Array ( [0] => 15486875 [id] => 15486875 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hercegovina [uri] => Hercegovina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=historickém území|druhý=státě, jehož názvu je Hercegovina součástí,|stránka=Bosna a Hercegovina}} [1] => [2] => [[Soubor:Herzegovina_location_map_simple.svg|náhled|Přibližný rozsah Hercegoviny na mapě Bosny a Hercegoviny]] [3] => [4] => '''Hercegovina''' (jinými názvy také ''Hum'', ''Zahumlje'' či ''Humska zemlja'') je historické území, nacházející se na jihu [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], mezi [[Chorvatsko|Chorvatskem]] a [[Černá Hora|Černou Horou]]. Jeho rozloha je okolo 10 000 km² (přesné hranice nejsou stanoveny). Centrem oblasti je [[Mostar]]. Jedná se o hornatou (nejvyšší vrchy přesahují 2000 m) řídce osídlenou oblast (zatímco Hercegovina tvoří 20 % území státu, nachází se tu pouze 10 % obyvatel) s četnými kaňony, horami, [[Polje|poljemi]] a hustými lesy. [[Neum|Neumským]] koridorem se dotýká pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Území se do značné míry shoduje s povodím [[Neretva|Neretvy]], na jihu je významným tokem [[Trebišnjica]]. [5] => [6] => Název je odvozen z [[Němčina|německého]] slova ''Herzog'' („vévoda“; přes [[Maďarština|maďarskou]] podobu ''herceg''), a má tedy etymologicky stejný význam jako [[Vojvodina]] (= „vévodova země, [[vévodství]]“). Stejný původ má i název (černohorského) města [[Herceg Novi]] na břehu [[Boka Kotorská|Boky Kotorské]], u jižního cípu území Hercegoviny. [7] => [8] => Z hlediska jazykového vývoje Chorvatska, Srbska ale i BaH má Hercegovina podstatný význam, neboť se zde začala formovat současná podoba současného jazykového systému všech tří zemí.{{Doplňte zdroj}} [9] => [10] => Podle údajů z roku [[1991]] byli obyvateli Hercegoviny největší měrou [[Chorvati]] (206 457), dále [[Bosňáci]] (112 948) a [[Srbové]] (93 047), také [[Jugoslávci]] (18 494) a ještě přes 6 000 lidí s jinou [[národnost]]í; celkem tu žilo 437 000 lidí. V současné době je rozdělena na dvě poloviny; západní, která patří [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci Bosny a Hercegoviny]] a východní, která je nejjižnější součástí [[Republika srbská|Republiky srbské]]. [11] => [12] => == Historie == [13] => Vévodou, který Hercegovině vládl, byl v polovině [[15. století]] [[Stefan Vukčić Kosač]], titul získal korunovací v [[klášter Mileševo|klášteru Mileševo]]. Tehdejší území bylo ale rozsáhlejší než to dnešní; jeho součástí byly i oblasti západněji na bosensko-chorvatské hranici a některé regiony v dnešním [[Srbsko|Srbsku]]. [14] => [15] => Po krvavých válkách v roce [[1485]] Hercegovinu definitivně dobyla [[Osmanská říše]]. Vzniknul [[Vilájet|pašalik]] Bosna (později Bosna-Hercegovina), jehož součástí byl [[Sandžak (administrativní jednotka)|sandžak]] Hercegovina (turecky ''Hersek'') s hlavním městem [[Mostar]]em. Hercegovská města Mostar a [[Stolac]] byla důležitými obchodními centry na cestě z [[Dubrovník]]u do vnitrozemí. [16] => Rozhodnutím [[Berlínský kongres|Berlínského kongresu]] se přičlenila větší část Herzegoviny k [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Východní část (tzv. [[Stara Hercegovina]]) osmanské Hercegoviny připadla naopak [[Dějiny Černé Hory|černohorskému knížectví]]. [17] => [18] => ==Obyvatelstvo== [19] => [[Soubor:Herzegovina1991.png|náhled|Etnické složení Hercegoviny v roce 1991{{Cite book [20] => | title = Official results from the book: Ethnic composition of Bosnia-Herzegovina population, by municipalities and settlements, 1991. census, Zavod za statistiku Bosne i Hercegovine - Bilten no.234, Sarajevo 1991. [21] => | last = [22] => | first = [23] => | publisher = [24] => | year = 1991 [25] => | isbn = [26] => | location = [27] => | pages = [28] => }}]] [29] => Místní obyvatelé Hercegoviny jsou známí pod demonymem ''Hercegovinci'' (Hercegovci / Херцеговци; jednotné číslo mužského rodu: Hercegovac / Херцеговац, ženského rodu: Hercegovka / Херцеговка). Zatímco populace Hercegoviny byla v průběhu historie etnicky smíšená, [[Válka v Bosně a Hercegovině|válka v Bosně]] v 90. letech vyústila v masové etnické čistky a rozsáhlé vysídlení národů. Poslední předválečné sčítání lidu v roce 1991 zaznamenalo 437 095 obyvatel. [30] => [31] => *[[Chorvati v Bosně a Hercegovině|Chorvati]] obecně obývají oblasti nejblíže k [[Chorvatsko|chorvatským]] hranicím se zaměřením na [[Mostar]], [[Ljubuški]], [[Široki Brijeg]], [[Čitluk]], [[Grude]], [[Posušje]], [[Čapljina]], [[Neum]], [[Stolac]], [[Ravno]] a [[Prozor-Rama]]. [32] => *[[Bosňáci]] žijí hlavně v oblastech podél [[Neretva|Neretvy]], jako je [[Mostar]], [[Konjic]] a [[Jablanica]], ve významné míře v Stolaci, Čapljině, Prozor-Rama a v menší míře v [[Nevesinje]], [[Gacko|Gacku]], [[Trebinje]]. [33] => *[[Srbové v Bosně a Hercegovině|Srbové]] jsou většinou ve východní Hercegovině, včetně obcí [[Berkovići]], [[Bileća]], [[Gacko]], [[Istočni Mostar]], [[Ljubinje]], [[Nevesinje]] a [[Trebinje]]. [34] => [35] => Demografické složení [[Západohercegovský kanton|Západohercegovského kantonu]], [[Hercegovsko-neretvanský kanton|Hercegovsko-neretvanského kantonu]] a [[Východní Hercegovina|východní Hercegoviny]] podle sčítání lidu z roku 2013 je: [36] => [37] => {| class="wikitable" [38] => ! colspan="3" |Etnické složení{{Cite web |title=Popis 2013 u BiH |url=http://www.statistika.ba/ |access-date=2023-05-14 |website=www.statistika.ba}} [39] => |- [40] => |Etnická skupina [41] => |Počet [42] => |Procent [43] => |- [44] => |Chorvati [45] => |212 428 [46] => |55,2% [47] => |- [48] => |Bosňáci [49] => |94 895 [50] => |24,7% [51] => |- [52] => |Srbové [53] => |70 952 [54] => |18,4% [55] => |- [56] => |Ostatní [57] => |6 483 [58] => |1,7% [59] => |- [60] => |Celkem [61] => |384 743 [62] => |100% [63] => |} [64] => [65] => == Administrativní jednotky BIH, nacházející se alespoň částečně v Hercegovině == [66] => [67] => * [[Hercegovsko-neretvanský kanton]] [68] => * [[Západohercegovský kanton]] [69] => * [[Trebinje (region)|Region Trebinje]] [70] => [71] => == Známé osobnosti, pocházející z Hercegoviny == [72] => [73] => * [[Sveti Vasilije Ostroški]] [74] => * [[Jovan Dučić]] [75] => * [[Jovan Deretić]] [76] => * [[Vladimir Gaćinović]] [77] => * [[Bogdan Žerajić]] [78] => * [[Vladimir Ćorović]] [79] => * [[Aleksa Šantić]] [80] => * [[Svetozar Ćorović]] [81] => * [[Blagoje Parović]] [82] => [83] => ==Odkazy== [84] => === Reference === [85] => [86] => [87] => ===Související články=== [88] => * [[Chorvatská republika Herceg-Bosna]] [89] => * [[Hercegovské povstání]] [90] => * [[Stara Hercegovina]] [91] => * [[Bosna (historická země)]] [92] => * [[SAO Hercegovina]] [93] => [94] => === Externí odkazy === [95] => * {{commonscat}} [96] => * {{Wikislovník|heslo=Hercegovina}} [97] => {{Autoritní data}} [98] => [99] => [[Kategorie:Geografie Bosny a Hercegoviny]] [] => )
good wiki

Hercegovina

Přibližný rozsah Hercegoviny na mapě Bosny a Hercegoviny Hercegovina (jinými názvy také Hum, Zahumlje či Humska zemlja) je historické území, nacházející se na jihu Bosny a Hercegoviny, mezi Chorvatskem a Černou Horou. Jeho rozloha je okolo 10 000 km² (přesné hranice nejsou stanoveny).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mostar','Trebinje','Západohercegovský kanton','Hercegovsko-neretvanský kanton','Stara Hercegovina','Neum','Bosňáci','Neretva','Gacko','Stolac','Chorvatsko','Nevesinje'

Bosňáci

Chorvatsko

Gacko

Mostar

Neretva

Neum

Nevesinje

Stolac

Trebinje