Array ( [0] => 14738803 [id] => 14738803 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hlubčice [uri] => Hlubčice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Hlubčice [2] => | originální jméno = Głubczyce [3] => | obrázek = 2012-04 Głubczyce 19.jpg [4] => | popisek = Ulice Ratuszowa a pohled na radnici [5] => | vlajka = [6] => | znak = POL Głubczyce COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 50.20034 [8] => | zeměpisná délka = 17.83078 [9] => | stát = Polsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [11] => | název vyššího celku = [[Opolské vojvodství|Opolské]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Hlubčice|Hlubčice]] [14] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [15] => | název celku 3 = [[Gmina Hlubčice|Hlubčice]] [16] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Hlubčice|position= top |width= 220 |lat= 50.20034 |long= 17.83078 |float=center |caption=}} [17] => | velikost mapy = [18] => | popisek mapy = [19] => | rozloha = 12,52 [20] => | počet obyvatel = 12468 [21] => | obyvatelé aktuální k = 2020 [22] => | hustota zalidnění = [23] => | etnické složení = [24] => | náboženské složení = [25] => | status = [26] => | starosta = Adam Krupa [27] => | titul představitele = [28] => | představitel = [29] => | vznik = [30] => | zakladatel = [31] => | web = http://www.glubczyce.pl/ [32] => | obecní úřad = Niepodległości 14
48-100 Głubczyce [33] => | telefonní předvolba = +48 77 [34] => | psč = 48-100 [35] => | označení vozidel = OGL [36] => | commonscat = Głubczyce [37] => }} [38] => '''Hlubčice'''[http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:d32d9ae0-e6e8-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:7aa73580-0a78-11e5-b309-005056825209&fulltext=hlub%C4%8Dice Hlubčice] v [[Ottův slovník naučný|Ottově slovníku naučném]]{{Citace monografie [39] => | příjmení = Hosák [40] => | jméno = Ladislav [41] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [42] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [43] => | vydavatel = Academia [44] => | místo = Praha [45] => | rok = 2004 [46] => | počet stran = 1144 [47] => | kapitola = [48] => | strany = 823 [49] => | isbn = 80-200-1225-7 [50] => | jazyk = cs [51] => }} ({{Vjazyce2|pl|''Głubczyce'', v letech 1945–1946 ''Głąbczyce''}}, {{Vjazyce2|de|''Leobschütz''}}) jsou město v jižním [[Polsko|Polsku]] v [[Opolské vojvodství|Opolském vojvodství]], sídlo [[okres Hlubčice|okresu Hlubčice]] a [[gmina Hlubčice|stejnojmenné gminy]]. Leží na řece [[Cina|Cině]] v [[Opavská pahorkatina|Opavské pahorkatině]] na území, které původně patřilo [[Morava|Moravě]] a pak se stalo součástí [[Horní Slezsko|Horního Slezska]], v blízkosti [[česko-polská státní hranice|českých hranic]] (5 km k nejbližšímu hraničnímu přechodu). V roce 2020 zde žilo 12 468 obyvatel.[https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5468/6/28/1/ludnosc._stan_i_struktura_30.06.2020.zip Seznam obcí podle počtu obyvatel k 30. 6. 2020 – údaje Hlavního statistického úřadu PR (GUS)] [52] => [53] => == Dějiny == [54] => Někteří badatelé ztotožňují s oblastí Hlubčic záhadný kmen ''Lupiglaa'' zmíněný v roce 845 [[Bavorský geograf|Bavorským geografem]], neexistují však pro to žádné důkazy. První věrohodná zmínka o osadě ''Glubcici'' pochází z roku 1107.{{Citace monografie [55] => | příjmení1 = Gregorczyk [56] => | jméno1 = Tomasz [57] => | titul = Problematyka osadnictwa plemiennego Opolan [58] => | url = http://www.belemnit.silpion.com.pl/pliki/osadnictwo_opolan.pdf [59] => | vydavatel = Uniwersytet Wrocławski [60] => | místo = Wrocław [61] => | rok = 2007–2008 [62] => | počet_stran = 63 [63] => | strany = 8 [64] => | jazyk = pl [65] => }} V rámci [[německá východní kolonizace|německé východní kolonizace]] ve 13. století se zde rozvinulo město, z roku 1224 pochází zmínka o ''Lubschicz'' (srov. německý název Leobschütz), kde se nacházela celnice.{{Citace monografie [66] => | titul = Region głubczycko-krnowski / Hlubčicko-krnovský region [67] => | url = https://krnov.cz/puvodni_web/work/euroregion/2005_kniha.pdf [68] => | vydavatel = Urząd Miejski w Głubczycach [69] => | místo = Głubczyce – Krnów [70] => | rok = 2004 [71] => | počet_stran = 140 [72] => | kapitola = Historia regionu głubczycko-karniowskiego / Historie hlubčicko-krnovského regionu [73] => | strany = 19–49 [74] => | isbn = 83-914926-5-6 [75] => | jazyk = polsky, česky [76] => | redaktoři = Jadwiga Królikowska, Paweł Maleńczyk, Rostislav Balner, Oldřich Mičan [77] => }} Pravděpodobně během [[mongolský vpád do Evropy|mongolského vpádu]] v roce 1241 bylo zničeno a následně za vlády [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] znovuvybudováno.{{Citace periodika [78] => | příjmení1 = Kilián [79] => | jméno1 = Jan [80] => | titul = Město Hlubčice ve válečných letech 1632–1639 [81] => | periodikum = Historica. Revue pro historii a příbuzné vědy [82] => | ročník = 8 [83] => | číslo = 2 [84] => | datum = 2017 [85] => | strany = 121–133 [86] => | url = https://katedry.osu.cz/khi/historica/pdf/Historica8-2.pdf [87] => | issn = 1803-7550 [88] => | jazyk = cs [89] => }} [90] => [91] => Zdejší úprava [[magdeburské právo|magdeburského práva]] se stala vzorem pro zakládání dalších měst – podle hlubčického městského práva se řídily například [[Horní Benešov]], [[Uherský Brod]] nebo [[Nový Jičín]]. Hlubčická rada vydávala právní poučení pro široké okolí až do třicetileté války. Důležitou památkou německého písemnictví je dochovaný Kodex hlubčického práva (''Codex iuris Lubschicensis'') z roku 1421.{{Citace periodika [92] => | příjmení1 = Szymański [93] => | jméno1 = Andrzej [94] => | titul = Księga praw miejskich Głubczyc (Codex iuris Lubschicensis) [95] => | periodikum = Opolskie Studia Administracyjno-Prawne [96] => | ročník = XVI [97] => | číslo = 4 (1) [98] => | datum = 2018 [99] => | strany = 51–61 [100] => | url = https://czasopisma.uni.opole.pl/index.php/osap/article/view/1204/930 [101] => | issn = 1731-8297 [102] => | jazyk = pl [103] => }} Od 70. let 13. století do sekularizace církevních statků v roce 1810 spravoval místní farnost [[maltézský řád|řád johanitů]], který měl [[komenda|komendu]] v sousední obci [[Hrobníky]] a od první poloviny 14. století do roku 1520 v samotných Hlubčicích.{{Citace elektronické monografie [104] => | příjmení1 = Špok [105] => | jméno1 = Oldřich [106] => | titul = Dějiny johanitské komendy v Hrobníkách a Hlubčicích do počátku husitských válek [107] => | url = https://is.muni.cz/th/109036/ff_b/Dejiny_johanitske_komendy_v_Hrobnikach_a_Hlubcicich_do_pocatku_husitskych_valek.pdf [108] => | vydavatel = Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Historický ústav [109] => | datum_vydání = 2007 [110] => | datum_přístupu = 2021-04-29 [111] => | místo = Brno [112] => | jazyk = cs [113] => }} [114] => [[Soubor:Ducatus_Troppaviensis_(Blaeu_1645_-_Silesia_Ducatus).jpg|thumb|left|Hlubčice (''Lubſchutz'') na mapě Opavského a Krnovského knížectví z roku 1645]] [115] => Město náleželo až do 70. let 20. století [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucké diecézi]] a nacházelo se na moravské straně původní [[moravsko-slezská hranice|moravsko-slezské hranice]] stvrzené [[Kladský mír|Kladským mírem]] v roce 1137. Od roku 1269 patřilo [[Opavské knížectví|Opavskému knížectví]]. Jeho dělením po smrti [[Mikuláš II. Opavský|Mikuláše II. Opavského]] v roce 1365 vzniklo samostatné [[Hlubčické knížectví]], které existovalo do roku 1394 a opět v letech 1433–1485. Od počátku roku 1490 byl majitelem Hlubčického knížectví a vévodou hlubčíckým Petr Haugvic z Biskupic, po něm Jan Haugvic z Biskupic. V roce 1503 bylo Hlubčicko spojeno s [[Krnovské knížectví|Krnovskem]] pod vládou Schellenbergů, [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] a po roce 1621 [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]]. Ve 14. století začal postupný proces politické integrace této oblasti se Slezskem završený v 17. století. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] město opanovala dánská vojska [[Petr Arnošt II. Mansfeld|Petra Arnošta Mansfelda]] (1626–1627) a Švédové pod velením [[Hans Christoff Königsmarck|Hanse Christoffa Königsmarcka]] (1645–1650). [116] => [[Soubor:Leobschütz_Ansicht.jpg|thumb|left|Pohled na Hlubčice v roce 1818]] [117] => [[Soubor:Town_Square_in_Leobschuetz--old-pic.jpg|thumb|left|Hlavní náměstí a radnice před druhou světovou válkou]] [118] => Po [[první slezská válka|první slezské válce]] v roce 1742 došlo k rozdělení Slezska a jedním z dotčených území bylo Krnovsko. Severní část knížectví včetně Hlubčic připadla [[Pruské království|Prusku]]. Vznikl okres Hlubčice (''Landkreis Leobschütz''), který od správní reformy v roce 1815 byl součástí [[vládní obvod Opolí|vládního obvodu Opolí]] (''Regierungsbezirk Oppeln'') v rámci [[Pruské Slezsko|provincie Slezsko]], od roku 1871 ve [[Německé císařství|sjednoceném Německu]]. Bylo součástí daňové inspekce v [[Prudník]]u.{{Citace elektronického periodika | titul = Historia Powiatu Prudnickiego – Starostwo Powiatowe w Prudniku | periodikum = www.powiatprudnicki.pl | url = http://www.powiatprudnicki.pl/powiatprudnicki-historiapowiatu.html | datum přístupu = 2020-11-09 | url archivu = https://web.archive.org/web/20201116133028/http://www.powiatprudnicki.pl/powiatprudnicki-historiapowiatu.html | datum archivace = 2020-11-16 }} [119] => [120] => Nejvýznamnějšími podniky založenými v období průmyslové revoluce byl pivovar (1856) a textilní továrny Moritze Teichmanna (1854, pozdější ''Merkury'') a Beniamina Holländra (1856/7). V roce 1855 získaly Hlubčice železniční spojení s [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboří]], v roce 1873 s [[Krnov]]em (viz [[Železniční trať Racibórz–Krnov|železniční trať č. 177]]) a v roce 1876 s [[Racławice Śląskie|Deutsch Rasselwitz]] (Racławice Śląskie). Postupně byla zbourána většina středověkých hradeb a město se začalo vyvíjet západním směrem podél dnešní ulice Kochanowskiego. Došlo k regulaci toku [[Cina|Ciny]] a roku 1837 byl založen městský park – nábřežní promenáda. Přestavbu centra ovlivnil velký požár v roce 1854. [121] => [[Soubor:Area of German Silesia claimed by Czechoslovakia February 1919.png|thumb|Československé územní nároky v roce 1919]] [122] => V roce 1910 čítaly Hlubčice 13 081 obyvatel, z toho 96 % německojazyčných a 86,5 % katolického vyznání.{{Citace monografie [123] => | příjmení = [124] => | jméno = [125] => | odkaz na autora = [126] => | titul = Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen [127] => | url = https://books.google.de/books?id=tJdPhIkLJ7AC&pg=RA5-PA34 [128] => | vydavatel = Königlich Preussisches Statistisches Landesamt [129] => | místo = Berlin [130] => | rok vydání = 1912 [131] => | svazek = Regierungsbezirk Oppeln [132] => | strany = 34–35 [133] => | jazyk = de [134] => }} V [[hornoslezský plebiscit|hornoslezském plebiscitu]] po první světové válce se 99,3 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v [[Výmarská republika|Německu]].[https://web.archive.org/web/20150404154835/http://home.arcor.de/oberschlesien-ka/abstimmung/leobschuetz.htm Výsledky plebiscitu v okrese Hlubčice] Bez úspěchu prosazoval na [[Pařížská mírová konference (1919)|pařížské mírové konferenci]] [[Edvard Beneš]] připojení Hlubčicka a dalších oblastí pruského Slezska k [[Československo|Československu]].Viz [http://www.forost.ungarisches-institut.de/pdf/19180000-8.pdf osmé memorandum Edvarda Beneše na pařížské mírové konferenci „České Horní Slezsko“] (německý překlad) [135] => [[Soubor:2012-04 Głubczyce 37.jpg|thumb|Panelové sídliště na místě historického jádra (severovýchodní roh Hlavního náměstí)]] [136] => [[Rudá armáda]] obsadila město 24. března 1945. V důsledku šestidenního obležení a následného plundrování sovětskými vojáky došlo ke zničení 40 % zástavby, v hromadu trosek se obrátilo celé historické jádro Hlubčic. Po válce nebylo až na hlavní církevní památky obnoveno a na jeho místě vyrostlo panelové sídliště, které svou urbanistickou kompozicí jen volně navazuje na dřívější stav. Na základě [[Jaltská konference|Jaltské]] a [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] byly Hlubčice, i přes opětovné československé snahy o připojení,{{Citace elektronické monografie [137] => | příjmení1 = Bílek [138] => | jméno1 = Jiří [139] => | titul = Československo chtělo po válce obsadit kus Polska [140] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1285374-ceskoslovensko-chtelo-po-valce-obsadit-kus-polska [141] => | vydavatel = [[ČT24]] [142] => | datum_vydání = 2011-02-11 [143] => | datum_přístupu = 2021-04-29 [144] => | jazyk = cs [145] => }}{{Citace elektronické monografie [146] => | příjmení1 = Leszkowicz [147] => | jméno1 = Tomasz [148] => | titul = Kryzys polsko-czechosłowacki 1945 roku – dogrywka przedwojennego konfliktu [149] => | url = https://histmag.org/Kryzys-polsko-czechoslowacki-1945-roku-dogrywka-przedwojennego-konfliktu-14017 [150] => | vydavatel = Histmag [151] => | datum_vydání = 2016-10-02 [152] => | datum_přístupu = 2021-04-29 [153] => | jazyk = pl [154] => }} přiznány Polsku. Odsunuté německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z [[Kresy|východních území postoupených SSSR]] a osadníci z centrálního Polska. Dosídlování periferního Hlubčicka bylo však dlouhodobým procesem, teprve v 70. letech dosáhl počet obyvatel předválečného stavu. Od roku 1950 je město součástí [[Opolské vojvodství|Opolského vojvodství]]. V roce 2000 byla zrušena veškerá železniční doprava.{{Citace elektronické monografie [155] => | titul = 20 lat temu zawieszono kursowanie pociągów z Raciborza do Głubczyc [156] => | url = https://raciborz.com.pl/2020/04/03/20-lat-temu-zawieszono-kursowanie-pociagow-z-raciborza-do-glubczyc.html [157] => | vydavatel = raciborz.com.pl [158] => | datum_vydání = 2020-04-03 [159] => | datum_přístupu = 2021-04-29 [160] => | jazyk = pl [161] => }} [162] => [163] => == Pamětihodnosti == [164] => * [[Kostel Narození Panny Marie (Hlubčice)|Kostel Narození Panny Marie]] – farní kostel s mohutným dvouvěžím postavený v gotickém stylu ve 13. století, několikrát přestavovaný, naposledy v letech 1903–1907; přiléhá k němu kaple svatého Fabiána a Šebestiána z roku 1501; [165] => * [[Radnice v Hlubčicích|Radnice]] – po roce 1945 z ní zbylo pouze torzo věže; v letech 2006–2008 proběhla výstavba nové budovy, která má napodobovat renesanční vzhled historické radnice před novogotickou přestavbou z roku 1862; sídlí zde Muzeum Hlubčicka (''Muzeum Ziemi Głubczyckiej'') a městská knihovna, věž slouží jako rozhledna; ze západní strany byl ke staronové radnici přistavěn soubor pěti pseudohistorických domků; [166] => * Morový sloup před radnicí – barokní z roku 1732; [167] => * Františkánský kostel a klášter – barokní komplex postavený mezi lety 1753 až 1750 podle návrhu Johanna Innozenze Töppera; [168] => * Kostel svaté Anny na Horním předměstí (severním) – barokní z roku 1778; [169] => * Pozůstatky městských hradeb se šesti dochovanými baštami; [170] => * Ulice Kochanowskiego (dříve ''König Ottokar-Strasse'') – hlavní urbanistická osa Hlubčic v 19. století: [171] => ** Magistrát – novorenesanční budova postavená v letech 1876–1879 původně jako sídlo okresního hejtmanství (Landratsamtu); [172] => ** Okresní hejtmanství – původně novorenesanční činžovní dům z druhé poloviny 19. století; [173] => ** Okresní soud – budova v novorománském stylu z roku 1850, přiléhá k ní podobná budova věznice; [174] => ** Základní škola č. 2 – novogotická budova z roku 1888, původně chlapecká škola; [175] => ** Gymnázium – novogotická budova z roku 1902; [176] => * Sladovna – monumentální stavba z druhé poloviny 19. století, v současnosti opuštěná a chátrající; [177] => * Vlakové nádraží – novorenesanční výpravní budova z roku 1890, která svým tvarem s charakteristickou věží měla připomínat lokomotivu; po roce 2000 opuštěná a chátrající; [178] => * Vodojem z roku 1900; [179] => [180] => 2012-04 Głubczyce 06.jpg|Kostel Narození Panny Marie [181] => Ratusz miejski i kolumna maryjna Głubczyce.jpg|Morový sloup a radnice [182] => Głubczyce franciscan church-2.jpg|Františkánský kostel a klášter [183] => UMiG Głubczyce.jpg|Magistrát [184] => 2012-04 Głubczyce 05.jpg|Okresní soud [185] => 2012-04 Głubczyce 03.jpg|Sladovna [186] => [187] => [188] => == Doprava == [189] => [[Soubor:2012-04 Głubczyce 48.jpg|thumb|Opuštěné nádraží (stav v roce 2012)]] [190] => Hlubčice byly v minulosti železničním uzlem regionálního významu. Přeshraniční doprava do [[Krnov]]a byla zastavena po druhé světové válce a v úseku Hlubčice – [[Pietrowice|Petříkovy]] (Pietrowice Głubczyckie) v roce 1970 pro osobní dopravu a v roce 1992 pro nákladní, následně byla tato trať rozebrána.[https://www.bazakolejowa.pl/index.php?dzial=linie&id=439&od=1&do=33&ed=0&okno=historia Železniční trať č. 177] v Celopolské železniční databázi (Ogólnopolska Baza Kolejowa) 3. dubna 2000, kdy byl naráz zrušen provoz na 1 028 km tratí v celém Polsku,{{Citace elektronické monografie [191] => | příjmení1 = Włuka [192] => | jméno1 = Emil [193] => | titul = Mija 20 lat od wielkiej rzezi połączeń kolejowych [194] => | url = https://zbiorowy.info/2020/04/mija-20-lat-od-wielkiej-rzezi-polaczen-kolejowych/ [195] => | vydavatel = Zbiorowy.info [196] => | datum_vydání = 2020-04-04 [197] => | datum_přístupu = 2021-04-29 [198] => | jazyk = pl [199] => }} ztratily Hlubčice spojení s [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboří]] a uzlovou stanicí [[Racławice Śląskie]] a jsou dnes jediným okresním městem v [[Opolské vojvodství|Opolském vojvodství]] bez vlakové dopravy.{{Citace elektronické monografie [200] => | příjmení1 = Chałupnik [201] => | jméno1 = Mariusz [202] => | titul = Kilkanaście lat bez pociągów. Głubczyce jedynym miastem powiatowym bez połączeń kolejowych [203] => | url = https://radio.opole.pl/100,250818,kilkanascie-lat-bez-pociagow-glubczyce-jedynym-m [204] => | vydavatel = Radio Opole [205] => | datum_vydání = 2018-09-14 [206] => | datum_přístupu = 2021-04-29 [207] => }} V roce 2020 byl projekt obnovy trati Ratiboř – Hlubčice – Racławice Śląskie, podporovaný místními samosprávami, zařazen do vládního programu ''Kolej+'' a začaly práce na studii proveditelnosti.{{Citace elektronické monografie [208] => | titul = Do powiatu głubczyckiego wrócą pociągi pasażerskie? Wniosek w drugim etapie programu Kolej Plus [209] => | url = https://opole.wyborcza.pl/opole/7,35086,26644622,do-powiatu-glubczyckiego-wroca-pociagi-pasazerskie-wniosek.html [210] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [211] => | datum_vydání = 2020-12-29 [212] => | datum_přístupu = 2021-04-29 [213] => | jazyk = pl [214] => }}{{Citace elektronické monografie [215] => | příjmení1 = Madrjas [216] => | jméno1 = Jakub [217] => | titul = Rządowy fundusz dofinansuje studium projektu Kolej Plus na Opolszczyźnie [218] => | url = https://www.rynek-kolejowy.pl/mobile/rzadowy-fundusz-dofinansuje-studium-projektu-kolej-plus-na-opolszczyznie--101870.html [219] => | vydavatel = Rynek Kolejowy [220] => | datum_vydání = 2021-04-08 [221] => | datum_přístupu = 2021-04-29 [222] => | jazyk = pl [223] => }} [224] => [225] => Městem prochází národní silnice č. 38 spojující [[Kędzierzyn-Koźle]] s hraničním přechodem u [[Krnov]]a a vojvodská silnice č. 416, která vede na sever do [[Horní Hlohov|Horního Hlohova]] a [[Krapkowice|Krapkowic]] a na jih do [[Ketř]]e a [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboře]]. V roce 2014 byl dokončen čtyřkilometrový východní obchvat.{{Citace elektronické monografie [226] => | titul = Oddano do użytku obwodnicę Głubczyc [227] => | url = https://www.portalsamorzadowy.pl/inwestycje/oddano-do-uzytku-obwodnice-glubczyc,64433.html [228] => | vydavatel = Portal Samorządowy [229] => | datum_vydání = 2014-10-31 [230] => | datum_přístupu = 2021-04-29 [231] => | jazyk = pl [232] => }} [233] => [234] => Příměstskou a regionální autobusovou dopravu zajišťuje dopravní podnik ''PKS Głubczyce''. [235] => [236] => == Osobnosti == [237] => * [[Karl Bulla]] (1853/55–1929) – novinářský a portrétní fotograf působící v Rusku, „otec ruského fotožurnalismu“ [238] => * [[Felix Hollaender]] (1867–1931) – spisovatel a divadelní režisér, bratr Gustava a Victora [239] => * [[Gustav Hollaender]] (1855–1915) – houslista, dirigent a skladatel, bratr Felixe a Victora [240] => * [[Victor Hollaender]] (1866–1940) – klavírista, dirigent a skladatel, bratr Felixe a Gustava [241] => * [[Otfried Höffe]] (* 1943) – filozof, věnuje se zejména problematice etiky [242] => * [[Richard König]] (1863–1937) – sochař [243] => * [[Cyprián Lelek]] (1812–1883) – katolický kněz a český národní buditel v pruském Slezsku, narozený v [[Dolní Benešov|Dolním Benešově]] vychodil hlubčické gymnázium a zde zemřel; [244] => * [[Erwin Félix Lewy-Bertaut]] (1913–2003) – [[krystalografie|krystalograf]], člen [[Francouzská akademie věd|Francouzské akademie věd]] [245] => * [[Adam Lipiński]] (* 1956) – politik, místopředseda strany [[Právo a spravedlnost]] v letech 2001–2020 [246] => * [[Ferdinand Piontek]] (1878–1963) – katolický kněz, poslední německý [[kapitulní vikář]] [[Arcidiecéze vratislavská|vratislavské arcidiecéze]] [247] => * [[Karl Schabik]] (1882–1945) – architekt a urbanista působící zejména v [[Gliwice|Hlivicích]] [248] => * [[Stefanie Zweig]] (1932–2014) – spisovatelka, jako dítě židovského původu uprchla před nacistickým režimem do [[Keňa|Keni]] a své vzpomínky pak zpracovala v knize ''Nikde v Africe'' (''Nirgendwo in Afrika'') a dalších „afrických románech“ [249] => [250] => Soubor:Karl_Bulla.jpg|[[Karl Bulla]] [251] => Soubor:Felix_Hollaender2.jpg|[[Felix Hollaender]] [252] => Soubor:GustavHollaender.jpg|[[Gustav Hollaender]] [253] => Soubor:Cyprián_Lelek.jpg|[[Cyprián Lelek]] [254] => Soubor:Adam_Lipiński_2008.jpg|[[Adam Lipiński]] [255] => Soubor:Stefanie_Zweig_Lesung_Frankfurt1-21.03.jpg|[[Stefanie Zweig]] [256] => [257] => [258] => == Partnerská města a obce == [259] => * {{Flagicon|Česko}} [[Krnov]] ([[Česko]], [[Moravskoslezský kraj]]) [260] => * {{Flagicon|Česko}} [[Město Albrechtice]] (Česko, Moravskoslezský kraj) [261] => * {{Flagicon|Česko}} [[Rusín]] (Česko, Moravskoslezský kraj) [262] => * {{Flagicon|Německo}} [[Rockenhausen]] ([[Německo]], spolková země [[Porýní-Falc]]) [263] => * {{Flagicon|Francie}} [[Saint-Rémy-sur-Avre]] ([[Francie]], region [[Centre-Val de Loire]]) [264] => * {{Flagicon|Ukrajina}} [[Zbaraž]] ([[Ukrajina]], [[Ternopilská oblast]]) [265] => [266] => == Odkazy == [267] => === Reference === [268] => [269] => [270] => === Literatura === [271] => * {{Citace monografie [272] => | příjmení1 = Minsberg [273] => | jméno1 = Ferdinand [274] => | titul = Geschichte der Stadt Leobschütz. Beitrag zur Kunde oberschlesischer Städte [275] => | url = https://books.google.de/books?id=jeEAAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false [276] => | vydavatel = Wangenfieldschen Buchdruckerei [277] => | místo = Neisse [278] => | rok = 1828 [279] => | počet_stran = 307 [280] => | jazyk = de [281] => }} [282] => * {{Citace monografie [283] => | příjmení1 = Maler [284] => | jméno1 = Katarzyna [285] => | příjmení2 = Piechaczek [286] => | jméno2 = Barbara [287] => | titul = Głubczyce. Portret miasta [288] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/19155/edition/16686/content [289] => | vydavatel = WiG Art [290] => | místo = Racibórz [291] => | rok = 1998 [292] => | počet_stran = 68 [293] => | isbn = 83-907531-2-X [294] => | jazyk = pl [295] => }} [296] => * {{Citace monografie [297] => | titul = Region głubczycko-krnowski / Hlubčicko-krnovský region [298] => | url = https://krnov.cz/puvodni_web/work/euroregion/2005_kniha.pdf [299] => | vydavatel = Urząd Miejski w Głubczycach [300] => | místo = Głubczyce – Krnów [301] => | rok = 2004 [302] => | počet_stran = 140 [303] => | isbn = 83-914926-5-6 [304] => | jazyk = polsky, česky [305] => | redaktoři = Jadwiga Królikowska, Paweł Maleńczyk, Rostislav Balner, Oldřich Mičan [306] => }} [307] => [308] => === Externí odkazy === [309] => * {{Commonscat|Głubczyce}} [310] => * [http://www.glubczyce.pl/ Glubczyce.pl] – oficiální webové stránky Městského úřadu (polsky) [311] => * [https://de.wikisource.org/wiki/Topographia_Bohemiae,_Moraviae_et_Silesiae:_L%C3%BCbsch%C3%BCtz Hlubčice] v ''Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae'' – popis města z roku 1650 (německy) [312] => * [https://fotopolska.eu/m51704,Glubczyce.html Hlubčice] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [313] => * [https://polska-org.pl/507332,Glubczyce.html Hlubčice] na portálu ''polska-org.pl'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky, německy) [314] => * [http://leobschuetz.de/ Stránky krajanského sdružení Němců vysídlených z Hlubčic] (německy) [315] => * [https://www.orf-oberschlesien.de/leobsch%C3%BCtz Průvodce Hlubčicemi] na portálu ''Online-Reiseführer Oberschlesien'' (Online průvodce Horním Slezskem) (německy) [316] => [317] => {{Autoritní data}} [318] => {{Portály|Polsko|Slezsko}} [319] => [320] => [[Kategorie:Města v Opolském vojvodství]] [321] => [[Kategorie:Slezská města]] [322] => [[Kategorie:Gmina Hlubčice]] [323] => [[Kategorie:Sídla v Opavské pahorkatině]] [324] => [[Kategorie:Český lev ve znaku]] [325] => [[Kategorie:Okresní města v Polsku]] [326] => [[Kategorie:Sídla na česko-polské státní hranici]] [] => )
good wiki

Hlubčice

Hlubčice jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Hlubčice a stejnojmenné gminy. Leží na řece Cině v Opavské pahorkatině na území, které původně patřilo Moravě a pak se stalo součástí Horního Slezska, v blízkosti českých hranic (5 km k nejbližšímu hraničnímu přechodu).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Krnov','Opolské vojvodství','Ratiboř (Slezské vojvodství)','Felix Hollaender','Stefanie Zweig','Gustav Hollaender','Cyprián Lelek','Adam Lipiński','Racławice Śląskie','Karl Bulla','Cina','Prudník'

Čína

Krnov

Prudník