Array ( [0] => 15520448 [id] => 15520448 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Happening [uri] => Happening [3] => SurvivalResearch2006.jpg [img] => SurvivalResearch2006.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Účastníci čekání na tramvaj v Berouně.jpg|alt=Cestující čekají v Berouně na tramvaj, jež tam nikdy nejezdila|náhled|Cestující čekají v Berouně na tramvaj, jež tam nikdy nejezdila]] [1] => '''Happening''' (vysl. ''hepenynk'') je výraz se širší škálou významů. Může označovat [[mítink]], příležitostné mimořádné shromáždění,''Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost'', Academia, Praha, 1994, {{ISBN|80-200-0493-9}}, heslo happening ale některé slovníky uvádějí jako základní nebo dokonce jediný význam používání netradičních uměleckých forem a prvků (například divadelních, výtvarných nebo hudebních) se záměrem šokovat nebo provokovat diváky a vtahovat je do akce.''Nový akademický slovník cizích slov'', Academia, Praha, 2005, ISBN, 80-200-1351-2, heslo happeningJiří Rejzek: ''Český etymologický slovník.'' Leda, Voznice, 2001, {{ISBN|80-85927-85-3}}, heslo happening Databáze současného umění Artlist definuje happening jako „způsob uměleckého výrazu, který se formuje náhodným rozvíjením děje formou inscenované události za účasti umělce i diváků – účastníků happeningu“ a cituje definici Allana Kaprowa, původce termínu, který happening definoval jako „soubor událostí předváděných nebo vnímaných po určitou dobu a na více místech…“ [2] => [3] => == Definice Romana Týce == [4] => [[Roman Týc]] v rozhovoru pro [[Reflex (časopis)|Reflex]] vyjádřil k fiktivnímu výbuchu postoj, který je typický pro mnoho z těchto akcí, o jejichž smyslu mnozí pochybují: ''„…popis toho, jaký to má význam, jsme nenapsali jako intelektuální teoretickou vizi, ale on se píše sám prostřednictvím médií a diskusí na netu. … My jsme z toho tušili tak dvacet procent. Ale dobré umění by mělo mít více vrstev. Po tom, co se to spustilo, objevilo se najednou plno souvislostí.“'' Je typické pro mnoho akcí inspirovaných žánrem happeningu, že jejich obsah a smysl nejsou předem domyšleny a deklarovány původcem, ale dotváří je až následná veřejná diskuse. [5] => [6] => == Historie == [7] => === USA === [8] => Happening jako netradiční a provokující umělecká forma vznikl v 60. letech 20. století v [[Spojené státy americké|USA]]. [9] => Za původce termínu je považován [[Allan Kaprow]], který jej použil na jaře 1957 na uměleckém pikniku. V tisku se výraz poprvé objevil roku 1959 v zimním čísle vysokoškolského literárního časopisu ''Anthologist'', který vycházel na Rutgers University. [10] => [http://artlist.cz/?id=107 Happening] {{Wayback|url=http://artlist.cz/?id=107 |date=20071025235731 }}, Artlist, databáze současného uměníJoan M. Marter and Simon Anderson, ''Off Limits: Rutgers University and the Avant-Garde, 1957–1963'', Rutgers University Press, 1999, str. 10. {{ISBN|0813526108}} [11] => [12] => Jako první představení označované slovem happening bývá uváděno ''18 Happenings in 6 Parts'' Allana Kaprowa, které bylo předváděno v Reuben Gallery v New Yorku v roce 1959. Podobná představení však skupina kolem Kaprowa prováděla již roku 1952. Jako další tvůrci happeningů v USA bývají uváděni například [[Carolee Schneemann]], [[Red Grooms]], [[Robert Whitman]], [[Jim Dine]], [[Claes Oldenburg]], [[Robert Rauschenberg]]. [13] => [14] => Happeningy a performance jsou metodou blízké [[surrealismus|surrealismu]]. Často citovaný výrok francouzského básníka [[André Breton]]a: „Nejprostším surrealistickým činem je sestoupit do ulic s revolverem v ruce a nazdařbůh střílet, pokud možno do davu. Kdo neměl alespoň jednou chuť skoncovat tímto způsobem s titěrným systémem obvyklého zhanobování a oblbování, má již v tomto davu své vyznačené místo, a to s břichem ve výši hlavně…“ dochází naplnění zejména ve školním prostředí USA tak často, že v médiích tento fenomén zevšedněl. [15] => [16] => === Československo === [17] => V Československu uvedli v 60. letech na výtvarnou scénu happeningy především [[Eugen Brikcius]], [[Milan Knížák]], [[Zorka Ságlová]] a [[Olaf Hanel]], z mladší generace v 70. letech například [[Petr Štembera]], [[Karel Miller]], [[Jan Mlčoch]], [[Jiří Kovanda]]. K happeningům známým převážně jen mezi studenty FAMU přispíval také pedagog Ján Šmok. [18] => [[Soubor:Šmok - Karlštejn.jpg|náhled|Z reprízy happeninku Šmokův Karlštejn v 80. létech 20. století]] [19] => Šmok organizoval své happeningy s přáteli v okolí školy, např. na Karlově mostě (např. Prskavky, Nezdvihnutelná postava ad.). Jeho nejznámější akcí byl každoročně od 60. let třetí úterý v červnu opakovaný "Šmokův Karlštejn", ve kterém pokračovali žáci i po smrti svého profesora. Vedle humorného povrchu nesl hlubší poselství odpovídající Šmokově osobní filosofii.Sešity historie FAMU (10): Šmokův Karlštejn, Muzeum umění a designu Benešov, 2009 [20] => [21] => Od 90. let 20. století v Česku na tradici happeningů navázaly akce různých umělců a skupin umělců, z nichž některé bývají částí veřejnosti považovány za pouhé [[Výtržnictví|výtržnosti]] nebo snahy o sebezviditelnění bez umělecké hodnoty. V některých případech umělci své počínání vysvětlují různými osvětovými nebo politickými motivy. Ačkoliv se podobné akce označují různými výrazy (performance, [[aktivistické umění]], [[politické umění]], public-art, politic-art atd.), jde o poměrně ucelené hnutí reprezentované několika málo skupinami a umělci. [22] => [[Soubor:David Cerny - ruzovy tank 2008 2.jpg|náhled|Růžový tank v Praze]] [23] => Jednou z prvních výraznějších akcí bylo opakované natírání [[Tank číslo 23|tanku č. 23]], který byl umístěn na podstavci jako pomník na náměstí Sovětských tankistů (dnes [[náměstí Kinských]]) na pražském [[Smíchov]]ě, narůžovo. Poprvé tank přetřel narůžovo výtvarník [[David Černý]]. Poté, co byl tank přetřen na původní, zelenou barvu, jej podruhé narůžovo natřela skupina poslanců [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]]. Z náměstí byl později tank odstraněn a v růžovém nátěru vystaven ve vojenském technickém muzeu v Lešanech. V roce 2000 jej muzeum v rámci rekonstrukce exponátu natřelo narůžovo potřetí. [24] => [25] => Jako politické či aktivistické bývají prezentovány akce skupin [[Pode Bal]], [[Guma guar (skupina)|Guma guar]], [[Kamera skura]] a [[Rafani]]. Pro akce těchto skupin je typické, že jsou obtížně zařaditelné a bývá sporné je označit jak za umění, tak za politické. [26] => [27] => Medializovány byly též akce skupiny [[Ztohoven]] a její mediálně nejznámějšího člena [[Roman Týc|Romana Týce]], například vpašování fiktivního jaderného výbuchu do krkonošských záběrů pořadu Panorama v České televizi 17. června 2007 (za tento počin dostala celá skupina cenu Národní galerie) nebo záměnu několika desítek sklíček v pražských semaforech pro chodce za postavičky v netradičních situacích a pozicích. V roce 2003 v rámci akce Znásilněné podvědomí skupina vyměnila několik set plakátů v reklamních citylightech. [28] => [29] => V roce 2003 upravila skupina Ztohoven do tvaru otazníku původní obrovské svítící [[neonové srdce]] od [[Jiří David (výtvarník)|Jiřího Davida]], jenž nechal prezident [[Václav Havel]] umístit na kostelní věž baziliky sv. Jiří na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. [[Pražský hrad]]. Roman Týc také pustil do oběhu na internetu hru ''Seber policajtovi čepici a zmiz!'' Během povodní roku 2002 Roman Týc sjížděl na [[vor]]u v Praze Vltavu poté, co mu řeka vyplavila ateliér. [30] => [[Soubor:Český sen davy.jpg|náhled|Mystifikace s otevřením hypermarketu Český sen]] [31] => Do kategorie happeningů lze zařadit i mystifikaci s otevřením hypermarketu [[Český sen]], o této akci natočili původci stejnojmenný dokumentární film. [32] => [33] => Magdalena Čechlovská v Hospodářských novinách řadí k podobným akcím angažovaného umění i počínání majora dopravní policie Karola Kočárka, ředitele dopravní policie v Ústí nad Labem, který v roce 2002 na místech tragických dopravních nehod stříkal na vozovku bílé siluety lidí s červeným flekem u hlavy. [34] => [35] => Od roku 2011 se v [[Beroun|Berouně]] koná vždy 8. 5. happening [[Čekání na tramvaj]] inspirovaný historickou futuristickou pohlednicí.{{Citace elektronického periodika [36] => | příjmení = Šašková [37] => | jméno = Jaroslava [38] => | titul = Letos se už možná tramvaje dočkáme [39] => | periodikum = 5+2 Střední Čechy [40] => | url = https://www.5plus2.cz/?e=QL-KLADNO&d=30.04.2021 [41] => | datum vydání = 30. 4. 2021 [42] => | datum přístupu = 2021-05-08 [43] => }} [44] => [45] => == Odkazy == [46] => === Reference === [47] => [48] => [49] => === Literatura === [50] => * {{Citace monografie [51] => | příjmení1 = Chlup [52] => | jméno1 = Radek [53] => | příjmení2 = Pehal [54] => | jméno2 = Martin [55] => | příjmení3 = Rybníčková [56] => | jméno3 = Alena [57] => | příjmení4 = Koubková [58] => | jméno4 = Evelyne [59] => | titul = Happening – mezi záměrem a hrou [60] => | vydavatel = Akademie múzických umění [61] => | místo = Praha [62] => | rok = 2015 [63] => | počet_stran = 210 [64] => | isbn = 978-80-7331-377-7 [65] => }} [66] => * {{Citace monografie [67] => | příjmení1 = Blažek [68] => | jméno1 = Petr [69] => | odkaz_na_autora1 = Petr Blažek (historik) [70] => | titul = Happeningem proti totalitě [71] => | vydavatel = Argo [72] => | místo = Praha [73] => | rok = 2022 [74] => | počet_stran = 160 [75] => | isbn = 978-80-257-3917-4 [76] => }} [77] => [78] => === Související články === [79] => * [[Recese (žert)|Recese]] [80] => * [[Street art]] [81] => * [[Kálení Rafanů ve Veletržním paláci]] [82] => * [[Reality show]] [83] => * [[Čekání na tramvaj|Čekání na tramvaj v Berouně]] [84] => [85] => === Externí odkazy === [86] => * Magdalena Čechlovská: [https://web.archive.org/web/20160305011522/http://ihned.cz/?&p=000000_d&article%5Bid%5D=19984840 Politické umění v Česku zatím chodí málo ven], 15. 12. 2006, ihned.cz, Hospodářské noviny [87] => * Petr Volf: ''Aktivistické umění.'' Dodatek k článku [http://www.reflex.cz/Clanek28643.html Takový umělecký bastard] {{Wayback|url=http://www.reflex.cz/Clanek28643.html |date=20090628122542 }} o Romanu Týcovi, Reflex č. 34/2007 [88] => * [http://leto.centrum.cz/moda-a-zivotni-styl/clanek.phtml?id=169573 O Chalupeckého cenu soutěží provokatéři], leto.centrum.cz, aktualne.cz, ČTK, 5. 6. 2006 [89] => * Naďa Klevisová: [http://vikend.ihned.cz/c4-10000070-22820150-v00000_d-milan-knizak-lidem-casto-chybi-odvaha Milan Knížák: Lidem často chybí odvaha], rozhovor, Víkend, magazín Hospodářských novin, 25. 1. 2008 [90] => * Jaroslava Šašková: [http://patrikparizek.com/?p=21109 Když má tramvaj víc než sto let zpoždění], reportáž, MF Dnes - Střední Čechy, 9. 5. 2019 [91] => {{Autoritní data}} [92] => [93] => [[Kategorie:Happening| ]] [94] => [[Kategorie:Umění]] [95] => [[Kategorie:Druhy humoru]] [] => )
good wiki

Happening

Cestující čekají v Berouně na tramvaj, jež tam nikdy nejezdila Happening (vysl. hepenynk) je výraz se širší škálou významů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Roman Týc','Čekání na tramvaj','Pražský hrad','Reality show','Pode Bal','Allan Kaprow','aktivistické umění','Soubor:Šmok - Karlštejn.jpg','Petr Štembera','mítink','Red Grooms','Spojené státy americké'