Array ( [0] => 14855160 [id] => 14855160 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hřebečná [uri] => Hřebečná [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Hřebečná [2] => | charakter = vesnice [3] => | PSČ = 362 35 [4] => | obec = [[Abertamy]] [5] => | okres = Karlovy Vary [6] => | země = [[Čechy]] [7] => | katastrální území = Hřebečná [8] => | rozloha = 4,2 [9] => | nadmořská výška = [10] => }} [11] => '''Hřebečná''' ({{Vjazyce2|de|''Hengstererben''}}Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=284 Dostupné online.]) je vesnice, část města [[Abertamy]] v [[Okres Karlovy Vary|okrese Karlovy Vary]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]]. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Abertam. Hřebečná je také název katastrálního území o rozloze 4,2 km². [12] => [13] => == Historie == [14] => [[File:Hřebečná bývalá kasárna (2).jpg|thumb|left|Bývalá kasárna]] [15] => [16] => [[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1720]]. Dějiny Hřebečné jsou úzce spojeny s těžbou [[cín]]u, která v okolí prokazatelně probíhala od poloviny šestnáctého století. Hornický revír se zde dělil na Zadní Hřebečnou, kde byl hlavním dolem Behrův důl (později zvaný [[Důl Mauritius|Mauritius]]), a na Přední Hřebečnou s dolem [[Červená jáma]]. Důlní vody z hloubek do šedesáti metrů odváděla dědičná štola Jiří. Těžba v dolech na Přední Hřebečné ustala na konci osmnáctého století, byť ložiska nejspíše nebyla zcela vytěžena. Důl Mauritius byl definitivně uzavřen až v listopadu roku 1944.{{Sfn|Horní města Krušný hor (2014)|s=54}} Kromě cínu se u Hřebečné těžila také [[železná ruda]], zejména [[hematit]] vázaný na [[křemen]]né žíly tzv. bludenské poruchy. K železorudným dolům patřily {{Cizojazyčně|de|Tiefer Eisenstein, Neue Eisensteinzeche}} nebo {{Cizojazyčně|de|Josefi Stollen}}.{{Sfn|Horní města Krušný hor (2014)|s=55}} [17] => [18] => == Přírodní poměry == [19] => Ložisko cínu u Hřebečné je součástí blatenského [[Žula|žulového]] masivu. Ten protínají [[greisen]]ové [[Žíla (geologie)|žíly]], na které se váže výskyt cínu a dalších rudních minerálů. Nejmohutnější greisenová žíla Krušných hor se nacházela právě na Hřebečné a její mocnost dosahovala šestnácti metrů.{{Sfn|Horní města Krušný hor (2014)|s=48}} Podle [[Geologie|geologických]] průzkumů z padesátých až šedesátých let dvacátého století sahá zrudnění do hloubek až dvě stě metrů, ale se zvětšující se hloubkou rychle klesá. Odhad existujících zásob dosahuje 26 tisíc tun cínové rudy, především [[kasiterit]]u, s průměrným obsahem cínu 0,79 % (tj. asi 200 tun kovu).{{Sfn|Horní města Krušný hor (2014)|s=55}} [20] => [21] => Do severní části katastrálního území zasahuje přírodní rezervace [[Ryžovna (přírodní rezervace)|Ryžovna]]. Většina území, s výjimkou nejjižnější části, je součástí evropsky významné lokality [[Krušnohorské plató]]. [22] => [23] => == Obyvatelstvo == [24] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 1108 obyvatel (z toho 487 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, jeden cizinec a 1106 Němců. Kromě čtyř evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1224 obyvatel: šest Čechoslováků, 1217 Němců a jednoho cizince. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také jedenáct evangelíků, jeden příslušník [[Církev československá husitská|církve československé]], jeden žid a sedm lidí bez vyznání. [25] => [26] => {| class="wikitable" [27] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů{{Citace elektronické monografie | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ostrov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=4690&filtr=G%7EF_M%7EF_Z%7EF_R%7EF_P%7E_S%7E_U%7E301-501-401-202-411_null_&katalog=33475&pvo=SLD21043-CO&pvo=SLD21043-CO&pvokc=65&pvoch=4106 | datum vydání = 2021-04-03 | datum přístupu = 2023-04-23 | vydavatel = Český statistický úřad}} [28] => |- [29] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [30] => |- style="text-align: right;" [31] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [32] => | 1264|| 1456|| 1388 || 1400 || 1459 || 1108 || 1224 || 666 || 298 || 98 || 49 || 31 || 37 || 56 || 54 [33] => |- style="text-align: right;" [34] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [35] => | 151 || 158 || 161 || 170 || 169|| 168 || 176 || 200 || . || 26 || 16 || 23 || 25 || 27 || 35 [36] => |} [37] => [38] => == Obecní správa == [39] => Při sčítání lidu v letech 1869–1921 Hřebečná byla osadou města [[Abertamy]], se kterým patřila nejprve do okresu Jáchymov, ale v letech 1910 a 1921 do okresu Nejdek. V letech 1930 a 1950 byla samostatnou [[Obec (Česko)|obcí]], nejprve v okrese Nejdek a podruhé v okrese Karlovy Vary-okolí. Od roku 1960 je [[Část obce|částí obce]] Abertamy v okrese Karlovy Vary. [40] => [41] => == Pamětihodnosti == [42] => [[File:Hřebečná krajina u dobývek Tří bratří (2).jpg|thumb|Schneppova pinka]] [43] => [44] => Severně od vesnice se nachází ústí štoly Kryštof, která je zpřístupněnou částí historického [[Důl Mauritius|dolu Mauritius]] chráněného jako [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památka]]. Její součástí je také [[Červená jáma]]. [45] => [46] => Ještě dále na sever je na povrchu patrná Schneppova [[pinka]] na Zadní Hřebečné. Měří asi 80 × 20 metrů a dosahuje hloubky až dvacet metrů. Navazuje na ni horní Schneppova pinka se strmějšími svahy. Obě propadliny vznikly v důsledku povrchové a hlubinné těžby cínu na žilách Mauritius, {{Cizojazyčně|de|Führinger}} a Trojice. V horní pince je patrné greisenové těleso a stopy po [[Štola|štole]] {{Cizojazyčně|de|Tagstrecke}}.{{Sfn|Horní města Krušný hor (2014)|s=58}} [47] => [48] => == Odkazy == [49] => === Reference === [50] => [51] => {{Citace elektronické monografie [52] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [53] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [54] => | datum vydání = 2015-12-21 [55] => | datum přístupu = 2023-03-11 [56] => | vydavatel = Český statistický úřad [57] => | strany = 177 [58] => | formát = PDF online [59] => }} [60] => {{Citace elektronické monografie [61] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [62] => | titul = Územně identifikační registr ČR [63] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/600024 [64] => | datum vydání = 1999-01-01 [65] => | datum přístupu = 2009-10-22 [66] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200613013019/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/600024 [67] => | datum archivace = 2020-06-13 [68] => | nedostupné = ano [69] => }} [70] => {{Citace elektronické monografie [71] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 [72] => | svazek = 1 [73] => | typ svazku = díl [74] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf/cf538eaa-7f70-49f6-8e76-dc88932650ef [75] => | datum přístupu = 2023-03-11 [76] => | strany = 348, 349 [77] => | lokace = záznam 1 [78] => | datum vydání = 2007-03-03 [79] => }} [80] => {{Citace monografie [81] => | příjmení = Urban [82] => | jméno = Michal [83] => | titul = Horní města Krušných hor [84] => | typ svazku = díl [85] => | svazek = Karlovarský kraj [86] => | vydavatel = Fornica Publishing [87] => | místo = Sokolov [88] => | vydání = 1 [89] => | rok = 2014 [90] => | počet stran = 319 [91] => | isbn = 978-80-87194-47-8 [92] => | strany = 33 [93] => | ref = Horní města Krušný hor (2014) [94] => | typ refu = normální [95] => | poznámka = Dále jen Horní města Krušný hor (2014) [96] => }} [97] => {{Citace monografie [98] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [99] => | svazek = I. Čechy [100] => | vydavatel = Státní úřad statistický [101] => | místo = Praha [102] => | rok = 1924 [103] => | počet stran = 596 [104] => | vydání = 2 [105] => | strany = 235 [106] => }} [107] => {{Citace monografie [108] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [109] => | svazek = I. Země česká [110] => | vydavatel = Státní úřad statistický [111] => | místo = Praha [112] => | rok = 1934 [113] => | počet stran = 614 [114] => | strany = 232 [115] => }} [116] => {{Citace monografie [117] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary [118] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150412.pdf/ [119] => | vydavatel = Český statistický úřad [120] => | místo = Praha [121] => | rok = 2015 [122] => | počet stran = 24 [123] => | strany = 1 [124] => }} [125] => [126] => [127] => === Externí odkazy === [128] => * {{Commonscat}} [129] => * {{RÚIAN}} [130] => [131] => {{Pahýl}} [132] => {{Části české obce}} [133] => {{Autoritní data}} [134] => {{Portály|Česko|Geografie}} [135] => [136] => [[Kategorie:Abertamy]] [137] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Karlovy Vary]] [138] => [[Kategorie:Bývalé obce v Česku]] [139] => [[Kategorie:Sídla v Krušných horách]] [140] => [[Kategorie:Geopark Egeria]] [141] => [[Kategorie:Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar]] [142] => [[Kategorie:Těžba cínu v Česku]] [143] => [[Kategorie:Těžba železné rudy v Česku]] [144] => [[Kategorie:Těžba v okrese Karlovy Vary]] [] => )
good wiki

Hřebečná

Hřebečná je vesnice, část města Abertamy v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Abertam.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Abertamy','Červená jáma','Důl Mauritius','Obec (Česko)','greisen','Žíla (geologie)','Geologie','kasiterit','Krušnohorské plató','křemen','Část obce','Štola'

Abertamy

Geologie

Greisen

Kasiterit

Křemen

Štola

Štola je podzemní přístupová chodba nebo tunel, který slouží k propojení horizontálně nebo svisle rozdělených částí území.