History of calculus
Kalkulus, tedy obor matematiky zabývající se studiem změn a pohybu, má bohatou historii sahající až do starověkých civilizací. Vývoj kalkulu zahrnoval klíčové postavy jako Archimedes, který přispěl k metodě vyčerpávání, a později matematiky jako Isaac Newton a Gottfried Wilhelm Leibniz, kteří nezávisle vyvinuli základní principy diferenciálního a integrálního počtu v 17. století. V průběhu 18. a 19. století došlo k dalšímu rozvoji tehdejších konceptů, včetně formálního zavedení limit, funkcí a nekonečných řad. Dále se kalkulus stal základem pro mnohé oblasti vědy a inženýrství, což vedlo k jeho stále rostoucímu významu ve vědeckém výzkumu a technických aplikacích. Historie kalkulu je tedy příběhem o neustálém vývoji myšlenek a přínosech různých kultur a jednotlivců, které formovaly matematické myšlení a jeho aplikace v praxi.