Array ( [0] => 14708892 [id] => 14708892 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gruzínština [uri] => Gruzínština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Gruzínština
ქართული ენა
[[Soubor:Kartuli Georgian Sample3.svg|270px]] [2] => | rozšíření = {{vlajka a název|Gruzie}}
{{vlajka a název|Írán}}
{{vlajka a název|Ázerbájdžán}} [3] => | mluvčích = 4,255 miliónů[http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=kat Ethnologue] [4] => | klasifikace = [[Kartvelské jazyky|Jihokavkazské jazyky]] [5] => | písmo = [[Gruzínská písma]] [6] => | úřední jazyk = {{vlajka a název|Gruzie}} [7] => | regulátor = ''není stanoven'' [8] => | ISO6391 = ka [9] => | ISO6392B = geo, ge [10] => | ISO6392T = kat [11] => | SIL = kat [12] => | wikipedie = [[:ka:მთავარი გვერდი|ka.wikipedia.org]]
[[Gruzínská Wikipedie]] [13] => }} [14] => '''Gruzínština''' ({{cizojazyčně|ka|ქართული ენა}}, ''kartuli ena'') je [[úřední jazyk]] [[kavkaz]]ské republiky [[Gruzie]]. [15] => [16] => Je hlavním jazykem pro přibližně 3,9 milionů lidí v Gruzii (asi 83 procent populace) a pro dalších 500 000{{Doplňte zdroj}} v zahraničí, především v [[Turecko|Turecku]], [[Írán]]u, [[Rusko|Rusku]], [[Spojené státy americké|Spojených státech]] a v [[Evropa|Evropě]]. Je literárním jazykem všech gruzínských národů, zvláště pak mluvčích [[Kartvelské jazyky|jihokavkazských jazyků]] – [[Svanština|svanštiny]], [[Megrelština|megrelštiny]] a [[Lazština|lazštiny]]. [17] => [18] => == Klasifikace == [19] => Gruzínština je nejdůležitějším z [[Kartvelské jazyky|jihokavkazských jazyků]]. Ty dále zahrnují [[Svanština|svanštinu]] a [[Megrelština|megrelštinu]] rozšířené především v severozápadní Gruzii a [[Lazština|lazštinu]] rozšířenou podél tureckého pobřeží [[Černé moře|Černého moře]] od [[Melyat]]u přes [[Rize]] ke gruzínským hranicím. [20] => [21] => == Historie == [22] => Gruzínština se od megrelštiny a lazštiny oddělila v [[1. tisíciletí př. n. l.]] Podle množství změn a lingvistických odhadů začalo první dělení již ve druhém tisíciletí př. n. l. nebo dříve oddělením svanštiny. Megrelština a lazština se oddělily přibližně o tisíc let později. Nese s sebou bohatou literární tradici. [23] => [24] => == Písmo == [25] => {{viz též|Gruzínská písma}} [26] => {{Panorama|ასომთავრული, ნუსხური, მხედრული.png|1500px|3 gruzínská písma: asomtavruli, nuschuri i mchedruli, a jejich přepis do angličtiny.}} [27] => Gruzínština byla ve své historii zapisována mnoha různými písmy. Dnes je téměř dominantní abeceda [[Gruzínská písma#Mchedruli|mchedruli]]. [28] => [29] => Mchedruli má 33 běžně používaných písmen, dalších šest písmen dnes již téměř není používáno. Písmena přesně odpovídají gruzínské výslovnosti. [30] => [31] => Podle tradičních pověstí zapsaných v [[11. století]] [[Leonti Mroveli|Leontim Mrovelim]] vytvořil první gruzínskou abecedu první [[Ibérské království|ibérský]] král [[Farnavaz I.]] ve [[3. století př. n. l.]] První použití této abecedy je však zaznamenáno až v [[5. století|5.]] nebo [[4. století]] po přijetí [[křesťanství]]. Během staletí pak byla průběžně modernizována. Dnes existují abecedy tři. Všechny se od sebe poměrně značně odlišují a navzájem nejsou čitelné. Jde o: [32] => [33] => * [[Gruzínská písma#Asomtavruli|Asomtavruli]] (velká písmena) [34] => * [[Gruzínská písma#Nuschuri|Nuschuri]] (malá písmena) [35] => * Mchedruli [36] => [37] => První dvě jsou používány společně pro velká a malá písmena v kostelích [[Gruzínská pravoslavná církev|gruzínské pravoslavné církve]]. Dohromady se nazývají ''[[Gruzínská písma|chucuri]]''. [38] => [39] => Mchedruli velká písmena nezahrnuje, ale někdy se podobného efektu dosahuje změnami velikosti a umístění dotyčného písmene. Tato „velká písmena“ jsou často používána v titulcích, nadpisech a na podobných místech. [40] => [41] => == Číslovky == [42] => {{viz též|Gruzínské číslovky}} [43] => Gruzínské základní číslovky až do deseti jsou primitiva, stejně jako jsou slova pro 20 a 100, a také "[[milion]]", "[[miliarda]]", atd. (Slovo pro 1000 však není primitivní). Další základní číslovky jsou vytvořeny z těchto primitiv směsí principů desítkové soustavy (základ 10) a dvacítkové soustavy (základ 20). Následující tabulka ukazuje 1. pády (nominativní formy) primitivních čísel. S výjimkou slov ''rva'' (8) a ''tskhra'' (9) jsou tato slova všechna s kmenem končící na souhlásku a v určitých případech může dojít ke ztrátě koncovky ''i''. [44] => {| class="wikitable" [45] => ! 0 [46] => ! 1 [47] => ! 2 [48] => ! 3 [49] => ! 4 [50] => ! 5 [51] => ! 6 [52] => ! 7 [53] => ! 8 [54] => ! 9 [55] => ! 10 [56] => ! 20 [57] => ! 100 [58] => ! 106 [59] => ! 109 [60] => |- [61] => | ნული
''nuli'' [62] => | ერთი
''erti'' [63] => | ორი
''ori'' [64] => | სამი
''sami'' [65] => | ოთხი
''otchi'' [66] => | ხუთი
''chuti'' [67] => | ექვსი
''ekvsi'' [68] => | შვიდი
''švidi'' [69] => | რვა
''rva'' [70] => | ცხრა
''cchra'' [71] => | ათი
''ati'' [72] => | ოცი
''oci'' [73] => | ასი
''asi'' [74] => | მილიონი
''milioni'' [75] => | მილიარდი
''miliardi'' [76] => |} [77] => [78] => == Užitečné fráze == [79] => [80] => {| class="wikitable" [81] => ! Gruzínsky !! Česky [82] => |- [83] => | ''Ra gqviat?'' || Jak se jmenuješ? (pl.) [84] => |- [85] => | ''Ra gqvia?'' || Jak se jmenuješ? (sg.) [86] => |- [87] => | ''... mqvia.'' || Jmenuji se ... [88] => |- [89] => | ''Sasiamovnoa!'' || Rád tě poznávám! [90] => |- [91] => | ''Chemtvisats!'' || Pro mě také! [92] => |- [93] => | ''Saidan khart?'' || Odkud jsi? (pl.) [94] => |- [95] => | ''Saidan khar?'' || Odkud jsi? (sg.) [96] => |- [97] => | ''... var'' || Jsem z ... [98] => |- [99] => | ''Rogora khart?'' || Jak se máš? (pl.) [100] => |- [101] => | ''Rogora khar?'' || Jak se máš? (sg.) [102] => |- [103] => | ''Kargad var, madlobt'' || Je mi dobře, děkuji [104] => |- [105] => | ''da tqven?'' || a ty? (pl.) [106] => |- [107] => | ''da shen?'' || a ty? (sg.) [108] => |- [109] => | ''ara mishavs!'' || né tak špatné [110] => |- [111] => | ''Inglisuri/Qartuli itsit?'' || Mluvíš anglicky/gruzínsky? [112] => |- [113] => | ''Tsota (vici).'' || Trochu vím. [114] => |- [115] => | ''Qartuli/Inglisuri ar vitsi.'' || Nemluvím gruzínsky/anglicky. [116] => |- [117] => | ''Gaiget?'' || Rozumíš? (pl.) [118] => |- [119] => | ''Gaige?'' || Rozumíš? (sg.) [120] => |- [121] => | ''Ver gavige.'' || Nerozumím. [122] => |- [123] => | ''Ar vitsi.'' || Nevím. [124] => |- [125] => | ''Tsota nela ilaparaket.'' || Prosím, mluv pomaleji. (pl.) [126] => |- [127] => | ''Tsota nela ilaparake?'' || Prosím, mluv pomaleji? (sg.) [128] => |- [129] => | ''Tsoliani var.'' || Jsem ženatý. [130] => |- [131] => | ''Gatkhovili var.'' || Jsem vdaná. [132] => |- [133] => | ''Gashorebuli var.'' || Jsem rozvedený. (pro obojí) [134] => |- [135] => | ''Shvilebi gq'avt?'' || Máš děti? (pl.) [136] => |- [137] => | ''Shvilebi gq'avs?'' || Máš děti? (sg.) [138] => |- [139] => | ''Erti shvili mq'avs.'' || Mám jedno dítě. [140] => |- [141] => | ''Ori shvili mq'avs.'' || Mám dvě děti. [142] => |- [143] => | ''Vazhi/Qalishvili mq'avs.'' || Mám syna/dceru. [144] => |} [145] => [146] => == Vzorový text == [147] => {{Vzorový text [148] => |VDLP=ano [149] => |Komentář= [150] => |Jazyk 1=gruzínsky [151] => |Text 1=ყველა ადამიანი იბადება თავისუფალი და თანასწორი თავისი ღირსებითა და უფლებებით. მათ გააჩნიათ გონება და სინდისი და ერთმანეთის მიმართ უნდა იქცეოდნენ და-ძმობის სულისკვეთებით. [152] => |Jazyk 2=transliterace [153] => |Text 2=Q'vela adamaini ibadeba tavisupali da tanasts'ori tavisi ghirsebita da uplebebit. Mat gaachniat goneba da sindisi da ertmanetis mimart unda iktseodnen da-dzmobis sulisk'vetebit. [154] => }} [155] => [156] => == Odkazy == [157] => === Reference === [158] => [159] => [160] => === Literatura === [161] => * {{Cs}} {{Citace monografie [162] => | příjmení = Černý [163] => | jméno = Václav A. [164] => | odkaz na autora = Václav A. Černý [165] => | příjmení2 = [166] => | jméno2 = [167] => | titul = Základy gruzínštiny [168] => | vydání = 2 [169] => | vydavatel = Větrné mlýny [170] => | místo = [171] => | rok = 2017 [172] => | počet stran = 302 [173] => | strany = [174] => | isbn = 978-80-7443-232-3 [175] => | poznámka = [176] => }} [177] => [178] => === Externí odkazy === [179] => {{InterWiki|code=ka|Gruzínská}} [180] => * {{commonscat}} [181] => * {{Wikislovník|heslo=gruzínština}} [182] => * {{Wikislovník|kategorie=Gruzínština}} [183] => * {{NK ČR|ph114924}} [184] => * {{Otto|heslo=Gruzínský jazyk}} [185] => * [http://www.translate.ge Gruzínsko-anglický, anglicko-gruzínský slovník] [186] => * [https://web.archive.org/web/20070709125721/http://titus.fkidg1.uni-frankfurt.de/unicode/tituut.asp Gruzínské fonty vyhovující Unicode 4.0] [187] => [188] => {{Pahýl}} [189] => {{Kavkazské jazyky}} [190] => [191] => {{Autoritní data}} [192] => {{Portály|Gruzie|Jazyk}} [193] => [194] => [[Kategorie:Gruzínština| ]] [195] => [[Kategorie:Jazyky Gruzie]] [196] => [[Kategorie:Jazyky Abcházie]] [197] => [[Kategorie:Jazyky Turecka]] [198] => [[Kategorie:Jazyky Dagestánu]] [199] => [[Kategorie:Jazyky Čečenska]] [200] => [[Kategorie:Jazyky Íránu]] [201] => [[Kategorie:Kartvelské jazyky]] [202] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [] => )
good wiki

Gruzínština

Gruzínština ( kartuli ena) je úřední jazyk kavkazské republiky Gruzie. Je hlavním jazykem pro přibližně 3,9 milionů lidí v Gruzii (asi 83 procent populace) a pro dalších 500 000 v zahraničí, především v Turecku, Íránu, Rusku, Spojených státech a v Evropě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kartvelské jazyky','Lazština','Svanština','Megrelština','Gruzínská písma','Leonti Mroveli','Evropa','Kategorie:Jazyky Dagestánu','Kategorie:Jazyky Abcházie','Kategorie:Gruzínština','Černé moře','milion'

Evropa

Kategorie:Gruzínština

Lazština

Megrelština

Milion

Svanština