Array ( [0] => 16583777 [id] => 16583777 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Go-Daigo [uri] => Go-Daigo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | choť = [[Kiši Saiondži]] [2] => | choť2 = [[Džunši]] [3] => }} [4] => '''Go-Daigo''' ({{Vjazyce2|ja|後醍醐天皇|Go-Daigo-tennó}}, 26. listopadu [[1288]] – 19. září [[1339]]) byl devadesátý šestý [[Japonský císař|císař Japonska]][[#Kunaichō|Emperor Kōnin, Tahara no Higashi Imperial Mausoleum]], Imperial Household Agency v souladu s [[Seznam japonských císařů|tradičním pořadím posloupnosti]].Ponsonby-Fane, Richard. (1959). ''The Imperial House of Japan'', p. 95. V roce [[1333]] úspěšně svrhl [[šógunát Kamakura]], čímž začala tři roky trvající [[restaurace Kenmu]], během níž se [[Japonská císařská dynastie|císařská dynastie]] opět dostala k moci. To bylo až do [[Reformy Meidži|reforem Meidži]] v roce [[1868]] naposledy, kdy měl císař skutečnou moc.Sansom, George (1984) A History of Japan. ([https://www.amazon.com/History-Japan-3-Volumes/dp/4805303751/ref=sr_1_4?crid=1078T17DK0DSS&keywords=George+Sansom+A+history+of+Japan&qid=1701197454&s=books&sprefix=george+sansom+a+history+of+japan%2Cstripbooks-intl-ship%2C191&sr=1-4) Claredon, Vermont: Charles E. Tuttle Co Císař Go-Daigo vládl od 29. března [[1318]] do 18. září [[1339]].[[Isaac Titsingh|Titsingh, Isaac]]. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo/Hayashi Gahō, 1652], ''Nipon o daï itsi ran ([https://books.google.com/books?id=18oNAAAAIAAJ&q=nipon+o+dai+itsi+ran Annales des empereurs du Japon'']). Paris: Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland [5] => [6] => Princ, jehož osobní jméno (''imina'') před nástupem na [[Chryzantémový trůn]] znělo Takaharu-šinnó ({{Cizojazyčně|ja|尊治親王}}), byl druhým synem 91. císaře [[Go-Uda|Go-Udy]] z linie [[Jižní dvůr|Daikakudži]] ({{Cizojazyčně|ja|大覚寺}}). Toto označení pocházelo od [[šingon]]ského chrámu Daikakudži, který byl [[Insei|klášterním sídlem]] císaře Go-Udy.{{cite book|last1=Kanai|first1=Madoka|last2=Nitta|first2=Hideharu |last3=Yamagiwa|first3=Joseph Koshimi |title=A Topical History of Japan |url=https://books.google.com/books?id=EzI8AAAAMAAJ&pg=RA1-PA42 |year=1966|publisher=UM Libraries |page=42|id=UOM:39015005373116}}. Jeho starší bratr byl císař [[Go-Nidžó]]. Svoje [[posmrtné jméno]] si princ Takaharu vybral osobně na počest 60. císaře [[Daigo|Daiga]] z 9. století, jehož období přímého panování Endži ({{Cizojazyčně|ja|延喜}}) považoval za svůj ideál. Výraz ''go-'' ({{Cizojazyčně|ja|後}}) se doslovně překládá jako „pozdější“. Go-Daigo tedy může být označován jako „pozdější císař Daigo“. Jelikož se japonské ''go'' v některých starších pramenech rovněž překládalo ve významu „ten druhý“, mohl by tento císař být také označován jako Daigo druhý či Daigo II. [7] => [8] => == Události za Go-Daigova života == [9] => Roku [[1308]], po smrti 94. císaře Go-Nidžóa, usedl po vedením vlády šógunátu Kamakura na Chryzantémový trůn teprve 12letý císař [[Hanazono]] a jeho bratranec princ Takaharu se stal [[Korunní princ|korunním princem]]. [10] => [11] => Dne 29. března [[1318]], v 11. roce své vlády, císař Hanazono [[Abdikace|abdikoval]] a císařem se stal 2. syn dřívějšího císaře Go-Udy. Krátce nato nový císař usedl na trůn. [12] => [13] => Poté co roku [[1324]] vyšel najevo Go-Daigův plán na svržení šógunátu, se šógunátní vláda v takzvaném incidentu Šóčú tvrdě vypořádala s císařovým důvěrníkem Suketomem Hinem. Další císařovy plány na svržení kamakurského šógunátu vyzradil v roce [[1331]] jeho nový důvěrník Sadafusa Fudžiwara. Rozhořela se tak [[občanská válka]] označovaná jako [[válka Genkó]] ({{Cizojazyčně|ja|元弘の乱}}), která trvala až do roku 1333. Císaři se podařilo prchnout před šógunátními vojsky z [[Kjóto|Kjóta]] i s [[Japonské císařské regálie|Třemi posvátnými poklady]], jež ukryl na odlehlém hradě Kasagijama (dnes ve městě Kasagi v [[Prefektura Kjóto|prefektuře Kjóto]]). Nato zde shromáždil vojsko proti šógunátu. Následujícího roku však nepřítel hrad dobyl a Go-Daigo byl poslán do vyhnanství na [[Oki (souostroví)|souostroví Oki]] v dnešní [[Prefektura Šimane|prefektuře Šimane]]. Na stejné místo byl v roce [[1221]] po [[Válka Džókjú|povstání Džókjú]] vypovězen i císař [[Go-Toba]]. [14] => [15] => V roce 1333 se Go-Daigovi podařilo za pomoci Nagatošiho Nawy uprchnout z ostrovů Oki, načež shromáždil na hoře Sendžó v [[Provincie Hóki|provincii Hóki]] (dnes ve městě Kotoura v [[Prefektura Tottori|prefektuře Tottori]]) vojsko. Šógunátní vláda proti němu vyslala generála klanu Hódžó [[Takaudži Ašikaga|Takaudžiho Ašikagu]]. Ten však, místo aby císařovo vojsko zničil, jak mu velel rozkaz, se přidal na Go-Daigovu stranu. Ašikaga zaútočil na náčelníky šógunátu Kamakura v [[Kjóto|Kjótu]] a donutil je uprchnout na východ. Hned poté oblehl samuraj [[Jošisada Nitta]] se svým vojskem na východě hlavní město šógunátu [[Kamakura|Kamakuru]]. Poté co mu město konečně padlo do rukou, uprchl regent šógunátu Takatoki Hódžó do chrámu klanu Hódžó Tóšódži, kde s celou svojí rodinou spáchal rituální sebevraždu ([[seppuku]]). To ukončilo moc klanu Hódžó a otevřelo cestu k novému vojenskému režimu, [[Šógunát Ašikaga|šógunátu Ašikaga]]. [16] => [17] => Po svém triumfálním návratu do Kjóta převzal Go-Daigo od císaře [[Kógon]]a trůn a zahájil restauraci Kenmu. Zdánlivě šlo o obnovení starých způsobů, ale staronový císař ve skutečnosti pošilhával po podobném druhu císařské diktatury, jako byla vláda čínského císaře. Chtěl Číňany napodobit ve všech ohledech a stát se nejmocnějším vládcem Východu. Uspěchané reformy, spory o pozemková práva a vyloučení samurajů z politického uspořádání vyvolaly celou řadu stížností, takže se Go-Daigův politický řád začal rozpadat. V roce [[1335]] se vzbouřil Takaudži Ašikaga, který se, aniž k tomu obdržel císařský dekret, vydal do východního Japonska, aby potlačil povstání Nakasendai vedené Tokijukim Hódžóem, synem regenta Takatokiho Hódžóa, jež mělo opětovně nastolit kamakurský šógunát. Go-Daigo nařídil Jošisadovi Nittovi, aby Ašikagu vypátral a zničil. Takaudži Ašikaga však Nittu porazil v bitvě u Takenošity. Císařští velitelé [[Masašige Kusunoki]] a Akiie Kitabatake ale Ašikagovu armádu rozdrtili. Poražený Takaudži Ašikaga byl nucen uprchnout na [[Kjúšú]]. Následujícího roku však opět shromáždil svoji armádu a znovu táhl na Kjóto. Masašige Kusunoki navrhoval císaři, aby se s Ašikagou usmířil, to však Go-Daigo odmítl. Nařídil Kusunokimu a Nottovi, aby Takaudžiho Ašikagu zničili. V [[Bitva u Minatogawy|bitvě u Minatogawy]] 5. července [[1336]] však bylo císařské vojsko poraženo. [18] => [19] => Takaudži Ašikaga poté vstoupil v čele své armády opět do Kjóta a prohlásil, že císař Go-Daigo svůj trůn prohrál. Na jeho místo pak dosadil vlastního kandidáta, Kógonova mladšího bratra prince Jutahita ({{Cizojazyčně|ja|豊仁}}) jako císaře [[Kómjó]]a ({{Cizojazyčně|ja|光明天皇}}). Násilně tak ukončil restauraci Kenmu. Sesazený císař Go-Daigo se však odmítl smířit s obsazením Kjóta a uprchl do chrámu [[Enrjakudži]] na hoře [[Hiei]] na severovýchodě města. Nicméně ve snaze o usmíření poslal vítězné straně [[Japonské císařské regálie]]. Dosazením nového císaře a vydáním Zákoníku Kenmu zahájil Takaudži Ašikaga oficiálně svůj šógunát. Tento akt rozdělil císařskou rodinu na dva [[Období Nanbokučó|znepřátelené tábory]] ─ na Ašikagou podporovaný [[Severní dvůr]], který sídlil v Kjótu, a na [[Jižní dvůr]], jenž sídlil v [[Jošino (Nara)|Jošinu]] a v jehož čele stál Go-Daigo a jeho pozdější nástupci. [20] => [21] => [[Soubor:Godaigo tenno ryo.jpg|náhled|Pamětní šintoistická svatyně a mauzoleum na počest císaře Go-Daiga]] [22] => V lednu [[1337]] uprchl bývalý císař Go-Daigo z hlavního města, protože císařské regálie, které poslal vítězi, byly [[Padělek|padělky]]. Mezi horami, při hřebenu [[Jošino (hora)|Jošino]] ve střední části [[Prefektura Nara|prefektury Nara]] poté založil město Jošino, které se stalo sídlem Jižního dvora. [23] => [24] => „Jižní císař“ Go-Daigo vyslal své syny po celém Japonsku, například prince Kanejošiho na Kjúšú či Jošisadu Nittu s princem Cunejošim do oblasti [[Hokuriku]], aby mohli lépe čelit Severnímu dvoru. [25] => [26] => Roku [[1338]] ustanovil „severní císař“ Kómjó Takaudžiho Ašikagu [[šógun]]em, čímž stvrdil existenci šógunátu Ašikaga. [27] => [28] => Dne 18. září [[1339]] císař Go-Daigo po 21 letech vlády v Jošinu abdikoval ve prospěch svého syna Norijošiho ({{Cizojazyčně|ja|義良親王}}), který se posléze stal císařem [[Go-Murakami]]m.Varley, H. Paul. (1980). [https://books.google.com/books?id=tVv6OAAACAAJ ''Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns''.] New York: Columbia University Press. {{ISBN|978-0-231-04940-5}}; [https://www.worldcat.org/oclc/59145842 OCLC 59145842] Den nato, 19. září 1339, Go-Daigo zemřel. [29] => [30] => Místo, kde byl císař Go-Daigo pohřben, je známé. Císař je tradičně uctíván v pamětní [[Šintoistická svatyně|šintoistické svatyni]] (''misasagi'') v [[Nara|Naře]]. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako císařovo [[mauzoleum]], takže nese formální jméno ''Tó-no-o no misasagi''. [31] => [32] => == Genealogie == [33] => [34] => === Chotě a děti === [35] => [[Soubor:On_the_Lamentation_of_the_Empress.png|náhled|Císařovna [[Kiši Saiondži|Kiši]] a císař Go-Daigo]] [36] => [37] => * [[Japonská císařovna|Císařovna]] (''čúgú''): ''[[Kiši Saiondži|Kiši]]'' Saiondži (''西園寺禧子''), později císařovna vdova Go-Kjógoku-in (後京極院), dcera Sanekaneho Saiondži [38] => ** Princezna (* 1314) [39] => ** Druhá dcera: císařská princezna Kanši (懽子内親王, 1315–1362), později císařovna vdova Senseimon-in (宣政門院), [[Saió|saiō]] ve [[Svatyně Ise|svatyni Ise]]; později provdaná za císaře [[Kógon|Kógona]] [40] => [41] => * [[Japonská císařovna|Císařovna]] (''čúgú''): císařská princezna [[Džunši]] (珣子内親王), později císařovna vdova Šin-Muromači-in (新室町院), dcera císaře [[Go-Fušimi]] [42] => ** Císařská prncezna Sačiko (幸子内親王, * 1335) [43] => [44] => * ''[[Kókjú|Njógo]]'': Eiši Fudžiwara (藤原栄子), také Anfuku-dono (安福殿), dcera [[Mičihira Nidžó|Mičihiry Nidžó]] [45] => [46] => * Dvorní dáma: Čikako Fudžiwara (藤原親子), také Čúnagon-tendži (中納言典侍), dcera Munečika Icucudži [47] => ** Jedenáctý syn: císařský princ Micujoši (満良親王) [48] => [49] => * Dvorní dáma: Dainagon'nosuke, dcera Morošige Kitabatake [50] => [51] => * Dvorní dáma: Shin-Ansatsu-tenji (新按察典侍), dcera Jasufudži Džimjoin [52] => [53] => * Dvorní dáma: Soči-no-suke (帥典侍讃岐) [54] => [55] => * Dvorní dáma: Koto no Naiši (勾当内侍), dcera Cunafusy Saiondži [56] => ** Princezna [57] => [58] => * Dvorní dáma: ''[[Gofukakusa-in no šóšó no naiši|Naiši Šóšó]]'' (少将内侍), dcera Arinaky Sugawary [59] => ** Císařský princ Seidžo (聖助法親王) – hlavní kněz [[Miidera|Ondžó-dži]] [60] => [61] => * Dvorní dáma: ''Renši'' Fudžiwara (藤原廉子/阿野廉子), později císařovna vdova Šin-Taikenmon-in (新待賢門院, 1301–1359), dcera Kinkada Ana [62] => ** Císařský princ [[Cunenaga]] (také Cunejoši) (恒良親王) [63] => ** Císařský princ [[Narijoši]] (také Narinaga) (成良親王) [64] => ** Císařský princ Norijoši (義良親王), později císař [[Go-Murakami]] [65] => ** Císařská princezna ''Šoši'' (祥子内親王) – [[saió]] ve [[Svatyně Ise|svatyni Ise]] 1333–1336; později jeptiška v Hóan-dži [66] => ** Císařská princezna ''Iši'' (惟子内親王) – jeptiška v Imabajaši [67] => ** Spekulována – císařská princezna Noriko (憲子内親王), později císařovna vdova Šinsenjó-mon-in (新宣陽門院) [68] => [69] => * Dvorní dáma: [[Čikako Minamoto]] (源親子), dcera Moročika Kitabatake [70] => ** Císařský princ [[Princ Morinaga|Morijoši]] (nebo Morinaga) (護良親王) – hlavní kněz [[Enrjakudži]] (Tendai-zasu, 天台座主) (buddhistické jméno: princ Son'un, 尊雲法親王) [71] => ** Císařský princ Kóšó (恒性, 1305–1333) – kněz [72] => ** Císařská princezna ''Hiši'' (妣子内親王) – jeptiška v Imabajaši [73] => ** Princezna – provdaná za [[Motocugu Konoe]] (později se rozvedli) [74] => ** Císařský princ Sonšo (尊性法親王) [75] => [76] => * Dvorní dáma: [[Iši/Tameko Nidžó]] (藤原為子, † cca 1311–12), dcera Tamejo Nidžó [77] => ** Císařský princ [[Takanaga]] (také Takjoši) (尊良親王) [78] => ** Císařský princ [[Munenaga]] (také Munejoši) (宗良親王) – hlavní kněz [[Enrjakudži]] (Tendai-zasu, 天台座主) (buddhistické jméno: princ Sončó, 尊澄法親王) [79] => ** Císařská princezna Tamako (瓊子内親王, 1316–1339) – jeptiška [80] => ** Princezna [81] => [82] => * ''[[Kōkyū|Njógo]]'': Džisši Fudžiwara (実子), dcera Saneo Tóin [83] => ** Princezna [84] => [85] => * Dvorní dáma: Šuši/Moriko Fudžiwara (藤原守子, 1303–1357), dcera Sanejasu Tóin (洞院実泰) [86] => ** Císařský princ Gen'en (玄円法親王, † 1348) – hlavní kněz [[Kófukudži|Kófuku-dži]] [87] => ** Císařský princ Saikei (最恵法親王) – kněz v Mjóhó-in [88] => [89] => * Princezna: císařská princezna Kenši (憙子内親王, 1270–1324), později císařovna vdova Šókeimon'in (昭慶門院), dcera císaře [[Kamejama (císař)|Kamejamy]] [90] => ** Mumon Gensen (無文元選, 1323–1390) – zakladatel [[Hókó-dži (Šizuoka)|Hókó-dži]] v Šizuoce [91] => [92] => * Dvorní dáma: Mičiko Fudžiwara (二条道子), také ''Gon-no-Dainagon no Sammi no Cubone'' (権大納言三位局, d. 1351), později Reišo-in (霊照院), dcera Tamemiči Nidžó [93] => ** Císařský princ Hónin (法仁法親王, 1325–1352) – kněz v [[Ninnadži|Ninna-dži]] [94] => ** Princ [[Kanejoši]] (také Kanenaga) (懐良親王, 1326–1383) – Seisei Taišógun (征西大将軍) 1336–? [95] => ** Princezna [96] => [97] => * Dvorní dáma: ''Cubone Ičidžó'' (一条局), později Júgimon'in (遊義門院), dcera Sanetošiho Saindži [98] => ** Císařský princ Tokijoši (také Jojoši) (世良親王) (cca 1306 – 1330) [99] => ** Císařský princ Džóson (静尊法親王) (císařský princ Keison, 恵尊法親王) – kněz v Šógoin (聖護院) [100] => ** Císařská princezna ''Kinši'' (欣子内親王) – jeptiška v Imabajaši [101] => [102] => * Dvorní dáma: ''Naiši Šónagon'' (少納言内侍), dcera Takasuke Šidžó [103] => ** Sonšin (尊真) – kněz [104] => [105] => * ''[[Kōkyū|Njógo]]'': Dainagon-no-cubone (大納言局), dcera Saneakiry Ogimači [106] => ** Císařská princezna Naoko (瑜子内親王) [107] => [108] => * ''[[Kōkyū|Njógo]]'': Saemon-no-kami-no-cubone (左衛門督局), dcera Tametdy Nidžó [109] => ** Jeptiška v Imabajaši [110] => [111] => * Dvorní dáma: ''Gon-no-Chūnagon no Tsubone'' (権中納言局), dcera Kinjasu Sandžó [112] => ** Císařská princezna Sadako (貞子内親王) [113] => [114] => * ''[[Kōkyū|Njógo]]'': dcera Sadafusy Jošidy [115] => [116] => * ''[[Kōkyū|Njógo]]'': Bómon-no-cubone (坊門局), dcera Kiyotady Bomona [117] => ** Princezna (Jódó?) [118] => [119] => * ''[[Kōkyū|Njógo]]'': dcera Mototoma Horikawy [120] => ** Princezna [121] => [122] => * ''[[Kōkyū|Njógo]]'': Minamoto-no-Jasuko (源康子), také Asukai-no-cubone (飛鳥井局), později Enseimon'in Harima (延政門院播磨), dcera Minamoto-no-Jasutoki [123] => [124] => * ''[[Kōkyū|Njógo]]'': Wakamizu-no-cubone (若水局), dcera Minamoto-no-Jasutoki [125] => [126] => * ''[[Kōkyū|Njógo]]'': dcera Sadajoši Horiguči [127] => ** Dcera prodvaná za Munemasu Jošimizu [128] => [129] => * Dvorní dáma: ''Cubone Konoe'' (近衛局), později Šókunmon'in (昭訓門院) [130] => ** Princ Tomojoši (知良王) [131] => [132] => * (Neznámá žena) [133] => ** Jódó († 1398) – 5. hlavní jeptiška [[Tokei-dži]] [134] => ** Manželka Rokudžó Arifusy [135] => ** Rjosai Rjusen (竜泉令淬, † 1366) [136] => ** Kenkó (賢光) [137] => [138] => Go-Daigo měl nějaké další princezny od některých dvorních dam. [139] => [140] => == Reference == [141] => {{Překlad|en|Emperor Kōgon|1178366033}} [142] => [143] => [144] => == Externí odkazy == [145] => * {{Commonscat}} [146] => [147] => {{posloupnost|co=[[Seznam japonských císařů|Japonští císaři]]|kdy=[[1318]]–[[1339]]|předchůdce=[[Hanazono]]|nástupce=[[Go-Murakami]]
Nástupce:
[[Kógon]]}} [148] => {{Japonští císařové}} [149] => {{Autoritní data}} [150] => {{Portály|Japonsko|Lidé}} [151] => [152] => [[Kategorie:Japonští císaři]] [153] => [[Kategorie:Narození v roce 1228]] [154] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 1339]] [155] => [[Kategorie:Období Kamakura]] [156] => [[Kategorie:Období Nanbokučó]] [157] => [[Kategorie:Zen]] [158] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Go-Daigo

Go-Daigo ( 26. listopadu 1288 - 19.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kōkyū','1339','Go-Murakami','1318','Enrjakudži','Kógon','Japonská císařovna','Hanazono','Japonské císařské regálie','Džunši','Jižní dvůr','Kiši Saiondži'

1318

1339

Enrjakudži

Go-Murakami

Hanazono

Kógon