Array ( [0] => 15547638 [id] => 15547638 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hartenberg [uri] => Hartenberg [3] => Hartenberg castel Hřebeny 2010-08-21 (03).jpg [img] => Hartenberg castel Hřebeny 2010-08-21 (03).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | typ = zřícenina [2] => | název = Hartenberg (''Hřebeny'') [3] => | obrázek = Hartenberg 1819.jpg [4] => | popisek = Zámek Hřebeny (Johann Venuto 1819) [5] => | využití = Rodové sídlo, pevnost, kulturní centrum [6] => | sloh = [[Gotika|gotický]], [[Baroko|barokní]] [7] => | architekt = [8] => | výstavba = před rokem [[1345]] [9] => | přestavba = počátek 17. století, [[1688]] [10] => | zánik = 20. století [11] => | stavitel = [12] => | další majitelé = [[Hartenberkové]],
[[Koldicové z Koldic]],
[[Karel IV.]], [[Václav IV.]],
[[Šlikové]], [[Písnicové]], [[Auerspergové]], [[Kopalové]] aj. [13] => | současný majitel = Bedřich Loos [14] => | poloha = Ostroh nad [[Svatava (řeka)|Svatavou]] u vsi [[Hřebeny (Josefov)|Hřebeny]] [15] => | obec = [[Josefov (okres Sokolov)|Josefov]] [16] => | země = Česko [17] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Hartenberg | position = right | lat = 50.22178 | lon = 12.575751 | float = center | relief = 1 | caption =}} [18] => | web = [http://www.hartenberg.cz/ www.hartenberg.cz] [19] => }} [20] => '''Hartenberg''' (někdy také ''Hartenberk'', či ''Hřebeny'') je [[zřícenina]] gotického hradu přestavěného na zámek nad vsí [[Hřebeny (Josefov)|Hřebeny]] v [[Okres Sokolov|okrese Sokolov]]. Zřícenina stojí na ostrohu na pravém břehu řeky [[Svatava (řeka)|Svatavy]] v nadmořské výšce 510 metrů. Od roku [[1988]] je chráněna jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka ČR]].{{MonumNet [21] => | název = Hrad Hartenberg a zámek [22] => | ID = 147856 [23] => | datum = 2014-12-07 [24] => }} [25] => [26] => == Historie == [27] => Založení a počátky hradu zůstávají zatím nejasné. Předpokládá se však, že byl pohraničním hradem a postaven byl kolem roku 1200. [[Sedličané|Sedlecko]] bylo součástí [[České království za vlády Přemyslovců|českého přemyslovského státu]], ale ChebskoÚzemí Chebska bylo součástí německé římské říše do roku 1322, kdy ho získal od [[Ludvík IV. Bavor|Ludvíka Bavora]] český král [[Jan Lucemburský]] a rovněž velkou část Sokolovska ovládali němečtí feudálové. [28] => [29] => Archeologické výzkumy a nálezy z let 2007–2010 potvrzují stavbu s románskými slohovými prvky, ze kterých se usuzuje, že již na přelomu 12. a 13. století zde byla minimálně dvoupodlažní a dvouprostorová stavba. Již roku 1200 se bratři Jindřich a Albert psali s predikátem ''z Hartenbergu''. [30] => [31] => Další zdroje uvádějí, že hrad Hartenberg byl pravděpodobně postaven na počátku [[13. století]] [[Hartenberkové|pány z Hartenberga]]. Jako první zmínka o něm je udáván rok [[1214]], ovšem první nesporná zmínka je až z roku [[1345]]. Hartenberkové vlastnili hrad do roku [[1362]], kdy ho od nich získal Těma z Koldic, který ho v roce [[1364]] vyměnil s [[Karel IV.|Karlem IV.]] za majetek v [[Budyšín]]ě. Na počátku [[15. století]] získali hrad opět Hartenbergové, ale záhy ho prodali Janu [[Maléříkové|Maléříkovi]]. Jeho potomci hrad využívali jako centrum loupežných útoků, začeš byl roku [[1459]] hrad obléhán armádou města [[Cheb]]u, dobyt a vypleněn. Roku 1426 údajně dobyl hrad husitský hejtman [[Jakoubek z Vřesovic]], který ze své základny ve [[Žlutice|Žlutic]] podnikal výpravy na Chebsko a pokusil se dobýt i Loket. [32] => [33] => === Šlikové === [34] => Za vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] byl hrad vyplacen a zastaven [[Šlikové|Šlikům]]. Roku 1471 Mates Šlik zpustlý hrad obnovil. Byla vysvěcena nová kaple v druhém patře Sv. Tří králů. Roku 1523 se Štěpán Šlik zasloužil o rozvoj těžby olověných rud, Štěpán padl po boku [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka]] 1526 u [[Bitva u Moháče|Moháče]]. Roku 1547 Jeroným Šlik směňuje s [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] celé panství za panství Krasíkov. Hartenberg je připojen k loketskému kraji.{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Historie {{!}} Hrad Hartenberg [36] => | periodikum = www.hartenberg.cz [37] => | url = https://www.hartenberg.cz/historie/ [38] => | datum přístupu = 2020-08-03 [39] => }} [40] => [41] => === Písnicové === [42] => Od roku [[1597]] vlastnil hrad [[Jindřich Domináček z Písnice]] (1555–1608). [[Písnicové]] jej drželi více než 150 let. Roku 1603 byl založen zámecký pivovar. Roku 1621 hrad dobyli Bavorové [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]]. Roku 1640 došlo k vyplenění nádvoří Švédskou partají. Mezi lety 1640 až 1643 byl hrad obsazen a zničen císařskými mušketýry. Roku 1668 proběhl velký požár, následná obnova trvala do roku 1688. Roku 1791 umírá poslední z rodu Písniců Maria Josefa a panství dědí neteř Marie Anna provdaná za hraběte Leopolda Auersperga. [43] => [44] => === Auerspergové === [45] => V druhé polovině 18. století získali dědictvím hrad [[Auerspergové]]. Od 17. do 19. století docházelo k jeho přestavbám v zámek. Hrad několikrát navštívil [[Johann Wolfgang von Goethe|J. W. Goethe]], přítel majitele zámku [[hrabě]]te [[Josef z Auerspergu|Josefa Auersperga]] (1795–1857), se kterým sdílel vášeň pro přírodní vědy, zejména [[Mineralogie|mineralogii]]. V roce 1821 zde Goethe oslavil své 72. narozeniny. Oslava jeho narozenin byla zakončena ohňostrojem. Goethe navštívil Hartenberg i při své poslední, patnácté návštěvě Čech. Po smrti Josefa Auersperga v roce 1857 připadl Hartenberg jeho ženě [[Františka Auerspergová|Františce Antonii]] (1814–1901), za které proběhla v roce 1871 rozsáhlá úprava interiérů paláce. [46] => [47] => === Kopalové === [48] => Po smrti Františky Antonie v roce 1901 zdědila Hartenberg její neteř [[Marie Kopalová]] (rozená [[Hennové von Henneberg-Spiegel|Henneberg-Spiegel]], sňatkem s [[Viktor Kopal|Viktorem Kopalem]] se Hartenberg dostal do vlastnictví rodu [[Kopalové|Kopalů]]). Svatba se uskutečnila roku 1882 na Hartenbergu.{{Citace monografie [49] => | příjmení = MAŠEK [50] => | jméno = P. [51] => | příjmení2 = [52] => | jméno2 = [53] => | titul = Zámecká knihovna Hřebeny. České památky 14, č. 2 [54] => | vydání = [55] => | vydavatel = [56] => | místo = [57] => | rok vydání = 2003 [58] => | počet stran = [59] => | strany = 8–9 [60] => | isbn = [61] => }}{{Citace elektronického periodika [62] => | příjmení = [63] => | jméno = [64] => | titul = Rodinný archiv Auerspergů, Hřebeny (1436) 1688-1903 [65] => | periodikum = [66] => | vydavatel = Státní oblastní archiv v Plzni - 5. oddělení [67] => | url = http://www.inventare.cz/pdf/soap-pn/soap-pn_ap0624_00154_ra-auerspergu-hrebeny.pdf [68] => | datum vydání = [69] => | url archivu = [70] => | datum přístupu = [71] => }} Poslední šlechtickou majitelkou byla [[Františka Kopalová]], která ho v roce 1913 zdědila po své matce Marii Kopalové. Františka byla po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v květnu roku 1945 [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuta]] do [[Německo|Německa]]. [72] => [73] => === Majetkové poměry po druhé světové válce === [74] => Po roce 1945 prostory zámku využívala po nějakou dobu armáda jako poddůstojnickou školu pohraničníků, později vlastnily zámek Státní lesy a využívaly ho jako sklady a sýpky. V roce [[1983]] se uvažovalo o jeho rekonstrukci. Ta by byla ale tak nákladná, že k ní nakonec nedošlo. V letech [[1984]]–[[1991]] byl Hartenberg několikrát úmyslně zapálen a proměnil se v trosky. [75] => [76] => Stavbu nyní vlastní Bedřich Loos, který zpustošený zámek koupil roku 1997 a snaží se zříceninu obnovovat. Od roku 2000 se zde vystřídalo více než 1000 dobrovolníků ze 76 zemí světa v rámci tzv. workcampů ve spolupráci s organizací INEX s.d.a. Tento workshop je největší dobrovolnický program v [[Evropa|Evropě]].{{Citace elektronického periodika [77] => | příjmení = Pěničková [78] => | jméno = Barbora [79] => | titul = Čech koupil zříceninu v Sudetech a 12 let ji zachraňuje. Pomáhají mu cizinci i Romové [80] => | periodikum = Aktuálně.cz [81] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [82] => | vydavatel = Economia [83] => | odkaz na vydavatele = Economia [84] => | url = https://magazin.aktualne.cz/cech-uz-12-let-zachranuje-historickou-zriceninu-pomahaji-mu/r~2addc93e97ea11e98aa4ac1f6b220ee8/ [85] => | datum vydání = 2019-06-30 [86] => | datum přístupu = 2019-06-30 [87] => | poznámka = video [88] => }} Nyní hrad obnovuje vzniklá stavební huť Hartenberg. V současnosti jsou obnovena 2 patra hlavního paláce včetně obnovené kaple sv. Tří Králů a gotické sklepy. V letní sezoně je možné hradní obnovu zhlédnout. V roce 2016 získala záchrana hradu ocenění [[Národní památkový ústav|NPÚ]] Patrimonium pro futuro. [89] => [90] => == Architektura == [91] => Původně románský hrad prošel během střídání vlastníků řadou stavebních proměn. K zásadní gotické přestavbě došlo během 14. století. Přestavba však byla limitována velkým skalním blokem. Dominantou hradu byla mohutná věž obdélného půdorysu s nepravidelně oblým čelem, která plně využil skalní monolit. Vchod do věže byl proto zvolen ve výšce. Portál pochází z přelomu 14.  a 15. století. Rovněž podstatná část zdiva rozsáhlého paláce je gotického původu. Této mimořádně rozměrné dispozice nabyl palác již v předhusitském období. V nejnižším podlaží se dochovaly valené klenby a malý polokruhový portál. Z 15. století pochází i opevnění hradu. Palácové jádro je sjednoceno do jednoho mohutného objektu. [92] => [93] => Důležitým architektonickým a uměleckým objektem hradu byla [[Kaple svatých Tří králů (Hřebeny)|kaple sv. Tří králů]] v druhého podlaží paláce. Podle datace vznikla během rozsáhlé přestavby v období pozdní gotiky nejspíš roku 1471 (jiný pramen kapli připomíná už roku 1462). Tato část hradu byla původně opatřena křížovou žebrovou klenbou, později bylo obnoveno zaklenutí v podobě křížové klenby se šesti poli na dvou středových pilířích. Po gotických úpravách následovaly některé raně renesanční úpravy. Bylo upraveno opevnění a navazující křídla směrem do parkánu. Renesanční úpravy byly dokončeny přestavbou za Jindřicha z Písnice. Renesanční úpravy prodělala i kaple sv. Tří křížů, což dokladuje datace 1608 nad vstupním portálem. [94] => [95] => Při rozsáhlém požáru roku 1668 byl Hartenberg natolik těžce poškozen, že byl označován jako zchátralý. Následovaly barokní úpravy, které byly dokončeny až roku 1688. Poslední zásadní úpravy zámku provedli Auerspergové v 19. století. V letech 1837 až 1839 byla stržena vstupní brána bývalého hradu a vnější hradební zeď s baštami a kulatou věží. Rovněž byl zasypán hradní příkop a postavena jednopatrová empírová budova správy panství. Kolem roku 1871 nechala [[Františka z Auerspergu|Františka Auerspergová]] zrestaurovat zámeckou kapli a ze starého rytířského sálu vznikly obytné místnosti. Na stropě velké haly přibyly erby dřívějších majitelů zámku. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století došlo ke zborcení kleneb kaple a zachovala se pouze část obvodového zdiva s pozůstatky kleneb a dvě gotická hrotitá okna. Při archeologickém průzkumu byly objeveny pozůstatky klenebních prvků vezděných do obvodového zdiva ze starší gotické fáze zaklenutí. [96] => [97] => == Vybavení == [98] => Nejcennějším vybavením se chlubila kaple sv. Tří králů. Hlavní barokní oltář měl sloupovou architekturu, strany retabula byly doplněny o sochy světců. V nástavci byl umístěn rozměrný obraz s motivem sv. Tří králů. Nad [[Eucharistický svatostánek|tabenáklem]] s erbem Auerspergů trůnila socha Madony s Ježíškem, tzv. Černá Madona. Hrad a následně i zámek měl bohatě zdobený interiér freskami a obrazy. Dochovaly se však jen některé portréty majitelů a jejich rodinných příslušníků. Ty jsou nyní ve správě [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]]. Kolekce nesignovaných olejomaleb, převážně s mytologickými a exotickými motivy, byly roku 1973 převezeny do muzea v Chebu. [99] => [100] => Zámek včetně vybavení byl roku 1945 zkonfiskován ve prospěch československého státu. Narychlo zpracovaný soupis inventáře byl velice chudý na bližší údaje. Zámecký archiv byl odvezen do [[Sokolov (zámek)|zámku v Sokolově]], odkud jej v roce 1950 převzal státní archiv. Hartenberské fondy jsou nyní zpracovávány ve [[Státní oblastní archiv v Plzni|Státním oblastním archivu v Plzni]]. Zámecká knihovna byla převezena na zámek [[Krásný Dvůr (zámek)|Krásný Dvůr]] v [[Okres Louny|okrese Louny]]. Část mobiliáře byla v padesátých letech 20. století převezena na zámek [[Kynžvart]]. [101] => [102] => === Černá Madona === [103] => Na českém území se sochy [[Černá Madona|černých Madon]] z období středověku téměř nevyskytují. Výjimkou je soška [[Panna Maria Svatohorská|Panny Marie Svatohorské]] na [[Svatá Hora|Svaté Hoře]] v [[Příbram]]i z roku 1348. Madona z Hartenbergu je jedním ze symbolů hradu a jediná movitá věc, která se zachovala z kaple sv. Tří králů. Madona je 110 centimetrů vysoká dřevěná polychromovaná soška zahalená ve volně splývavém plášti. Na levé ruce Madony spočívá Ježíšek, který drží jablko a pravou ruku zvedá k matčině tváři. Plastika je opracována ze tří stran, vzadu je dřevo vydlabáno. Dosud však nebyla podrobena uměleckohistorickému průzkumu. Prvotní posouzení se opírají pouze o vizuální hodnocení. Ta kladou Madonu do let 1420 až 1430, takže by se mohlo jednat o gotickou sochu. Madona je registrována v tzv. farářských relacích, které mapují církevní správu a život pražské arcidiecéze. Roku 1676 bylo konstatováno, že Madona je umístěna v kapli hradu Hartenberg. Soška Madony byla při velkém požáru hradu roku 1668 zachráněna. Po roce 1946 se dostala na faru v Krajkové. Občas byla umístěna na kruchtě v kostele [[Kostel svatého Petra a Pavla (Krajková)|sv. Petra a sv. Pavla]]. [104] => [105] => Na jeden den se však po dlouhých 67 letech vzácná soška na Hartenberg vrátila. Stala se svědkem mše u příležitosti svěcení základního kamene k obnově hradní kaple sv. Tří králů.{{Citace elektronického periodika |titul=Na hrad Hartenberg se vrátila, byť jenom na chvíli, Černá madona |url=http://www.christnet.cz/zpravy/24168/na_hrad_hartenberg_se_vratila_byt_jenom_na_chvili_cerna_madona.url |datum přístupu=2016-08-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20161013065519/http://www.christnet.cz/zpravy/24168/na_hrad_hartenberg_se_vratila_byt_jenom_na_chvili_cerna_madona.url |datum archivace=2016-10-13 |nedostupné=ano }} Od té doby se mohou poutníci poklonit Černé Madoně při mších svatých, které se na zámku konají ke slavnosti Nanebevzetí Panny Marie. Mši svatou, která se na zámku konala 14. srpna 2016, celebroval emeritní biskup mons. [[František Radkovský]].[http://www.zapad.cz/2016/08/10/hrebeny-goticka-socha-madony-opet-navstivi-svuj-domov/ Gotická socha Madony opět navštíví svůj domov]{{Nedostupný zdroj}} [106] => [107] => == Galerie == [108] => [109] => Soubor:Hartenberg_castel_Hřebeny_2010-08-21_(01).jpg|
Zámecký palác (z nádvoří) v roce 2010
[110] => Soubor:Hartenberg castel Hřebeny 2010-08-21 (04).jpg|
Zámecký palác (od příjezdové cesty) v roce 2010
[111] => Soubor:Hartenberg castel Hřebeny 2010-08-21 (03).jpg|
Zámecká věž v roce 2010
[112] => Soubor:Der Burghof Hardenberg.JPG|
Nádvoří v roce 2013
[113] => Soubor:Hartenberg průhled branou na věž.JPG|
Průhled branou v roce 2014
[114] => Soubor:Hřebeny hrad a zámek (6).jpg|
Obnova v roce 2016
[115] => Soubor:Černá Madona z Hřeben (1).jpg|
Černá Madona v roce 2016
[116] => Soubor:Černá Madona a mons. František Radkovský (3).jpg|
Černá Madona a mons. František Radkovský
[117] => Soubor:Hřebeny zámek 2017 (2).jpg|
Zámecký palác v roce 2017
[118] => [119] => [120] => == Odkazy == [121] => [122] => === Poznámky === [123] => [124] => [125] => === Reference === [126] => [127] => {{Citace elektronické monografie [128] => | příjmení = Cichocki [129] => | jméno = Roman [130] => | titul = OBRAZEM: Dobrovolníci z celého světa opravují hrad [131] => | url = http://www.denik.cz/regiony/obrazem-dobrovolnici-z-celeho-sveta-opravuji-hrad.html [132] => | datum vydání = 2009-06-03 [133] => | datum přístupu = 2014-12-07 [134] => | vydavatel = VLTAVA-LABE-PRESS [135] => }} [136] => {{Citace monografie [137] => | příjmení = Durdík [138] => | jméno = Tomáš [139] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [140] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů [141] => | vydavatel = Libri [142] => | místo = Praha [143] => | rok = 2002 [144] => | isbn = 80-7277-003-9 [145] => | počet stran = 736 [146] => | kapitola = Hartenberk [147] => | strany = 147–148 [148] => }} [149] => {{Citace monografie [150] => | příjmení = Kotěšovec [151] => | jméno = Václav [152] => | titul = Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka [153] => | vydavatel = Svazek měst a obcí Kraslicka [154] => | místo = Praha [155] => | rok = 2011 [156] => | vydání = 1 [157] => | počet stran = 271 [158] => | strany = 246–268 [159] => | isbn = 978-80-86289-70-0 [160] => }} [161] => {{Citace monografie [162] => | příjmení = Prokop [163] => | jméno = Vladimír ml. [164] => | příjmení2 = Smola [165] => | jméno2 = Lukáš [166] => | titul = Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945 [167] => | vydání = 1 [168] => | vydavatel = AZUS Březová [169] => | místo = Sokolov [170] => | rok = 2014 [171] => | počet svazků = 2 [172] => | počet stran = 878 [173] => | strany = 257–271 [174] => | svazek = 1 [175] => | isbn = 978-80-905485-2-7 [176] => | isbn2 = 978-80-904960-7-1 [177] => }} [178] => {{Citace monografie [179] => | příjmení = Bůžek [180] => | jméno = Václav [181] => | odkaz na autora = Václav Bůžek [182] => | titul = Rytíři renesančních Čech [183] => | vydavatel = Akropolis [184] => | místo = Praha [185] => | rok = 1995 [186] => | počet stran = 160 [187] => | strany = 83 [188] => | isbn = 80-85770-28-8 [189] => }} [190] => {{Citace monografie [191] => | příjmení = Úlovec [192] => | jméno = Jiří [193] => | titul = Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 1. díl [194] => | vydavatel = Libri [195] => | místo = Praha [196] => | rok = 2003 [197] => | počet stran = 504 [198] => | kapitola = Hartenberg [199] => | isbn = 80-7277-099-3 [200] => }} [201] => [202] => [203] => === Literatura === [204] => * {{Citace monografie [205] => | příjmení = Sedláček [206] => | jméno = August [207] => | odkaz na autora = August Sedláček [208] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého – Plzeňsko a Loketsko [209] => | vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency [210] => | místo = Praha [211] => | rok = 2000 [212] => | kapitola = Libštejn a Liblín [213] => | strany = 166–170 [214] => | svazek = XIII. [215] => | počet stran = 250 [216] => }} [217] => * {{Citace monografie [218] => | příjmení = Beran [219] => | jméno = Petr [220] => | titul = O zámku Hartenberk v Hřebenech [221] => | vydavatel = Muzeum Sokolov [222] => | místo = Sokolov [223] => | rok = 1992 [224] => | počet stran = 65 [225] => }} [226] => [227] => === Související články === [228] => * [[Seznam hradů v Karlovarském kraji]] [229] => * [[Seznam zámků v Karlovarském kraji]] [230] => [231] => === Externí odkazy === [232] => * {{Commonscat}} [233] => * {{BDČZ|uuid=5b2ee6aa-8aa9-4a4f-bfca-e53212013b8d}} [234] => * [http://www.hartenberg.cz/ Oficiální stránky] [235] => * [http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/hrebeny-hrad-a-zamek-hartenberg/ Hřebeny – hrad a zámek Hartenberg] [236] => * [http://www.hrady.cz/index.php?OID=708 Zámek Hartenberg na Hrady.cz] [237] => * [https://zpravy.aktualne.cz/domaci/nezamestnani-stavi-zriceninu/r~e49a9e0648ce11e683920025900fea04/r~6dd08ace483811e68afb002590604f2e/ Nezaměstnaní opravují zříceninu na aktuálně.cz] [238] => [239] => {{Autoritní data}} [240] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Čechy|Historie|Středověk}} [241] => [242] => [[Kategorie:Hartenberg| ]] [243] => [[Kategorie:Hrady v okrese Sokolov]] [244] => [[Kategorie:Zámky v okrese Sokolov]] [245] => [[Kategorie:Zříceniny v Karlovarském kraji]] [246] => [[Kategorie:Hrady v Krušných horách]] [247] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Sokolov]] [248] => [[Kategorie:Josefov (okres Sokolov)]] [249] => [[Kategorie:Hrady bergfritového typu]] [250] => [[Kategorie:Ohrožené kulturní památky v Karlovarském kraji]] [] => )
good wiki

Hartenberg

Hartenberg (někdy také Hartenberk, či Hřebeny) je zřícenina gotického hradu přestavěného na zámek nad vsí Hřebeny v okrese Sokolov. Zřícenina stojí na ostrohu na pravém břehu řeky Svatavy v nadmořské výšce 510 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Národní památkový ústav','Šlikové','Svatava (řeka)','Hřebeny (Josefov)','Písnicové','Hartenberkové','Karel IV.','Kopalové','Auerspergové','1345','Cheb','1991'

1345

1991

Auerspergové

Auerspergové je původem šlechtický rod, který působil ve středověkém Švýcarsku a později se rozšířil i do dalších částí Evropy, včetně Českých zemí.

Cheb

Kopalové

Šlikové