Array ( [0] => 15480412 [id] => 15480412 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hmota [uri] => Hmota [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=fyzikálním pojmu}} [1] => {{upravit|encykl. styl}} [2] => [3] => '''Hmota''' je důležitý pojem [[Fyzika|fyziky]], jeho význam se však zejména ve 20. století výrazně proměnil. Možnosti fyzikálního zkoumání dříve umožňovaly rozlišovat pouze makroskopické mechanické, optické a termické vlastnosti různých forem hmoty. Moderní obory fyziky nabídly nástroje k podrobnějšímu zkoumání vnitřní hierarchické struktury (nejprve molekulární a atomární úroveň, později subatomární úrovně) a odhalily společnou podstatu některých forem, dříve považovaných za odlišné (např. světlo a radiové vlny). Vlnový charakter částic a částicový charakter interakcí odhalený kvantovou fyzikou je pak důvodem, že se ve fyzikálním chápání pojem hmoty používá ve dvou hierarchicky odlišných významech: [4] => * V širším významu je hmota výrazem pro veškeré fyzikálně zachytitelné formy objektivní reality, tedy toho, co existuje nezávisle na našem vědomí a jehož projevy lze objektivně zaznamenat či změřit. [5] => * V užším fyzikálním významu je to pojem pro [[Podstata|substanci]], ze které jsou složeny fyzikální objekty, tj. význam, pro který se v české fyzikální terminologii ustálilo slovo [[látka]]. [6] => [7] => == Látka a pole == [8] => Fyzika tradičně rozlišovala dva ''projevy'' hmoty: [[látka]], skládající se z [[částice|částic]] s klidovou [[hmotnost]]í, a [[Fyzikální pole|pole]], které by se podle klasické fyziky nemělo skládat z částic, ale projevovat se jako kontinuum ve svých vlastnostech. Dnes, podle [[standardní model|standardního modelu]], je všeobecně přijímána představa rozdělení forem hmoty podle charakteru elementárních částic hmoty – na látkové částice (často nesprávně nazývané také "částice hmoty"), tedy [[kvark]]y a [[lepton]]y (všechny mají polocelý [[spin]], proto patří do [[fermion]]ů, a ke každé existuje odpovídající [[antičástice]]) a na polní částice (intermediální, tedy zprostředkující [[Základní interakce|interakci]]) a mající celočíselný spin, tedy patřící do [[boson]]ů. [9] => Pojem [[látka]] označuje veškerou hmotu, z níž se skládají předměty kolem nás. Tradičně se rozlišují tři její základní skupenství: pevné, kapalné a plynné; později začalo být jako 4. skupenství označované [[plazma]] a moderní fyzika přidala další odlišné formy, často také označované jako skupenství ([[Boseho-Einsteinův kondenzát]] apod.). [10] => [11] => V moderní fyzice jsou látka a pole, přinejmenším v mikrosvětě, dva navzájem spjaté „projevy“ či „strukturní formy“ hmoty, protože se ukázalo, že: [12] => * [[Elementární částice]] látek vystupují jako [[kvantum|kvanta]] (nejmenší nedělitelné množství), resp. "zhuštěniny" polí, ztrácejí tedy čistě korpuskulární povahu. [13] => * Fyzikální pole ztrácejí plnou kontinuitu a mohou se strukturovat do kvant (fotony, gravitony), neboli polních částic. [14] => * Pojem částice (včetně elementárních částic) se – přinejmenším v mikrosvětě – používá pro úplně veškeré mikrofyzikální hmotné objekty, nezávisle na tom, či při vzájemném působení mají strukturu/podobu klasických částic (látkové částice) nebo pole. [15] => [16] => Skutečnost, že na každý hmotný objekt (částici i pole) je možné se dívat buď jako na částici, nebo jako na [[Vlnění|vlnu]], nazýváme [[Dualita částice a vlnění|korpuskulárně-vlnový dualizmus]] (či "dualizmus vlna-částice"). [17] => [18] => Fyzikální experimenty a astrofyzikální pozorování poskytují indicie, že mimo standardní model existují ještě další formy existence hmoty. Klasická hmota (tzv. ''baryonová'' hmota či látka, tj. hvězdy, planety atp.) představuje podle výsledků pozorování pouze zhruba 5 % celkové hustoty [[energie]] vesmíru. Intenzivně se hledají částice tzv. [[temná hmota|temné hmoty]], která by měla představovat zhruba 26,5 % hustoty energie vesmíru a měla by mít schopnost gravitačního shlukování (mohla by vysvětlit problémy v dynamice galaxií). Předpokládá se, že má formu látky, pro kterou standardní model nemá vhodné částice. Zbytek, zhruba 68,5 %, připadá na zcela neznámou formu, [[temná energie|temnou energii]] (ta je pravděpodobně zodpovědná za zrychlující se expanzi našeho vesmíru). Údaje z měření mikrovlnného reliktního záření [[Planck (družice)|sondou Planck]] (2018) odvozené pro standardní [[model ΛCDM]]{{Citace elektronického periodika [19] => | příjmení1 = Workman [20] => | jméno1 = R. L. [21] => | titul = Review of Particle Physics [22] => | periodikum = Progress of Theoretical and Experimental Physics [23] => | vydavatel = Oxford University Press [24] => | ročník = 2022 [25] => | číslo = 8: 083C01 [26] => | datum_vydání = 2022-08-08 [27] => | strany = 138–139 [28] => | url = https://academic.oup.com/ptep/article/2022/8/083C01/6651666 [29] => | dostupnost2 = kapitola 2. Astrophysical Constants and Parameters (PDF) [30] => | url2 = https://pdg.lbl.gov/2023/reviews/rpp2022-rev-astrophysical-constants.pdf [31] => | issn = 2050-3911 [32] => | datum_přístupu = 2023-09-14 [33] => | jazyk = anglicky [34] => | doi = 10.1093/ptep/ptac097 [35] => | spoluautoři = et al. (Particle Data Group) [36] => }} se přitom shodují s novějším (2023) určením z rozložení pozorovaných galaktických klastrů a jejich hmotností.{{Citace elektronického periodika [37] => | titul = Matter found to comprise 31% of the total amount of matter and energy in the universe [38] => | url = https://phys.org/news/2023-09-comprise-total-amount-energy-universe.html [39] => | datum_přístupu = 2023-09-13 [40] => }}{{#tag:ref|Planck 2018 (6-parameter fit to flat ΛCDM cosmology):
Ωm = 1 − ΩΛ = 0,315(7)
(Ωb=0,0493(6); Ωcdm= 0.265(7));
ΩΛ= 0,685(7)

cluster mass–richness relation 2023:{{Citace elektronického periodika [41] => | příjmení1 = Abdullah [42] => | jméno1 = Mohamed H. [43] => | příjmení2 = Wilson [44] => | jméno2 = Gillian [45] => | příjmení3 = Klypin [46] => | jméno3 = Anatoly [47] => | příjmení4 = Ishiyama [48] => | jméno4 = Tomoaki [49] => | titul = Constraining Cosmological Parameters Using the Cluster Mass–Richness Relation [50] => | periodikum = The Astrophysical Journal [51] => | vydavatel = IOP Publishing [52] => | ročník = 955 [53] => | číslo = 1 [54] => | datum_vydání = 2023-09-01 [55] => | strany = 26 [56] => | issn = 1538-4357 [57] => | datum_přístupu = 2023-09-14 [58] => | jazyk = anglicky [59] => | doi = 10.3847/1538-4357/ace773 [60] => }}
Ωm = 0,31(4);⇒
ΩΛ= 0,69(4)|group="pozn."}}Většina teorií předpokládá polní charakter temné energie, může se však jednat o obecnější, [[Inherence|inherentní]] vlastnost fyzikálního prostoru. Jsou rozpracovány i alternativní teorie, nahrazující objektivní existenci temné hmoty a temné energie modifikací fyzikálních zákonů gravitace. [61] => [62] => == Složení hmoty == [63] => Následuje zjednodušený model složení známých forem hmoty (odsunutý řádek znamená, že předcházející se skládá z následujících; ne všechny meziúrovně se pro danou formu látky nutně musejí realizovat): [64] => '''hmota''': [65] => * [[látka]]: [66] => ** [[molekula|molekuly]]: [67] => *** [[atom]]y: [68] => **** a) [[hadron]]y (např. [[proton]]y, [[neutron]]y, [[mezon]]y) a jejich [[antičástice]]: [69] => ***** [[kvark]]y a [[antikvark]]y [70] => **** b) [[lepton]]y (např. [[elektron]]y, [[mion]]y, [[neutrino|neutrina]]) a jejich [[antičástice]] (např. [[pozitron]]) [71] => * [[Fyzikální pole|pole]]: [72] => ** [[foton]]y [73] => ** [[gluon]]y [74] => ** [[intermediální částice|intermediální]] [[boson]]y W+, W− a Z0 [75] => ** [[Higgsův boson]] [76] => ** [[graviton]]y (hypotetické – zatím nejsou experimentálně ověřeny) [77] => [78] => Pojem hmota není, na rozdíl od pojmu [[hmotnost]], přesně definován. V angličtině odpovídá pojmu ''matter'', který se pro pole (''field'') většinou nepoužívá. [79] => [80] => == Skupenství látky (hmoty) == [81] => {{Podrobně|Skupenství}} [82] => Od nejkondenzovanějšího k nejrozvolněnějšímu existují následující skupenství odvozená od elektricky neutrální atomární látky: [83] => * [[Boseho–Einsteinův kondenzát]] (BEC) [84] => * [[Pevná látka|pevné]] [85] => * [[Kapalina|kapalné]] [86] => * [[plyn]]né [87] => * [[plazma]]chápané i v širším smyslu, zahrnujícím nabité částice netvořící při nižších teplotách elektricky neutrální atomární látku [88] => * [[kvark-gluonové plazma]][http://www.osel.cz/index.php?clanek=4890 Kvark-gluonové plazma - nejžhavější známá forma hmoty (článek na serveru OSEL.cz)] (řidčeji též "kvarková polévka" nebo zkráceně "kvagma")zpravidla chápané jako rozvolněný stav pouze jaderné hmoty, tedy bez atomových obalů. [89] => [90] => Některé publikace označují jako zvláštní skupenství i takové kondenzované stavy látky, v nichž se projevují kvantové kolektivní vlastnosti [[částice|částic]] ([[fermion]]y látky se sdružují do tzv. [[Cooperův pár|Cooperových párů]] – [[boson]]ů) odlišnými makroskopickými charakteristikami (od nejkondenzovanějšího k nejrozvolněnějšímu): [91] => * [[fermionový kondenzát]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.physicspost.com/science-article-190.html |datum přístupu=2008-08-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081120014739/http://www.physicspost.com/science-article-190.html |datum archivace=2008-11-20 |nedostupné=ano }}http://natura.baf.cz/natura/2004/3/20040305.html (BEC tvořený Cooperovými páry fermionů) [92] => * [[suprapevná hmota|suprapevné]]{{Citace elektronického periodika [93] => | příjmení = Léonard [94] => | jméno = Julian [95] => | příjmení2 = Morales [96] => | jméno2 = Andrea [97] => | příjmení3 = Zupancic [98] => | jméno3 = Philip [99] => | příjmení4 = Esslinger [100] => | jméno4 = Tilman [101] => | příjmení5 = Donner [102] => | jméno5 = Tobias [103] => | titul = Supersolid formation in a quantum gas breaking a continuous translational symmetry [104] => | periodikum = Nature [105] => | odkaz na periodikum = Nature [106] => | vydavatel = Macmillan Publishers Limited [107] => | rok vydání = 2017 [108] => | měsíc vydání = březen [109] => | den vydání = 1 [110] => | ročník = 543 [111] => | typ ročníku = svazek [112] => | číslo = 7643 [113] => | datum přístupu = 2017-03-06 [114] => | strany = 87–90 [115] => | url = http://www.nature.com/nature/journal/v543/n7643/full/nature21067.html [116] => | issn = 1476-4687 [117] => | doi = 10.1038/nature21067 [118] => | jazyk = anglicky [119] => }}{{Citace elektronického periodika [120] => | příjmení = Li [121] => | jméno = Jun-Ru [122] => | příjmení2 = Lee [123] => | jméno2 = Jeongwon [124] => | příjmení3 = Huang [125] => | jméno3 = Wujie [126] => | příjmení4 = Burchesky [127] => | jméno4 = Sean [128] => | příjmení5 = Shteynas [129] => | jméno5 = Boris [130] => | příjmení6 = Top [131] => | jméno6 = Furkan Çağrı [132] => | příjmení7 = Jamison [133] => | jméno7 = Alan O. [134] => | spoluautoři = KETTERLE, Wolfgang. [135] => | titul = A stripe phase with supersolid properties in spin–orbit-coupled Bose–Einstein condensates [136] => | periodikum = Nature [137] => | odkaz na periodikum = Nature [138] => | vydavatel = Macmillan Publishers Limited [139] => | rok vydání = 2017 [140] => | měsíc vydání = březen [141] => | den vydání = 1 [142] => | ročník = 543 [143] => | typ ročníku = svazek [144] => | číslo = 7643 [145] => | datum přístupu = 2017-03-06 [146] => | strany = 91–94 [147] => | url = http://www.nature.com/nature/journal/v543/n7643/full/nature21431.html [148] => | issn = 1476-4687 [149] => | doi = 10.1038/nature21431 [150] => | jazyk = anglicky [151] => }}{{Citace elektronického periodika [152] => | příjmení = Mihulka [153] => | jméno = Stanislav [154] => | titul = Nové skupenství: Suprapevná hmota je zároveň krystalická i supratekutá [155] => | periodikum = OSEL.cz [156] => | rok vydání = 2017 [157] => | měsíc vydání = březen [158] => | den vydání = 4 [159] => | datum přístupu = 2017-03-06 [160] => | url = http://www.osel.cz/9279-nove-skupenstvi-suprapevna-hmota-je-zaroven-krystalicka-i-supratekuta.html [161] => }}{{Citace elektronického periodika [162] => | příjmení = Chen [163] => | jméno = Sophia [164] => | titul = Spectral Evidence of a Supersolid Made of Cold Atoms [165] => | periodikum = Physics [166] => | odkaz na periodikum = [167] => | vydavatel = American Physical Society [168] => | rok vydání = 2019 [169] => | měsíc vydání = sroen [170] => | den vydání = 1 [171] => | url = https://physics.aps.org/synopsis-for/10.1103/PhysRevLett.123.050402# [172] => | jazyk = anglicky [173] => }} (specifický stav jak s vlastnostmi pevného krystalu tak supratekuté látky, dřívější experimentální průkazy{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.rps.psu.edu/probing/supersolid.html |datum přístupu=21-08-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20051111133522/http://www.rps.psu.edu/probing/supersolid.html |datum archivace=11-11-2005 |nedostupné=ano }}http://natura.baf.cz/natura/2004/2/20040205.html byly zpochybňoványVOSS David: [http://physics.aps.org/articles/v5/111 Focus: Supersolid Discoverer’s New Experiments Show No Supersolid] {{Wayback|url=http://physics.aps.org/articles/v5/111 |date=20130527144618 }}. ''Physics'', roč. 5, čís. 113. 8. října 2012. [[DOI]]: [http://dx.doi.org/10.1103/Physics.5.111 10.1103/Physics.5.111](anglicky)) [174] => * [[supratekutost|supratekuté]] (specifický stav kapalného) [175] => [176] => Jsou teoreticky předpovězena a astrofyzikálním pozorováním podpořena i další kondenzovaná skupenství látky, která umožňuje stlačení silnou gravitací velmi hmotných vesmírných objektů: [177] => * degenerovaný kvarkový plyn (látka tvořící jádra neutronových hvězd{{Citace elektronického periodika [178] => | autor1 = University of Helsinki [179] => | titul = Researchers discover a new type of matter inside neutron stars [180] => | periodikum = Phys.Org [181] => | datum_vydání = 2020-06-02 [182] => | url = https://phys.org/news/2020-06-neutron-stars.html [183] => | datum_přístupu = 2020-06-02 [184] => | jazyk = anglicky [185] => }}{{Citace elektronického periodika [186] => | příjmení1 = Annala [187] => | jméno1 = Eemeli [188] => | příjmení2 = Gorda [189] => | jméno2 = Tyler [190] => | příjmení3 = Kurkela [191] => | jméno3 = Aleksi [192] => | spoluautoři = et al. [193] => | titul = Evidence for quark-matter cores in massive neutron stars [194] => | periodikum = Nature Physics [195] => | vydavatel = Springer Nature Limited [196] => | rok vydání = 2020 [197] => | měsíc vydání = červen [198] => | den vydání = 1 [199] => | poznámky = online před tiskem [200] => | ročník = [201] => | typ ročníku = svazek [202] => | číslo = [203] => | strany = [204] => | url = https://www.nature.com/articles/s41567-020-0914-9 [205] => | issn = 1745-2481 [206] => | doi = 10.1038/s41567-020-0914-9 [207] => | jazyk = anglicky [208] => | datum_přístupu = 2020-06-02 [209] => }} a hypotetické [[Kvarková hvězda|kvarkové hvězdy]]; [[Degenerovaný plyn|degenerovaná]] hmota, obdobná obřímu exotickému [[baryon]]u v nejnižším možném energetickém stavu, tvořenému mnoha kvarky) [210] => * degenerovaná podivná hmota (hypotetická látka, která může být obsažena v neutronových hvězdách; [[Degenerovaný plyn|degenerovaná]] hmota, obdobná obřímu neutrálnímu [[hyperjádro|hyperjádru]] v nejnižším možném energetickém stavu) [211] => * degenerovaný neutronový plyn (látka tvořící [[neutronová hvězda|neutronové hvězdy]]; neutrální [[Degenerovaný plyn|degenerovaná]] hmota, obdobná obřímu [[atomové jádro|atomovému jádru]] v nejnižším možném energetickém stavu, tvořenému mnoha neutrony) [212] => * těsné uspořádání atomových jader s [[Degenerovaný plyn|degenerovaným elektronovým plynem]] (látka tvořící [[bílý trpaslík|bílé trpaslíky]], obdobná těsnému [[Kovová vazba|kovovému]] krystalu v nejnižším možném energetickém stavu) [213] => [214] => Přechody hmoty z jednoho skupenství na druhé ([[Fázový přechod|fázová přeměna]]) se zabývá [[termodynamika]]. [215] => [216] => === Pevné látky === [217] => Pevné látky se rozlišují na [[krystal]]ické (včetně [[kvazikrystal]]ůDUCHENE Ariel: Research shows potential for quasicrystals. ''PhysOrg'', 20. březen 2013. [http://phys.org/news/2013-03-potential-quasicrystals.html Dostupné online] (anglicky)YIRKA Bob: Researchers seeking to redefine difference between solids and liquids. ''PhysOrg'', 8. duben 2013. [http://phys.org/news/2013-04-redefine-difference-solids-liquids.html Dostupné online] (anglicky)ZANDONELLA Catherine: Quasicrystal is extraterrestrial in origin. ''PhysOrg'', 13. leden 2012. [http://phys.org/news/2012-01-quasicrystal-extraterrestrial.html Dostupné online] (anglicky)Scientists discover new family of quasicrystals. ''PhysOrg'', 10. červen 2013. [http://phys.org/news/2013-06-scientists-family-quasicrystals.html Dostupné online] (anglicky)) a [[Amorfní látka|amorfní]]. [218] => [219] => Pevné látky (výjimečně i kapalné – např. [[helium]]) mohou mít více [[fáze (termodynamika)|fází]], tedy forem se stejným složením ale jinými mikroskopickými (strukturní uspořádání částic) a makroskopickými (termodynamickými, elektromagnetickými) vlastnostmi. Např. u [[led]]u bylo již popsáno aspoň 16 krystalických a 3 amorfní fáze. [220] => [221] => == Odkazy == [222] => [223] => === Poznámky === [224] => [225] => [226] => === Reference === [227] => [228] => [229] => === Literatura === [230] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Hmota. Sv. 11, str. 386 [231] => * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Hmota ve fyzice. Sv. 4, str. 1154 [232] => * E. Schrödinger, ''Co je život? Duch a hmota. K mému životu''. Brno: VUTIUM 2004 - 254 s. 22 cm {{ISBN|80-214-2612-8}} [233] => [234] => === Související články === [235] => * [[Gravitace]] [236] => * [[Fyzikální pole]] [237] => [238] => === Externí odkazy === [239] => * {{Commonscat}} [240] => * {{Wikicitáty|téma=Hmota}} [241] => * {{Wikislovník|heslo=hmota}} [242] => * [http://www.visionlearning.com/library/module_viewer.php?mid=49&l=&c3= Visionlearning Module on Matter] {{en}} [243] => * [https://web.archive.org/web/20090227150154/http://www.newuniverse.co.uk/Matter.html Matter in the universe] How much Matter is in the Universe? {{en}} [244] => [245] => {{Autoritní data}} [246] => [247] => [[Kategorie:Hmota| ]] [] => )
good wiki

Hmota

Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20. století výrazně proměnil.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'látka','Degenerovaný plyn','antičástice','boson','Fyzikální pole','hmotnost','fermion','kvark','plazma','Boseho-Einsteinův kondenzát','částice','lepton'

Antičástice

Antičástice jsou elementární částice, které mají opačný elektrický náboj než běžné elementární částice.

Boson

Částice

Fermion

Fermion je jednou ze dvou hlavních kategorií částic v kvantové fyzice.

Hmotnost

Kvark

Látka

Lepton

Plazma