Array ( [0] => 15488645 [id] => 15488645 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hazmburk [uri] => Hazmburk [3] => Hasenburg-WJP.jpg [img] => Hasenburg-WJP.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | název = Hazmburk [2] => | typ = zřícenina [3] => | využití = [4] => | poloha = [[Hazmburk (hora)|vrch Hazmburk]] [5] => | obec = [[Klapý]] [6] => | země = Česko [7] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Hazmburk | lat = 50.4341667 | lon = 14.0141667 | float = center | relief = 1 | caption =}} [8] => | stavitel = [9] => | další majitelé = [[Zajícové z Hazmburka]], [[Lobkovicové]] [10] => | současný majitel = Česká republika [11] => | sloh = [[Gotická architektura|gotický]] [12] => | architekt = [13] => | výstavba = 1. polovina [[14. století]] [14] => | přestavba = [15] => | zánik = [[16. století]] [16] => }} [17] => '''Hazmburk'''{{IJP|Hazmburk}} či '''Házmburk''' je zdaleka viditelná [[zřícenina]] [[gotika|gotického]] [[hrad]]u u vsi [[Klapý]], 3,5 kilometru severozápadně od města [[Libochovice]] v [[Okres Litoměřice|okrese Litoměřice]]. Stojí na vrcholu [[Hazmburk (hora)|stejnojmenného vrchu]] v nadmořské výšce 429 metrů. [18] => [19] => Úbočí kopce jsou chráněná jako přírodní památka [[Vrch Hazmburk]]. Vrch je krajinnou dominantou dolního Poohří. Zřícenina je chráněna jako [[kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]{{MonumNet|název=Hrad Házmburk, zřícenina|ID=126226|datum=2013-1-21}} a od roku 2002 ji spravuje [[Národní památkový ústav]]. [20] => [21] => Hrad byl od roku 1336 do roku 1558 sídlem rodu [[Zajícové z Hazmburka|Zajíců z Hazmburka]]. Později, podobně jako ostatní hrady, ztratil svůj význam a byl opuštěn. Postupně zpustl a až v době [[romantismus|romantismu]] se stal předmětem zájmu českých romantiků jako byl [[Karel Hynek Mácha]] nebo [[Svatopluk Čech]]. V písemných pramenech a v oficiální webové prezentaci se jméno hradu uvádí jako Házmburk, dále někdy též jako Zaječí hrad, Zajícův hrad, nebo ve starších pramenech Hanžburek. [22] => [23] => == Historie == [24] => Hradní vrch byl osídlen již v pravěku. [[Archeologie|Archeologické]] nálezy kamenných nástrojů dokládají [[neolit]]ické osídlení. Na svazích byl dále nalezen [[depot]] [[bronz]]ových nástrojů z pozdní [[Doba bronzová na území Česka|doby bronzové]], [[Doba halštatská|halštatská]] keramika nebo bronzová jehlice z [[Doba římská na území Česka|doby římské]]. Z městečka v podhradí pochází nález zlomku skleněného náramku z období [[Laténská kultura|laténské kultury]] a keramický střep z nádoby, která byla v pátém století před naším letopočtem dovezena z oblastí jižně od [[Dunaj]]e. [25] => [26] => [[Soubor:Bila vez se zbytky hradeb vnitrniho hradu Hazmburku.jpg|náhled|vlevo|upright|Bílá věž se zbytky hradby]] [27] => [28] => V osmém až desátém století vrch osídlili [[Slované]], kteří zde v blíže neznámé době pravděpodobně postavili [[Raný středověk|raně středověké]] [[hradiště]]. Část jeho příkopu byla doložena v místech, kterými vede hradba zaniklého městečka. V něm byly také nalezeny keramické střepy a relikty raně středověkých domů. [29] => [30] => === Středověk === [31] => První písemná zmínka o vsi Klapý je z roku 1197, kdy její část daroval šlechtic [[Hroznata]] [[Klášter Teplá|klášteru v Teplé]]. Roku 1237 pak král [[Václav I.]] daroval tomuto klášteru další část. Zbytek vsi klášter v témže roku odkoupil od šlechtice [[Smil z Lichtenburka|Smila z Lichtenburka]]. Vesnice musela být poměrně významná, protože Smil za svoji část žádal na tehdejší poměry vysokou cenu dvou set [[hřivna|hřiven]] [[stříbro|stříbra]]. [32] => [33] => [[Soubor:Hazmburk Heber.jpg|náhled|Hazmburk na rytině F. A. Hebera z roku 1841]] [34] => [35] => Samotný hrad byl zřejmě postaven v první polovině [[14. století|čtrnáctého století]] [[Lichtenburkové|Lichtenburky]]. Nelze však vyloučit ani možnost podpořenou některými podobnostmi s královskými hrady druhé poloviny třináctého století, například s hradem [[Osek (hrad)|Osekem]]. Zakladatelem by tak mohl být na konci třináctého století také král [[Václav II.]] Se stavbou hradu lze hypoteticky spojit také zmínku z roku 1292, kdy Heiman z Lichtenburka udělil nedalekým [[Libochovice|Libochovicům]] některá práva. [36] => [37] => [[První písemná zmínka]], která se hradu bezpečně dotýká, pochází až z roku [[1335]]. Král [[Jan Lucemburský]] tehdy celé panství získal výměnou od [[Hynek Žlebský z Lichtenburka|Hynka z Lichtenburka]] a brzy poté hrad, ves Klapý, tvrz a městečko Libochovice se čtyřmi dalšími vesnicemi prodal [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka (1368)|Zbyňku Zajíci z Valdeka]]. Jako datum prodeje se tradičně uvádí 26. prosince 1335, ale závěr opisu nedochované listiny uzavření smlouvy datuje až na svátek [[Svatý Štěpán|svatého Štěpána]] roku 1336. Za hrad, město Libochovice, vsi [[Radovesice]], Lhota, [[Poplze]] a příslušné louky, pastviny a lovecké revíry Zbyněk zaplatil 2 300 kop [[Pražský groš|pražských grošů]]. Král však prodejem nejspíše splácel dluh, který u Zbyňka měl. [38] => [39] => Zbyněk hrad přejmenoval na Hasenburg podle svého rodového erbu, ve kterém měl zajíce (německé slovo Hase znamená zajíc). Od roku 1337 (podle jiných pramenů až od 1341) začal také používat [[přídomek]] z Hazmburka. Hrad se stal rodovým sídlem Zajíců z Hazmburka, kterým patřil až roku 1558. Po Zbyňkově smrti v roce 1368 vlastnil hrad jeho syn [[Vilém Zajíc z Hazmburka (1393)|Vilém Zajíc z Hazmburka]] spolu se svým synovcem Mikulášem (synem Vilémova bratra Jana). Roku 1379 Mikuláš odešel do [[Budyně nad Ohří (hrad)|Budyně]], a stal se tak zakladatelem budyňské větve rodu. V roce 1393 si Vilémovi synové [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka|Zbyněk]], Oldřich, Vilém (mladší), Mikuláš, Jaroslav a Jan rozdělili hrad na šestiny. Oldřich postupně odkoupil podíly svých bratrů kromě Vilémova. Jan a Mikuláš koupili společně hrad [[Kost (hrad)|Kost]]. Vilém si v roce 1415 koupil nedaleký hrad [[Šebín]], ale když Oldřich v září stejného roku zemřel, zdědil po něm celé hazmburské panství. [40] => [41] => Na počátku [[Husitské války|husitských válek]] stáli Zajícové z Hazmburka na [[Katolicismus|katolické]] straně. Hrady Hazmburk, [[Budyně nad Ohří (hrad)|Budyně]] a město [[Libochovice]] byly pevnou oporou císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]. Vilém Zajíc z Hazmburka v roce 1420 ovládl [[Slaný]], kde potom císař dojednal příměří s [[Louny|Lounskými]]. V roce 1424 však [[Jan Žižka]] dobyl Libochovice, ale při obléhání hradu neuspěl. Podruhé se husité o dobytí hradu neúspěšně pokusili v roce 1429 a o dva roky později [[Sirotčí svaz|sirotci]] plenili vesnice v jeho okolí. Ve stejném roce pravděpodobně zemřel Vilém a hrad připadl jeho synovi Zbyňkovi z Hazmburka. [42] => [43] => [[Soubor:Hazmburk černá věž.JPG|náhled|Černá věž]] [44] => [[Soubor:Hazmburk Opevnění Podhradí.JPG|náhled|Hradební zeď městečka Podhradí]] [45] => [46] => Zbyněk z Hazmburka rozšířil panství o několik původně církevních vesnic a v letech 1456–1459 ovládal ve jménu koruny [[Hněvín]] a získal také Budyni. Zemřel bezdětný a majetek odkázal svému strýci Mikulášovi z Hazmburka, který sídlil na Kosti, a jeho synům. Hazmburské panství získal Jan, který byl významným členem [[Jednota zelenohorská|jednoty zelenohorské]]. Král [[Matyáš Korvín]] ho jmenoval kancléřem a na Hazmburku sídlila uherská posádka. Za krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] se Jan z Hazmburka stal zemským sudím. Jeho syn Jan mladší z Hazmburka a vnuk Kryštof z Hazmburka už na hradě nebydleli, protože se přestěhovali na pohodlnější, [[Renesanční architektura|renesančně]] upravený hrad v Budyni. Hazmburk byl snad ještě nějakou dobu alespoň udržován, ale v roce 1586 je zmiňován jako pustý. V té době však už panství patřilo [[Lobkovicové|Lobkovicům]], kteří ho od Kryštofa z Hazmburka koupili v roce 1558 a připojili k libochovickému panství. [47] => [48] => === Městečko Podhradí === [49] => Na jihovýchodní straně kopce je v roce 2023 stále patrná značně zachovalá vyvýšená plošina obehnaná hradbou dosahující výše 4 metry s věží a [[Bašta|baštou]] ve dvou nárožích. Na tomto místě stávalo městečko Podhradí{{Citace elektronického periodika [50] => | příjmení = [51] => | titul = Historie [52] => | periodikum = Hrad-Hazmburk.cz [53] => | vydavatel = Národní památkový ústav [54] => | url = https://www.hrad-hazmburk.czhttps//www.hrad-hazmburk.cz/cs/o-hradu/historie [55] => | jazyk = cs [56] => | datum přístupu = 2023-05-08 [57] => }}{{Nedostupný zdroj}} (v nejstarších zmínkách Podhradín).{{Citace elektronické monografie [58] => | příjmení = Rusů [59] => | jméno = Alexandra [60] => | příjmení2 = Smetana [61] => | jméno2 = Jan [62] => | titul = Zaniklé městečko pod Házmburkem [63] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/_flysystem/fedora/pdf/140101.pdf [64] => | datum vydání = 2016-07-30 [65] => | datum přístupu = 2023-05-08 [66] => }} Hradba navazovala na opevnění hradu, městečko mělo zřejmě dvě brány.{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení = Čížek [68] => | jméno = Jiří [69] => | titul = Házmburk - popis hradu, historie [70] => | periodikum = Hrady.cz [71] => | url = https://www.hrady.cz/hrad-hazmburk-hasenburg-klapy/texty?tid=74&pos=1000 [72] => | jazyk = cs [73] => | datum přístupu = 2023-05-08 [74] => }}{{Citace elektronického periodika [75] => | příjmení = Čížek [76] => | jméno = Jiří [77] => | titul = Házmburk - popis hradu, historie [78] => | periodikum = Hrady.cz [79] => | url = https://www.hrady.cz/hrad-hazmburk-hasenburg-klapy/texty?tid=27331 [80] => | jazyk = cs [81] => | datum přístupu = 2023-05-08 [82] => }} První písemná zmínka pochází z roku 1452. Podle dochovaných historických textů lze dovodit, že městečko bylo zřejmě založeno po zničení [[Libochovice|Libochovic]] husity v roce 1424. Hrad tehdy přišel o své přirozené hospodářské a obchodní zázemí, ale hradní posádka nadále potřebovala služby řemeslníků a obchodníků, a řešením bylo opevněné sídliště v těsné blízkosti hradu. Centrem městečka byl kostel zasvěcený [[Svatý Mikuláš|svatému Mikuláši]], který zřejmě nahrazoval chybějící hradní kapli. Kostel byl umístěn v blízkosti dosud stojících zbytků věže na konci opevnění. Podací právo se ke kostelu připomíná naposledy roku 1560, ještě v roce 1820 však byly dochovány jeho zdi. V roce 1550 a 1553 je již městečko zmiňováno jako pusté. Zbytky budov byly srovnány se zemí a prostor byl již tehdy využit zemědělsky jako vinice. [83] => [84] => === Po opuštění hradu === [85] => Roku 1594 bylo libochovické panství jako majetek [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřího Popela z Lobkovic]] zkonfiskováno a do roku 1602 ho spravovala královská komora. Potom ho získal do doživotního užívání synovec bývalého polského krále [[Štěpán Báthory|Štěpána Báthoryho]], sedmihradský vévoda [[Zikmund Báthory]].Anděl 1984, s. 276. [86] => [87] => V roce 1613 panství přešlo do vlastnictví [[Šternberkové|Šternberků]]. Do [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], kdy byly vypleněny Libochovice, již Hazmburk nijak nezasáhl. Roku 1676 se jeho majiteli stali [[Ditrichštejnové]] a od roku 1858 ho až do zestátnění v roce 1945 vlastnili jejich příbuzní [[Herbersteinové]]. Koncem devatenáctého století se část vrchu třikrát [[Svahový pohyb|sesula]] a uvolněná suť pobořila domy v obci [[Klapý]]. Sesuv ze dne 3. srpna 1882 se obešel beze škod na domech, ale 12. března 1898 (a několik týdnů poté) bylo zbořeno 32 domů včetně školy, a 11. dubna 1900 bylo zbořeno dokonce 52 domů. Na začátku dvacátého století již z hradu zbyla jen [[zřícenina]]. K poslednímu menšímu sesuvu došlo 21. června 1939, naštěstí bez větších škod. [88] => [89] => == Stavební podoba == [90] => [[Soubor:Hazmburk sedlový portál.JPG|náhled|upright|Pozdně gotický sedlový portál jižního paláce u Bílé věže]] [91] => [[Soubor:Hazmburk Střílnové okno.JPG|náhled|upright|Střílnové okno jižního paláce]] [92] => [93] => Hrad Hazmburk byl jeden z nejpevnějších hradů své doby a byl pokládán za nedobytný. V letech 1440–1448 byla na hradě uschována drahocenná bohoslužebná roucha ze [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]]. [94] => [95] => Podoba a rozsah původního lichtenburského hradu je nejasný, protože dosud nevíme, jestli tzv. horní hrad představuje samostatnou stavební fázi, nebo byl od počátku celý hrad budován ve větším rozsahu. Tyto otázky by měl v budoucnu zodpovědět archeologický průzkum. [[Dobroslava Menclová]] však považovala horní hrad za starší. Stavební aktivity na hradě probíhaly ve čtrnáctém století, když hrad koupil Zbyněk Zajíc z Valdeka, který pravděpodobně nechal zvýšit Bílou věž a postavit jižní a severní palác v horním hradě. [96] => [97] => Přístupová cesta k hradu situovanému na protáhlém kopci vedla ze severozápadu. První brána byla zřejmě jen kulisová a byla prolomena v hradbě klesající po úbočí kopce severním směrem od horního hradu. Cesta od brány stoupala k dolnímu hradu podél hradby, která ji chránila ze severu. Do dolního hradu návštěvník vstupoval další kulisovou branou. Po vstupu do nádvoří se musel obrátit téměř o 180°, protože cesta k hornímu hradu se zde obracela k západu. [98] => [99] => Dolnímu hradu dominuje okrouhlá Černá věž, postavená z tmavého [[bazanit]]u. Zhruba ve dvou třetinách výšky je zdivo oslabeno ústupkem, který sloužil jako [[Hradební ochoz|ochoz]] dříve ještě rozšířený pomocí nástavby nesené [[Krakorec|krakorci]]. Věž byla přístupná pouze v úrovni prvního poschodí jednoduchým [[Portál (architektura)|portálem]], snad po dřevěné pavlači z nedochovaného [[palác]]e. Věž dodnes obepínají zbytky [[Hradba|hradby]], ale o další podobě zástavby dolního hradu lze bez archeologického průzkumu pouze spekulovat. [100] => [101] => Hradní jádro, označované jako horní hrad, zaujalo vrcholovou část kopce. Obíhal ho [[parkán]] a od dolního hradu jej odděloval příkop. V jádře stojí hranolová Bílá věž s [[cimbuří]]m, jejíž horní třetina je postavena z původně světlých kvádrů [[Pískovec|křídového pískovce]]. Kolem věže dodnes stojí významné části plášťové hradby, která ohraničuje jádro s obdélným půdorysem a výrazně zaoblenými rohy. Hradba byla též opatřena cimbuřím a ochozem. Na západní straně se k hornímu hradu přikládá tzv. západní předhradí. Bílá věž po rekonstrukci slouží jako rozhledna. [102] => [103] => K hradbě jádra zevnitř přiléhaly tři [[palác]]ové budovy. Nejstarší z nich byl nejmohutnější palác na jihu. U stěny této budovy se dochovala pozoruhodná, z kvádrů zděná [[cisterna]] na vodu, která má čtverhranný trychtýřovitý sběrač a lahvovitou spodní část. Jádro hradu bylo v 15. století zastavěno natolik, že jediný volný prostor zbyl kolem této cisterny. Všechny budovy jádra včetně Bílé věže byly z obranných důvodů přístupné jen z úrovně prvního patra. Byly propojeny pavlačí a můstky. [104] => [105] => == Pověsti == [106] => {| class="wikitable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;" [107] => |+ Návštěvnost hradu [108] => |- [109] => ! Rok !! Počet návštěvníků [110] => |- [111] => | 2015 || 28 527 [112] => |- [113] => | 2016 || 32 853 [114] => |- [115] => | 2017 || 32 580 [116] => |} [117] => [118] => [[Václav Hájek z Libočan]] uvádí, že hrad byl postaven roku 754 bratry Kalbojem a Veslavem z [[Košťálov (hrad, okres Litoměřice)|Košťálova]]. [119] => [120] => Podle pověsti v [[Dalimilova kronika|Dalimilově kronice]] byl vrchol opevněn už v době [[lucká válka|lucké války]], kdy jej vlastnili [[Lučané]] – konkrétně bojovník Léva, proti kterým bojoval český kníže [[Hostivít]]. Čechové hrad měli napadnout a Lučané se bránit vně jeho [[palisáda|palisád]]. Když prohrávali a chtěli se vrátit do hradiště, jejich ženy na ně začaly křičet a poklepávat na sukně, aby se pod nimi skryli. Hradiště pak mělo být pojmenováno Klepý právě podle jejich klepání. [121] => [122] => [[August Sedláček]] se na počátku 20. století na základě původního jména hradu a starších pověstí o jeho původu domníval, že v době stavby hradu muselo ještě být v paměti lidí starší opevnění. Dalimil by si jinak těžko vymyslel pověst o názvu ve své době nového hradu s úplně jinou historií. [123] => [124] => == Přístup == [125] => Zřícenina je od roku 1997 přístupná v návštěvních hodinách v období od konce března do října s výjimkou pondělí. V  říjnu jsou zavírací dny pondělí a úterý. Na hrad vedou pouze pěší turistické trasy: žlutě značené trasa z Klapého, kde je v polovině jižního svahu hradu parkoviště, a červeně značená z [[Libochovice (okres Litoměřice)|Libochovic]] do [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenic]]. Po neznačených polních cestách lze na hrad dojít i ze [[Slatina (okres Litoměřice)|Slatiny]]. Bílá věž slouží jako rozhledna, ze které je výhled na dolní Polabí, Poohří a [[České středohoří]]. [126] => [127] => [[Soubor:Ceske-Stredohori.jpg|střed|náhled|700px|Pohled z Hazmburku k severozápadu]] [128] => [129] => == Odkazy == [130] => [131] => === Reference === [132] => [133] => {{Citace monografie [134] => | příjmení = Durdík [135] => | jméno = Tomáš [136] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [137] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [138] => | vydavatel = Libri [139] => | místo = Praha [140] => | rok = 2002 [141] => | isbn = 80-7277-003-9 [142] => | počet stran = 736 [143] => | kapitola = Hazmburk [144] => | typ kapitoly = heslo [145] => | strany = 95–96 [146] => }} [147] => {{Citace kvalifikační práce [148] => | příjmení = Gerleová [149] => | jméno = Jana [150] => | instituce = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [151] => | titul = Počátky a vzestup pánů z Házmburka [152] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/101669/120309920.pdf?sequence=1&isAllowed=y [153] => | typ práce = Diplomová práce [154] => | vedoucí = Josef Žemlička [155] => | odkaz na vedoucího = Josef Žemlička [156] => | místo = Praha [157] => | rok vydání = 2018 [158] => | počet stran = 125 [159] => | strany = 37 [160] => | datum přístupu = 2022-01-14 [161] => }} [162] => {{Citace elektronické monografie [163] => | korporace = Seznam.cz [164] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [165] => | titul = Turistická mapa [166] => | url = https://mapy.cz/s/sJtH [167] => | datum přístupu = 2016-02-21 [168] => | vydavatel = Mapy.cz [169] => }} [170] => {{Citace monografie [171] => | příjmení = Koukal [172] => | jméno = Pavel [173] => | titul = Státní hrad Házmburk [174] => | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem [175] => | místo = Ústí nad Labem [176] => | rok = 2005 [177] => | vydání = 1 [178] => | počet stran = 16 [179] => | isbn = 80-85036-29-0 [180] => | strany = 15 [181] => }} [182] => {{Citace monografie [183] => | editoři = Rudolf Anděl [184] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy [185] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [186] => | místo = Praha [187] => | rok = 1984 [188] => | počet stran = 664 [189] => | svazek = III [190] => | kapitola = Házmburk (Klapý) – hrad [191] => | strany = 131–135 [192] => | poznámka = Dále jen Anděl 1984 [193] => }} [194] => {{Citace monografie [195] => | příjmení = Čtverák [196] => | jméno = Vladimír [197] => | příjmení2 = Lutovský [198] => | jméno2 = Michal [199] => | odkaz na autora2 = Michal Lutovský [200] => | příjmení3 = Slabina [201] => | jméno3 = Miloslav [202] => | příjmení4 = Smejtek [203] => | jméno4 = Lubor [204] => | titul = Encyklopedie hradišť v Čechách [205] => | vydavatel = Libri [206] => | místo = Praha [207] => | rok = 2003 [208] => | počet stran = 432 [209] => | isbn = 80-7277-173-6 [210] => | kapitola = Klapý [211] => | strany = 125 [212] => }} [213] => {{Citace monografie [214] => | příjmení = Sedláček [215] => | jméno = August [216] => | odkaz na autora = August Sedláček [217] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [218] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko [219] => | vydavatel = Šolc a Šimáček [220] => | místo = Praha [221] => | rok = 1923 [222] => | počet stran = 502 [223] => | svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko [224] => | kapitola = Klapý [225] => | strany = 1–7 [226] => }} [227] => {{Citace monografie [228] => | příjmení = Kukal [229] => | jméno = Zdeněk [230] => | spoluautoři = a kol. [231] => | titul = Hrady Čech a Moravy: z čeho jsou a čem stojí [232] => | vydavatel = Grada [233] => | místo = Praha [234] => | rok = 2010 [235] => | počet stran = 304 [236] => | kapitola = Tváře krajiny s hrady [237] => | strany = 110–111 [238] => | isbn = 978-80-247-3745-4 [239] => }} [240] => {{Citace elektronické monografie [241] => | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [242] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [243] => | datum přístupu = 2020-03-11 [244] => | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [245] => | formát = PDF online [246] => | strany = 26 [247] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [248] => | nedostupné = ano [249] => }} [250] => [251] => [252] => === Literatura === [253] => * {{Citace monografie [254] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [255] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy [256] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [257] => | místo = Praha [258] => | rok = 1984 [259] => | počet stran = 664 [260] => | svazek = III [261] => | kapitola = Házmburk (Klapý) – hrad [262] => | strany = 131–135 [263] => }} [264] => * {{Citace monografie [265] => | příjmení = Durdík [266] => | jméno = Tomáš [267] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [268] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [269] => | vydavatel = Libri [270] => | místo = Praha [271] => | rok = 2002 [272] => | isbn = 80-7277-003-9 [273] => | počet stran = 736 [274] => | kapitola = Hazmburk [275] => | typ kapitoly = heslo [276] => | strany = 95–96 [277] => }} [278] => * {{Citace monografie [279] => | příjmení = Heber [280] => | jméno = František Alexandr [281] => | odkaz na autora = František Alexandr Heber [282] => | titul = České hrady, zámky a tvrze. Severní Čechy [283] => | vydavatel = Argo [284] => | místo = Praha [285] => | rok = 2006 [286] => | svazek = 2 [287] => | počet stran = 500 [288] => | strany = 137–147 [289] => | isbn = 80-7203-791-9 [290] => }} [291] => * {{Citace monografie [292] => | příjmení = Menclová [293] => | jméno = Dobroslava [294] => | odkaz na autora = Dobroslava Menclová [295] => | titul = České hrady [296] => | vydavatel = Odeon [297] => | místo = Praha [298] => | rok = 1972 [299] => | svazek = 2 [300] => | počet stran = 450 [301] => | strany = 350–353 [302] => }} [303] => * {{Citace sborníku [304] => | příjmení = Rusó [305] => | jméno = Alexandra [306] => | příjmení2 = Smetana [307] => | jméno2 = Jan [308] => | titul = Zaniklé městečko pod Házmburkem (K otázce tzv. latránů a opevněných podhradí) [309] => | příjmení sestavitele = Nekuda [310] => | jméno sestavitele = Vladimír [311] => | sborník = Archaeologia historica 19 [312] => | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost v Brně [313] => | místo = Brno [314] => | rok vydání = 1994 [315] => | strany = 319–336 [316] => }} [317] => * {{Citace monografie [318] => | příjmení = Sedláček [319] => | jméno = August [320] => | odkaz na autora = August Sedláček [321] => | rok = 1923 [322] => | titul = Hrady, zámky a tvrze království českého, Díl XIV: Litoměřicko a Žatecko [323] => | vydavatel = Šolc a Šimáček [324] => | místo = Praha [325] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:559835c0-3002-11de-9894-000d606f5dc6 [326] => | url kapitoly = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5c27c0c0-a93a-11de-ace9-000d606f5dc6 [327] => | kapitola = Klapý hrad [328] => }} [329] => [330] => === Související články === [331] => * [[Seznam hradišť v Ústeckém kraji]] [332] => * [[Seznam hradů v Ústeckém kraji]] [333] => [334] => === Externí odkazy === [335] => * {{Commons}} [336] => * {{Commonscat}} [337] => * {{Oficiální web}} [338] => [339] => {{Autoritní data}} [340] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} [341] => [342] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Litoměřice]] [343] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Litoměřice]] [344] => [[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]] [345] => [[Kategorie:Hrady v Dolnooharské tabuli]] [346] => [[Kategorie:Hradiště v okrese Litoměřice]] [347] => [[Kategorie:Klapý]] [348] => [[Kategorie:Budyňské panství]] [349] => [[Kategorie:Libochovické panství]] [350] => [[Kategorie:Hradiště v Dolnooharské tabuli]] [351] => [[Kategorie:Hrady založené ve 14. století]] [352] => [[Kategorie:Neolitická sídliště]] [] => )
good wiki

Hazmburk

Hazmburk či Házmburk je zdaleka viditelná zřícenina gotického hradu u vsi Klapý, 3,5 kilometru severozápadně od města Libochovice v okrese Litoměřice. Stojí na vrcholu stejnojmenného vrchu v nadmořské výšce 429 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Libochovice','Klapý','Hazmburk (hora)','Lobkovicové','Zajícové z Hazmburka','zřícenina','14. století','palác','Budyně nad Ohří (hrad)','Doba halštatská','cimbuří','Klášter Teplá'

Cimbuří

Klapý

Libochovice

Lobkovicové

Lobkovicové jsou významným českým šlechtickým rodem, který získal svůj původ pravděpodobně koncem 13.

Palác

Zřícenina

Zřícenina je architektonická nebo historická památka, která se nachází v České republice.