Array ( [0] => 15482857 [id] => 15482857 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Halič [uri] => Halič [3] => Gács.jpg [img] => Gács.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - region}} [2] => [[Soubor:Galiz20.gif|náhled|Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy]] [3] => [[Soubor:Kingdom of Galicia.png|náhled|Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918]] [4] => '''Halič''' ({{Vjazyce2|uk|Галичина}}, ''Halyčyna''; {{Vjazyce2|pl|''Galicja''}}; {{Vjazyce2|de|''Galizien''}}; {{Vjazyce2|la|''Galicia''}}) je historická země ve [[východní Evropa|východní Evropě]], rozdělená mezi dnešní [[Polsko]] a [[Ukrajina|Ukrajinu]] (větší část). Na severu sousedí s [[Volyň|Volyní]], na východě s [[Podolí (země)|Podolím]], na jihovýchodě s [[Bukovina (země)|Bukovinou]], na jihu s [[Podkarpatská Rus|Podkarpatskou Rusí]] a na západě s [[Malopolsko|Malopolskem]], resp. [[Sandoměřsko|Sandoměřskem]]. Jako [[Haličsko-vladiměřské království|Královstvi haličské a vladiměřské]] byla Halič jednou z [[Korunní země|korunních zemí]] [[Habsburská monarchie|habsburského soustátí]] (později [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]). V letech [[1918]]–[[1919|19]] bylo území krátce rozděleno mezi [[Druhá Polská republika|obnovené Polsko]] a [[Západoukrajinská lidová republika|Západoukrajinskou lidovou republiku]], poté bylo celé součástí Polska. V září [[1939]] byla východní část staré „rakouské“ Haliče [[Sovětská invaze do Polska|zabrána Sovětským svazem]], v jehož rámci byla přičleněna k [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]]; po rozpadu Svazu ([[1991]]) pak zůstala nástupnické Ukrajině. Západní část od konce druhé světové války patří Polsku. [5] => [6] => Rakouský správní celek Haličsko-Vladimirska byl vytvořen po [[první dělení Polska|prvním dělení Polska]] roku [[1772]] z jižní části [[Koruna polského království|Polské koruny]], v jejíchž hranicích Halič spadala do [[Malopolsko|Malopolské provincie]]. Západní část nové rakouské země byla utvořena z historického [[Malopolsko|Malopolska]] a jen východ území (zahrnující především oblasti na území dnešní Ukrajiny a pruh území na jihovýchodě Polska) se kryl s původní středověkou Haličí, zvanou dlouho také '''[[Červená Rus]]'''. Jejím hlavním městem byla [[Halyč]], ve [[12. století|12.]]–[[13. století]] sídlo [[Haličsko-volyňské království|Haličsko-volyňského knížectví]], jednoho z nástupnických celků [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. [7] => [8] => == Geografie == [9] => Rakouská Halič zaujímala severní podhůří [[Karpaty|Karpat]] od horní [[Visla|Visly]] na západě až po horní [[Prut (řeka)|Prut]] na východě. Řeka [[San]] dělila Halič na západní část s městem [[Krakov]], kterou obývají hlavně Poláci, a východní část s městem [[Lvov]], kterou obývají hlavně Ukrajinci (s početnou polskou menšinou – kolem 30 %, Poláci byli dominantní zejména v okolí Lvova a [[Ternopil|Ternopila]] [Tarnopola] a ve městech). Rozloha rakouské Haliče se v průběhu dějin měnila: [10] => * 1772–1775: 82 500 km² (včetně okresů [[Nowy Targ]], [[Czorsztyn]] a [[Nowy Sącz]] zabraných Rakušany už v roce 1770–5200 km²; polská [[Spiš]] zabraná Rakušany v roce 1769 byla připojena bezprostředně k [[Uhersko|Uhersku]] jako autonomní provincie [[11 spišských měst]]) [11] => * 1775–1795: 93 000 km² (připojena [[Bukovina (země)|Bukovina]]) [12] => * 1795–1809: 140 000 km² (získána Západní Halič, zvaná také Nová Halič – severní Malopolsko a jižní [[Mazovsko]]) [13] => * 1809–1815: 83 000 km² (ztráta Západní Haliče, oblasti okolo města [[Zamość]] a oblasti [[Tarnopol]]u) [14] => * 1815–1846: 87 300 km² (získána oblast Tarnopolu) [15] => * 1846–1849: 88 500 km² (získána [[Svobodné město Krakov|Krakovská republika]] – 1150 km²) [16] => * 1849–1918: 78 500 km² (Bukovina je odpojena jako samostatná provincie) [17] => Rakouská Halič se skládala z částí dvou historických zemí: [[Červená Rus|Červené Rusi]] a [[Malopolsko|Malopolska]]. [18] => [19] => == Demografie == [20] => V roce 1911 žilo v Haliči 8 082 000 obyvatel (1846: 4 876 000, 1870: 5 492 000, 1897: 7 047 000) z toho [[Poláci]] 58,6 %, [[Ukrajinci]] 40,2 %, [[Němci]] 1,1 % (asi 10 % obyvatel byli [[Židé]], ale s ohledem na to, že v Rakousku nešlo uvést židovskou národnost, udávali jiné národnosti – asi 92 % Židů se přihlásilo k polské národnosti. Poláků po odečtení Židů tedy bylo kolem 48 %). Podle vyznání v Haliči bylo 46,5 % [[Katolická církev|římských katolíků]], 42,1 % řeckokatolíků (křesťané východního ritu, kteří uznávali svrchovanost papeže), 10,9 % židů a 0,5 % protestantů. [21] => [22] => == Historie == [23] => {{Více obrázků [24] => | orientace = svisle [25] => | velikost obrázků = 100px [26] => | obrázek1 = Galicia coa1.png [27] => | popisek1 = Znak rakouské Haliče, 1772–1914 [28] => | obrázek2 = POL województwo małopolskie COA.svg [29] => | popisek2 = Znak Malopolska [30] => }} [31] => [32] => V roce [[1772]] se Habsburské soustátí zúčastnilo [[První dělení Polska|prvního dělení Polska]], během něhož zabralo jižní část polského státu (byla zabrána jihozápadní část Malopolské provincie – jižní Malopolsko a Červená Rus). Dělení Polska bylo ve své době rozporuplným činem, který v Evropě vyvolával smíšené pocity. Habsburkové chtěli svým činům dát nádech legálnosti, ale nenašli žádná současná ani dávná práva nebo nároky na [[Malopolsko]]. Jediné pojítko, které by je mohlo spojovat s nově zabraným územím, vedlo přes titul uherského krále, který Habsburkové vlastnili. V 13. až [[14. století]] Polsko a Uhersko soupeřilo o Červenou Rus. Uhersku se dokonce na krátko podařilo ovládnout největší státní útvar na tomto území – [[Haličsko-volyňské království|Haličské knížectví]] (hlavní město Halič). Tímto způsobem toto polské území dostalo v habsburském soustátí název téměř neznámého, z mapy Evropy dávno zmizelého rusínského knížectví – Halič. Po páté rusko-turecké válce (1768–1774) Habsburkové získali [[Bukovina (země)|Bukovinu]] a v roce 1775 ji připojili k Haliči. V roce [[1795]] se Habsburkové zúčastnili ještě 3. dělení Polska, během něhož zabrali zbytek Malopolska (s [[Krakov]]em) a jižní část [[Mazovsko|Mazovska]]. [33] => [34] => Nově nabytá území dostala název Západní Halič (někdy nazývaná také Nová Halič), ale během napoleonských válek v roce [[1809]] o ně Habsburkové přišli (stala se součástí vytvořeného v r. [[1807]] polského Varšavského vévodství). Krátce, v letech 1809–1815, Habsburkové přišli také o [[Ternopil|Tarnopol]] s okolím, ale po napoleonských válkách ho Rusové Habsburkům vrátili. Posledním územím připojeným k rakouské Haliči byla [[Svobodné město Krakov|Krakovská republika]] ([[1815]]–[[1846]]) získaná Habsburky po nezdařeném polském povstání v Haliči v roce 1846. V roce 1849 [[Bukovina (země)|Bukovina]] získala status samostatné provincie a byla odpojena od Haliče. V roce 1850 rakouská Halič byla administrativně rozdělena na Západní (Krakov) a Východní (Lvov) část. Do roku 1918 byla Halič jednou z korunních zemí monarchie. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl [[Haličský zemský sněm]] sídlící ve Lvově. [35] => [36] => Roku [[1918]] byla část Haliče s převahou [[Poláci|Poláků]] začleněna do obnoveného Polska, na východě území, kolem [[Lvov]]a, se ustavila [[Západoukrajinská lidová republika]], která se [[22. leden|22. ledna]] [[1919]] oficiálně sloučila s [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajinskou lidovou republikou]]. V červenci 1919 již však byla většina bývalé Západoukrajinské lidové republiky obsazena jednotkami Polska. V [[duben|dubnu]] [[1920]] byla podepsána Varšavská smlouva mezi Polskem a Ukrajinou se sídlem v Kyjevě. Smlouva definovala polsko-ukrajinskou hranici na řece [[Zbruč]], a tak celá východní část Haliče připadla Polsku. Varšavská smlouva vyvolala velkou nespokojenost mezi haličskými Ukrajinci, kteří se cítili zrazeni vládou v Kyjevě. Exilová západoukrajinská vláda smlouvu odmítla a během [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konference]] se stále snažila stávající stav změnit. [[Společnost národů]] nakonec oficiálně přisoudila východní Halič Polsku 14. března 1923 s podmínkou, že polská vláda zaručí oblasti autonomii. [37] => [38] => V rámci obnoveného Polska, které bylo na rozdíl od někdejšího [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevského státu]] [[Centralizace|centralistickým státem]], byla Halič jako administrativní jednotka zrušena a rozdělena mezi několik vojvodství, která nicméně ale respektovala severní hranici bývalé rakouské korunní země. Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a porážce Polska v roce [[1939]] si území Haliče mezi sebe rozdělilo [[Německo]] a [[Sovětský svaz]]. V roce [[1941]] Němci obsadili i část zabranou [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Po druhé světové válce bylo s malými změnami obnoveno rozdělení z roku [[1939]]. Do roku [[1947]] byla provedena vzájemná výměna polských a ukrajinských obyvatel Haliče (zůstalo pouze malé množství [[Poláci|Poláků]] na [[Ukrajina|Ukrajině]] a Ukrajinců v Polsku). [39] => [40] => === Dějiny Červené Rusi === [41] => [[Soubor:Rus de Kiev en 1237.png|vpravo|náhled|[[Kyjevská Rus]] ([[1237]])]] [42] => {{Více obrázků [43] => | obrázek1 = Alex K Halych-Volhynia.svg [44] => | velikost obrázku1 = 100px [45] => | popisek1 = Znak Haličsko-volyňského knížectví (13.–14. století) [46] => | zarovnání = vlevo [47] => | alt1 = POL województwo ruskie COA.svg [48] => | popisek2 = Znak Ruského vojvodství (1366–1772) v rámci Polského království [49] => | obrázek2 = POL województwo ruskie COA.svg [50] => | velikost obrázku2 = 100px [51] => }} [52] => Území Haliče bylo od konce [[5. století]] osídlováno [[Slované|Slovany]]. V [[10. století]] se západní část Červené Rusi stala součástí [[Dějiny Polska|Polského knížectví]], zatímco východní část připadla [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Po rozpadu jednotného kyjevského státu v polovině [[12. století]] vzniklo haličské knížectví pod vládou místní větve [[Rurikovci|rurikovské]] dynastie. Na přelomu 12. a 13. století se Halič dostala do centra zájmů [[Uhersko|uherských]] [[Arpádovci|Arpádovců]], kteří se zde neúspěšně snažili zřídit svoji [[sekundogenitura|sekundogenituru]]. Uherský král [[Ondřej II. Uherský|Ondřej II.]] sem podnikl sedmnáct válečných tažení. Roku [[1199]] došlo ke spojení Haliče a [[volyň]]ského knížectví pod vládou knížete [[Roman Mstislavič|Romana Mstislaviče]] (1199–1205). Obě knížectví byla v živém kontaktu se svými západními sousedy Polskem, Uhrami a [[Litva|Litvou]]. Jejich územím procházely významné obchodní stezky vedoucí ze střední Evropy na východ a především sem byly pod tlakem kočovných [[Polovci|Polovců]] přesunuty cesty spojující skandinávský sever s [[Byzantská říše|byzantským]] jihem. O významném postavení knížete svědčí skutečnost, že roku [[1203]] získal také [[Kyjev]] a že se ho papež [[Inocenc III.]] pokusil, ovšem marně, přesvědčit, aby konvertoval ke katolické víře. Po Romanově smrti prodělalo knížectví hlubokou vnitropolitickou krizi, které zneužili k prosazování svých zájmů uherští králové a polská knížata. Roku [[1238]] se Romanovu synovi [[Daniel Romanovič Haličský|Danieli Romanovičovi]] (1238–1264) podařilo vleklou krizi ukončit. Přestože knížectví postihl vzápětí nato ničivý [[Tataři|tatarský]] vpád, byly jeho následky překonány a země se začala úspěšně rozvíjet jak po stránce hospodářské tak politické. Po roce [[1246]] se Daniel ve spolupráci s uherským králem [[Béla IV.|Bélou IV.]] pokusil získat pro svého syna [[Roman Haličský|Romana]] [[Babenberkové|babenberské]] dědictví. Současně se snažil zformovat koalici proti Tatarům, do které chtěl zapojit západní panovníky, a byl proto ochoten přistoupit na církevní unii. V tomto smyslu jednal s papežem [[Inocenc IV.|Inocencem IV.]], na kterém požadoval vyhlášení [[křížové výpravy]]. Papež sice nechal Daniela roku [[1254]] korunovat haličským králem, ale slíbená vojenská pomoc se nedostavila. Kníže proto přerušil své styky s Římem a podřídil se [[chán]]ovi. Tatarská nadvláda nebyla na haličsko-volyňském území tak intenzívní, proto sem přicházelo mnoho uprchlíků z více postižených oblastí, což příznivě napomáhalo dalšímu rozvoji této oblasti. [53] => [54] => Roku [[1387]] připadla Halič [[Koruna polského království|Polské koruně]] a stala se částí Malopolské provincie. V roce 1772 oblast zabrala Habsburská říše. Ke konci 19. století ve Východní Haliči došlo k národnímu obrození Ukrajinců (oblast východní Haliče byla hlavním centrem [[Ukrajinské národní obrození|ukrajinského národního hnutí]], jakýmsi „ukrajinským [[Piemont]]em“), kteří začali prosazovat svoje práva v do té doby Poláky dominované rakouské Haliči. Po první světové válce byla celá tzv. Východní Halič připojena k Polsku (1919). Po vypuknutí 2. světové války oblast obsadil Sovětský svaz (1939–1941), poté Německo (1941–1944) a poté opět Sovětský svaz (1944). V tomtéž roce polská lidová vláda (komunisté) uznala připojení východního Polska k Sovětskému svazu. Od roku 1991 je toto území součástí nezávislé Ukrajiny. [55] => [56] => === Dějiny Malopolska === [57] => [[Soubor:Galicia_administrative1914.jpg|náhled|Administrativní mapa Haliče, 1914]] [58] => [[Soubor:Galizien Israeliten 1910.svg|náhled|Procentní zastoupení židovského obyvatelstva roku 1910]] [59] => Území Malopolska bylo od [[6. století]] osídlováno [[Slované|Slovany]]. V [[9. století]] na území Malopolska existovalo Vislanské knížectví, které se na krátko stalo součástí [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] a později [[České knížectví|Českého knížectví]]. V [[10. století]] Malopolsko získali Piastovci a stalo se tímto součástí [[Dějiny Polska|polského knížectví]]. Během času se těžiště polského státu přesunulo z Velkopolska do Malopolska a hlavním městem se stal malopolský [[Krakov]]. V roce 1138 kníže [[Boleslav III. Křivoústý]] rozdělil Polsko mezi své syny, což dalo počátek feudálnímu rozdrobení Polska. Nejstarší představitel piastovské dynastie byl tzv. seniorem (tedy hlavním knížetem Polska) a bezprostředně vládl v Malopolsku, které se stalo tzv. seniorální provincií, která vždy náležela seniorálnímu (hlavnímu) polskému knížeti. Ostatní části Polska (Slezsko, Velkopolsko, Mazovsko, Pomoří) byly rozděleny mezi ostatní syny Boleslava III., kteří podléhali seniorovi a během času tam docházelo k dalšímu dělení území mezi syny zesnulých polských knížat (největší rozdrobení postihlo [[Slezsko]] a [[Mazovsko]]). V roce [[1320]] původně kujavský kníže [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislav Lokýtek]] sjednotil část rozdrobeného Polska ([[Malopolsko]], [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsko]], [[Kujavsko]]), korunoval se králem a na území, které ovládal, vyhlásil vznik polského království s hlavním městem v malopolském Krakově. Své dominantní postavení Malopolsko ztratilo po uzavření polsko-litevské unie v roce 1569 – hlavním městem se stala Varšava a těžiště státu se přesunulo do Mazovska, i když část hlavních institucí zůstala v Krakově (korunovace) a v Hnězně ve Velkopolsku (arcibiskupství). Polská část Polsko-Litevské republiky se dělila na dvě hlavní provincie: Velkopolsko a Malopolsko. Malopolská provincie se skládala z 11 vojvodství a byla největší v Polsko-Litevské republice (452 000 km²). Zahrnovala kromě historického Malopolska celou jihovýchodní část Polska a také celou Ukrajinu patřící v té době k Polsku (správním střediskem provincie byl Krakov). Během prvního dělení Polska v roce 1772 Habsburkové zabrali jihozápadní část Malopolské provincie a nazvali ho Halič (část krakovského vojvodství, sandoměřského vojvodství a celé ruské a belžské vojvodství). [60] => [61] => Během druhého dělení Polska v roce 1793 východní část Malopolské provincie zabrali Rusové a Prusko zabralo kousek západního Malopolska (Čenstochová). Během třetího dělení Polska v roce 1795 zbytek Malopolské provincie mezi sebe rozdělili Rusové a Habsburkové. Téměř celé historické Malopolsko (to, které bylo součástí Polska před připojením Ukrajiny a které bylo obydleno pouze Poláky) se dostalo pod Habsburskou nadvládu (pouze malý kousek získalo také Prusko). V roce [[1807]] [[Napoleon Bonaparte]] vytvořil polské [[Varšavské knížectví|Varšavské vévodství]], ke kterému v roce 1809 připojil severní Malopolsko po jeho odtržení od Rakouska. V roce [[1815]] bylo Varšavské vévodství zlikvidováno a místo něj vytvořena Krakovská republika a Polské Království spojené personální unií s Ruskem. V letech [[1815]]–[[1846]] bylo historické Malopolsko rozděleno mezi 4 státy: [[Prusko]], [[Rakousko]], [[Kongresové Polsko|Polské království]] spojené s [[Ruské impérium|Ruskem]] a [[Svobodné město Krakov|Krakovskou republiku]] (v případě dvou posledních šlo o polonezávislé polské státy). V roce [[1831]] po poraženém polském povstání bylo Polské království fakticky připojeno k Rusku (formálně v roce [[1864]]) a v roce [[1846]] po prohraném polském povstání v Haliči Habsburkové zabrali Krakovskou republiku. V roce [[1860]] po demokratických reformách se rakouský zábor stal centrem polského národního života (Krakov, Lvov), který udržoval polské národní hnutí v ruském a německém záboru. V roce [[1918]] Malopolsko spoluvytvořilo [[Polsko]]. Během druhé světové války bylo krátkodobě okupováno [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] ([[1939]]–[[1945]]). V 21. století na území historického Malopolska existuje několik vojvodství (vojvodství Malopolské, Svatokřížské, Mazovské, Slezské, Lublinské a Podkarpatské). [62] => [63] => == Odkazy == [64] => === Literatura === [65] => * [http://pvh.ff.cuni.cz/exkurze13/referaty/Pokorna_Dejiny-Halice.pdf POKORNÁ Tereza. Rakouská Halič: dějiny jedné korunní země]. — 6 s. [66] => [67] => === Související články === [68] => * [[Trianonská smlouva]] [69] => [70] => === Externí odkazy === [71] => * {{Wikislovník|heslo=Halič}} [72] => * {{Commonscat}} [73] => * {{Otto|heslo=Halič}} [74] => * {{NK ČR|ge129223|věc=ano}} [75] => * [http://www.jewishgalicia.net jewishgalicia.net] [76] => * [https://web.archive.org/web/20120410201409/http://halychyna.org/ halychyna.org] [77] => [78] => {{pahýl}} [79] => {{Korunní země Rakouska-Uherska}} [80] => {{Historické regiony Polska}} [81] => {{Historické regiony Ukrajiny}} [82] => {{Autoritní data}} [83] => {{Portály|Polsko|Ukrajina}} [84] => [85] => [[Kategorie:Halič| ]] [86] => [[Kategorie:Historická území Polska]] [87] => [[Kategorie:Historická území Rakouska]] [88] => [[Kategorie:Historická území Ukrajiny]] [89] => [[Kategorie:Země Rakouska-Uherska]] [] => )
good wiki

Halič

Halič (stav v letech 1849-1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772-1918 Halič ( Halyčyna; ; ; ) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část). Na severu sousedí s Volyní, na východě s Podolím, na jihovýchodě s Bukovinou, na jihu s Podkarpatskou Rusí a na západě s Malopolskem, resp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Malopolsko','Bukovina (země)','1939','1918','Poláci','Krakov','1815','1846','Svobodné město Krakov','Mazovsko','Sovětský svaz','Kyjevská Rus'

1815

1846

1918

1939

Krakov

Malopolsko

Mazovsko

Poláci