Array ( [0] => 15490137 [id] => 15490137 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Grabštejn [uri] => Grabštejn [3] => Grabstejnlod.jpg [img] => Grabstejnlod.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Grabštejn je malebný hrad nacházející se na severu Čech v okrese Liberec, nedaleko města Jiříšek. Tento historický skvost, postavený ve 13. století, se tyčí na výšině nad řekou Nisa a nabízí návštěvníkům nádherný výhled na okolní krajinu. Hrad byl v průběhu staletí svědkem mnoha událostí, které formovaly region a přispěly k jeho bohaté historii. Architektura Grabštejna Kombinuje prvky románského, gotického a renesančního stylu, což odráží jeho postupnou výstavbu a přestavby v různých obdobích. Návštěvníci mohou obdivovat jeho impozantní hradní jádro s elegantními arkádami, malebnými okny a unikátními architektonickými detaily. Hrad byl dlouhou dobu ve vlastnictví významných šlechtických rodin, které přispěly k jeho rozvoji a zkrášlení. I když se nachází na historickém místě, Grabštejn se snaží vstřebávat moderní prvky a poskytovat svým návštěvníkům nezapomenutelné zážitky. Dnes je Grabštejn oblíbenou turistickou destinací. Nabízí nejen prohlídky interiérů, ale i různé kulturní akce, výstavy a tradiční trhy, které přitahují jak místní obyvatele, tak turisty ze všech koutů světa. Hrad je také obklopen krásnou přírodou, ideální pro procházky a výlety, což dále umocňuje kouzlo tohoto místa. Grabštejn je tedy skvostem české kultury a historie, kde se spojují přírodní krása s architektonickým dědictvím. Každý, kdo sem zavítá, si odnáší nejen nové znalosti, ale i pozitivní zážitky z tohoto jedinečného místa. [oai_cs_optimisticky] => Grabštejn je malebný hrad nacházející se na severu Čech v okrese Liberec, nedaleko města Jiříšek. Tento historický skvost, postavený ve 13. století, se tyčí na výšině nad řekou Nisa a nabízí návštěvníkům nádherný výhled na okolní krajinu. Hrad byl v průběhu staletí svědkem mnoha událostí, které formovaly region a přispěly k jeho bohaté historii. Architektura Grabštejna Kombinuje prvky románského, gotického a renesančního stylu, což odráží jeho postupnou výstavbu a přestavby v různých obdobích. Návštěvníci mohou obdivovat jeho impozantní hradní jádro s elegantními arkádami, malebnými okny a unikátními architektonickými detaily. Hrad byl dlouhou dobu ve vlastnictví významných šlechtických rodin, které přispěly k jeho rozvoji a zkrášlení. I když se nachází na historickém místě, Grabštejn se snaží vstřebávat moderní prvky a poskytovat svým návštěvníkům nezapomenutelné zážitky. Dnes je Grabštejn oblíbenou turistickou destinací. Nabízí nejen prohlídky interiérů, ale i různé kulturní akce, výstavy a tradiční trhy, které přitahují jak místní obyvatele, tak turisty ze všech koutů světa. Hrad je také obklopen krásnou přírodou, ideální pro procházky a výlety, což dále umocňuje kouzlo tohoto místa. Grabštejn je tedy skvostem české kultury a historie, kde se spojují přírodní krása s architektonickým dědictvím. Každý, kdo sem zavítá, si odnáší nejen nové znalosti, ale i pozitivní zážitky z tohoto jedinečného místa. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento= hradu|druhý=vesnici|rozlišovač=Chotyně}} [1] => {{Infobox - budova [2] => | název = hrad Grabštejn [3] => | typ = hrad [4] => | obrázek = Grabštejn letecky.jpg [5] => | popisek = letecký pohled [6] => | využití = [7] => | poloha = [8] => | obec = [[Chotyně]] [9] => | země = Česko [10] => | investor = [[Páni z Donína]] [11] => | další majitelé = [[Černousové]], [[Nosticové]], [[Trauttmansdorffové]], [[Clam-Gallasové]] [12] => | současný majitel = Český stát [13] => | sloh = [[gotická architektura v Česku|gotika]], [[renesanční architektura v Česku|renesance]] [14] => | výstavba = 13. století [15] => | přestavba = 1566–1586 [16] => }} [17] => '''Grabštejn''' (dříve také ''Olsytz, Wlsitz'' nebo ''Grafenstein)'' je původně [[Gotická architektura v Česku|gotický]] [[hrad]] ze [[13. století|13. století]], který byl v 16. století přestavěn na výstavný [[Renesanční architektura v Česku|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]]. Grabštejn leží v [[Čechy|Čechách]], při údolí [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]], nad vesnicí [[Chotyně]] nedaleko [[Hrádek nad Nisou|Hrádku nad Nisou]]. Zámek je ve vlastnictví státu a je spravován [[Národní památkový ústav|Národním památkovým ústavem]].{{Citace elektronického periodika [18] => | titul = Neprávem opomíjený Grabštejn na poslední chvíli unikl zániku [19] => | periodikum = Novinky.cz [20] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [21] => | vydavatel = Borgis [22] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-tipy-na-vylety-nepravem-opomijeny-grabstejn-na-posledni-chvili-unikl-zaniku-40432486 [23] => | jazyk = cs [24] => | datum přístupu = 2023-06-01 [25] => }} Je přístupný veřejnosti. [26] => [27] => == Historie == [28] => O tom, kdy byl původní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve druhé polovině 13. století, v době vlády [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], objevují purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejně. [[Páni z Donína|Donínové]] hrad drželi po tři století. [29] => [30] => V 15. století, za [[Husitské války|husitských válek]], byl hrad několikrát se střídavými úspěchy dobýván, jednou však odolal i útoku vojsk [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]]. Ve druhé polovině 16. století jej však Donínové pro dluhy a spoluvlastnické problémy prodali císařskému radovi a zemskému [[místokancléř]]i [[Jiří Mehl ze Střelic|Jiřímu Mehlovi ze Střelic]]. Ten jej během dvaceti let (1566–1586) nechal přebudovat na renesanční zámek a nechal pod ním vystavět [[poplužní dvůr]]. Během těchto mohutných úprav, dotýkajících se horního i dolního hradu, byla původní [[Kaple svaté Barbory (Grabštejn)|kaple]] [[Barbora z Nikomédie|svaté Barbory]] opatřena vynikající malířskou výzdobou. Díky této výzdobě a také náročnému vnitřnímu vybavení je kaple považována za jednu z perel renesance a raného manýrismu v Čechách. Autorem maleb v kapli je nejspíše [[Heinrich Bocksberger]], malíř salcburského původu, pokládaný též za autora slavného, tzv. Malého postního plátna v blízké [[Žitava|Žitavě]]. Kvůli zhoršenému postavení u dvora po nástupu [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] a následným finančním těžkostem však byl roku 1586 Mehl nucen zámek opustit. [31] => [32] => Zámek od něj získal nejprve Ferdinand Hoffmann z Grünbühelu, po něm rod [[Černousové|Černousů]], pak [[Nosticové]] a [[Trauttmansdorffové]]. Během té doby uplynula [[třicetiletá válka]] – na jejím začátku roku 1622 vyhořela velká hradní věž, v jejím průběhu hrad obsadila roku 1645 švédská posádka a po jejím skončení bylo na příkaz císaře roku 1655 strženo původně mohutné hradební opevnění. Roku 1704 prodal [[Jan Josef z Trauttmannsdorffu]] zámek hraběti [[Jan Václav Gallas|Janu Václavu Gallasovi]]. [[Gallasové]] a po nich [[Clam-Gallasové]] provedli na zámku několik přestaveb. Roku 1818 dostal dolní zámek zásluhou [[Kristián Kryštof Clam-Gallas|Kristiána Kryštofa Clam-Gallase]] dnešní klasicistní podobu a kolem něj vznikl park s mnoha vzácnými dřevinami. V roce 1930 zemřel poslední mužský příslušník rodu [[Franz Clam-Gallas|František Clam-Gallas]] a hrad a zámek Grabštejn zdědila jeho dcera Marie, provdaná Podstatzká z Liechtensteinu. Komplex využívala spolu s rodinou až do jeho [[konfiskace]] na základě [[Benešovy dekrety|dekretů prezidenta republiky]] [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] v roce 1945, kdy byli Clam-Gallasové nuceni kraj (v dobytčím vagónu) opustit. Následně byl ještě v nejnutnější míře udržován. [33] => [34] => Roku 1953 se však na zámku usídlila [[Československá lidová armáda]]. Po odchodu armády z horního hradu na dolní Nový zámek roku 1973 začala zkáza celého hradu, kdy hrad nemající majitele hodně rychle chátral a během několika let se z něj stala téměř zřícenina. Záchranné práce začaly roku 1988 a trvaly do roku 2010, během této doby byly původně značné škody postupně zahlazovány. [35] => [36] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;" [37] => |+ Návštěvnost zámku [38] => |- [39] => ! Rok !! Počet návštěvníků [40] => |- [41] => | 2015 || 17 011 [42] => |- [43] => | 2016 || 19 308 [44] => |- [45] => | 2017 || 17 478 [46] => |} [47] => [48] => Funkci grabštejnského kastelána zastával v letech v letech 1991–2013 Jan Sedlák, kterého na začátku roku 2014 vystřídala Iva Bártová. Ta ve funkci působila do roku 2020, kdy se novou kastelánkou stala Věra Ozogánová. Dolní zámek a přilehlý [[park]] využívá [[Armáda České republiky]] k výcviku služebních psů a jako základnu armádních psovodů. [49] => [50] => == Stavební podoba == [51] => [52] => === Horní zámek === [53] => Původní hrad ze 13. století patřil k dvoudílným [[Hrad bergfritového typu|hradům bergfritového typu]]. Tvořilo jej [[předhradí]], na které na severu navazovalo hradní jádro s [[palác]]em a volně stojícím [[bergfrit]]em. Původně dvoupatrový trojprostorový palác stával podél severní [[Hradba|hradby]]. Nejspíše v 15. století byla přistavěna budova mezi palácem a věží, která sloužila jako [[hradní kaple]], další trojdílná budova vznikla podél východní hradby. Během období pozdní gotiky a renesance bylo razantně přestavěno předhradí. Na východní straně, kde se původně mohl nacházet široký [[parkán]], byla postavena rozměrná budova s průjezdem a jižní hradbu zesílily dvě polookrouhlé a dovnitř otevřené dělostřelecké [[Bašta|bašty]]. Renesanční budovy poté obklopily i zbývající strany prvního nádvoří. [54] => [55] => Fasády dvoupatrových budov na prvním nádvoří jsou zdobené [[sgrafito]]vou [[Rustika|rustikou]]. Vnější úprava pochází z roku 1843, ale řešení interiérů je [[Barokní architektura v Česku|barokní]]. Dochovaná podoba bergfritu je výsledkem [[Novogotika|novogotických]] úprav z roku 1846. [56] => [57] => Na návrší východně od zámku jsou patrné pozůstatky obléhacího tábora z 15. století. Dochovaly se z něj stopy opevnění velitelského stanoviště a postavení obléhacích zbraní. [58] => [59] => === Nový zámek === [60] => Na severním úpatí hradního vrchu stojí areál Nového zámku. Tvoří jej zejména [[empír]]ová dvoupatrová obdélná budova se středovým [[rizalit]]em, naproti které stojí jednopatrový hostinský dům se sedmi okenními osami. [61] => [62] => == Fotogalerie == [63] =>
[64] => [65] => Soubor:Svata_barbora.jpg|Kaple svaté Barbory [66] => Image:Grabštejn Kaple.jpg|Strop kaple svaté Barbory [67] => Soubor:Grabstejnmazhaus.JPG|Vstupní místnost [68] => Soubor:Grabštejn-místnost s krbem 4.jpg|Místnost s krbem [69] => [70] =>
[71] =>
[72] => [73] => Soubor:Velky sal grabstejn.JPG|Velký sál [74] => Soubor:Grabštejn 2019-04 01.jpg|pohled od jihu [75] => Soubor:Grabštejn Castle - courtyard.jpg|Nádvoří [76] => Soubor:Zámek Grabštejn (Chotyně) nádvoří.jpg|nádvoří [77] => Soubor:Zámek Grabštejn (Chotyně).jpg|vstupní brána [78] => [79] =>
[80] => [81] => == Odkazy == [82] => [83] => === Reference === [84] => [85] => {{MonumNet [86] => | název = Hrad a zámek Grabštejn [87] => | ID = 143682 [88] => | datum = 2020-12-26 [89] => }} [90] => {{Citace monografie [91] => | příjmení = Winzeler a kol. [92] => | jméno = Marius [93] => | titul = Grabštejn zapomenutý a objevený [94] => | vydání = 1 [95] => | vydavatel = Städtische Museen Zittau a Sdružení pro obnovu a rozvoj státního hradu Grabštejn a jeho okolí [96] => | místo = Chrastava [97] => | rok = 2013 [98] => | počet stran = 101 [99] => | strany = 32–33 [100] => | isbn = 978-80-260-4698-1 [101] => }} [102] => {{Citace monografie [103] => | příjmení = Bártová [104] => | jméno = Iva [105] => | příjmení2 = Šubrtová [106] => | jméno2 = Jana [107] => | příjmení3 = Tregl [108] => | jméno3 = Vladimír [109] => | příjmení4 = Weiss [110] => | jméno4 = Petr [111] => | titul = Hrad Grabštejn v proměnách času [112] => | vydavatel = Národní památkový ústav [113] => | místo = Sychrov [114] => | rok = 2015 [115] => | počet stran = 80 [116] => | isbn = 978-80-905871-5-1 [117] => | strany = 15 [118] => }} [119] => {{Citace elektronické monografie [120] => | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [121] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [122] => | datum přístupu = 2020-03-11 [123] => | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [124] => | formát = PDF online [125] => | strany = 29 [126] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [127] => | nedostupné = ano [128] => }} [129] => {{Citace elektronického periodika [130] => | příjmení = Trdla [131] => | jméno = Martin [132] => | titul = Z ruiny vybudoval zase hrad. Po dvaceti letech kastelán Grabštejna končí [133] => | periodikum = iDnes.cz [134] => | datum vydání = 2013-12-15 [135] => | datum přístupu = 2020-12-26 [136] => | url = https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/sedlak-grabstejn-hrad-zamek-kastelan-turista-vylet-npu.A131213_111209_liberec-zpravy_ddt [137] => }} [138] => {{Citace elektronického periodika [139] => | příjmení = Lubas [140] => | jméno = Miloslav [141] => | titul = Hrad Grabštejn má novou kastelánku. Zřejmě nejmladší v celém Česku [142] => | periodikum = iDnes.cz [143] => | datum vydání = 2014-01-12 [144] => | datum přístupu = 2020-12-26 [145] => | url = https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/nova-kastelanka-grabstejna-iva-bartova.A140110_113137_liberec-zpravy_tm [146] => }} [147] => {{Citace elektronické monografie [148] => | titul = Ohlédnutí za letošní sezonou. Hrad Grabštejn má novou kastelánku [149] => | url = https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/zpravy/68471-ohlednuti-za-letosni-sezonou-hrad-grabstejn-ma-novou-kastelanku [150] => | datum vydání = 2020-11-10 [151] => | datum přístupu = 2020-12-26 [152] => | vydavatel = Národní památkový ústav [153] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210301152218/https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/zpravy/68471-ohlednuti-za-letosni-sezonou-hrad-grabstejn-ma-novou-kastelanku [154] => | datum archivace = 2021-03-01 [155] => | nedostupné = ano [156] => }} [157] => {{Citace monografie [158] => | příjmení = Durdík [159] => | jméno = Tomáš [160] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [161] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [162] => | vydavatel = Libri [163] => | místo = Praha [164] => | rok = 2002 [165] => | vydání = 2 [166] => | isbn = 80-7277-003-9 [167] => | počet stran = 736 [168] => | typ kapitoly = heslo [169] => | kapitola = Grabštejn [170] => | strany = 143 [171] => }} [172] => {{Citace monografie [173] => | příjmení = Durdík [174] => | jméno = Tomáš [175] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [176] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2 [177] => | vydavatel = Libri [178] => | místo = Praha [179] => | rok = 2005 [180] => | počet stran = 164 [181] => | isbn = 80-7277-262-7 [182] => | typ kapitoly = heslo [183] => | kapitola = Grabštejn [184] => | strany = 28 [185] => }} [186] => {{Citace monografie [187] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [188] => | titul = Umělecké památky Čech [189] => | vydavatel = Academia [190] => | místo = Praha [191] => | rok = 1977 [192] => | svazek = I. A/J [193] => | počet stran = 644 [194] => | typ kapitoly = heslo [195] => | kapitola = Grabštejn [196] => | strany = 357 [197] => }} [198] => [199] => [200] => === Literatura === [201] => * {{Citace monografie [202] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [203] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [204] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [205] => | místo = Praha [206] => | rok = 1984 [207] => | počet stran = 664 [208] => | svazek = III. Severní Čechy [209] => | kapitola = Grabštejn – zámek [210] => | strany = 125–127 [211] => }} [212] => * {{Citace monografie [213] => | příjmení = Bártová [214] => | jméno = Iva [215] => | příjmení2 = Šubrtová [216] => | jméno2 = Jana [217] => | příjmení3 = Tregl [218] => | jméno3 = Vladimír [219] => | příjmení4 = Weiss [220] => | jméno4 = Petr [221] => | titul = Hrad Grabštejn v proměnách času [222] => | vydavatel = Národní památkový ústav [223] => | místo = Sychrov [224] => | rok = 2015 [225] => | počet stran = 80 [226] => | isbn = 978-80-905871-5-1 [227] => }} [228] => * {{Citace monografie [229] => | příjmení = Fučíková [230] => | jméno = Eliška [231] => | spoluautoři = a kol. [232] => | titul = Státní hrad Grabštejn [233] => | vydavatel = Státní památkový ústav v Ústí nad Labem [234] => | místo = Ústí nad Labem [235] => | rok = 2002 [236] => | počet stran = 15 [237] => | isbn = 80-85036-21-5 [238] => }} [239] => * {{Citace sborníku [240] => | příjmení = Krypta [241] => | jméno = Jan [242] => | příjmení2 = Richterová [243] => | jméno2 = Jana [244] => | titul = Opevněné postavení obléhatelů hradu Grabštejn [245] => | příjmení sestavitele = Durdík [246] => | jméno sestavitele = Tomáš [247] => | sborník = Castellologica Bohemica 9 [248] => | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR [249] => | místo = Praha [250] => | rok vydání = 2004 [251] => | isbn = 80-86124-45-2 [252] => | strany = 285–290 [253] => }} [254] => * {{Citace monografie [255] => | příjmení = Sedláček [256] => | jméno = August [257] => | odkaz na autora = August Sedláček [258] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [259] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-10-boleslavsko [260] => | vydavatel = František Šimáček [261] => | místo = Praha [262] => | rok = 1895 [263] => | počet stran = 462 [264] => | svazek = X. Boleslavsko [265] => | kapitola = Grabštein hrad [266] => | strany = 225–232 [267] => }} [268] => [269] => === Související články === [270] => * [[Seznam hradů v Libereckém kraji]] [271] => * [[Seznam zámků v Libereckém kraji]] [272] => [273] => === Externí odkazy === [274] => * {{Commonscat}} [275] => * {{Oficiální stránky}} [276] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/13826669737-skryte-skvosty/421235100031005/ ČT – Skryté skvosty (2022)] [277] => [278] => {{Autoritní data}} [279] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko}} [280] => [281] => [[Kategorie:Hrady v okrese Liberec]] [282] => [[Kategorie:Hrady v Žitavské pánvi]] [283] => [[Kategorie:Hrady bergfritového typu]] [284] => [[Kategorie:Hrady založené ve 13. století]] [285] => [[Kategorie:Klasicistní zámky v okrese Liberec]] [286] => [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Liberec]] [287] => [[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]] [288] => [[Kategorie:Stavby v Chotyni]] [289] => [[Kategorie:Grabštejnské panství]] [] => )
good wiki

Grabštejn

Grabštejn (dříve také Olsytz, Wlsitz nebo Grafenstein) je původně gotický hrad ze 13. století, který byl v 16.

More about us

About

Tento historický skvost, postavený ve 13. století, se tyčí na výšině nad řekou Nisa a nabízí návštěvníkům nádherný výhled na okolní krajinu. Hrad byl v průběhu staletí svědkem mnoha událostí, které formovaly region a přispěly k jeho bohaté historii. Architektura Grabštejna Kombinuje prvky románského, gotického a renesančního stylu, což odráží jeho postupnou výstavbu a přestavby v různých obdobích. Návštěvníci mohou obdivovat jeho impozantní hradní jádro s elegantními arkádami, malebnými okny a unikátními architektonickými detaily. Hrad byl dlouhou dobu ve vlastnictví významných šlechtických rodin, které přispěly k jeho rozvoji a zkrášlení. I když se nachází na historickém místě, Grabštejn se snaží vstřebávat moderní prvky a poskytovat svým návštěvníkům nezapomenutelné zážitky. Dnes je Grabštejn oblíbenou turistickou destinací. Nabízí nejen prohlídky interiérů, ale i různé kulturní akce, výstavy a tradiční trhy, které přitahují jak místní obyvatele, tak turisty ze všech koutů světa. Hrad je také obklopen krásnou přírodou, ideální pro procházky a výlety, což dále umocňuje kouzlo tohoto místa. Grabštejn je tedy skvostem české kultury a historie, kde se spojují přírodní krása s architektonickým dědictvím. Každý, kdo sem zavítá, si odnáší nejen nové znalosti, ale i pozitivní zážitky z tohoto jedinečného místa.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nosticové','Černousové','Chotyně','Páni z Donína','Clam-Gallasové','Trauttmansdorffové','Armáda České republiky','Rustika','Bašta','Hrádek nad Nisou','Benešovy dekrety','bergfrit'