Array ( [0] => 16582504 [id] => 16582504 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Go-Mizunó [uri] => Go-Mizunó [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | choť = [[Tokugawa Masako]] ​(sňatek 1620; zemřela 1678) [2] => }} [3] => '''Go-Mizunó''' ({{Vjazyce2|ja|後水尾天皇|Gomizunó -tennō}}, 29. června [[1596]] – 11. září [[1680]]) byl 108. [[Japonský císař|císařem Japonska]][[#Kunaichō|Emperor Kōnin, Tahara no Higashi Imperial Mausoleum]], Imperial Household Agency v souladu s [[Seznam japonských císařů|tradičním pořadím posloupnosti]].{{cite book|last=Ponsonby-Fane|first=Richard|title=The Imperial House of Japan|url={{Google books|SLAeAAAAMAAJ|plainurl=yes}}|year=1959}} Jeho vláda trvala od 9. května [[1611]] do 22. prosince [[1629]].{{cite book|last=Titsingh|first=Isaac|title=Nipon o daï itsi ran; ou, Annales des empereurs du Japon|url={{Google books|Cg8oAAAAMAAJ|pages=410-411|plainurl=yes}}|pages=409–411|year=1834}} Byl tedy prvním císařem, který vládl celý čas v [[období Edo]]. [4] => [5] => Než se stal císařem, znělo jeho osobní jméno (''imina'') Kotohito ({{Cizojazyčně|ja|政仁}}) či Masahito. Po nástupu na [[Chryzantémový trůn]] přijal trůnní jméno Go-Mizunó. Stalo se tak na počest 56. císaře [[Seiwa|Seiwy]] z 9. století ({{Cizojazyčně|ja|清和天皇}}), který bývá podle místa své hrobky rovněž nazýván císař Mizunó ({{Cizojazyčně|ja|水尾帝}}, Mizunó-tei).{{cite encyclopedia|encyclopedia=Nihon Rekishi Chimei Taikei |title=Seiwa Tennō Ryō (清和天皇陵) |url=http://rekishi.jkn21.com/ |access-date=2012-05-18 |year=2012 |publisher=Shogakukan |location=Tokyo |language=ja |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20070825113418/http://rekishi.jkn21.com/ |archive-date=2007-08-25 }} Výraz ''go-'' ({{Cizojazyčně|ja|後}}) se doslovně překládá jako „pozdější“. Go-Mizunó, který byl třetím synem císaře [[Go-Józei]]e, tedy může být označován jako „pozdější císař Mizunó“. Jelikož se japonské ''go'' v některých starších pramenech rovněž překládalo ve významu „ten druhý“, mohl by tento císař být rovněž označován jako Mizunó druhý či Mizunó II. [6] => [7] => == Události za Go-Mizunóova života == [8] => Princ Kotohito se stal císařem po [[Abdikace|abdikaci]] svého otce císaře Go-Józeie, načež krátce nato nastoupil na Chryzantémový trůn.{{cite book|last=Kitabatake|first=Chikafusa|translator-last=Varley|translator-first=H. Paul|title=A Chronicle of Gods and Sovereigns: Jinnō Shōtōki of Kitabatake Chikafusa|url={{Google books|tVv6OAAACAAJ|page=44|plainurl=yes}}|page=44|year=1980}} Jeho vláda spadá do období rozmachu [[Šógunát Tokugawa|Tokugawského šógunátu]], kdy Japonsko z pozice [[šógun]]ů ovládali [[Hidetada Tokugawa]] a [[Iemicu Tokugawa]]. [9] => [10] => Stejného dne, kdy [[Hidejori Tojotomi]] přibyl do Kjóta, aby navštívil bývalého šóguna [[Iejasu Tokugawa|Iejasua Tokugawu]], tedy 20. května [[1610]], oznámil císař Go-Józei svůj záměr vzdát se trůnu. Po jeho abdikaci 9. května 1611 se novým císařem stal teprve 16letý princ Kotohito.{{cite book|last=Meyer|first=Eva-Marie|title=Japans Kaiserhof in der Edo-Zeit|url={{Google books|6wEvo4wBojcC|page=186|plainurl=yes}}|page=186|year=1999}} [11] => [12] => Dne 26. listopadu [[1614]] zasáhlo Japonsko silné [[zemětřesení]]. Téhož roku byl rovněž [[Zvonařství|odlit]] velký [[zvon]] pro kjótský chrám Daibucu. Počátkem listopadu pak začalo [[obléhání Ósaky]], které trvalo až do 22. ledna [[1615|následujícího roku]] a skončilo porážkou vojska Hidejoriho Tojotomiho armádou šóguna Hidetady Tokugawy a jeho otce Ijeasua. Hidejori Tojotomi však už na jaře 1615 nedodržel podmínky kapitulace, když shromáždil ještě větší vojsko, začal opravovat [[Ósacký hrad]] a zaútočil na šógunátní jednotky v okolí [[Ósaka|Ósaky]]. Takzvaná letní kampaň obléhání Ósaky, která začala v květnu, vyvrcholila v [[Bitva u Tennódži|bitvě u Tennódži]], která skončila vypálením Ósackého hradu a [[Seppuku| rituální sebevraždou]] Hidejoriho Tojotomiho. Tak skončilo poslední větší povstání proti nadvládě Tokugawů na následujících více než 250 let.{{cite book |last1=Turnbull |first1=Stephen|author-link1= |year=2012 |others=Illustrated by Richard Hook |title=Osaka 1615: The Last Battle of the Samurai |url=https://books.google.com/books?id=Fiy1CwAAQBAJ&q=Siege+of+Osaka |publisher=Bloomsbury Publishing |isbn=9781846037993 }} [13] => [14] => Roku [[1623]] jmenoval císař syna Hidetady Tokugawy Iemicu Tokugawu šógunem a posléze rovněž navštívil jeho sídlo [[Nidžó (hrad)|hrad Nidžó]]. [15] => [16] => [[Soubor:GoMizunoo Kyoto.jpg|náhled|Mauzoleum císaře Go-Mizunóa v chrámu Sennjúdži v kjótské čtvrti Higašijama-ku]] [17] => V roce [[1627]] došlo k takzvanému Incidentu s purpurovým rouchem ({{Vjazyce2|ja|紫衣事件|šie džiken}}) mezi císařem a šógunem, kdy byl císař obviněn, že navzdory šógunovu výnosu, který to na dva roky zakazoval, propůjčil více než deseti kněžím čestné purpurové roucho. Takové výnosy měly zřejmě sloužit k tomu, aby se přerušilo pouto mezi císařem a náboženskými kruhy. Šógunát okamžitě prohlásil císařův akt za neplatný a nařídil zabavení oděvů. Kněží, které císař takto poctil, byli posláni do vyhnanství. Tato konfrontace mezi císařským dvorem a šógunátem byla natolik tvrdá, že se má za to, že přispěla k císařovu rozhodnutí abdikovat na trůn. Go-Mizunó abdikoval 22. prosince [[1629]], v den, kdy kněží zúčastnění v Incidentu s purpurovým rouchem odešli do [[exil]]u. Chryzantémového trůnu se vzdal ve prospěch své dcery Okiko ({{Cizojazyčně|ja|興子内親王}}), která se stala císařovnou [[Meišó]]. Po zbytek svého dlouhého života se Go-Mizunó soustředil na různé estetické projekty, z nichž asi nejznámější jsou úžasné [[Japonská zahrada|zahrady]] císařské vily Šugakuin v Kjótu. [18] => [19] => [20] => Císař Go-Mizunó zemřel 11. září 1680. Jeho památka je uctívána v chrámu Sennjúdži v kjótské čtvrti Higašijama-ku, v níž se nachází císařské [[mauzoleum]] (misasagi) nazývané ''Cuki no wa no misasagi'' ({{Cizojazyčně|ja|月輪陵}}). Spolu s ním je zde pohřbeno 10 jeho následovníků. Jsou to: císařovny [[Meišó]] a [[Go-Sakuramači]] a císaři [[Go-Kómjó]], [[Go-Sai]], [[Reigen]], [[Higašijama]], [[Nakamikado]], [[Sakuramači]], [[Momozono]] a [[Go-Momozono]]. [21] => [22] => == Genealogie == [23] => Před nástupem na [[chryzantémový trůn]] bylo jeho osobní jméno (jeho ''imina'') Kotohito (政仁)  nebo Masahito. Byl třetím synem císaře [[Go-Józei]] a jeho manželky [[Konoe Sakiko]]. Princ Kotohito měl 11 vlastních sourozenců (7 sester a 4 bratry). [24] => [25] => Bydlel spolu s konkubínami v Dairi [[Palác Heian|paláce Heian]]. Se svou císařovnou a 6 konkubínami měl 33 dětí. [26] => [27] => Chotě a potomstvo: [28] => [29] => * Císařovna (''Čúgú''): [[Tokugawa Masako]] (徳川和子, 23. listopadu 1607 – 2. srpna 1678), později známá jako Tófuku-mon'in (東福門院), dcera [[Hidetada Tokugawa|Tokugawy Hidetaty]] a paní [[Oejo]] [30] => ** Druhá dcera: císařská princezna Okiko (興子内親王, 9. ledna 1624 – 4. prosince 1696), později císařovna [[Meišó]] [31] => ** Třetí dcera: princezna Onna-ni (女二宮, 14. října 1625 – 2. července 1651), legální manželka [[Konoe Hisacugu|Konoe Hisacuga]] [32] => ** Druhý syn: princ Sukehito (高仁親王, 31. prosince 1626 – 11. července 1628) [33] => ** Třetí syn: ''princ Waka'' (若宮, b.1628) [34] => ** Čtvrtá dcera: císařská princezna Akiko (女三宮昭子内親王, 13. října 1629 — 18. června 1675) [35] => ** Šestá dcera: císařská princezna Jošiko (女五宮賀子内親王, 21. července 1632 – 2. srpna 1696) se provdala za [[Nidžó Micuhira]] [36] => ** Sedmá dcera: ''princezna Kiku'' (菊宮, 1633–1634) [37] => * Dvorní dáma (''Naiši-no-Suke''): Jocucudži Jocuko (四辻与津子, † 9. ledna 1639), později známá jako Meikjó'in (明鏡院), byla dcerou Jocucudži Kintoa (四辻公遠) [38] => ** První syn: ''princ Kamo'' (賀茂宮, 21. listopadu 1618 – 4. listopadu 1622) [39] => ** První dcera: princezna Bunči (文智女王, 30. července 1619 – 4. února 1697 ), manželka [[Takacukasa Norihira|Takacukasy Norihira]] [40] => * Dvorní dáma (''Naiši-no-Suke''): Sono (Fudžiwara) Micuko (園光子) 1602– 6. března 1656, později známá jako Mibu'in (壬生院), [[Ministr levice|sadaidžin]], byla dcerou Sona Mototada (園基任) [41] => ** Čtvrtý syn: císařský princ Cuguhito (紹仁親王, 20. dubna 1633 – 30. října 1654), později císař [[Go-Kómjó]] [42] => ** Šestý syn: císařský princ kněz Sjučó (守澄法親王, 3. září 1634 – 12. června 1680), opat [[Kan'ei-dži]] v [[Ueno (Tokio)|Uenu]] [43] => ** Desátá dcera: princezna Genšo (元昌女王, 1637–1662) [44] => ** Jedenáctá dcera: princezna Sóčó (宗澄女王, 12. března 1639 – 27. března 1678) [45] => ** Třináctá dcera: ''princezna Kacura'' (桂宮, 1641–1644) [46] => * Dvorní dáma (''Naiši-no-Suke''): Kušige (Fudžiwara) Takako (1604– 23. června 1685; 櫛笥隆子) později Hóšunmon-in (逢春門院), dcera Kušige Takačika( 櫛笥隆致) [47] => ** Pátá dcera: princezna Rišo (理昌女王, 1631–1656) [48] => ** Pátý syn'': Nejmenovaný princ'' (* 1633) [49] => ** Osmá dcera: císařská princezna [[Teruko, princezna Ake|Ake-no-mija Teruko]] (光子内親王, 25. července 1634 – 18. listopadu 1727) [50] => ** Osmý syn: císařský princ Nagahito (秀宮良仁親王, 1. ledna 1638 – 22. března 1685), později císař [[Go-Sai]] [51] => ** Devátý syn: císařský princ kněz Šosin (性真法親王; 1639 – 1696) [52] => ** Dvanáctá dcera: princezna Masa (摩佐; 1640–1641) [53] => ** Čtrnáctá dcera: princezna Riču (理忠女王; 1641 – 1689) [54] => ** Jedenáctý syn: císařský princ Hačidžó-no-mija Jasuhito (八条宮穏仁親王, 15. června 1643 – 9. listopadu 1665) [55] => ** Třináctý syn: císařský princ kněz Dókan (道寛法親王; 1647–1676) [56] => * Dvorní dáma (''Naiši-no-Suke''): Sono (Fudžiwara) Kuniko (1624 – 3. srpna 1677; 園国子) později Šin-Kogimon-in (新広義門院), dcera Sona Motonariho (園基音) [57] => ** Desátý syn: princ kněz Gjodžo (堯恕法親王; 29. listopadu 1640 – 28. května 1695) [58] => ** Patnáctá dcera: císařská princezna Cuneko (常子内親王; 8. dubna 1642 – 17. září 1702) [59] => ** Čtrnáctý syn: císařský princ kněz Šinmu (眞敬法親王; 1649–1706) [60] => ** Šestnáctý syn: císařský princ kněz Sonšoho (尊証法親王; 31. března 1651 – 1. prosince 1694) [61] => ** Devatenáctý syn: císařský princ Satohito (高貴宮識仁親王, 9. července 1654 – 24. září 1732), později císař [[Reigen]] [62] => ** Sedmnáctá dcera: princezna Eikjo (永享女王; 1657–1686). [63] => * Dvorní dáma (''Naiši-no-Suke''): Jocucudži Cuguko (四辻継子; d.13. srpna 1657), dcera Jocucudži Suecugua (四辻季継) [64] => ** Dvanáctý syn: císařský princ kněz Sonko (尊光法親王; 1645 – 1680) [65] => ** Osmnáctý syn: císařský princ kněz Seiin (盛胤法親王; 1651 – 1680) [66] => ** Šestnáctá dcera: princezna Bunsacu (文察女王; 1654 – 1683) [67] => * Dvorní dáma (''Mijahito''): Minase Udžiko (水無瀬氏子; 1607– 16. června 1672), dcera Minase Udžinoriho (水無瀬氏成) [68] => ** Devátá dcera: ''princezna Šin'' (新宮; 1635–1637) [69] => ** Sedmý syn: císařský princ kněz Šodžo (性承法親王; 1637 – 1678) [70] => [71] => == Reference == [72] => {{Překlad|en|Emperor Go-Mizunoo|1172101547}} [73] => [74] => [75] => == Externí odkazy == [76] => * {{Commonscat}} [77] => [78] => {{posloupnost|co=[[Seznam japonských císařů|Japonští císaři]]|kdy=[[1611]]–[[1629]]|předchůdce=[[Go-Józei]]|nástupce=[[Meišó]]}} [79] => {{Japonští císařové}} [80] => {{Autoritní data}} [81] => {{Portály|Japonsko|Lidé}} [82] => [83] => [[Kategorie:Japonští císaři]] [84] => [[Kategorie:Narození v roce 1596]] [85] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 1680]] [86] => [[Kategorie:Období Azuči-Momojama]] [87] => [[Kategorie:Období Edo]] [88] => [[Kategorie:Buddhismus v Japonsku]] [89] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Go-Mizunó

Go-Mizunó ( 29. června 1596 - 11.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Meišó','1629','Go-Józei','Hidetada Tokugawa','1611','Reigen','Seznam japonských císařů','Tokugawa Masako','Go-Sai','Go-Kómjó','Seiwa','Bitva u Tennódži'

1611

1629

Go-Józei

Go-Kómjó

Go-Sai

Meišó

Reigen

Seiwa