Array ( [0] => 15495857 [id] => 15495857 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Heřmanovice [uri] => Heřmanovice [3] => Heřmanovice (Hermannstadt).jpg [img] => Heřmanovice (Hermannstadt).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Heřmanovice jsou malebná obec nacházející se v srdci regionu Jeseníků, v okrese Bruntál. Tato vesnice, obklopená přírodními krásami, se pyšní nejen svou bohatou historií, ale také dynamickým komunitním životem. Obec leží v nadmořské výšce kolem 600 metrů a její okolí nabízí návštěvníkům úchvatné pohledy na lesy a horské svahy, které jsou ideální pro turistiku a přírodní vycházky. Díky své poloze je Heřmanovice oblíbeným cílem pro rodiny i jednotlivce, kteří hledají klid a možnost zrelaxovat v kouzelné krajině. Historie Heřmanovic sahá až do 14. století, kdy byla poprvé zmíněna v historických dokumentech. Tento historický kontext je důležitou součástí charakteru obce, kterou procházejí tradice a kultura. Místní obyvatelé se s hrdostí hlásí k dědictví svých předků a aktivně se podílejí na zachování místních zvyklostí a folklóru. Obec se pyšní aktivní komunitou, která se podílí na různých společenských akcích a projektech s cílem posílit vzájemné vztahy a přispět ke zdravému životnímu stylu. Místní spolky a organizace pořádají různé akce, jako jsou kulturní vystoupení, trhy a sportovní události, které přibližují obyvatele k přírodě a podporují mezilidské vazby. Heřmanovice tedy představují místo, kde se spojila přírodní krása s bohatou kulturou a aktivním společenským životem. Jsou ideálním místem pro ty, kteří hledají harmonii mezi přírodou a komunitou, a potěší každého, kdo chce zažít něco jedinečného v krásném prostředí českých hor. [oai_cs_optimisticky] => Heřmanovice jsou malebná obec nacházející se v srdci regionu Jeseníků, v okrese Bruntál. Tato vesnice, obklopená přírodními krásami, se pyšní nejen svou bohatou historií, ale také dynamickým komunitním životem. Obec leží v nadmořské výšce kolem 600 metrů a její okolí nabízí návštěvníkům úchvatné pohledy na lesy a horské svahy, které jsou ideální pro turistiku a přírodní vycházky. Díky své poloze je Heřmanovice oblíbeným cílem pro rodiny i jednotlivce, kteří hledají klid a možnost zrelaxovat v kouzelné krajině. Historie Heřmanovic sahá až do 14. století, kdy byla poprvé zmíněna v historických dokumentech. Tento historický kontext je důležitou součástí charakteru obce, kterou procházejí tradice a kultura. Místní obyvatelé se s hrdostí hlásí k dědictví svých předků a aktivně se podílejí na zachování místních zvyklostí a folklóru. Obec se pyšní aktivní komunitou, která se podílí na různých společenských akcích a projektech s cílem posílit vzájemné vztahy a přispět ke zdravému životnímu stylu. Místní spolky a organizace pořádají různé akce, jako jsou kulturní vystoupení, trhy a sportovní události, které přibližují obyvatele k přírodě a podporují mezilidské vazby. Heřmanovice tedy představují místo, kde se spojila přírodní krása s bohatou kulturou a aktivním společenským životem. Jsou ideálním místem pro ty, kteří hledají harmonii mezi přírodou a komunitou, a potěší každého, kdo chce zažít něco jedinečného v krásném prostředí českých hor. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Heřmanovice [2] => | status = obec [3] => | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] [4] => | NUTS3 = CZ080 [5] => | okres = Bruntál [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Krnov]] [7] => | pověřená obec = [[Město Albrechtice]] [8] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]] [9] => | katastrální území = Heřmanovice [10] => | počet katastrálních území = 1 [11] => | PSČ = 793 74 [12] => | počet ZSJ = 1 [13] => | počet částí obce = 1 [14] => | adresa = Heřmanovice 136
793 74 Heřmanovice [15] => | starosta = Jan Tomalský [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | web = http://www.hermanovice.cz [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = hermanovice@seznam.cz [20] => }} [21] => '''Heřmanovice''' (německy ''Hermannstadt''){{Citace monografie [22] => | příjmení = Hosák [23] => | jméno = Ladislav [24] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [25] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [26] => | vydavatel = Academia [27] => | místo = Praha [28] => | rok = 2004 [29] => | počet stran = 1144 [30] => | kapitola = [31] => | strany = 856 [32] => | isbn = 80-200-1225-7 [33] => }} jsou obec v [[Okres Bruntál|okrese Bruntál]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [34] => [35] => == Poloha == [36] => Obec Heřmanovice sousedí na severu se [[Zlaté Hory|Zlatými Horami]], na východě s [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovicemi]], [[Město Albrechtice|Městem Albrechticemi]] a [[Holčovice]]mi, na jihu s [[Vrbno pod Pradědem|Vrbnem pod Pradědem]] a v nejzápadnějším cípu s [[Jeseník]]em. Od okresního města [[Bruntál]] je vzdálena 23 km a od krajského města [[Ostrava]] 75 km. [37] => [38] => Geomorfologicky patří Heřmanovice k [[Jesenická oblast|Jesenické oblasti]]. Na severovýchodě se jedná o geomorfologický celek [[Zlatohorská vrchovina]], podcelek [[Hynčická hornatina]], ve zbytku se jedná o geomorfologický celek [[Hrubý Jeseník]], podcelek [[Medvědská hornatina]]. Nejhornatější je západní cíp území a nejvyšším bodem je ''[[Medvědí vrch]]'' (1216 m n. m.) na hranici s Vrbnem pod Pradědem; dalšími vrcholy jsou např. ''Medvědí louka'' (1110 m n. m.), několik vrcholů na hranici se Zlatými Horami (''[[Stará hora (Jeseníky)|Stará hora]]'' 1045 m n. m., ''Jelení hora'' 878/877 m n. m., ''[[Příčný vrch]]'' 975 m n. m., ''Hornické skály'' 904 m n. m.) a s Holčovicemi (''Komora'' 833 m n. m., ''Smrčník'' 791/789 m n. m., ''Špičák'' 763/762 m n. m., ''Jedlová'' 875/874 m n. m.), v blízkosti samotné vsi pak ''Horka'' (866 m n. m.), ''Okrouhlá'' (796/793 m n. m.), ''Holý vrch'' (799/798 m n. m.), ''Salaš'' (974 m n. m.), ''Kostelní vrch'' (738 m n. m.). [39] => [40] => Území Heřmanovic patří do povodí [[Odra|Odry]], resp. [[Opava (řeka)|Opavy]]. V Heřmanovicích pramení řeka [[Opavice]], která protéká vsí směrem na jihovýchod a přijímá přitom řadu krátkých horských potoků. Západní hornatou část odvodňuje severojižním směrem tekoucí ''Černá [[Opava (řeka)|Opava]]'' s četnými pravobřežními přítoky (''Slučí potok'', ''Sokolí potok'', ''Rudná''). V nejzápadnějším cípu území pak pramení ''Bílý potok'', který se ve [[Bílý Potok (Vrbno pod Pradědem)|stejnojmenné osadě]] vlévá do ''Střední Opavy''. [41] => [42] => Území obce pokrývá z 25 % zemědělská půda (0,5 % orná půda, 23,5 % louky a pastviny), ze 70 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy. [43] => [44] => == Názvy existujících a zaniklých částí == [45] => * Česky ''Heřmanovice'' (1869–1880 ''Hermanice'', též ''Heřmanice'' {{Citace elektronické monografie [46] => | url = http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/263038-hermanice-hermanovice-ves-hejt-fryvaldov-okr-cukmantl [47] => | titul = Ottova encyklopedie (1908) [48] => }}{{Nedostupný zdroj}}), německy ''Hermannstadt'' (1890 ''Herrmannstadt''), polsky ''Herzmanowice'', ''Hermanowice''. [49] => * Česky ''Drakov'', německy ''Drachenburg'', polsky ''Draków''. [50] => * Česky ''[[Quinburk]]'', ''Kvinburk'' neboli ''Hrad Sokolí'', německy ''Quinburg''. [51] => [52] => == Historie == [53] => První písemná zmínka o obci je z 8. července 1339, kdy opavský kníže [[Mikuláš II. (kníže opavský)|Mikuláš II.]] postoupil mimo jiné i obec nazývanou Hermanstad českému králi [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]]. Obec, která má charakter [[Lesně-rolnická ves|lánové vsi]],{{Citace elektronické monografie [54] => | příjmení = Kuča [55] => | jméno = Karel [56] => | titul = Oblasti dochovaných strukturálně výrazných plužin v České republice [57] => | url = http://www.kpz-naki.cz/images/dokumenty/PUBLIKACE/2014/clanky/pluzina.pdf [58] => | datum přístupu = 2017-04-12 [59] => }} je však starší, zřejmě vznikla na přelomu 13. a 14. století. Díky těžbě zlata obec často měnila spolu s celou oblastí okolo Cukmantlu (dnešních [[Zlaté Hory|Zlatých Hor]]) majitele. Nakonec se celá oblast stala součástí [[Niské knížectví|Niského knížectví]], a tím i majetkem [[Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů|vratislavských biskupů]] (vratislavský biskup byl zároveň niským knížetem). V obci bylo za biskupů zřízeno tzv. [[šoltyství]] ([[Rychta (budova)|rychta]]). Z dob počátků obce pocházelo i středověké tvrziště (obdélné tvrziště obklopené příkopem a valem, na tvrzišti stála zděná věžovitá stavba, dle archeologických nálezů tvrz obydlena od poloviny 14. do konce 15. století), později zničené těžbou vápence v místním lomu. [60] => [61] => V polovině 16. století zde vratislavský měšťan Hans Karlin založil na základě biskupova povolení hamr na zpracování železné rudy, která se těžila v okolí. V roce 1559 pak zřídil další hamr a pilu. V hamrech se vyráběly především kamna a hrnce. Zpracování železa se v obci udrželo hluboko do 17. století. V roce 1588 byl vystavěn renesanční [[Kostel svatého Ondřeje (Heřmanovice)|kostel sv. Ondřeje]], farní správa byla vykonávána ze Zlatých Hor. V 17. století se zde odehrávaly čarodějnické procesy. V roce 1672 vznikla samostatná heřmanovická farnost. Roku 1727 založen menší klášter pro řeholnice terciářky [[František z Assisi|sv. Františka z Assisi]], jeho poloha je neznámá. Na klášter může odkazovat kaple sv. Jeronýma nad lomem. V roce 1739 začala přestavba kostela v barokním slohu. V roce 1752 vydala zemská vláda nařízení, kterým se obci rušily horní (tj. hornické) svobody a osvobození od daní. Heřmanovice se tak staly především zemědělskou a řemeslnickou obcí. Zvlášť se zde dařilo lnářství. V roce 1788 je v obci uváděno 11 bělidel. [62] => [63] => V roce 1844 se jistý Jan Höniger znovu pokusil nepříliš úspěšně oživit dolování zlata na [[Příčný vrch|Příčném vrchu]]. V roce 1848 se obec stala součástí soudního okresu Cukmantel (dnes [[Zlaté Hory]]). Po roce 1848 se vedle zemědělství obyvatelé živili hlavně plátenictvím a dřevařstvím. Bylo zde několik pil a mlýnů a výroba třísla. K roku 1848 se připomíná obecná škola, která měla roku 1900 čtyři třídy. V roce 1869 zde začala působit pošta a k roku 1925 se připomíná [[Spořitelní a úvěrní družstva|záložna]]. K roku 1900 zde byl hasičský spolek, pak i zemědělský, křesťansko-sociální, zbožných panen a invalidů. {{Citace monografie [64] => | příjmení = Bartoš [65] => | jméno = Josef aj [66] => | rok = 1994 [67] => | titul = Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, XIII [68] => | vydání = 1. [69] => | vydavatel = Vydavatelství Univerzity Palackého [70] => | místo = Olomouc [71] => | strana = 118 [72] => | isbn = 80-7067-402-4 [73] => }} [74] => [75] => [[První světová válka]] se obce přímo nedotkla, ale ve válce padlo na 91 heřmanovických mužů. Po válce se Heřmanovice staly na krátko součástí německé provincie [[Sudety|Sudetenland]]. Teprve v roce 1924 vznikl český název obce Heřmanovice, původní německý název ''Hermannstadt'' (v překladu ''Heřmanovo město'') se však používal až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Obec byla tehdy obývána německy mluvícím obyvatelstvem: v roce 1930 bylo z 2187 obyvatel jen 17 česky hovořících. Stejně jako jiné oblasti byly i Heřmanovice postiženy ve třicátých letech hospodářskou krizí, po níž následoval příklon obyvatelstva k nacionálnímu socialismu. V říjnu 1938 se Heřmanovice staly součástí [[Nacistické Německo|Třetí říše]] a její župy [[Sudety|Sudetenland]]. Při této příležitosti projel obcí německý vůdce [[Adolf Hitler]]. [76] => [77] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly v obci a okolí (Opavská chata) zřízeny tábory pro zajaté spojenecké vojáky. Dne 8. 5. 1945 pak byla obec obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Po válce následoval odsun většiny německého obyvatelstva, a zároveň přišli noví osadníci. Počet obyvatel však i tak klesl oproti stavu před válkou 5,3krát. [78] => [79] => V roce 1949 byla objevena ve zdejším vápencovém lomě [[Heřmanovická jeskyně]], která byla později odtěžena. V roce 1995 byly Heřmanovice vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací. [80] => [81] => Heřmanovice měly dříve status [[město|města]]. [82] => [83] => === Vývoj počtu obyvatel === [84] => Počet obyvatel Heřmanovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:{{Citace monografie [85] => | korporace = Český statistický úřad [86] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [87] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [88] => | editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef [89] => | vydavatel = Český statistický úřad [90] => | místo = Praha [91] => | rok = 2006 [92] => | počet stran = 760 [93] => | počet svazků = 2 [94] => | svazek = 1 [95] => | strany = 706–707 [96] => | isbn = 80-250-1311-1 [97] => }} [98] => {{Citace monografie [99] => | titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské [100] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický [101] => | místo = Praha [102] => | rok = 1935 [103] => | strany = 31 [104] => }} [105] => {{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci= Český statistický úřad |titul=Sčítání lidu, domů a bytů 2001|url= [106] => http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/597325?OpenDocument|datum vydání=2010-03-16|datum přístupu=2010-03-16|jazyk=}} [107] => {{Citace monografie [108] => | korporace = Český statistický úřad [109] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [110] => | korporace2 = Ministerstvo vnitra České republiky [111] => | odkaz na korporaci2 = Ministerstvo vnitra České republiky [112] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2005 [113] => | editoři = Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie [114] => | vydavatel = Ottovo nakladatelství s.r.o. [115] => | místo = Praha [116] => | rok = 2005 [117] => | počet stran = 1360 [118] => | počet svazků = 1 [119] => | svazek = 1 [120] => | strany = 1074–1075 [121] => | isbn = 80-7360-287-3 [122] => }} [123] => {|class="wikitable" [124] => ! Rok !! 1805 !! 1850 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [125] => |- [126] => ! Počet obyvatel [127] => | 2000 ||2837 ||2768 || 2663 || 2390 || 2393 || 2266 || 2101 || 2187z toho místní části Drakov 10, Zastávka 14z toho: 17 Čechoslováků, 2162 Němců; 2157 řím. kat., 30 evang. || 2148 || 415 || 601 || 566 || 521 || 440 || 411z toho: 333 Čechů, Moravanů a Slezanů, 43 Slováků, 21 Němců, 3 Poláci; 159 řím. kat., 1 čsl. hus., 3 evang., 169 bez vyzn. [128] => |} [129] => [130] => V Heřmanovicích je evidováno 250 adres: 239 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 11 [[označování domů|čísel evidenčních]] (dočasné či rekreační objekty).{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/t/herma002/index.html|datum vydání=2010-03-19|datum přístupu=2010-03-19|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20090125210103/http://aplikace.mvcr.cz/adresa/t/herma002/index.html|datum archivace=2009-01-25|nedostupné=ano}} Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 221 domů, z toho 105 trvale obydlených. [131] => [132] => == Významní rodáci == [133] => * [[František Proske]] (1736–1812), sochař a řezbář [134] => [135] => == Pamětihodnosti == [136] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Heřmanovicích}} [137] => Ve vsi je [[vesnická památková rezervace]]{{Citace elektronického periodika |titul=Památkové rezervace a zóny Moravskoslezského kraje |url=http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/pamatkove_rezervace.html |datum přístupu=2012-03-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120927044439/http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/pamatkove_rezervace.html |datum archivace=2012-09-27 |nedostupné=ano}}{{Citace elektronického periodika |titul=Změna památkového zákona (2008) |url=http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?aid=10222&sid=105 |datum přístupu=2012-03-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131231001812/http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?aid=10222&sid=105 |datum archivace=2013-12-31 |nedostupné=ano }} chránící roubené chalupy, tvořící jedinečně dochovalý památkově chráněný soubor lidových staveb v jesenické (východosudetské) oblasti.[http://www.43.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=116843 Vesnická památková rezervace Heřmanovice] [138] => [[Soubor:Heřmanovice, kostel sv. Ondřeje 08.jpg|náhled|400x400pixelů|Kostel sv. Ondřeje]] [139] => * Římskokatolický farní [[Kostel svatého Ondřeje (Heřmanovice)|kostel sv. Ondřeje]] – původně [[renesance|renesanční]] vystavěn v roce 1588, v roce 1739 přestavěn [[baroko|barokně]] a znovu vysvěcen 1766. Jedná se o jednolodní orientovanou obdélníkovou stavbu s boční kaplí a sakristií. V interiéru mimo jiné barokní hlavní oltář z doby před rokem 1766 s obrazem smrti sv. Ondřeje a bohatou sochařskou výzdobou a cenná renesanční kamenná křtitelnice. [140] => * [[Kaple svatého Jeronýma (Heřmanovice)|Kaple sv. Jeronýma]] – doba výstavby neznáma, možná souvisela s klášterem založeným v obci 1727. [141] => * Šoltyství – původně renesanční budova, v přízemí renesanční klenby a zasazená pamětní deska. V budově sídlil heřmanovický [[Rychtář|šoltys]] (tj. rychtář) [142] => * Socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] – pískovcová z roku 1778. [143] => * Drakov ([[Drachenburg]]) – nepatrné zbytky hrádku nedaleko samoty [[Drakov]], umístěn nad řekou [[Černá Opava|Černou Opavou]] na 10 m vysoké skále o rozměrech 23x9 m, oddělené od okolí příkopem. Na plošině zahloubení po místnosti obytné stavby (snad věže). Hrádek existoval zřejmě ve 14. století a sloužil zřejmě jako celní stanice. Zanikl požárem, a to nejpozději v době husitských válek. Nedaleko odtud se nacházejí zříceniny vysoké dřevouhelné pece z roku 1807. Byla součástí Lorencovy-Vavřincovy huti na výrobu železa, z níž kromě pece zachovány terénní stopy po náhonech, hamru a jiných provozních budovách. [144] => * Kvinburk ([[Quinburk]]) – zřícenina hradu nad údolím [[Černá Opava|Černé Opavy]] umístěná ve výšce kolem 970 m n. m. Hrad umístěn na Sokolích skalách, od okolí oddělen přírodní průrvou využitou jako příkop. Na skále za průrvou zbytky zdí paláce nebo věžovité stavby o rozměrech přibližně 20x12m. Za skálou se nelézá nádvoří původně obehnané až 2,2 m silnou zdí, z níž se místy zachovaly zbytky. Na skále za nádvořím stála strážní věž o rozměrech přibližně 6x5,5 m, z níž se zachoval jihovýchodní roh. Všechny zachované zdi jsou důkladně zděny na maltu. Na jihu se k jádru hradu přimykalo převážně dřevěné předhradí. Hrad vznikl na konci 13. nebo začátku 14. století a kontroloval obchodní cestu jdoucí zmíněným údolím. [145] => * Soubor lidové architektury v obci – jedná se o vesnické domy tzv. východosudetského typu. [146] => [147] => == Odkazy == [148] => [149] => === Reference === [150] => [151] => [152] => === Literatura === [153] => * [[Irene Burda|BURDA, Irene]]. ''Die verlorene Heimat – Hermannstadt''. 2002. [154] => * [[Josef Chybík|CHYBÍK, Josef]]. ''Heřmanovice od oppida ke vsi = Hermannstadt von Oppidum zum Dorf''. 2008 [155] => [156] => === Externí odkazy === [157] => * {{Commonscat|Heřmanovice}} [158] => * {{RÚIAN}} [159] => * [http://www.hermanovice.cz/ Oficiální stránky obce] [160] => [161] => {{Okres Bruntál}} [162] => {{Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov}} [163] => {{Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Město Albrechtice}} [164] => {{Autoritní data}} [165] => [166] => [[Kategorie:Heřmanovice| ]] [167] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Bruntál]] [168] => [[Kategorie:Obce v okrese Bruntál]] [169] => [[Kategorie:Sídla ve Zlatohorské vrchovině]] [170] => [[Kategorie:Mikroregion Krnovsko]] [171] => [[Kategorie:Quingburk]] [172] => [[Kategorie:Lesně-lánové vsi v Česku]] [173] => [[Kategorie:Vesnické památkové rezervace v Moravskoslezském kraji]] [174] => [[Kategorie:Památkově chráněná území v okrese Bruntál]] [] => )
good wiki

Heřmanovice

Heřmanovice (německy Hermannstadt) jsou obec v okrese Bruntál. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Tato vesnice, obklopená přírodními krásami, se pyšní nejen svou bohatou historií, ale také dynamickým komunitním životem. Obec leží v nadmořské výšce kolem 600 metrů a její okolí nabízí návštěvníkům úchvatné pohledy na lesy a horské svahy, které jsou ideální pro turistiku a přírodní vycházky. Díky své poloze je Heřmanovice oblíbeným cílem pro rodiny i jednotlivce, kteří hledají klid a možnost zrelaxovat v kouzelné krajině. Historie Heřmanovic sahá až do 14. století, kdy byla poprvé zmíněna v historických dokumentech. Tento historický kontext je důležitou součástí charakteru obce, kterou procházejí tradice a kultura. Místní obyvatelé se s hrdostí hlásí k dědictví svých předků a aktivně se podílejí na zachování místních zvyklostí a folklóru. Obec se pyšní aktivní komunitou, která se podílí na různých společenských akcích a projektech s cílem posílit vzájemné vztahy a přispět ke zdravému životnímu stylu. Místní spolky a organizace pořádají různé akce, jako jsou kulturní vystoupení, trhy a sportovní události, které přibližují obyvatele k přírodě a podporují mezilidské vazby. Heřmanovice tedy představují místo, kde se spojila přírodní krása s bohatou kulturou a aktivním společenským životem. Jsou ideálním místem pro ty, kteří hledají harmonii mezi přírodou a komunitou, a potěší každého, kdo chce zažít něco jedinečného v krásném prostředí českých hor.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zlaté Hory','Černá Opava','Příčný vrch','označování domů','Druhá světová válka','Quinburk','Opava (řeka)','Město Albrechtice','Sudety','Kostel svatého Ondřeje (Heřmanovice)','Opavice','Drakov'

Opavice

Quinburk

Sudety