sosnovci]]) a třetí největší město Horního Slezska (po Katovicích a [[Ostrava|Ostravě]]). Tvoří [[Městské okresy v Polsku|městský okres]] a zároveň je sídlem [[Okres Gliwice|venkovského okresu Gliwice]]. [46] => [47] => Město bylo založeno během [[německá východní kolonizace|německé východní kolonizace]] ve 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1276. Bylo součástí [[Země Koruny české|Koruny království českého]] a [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] do roku 1742, kdy připadlo [[Pruské království|Pruskému království]]. Nabralo na významu a zaznamenalo výrazný růst po zprovoznění Královské pruské slévárny železa v roce 1796 a [[Kłodnický průplav|Kłodnického průplavu]] v roce 1812, postupně se stalo jedním z center průmyslové konurbace. Do dějin vešlo fingované [[Přepadení vysílačky v Gliwicích|přepadení gliwické radiostanice]] – nacistická provokace před druhou světovou válkou. V roce 1945 byly Gliwice připojeny k socialistickému Polsku a prošly velkými demografickými změnami – usadilo se zde mnoho polských přesídlenců ze [[Lvov]]a a [[Halič|východní Haliče]], zatímco německé obyvatelstvo bylo odsunuto, emigrovalo nebo se asimilovalo. Ke [[Slezané|slezské národnosti]] se v roce 2011 hlásilo 9,7 % obyvatel, ale většina z nich se hlásila i k polské národnosti, takže 95,7 % obyvatel Gliwice se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku lze hlásit dvě národnosti).{{Doplňte zdroj}} [48] => [49] => Gliwice jsou sídlem [[Politechnika Śląska|Slezského vysokého učení technického]] (''Politechnika Śląska''). Rozsáhlý univerzitní kampus jižně od historického centra tvoří samostatnou čtvrť s názvem Politechnika. Součástí Gliwic je též bývalé město [[Łabędy]] (připojené v roce 1964), kde se nachází areál zbrojařských závodů ''BUMAR Łabędy'', nebo [[Wilcze Gardło]] – izolované sídliště postavené v letech 1937–1941 pro nacistické funkcionáře. V areálech [[speciální ekonomická zóna|speciální ekonomické zóny]] působí mj. automobilka [[Opel]]. [50] => [51] => == Dějiny == [52] => Město bylo založeno během [[německá východní kolonizace|německé východní kolonizace]] ve 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1276. Název je odvozen pravděpodobně od slovanského výrazu ''*glivъ'' vztahujícího se k hlinitému, podmáčenému, vlhkému terénu, jakým bylo ve středověku údolí [[Kłodnice]] (v současné češtině od něj pochází slovo ''[[hlíva]]''), alternativní teorie vidí souvislost s osobním jménem ''Gliva'', nebo výrazem ''[[chlév]]'' (to zejména u německých autorů v 19. století).{{Citace periodika [53] => | příjmení = Tracz [54] => | jméno = Bogusław [55] => | titul = Pomiędzy chlewami a ziemią zgliwiałą [56] => | periodikum = Gość Gliwicki [57] => | odkaz na periodikum = [58] => | rok vydání = 2015 [59] => | měsíc vydání = [60] => | ročník = [61] => | číslo = 27 [62] => | url = https://gliwice.gosc.pl/doc/2569613.Pomiedzy-chlewami-a-ziemia-zgliwiala [63] => | jazyk = pl [64] => }} Patřilo [[Opolské knížectví|Opolskému knížectví]], z něhož bylo roku 1281 vyděleno [[Bytomské knížectví|Bytomsko]]. V roce 1289 se Bytomsko stalo prvním slezským lénem českých králů a následně bylo začleněno do [[Země Koruny české|Koruny české]]. V letech 1337–1342 a 1465–1482 existovalo i samostatné [[Hlivické knížectví]].{{Citace monografie [65] => | příjmení1 = Žáček [66] => | jméno1 = Rudolf [67] => | titul = Dějiny Slezska v datech [68] => | vydavatel = Libri [69] => | místo = Praha [70] => | rok = 2004 [71] => | počet_stran = 546 [72] => | strany = 415 [73] => | isbn = 80-7277-172-8 [74] => | jazyk = cs [75] => }}{{Citace monografie [76] => | titul = Handbuch der historischen Stätten: Schlesien [77] => | vydavatel = Kröner [78] => | místo = Stuttgart [79] => | rok = 1977 [80] => | strany = 124 [81] => | vydání = 1 [82] => | isbn = 3-520-31601-3 [83] => | jazyk = de [84] => | redaktoři = Hugo Weczerka [85] => }} [86] => [[Soubor:Gleiwitz_F.B._Werner.png|thumb|left|upright=1|Gliwice podle [[Friedrich Bernhard Werner|Friedricha Bernharda Wernera]] v první polovině 18. století]] [87] => Středověké a raně novověké Gliwice byly malým městem, které sdílelo osudy východního Horního Slezska. V roce 1430 byly na necelý rok dobyty [[husité|husitskými]] vojsky [[Zikmund Korybutovič|Zikmunda Korybutoviče]].{{Citace elektronické monografie [88] => | příjmení1 = Jabłoński [89] => | jméno1 = Marian [90] => | titul = Husyci w Gliwicach [91] => | url = http://www.gliwiczanie.pl/Historia/husyci/hus_01.html [92] => | vydavatel = Gliwickie Matamorfozy – Stowarzyszenie na rzecz Dziedzictwa Kulturowego Gliwic [93] => | datum_vydání = 2005 [94] => | datum_přístupu = 2021-04-27 [95] => | jazyk = pl [96] => }} Roku 1475 obdržely [[magdeburské právo]]. Od roku 1526 byly s celým Slezskem součástí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] je spolu s devíti okolními vesnicemi v roce 1557 propachtoval [[Zetritz]]ům.{{Citace elektronické monografie [97] => | příjmení1 = Lejman [98] => | jméno1 = Beata [99] => | příjmení2 = Torbus [100] => | jméno2 = Tomasz [101] => | titul = Gleiwitz/Gliwice [102] => | url = https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/gleiwitz-gliwice [103] => | vydavatel = Carl von Ossietzky Universität Oldenburg [104] => | datum_vydání = 2013 [105] => | datum_přístupu = 2021-04-27 [106] => | jazyk = de [107] => | edice = Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa [108] => }} Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] zažily několik útoků: roku 1623 je vyplenili polští [[lisovčíci]], v roce 1626 se ubránily proti armádě [[Petr Arnošt II. Mansfeld|Petra Arnošta Mansfelda]] a v roce 1645 byly dobyty Švédy pod velením [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]].{{Citace elektronické monografie [109] => | příjmení1 = Wieczorek [110] => | jméno1 = Edward [111] => | titul = Dzieje miasta [112] => | url = https://gliwice.eu/miasto/o-gliwicach/dzieje-miasta [113] => | vydavatel = Gliwice.eu [114] => | datum_vydání = 09.06.2010 [115] => | datum_přístupu = 2021-04-27 [116] => | jazyk = pl [117] => }} [118] => [[Soubor:Staryportgliwice.jpg|thumb|left|upright=1|Gliwický přístav v 19. století]] [119] => [[Soubor:Gleiwitz_-_Germaniaplatz_1915.jpg|thumb|left|upright=1|Germaniaplatz (''Plac Piastów'') v roce 1915]] [120] => Po [[první slezská válka|první slezské válce]] v roce 1742 došlo k rozdělení Slezska a Gliwice připadly [[Pruské království|Prusku]]. Vznikl okres Toszek-Gliwice (''Landkreis Tost-Gleiwitz''), který se po správní reformě v roce 1815 stal součástí [[vládní obvod Opolí|vládního obvodu Opolí]] (''Regierungsbezirk Oppeln'') v [[Pruské Slezsko|provincii Slezsko]].{{Doplňte zdroj}} [121] => [122] => V roce 1796 byla na podnět [[Friedrich Wilhelm von Reden|Friedricha Wilhelma von Redena]], pionýra průmyslové revoluce v Horním Slezsku, založena Královská pruská slévárna železa (''Königlich Preussische Eisengiesserei'') v Gliwicích. Podnik disponoval první [[vysoká pec|vysokou pecí]] na [[koks]] na evropském kontinentu.{{Citace periodika [123] => | příjmení = Jaros [124] => | jméno = Jerzy [125] => | titul = Dzieje hutnictwa żelaza w rejonie Gliwic i Zabrza [126] => | periodikum = Kwartalnik Historii Nauki i Techniki [127] => | odkaz na periodikum = [128] => | rok vydání = 1973 [129] => | ročník = 18 [130] => | číslo = 4 [131] => | strany = 691–705 [132] => | url = http://bazhum.muzhp.pl/media/files/Kwartalnik_Historii_Nauki_i_Techniki/Kwartalnik_Historii_Nauki_i_Techniki-r1973-t18-n4/Kwartalnik_Historii_Nauki_i_Techniki-r1973-t18-n4-s691-705/Kwartalnik_Historii_Nauki_i_Techniki-r1973-t18-n4-s691-705.pdf [133] => | jazyk = pl [134] => }} Roku 1812 byl zprovozněn [[Kłodnický průplav]], který spojil novou průmyslovou oblast s [[Odra|Odrou]]. Gliwice se staly vedle [[Bytom]]i a později [[Katovice|Katovic]] jedním z center [[katovická konurbace|hornoslezské konurbace]] a zažily v 19. století prudký rozvoj. [[Ottův slovník naučný]] z roku 1896 uvádí: ''Jest střediskem železného průmyslu Horního Slezska. Jsou zde železné huti a slévárny, vysoké peci, veliká továrna na stroje (800 dělníků), zvláště na hospodářské, tovární výroba plynových rour, parních kotlů, vojenské výzbroje, železného a drátěného zboží, dále parní pila, papírna, továrny na chemické a šamottové výrobky, výroba sklenic a oleje.''[http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:1e6ae2c0-e6e8-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:ad1af700-0b21-11e5-b309-005056825209&fulltext=Glivice Ottův slovník naučný, svazek 10. Gens – Hedwigia, Praha 1896, s. 196] S rozvojem průmyslu šel ruku v ruce urbanistický růst. Reprezentativní osou nového centra byla ''Wilhelmstraße'' (dnes ''Zwycięstwa'') spojující historické jádro s nádražím vytyčená v 80. letech 19. století. Vlakové spojení (viz [[Hornoslezská dráha]]) získaly Gliwice již v roce 1845. V roce 1892 se v gliwických ulicích objevily [[Tramvajová doprava v katovické aglomeraci|tramvaje]]. [135] => [136] => Od roku 1897, po připojení Trynneku (Trynek) a Petersdorfu (Szobiszowice), byly Gliwice samostatným městským okresem. V roce 1910 čítaly 66 981 obyvatel, z toho 73,9 % německojazyčných, 14,7 % polsky či „[[Slezština (lechický jazyk)|vasrpolsky]]“ mluvících a 11,1 % dvojjazyčných. Převažovali katolíci (81,5 %), k protestantské víře se hlásilo 15,5 %, ve městě žilo též 1 786 aneb 2,7 % židů.{{Citace monografie [137] => | příjmení = [138] => | jméno = [139] => | odkaz na autora = [140] => | titul = Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen [141] => | url = https://books.google.de/books?id=tJdPhIkLJ7AC&pg=RA5-PA8#v=onepage&q&f=false [142] => | vydavatel = Königlich Preussisches Statistisches Landesamt [143] => | místo = Berlin [144] => | rok vydání = 1912 [145] => | svazek = Regierungsbezirk Oppeln [146] => | strany = 8–9 [147] => | jazyk = de [148] => }}{{Citace elektronické monografie [149] => | příjmení = Rademacher [150] => | jméno = Michael [151] => | odkaz na autora = [152] => | titul = Deutsche Verwaltungsgeschichte 1870 – 1990: Stadt Gleiwitz und Landkreis Tost-Gleiwitz [153] => | url = https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/gleiwitz.html [154] => | datum vydání = 2006 [155] => | datum aktualizace = [156] => | datum přístupu = 05.04.2021 [157] => | vydavatel = [158] => | jazyk = de [159] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210427172716/https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/gleiwitz.html [160] => | datum archivace = 2021-04-27 [161] => | nedostupné = ano [162] => }} [163] => [[Soubor:Oberschlesischer_Sender_in_Gleiwitz_1929.jpg|thumb|upright=1|left|Gliwická radiostanice na dobové fotografii]] [164] => V [[hornoslezský plebiscit|hornoslezském plebiscitu]] po první světové válce se 78,7 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v [[Výmarská republika|Německu]].[https://web.archive.org/web/20080921073056/http://home.arcor.de/oberschlesien-ka/abstimmung/gleiwitz-tost.htm Výsledky plebiscitu v okrese Tost-Gleiwitz] Po rozdělení Horního Slezska v roce 1922 se Gliwice ocitly v bezprostřední blízkosti nové státní hranice – nedaleký [[Knurów]] již náležel k [[Druhá polská republika|Polsku]]. Roku 1927 byly připojeny obce Ellguth-Zabrze (Ligota Zabrska), Richtersdorf (Wójtowa Wieś), Sosnitz (Sośnica) a Zernik (Żerniki) a počet obyvatel přesáhl 100 tisíc. Uvažovalo se v meziválečném období o vytvoření Trojměstí Gliwice-[[Zabrze]]-[[Bytom]] (''Dreistädteeinheit Gleiwitz-Hindenburg-Beuthen'').{{Citace monografie [165] => | příjmení = Schabik [166] => | jméno = Karl [167] => | příjmení2 = Stütz [168] => | jméno2 = Albert [169] => | příjmení3 = Wolf [170] => | jméno3 = Paul [171] => | odkaz na autora = [172] => | titul = Dreistädteeinheit Beuthen, Gleiwitz, Hindenburg, Landkreis Beuthen [173] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/edition/5310?id=5310 [174] => | vydavatel = Friedrich Ernst Hübsch Verlag [175] => | místo = Berlin, Leipzig, Wien [176] => | rok vydání = 1929 [177] => | vydání = [178] => | počet stran = 102 [179] => | kapitola = [180] => | strany = [181] => | jazyk = de [182] => }} V letech 1934–1939 byl vybudován [[Gliwický průplav]], který nahradil zastaralý Kłodnický průplav. Roku 1936 byl dokončen severní obchvat Gliwic – část Říšské dálnice č. 29 (''Reichsautobahn 29'') z Vratislavi do Bytomi.{{Doplňte zdroj}} [183] => [184] => Do dějin se zapsalo [[Přepadení vysílačky v Gliwicích|fingované přepadení gliwické radiostanice]] 31. srpna 1939 – operace [[Schutzstaffel|SS]] [[operace pod falešnou vlajkou|pod falešnou vlajkou]], která měla odůvodnit [[Německá invaze do Polska|útok Hitlera na Polsko]]. V letech 1944–1945 působily v Gliwicích čtyři [[pobočné tábory Auschwitz]] (Gleiwitz I až IV). [185] => [[Soubor:Gliwice,_ruiny_teatru_Victoria,_elewacja_wschodnia_(3).JPG|thumb|upright=1|Vypálená ruina divadla ''Victoria'', stav v roce 2012]] [186] => [[Soubor:Gliwice_Bumar.jpg|thumb|upright=1|Bumar Łabędy]] [187] => 24. ledna 1945 Gliwice obsadila [[Rudá armáda]]. Město neutrpělo válečné škody, ale po příchodu Sovětů bylo zplundrováno. Vyhořela mj. ikonická budova hotelu ''Haus Oberschlesien'' a divadlo ''Victoria'', celkem poškozeno bylo 978 budov aneb 20 % zástavby.{{Citace periodika [188] => | příjmení = Węgrzyn [189] => | jméno = Dariusz [190] => | titul = Górnoślązacy jako forma reparacji: deportacje z Górnego Śląska do ZSRR w 1945 roku [191] => | periodikum = Zesłaniec – Kwartalnik Rady Naukowej Związku Sybiraków [192] => | rok vydání = 2008 [193] => | číslo = 35 [194] => | strany = 55 [195] => | url = http://zeslaniec.pl/35/Wegrzyn.pdf [196] => | jazyk = pl [197] => }} Sovětští vojáci jen v prvním týdnu zavraždili nejméně 817 civilistů,Ibidem, s. 54 některé odhady hovoří o 1 500 obětech.{{Citace elektronické monografie [198] => | jméno = Lichecka [199] => | příjmení = Małgorzata [200] => | titul = Rosjanie utopili miasto w morzu bestialstwa. W rocznicę wydarzeń stycznia 1945 roku w Gliwicach [201] => | url = https://www.nowiny.gliwice.pl/rosjanie-utopili-miasto-w-morzu-bestialstwa-w-rocznice-wydarzen-stycznia-1945-roku-w-gliwicach [202] => | datum vydání = 27.01.2018 [203] => | datum přístupu = 05.04.2021 [204] => | vydavatel = Nowiny Gliwickie [205] => | jazyk = pl [206] => }} Násilí pokračovalo až do léta, 10. května 1945 byl zastřelen první poválečný komunistický místostarosta Gliwic Tadeusz Gruszczyński, když zastihl rudoarmějce při rabování jednoho z bytů.{{Citace elektronické monografie [207] => | titul = Zbrodnie Armii Czerwonej w 1945 r. w powiecie gliwickim [208] => | url = https://ipn.gov.pl/download/1/49751/30062009-Zbrodnie-Armii-Czerwonej-w-1945-r-w-powiecie-gliwickim-S-2-04-Zk.pdf [209] => | datum vydání = 30.06.2009 [210] => | datum aktualizace = [211] => | datum přístupu = 05.04.2021 [212] => | vydavatel = [[Ústav národní paměti|Instytut Pamięci Narodowej]] [213] => | strany = 11–12 [214] => | jazyk = pl [215] => }} V gliwických kasárnách byl zřízen jeden ze sběrných táborů, kterými procházeli Hornoslezané odvlečení na nucené práce do [[Sovětský svaz|SSSR]], další existoval v dnešní městské části Łabędy (Laband).{{Citace elektronické monografie [216] => | jméno = Marek [217] => | příjmení = Lyszczyna [218] => | titul = Encyklopedia Województwa Śląskiego: Tragedia Górnośląska [219] => | url = http://ibrbs.pl/mediawiki/index.php/Tragedia_G%C3%B3rno%C5%9Bl%C4%85ska [220] => | datum přístupu = 05.04.2021 [221] => | vydavatel = Instytut Badań Regionalnych Biblioteki Śląskiej [222] => | jazyk = pl [223] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210422181612/http://ibrbs.pl/mediawiki/index.php/Tragedia_G%C3%B3rno%C5%9Bl%C4%85ska [224] => | datum archivace = 2021-04-22 [225] => | nedostupné = ano [226] => }} [227] => [228] => Na základě [[Jaltská konference|Jaltské]] a [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] byly Gliwice po druhé světové válce přiznány [[Polská lidová republika|Polsku]]. Ve městě se usadilo mnoho polských přesídlenců ze [[Lvov]]a a [[Halič|východní Haliče]]. O lvovské vědecké kádry se opřelo [[Politechnika Śląska|Slezské vysoké učení technické]] (''Politechnika Śląska'') sídlící od června 1945 v Gliwicích, na tamní tradice navázal též sportovní klub [[Piast Gliwice]]. Němci a [[Slezané|Slezané (Šlonzáci)]] mohli ve městě zůstat, pokud prošli tzv. národnostní verifikací a složili příslib věrnosti polskému národu a státu.{{Citace periodika [229] => | příjmení = Kacprzak [230] => | jméno = Paweł [231] => | titul = Weryfikacja narodowościowa ludności rodzimej i rehabilitacja tzw. „volksdeutschów” w latach 1945-1949 [232] => | periodikum = Czasopismo Prawno-Historyczne [233] => | odkaz na periodikum = [234] => | rok vydání = 2011 [235] => | měsíc vydání = [236] => | ročník = LXIII [237] => | číslo = 2 [238] => | strany = 149–164 [239] => | url = http://repozytorium.amu.edu.pl:8080/bitstream/10593/2215/1/Kacprzak.pdf [240] => | jazyk = pl [241] => }} Nicméně v důsledku emigrace a asimilace jejich počet v poválečných dekádách systematicky klesal. V roce 2002 uvedlo 89,5 % obyvatel polskou národnost, 2 244 osoby aneb 1,10 % se přihlásily k němectví, 2 154 osob aneb 1,05 % ke slezanství a 8,1 % svou národnost neuvedlo.[https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultstronaopisowa/5743/1/1/nsp2002_tabl4.xls Výsledky polského sčítání lidu v roce 2002 podle obcí] V roce 2011 se ke slezské národnosti přihlásilo 9,7 % obyvatel (18 169 osob).{{Citace elektronické monografie [242] => | titul = Narodowość śląska w powiatach wg GUS [243] => | url = http://slonzoki.org/2013/07/narodowosc-slaska-w-powiatach-wg-gus/221 [244] => | datum vydání = 26.07.2013 [245] => | datum přístupu = 05.04.2021 [246] => | vydavatel = Stowarzyszenie Osób Narodowości Śląskiej [247] => | jazyk = pl [248] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210326114911/http://slonzoki.org/2013/07/narodowosc-slaska-w-powiatach-wg-gus/221/ [249] => | datum archivace = 2021-03-26 [250] => | nedostupné = ano [251] => }} [252] => [[Soubor:Budowa_Trasy_Średnicowej_-_panoramio_(8).jpg|thumb|upright=1|Výstavba Silničního diametru (2013)]] [253] => V druhé polovině 20. století si Gliwice udržely pozici jednoho z center hornoslezské konurbace. V roce 1951 byly připojeny Stare Gliwice (Alt Gleiwitz), v roce 1964 Łabędy (Laband) a Czechowice (Schechowitz) a v roce 1975 Bojków (Schönwald), Brzezinka, Ostropa (Ostroppa) a Wilcze Gardło (Glaubensstatt). Od 80. let do počátku 21. století čítaly Gliwice přes 200 tisíc obyvatel. Na bázi zbrojařských závodů stavěných od roku 1938 vznikly po válce Železárny Łabędy (''Huta Łabędy'') a Mechanicke závody Łabędy (''Zakłady Mechaniczne Łabędy''), které jsou v současnosti pod názvem [[BUMAR|BUMAR Łabędy]] jedním z hlavních polských výrobců vojenské techniky. Po roce 1996 byly na jihovýchodě a severozápadě města vyčleněny rozsáhlé areály Katovické [[speciální ekonomická zóna|speciální ekonomické zóny]], ve kterých se usadila řada průmyslových podniků v čele s automobilkou [[Opel]] Manufacturing Poland. Opravárenské závody železničních vozidel převzala roku 2008 společnost [[Newag]]. V roce 2010 byla v městské části Ligota Zabrska (byť je pojmenována podle sousední Sośnice) dokončena křižovatka dálnic [[dálnice A1 (Polsko)|A1]] a [[dálnice A4 (Polsko)|A4]] považovaná za jednu z největších dálničních křižovatek v Evropě.{{Citace elektronické monografie [254] => | jméno = Sieroń [255] => | příjmení = Adam [256] => | titul = Sośnica w drogowym sercu Europy [257] => | url = https://polskiprzemysl.com.pl/budownictwo/sosnica-w-drogowym-sercu-europy/ [258] => | datum vydání = 30.09.2010 [259] => | datum přístupu = 05.04.2021 [260] => | vydavatel = Polski Przemysł [261] => | jazyk = pl [262] => }} Hojně kritizována byla rozhodnutí o zrušení tramvajové dopravy v roce 2009 a protažení Silničního diametru propojujícího konurbaci v ose východ–západ (''Drogowa Trasa Średnicowa'') středem města v letech 2012–2016.{{Citace monografie [263] => | příjmení = Halor [264] => | jméno = Jakub [265] => | odkaz na autora = [266] => | titul = Komunikacja tramwajowa w aglomeracji katowickiej jako przedmiot polityki transportowej w okresie transformacji gospodarczej (1989–2010) [267] => | url = http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:yWnVud7kyNQJ:cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.desklight-57341475-a5de-403a-93fe-fd5a61700837/c/7_J.Halor_Komunikacja_tramwajowa_w_aglomeracji....pdf+&cd=10&hl=cs&ct=clnk&gl=cz [268] => | vydavatel = Uniwersytet Ekonomiczny w Katowicach [269] => | místo = Katowice [270] => | rok vydání = 2013 [271] => | kapitola = Likwidacja komunikacji tramwajowej w Gliwicach (skrócenie linii 1 i 4) [272] => | strany = 104–106 [273] => | jazyk = pl [274] => }}{{Citace elektronické monografie [275] => | příjmení = Czoik [276] => | jméno = Tomasz [277] => | titul = DTŚ w Gliwicach ma już rok. Urzędnicy chwalą, część mieszkańców narzeka [278] => | url = https://gliwice.wyborcza.pl/gliwice/7,95519,21551307,dts-w-gliwicach-ma-juz-rok-urzednicy-chwala-czesc-mieszkancow.html [279] => | datum vydání = 26.03.2017 [280] => | datum přístupu = 05.04.2021 [281] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [282] => | jazyk = pl [283] => }} [[Zygmunt Frankiewicz]] byl mezi lety 1993 až 2019 nejdéle úřadujícím primátorem v dějinách demokratického Polska.{{Citace elektronické monografie [284] => | příjmení = Kropaczek [285] => | jméno = Anna [286] => | titul = Po 26 latach zmieni się prezydent w Gliwicach [287] => | url = https://www.rmf24.pl/fakty/polska/news-po-26-latach-zmieni-sie-prezydent-w-gliwicach,nId,3279832 [288] => | datum vydání = 15.10.2019 [289] => | datum přístupu = 05.04.2021 [290] => | vydavatel = RMF FM [291] => | jazyk = pl [292] => }} [293] => [294] => == Městské části == [295] => [[Soubor:Schönwälder Frauen in Festtagstracht beim Kirchgang .jpg|thumb|Szywołdské ženy ve svátečních krojích ve 20. letech 20. století]] [296] => [[Soubor:Plac_Krakowski_w_Gliwicach2.jpg|thumb|Plac Krakowski – srdce kampusu a čtvrti Politechnika]] [297] => [[Soubor:Gliwice_Trynek_-_osiedle.jpg|thumb|Trynek – meziválečné rodinné domy a sídliště Żwirki i Wigury]] [298] => [[Soubor:Wilcze Gardło fragment 21.09.09 p.jpg|thumb|Wilcze Gardło]] [299] => * '''Bojków''' (''Schönwald'', [[slezština (lechický jazyk)|slezsky]] a polsky historicky '''Szywołd''') – na jižním okraji města, za [[dálnice A4 (Polsko)|dálnicí A4]]; vesnice připojená v roce 1975; do konce druhé světové války tvořila etnickou a jazykovou enklávu, byla obývána potomky [[Franky|franských]] osadníků ze 13. století, kteří si zachovali archaický [[Střední horní němčina|středohornoněmecký]] dialekt, odlišné kroje a zvyky;{{Citace monografie [300] => | příjmení = Gusinde [301] => | jméno = Konrad [302] => | odkaz na autora = [303] => | titul = Eine vergessne deutsche Sprachinsel im polnischen Oberschlesien. (Die Mundart von Schonwald bei Gleiwitz) [304] => | url = https://sbc.org.pl/dlibra/publication/219731/edition/207636/content [305] => | vydavatel = Verlag von M. & H. Marcus [306] => | místo = Breslau [307] => | rok vydání = 1911 [308] => | vydání = [309] => | počet stran = 252 [310] => | jazyk = de [311] => }} v lednu 1945 došlo zde k masakru, při kterém zahynulo 120 osob;{{Citace monografie [312] => | příjmení = Adamczewski [313] => | jméno = Leszek [314] => | odkaz na autora = [315] => | titul = Na dno szybu. Od Oberschlesien do Górnego Śląska [316] => | vydavatel = Replika [317] => | místo = Poznań [318] => | rok vydání = 2013 [319] => | vydání = [320] => | počet stran = 348 [321] => | kapitola = [322] => | strany = 221 [323] => | isbn = 978-83-767-4165-9 [324] => | jazyk = pl [325] => }} [326] => * '''Brzezinka''' (v letech 1935–1945 ''Birkenau'') – malá ves na jihozápadním okraji Gliwic připojená v roce 1975; rozkládá se zde jeden z areálů [[speciální ekonomická zóna|speciální ekonomické zóny]]; [327] => * '''Czechowice''' (''Schechowitz'') – vesnice na severu směrem na [[Pyskowice]], od roku 1959 součást města Łabędy a od roku 1964 Gliwic; [328] => * '''Kopernik''' – panelové sídliště vybudované v 70. letech 20. století mezi Szobiszowicemi a Łabędy; [329] => * '''Ligota Zabrska''' (''Ellguth-Zabrze'') – jihovýchodní část města připojená v roce 1927; nachází se tady velký jižní areál speciální ekonomické zóny a černouhelný důl KWK Sośnica, k jejímu katastru patří také dálniční křižovatka ''Sośnica''; na místě bývalého dolu KWK Gliwice probíhá od roku 2008 výstavba komplexu ''Nowe Gliwice''; [330] => * '''Łabędy''' (''Laband'') – původně vesnice, od roku 1959 samostatné město sloučené s Gliwicemi v roce 1964; nacházejí se tady železárny (''Huta Łabędy''), zbrojařské závody [[BUMAR Łabędy]] a přístav [[Gliwický průplav|Gliwického průplavu]]; [331] => * '''Obrońców Pokoju''' – panelové sídliště vybudované v 80. letech mezi Szobiszowicemi a Żerniki a přilehlá čtvrť rodinných domů; [332] => * '''Ostropa''' (''Ostroppa'', v letech 1936–1945 ''Stroppendorf'') – velká vesnice na západě směrem na [[Sośnicowice]] připojená v roce 1975; [333] => * '''Politechnika''' – rozlehlý kampus [[Politechnika Śląska|Slezského vysokého učení technického]] a přilehlé oblasti v jihovýchodní části centra, které od roku 2008 tvoří samostatnou městskou část; [334] => * '''Sikornik''' – původně součást Trynku oddělená v roce 2008; převažují bytové domy ze 60. a 70. let 20. století; [335] => * '''Sośnica''' (''Sosnitz'') – východní část města směrem na [[Zabrze]] připojená v roce 1927; původně vesnice, postupně se proměnila v dělnickou kolonii; vyskytuje se zde i panelová zástavba; [336] => * '''Stare Gliwice''' (''Alt Gleiwitz'') – mezi centrem a Brzezinkou, připojené v roce 1951; na katastru Łabęd, ale funkčně blíž ke Starým Gliwicím se rozkládá areál automobilky [[Opel]] Poland Manufacturing; [337] => * '''Szobiszowice''' (''Petersdorf'') – severně od centra, připojené v roce 1897; velmi smíšená zástavba; nachází se tady [[přepadení vysílačky v Gliwicích|gliwická radiostanice]]; [338] => * '''Śródmieście''' ('''Střed''') – historické centrum města; [339] => * '''Trynek''' (''Trynnek'' nebo ''Trinneck'') – jižně od centra, připojený v roce 1897; velkou část tvoří panelová zástavba – sídliště Żwirki i Wigury (dříve Zubrzyckiego); na katastru Trynku se rozkládá gliwické letiště; [340] => * '''Wilcze Gardło''' – část Gliwic od roku 1975; původně sídliště rodinných domů pro funkcionáře [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], [[Sturmabteilung|SA]] a [[Schutzstaffel|SS]] vybudované v letech 1937–1941 a pojmenované ''Glaubensstatt'' (''Místo víry''); po válce se zde usadili především polští reemigranti z [[Lotrinsko|Lotrinska]] a hornické rodiny z okolních vsí; leží na jihozápadních perifériích značně vzdálené od zbytku města; [341] => * '''Wojska Polskiego''' – sídliště mezi centrem a Starými Gliwicemi; nachází se zde Ústřední hřbitov (''Cmentarz Centralny''); [342] => * '''Wójtowa Wieś''' (''Richtersdorf'') – velká vesnice mezi centrem a Ostropou připojená v roce 1927; [343] => * '''Zatorze''' (''Stadtwaldviertel'') – historické východní předměstí Gliwic ''za torami'' = „za [železniční] tratí“; německý název je odvozen od městského lesa dnes známého jako Park kultury a odpočinku (''Park Kultury i Wypoczynku''); [344] => * '''Żerniki''' (''Zernik'') – vesnice na severovýchodním okraji směrem na [[Tarnovské Hory]] připojená v roce 1927; [345] => [346] => == Pamětihodnosti a turistické cíle == [347] => [[Soubor:Gliwice_-_Zamek_02.jpg|thumb|Zámek]] [348] => [[Soubor:Gliwice,_kościół_św._Jerzego,_widok_od_pn-zach..JPG|thumb|upright=1|Kostel svatého Jiří]] [349] => [[Soubor:N_013.JPG|thumb|Weichmannův obchod s hedvábím]] [350] => [[Soubor:Gliwice_Dolnych_Wałów_Lew_Czuwający_04_09_2011_P9049592.jpg|thumb|Lev bdící před vilou Caro]] [351] => [[Soubor:JKRUK_20180524_PALMIARNIA_MIEJSKA_GLIWICE_DSC_3909.jpg|thumb|Palmový dům]] [352] => * '''Rynek''' – centrální náměstí v historickém jádru s '''radnicí''', která svůj současný [[klasicistní architektura|klasicistní]] vzhled s 41,5 m vysokou věží získala při přestavbách v 18. a 19. století (arkády na severovýchodní straně byly přistavěny v roce 1983), a [[barokní architektura|barokní]] '''Neptunovou kašnou''' z roku 1794; [353] => * '''Zámek''' (od roku 1983 oficiálně ''Zamek Piastowski'', dříve nazývaný ''Zetritzhof'' – ''Zetritzův dvůr'') – stavba původně ze 14. století sloužící různým účelům (rezidence Zetritzů, zbrojnice, věznice) a mnohokrát přestavovaná, naposledy v letech 1956–1959, kdy byla regotizována; od té doby je sídlem historické a archeologické expozice městského muzea (''Muzeum w Gliwicach''); u zámku a na dalších místech se nacházejí pozůstatky středověkých '''hradeb'''; [354] => * '''kostely''': [355] => ** '''katedrála sv. Petra a Pavla''' (''Katedra Świętych Apostołów Piotra i Pawła'') – [[novogotika|novogotický]] katolický kostel z let 1896–1900, od roku 1992 sídlo [[Diecéze gliwická|gliwické diecéze]]; [356] => ** '''kostel Všech Svatých''' – historický farní kostel v historickém jádru; vznikl v 15. století a byl mnohokrát přestavován, naposledy v letech 1929–1942; [357] => ** '''kostel svaté Barbory''' – původně evangelický, postavený na nábřeží Kłodnice v [[novorománský sloh|novorománském]] stylu v letech 1856–1859; [358] => ** '''kostely svatého Bartoloměje''' v městské části Szobiszowice – „starý“ [[gotická architektura|gotický]], do současné podoby přestavěný v 15. (kněžiště) až 17. století (věž a loď), a „nový“ novogotický dokončený v roce 1911; [359] => ** '''[[Kostel svatého Jiří (Gliwice-Ostropa)|kostel svatého Jiří]]''' v městské části Ostropa – zděné kněžiště a dřevěná věž jsou datovány do roku 1544, dřevěná loď pochází z druhé poloviny 17. století, kdy byla opravena po vypálení během [[třicetiletá válka|třicetileté války]]; [360] => ** '''[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Gliwice)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]]''' – dřevěný, postavený na sklonku 15. století v obci [[Zębowice]] (Zembowitz); do Gliwic byl přemístěn v roce 1925, nejdřív na Ústřední hřbitov a v roce 1997 do Starokozelského parku (''Park Starokozielski''); [361] => ** '''[[Metodismus|metodistický]] kostel''' na nábřeží Kłodnice z roku 1899; [362] => * '''ulice Zwycięstwa''' (dříve ''Wilhelmstraße'') – hlavní osa gliwického centra vytyčená v 80. letech 19. století jako spojnice mezi historickým jádrem a nádražím; [363] => ** '''Haus Oberschlesien''' – původně „největší hotel Horního Slezska“{{Citace elektronické monografie [364] => | příjmení = Baron [365] => | jméno = Agnieszka [366] => | odkaz na autora = [367] => | titul = Haus Oberschlesien. Największy hotel na Górnym Śląsku [368] => | url = https://tvimperium.pl/2017/08/30/haus-oberschlesien-najwiekszy-hotel-na-gornym-slasku/ [369] => | datum vydání = 30.08.2017 [370] => | datum aktualizace = [371] => | datum přístupu = 06.04.2021 [372] => | vydavatel = TV Imperium [373] => | jazyk = pl [374] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210116202426/https://tvimperium.pl/2017/08/30/haus-oberschlesien-najwiekszy-hotel-na-gornym-slasku/ [375] => | datum archivace = 2021-01-16 [376] => | nedostupné = ano [377] => }} postavený na nábřeží Kłodnice v letech 1924–1928; po vypálení Rudou armádou v roce 1945 byl obnoven ve zjednodušené formě a od roku 1954 je sídlem gliwického magistrátu; na náměstí před budovou se nachází ikonická '''Kašna s tančícími fauny''' (''Fontanna z trzema faunami'', ''Brunnen mit tanzenden Faunen'') z roku 1928 a novodobá replika sochy '''Lev spící''' (''Lew Śpiący'', ''Schläfender Löwe''), jednoho z takzvaných [[Theodor Kalide|Kalideho]] lvů, který byl součástí pomníku oběti napoleonských válek odhaleného v roce 1849 a po druhé světové válce se záhadně ztratil; [378] => ** '''Hotel Diament''' (dříve ''Schlesischer Hof'') – [[Eklekticismus (architektura)|eklektický]] dům na nábřeží Kłodnice z roku 1896; [379] => ** '''Weichmannův obchod s hedvábím''' (''Dom tekstylny Weichmanna'', ''Seidenhaus Weichmann'') – [[funkcionalismus|funkcionalistická]] stavba v ulici Zwycięstwa 37 postavená v letech 1921–1922 podle návrhu [[Erich Mendelsohn|Ericha Mendelsohna]], nyní sídlo banku PKO BP; [380] => ** '''Obchodní dům Ikar''' (dříve ''DeFaKa'') – funkcionalistický s prvky [[art déco]], postavený na nábřeží Kłodnice v roku 1928; po rekonstrukci v letech 2014–2018 slouží kancelářským účelům; [381] => * '''Červená chemie''' a '''Šedá chemie''' (''Czerwona Chemia'' a ''Szara Chemia'') – historické (1907 a 1911) budovy Chemické fakulty [[Politechnika Śląska|Slezského vysokého učení technického]] ve čtvrti Politechnika; [382] => * '''[[Vila Caro (Gliwice)|Vila Caro]]''' – [[novorenesance|novorenesanční]] rezidence židovského průmyslníka Oscara Caro z roku 1885; ve 20. letech 20. století byla rozšířena o druhé patro; od roku 1934 je hlavním sídlem městského muzea (''Muzeum w Gliwicach''); před budovou v ulici Dolnych Wałów se nachází další [[Theodor Kalide|Kalideho]] lev – socha '''Lev bdící''' (''Lew czuwający'', ''Wachender Löwe'') z roku 1824; [383] => * '''Dům paměti hornoslezských Židů''' (''Dom Pamięci Żydów Górnośląskich'') – pobočka městského muzea (''Muzeum w Gliwicach'') v prostorách historické obřadní síně z roku 1903 na židovském hřbitově; [384] => * '''Oddělení uměleckého slévárenství''' (''Oddział Odlewnictwa Artystycznego'') – pobočka městského muzea (''Muzeum w Gliwicach'') s expozicí uměleckých odlitků z bronzu a litiny v prostorách bývalé strojírny černouhelného dolu KWK Gliwice v městské části Ligota Zabrska; [385] => * '''Palmový dům''' (''Palmiarnia'') – krytá botanická zahrada v Chopinově parku (''Park Chopina'') s expozicí exotických rostlin a zvířat; první skleníky byly v parku zpřístupněny v roce 1880, současný objekt pochází ze 20. let 20. století a byl několikrát modernizován; před hlavním vchodem se nacházejí sochy '''Lvy ležící''' (''Lwy leżące'', ''Liegende Löwen'') od [[Johann Gottfried Schadow|Johanna Gottfrieda Schadowa]] z roku 1830; [386] => * '''Gliwická radiostanice''' (''Radiostacja gliwicka'', ''Sender Gleiwitz'') – tvoří ji tři budovy z let 1934–1936 a dřevěná rozhlasová věž, která je se 111 metry nejvyšším dřevěným vysílačem na světě a nejvyšší dřevěnou stavbou vůbec; vešla do dějin kvůli [[přepadení vysílačky v Gliwicích|nacistické provokaci]] předcházející druhou světovou válku; nachází se v městské části Szobiszowice; kromě původního účelu (na věži je umístěno přes 50 antén) slouží dnes jako muzeum – součástí expozice je dochované původní technické vybavení z roku 1935; [387] => * '''Wilcze Gardło''' (''Glaubensstatt'') – původně sídliště rodinných domů pro funkcionáře [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], [[Sturmabteilung|SA]] a [[Schutzstaffel|SS]] vybudované v letech 1937–1941; [388] => * '''Kolejkowo''' – park železničních miniatur v obchodním centru ''Europa Centralna'' u dálniční křižovatky; [389] => [390] => == Doprava == [391] => [[Soubor:Gliwice_-_Dworzec_Kolejowy_II.jpg|thumb|Hlavní nádraží]] [392] => [[Soubor:Wezelsosnicafromthesky.JPG|thumb|Dálniční křižovatka ''Sośnica'']] [393] => Gliwice leží na železniční magistrále [[Katovice]] – [[Vratislav (město)|Vratislav]], historické [[Hornoslezská dráha|Hornoslezské dráze]], která je nyní součástí III. [[Panevropské koridory|panevropského koridoru]]. Na gliwickém hlavním nádraží (stanice ''Gliwice'') zastavují vlaky všech kategorií, včetně mezinárodních spojů do [[Berlín]]a a [[Ostrava|Ostravy]]. Z polských měst měly Gliwice podle jízdního řádu 2020/2021 přímé spojení mj. se [[Štětín]]em a [[Svinoústí]]m, [[Přemyšl]]í, [[Bělostok]]em, [[Poznaň|Poznaní]], [[Lublin]]em či [[Varšava|Varšavou]]. Z magistrály odbočují vedlejší tratě do [[Rybnik]]u přes [[Knurów]] a do [[Opolí]] přes [[Strzelce Opolskie]], na kterých provozují osobní dopravu společnosti [[Koleje Śląskie|Koleje Śląskie (Slezské dráhy)]] a [[Polregio]]. Kromě hlavního nádraží existuje též v severní části města stanice ''Gliwice-Łabędy''. [394] => [395] => V Gliwicích, na katastru městské části Ligota Zabrska, se protínají [[dálnice A1 (Polsko)|dálnice A1]] vedoucí od českých hranic (prodloužení [[Dálnice D1|české D1]]) na sever Polska k [[Baltské moře|Baltu]] a [[dálnice A4 (Polsko)|dálnice A4]] propojující jižní Polsko v ose východ–západ (od ukrajinské k německé hranici). Dálniční křižovatka ''Sośnica'', dokončená v roce 2010, patří mezi největší v Evropě. Severní obchvat Gliwic tvoří národní silnice (''droga krajowa'') č. 88 – „Hitlerova dálnice“ [[Bytom]] – [[Vratislav (město)|Vratislav]] (oficiálně Říšská dálnice č. 29 – ''Reichsautobahn 29'') zprovozněná v roce 1936. Národní silnice č. 78 spojuje Gliwice na jihu s [[Rybnik]]em a hraničním přechodem v [[Chałupki|Chałupkách]] a na severu s [[Tarnovské Hory|Tarnovskými Horami]] a [[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížským vojvodstvím]]. Středem města prochází Silniční diametr katovické konurbace (''Drogowa Trasa Średnicowa''). [396] => [397] => Městská hromadná doprava je zajišťována v rámci integrovaného systému katovické konurbace (''Zarząd Transportu Metropolitalnego'', ZTM). V současnosti ve městě jezdí pouze autobusy. Tramvajová doprava (jediná trať od [[Zabrze]] ulicí Chorzowska, přes Zatorze a centrum do konečné v městské části Wójtowa Wieś), byla zrušena v roce 2009. Na katastru města se tak nachází pouze 75metrový úsek trati od hranice se [[Zabrze]]m do tramvajové vozovny, která celá leží už na území Gliwic. [398] => [399] => V městské části Trynek se nachází [[letiště Gliwice|travnaté letiště]] ([[IATA kód letiště|IATA]]: QLC; [[ICAO kód letiště|ICAO]]: EPGL). Jedná se o účelové letiště pro obchodní, sportovní a malé nákladní lety. Před druhou světovou válkou (vzniklo v roce 1916) bylo hlavním letištěm německé části Horního Slezska i pro linkovou dopravu. Tehdy měly Gliwice letecké spojení například s [[Berlín]]em, [[Paříž]]í či [[Istanbul|Konstantinopolem]].{{Citace periodika [400] => | příjmení = Schmidt [401] => | jméno = Jacek [402] => | titul = Historia lotniska w Gliwicach do 1945 roku [403] => | periodikum = Rocznik Muzeum w Gliwicach [404] => | odkaz na periodikum = [405] => | rok vydání = 1991–1992 [406] => | měsíc vydání = [407] => | ročník = 7–8 [408] => | strany = 155–188 [409] => | jazyk = pl [410] => }} [411] => [412] => == Rodáci == [413] => * [[Herbert Bednorz]] (1908–1989) – katolický duchovní, [[Arcidiecéze katovická|arcibiskup Katovic]] v letech 1967–1985 [414] => * [[Horst Bienek]] (1930–1990) – spisovatel, autor tzv. Gliwické tetralogie: ''První polka'' (''Die erste Polka''), ''Zářijové světlo'' (''Septemberlicht''), ''Čas beze zvonů'' (''Zeit ohne Glocken'') a ''Země a oheň'' (''Erde und Feuer'') [415] => * [[Sebastian Boenisch]] (* 1987) – fotbalista, hráč [[německá fotbalová reprezentace|německé]] a [[polská fotbalová reprezentace|polské reprezentace]] [416] => * [[Lothar Bolz]] (1903–1986) – politik, ministr zahraničí [[Německá demokratická republika|NDR]] v letech 1953–1965 [417] => * [[Egon Franke (šermíř)|Egon Franke]] (1935–2022) – šermíř, zlatý medailista [[Šerm na Letních olympijských hrách 1964|Letních olympijských her 1964]] [418] => * [[Christian Ganczarski]] (* 1966) – islámský terorista, odsouzený člen [[Al-Káida|Al-Káidy]] [419] => * [[Julian Kornhauser]] (* 1946) – básník a překladatel, představitel polské nové vlny, otec [[Agata Kornhauserová-Duda|Agaty Kornhauserové-Dudové]] [420] => * [[Gustav Neumann]] (1838–1881) – šachový mistr [421] => * [[Lukas Podolski]] (* 1985) – fotbalista, hráč [[německá fotbalová reprezentace|německé reprezentace]] [422] => * [[Zbigniew Rokita]] (* 1989) – spisovatel a novinář, autor reportáží se středoevropskou tematikou [423] => * [[Ilse Stanley]] (1906–1970) – herečka, pomohla zachránit 412 židovských vězňů nacistických koncentračních táborů [424] => * [[Oskar Troplowitz]] (1863–1918) – lékárník, spoluvynálezce krému [[Nivea]] [425] => * [[Richard Wetz]] (1875–1935) – skladatel a hudební teoretik, představitel postromantismu [426] => * [[Jerzy Ziętek]] (1901–1985) – generál [[Polská armáda|Polské armády]] a politik, mnohaletý regionální lídr v Horním Slezsku po druhé světové válce [427] => [428] => Horst_bienek_tafel_polnisch.jpg|Pamětní deska na domě, ve kterém vyrůstal [[Horst Bienek]] [429] => Soubor:Troplowitz.jpg|[[Oskar Troplowitz]] [430] => Ilse_Stanley.jpg|[[Ilse Stanley]] [431] => Lukas_Podolski_2019.jpg|[[Lukas Podolski]] [432] => Zbigniew_Rokita_7535.jpg|[[Zbigniew Rokita]] [433] => Jerzy_zietek_portrait_photo.jpg|[[Jerzy Ziętek]] [434] => [435] => [436] => == Partnerská města == [437] => * {{flagicon|Germany}} [[Bottrop]] ([[Německo]], spolková země [[Severní Porýní-Vestfálsko]]) [438] => * {{flagicon|Germany}} [[Dessau-Roßlau]] (Německo, spolková země [[Sasko-Anhaltsko]]) [439] => * {{flagicon|UK}} [[Doncaster]] ([[Spojené království|Velká Británie]], hrabství [[South Yorkshire]]) [440] => * {{flagicon|Slovensko}} [[Kežmarok]] ([[Slovensko]], [[Prešovský kraj]]) [441] => * {{flagicon|Švédsko}} [[Nacka]] ([[Švédsko]], kraj [[Stockholm (kraj)|Stockholm]]) [442] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Salgótarján]] ([[Maďarsko]], župa [[Nógrád]]) [443] => * {{flagicon|France}} [[Valenciennes]] ([[Francie]], region [[Hauts-de-France]]) [444] => [445] => == Odkazy == [446] => === Reference === [447] => [448] => [449] => === Literatura === [450] => * {{Citace monografie [451] => | příjmení = Tracz [452] => | jméno = Bogusław [453] => | odkaz na autora = [454] => | titul = Gliwice. Biografia miasta [455] => | url = [456] => | vydavatel = Muzeum w Gliwicach [457] => | místo = Gliwice [458] => | rok vydání = 2019 [459] => | vydání = II [460] => | počet stran = 592 [461] => | kapitola = [462] => | strany = [463] => | isbn = 978-83-951199-3-4 [464] => | jazyk = pl [465] => }} [466] => * {{Citace monografie [467] => | příjmení = Nietsche [468] => | jméno = Benno [469] => | odkaz na autora = [470] => | titul = Geschichte der Stadt Gleiwitz [471] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/403724/edition/380240/content [472] => | vydavatel = Paul Raschdorff [473] => | místo = Gleiwitz [474] => | rok vydání = 1886 [475] => | vydání = [476] => | počet stran = 846 [477] => | kapitola = [478] => | strany = [479] => | isbn = [480] => | jazyk = de [481] => }} [482] => * {{Citace monografie [483] => | příjmení = Tracz [484] => | jméno = Bogusław [485] => | odkaz na autora = [486] => | titul = Rok ostatni - rok pierwszy. Gliwice 1945 [487] => | url = [488] => | vydavatel = Muzeum w Gliwicach [489] => | místo = Gliwice [490] => | rok vydání = 2004 [491] => | vydání = [492] => | počet stran = 232 [493] => | kapitola = [494] => | strany = [495] => | isbn = 83-89856-00-X [496] => | jazyk = pl [497] => }} [498] => * {{Citace monografie [499] => | titul = Gliwice znane i nieznane. Zabytki Gliwickich Dni Dziedzictwa Kulturowego [500] => | url = [501] => | vydavatel = Muzeum w Gliwicach [502] => | místo = Gliwice [503] => | rok vydání = 2006 – 2021 [504] => | svazek = I. – VI. [505] => | kapitola = [506] => | strany = [507] => | jazyk = pl [508] => }} [509] => [510] => === Externí odkazy === [511] => * {{Commonscat}} [512] => * '''[https://gliwice.eu/ Gliwice.eu]''' – oficiální webové stránky městského úřadu v Gliwicích (polsky) [513] => * Heslo [https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/gleiwitz-gliwice ''Glewitz/Gliwice''] v ''Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa'' (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy) [514] => * [https://de.wikisource.org/wiki/Topographia_Bohemiae,_Moraviae_et_Silesiae:_Gleibitz Gliwice] v ''Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae'' – popis města z roku 1650 (německy) [515] => * {{Otto|heslo=Glivice}} [516] => * [https://fotopolska.eu/m1326,Gliwice.html Gliwice] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [517] => * [https://www.orf-oberschlesien.de/gleiwitz Průvodce Gliwicemi] na portálu ''Online-Reiseführer Oberschlesien'' (Online průvodce Horním Slezskem) (německy) [518] => * [https://gliwice.eu/sites/default/files/imce/przewodnik26_04_2.pdf Turistický průvodce Gliwicemi] {{Wayback|url=https://gliwice.eu/sites/default/files/imce/przewodnik26_04_2.pdf |date=20210422181613 }} vydaný Městským úřadem (polsky, anglicky, německy) [519] => [520] => {{Města katovické aglomerace}} [521] => {{Města v Polsku}} [522] => [523] => {{Autoritní data}} [524] => {{Portály|Geografie|Polsko|Slezsko}} [525] => [526] => [[Kategorie:Gliwice| ]] [527] => [[Kategorie:Katovická konurbace]] [528] => [[Kategorie:Města ve Slezském vojvodství]] [529] => [[Kategorie:Městské okresy v Polsku]] [530] => [[Kategorie:Slezská města]] [] => )
good wiki

Gliwice

Gliwice ( či Glivice, slezsky Glywice/Glywicy) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství na historickém území Horního Slezska. Žije zde obyvatel.

More about us

About

S bohatou historií a dynamickým rozvojem se stalo významným centrem kultury, vzdělávání a průmyslu. Historie Gliwic sahá až do 13. století, kdy byly založeny jako osada, která se postupně rozvíjela díky těžbě uhlí a průmyslové výrobě. Dnes město kombinuje historické prvky s moderními architektonickými řešeními, což vytváří unikátní atmosféru. Město je také známé svými vzdělávacími institucemi, včetně Vysoké školy technické v Gliwicích, která přitahuje studenty z celé země i ze zahraničí. Tato vysoká škola se vyznačuje kvalitním vzděláním a inovativním výzkumem, což posiluje konkurenceschopnost regionu. Kromě průmyslové tradice je Gliwice také městem kultury. Pořádají se zde různé kulturní akce, festivaly a výstavy, které obohacují život obyvatel a návštěvníků. Město nabízí širokou škálu volnočasových aktivit, včetně sportu, umění a zábavy. Přírodní parky a krásné zelené plochy poskytují obyvatelům možnost užívat si aktivní životní styl. Díky svému umístění v srdci Slezska je Gliwice skvěle propojeno s ostatními městy a regiony, což usnadňuje cestování a obchodní spolupráci. Občané jsou hrdí na své město a jeho tradice, což přispívá k silnému komunitnímu duchu. S pevným základem v tradici a otevřeností k moderním inovacím má Gliwice před sebou světlou budoucnost. Je to město, které poskytuje obyvatelům kvalitní život a zároveň se aktivně podílí na regionálním rozvoji, čímž se stává inspirativním místem pro život a práci.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zabrze','Politechnika Śląska','speciální ekonomická zóna','Bytom','Slezané','Schutzstaffel','Katovice','Opel','dálnice A4 (Polsko)','dálnice A1 (Polsko)','Rybnik','Habsburská monarchie'

Bytom

Katovice

Opel

Rybník

Schutzstaffel

Slezané

Zabrze