High-speed rail

Vysokorychlostní železnice (anglicky High-speed rail) je systém železniční dopravy, který umožňuje vlakům dosahovat vysokých rychlostí, obvykle nad 250 km/h na speciálně navržených tratích. Vysokorychlostní železnice se začala rozvíjet v 60. letech 20. století, přičemž první komerční vysokorychlostní spojení bylo zprovozněno v Japonsku v roce 1964, známé jako Shinkansen. Tyto systémy se staly populárními v mnoha zemích, zejména ve Francii, Německu, Španělsku, Číně a dalších. Vysokorychlostní železnice nabízí řadu výhod, včetně rychlejší dopravy mezi městy, snížení závislosti na automobilové a letecké dopravě, a vyšší ekologické udržitelnosti. Projekty vysokorychlostních tratí vyžadují značné investice a plánování a často čelí výzvám, jako jsou technické, politické a ekologické otázky. V mnoha regionech se stále diskutuje o rozšíření těchto systémů a o jejich výhodnosti ve srovnání s jinými formami dopravy.