Array ( [0] => 14659773 [id] => 14659773 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Habsburkové [uri] => Habsburkové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Habsburkové jsou mocným evropským šlechtickým rodem, který hrál důležitou roli v dějinách Českého království a dalších států. Pocházejí z druhé poloviny 13. století, kdy se v Rakousku a Švábsku objevili coby hrabata. Postupem času se jejich vliv a majetek rozrůstaly, až se jim podařilo získat moc nad říší Svaté říše římské. V roce 1438 vznikl titul habsburského arcivévody, který se stal trvale spojen s dědičným titulem císaře Svaté říše římské. Habsburkové tak ovládli rozsáhlé území ve střední Evropě, včetně Českého království, Rakouska, Uherska, Chorvatska a dalších. Habsburská monarchie byla významnou politickou silou, ale v průběhu staletí se musela potýkat s různými problémy, jako byla třeba protireformace nebo revoluční hnutí. Rodina se ale nevzdala a odolala všem výzvám až do první světové války, kdy se monarchie zhroutila. Někteří z nejvýznamnějších představitelů rodu Habsburků zahrnují Maxmiliána I., Rudolfa II. nebo Marie Terezie. I dnes má rod Habsburků důležitou úlohu v politickém a kulturním životě Rakouska a dalších zemí, kam se jeho členové rozšířili. Habsburkům je také přisuzována pozitiva, jako je propagování kultury, architektury a náboženství ve střední Evropě, ale také negativa, jako je jejich centralistická vláda a často brutální způsoby boje o moc. [oai] => Habsburkové jsou mocným evropským šlechtickým rodem, který hrál důležitou roli v dějinách Českého království a dalších států. Pocházejí z druhé poloviny 13. století, kdy se v Rakousku a Švábsku objevili coby hrabata. Postupem času se jejich vliv a majetek rozrůstaly, až se jim podařilo získat moc nad říší Svaté říše římské. V roce 1438 vznikl titul habsburského arcivévody, který se stal trvale spojen s dědičným titulem císaře Svaté říše římské. Habsburkové tak ovládli rozsáhlé území ve střední Evropě, včetně Českého království, Rakouska, Uherska, Chorvatska a dalších. Habsburská monarchie byla významnou politickou silou, ale v průběhu staletí se musela potýkat s různými problémy, jako byla třeba protireformace nebo revoluční hnutí. Rodina se ale nevzdala a odolala všem výzvám až do první světové války, kdy se monarchie zhroutila. Někteří z nejvýznamnějších představitelů rodu Habsburků zahrnují Maxmiliána I., Rudolfa II. nebo Marie Terezie. I dnes má rod Habsburků důležitou úlohu v politickém a kulturním životě Rakouska a dalších zemí, kam se jeho členové rozšířili. Habsburkům je také přisuzována pozitiva, jako je propagování kultury, architektury a náboženství ve střední Evropě, ale také negativa, jako je jejich centralistická vláda a často brutální způsoby boje o moc. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}}{{Různé významy|tento=rodu Habsburků|stránka=Habsburg}} [1] => {{Infobox - dynastie [2] => | jméno = Habsburská dynastie [3] => | znak = Archduchy of Austria COA.svg [4] => | velikost znaku = [5] => | popisek = Původní znak hrabat z Habsburku [6] => | země = {{vlajka a název|Svatá říše římská}}
{{vlajka a název|Habsburská monarchie}} [7] => * {{vlajka|Rakouské arcivévodství}} [[Rakouské arcivévodství|Rakousko]] [8] => * {{vlajka|Uherské království (1490–1516)}} [[Královské Uhersko|Uhersko]] [9] => * {{vlajka|Chorvatské království (1852–1860)}} [[Chorvatské království (1527–1868)|Chorvatsko]] [10] => * {{vlajka|Země Koruny české}} [[Země Koruny české]] [11] => * {{vlajka|Haličsko-vladiměřské království}} [[Haličsko-vladiměřské království|Halič]] [12] => {{vlajka|Habsburské Španělsko}} [[Habsburské Španělsko|Španělsko]]
{{vlajka|Portugalsko (1830)}} [[Portugalské království|Portugalsko]]
{{vlajka|Druhé Mexické císařství}} [[Druhé Mexické císařství|Mexiko]] ([[1864]]–[[1867]])
{{vlajka|Bulharské carství}} [[Bulharské carství|Bulharsko]] atd. [13] => | mateřská dynastie = [[Etichonovci]] [14] => | tituly = {{nic}} [15] => * [[Seznam panovníků Svaté říše římské|Římsko-německý císař]] [16] => * [[Seznam španělských vládců|Španělský král]] [17] => * [[Seznam portugalských panovníků|Portugalský král]] [18] => * [[Seznam představitelů českého státu|Český král]] [19] => * [[Seznam uherských králů|Uherský král]] [20] => * [[Seznam chorvatských panovníků|Chorvatský král]] [21] => * [[Arcivévoda|Rakouský arcivévoda]] [22] => * [[Seznam burgundských vévodů|Burgundský vévoda]] [23] => * Hrabě habsburský [24] => * Hrabě altenburský [25] => * Hrabě z Klettgau [26] => | zakladatel = [[Werner I. Habsburský]] [27] => | mýtický zakladatel = [[Guntram Bohatý]] [28] => | poslední vládce = [[Marie Terezie]] – [[Habsburská monarchie]]
[[Karel VI.]] – [[Svatá říše římská]]
[[Karel II. Španělský|Karel II.]] – [[Španělsko]]
[[Filip IV. Španělský|Filip III.]] – [[Portugalsko]] [29] => | rok založení = [[12. století]] [30] => | konec vlády = [[1780]] – [[Habsburská monarchie]]
[[1740]] – [[Svatá říše římská]]
[[1700]] – [[Španělsko]]
[[1640]] – [[Portugalsko]] [31] => | současná hlava = vymření po meči r. [[1740]]
vymření po přeslici r. [[1780]] [32] => | větve rodu = {{nic}} [33] => * Primogenitura [34] => ** [[Albrechtovská linie]] (†) [35] => ** [[Leopoldovská linie]] (†) [36] => *** [[Španělští Habsburkové]] (†) [37] => *** [[Rakouští Habsburkové]] (†) [38] => **** Tyrolští Habsburkové (†) [39] => **** Štýrští Habsburkové (†) [40] => * Habsburg-Laufenburg (†) [41] => * Habsburg-Neu-Kyburg (†) [42] => }} [43] => '''Habsburkové''' ({{Vjazyce2|de|''(von) Habsburg''}}) byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v [[Dějiny Evropy|evropské historii]], jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a [[Seznam představitelů českého státu|čeští králové]]. Původně [[Švábsko|švábský]] [[Hrabě|hraběcí]] rod roku [[1273]] vstoupil do nejvyšší evropské politiky, v polovině 15. století natrvalo získal [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císařský titul]] a držel ho až do svého vymření po meči roku [[1740]], přičemž po delší dobu ovládal zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie. [44] => [45] => == Původ == [46] => Habsburkové pocházeli z území u horního toku řeky [[Rýn]] přibližně na pomezí dnešní [[Francie]], [[Německo|Německa]] a [[Švýcarsko|Švýcarska]]. Okolo roku 1020 nechal hrabě [[Radbot Habsburský|Radbot z Klettgau]] v oblasti Aargau (území kantonu [[Aargau]] na severu Švýcarska) vystavět hrad [[Habsburg (hrad)|Habsburg]] (původně ''Habichtsburg''), podle kterého získal rod jméno. Habsburským hrabatům se podařilo spojenectvím s císaři z rodu [[Štaufové|Štaufů]] a [[sňatková politika|sňatkovou politikou]] spojit s významnými okolními rody a rozšířit svou moc a území (např. dědictvím po vymření [[Kyburgové|Kyburgů]]). Postupně tak ovládli velkou část dnešního severního Švýcarska a horního Alsaska. Roku 1273 byl [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf Habsburský]] (syn [[Albrecht IV. Habsburský|Albrechta IV.]] a [[Hedvika z Kyburgu|Hedviky z Kyburgu]]) zvolen kurfiřty [[Seznam římských králů|římským králem]]. Roku 1278 porazil svého protivníka v zápase o říšskou korunu českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] v [[bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] a přisvojil si z pozice lenního pána rakouské území, kterému Přemysl vládl jako odumřelému lénu po [[Babenberkové|rodu Babenberků]]. Rudolf pak jako římský král udělil [[Rakouské vévodství|Rakousy]] a [[Štýrské vévodství|Štýrsko]] v léno svým synům, díky čemuž se Habsburkové stali významnými říšskými knížaty. Podle rakouských zemí, kterým Habsburkové dlouho vládli, je dynastie někdy nazývána ''(arci)dům rakouský''. [47] => [48] => [[Soubor:COA Habsburg early crest.svg|náhled|upright=0.8|vlevo|Původní znak Habsburků]] [49] => Nespokojenost s habsburskou nadvládou na území dnešního Švýcarska vedla roku 1291 tzv. [[lesní kantony]] [[Uri]], [[Schwyz (kanton)|Schwyz]] a [[Unterwalden]] ke společnému odboji proti Habsburkům. V bitvách [[Bitva v průsmyku Morgarten|v průsmyku Morgarten]] roku 1315 a [[bitva u Sempachu|u Sempachu]] roku 1386 porazili habsburskou armádu a umožnili tak existenci Švýcarské konfederace v rámci Svaté říše římské. Rudolfův syn [[Albrecht I. Habsburský]] byl roku 1298 zvolen římským králem, ale jeho synům se říšskou korunu získat nepodařilo. Jeho nejstarší syn [[Rudolf Habsburský|Rudolf III.]] se po vymření [[Přemyslovci|Přemyslovců]] stal krátce českým králem (1306–1307), ale českou korunu nakonec získal [[Jan Lucemburský]]. Syny Rudolfova bratra [[Albrecht II. Moudrý|Albrechta]] se rod rozdělil na dvě větve, starší rudolfinskou a mladší leopoldovskou. Rakouský vévoda [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht V.]] z rudolfinské větve získal v roce 1438 říšský, český a uherský trůn, jehož synem [[Ladislav Pohrobek|Ladislavem Pohrobkem]] roku 1457 rudolfinská linie vymřela. Po Albrechtově smrti se stal římským králem jeho bratranec z leopoldovské linie [[Fridrich III. Habsburský]]. Od roku [[1440]], kdy se Fridrich stal římským králem, resp. 1452 kdy byl korunován císařem, drželi Habsburkové císařský titul nepřerušeně až do svého vymření po meči v roce [[1740]]. [50] => [51] => == Evropská dynastie == [52] => Fridrichův syn [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmilián I.]] sňatkem s [[Marie Burgundská|Marií Burgundskou]] Habsburkům získal bohaté [[Spojené provincie nizozemské|nizozemské provincie]], ale zároveň je zatáhl do dlouhých válek s Francií. Vítězství Švýcarského spolku nad [[Švábský spolek|Švábskou ligou]] a Maxmiliánem roku 1499 vedlo k faktické nezávislosti Spolku na Svaté říši římské. Maxmilián pokračoval v úspěšné [[Sňatková politika|sňatkové politice]] a v srpnu 1496 oženil své děti s dětmi [[katolická Veličenstva|katolických Veličenstev]] [[Isabela Kastilská|Isabely I. Kastilské]] a [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinanda II. Aragonského]]. Maxmiliánův syn a dědic Burgundska [[Filip I. Kastilský|Filip Sličný]] se oženil s [[Jana I. Kastilská|Janou Kastilskou]] a jeho sestra [[Markéta Habsburská (1480–1530)|Markéta]] se provdala za následníka obou trůnů [[Jan Aragonský a Kastilský|Jana]]. Jan zemřel již půl roku po uzavření manželství, aniž by zanechal potomky. Dědičkou [[Kastilské království|Kastilie]] i [[Aragonské království|Aragonie]] se tak stala Filipova manželka Jana. Filip a Jana měli několik dětí: Nejstarší syn [[Karel V.|Karel]] zdědil po otci rakouské a burgundské země a po matce Kastilii a Aragonii a v roce 1516 se stal španělským králem. Po smrti děda Maxmiliána v roce 1519 se stal jako [[Karel V.]] také císařem Svaté říše římské a o deset let později se oženil s portugalskou princeznou [[Isabela Portugalská|Isabelou]]. Mladší syn [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand]] se na základě [[Vídeňský kongres (1515)|vídeňských smluv]] císaře Maxmiliána s českým a uherským králem [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem Jagellonským]] oženil s Vladislavovou dcerou [[Anna Jagellonská|Annou]] a Ferdinandova sestra [[Marie Habsburská|Marie]] se vdala za následníka trůnu [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka]]. Po Ludvíkovi smrti v [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] se roku 1526 Ferdinand stal králem českým a uherským. [53] => [54] => Po [[augšpurský mír|augšpurském míru]] v roce 1556 císař Karel V. dva roky před svou smrtí rezignoval a Španělsko, Sicílii s Neapolskem, Burgundsko s Nizozemím a španělskými koloniemi zdědil jeho jediný legitimní syn [[Filip II. Španělský|Filip II.]], který roku 1580 přidal pod svou vládu také [[Portugalské království|Portugalsko]]. Vládu v říši i rakouských zemích převzal Karlův mladší bratr český a uherský král [[Ferdinand I. Habsburský]]. Tímto se habsburská dynastie rozdělila na primogeniturní španělskou a sekundogeniturní rakouskou větev. Španělská větev rodu vymřela po meči [[Karel II. Španělský|Karlem II.]] v roce [[1700]]. Rakouská větev rodu vymřela po meči o jednu generaci později císařem [[Karel VI.|Karlem VI.]] roku 1740 a po přeslici definitivně roku 1780 smrtí jeho dcery [[Marie Terezie]]. Habsburské soustátí zdědili potomci poslední habsburské panovnice Marie Terezie a jejího manžela [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka Štěpána Lotrinského]], příslušníci [[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsbursko-lotrinské dynastie]]. [55] => [56] => == Historie rodu == [57] => === Počátky === [58] => {{Dějiny Rakouska}} [59] => Habsburský rod pochází z území dnešního [[Švýcarsko|Švýcarska]]. Podle kroniky ''[[Acta Murensia]]'' sepsané zhruba roku 1160 v [[klášter Muri|klášteru Muri]] byl jeho předkem [[říšský hrabě]] [[Guntram Bohatý]], který žil zřejmě v druhé polovině [[10. století]]. Pokud by tento Guntram byl totožný s hrabětem Guntramem z [[Markrabství Nordgau|Nordgau]], kterému císař [[Ota I. Veliký]] roku 952 za zradu zabavil část statků, měli by Habsburkové své kořeny dokonce v rodu [[Etichonovci|Etichonovců]], jehož historii lze vystopovat až do období vlády [[Merovejci|Merovejců]].{{Citace monografie [60] => | příjmení = Krieger [61] => | jméno = Karl-Friedrich [62] => | titul = Habsburkové ve středověku. Od Rudolfa I. (1218–1291) do Fridricha III. (1415–1493) [63] => | vydavatel = Argo [64] => | místo = Praha [65] => | rok = 2003 [66] => | stránky = 17 [67] => | isbn = 80-7203-453-7 [68] => | poznámka = [dále jen Krieger] [69] => }}{{Citace monografie [70] => | příjmení = Redlich [71] => | jméno = Oswald [72] => | titul = Rudolf von Habsburg. Das Deutsche reich nach dem untergange des alten kaisertums [73] => | url = https://archive.org/details/bub_gb_2IXTAAAAMAAJ/mode/1up/search/rudolf+von+habsburg?q=rudolf+von+habsburg [74] => | vydavatel = Wagner [75] => | místo = Innsbruck [76] => | rok = 1903 [77] => | počet stran = 827 [78] => | strany = 5–6 [79] => | jazyk = de [80] => | poznámka = [dále jen Redlich] [81] => }} Později díky křížení v rodové linii vznikl pověstný „habsburský ret“, což je dědičná [[progerie]].{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Facial deformity in royal dynasty was linked to inbreeding, scientists confirm [83] => | periodikum = medicalxpress.com [84] => | url = https://medicalxpress.com/news/2019-12-facial-deformity-royal-dynasty-linked.html [85] => | jazyk = en [86] => }} [87] => [88] => Poté, co byl hrabě Rudolf IV. Habsburský v roce 1273 zvolen římskoněmeckým králem (jako Rudolf I.), obě jeho manželky, [[Gertruda z Hohenbergu]] i [[Isabela Burgundská]], se s pomocí [[Colmar|kolmarských]] dominikánů podíleli na rozšíření mýtu, podle něhož Habsburkové pocházeli z rodu [[Zähringové|Zähringů]]. Rudolf na tuto legendu poté vědomě navázal, neboť ji využil pro znovusjednocení [[Švábské vévodství|Švábského vévodství]]. Ve 14. století Habsburkové svůj původ začali odvozovat od [[řím]]ské rodiny [[Colonnové|Colonnů]], jež se považovala za potomky římských císařů. Koncem středověku Colonny v rodové mytologii nahradili [[Pierleoni]], [[Hrabě|hrabata]] z [[Aventin]]a. Objevily se rovněž legendy, že habsburský rodokmen sahá přes [[Karlovci|Karlovce]] a Merovejce až k bájnému obránci [[Trója|Tróje]] [[Hektór]]ovi. Všechny tyto teorie jsou ale ve skutečnosti smyšlené.Krieger, s. 16–17.{{Citace monografie| příjmení = Hrbek | jméno = Jiří | titul = České barokní korunovace | vydavatel = NLN - Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 231 | isbn = 978-80-7422-011-1 | poznámka = Zde str. 187}} [89] => [90] => === Nejstarší historie === [91] => [[Soubor:Schweiz um 1200.png|náhled|vlevo|{{legend|pink|Území pod vládou Habsburků okolo roku 1200}} [92] => {{legend|yellow|Území pod rodu Kyburgů}}]] [93] => Nejstarší prokázaný předek rodu Guntram Bohatý měl údajně syna [[Lancelin]]a, hraběte z [[Klettgau]],Redlich, s. 6. jehož syn [[Radbot Habsburský|Radbot]] roku 1020 založil již zmíněný klášter Muri. Radbotův bratr [[Rudolf I. z Altenburgu|Rudolf I.]], altenburský hrabě, zase nechal vybudovat [[klášter Ottsmarsheim]] v Horním [[Alsasko|Alsasku]]. Další Lancelinův syn [[Werner I. Štrasburský|Werner]], štrasburský biskup, inicioval výstavbu hradu [[Habsburg (hrad)|Habsburg]] (podle legendy ''Habichtsburg'', Jestřábí hrad, v dnešním [[Aargau|kantonu Aargau]]), podle nějž se příslušníci rodu kolem roku 1100 začali nazývat, a to jako hrabata z Habsburgu. Od 12. do 13. století na něm rovněž sídlili. [94] => [95] => Radbotův vnuk [[Ota II. Habsburský]], syn [[Werner I. Habsburský|Wernera I.]], se v roce 1108 zúčastnil tažení císaře [[Jindřich V. Sálský|Jindřicha V. Sálského]] do [[Uhersko|Uherska]] a o tři roky později byl zavražděn.{{Citace elektronické monografie [96] => | titul = Otto-2-Graf von Habsburg + 1111 [97] => | url = http://www.genealogie-mittelalter.de/habsburger/otto_2_graf_von_habsburg_+_1111.html [98] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110525204648/http://www.genealogie-mittelalter.de/habsburger/otto_2_graf_von_habsburg_+_1111.html [99] => | datum vydání = 2011-05-25 [100] => | jazyk = de [101] => }} Také jeho následník [[Werner II. Habsburský|Werner II.]], který se připomíná jako [[lankrabě]] Horního [[Alsasko|Alsaska]], se zapojil do císařské vojenské kampaně. Tehdy se jednalo o italskou výpravu [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]], na níž Werner roku 1167 v Římě podlehl [[mor]]u.{{Citace elektronické monografie [102] => | titul = Werner-2-Graf von Habsburg + 1167 [103] => | url = http://www.genealogie-mittelalter.de/habsburger/werner_2_graf_von_habsburg_+_1167.html [104] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110525204808/http://www.genealogie-mittelalter.de/habsburger/werner_2_graf_von_habsburg_+_1167.html [105] => | datum_vydání = 2011-05-25 [106] => | jazyk = de [107] => }} Habsburkové se za jeho vlády zařadili mezi stoupence císařské dynastie [[Štaufové|Štaufů]]. Na jeho proštaufskou politiku navázal syn [[Albrecht III. Habsburský (1199)|Albrecht III.]], který se značně zasloužil o rozšíření rodových držav.{{Citace elektronické monografie [108] => | titul = Albrecht-3-Graf von Habsburg + 1199 [109] => | url = http://www.genealogie-mittelalter.de/habsburger/albrecht_3_graf_von_habsburg_+_1199.html [110] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110525215954/http://www.genealogie-mittelalter.de/habsburger/albrecht_3_graf_von_habsburg_+_1199.html [111] => | datum vydání = 2011-05-25 [112] => | jazyk = de [113] => }} Po Albrechtově smrti (1199) na habsburský hraběcí stolec nastoupil [[Rudolf II. Habsburský (1232)|Rudolf II.]], velký přívrženec císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II. Štaufského]].{{Citace elektronické monografie [114] => | titul = Rudolf-2-der Gütige Graf von Habsburg + 1232 [115] => | url = http://www.genealogiemittelalter.de/habsburger/rudolf_2_der_guetige_graf_von_habsburg_+_1232.html [116] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110525215816/http://www.genealogiemittelalter.de/habsburger/rudolf_2_der_guetige_graf_von_habsburg_+_1232.html [117] => | datum vydání = 2011-05-25 [118] => | jazyk = de [119] => }} [120] => [121] => Hmotná základna rodu sestávala ze dvou center. První „vlastní“ centrum tvořily staré [[Allodium|alodiální]] statky nacházející se na území dnešního Švýcarska, které byly spravovány z hradů Habsburg, [[Wildegg]] a [[Brunegg]]. Patřilo k nim i [[Rychtář|fojtství]] nad klášterem Muri. Druhé centrum se skládalo z rozsáhlých držav v Horním Alsasku soustředěných na levém břehu [[Rýn]]a mezi [[Basilej]]í a [[Štrasburk]]em. Pod tyto statky spadaly i fojtství nad kláštery Ottmarsheimem a [[Klášter Murbach|Murbachem]] i městem Štrasburkem a hornoalsaským hrabstvím, dále též rozptýlené území s fojtskými právy v [[Breisgau]] i nad hrabstvími v Klettgau, [[Aargau]] a [[Zürichgau]], pod které mimo jiné patřily švýcarské kantony [[Zug]], [[Schwyz]] a [[Unterwalden]]. Kromě toho Habsburkové drželi fojtství nad [[klášter Säckingen|klášterem Säckingen]] a statky ve [[Frickgau]]. [122] => [123] => Když Rudolf II. v roce 1232 zemřel, jeho synové [[Albrecht IV. Habsburský|Albrecht IV.]] a [[Rudolf III. Habsburský (1195–1249)|Rudolf III.]] si dědictví rozdělili. Rudolf si z něj odtrhl hrabství v Zürichgau, fojtství nad klášterem Ottmarsheimem i městy [[Sempach]]em, [[Williasau]] a [[Laufenberg]]em, vše ostatní pak zdědil Albrecht. Rod se tím rozdělil na dvě linie – hlavní (Albrechtovu) a Laufenburskou (Rudolfovu).Krieger, s. 17–18. [124] => [125] => === Vzestup mezi královské rody === [126] => [[Soubor:Erb.jpg|náhled|upright=0.6|vpravo|Původní znak namalovaný kolem roku [[1340]]]] [127] => Habsburkové postupně rozšiřovali své državy a získávali nové hodnosti. Roku [[1273]] usedl hrabě [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf IV.]] jako první z rodu na římský královský trůn (od [[1438]] byli Habsburkové římskými králi, potažmo císaři trvale). Roku [[1282]] udělil [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf I.]] z tohoto titulu svým synům jako odumřelé říšské [[léno]] tzv. [[Babenberkové|babenberské dědictví]], tedy [[Dějiny Rakouska#Spory o Rakousko|rakouské země]], které roku 1276 odebral ze správy českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], na kterého uvalil [[Acht|říšskou klatbu]] a kterého roku [[1278]] porazil a usmrtil v [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]]. Díky rakouským državám se Habsburkové stali říšskými knížaty. [128] => [129] => Roku 1291 spolu uzavřely tři horské kantony na obranu proti Habsburkům dohodu o věčném spolku, čímž vznikla [[Stará švýcarská konfederace|Švýcarská konfederace]]. V bitvách v průsmyku Morgarten roku 1315 a u Sempachu roku 1386 Švýcaři porazili Habsburky a umožnili tak další existenci konfederace. [130] => [131] => Rudolfův vnuk [[Rudolf Habsburský|Rudolf]], zvaný Kaše, usedl roku [[1306]] jako první člen dynastie na [[České království|český trůn]]. Po jeho předčasné smrti se však Habsburkové museli spokojit pouze s rakouskými državami. [132] => [133] => Nejmladší bratr tohoto českého krále Rudolfa, rakouský vévoda [[Albrecht II. Moudrý|Albrecht II.]] (nejmladší ze čtyř bratrů) měl 3 syny, z nichž jen nejstarší [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolf IV.]] (v roce 1359 vydal padělané [[Privilegium maius]], které ho mělo povýšit na [[arcivévoda|arcivévodu]]) nezanechal potomků, a tak vévodský titul přešel na mladšího [[Albrecht III. Habsburský|Albrechta III.]] [134] => [135] => Ten roku [[1373]] a znovu [[1379]] rozdělil vládu kvůli častým třenicím s nejmladším bratrem Leopoldem tak, že posléze vládl v [[Horní Rakousy|Horních]] i [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] Albrecht III. a [[Leopold III. Habsburský|Leopold III.]] ve zbývajících zemích ([[Korutany]], [[Štýrsko]], [[Tyrolsko]], atd.). Vznikly tak starší albrechtovská a mladší leopoldovská linie rodu. [136] => [[Image:Empire-Roman-Emperor-Charles-V 02.svg|náhled|vlevo|Území pod vládou Habsburské dynastie za vlády Karla V. [137] => {{legend|#972058|Kastilská koruna}} [138] => {{legend|#a9251a|Aragonská koruna}} [139] => {{legend|#e49d34|Burgundské dědictví}} [140] => {{legend|#f1d24d|Rakouské dědičné země}} [141] => {{legend|#f9edaf|Svatá říše římská}}]] [142] => [143] => === Albrechtovská linie === [144] => {{Podrobně|Albrechtovská linie}} [145] => V roce [[1437]] získali Habsburkové vnukem vévody [[Albrecht III. Habsburský|Albrechta III.]], kterým byl římský král [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht II.]] (manžel princezny [[Alžběta Lucemburská|Alžběty Lucemburské]]) z albrechtovské linie rodu znovu českou a poprvé také uherskou královskou korunu (od roku [[1526]] je obě drželi trvale). [146] => [147] => Albrecht II. ale v českých zemích a Uhersku, stejně tak jako v Římskoněmecké říši nevládl dlouho. Již po dvou letech vlády zemřel roku [[1439]]. Jeho dědicem se stal syn [[Ladislav Pohrobek|Ladislav V.]], který získal [[přídomek]] Pohrobek. Ten vládl jen do roku [[1457]], kdy zemřel a tím vymřela albrechtovská linie habsburského rodu po meči. Dědičkami království se staly jeho sestry [[Anna Habsburská (1432–1462)|Anna]] a [[Alžběta Habsburská (1436–1505)|Alžběta]] resp. mladší Alžběta, která se provdala za polského krále a litevského velkoknížete [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV]]. [148] => [149] => === Leopoldovská linie === [150] => {{Podrobně|Leopoldovská linie}} [151] => Syn vévody [[Leopold III. Habsburský|Leopolda III.]] [[Arnošt Habsburský (1377–1424)|Arnošt Habsburský]] byl prvním rakouským panovníkem po Rudolfu IV. který používal (neoprávněně) titul a hodnost arcivévody. Jeho syn a vnuk Leopolda III. [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]] z leopoldovské linie se stal po smrti českého krále Albrechta II. roku [[1440]] římským králem a o dvanáct let poté v roce [[1452]] byl jako poslední [[císař]] korunován v [[Řím]]ě. [152] => [153] => Z funkce římského císaře také v roce [[1453]] uznal platnost dosud nelegálního [[Privilegium maius]], které povyšovalo Rakouské vévodství na arcivévodství (jediné v Říši). Tento titul se poté stal charakteristickým právě pro habsburskou dynastii. [154] => [155] => Svatbou [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] s [[Burgundské vévodství|burgundskou]] dědičkou [[Marie Burgundská|Marií]] v roce [[1477]] se habsburské državy rozmnožily o [[Nizozemí (region)|nizozemské provincie]]. Svoji obratnou diplomatickou a sňatkovou politikou připravil tento [[panovník]] půdu budoucí habsburské hegemonii v [[Evropa|Evropě]]. [156] => [157] => === Španělští Habsburkové === [158] => {{Podrobně|Španělští Habsburkové}} [159] => [160] => Roku [[1516]] zdědil pozdější císař [[Karel V.]] (Maxmiliánův vnuk) [[Aragonská koruna|aragonskou]] a [[Kastilská koruna|kastilskou korunu]] a stal se prvním španělským králem (španělská větev Habsburků vymřela [[Karel II. Španělský|Karlem II.]] roku [[1700]]). V té době držel jako [[Burgundsko|burgundský]] vévoda nizozemské provincie, které se staly součástí španělského království. Španělští Habsburkové vládli v letech [[1580]]–[[1640]] také v [[Portugalsko|Portugalsku]]. [161] => [162] => === Rakouští Habsburkové === [163] => {{Podrobně|Rakouští Habsburkové}} [164] => [165] => Roku [[1611]] se stal českým králem [[Matyáš Habsburský]], který se již před svým nástupem zavázal, že za svého života se nebude zabývat nástupnickou otázkou, ale na nátlak katolické církve už v roce [[1617]] předložil Ferdinandovu kandidaturu. Matyáš ani jeho dva bratři neměli potomky a v úvahu tak přicházeli dědicové ze španělské nebo štýrské habsburské větve. Španělé se nároků na [[Střední Evropa|střední Evropu]] vzdali, a tak byl vybrán [[Ferdinand II. Štýrský]]. [166] => [167] => Ferdinand II. se narodil 9. července [[1578]] ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] jako syn arcivévody [[Karel II. Štýrský|Karla Štýrského]] a [[Marie Anna Bavorská (1551–1608)|Marie Anny Bavorské]]. V mládí ho vychovávala jeho matka v rodném Štýrském Hradci. Její výchova byla přísně [[Katolicismus|katolická]] a v letech [[1590]]–[[1595]] studoval mladý Ferdinand na [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] akademii v [[Bavorsko|bavorském]] [[Ingolstadt]]u. Tam jsou pravděpodobně kořeny jeho pozdějšího bigotního [[Katolicismus|katolicismu]]. Miloval hudbu, divadlo a lov, avšak traduje se, že nebyl příliš statečný a nejraději trávil čas v klidu v rodinném kruhu. Ferdinand II. byl prý dobromyslný, přívětivý, velkorysý a zbožný, ale do života českých zemí zasáhl neobyčejně tvrdě a krutě, jako žádný jiný z Habsburků, vysloužil si zde přízvisko „krvavý“ a dokonce stál i za zavražděním [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]]. [168] => [169] => Ferdinand nebyl zvolen, pouze přijat za příštího panovníka. Česká nekatolická opozice ho sice nechtěla, protože Ferdinand prosazoval násilnou [[Rekatolizace|rekatolizaci]], ale Ferdinand byl bez větších problémů přijat ve vedlejších zemích Koruny české i v [[Uhersko|Uhrách]]. To se českým nekatolíkům vůbec nelíbilo a v březnu roku [[1618]] byl svolán sjezd nekatolických stavů, který vedl až ke květnové [[Pražská defenestrace (1618)|pražské defenestraci]]. Tímto odbojem začala [[třicetiletá válka]]. 24. května byla svržena královská moc a sjezd zvolil zemskou vládu [[Direktorium (stavovské povstání)|třiceti direktorů]]. V čele této vlády stál [[Václav Vilém z Roupova]] a vrchním velitelem vojsk se stal [[Jindřich Matyáš Thurn]]. S českým povstáním souhlasilo [[Slezsko]] i obě [[Lužice]], ale [[Morava]] zůstala neutrální, protože byla pod vedením [[Karel starší ze Žerotína|Karla staršího ze Žerotína]], který se bál otevřeného konfliktu. Karel byl roku [[1619]] odsunut a jeho nástupce [[Ladislav Velen ze Žerotína]] se k povstalcům přidal. Ve stejném roce také zemřel Matyáš a Ferdinand II. se ujal vlády. V červenci se v [[Praha|Praze]] shromáždil [[generální sněm]] stavů [[Země Koruny české|zemí Koruny české]]. Ferdinand II. byl sesazen a sněm zvolil [[Kalvinismus|kalvína]] [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]]. Ten byl zvolen i z toho důvodu, že měl za manželku dceru [[Anglie|anglického]] krále [[Jakub I. Stuart|Jakuba I.]], [[Alžběta Stuartovna|Alžbětu]], a stavové věřili, že takto získají na svou stranu mocnou ostrovní říši. Fridrich, přezdívaný Zimní král, byl ale slabý a neúspěšný a po prohrané [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]], která se odehrála 8. listopadu [[1620]], utekl a císařská vojska obsadila Čechy i Prahu. Ferdinand Štýrský se opět stal českým králem. Brzy sestavil exekuční komisi, která měla za úkol potrestat [[České stavovské povstání|stavovský odboj]]. Nejznámější částí trestu je [[Staroměstská exekuce|poprava 27 pánů]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]. Původně mělo být 51 popravených, ale po různých přímluvách a intrikách jich zbylo jen 27. Poprava se odehrála 21. června [[1621]], trvala 4 hodiny a popraveni byli např. [[Václav Budovec z Budova]], [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]], [[Jáchym Ondřej Šlik]], [[Ján Jesenský|Jan Jesenius]] a další. Dvanáct hlav pak bylo až do roku [[1631]] pro výstrahu umístěno na [[Staroměstská mostecká věž|Mostecké věži]]. [170] => [171] => Posledním mužským členem rakouské větve byl [[Karel VI.]], otec [[Marie Terezie]], který zemřel roku [[1740]]. Po císařovnině smrti se dědicem Habsburků stala lotrinská ([[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsbursko-lotrinská]]) dynastie – potomci Marie Terezie a jejího chotě [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka I. Štěpána Lotrinského]]. [172] => [173] => == Rodokmen == [174] => {{Podrobně|Rodokmen Habsburků}} [175] => [[Soubor:Rodokmen Habsburku.PNG|střed|500px|Rodokmen Habsburku]] [176] => [177] => == Panovníci z rodu Habsburků == [178] => === Římskoněmečtí císaři a králové === [179] => # [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf I.]] (1273–1291) [180] => # [[Albrecht I. Habsburský|Albrecht I.]] (1298–1308) [181] => # [[Fridrich I. Habsburský]] (1314–1330) [182] => # [[Albrecht II. Habsburský]] (1438–1439) [183] => # [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]] (1440–1493) [184] => # [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmilián I.]] (1493–1519) [185] => # [[Karel V.]] (1519–1556), také španělský král [186] => # [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] (1556–1564) [187] => # [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]] (1564–1576) [188] => # [[Rudolf II.]] (1576–1611) [189] => # [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] (1611–1619) [190] => # [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] (1619, 1620–1637) [191] => # [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] (1637–1657) [192] => # [[Ferdinand IV. Habsburský|Ferdinand IV.]] (1653–1654) [193] => # [[Leopold I.]] (1657–1705) [194] => # [[Josef I. Habsburský|Josef I.]] (1705–1711) [195] => # [[Karel VI.]] (1711–1740) [196] => [197] => === Rakouští vévodové a arcivévodové === [198] => # [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf III.]] (1276–1282) [199] => # [[Albrecht I. Habsburský]] (1282–1308) [200] => # [[Fridrich I. Habsburský]] (1308–1330) [201] => # [[Leopold I. Habsburský|Leopold VII.]] (1308–1326) [202] => # [[Albrecht II. Moudrý]] (1330–1358) [203] => # [[Rudolf IV. Habsburský]] (1358–1365) [204] => # [[Ota Habsburský (1301–1339)|Ota Habsburský]] (1330–1339) [205] => # [[Albrecht III. Habsburský]] (1365–1395) [206] => # [[Leopold III. Habsburský|Leopold VIII.]] (1365–1386) [207] => # [[Albrecht IV. Rakouský]] (1395–1404) [208] => # [[Albrecht II. Habsburský|Albrecht V.]] (1404–1439) [209] => # [[Albrecht VI. Habsburský]] (1458–1463) [210] => # [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]] (1457–1493) [211] => # [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmilián I.]] (1493–1519) [212] => # [[Karel V.|Karel]] (1519–1521) [213] => # [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] (1521–1564) [214] => # [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]] (1564–1576) [215] => # [[Rudolf II.]] (1576–1611) [216] => # [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] (1611–1619) [217] => # [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] (1619, 1620–1637) [218] => # [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] (1637–1657) [219] => # [[Ferdinand IV. Habsburský|Ferdinand IV.]] (1653–1654) [220] => # [[Leopold I.]] (1657–1705) [221] => # [[Josef I. Habsburský|Josef I.]] (1705–1711) [222] => # [[Karel VI.]] (1711–1740) [223] => # [[Marie Terezie]] (1740–1780){{Poznámka|Marie Terezie, habsburská dědička a manželka císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka I. Štěpána Lotrinského]] od roku [[1745]]. V letech [[1740]]–[[1780]] vládla jako '''arcivévodkyně rakouská''' a '''královna uherská a česká''' na základě [[Pragmatická sankce|Pragmatické sankce]] [[císař]]e [[Karel VI.|Karla VI.]] (který neměl mužského potomka), nikoli jako samostatná ''„císařovna Svaté říše římské“'', jak je někdy mylně označována.}} [224] => [225] => === Čeští králové === [226] => # [[Rudolf Habsburský|Rudolf I.]] (1306–1307) [227] => # [[Albrecht II. Habsburský]] (1438–1439) [228] => # [[Ladislav Pohrobek]] (1453–1457) [229] => # [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] (1526–1564) [230] => # [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián]] (1564–1576) [231] => # [[Rudolf II.]] (1576–1611) [232] => # [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] (1611–1619) [233] => # [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] (1619, 1620–1637) [234] => # [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] (1637–1657) [235] => # [[Ferdinand IV. Habsburský|Ferdinand IV.]] (korunován za vlády otce, fakticky nevládl) [236] => # [[Leopold I.]] (1657–1705) [237] => # [[Josef I. Habsburský|Josef I.]] (1705–1711) [238] => # [[Karel VI.]] (1711–1740) [239] => # [[Marie Terezie]] (1740–1780) [240] => [241] => === Španělští králové === [242] => # [[Filip I. Kastilský]] (1504–1506) společně s manželkou [243] => # [[Karel V.|Karel I.]] (1519–1556), také římský císař [244] => # [[Filip II. Španělský|Filip II.]] (1556–1598), také král portugalský (od 1580) [245] => # [[Filip III. Španělský|Filip III.]] (1598–1621), také král portugalský [246] => # [[Filip IV. Španělský|Filip IV.]] (1621–1665), také král portugalský (1621–1640) [247] => # [[Karel II. Španělský|Karel II.]] (1665–1700) [248] => [249] => === Uherští a chorvatští králové === [250] => # [[Albrecht II. Habsburský]] (1437–1439) [251] => # [[Ladislav Pohrobek]] (1453–1457) [252] => # [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] (1526–1564) [253] => # [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]] (1564–1576) [254] => # [[Rudolf II.]] (1576–1608) [255] => # [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] (1608–1619) [256] => # [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] (1618–1637) [257] => # [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] (1637–1657) [258] => # [[Ferdinand IV. Habsburský|Ferdinand IV.]] (korunován za vlády otce, fakticky nevládl) [259] => # [[Leopold I.]] (1657–1705) [260] => # [[Josef I. Habsburský|Josef I.]] (1705–1711) [261] => # [[Karel VI.]] (1711–1740) [262] => # [[Marie Terezie]] (1740–1780) [263] => [264] => == Galerie == [265] => [266] => Soubor:Flag of the Habsburg Monarchy.svg|Barvy rodu Habsburků, později říšské barvy.{{doplňte zdroj}} [267] => Soubor:Habsburger_Pfau_1555.jpg|Tzv. ''Habsburský páv'' z roku 1555, zobrazující znaky jednotlivých ovládaných území. [268] => Soubor:Bernhard Strigel 003b.jpg|thumb|[[Maxmilián I. Habsburský|Maxmilián I.]] s vnuky [[Karel V.|Karlem]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem]] [269] => Soubor:Emperor charles v.png|Císař Karel V. na malbě od [[Tizian]]a [270] => Soubor:Habsburg_Map_1547.jpg|Území ovládané Habsburky roku 1547 [271] => Soubor:Philip II's realms in 1598.png||Rozsah [[Iberská unie|iberského panství]] za vlády [[Filip II. Španělský|Filipa II. Španělského]], strýce císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] [272] => Soubor:Életünket-és-vérünket.jpg|Uherská šlechta vzdává hold [[Marie Terezie|Marii Terezii]], která drží syna [[Josef II.|Josefa]] [273] => [274] => [275] => [276] => == Odkazy == [277] => === Poznámky === [278] => {{Poznámky}} [279] => [280] => === Reference === [281] => [282] => [283] => === Literatura === [284] => * {{Citace monografie [285] => | příjmení = Dickinger [286] => | jméno = Christian [287] => | titul = Habsburkové bez iluzí: Jací byli doopravdy? [288] => | překladatelé = Milada a Milan Kouřimských [289] => | vydání = 1 [290] => | vydavatel = Nakladatelství Brána [291] => | rok vydání = 2002 [292] => | počet stran = 167 [293] => | isbn = 80-7243-136-6 [294] => }} [295] => * {{Citace monografie | příjmení = Galandauer | jméno = Jan | odkaz na autora = | příjmení2 = Honzík | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = | titul = Osud trůnu habsburského | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1986 | vydání = 3. přeprac. a dopl | počet stran = 397 | isbn =}} [296] => * {{Citace monografie | příjmení = Hamannová | jméno = Brigitte | odkaz na autora = Brigitte Hamannová | titul = Habsburkové : životopisná encyklopedie | vydavatel = Brána ; Knižní klub | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 408 | isbn = 80-85946-19-X}} [297] => * {{Citace monografie | příjmení = Krieger | jméno = Karl-Friedrich | odkaz na autora = Karl-Friedrich Krieger | titul = Habsburkové ve středověku : od Rudolfa I. (1218-1291) do Fridricha III. (1415-1493) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 254 | isbn = 80-7203-453-7}} [298] => * {{Citace monografie | příjmení = Vocelka | jméno = Karl | odkaz na autora = Karl Vocelka | příjmení2 = Heller | jméno2 = Lynne | odkaz na autora2 = | titul = Soukromý svět Habsburků | vydavatel = Plejáda | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-87374-29-0}} [299] => * {{Citace monografie | příjmení = Vocelka | jméno = Karl | odkaz na autora = Karl Vocelka | příjmení2 = Heller | jméno2 = Lynne | odkaz na autora2 = | titul = Život Habsburků | vydavatel = Plejáda | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-87374-94-8}} [300] => * [[Jan Županič|ŽUPANIČ, Jan]]. Habsburkové ve 20. století. ''Historický obzor'', 2006, 17 (1/2), s. 2–9. ISSN 1210-6097. [301] => [302] => === Související články === [303] => * [[Rodokmen Habsburků]] [304] => * [[Habsbursko-lotrinská dynastie]] [305] => * [[Země Koruny české za vlády Ferdinanda I.]] [306] => * [[Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách]] [307] => [308] => === Externí odkazy === [309] => * {{Commonscat|House of Habsburg}} [310] => * {{Otto|heslo=Habsburský rod}} [311] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Habsburg}} [312] => * [https://www.e-stredovek.cz/post/habsburkove-a-ceske-zeme-1-cast-premyslovci-kontra-habsburkove/ Habsburkové a české země] [313] => * [https://web.archive.org/web/20080617044036/http://www.heraldica.cz/ghmags/2000/ghmag_2000_3-4_article-1_appendix.htm Otakar Vinař:Z genealogie českých králů – Cesta Habsburků na český trůn (1278–1526)] [314] => * {{de}} [http://www.chh.de.free.fr/archiv/Sonstiges/habsburg.php Genealogický strom Habsburků do Marie Terezie] [315] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20060218040052/http://www.literature.at/elib/www/wiki/index.php/The_Hapsburg_Monarchy_%28Henry_Wickham_Steed%29 ''The Hapsburg Monarchy'' (Wickham Steed, 1913)] eLibrary Austria Project [316] => * [http://www.ludviksalvator.cz/ arc. Ludvík Salvátor Toskánský – člen Toskánské linie Habsburků] [317] => * {{de}} [http://epub.ub.uni-muenchen.de/2630/ Heyden, Jakob van der: Aquila Austriaca. das ist historische Beschreibung und Abbildungen aller römischen Kaiser und Könige, welche von Rudolpho I. biß auff Leopoldum I. auß dem Hause der Graven von Habspurg sind erwöhlet worden. Nürnberg: Fürst, 1660] [318] => * {{Citace elektronické monografie [319] => | titul = Habsburkové [320] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/11248773911-habsburkove/ [321] => | vydavatel = Česká televize [322] => | datum_vydání = 2016 [323] => | datum_přístupu = 2024-02-20 [324] => }} Dokumentární seriál České televize [325] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/11453913494-modra-krev/420235100191010/ Habsburkové], ''[[Modrá krev#26. Habsburkové|Modrá krev]]'', Česká televize, 22. března 2023, ČT2, iVysílání [326] => [327] => {{Čeští panovníci - Habsburkové}} [328] => {{Autoritní data}} [329] => [330] => [[Kategorie:Habsburkové| ]] [331] => [[Kategorie:Uherští panovníci]] [332] => [[Kategorie:Čeští králové]] [333] => [[Kategorie:Španělští králové]] [334] => [[Kategorie:Chorvatští králové]] [335] => [[Kategorie:Rakouští vévodové]] [336] => [[Kategorie:Římskoněmečtí králové]] [337] => [[Kategorie:Němečtí císaři]] [338] => [[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]] [] => )
good wiki

Habsburkové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karel VI.','Karel V.','Ferdinand I. Habsburský','Marie Terezie','Albrecht II. Habsburský','1740','Rudolf I. Habsburský','Matyáš Habsburský','Ferdinand II. Štýrský','Rudolf II.','Maxmilián I. Habsburský','Maxmilián II. Habsburský'

1740