Array ( [0] => 14797231 [id] => 14797231 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Harrachové [uri] => Harrachové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Harrachové [2] => | znak = Harracherb.jpg [3] => | velikost znaku = 100px [4] => | popisek = Erb rodu Harrachů [5] => | země = České království, Rakouské arcivévodství, Prusko [6] => | mateřská dynastie = [7] => | tituly = [8] => * 1550 dědičný [[panský stav]] v Rakousku (svobodný pán von Rohrau) [9] => * 1552 říšský stav svobodných pánů [10] => * 1577 český panský stav [11] => * 1627 říšský [[Hrabě|hraběcí stav]] (hrabě von Rohrau) [12] => * 1798 jilemnická větev s predikátem von Thannhausen [13] => * 1829 titul osvícenost dědičný pro prvorozeného syna [14] => | zakladatel = Přibyslav z Harrachu [15] => | mýtický zakladatel = Přibyslav z Harrachu [16] => | rok založení = [[13. století]] [17] => | konec vlády = [18] => | meč = [19] => | přeslice = [20] => | poslední vládce = [21] => | současná hlava = Ernst Georg Harrach (* 1951) [22] => | větve rodu = rakouská (Rohrau),
česká (Jilemnice) [23] => }} [24] => [[Soubor:Rohrau_-_Schloss_Harrach_(2).JPG|náhled|[[Rohrau (zámek)|Zámek Rohrau]], [[Rakousko]], majetek Harrachů od roku 1524]] [25] => '''Harrachové''' (''Harrach zu Rohrau'') jsou [[Rakouská šlechta|rakouský šlechtický]] rod [[Česká šlechta|českého původu]]. [26] => [27] => Připomínají se od 13. století v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]], své jméno odvozují od názvu dnes již neexistující vesnice Harachy (Horach). Historik [[Matthäus Klimesch]] usuzuje, že se jednalo o vesničku Hora (Horra, Hory) ve [[Římskokatolická farnost Zátoň|farnosti Zátoň]].{{Citace elektronické monografie [28] => | příjmení = Klimesch [29] => | jméno = Johann Matthäus [30] => | titul = Horra, "v Horách", nejstarší sídlo rodu Harrachů [31] => | url = https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=klime [32] => | datum přístupu = 2021-09-26 [33] => }} Po rozdělení rodu na českou a rakouskou větev dosáhli většího významu rakouští Harrachové, kteří dosáhli říšského [[Svobodný pán|panského stavu]] (1552) a v osobě vlivného císařského rádce [[Karel z Harrachu|Karla z Harrachu]] (1570–1628) titul říšských hrabat (1623). V 17. století získali Harrachové značný majetek v [[České království|Čechách]], který rozšiřovali i později, a zařadili se mezi nejvýznamnější šlechtu v [[Habsburská monarchie|habsburské monarchii]]. Členové rodu dosáhli vysokých postů v církvi, [[Arnošt Vojtěch z Harrachu]] (1598–1667) byl nejdéle působícím [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražským arcibiskupem]] (1623–1667) a kardinálem. V 17. a 18. století zastávali nejvyšší funkce u císařského dvora, v zemské správě, armádě a diplomacii, devět osob z rodu Harrachů získalo [[Řád zlatého rouna]], v 19. století se věnovali spíše správě rodového majetku a zapojili se do kulturních aktivit v Čechách. Až do 20. století vlastnili Harrachové v Čechách a na Moravě desetitisíce hektarů půdy, převážně lesů v [[Krkonoše|Krkonoších]] (panství [[Jilemnice]]), v [[Nízký Jeseník|Jeseníkách]] (panství [[Janovice (Rýmařov)|Janovice]]) nebo na [[Českomoravská vrchovina|Vysočině]] (panství [[Velké Meziříčí]]). V 18. století nechali postavit hodnotné barokní zámky v [[Kunín (zámek)|Kuníně]] a v [[Náměšť na Hané (zámek)|Náměšti na Hané]], nejvýznamnější památkou je [[Novogotika|novogotický]] zámek [[Hrádek u Nechanic (zámek)|Hrádek u Nechanic]] ve východních Čechách z první poloviny [[19. století]]. V [[Československo|Československu]] byl Harrachům majetek zkonfiskován v roce 1945, dnes žijí převážně v [[Rakousko|Rakousku]], kde je od roku 1524 jejich majetkem zámek [[Rohrau (zámek)|Rohrau]]. Jméno Harrachů připomínají názvy lokalit založených na jejich panstvích v [[Česko|Česku]], nejznámější z nich je město [[Harrachov]] v Krkonoších. [34] => [35] => == Historie == [36] => [[Soubor:Karl_Graf_von_Harrach.jpg|náhled|vlevo|[[Karel z Harrachu]] (1570–1628), císařský diplomat, hrabě 1623]] [37] => Poprvé se připomínají bratři Jan a Beneš v roce 1272 jako svědci na listině [[Rožmberkové|pánů z Rožmberka]] ohledně [[Vyšebrodský klášter|vyšebrodského kláštera]]. V roce 1300 se zmiňuje jako majitel tvrze v Rovném (dnes [[Kladenské Rovné]]) Bušek z Rovného, který se psal také Bušek z [[Harrachové|Harrachu]].{{Citace elektronické monografie [38] => | příjmení = Thür [39] => | jméno = Leonhard [40] => | titul = Z dějin tvrze Kladenské Rovné [41] => | url = https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=thur [42] => | datum přístupu = 2021-09-26 [43] => }} Již koncem [[13. století]] se rod rozdělil na českou a rakouskou větev, jejíž potomci vlastnili statky na rozhraní jižních Čech a [[Horní Rakousy|Horních Rakous]]. Čeští Harrachové (Harachéři z Harachova) až do [[16. století]] působili ve službách Rožmberků a vlastnili drobné majetky na Krumlovsku a [[Kaplice|Kaplicku]]. Buzek Harachéř z Rovného byl krumlovský purkrabí (naposled je zmiňován v roce 1443). Až v [[17. století]] díky sňatku přesídlil Lambert František († 1696) do východních Čech, později koupil zámek [[Předboř (zámek)|Předboř]] u [[Říčany|Říčan]]. Byl královským místodržícím a nakonec [[Nejvyšší zemský písař|nejvyšším písařem Českého království]]. Jeho synové Jan Jáchym (1666–1731) a Ferdinand Markvart (1669–1725) byli povýšeni do českého stavu svobodných pánů (1703), nakonec získali i český hraběcí titul (1705),BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední; Ostrava, 2015 s. 173 {{ISBN|978-80-7464-461-0}} ale jimi zároveň původní česká větev Harrachů vymřela. Ferdinand Markvart krátce před smrtí získal větší pozemkový majetek, když vlastnil panství [[Letohrad]] (1717–1725).SEKOTOVÁ, Věra, MACKOVÁ, Marie: Kyšperk. Dějiny městské správy v Kyšperku; Ústí nad Orlicí, 2000 s. 21, 25 {{ISBN|80-86042-28-6}} [44] => [45] => Z rakouských Harrachů se [[Linhart I. z Harrachu|Linhart I.]] († 1461) stal císařským radou a zemským hejtmanem v [[Korutany|Korutansku]], jeho vnuk Linhart III. († 1527) zastával post dvorského kancléře a v roce 1524 koupil poblíž [[Vídeň|Vídně]] panství [[Rohrau (Dolní Rakousy)|Rohrau]], které je majetkem rodu dodnes. Linhart IV. (1514–1590) byl císařským nejvyšším komořím a [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším hofmistrem]] (1564–1567), kromě toho získal dědičnou hodnost [[Nejvyšší štolba|nejvyššího štolby]] v Rakousku a v roce 1585 spolu s [[Vilém z Rožmberka|Vilémem z Rožmberka]] obdržel Řád zlatého rouna.[[Josef Janáček|JANÁČEK, Josef: Rudolf II. a jeho doba; Praha, 1987 s. 261-262]] V roce 1550 byl povýšen do stavu říšských svobodných pánů se jménem ''Harrach zu Rohrau''. Jeho syn Linhart V. (1542–1597) působil v diplomacii a v letech 1577–1581 byl zemským hejtmanem v Horním Rakousku.{{Citace elektronického periodika |titul=Homepage des Familienmuseums |url=http://harrach.nwy.at/index_de.html |datum přístupu=25-04-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070423150659/http://harrach.nwy.at/index_de.html |datum archivace=23-04-2007 |nedostupné=ano }} [46] => [47] => [[Soubor:Kardinals_Ernst_Adalbert.png|náhled|vlevo|[[Arnošt Vojtěch z Harrachu]] (1598–1667), kardinál a pražský arcibiskup (1623–1667)]] [48] => Vzestup Harrachů mezi nejvýznamnější rody habsburské monarchie zahájil [[Karel z Harrachu]] (1570–1628), který patřil k předním diplomatům a poradcům [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] a v roce 1623 byl povýšen na hraběte. Rodové ambice realizoval prostřednictvím sňatků svých dcer, tímto směrem se nakonec ale kariéra Harrachů neubírala, protože Karlovi zeťové [[Albrecht z Valdštejna]] a [[Adam Erdman Trčka z Lípy]] byli jako zrádci císaře zavražděni v [[Cheb]]u. Prestiž Harrachů to ale nijak neohrozilo, jejich pozice u dvora byly již pevně pojištěny. Dva Karlovi synové padli v císařských službách za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], další syn [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Arnošt Vojtěch]] (1598–1667) byl v té době pražským arcibiskupem, později kardinálem. Další Karlovi synové Linhart VII. a Otto Bedřich založili rakouskou a českou rodovou větev. [49] => [50] => == Rakouská větev == [51] => [[Soubor:Palais Harrach Vienna June 2006 054.jpg|náhled|vpravo|Městský [[Palác Harrachů (Vídeň)|palác Harrachů]] ve Vídni]] [52] => Zakladatelem rakouské větve byl Karlův starší syn [[Leonard VII. z Harrachu|Linhart VII.]] (1594–1645), který převzal rodové statky v Rakousku (Rohrau, Aschach), v letech 1631–1637 byl [[Dvorský maršálek|nejvyšším maršálkem císařského dvora]] a náležela mu také dědičná hodnost nejvyššího štolby v rakouských zemích. Za jeho vnuka Arnošta Antonína (1665–1718) byly zahájeny rozsáhlé stavební úpravy na zámcích Prugg a Aschach za účasti dvorního architekta [[Johann Lucas von Hildebrandt|J. L. Hildebrandta]]. Přestavby zámků dokončil v další generaci [[Karel Antonín Harrach|Karel Antonín]] (1692–1758), který byl [[Nejvyšší lovčí|císařským nejvyšším lovčím]]. Z jeho početného potomstva tři synové sloužili v armádě, Leopold (1736–1759) padl za [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], jeho bratři [[Alois Arnošt Harrach|Alois Arnošt]] (1728–1800) a Ferdinand Jan (1740–1795) dosáhli hodnosti c. k. polního podmaršála. V další generaci Karel Linhart (1765–1831) proslul jako mecenáš umění a v letech 1826–1831 zastával funkci hraběte dvorské hudby (''Hofmusikgraf''). Jeho synem [[Antonín Linhart z Harrachu|Antonínem Linhartem]] (1815–1886) rakouská větev vymřela a její majetek přešel na potomstvo české větve spolu s dědičnou hodností rakouského nejvyššího štolby. [53] => [54] => == Česká větev == [55] => Na počátku české větve stál Karlův mladší syn Otto Bedřich (1610–1639), který sloužil v armádě a jako první z rodu získal majetek v Čechách, od svého švagra Albrechta z Valdštejna převzal [[Horní Branná|Horní Brannou]]. Jeho syn [[Ferdinand Bonaventura z Harrachu|Ferdinand Bonaventura]] (1636–1706) byl významným diplomatem a ve funkcích císařského [[Nejvyšší štolba|nejvyššího štolby]] (1677–1699) a [[Dvorský hofmistr|nejvyššího hofmistra]] (1699–1705) patřil k předním osobnostem zahraniční politiky habsburské monarchie přelomu 17.a 18. století. Po několika menších nákupech statků v Čechách koupil v roce 1701 za 240 000 zlatých panství [[Jilemnice]], čímž položil základ harrachovského majetku v Krkonoších přetrvávajícího až do 20. století. [56] => [57] => [[Soubor:Alois_Thomas_Raimund_von_Harrach.jpg|náhled|vlevo|[[Alois Tomáš Raimund z Harrachu]] (1669–1742), místokrál v Neapoli]] [58] => Ve dvou generacích Ferdinandových potomků dosáhla rodová kariéra Harrachů svého vrcholu. Ferdinandův nejstarší syn František Antonín (1665–1727) byl [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|arcibiskupem v Salcburku]] (1709–1727) a pro svou osobu (''ad personam'') byl povýšen do knížecího stavu. Byl mecenášem barokního umění a pro úpravy salcburských arcibiskupských rezidencí přizval přední architekty ([[Johann Bernhard Fischer|J. B. Fischer]], [[Johann Lucas von Hildebrandt|J. L. Hildebrandt]]). Jeho nejmladší bratr Jan Josef Filip (1678–1764) dosáhl v armádě hodnosti polního maršála a v letech 1738–1762 byl prezidentem [[Dvorská válečná rada|dvorské válečné rady]]. Pokračovatelem rodu byl prostřední z bratrů [[Alois Tomáš Raimund z Harrachu|Alois Tomáš]] (1669–1742), který vynikl jako diplomat a v letech 1728–1733 byl místokrálem v [[Neapolské království|Neapoli]], získal Řád zlatého rouna. Byl třikrát ženatý, jeho druhou manželkou byla Anna Cecílie z Thannhausenu (1674–1721) a v roce 1708 převzal jméno a erb tohoto vymřelého štýrského rodu.Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser Bd. XIII, Aufl. 1987, S. 184ff S třetí manželkou Marií Ernestinou [[Ditrichštejnové|Ditrichštejnovou]] (1683–1745), vdovou po neapolském místokráli [[Jan Václav z Gallasu|Janu Václavovi z Gallasu]], získal v Čechách [[Šluknov]] a [[Velké Březno]] a na Moravě [[Janovice (Rýmařov)|Janovice u Rýmařova]]. Sám přikoupil panství [[Náměšť na Hané]] (1726)VOJKOVSKÝ, Rostislav: Náměšť; Hukvaldy, 2013 s. 9–12 {{ISBN|978-80-87712-66-5}} a nechal postavit [[Jilemnice (zámek)|zámek v Jilemnici]]. [59] => [60] => Ve státních službách i na poli barokní architektury se uplatnili také Aloisovi synové. [[Ferdinand Bonaventura II. z Harrachu|Ferdinand Bonaventura II.]] (1708–1778) byl místodržitelem v [[Milánské vévodství|Lombardii]] (1747–1750) a poté dlouholetým prezidentem [[Říšská dvorní rada|říšské dvorské rady]], získal Řád zlatého rouna. Nechal barokně přestavět zámek v Janovicích, především se ale zasloužil o výstavbu [[Náměšť na Hané (zámek)|zámku v Náměšti na Hané]] (1763–1767). Mimo jiné byl přijat do [[Personalista (říšské stavy)|kolegia švábských hrabat]], což po zániku [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] přineslo Harrachům nárok na titul s oslovením ''Osvícenost (Erlaucht)''.{{Citace monografie|příjmení = Hölbl|jméno = Silvia|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Harrach, Familienangelenheiten, Eine mikrohistorische Untersuchung zu Familenbeziehungen. (19./20. Jahrhundert) Dissertation|vydání = nevydáno|vydavatel = Universität Wien|místo = Wien|rok = 2010|počet stran = 274|strany = 10|isbn = |url = http://othes.univie.ac.at/11396/1/2010-09-19_0009153.pdf|jazyk = němčina}} Zemřel bez mužského potomstva, Náměšť zdědila dcera Marie Rosa (1758-1814), provdaná [[Kinští|Kinská]], Kinským pak toto panství patřilo do 20. století. [61] => [[Soubor:Kunin (13).jpg|náhled|vpravo|Zámek v Kuníně]] [62] => Starší Aloisův syn [[Bedřich August z Harrachu|Bedřich August]] (1696-1749) byl místodržitelem v [[Rakouské Nizozemí|Rakouském Nizozemí]] (1741–1744), poté českým [[Nejvyšší kancléř|nejvyšším kancléřem]] (1746–1749) a získal také Řád zlatého rouna. Sňatkem s Eleonorou Lichtenštejnovou (1703–1757) získal panství Kunín na severní Moravě, kde nechal postavit honosný barokní [[Kunín (zámek)|zámek]] (1726–1745).Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983 s. 138 Se stavbou kunínského zámku souviselo zvýšení robotních povinností a odchod poddaných do sousedního Slezska. Bedřich August tomu chtěl zabránit projevem náboženské tolerance, narazil ale na odpor [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupství]]. Kunín zdědil jeho mladší syn František Xaver (1732–1781), který byl c. k. polním podmaršálem a zemským velitelem v Lombardii. Dědičkou Kunína byla jeho vnučka Marie Walburga (1762–1828), která z panství učinila společenské centrum [[osvícenství]]; ve výchovném a vzdělávacím ústavu (filantropinu), který založila, získal základy vzdělání [[František Palacký]]. [63] => [64] => Bedřichův syn [[Arnošt Quido z Harrachu|Arnošt Quido]] (1723–1783) se na rozdíl od předků neangažoval ve státních službách, věnoval se správě majetku, podobně tak i jeho syn [[Jan Nepomuk Arnošt z Harrachu|Jan Arnošt]] (1756–1829), který byl sice říšským dvorským radou a rytířem Řádu zlatého rouna, především ale patřil k mecenášům umění a podporovatelům průmyslového rozvoje v Krkonoších. Na [[Jilemnicko|Jilemnicku]] dal podnět k rozmachu textilního, železářského a sklářského průmyslu. Pokračovatelem české větve byl jeho mladší bratr Arnošt Kryštof (1757–1838), zatímco další bratr Ferdinand Josef (1763–1841) díky sňatku přesídlil do [[Prusko|Pruska]] a založil pruskou odnož. Jeho dcera Augusta (1800–1873) se stala morganatickou manželkou pruského krále [[Fridrich Vilém III.|Fridricha Viléma III.]], který ji povýšil na kněžnu lehnickou (1824). Hlavním sídlem pruské větve byl zámek Klein Krichen (dnes Krzeczyn Maly v [[Polsko|Polsku]]), potomstvo této linie dnes reprezentuje [[Albrecht Leopold Harrach]] (* 1936). [65] => [66] => [[Soubor:Hrádek_u_Nechanic_castle_detail.jpg|náhled|vlevo|Zámek Hrádek u Nechanic]] [67] => Pokračovatelem české větve byl syn Arnošta Kryštofa [[František Arnošt z Harrachu|František Arnošt]] (1799–1884), který po strýci zdědil Jilemnici a Janovice (1829), po otci Šluknov a Velké Březno (1838). Dalšími nákupy rozšířil majetek na Královéhradecku a v letech 1841–1854 nechal jako nové rodové sídlo postavit novogotický [[Hrádek u Nechanic (zámek)|zámek Hrádek u Nechanic]]Hrady, zámky a tvze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989 s. 137-138. Byl c. k. tajným radou, komořím, poslancem [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]] a v roce 1861 získal dědičné členství v rakouské [[Panská sněmovna|panské sněmovně]], obdržel také Řád zlatého rouna. Jeho starší syn [[Jan Nepomuk z Harrachu|Jan Nepomuk]] (1828–1909) byl c. k. tajným radou, komořím, dědičným členem rakouské panské sněmovny a také rytířem Řádu zlatého rouna. Především ale v mnoha oblastech patřil k významným osobnostem v Čechách v 19. století. Byl předsedou Společnosti Národního muzea, kurátorem [[Matice česká|Matice české]], angažoval se při stavbě [[Národní divadlo|Národního divadla]], podporoval kulturní život české menšiny ve Vídni a byl členem řady hospodářských spolků a institucí. Mimo jiné proslul tím, že své zaměstnance v Krkonoších vybavil lyžemi (1892) a přispěl tak k rozvoji lyžování v Čechách. Kromě zděděného majetku vlastnil krátce velkostatky [[Konárovice]] (1856–1872) a [[Žinkovy]] (1883–1897), kde nechal přistavět novou zámeckou budovu. Po své první manželce Marii Markétě [[Lobkovicové]] (1837–1870) převzal jihočeské panství [[Želeč (okres Tábor)|Želeč]] a především po vymřelé rakouské větvi v roce 1886 zdědil velkostatky Prugg a Rohrau poblíž Vídně. Dědicem tohoto majetku byl jeho syn [[Otto Nepomuk z Harrachu|Otto Jan Nepomuk]] (1863–1935), c. k. komoří a rytíř [[Maltézský řád|Maltézského řádu]]. Jeho syn [[Jan Harrach (1904)|Jan Nepomuk]] (1904–1945) i po provedení pozemkové reformy vlastnil v [[Československo|Československu]] přibližně 10 000 hektarů půdy, z toho polovina byly lesy v Krkonoších. V roce 1939 se přihlásil k německé národnosti a v roce 1945 mu byl majetek [[Benešovy dekrety|zkonfiskován]]. [68] => [69] => Alfréd Karel (1831–1914), mladší bratr Jana Nepomuka, zdědil Janovice, kde soustředil vzácné umělecké sbírky a lovecké trofeje ze svých zahraničních cest. Ve sběratelské činnosti pokračoval i jeho syn [[František Maria Harrach|František Maria]] (1870–1937), který byl c. k. tajným radou, poslancem [[Moravský zemský sněm|moravského zemského sněmu]] a důstojníkem. Do historie vstoupil především v roce 1914, kdy doprovázel [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda]] na inspekční cestě do [[Sarajevo|Sarajeva]]. V Harrachově automobilu podlehl následník trůnu s manželkou atentátu. František Maria se jako majitel rozsáhlých lesních porostů angažoval v řadě hospodářských spolků a institucí, a to i v po zániku monarchie a vzniku Československa. Kromě Janovic zdědil v roce 1908 po strýci Rudolfu Lobkovicovi panství [[Velké Meziříčí]], z majetku vymřelé rakouské větve převzal Aschach v Horních Rakousích. Ze tří manželství měl dvě dcery, starší Josefína (1905–2000), provdaná [[Podstatští z Prusinovic|Podstatská]], zdědila Velké Meziříčí, které vlastnila do roku 1948, a protože se přihlásila k české národnosti, zámek jí byl v roce 1992 vrácen. Druhá dcera Anna Marie (1906–2001) byla manželkou maďarského diplomata Zikmunda Rosty-Forgáche a dědičkou Janovic, tento velkostatek byl rodině v roce 1945 zkonfiskován. Nejmladší dcera Alice (1916–2006), provdaná Dreihann-Holenia, zdědila Aschach, který v roce 1959 prodala. [70] => [71] => == Erb == [72] => Ve znaku mají tři [[pštros]]í péra zastrčená ve zlaté kouli, klenot se postupem času měnil. [73] => [74] => == Osobnosti == [75] => [[Soubor:Harrach family.jpg|náhled|320px|vpravo|J. W. Hofnas, Skupinový portrét Harrachů (kolem 1755). Zleva: hrabě František Xaver (1732–1781), hraběnka Marie Josefina (1727–1788), hraběnka Marie Rosa (1721–1785), hraběnka Marie Anna (1725–1780) a hrabě Ferdinand Bonaventura II. Antonín (1708–1778).]] [76] => * [[Linhart IV. z Harrachu|Linhart IV.]] (1514–1590), císařský diplomat, tajný rada, nejvyšší hofmistr, 1552 svobodný pán, rytíř Řádu zlatého rouna [77] => * [[Linhart V. z Harrachu|Linhart V.]] (1542–1597), císařský diplomat, tajný rada, zemský hejtman v Dolním Rakousku [78] => * [[Karel z Harrachu|Karel]] (1570–1628), císařský diplomat, tajný rada, 1623 hrabě, rytíř Řádu zlatého rouna [79] => * [[Leonard VII. z Harrachu|Linhart VII.]] (1594–1645), [[Dvorský maršálek|nejvyšší maršálek císařského dvora]] [80] => * [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Arnošt Vojtěch]] (1598–1667), [[arcibiskup]] [[Praha|pražský]] a [[kardinál]] [81] => * Lambert František (1633-1696), zemský podkomoří 1671–1682, nejvyšší písař Českého království 1682–1696 [82] => * [[František Antonín z Harrachu|František Antonín]] (1665–1727), [[Seznam vídeňských administrátorů, biskupů a arcibiskupů|vídeňský biskup]], [[Salcburské knížecí arcibiskupství|salcburský arcibiskup]] (1709–1727) [83] => * [[Ferdinand Bonaventura z Harrachu|Ferdinand Bonaventura]] (1636–1706), diplomat, nejvyšší štolba 1677–1699, nejvyšší hofmistr 1699-1705, rytíř Řádu zlatého rouna [84] => * [[Alois Tomáš Raimund z Harrachu|Alois Tomáš Raimund]] (1669–1742), diplomat, místokrál v Neapoli 1728–1733, rytíř Řádu zlatého rouna [85] => * [[Jan Josef Filip z Harrachu|Jan Josef Filip]] (1678–1764), polní maršál, prezident [[Dvorská válečná rada|dvorské válečné rady]] 1739–1762 [86] => * [[Karel Antonín Harrach|Karel Antonín]] (1692–1758), císařský [[nejvyšší lovčí]] [87] => * [[Bedřich August z Harrachu|Bedřich August]] (1696–1749), místodržitel v [[Rakouské Nizozemí|Rakouském Nizozemí]] 1741–1744, [[nejvyšší kancléř]] 1746-1749, rytíř Řádu zlatého rouna [88] => * [[Jan Arnošt Emanuel Josef z Harrachu|Jan Arnošt Emanuel]] (1705–1739), diplomat, [[Seznam nitranských biskupů|biskup v Nitře]] 1735–1739 [89] => * [[Ferdinand Bonaventura II. z Harrachu|Ferdinand Bonaventura II.]] (1708–1778), místodržitel v [[Lombardie|Lombardii]] 1747–1750, prezident říšské dvorské rady, rytíř Řádu zlatého rouna [90] => * [[Alois Arnošt Harrach|Alois Arnošt]] (1728–1800), c. k. polní podmaršál, tajný rada [91] => * [[František Xaver z Harrachu|František Xaver]] (1732–1781), generál, zemský velitel v Lombardii [92] => * Ferdinand Jan Josef (1740–1795), c. k. polní podmaršál, tajný rada [93] => * [[Jan Nepomuk Arnošt z Harrachu|Jan Arnošt]] (1756–1829), říšský dvorní rada, rytíř Řádu zlatého rouna [94] => * [[Karel Boromejský z Harrachu|Karel Boromeus]] (1761–1829), lékař, spisovatel [95] => * [[František Arnošt z Harrachu|František Arnošt]] (1799–1884), poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]], člen [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]], mecenáš, rytíř Řádu zlatého rouna [96] => * [[Augusta z Harrachu|Augusta]] (1800–1873), manželka [[Prusko|pruského]] [[král]]e [[Fridrich Vilém III.|Bedřicha Viléma III.]], 1824 kněžna lehnická [97] => * [[Jan Nepomuk z Harrachu|Jan Nepomuk]] (1828–1909), poslanec [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]], dědičný člen rakouské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna [98] => * [[Ferdinand Bedřich Vilém z Harrachu|Ferdinand Bedřich]] (1832–1915), malíř, krajinář a portrétista, historik umění [99] => * [[František Maria Harrach|František Maria]] (1870–1937), poslanec moravského zemského sněmu, pobočník následníka trůnu arcivévody [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda]] [100] => * [[Gabor Harrach]] (* 1971) – televizní a filmový producent žijící v [[New York]]u [101] => [102] => == Rodová sídla v Čechách a na Moravě == [103] => [[Soubor:Schloss_prugg_bruck_an_der_leitha_frontside.jpg|náhled|vpravo|Zámek [[Prugg (zámek)|Prugg v Rakousku]]]] [104] => [[Soubor:Praha_Harrach_2017_1.jpg|náhled|vpravo|[[Harrachovský palác]] v Praze]] [105] => * [[Harrachovský palác]] v Praze [106] => * [[Horní Branná]] (1638–1945) [107] => * [[Hrádek (okres Hradec Králové)|Hrádek u Nechanic]] (1854–1945) [108] => * [[Janovice (Rýmařov)|Janovice u Rýmařova]] (1721–1945) [109] => * [[Jilemnice]] (1701–1945) [110] => * [[Konárovice]] (1856–1872) [111] => * [[Kunín (zámek)|Kunín]] (1723–1828) [112] => * [[Náměšť na Hané]] (1726–1814) [113] => * [[Šluknov]] (1721–1876) [114] => * [[Velké Březno]] (1721–1841) [115] => * [[Velké Meziříčí (zámek)|Velké Meziříčí]] (1908–1948) [116] => * [[Žinkovy]] (1883–1897) [117] => [118] => == Pohřebiště == [119] => * [[Harrachovská hrobka]] v [[Horní Branná|Horní Branné]] [120] => [121] => == Galerie == [122] => [123] => Harrachovská_hrobka,_Horní_Branná_1.JPG|[[Harrachovská hrobka|Hrobka Harrachů]] v [[Horní Branná|Horní Branné]] [124] => Ferdinand_Bonaventura_z_Harrachu_(1636–1706).jpg|[[Ferdinand Bonaventura z Harrachu]] (1636-1706), císařský diplomat a nejvyšší hofmistr [125] => Harrach_(arms),_Kunín.jpg|Alianční erb Harrachů a Lichtenštejnů na [[Kunín (zámek)|zámku Kunín]] [126] => Johann_Nepomuk_Ernst_von_Harrach_Litho.JPG|[[Jan Nepomuk Arnošt z Harrachu]] (1756–1829) [127] => Zámek_Velké_Meziříčí_(8).jpg|Zámek [[Velké Meziříčí (zámek)|Velké Meziříčí]] s erbem Harrachů [128] => Nicola_Maria_Rossi_001.jpg|Příjezd Aloise Tomáše z Harrachu jako místokrále do Neapole (1730) [129] => Schloss_Aschach_damals.jpg|Zámek Aschach v Rakousku (1674) [130] => František_Maria_Harrach_(1870–1937).jpg|František Maria Harrach (1870-1937) [131] => Jilemnický_zámek.jpg|[[Jilemnice (zámek)|Zámek Jilemnice]] [132] => [133] => [134] => == Odkazy == [135] => === Reference === [136] => [137] => [138] => === Literatura === [139] => * {{Citace monografie | příjmení = Halada | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Halada | titul = Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1 | vydavatel = Akropolis | místo = Praha | rok = 1992 | kapitola = Harrachové| strany = 53–54| isbn = 80-901020-3-4}} [140] => * Otto Hupp: ''Münchener Kalender 1900.'' Buch- und Kunstdruckerei, München, Regensburg 1900. [141] => * {{Citace sborníku | příjmení= Kellenbenz | jméno= Hermann | titul= Harrach, Grafen von | sborník=Neue Deutsche Biographie (NDB) | odkaz na sborník=http://mdz10.bib-bvb.de/~db/0001/bsb00016325/images/index.html?seite=713 | vydavatel= Band 7. Duncker & Humblot| místo= Berlin | rok vydání= 1966 |strany= 697}} [142] => * KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; Praha, 2018 {{ISBN|978-80-7422-574-1}} [143] => * {{Citace monografie [144] => | příjmení1 = Luštinec [145] => | jméno1 = Jan [146] => | příjmení2 = Nosek [147] => | jméno2 = Petr [148] => | příjmení3 = Rejha [149] => | jméno3 = Adam [150] => | titul = Harrachové. Vznešenost zavazuje [151] => | vydavatel = Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově [152] => | místo = Sychrov [153] => | rok = 2023 [154] => | počet_stran = 212 [155] => | isbn = 978-80-906784-6-0 [156] => }} [157] => [158] => === Související články === [159] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [160] => * [[Seznam majitelů jilemnického panství]] [161] => * [[Rok Harrachů]] [162] => [163] => === Externí odkazy === [164] => * {{Commonscat}} [165] => * {{Otto|z Harrachu}} [166] => * [http://books.google.com/books?id=0M4EAAAAIAAJ&printsec=titlepage#PPA206,M1 Eintrag über Harrach] in [[Nový všeobecný německý šlechtický lexicon]] [167] => * [https://web.archive.org/web/20070423150659/http://harrach.nwy.at/index_de.html Rohrau (zámek)] [168] => * [http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.h/h196907.htm Encyklopedie Aeiou] [169] => * [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/harrach3.html Genealogie rodu Harrachů] [170] => {{Autoritní data}} [171] => {{Portály|Rakousko|Monarchie}} [172] => [173] => [[Kategorie:Harrachové| ]] [174] => [[Kategorie:Mediatizované rody]] [175] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [] => )
good wiki

Harrachové

Zámek Rohrau, Rakousko, majetek Harrachů od roku 1524 Harrachové (Harrach zu Rohrau) jsou rakouský šlechtický rod českého původu. Připomínají se od 13.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kunín (zámek)','Horní Branná','Janovice (Rýmařov)','Arnošt Vojtěch z Harrachu','Český zemský sněm','Karel z Harrachu','Ferdinand Bonaventura z Harrachu','Jilemnice','Jan Nepomuk Arnošt z Harrachu','Panská sněmovna','Československo','Fridrich Vilém III.'

Československo

Jilemnice