Array ( [0] => 16566571 [id] => 16566571 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hergiswil [uri] => Hergiswil [3] => Hergiswil.jpg [img] => Hergiswil.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Hergiswil [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Hergiswil.jpg [4] => | popisek = [5] => | vlajka = [6] => | znak = CHE Hergiswil COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 46.984713 [8] => | zeměpisná délka = 8.312501 [9] => | nadmořská výška = 449 [10] => | časové pásmo = [11] => | stát = Švýcarsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Kantony ve Švýcarsku|Kanton]] [13] => | název vyššího celku = [[Nidwalden]] [14] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Hergiswil |lat=46.984713 |long=8.312501 |float=center}} [15] => | pojem nižšího celku = [16] => | název nižšího celku = [17] => | administrativní dělení = [18] => | mapa = [19] => | rozloha = 14,30 [20] => | hustota zalidnění = [21] => | etnické složení = [22] => | náboženské složení = [23] => | web = http://www.hergiswil.ch [24] => | obecní úřad = [25] => | telefonní předvolba = [26] => | psč = 6052 [27] => }} [28] => '''Hergiswil''' je [[obec]] ve [[Švýcarsko|švýcarském]] [[Administrativní dělení Švýcarska|kantonu]] [[Nidwalden]]. Leží přibližně 5 kilometrů severozápadně od hlavního města kantonu, [[Stans]]u. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [29] => [30] => == Geografie == [31] => Hergiswil leží na úpatí hory [[Pilatus (hora)|Pilatus]] u [[Lucernské jezero|Lucernského jezera]]. Rozloha obce je 1699,6 ha. Z celé rozlohy obce lze pouze 29,3 % využít pro zemědělství. Dalších 44,4 % pokrývají lesy nebo lesní porosty. 9,7 % rozlohy obce činí zastavěná plocha, dalších 16,6 % tvoří neproduktivní půda. Důvod nízkého podílu zemědělsky využitelné půdy a sídelní plochy je jednoduchý: k obci patří celý východní svah masivu hory Pilatus. Ten je zčásti tvořen skalami a sutěmi. To také vysvětluje vysoký podíl lesů a lesních ploch. Rozsáhlé plochy ochranných lesů se nacházejí jak na Lopperu (kopci, který odděluje Hergiswil a [[Alpnach]]), tak na svahu hory Pilatus. Je to proto, aby se zabránilo erozi a aby se do obce nedostaly sněhové laviny a skalní řícení. [32] => [33] => == Historie == [34] => [[Soubor:ETH-BIB-Hergiswil-LBS H1-012500.tif|náhled|vlevo|Hergiswil (1949)]] [35] => Jméno Hergiswil (''Hergenswile'') se poprvé objevilo v habsburské listině kolem roku 1306. Pozemky, na nichž byl Hergiswil postaven, patřily od 9. století městu Lucern a na počátku 14. století je koupil rod von Moos, přesněji Heinrich von Moos. V roce 1378 se obyvatelé malé rybářské vesnice Hergiswil od rodiny von Moos vykoupili za 700 guldenů a 17. listopadu 1378 se tak stali samostatnou družstevní obcí (''Yrti'') kantonu Nidwalden.{{Citace elektronické monografie [36] => | příjmení1 = Steiner [37] => | jméno1 = Peter [38] => | titul = Hergiswil [39] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/000753/2009-09-17/ [40] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [41] => | datum_vydání = 2009-09-17 [42] => | datum_přístupu = 2023-06-25 [43] => | jazyk = německy [44] => }} [45] => [46] => V roce 1798 a v následujících letech došlo v Hergiswilu k opakovaným bojům mezi obyvateli Unterwaldenu a francouzskými a helvétskými vojsky. To vedlo k napětí s ostatními obcemi v kantonu, protože obyvatelé Hergiswilu se vzdali Francouzům bez boje a Francouzi z Hergiswilu ostřelovali Stansstad. Na rozdíl od zbytku kantonu byli obyvatelé Hergiswilu více profederální. Hergiswil byl od založení Švýcarska baštou liberálů (''Freisinnige''). [47] => [48] => == Obyvatelstvo == [49] => [[Soubor:Hergiswil 1.jpg|náhled|vpravo|Pohled na obec od jezera]] [50] => K 31. prosinci 2021 v obci žilo 5817 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [51] => | titul = Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [52] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung/stand-entwicklung.assetdetail.23064816.html [53] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [54] => | datum_vydání = 2022-08-25 [55] => | datum_přístupu = 2023-06-25 [56] => | jazyk = německy [57] => }} [58] => [59] => === Vývoj populace === [60] => V letech 1769–1850 počet obyvatel silně rostl. Hlavním důvodem byl vysoký přebytek narozených dětí a založení sklárny Glasi Hergiswil. V letech 1850 až 1900 rostl počet obyvatel jen pomalu. V tomto padesátiletém období se zvýšil o 276 osob, tj. o 34,3 %. Vysoký počet obyvatel v roce 1888 byl způsoben stavebními pracemi na železnici [[Brünigbahn]]. Tento růst se zrychlil mezi lety 1900 a 1920, kdy do obce přišel turistický ruch. Od roku 1920 do roku 1970 pak počet obyvatel prudce vzrostl (1920–1970: +199,5 %). Během půl století se ztrojnásobil. Významně k tomu přispěly nízké daně a blízkost města Lucernu (necelých 10 kilometrů). Počet přistěhovalých obyvatel znamenal, že přibývalo lidí, kteří měli blíže k Lucernu než ke zbytku Nidwaldenu. Dnes je Hergiswil jedinou obcí Nidwaldenu, která je součástí lucernské aglomerace. Kvůli nedostatku stavebních pozemků a přílivu bohatých lidí, který vedl k prudkému nárůstu cen pozemků, se od roku 1970 zpomalil růst počtu obyvatel. V 70. letech 20. století počet obyvatel dokonce klesl. V důsledku toho se počet obyvatel od roku 1970 do roku 1990 zvýšil pouze o 1,5 %. Obec tehdy přeměňovala zemědělskou půdu na svazích do dalších obytných zón. Současně se zvýšila hustota zástavby v dosavadních obytných zónách. Byly zbourány domy pro jednu rodinu a na stejných pozemcích byly postaveny domy pro více rodin. Kvůli vysokým nájmům způsobeným nízkými daněmi se stále více mladých rodin stěhovalo pryč. Obyvatelstvo stárlo. Obec na to reagovala a vybudovala sociální bydlení pro rodiny s dětmi a méně majetné. To vedlo k omlazení populace a od roku 1990 k silnému nárůstu počtu obyvatel (1990–2013: +25,9 %). [61] => {| class="wikitable" [62] => |- [63] => ! colspan="21"| Vývoj počtu obyvatel [64] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [65] => | align=left | '''Rok''' || 1769|| 1850|| 1860|| 1870|| 1880|| 1888|| 1900|| 1910|| 1920|| 1930|| 1941|| 1950|| 1960|| 1970|| 1980|| 1990|| 2000|| 2010|| 2015|| 2020 [66] => |- align=center [67] => | align=left | '''Počet obyvatel''' || 460|| 804|| 832|| 920|| 1005|| 1346|| 1080|| 1249|| 1457|| 2056|| 2437|| 2904|| 3648|| 4364|| 4254|| 4431|| 4754|| 5468|| 5645|| 5863 [68] => |} [69] => === Jazyky === [70] => Téměř všichni obyvatelé mluví [[Němčina|německy]] jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně [[Alemanština|alemanským dialektem]]. Při sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 91,0 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 2,0 % italštinu a 1,1 % francouzštinu. [71] => [72] => === Národnostní složení === [73] => Z 5817 obyvatel na konci roku 2021 bylo 4535 (77,96 %) švýcarských státních příslušníků. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy (Německo 357, Rakousko 42, Maďarsko 35, Spojené království 30, Nizozemsko 27 a Polsko 21 osob), jižní Evropy (Itálie 162, Portugalsko 95 a Španělsko 23 osob), bývalé Jugoslávie (Kosovo/Kosova 61 a Bosna a Hercegovina 34 osob), Srí Lanky (24 osob) a Turecka (21 osob). Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 4199 osob (88,33 %) švýcarské občanství; z toho 242 osob mělo dvojí občanství. [74] => [75] => == Hospodářství == [76] => [[Soubor:2015-Hergiswil-NW-Glasi.jpg|náhled|vpravo|Sklárna Glasi]] [77] => V dřívějších dobách byli hlavními povoláními zemědělci (většinou chov dobytka) a rybáři. Od 17. století přibyly průmyslové podniky, jako jsou cihelny a pily. Tak tomu bylo až do 19. století. Kromě níže zmíněné sklárny přibylo silniční a železniční stavitelství a další drobné podniky. Většími zaměstnavateli jsou sídlo výrobce výtahů Schindler a firmy z oblasti stavebnictví. Významnou turistickou atrakcí je zároveň sklárna Glasi Hergiswil, založená v roce 1817, která vyrábí ručně vyráběné sklo a v muzeu ilustruje exponáty historii sklářství. [78] => [79] => == Doprava == [80] => Až do poloviny 19. století se sem velké zboží dostávalo pouze lodí ze Stansstadu nebo Lucernu. Jediné pozemní cesty vedly přes Lopper do Obwaldenu nebo směrem na [[Horw]] a [[Kriens]]. Poté, co byl Hergiswil poprvé zpřístupněn výstavbou silnice Brünigstrasse v letech 1854–1858, bylo možné se do Hergiswilu dostat i po souši. Tato silnice vede z Lucernu přes Hergiswil do Obwaldenu a odtud přes průsmyk Brünig do kantonu Bern. Od výstavby mostu Acheregg přes Lucernské jezero existuje také silniční spojení s dalšími obcemi v kantonu Nidwalden. [81] => [82] => Výstavbou dráhy [[Brünigbahn]] (1887–1889) byl Hergiswil napojen také na železniční síť. Od 16. prosince 1964 má Hergiswil také železniční spojení se zbytkem kantonu. Tehdy byla otevřena trať Stansstad–Hergiswil na železnici [[Luzern-Stans-Engelberg-Bahn]]. Dnes obě tratě patří společnosti [[Zentralbahn]], která byla založena v roce 2005. [83] => [84] => Dnes obcí prochází silniční síť v délce asi 34,5 km. Je napojena na [[Dálnice A2 (Švýcarsko)|dálnici A2]], která obcí prochází od 70. let 20. století a je dobře viditelná na viaduktu podél Lopperu na jihu. [85] => [86] => == Osobnosti == [87] => * [[Pravoslav Sovák]] (1926–2022), švýcarský grafik a malíř českého původu, v obci žil od roku 1978 do své smrti [88] => [89] => == Odkazy == [90] => === Reference === [91] => {{Překlad|de|Hergiswil NW|234513980}} [92] => [93] => [94] => === Externí odkazy === [95] => * {{Commonscat}} [96] => * {{de}} [https://www.hergiswil.ch] – oficiální stránky [97] => [98] => {{Kanton Nidwalden}} [99] => {{Autoritní data}} [100] => {{Portály|Švýcarsko}} [101] => [102] => [[Kategorie:Obce v kantonu Nidwalden]] [] => )
good wiki

Hergiswil

Hergiswil je obec ve švýcarském kantonu Nidwalden. Leží přibližně 5 kilometrů severozápadně od hlavního města kantonu, Stansu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nidwalden','Brünigbahn','obec','Dálnice A2 (Švýcarsko)','Luzern-Stans-Engelberg-Bahn','Švýcarsko','Administrativní dělení Švýcarska','Stans','Pilatus (hora)','Lucernské jezero','Alpnach','Soubor:ETH-BIB-Hergiswil-LBS H1-012500.tif'

Alpnach

Brünigbahn

Luzern-Stans-Engelberg-Bahn

Nidwalden

Obec

Stans

Stans je město a obec ve Švýcarsku, které se nachází v kantonu Obwalden.

Švýcarsko