Array ( [0] => 15482732 [id] => 15482732 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hongkong [uri] => Hongkong [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | úřední název = Hongkong
中華人民共和國香港特別行政區
(Zhōnghúa Rénmín Gònghéguó Xiānggǎng Tèbié Xíngzhèngqū;
Čung-chua žen-min kung-che-kuo Siang-kang tche-pie sing-čeng-čchü)
Hong Kong
[2] => | vlajka = Flag of Hong Kong.svg [3] => | znak = Regional Emblem of Hong Kong.svg [4] => | článek o vlajce = Hongkongská vlajka [5] => | článek o znaku = Znak Hongkongu [6] => | mapa = Hong Kong in China (zoomed) (+all claims hatched).svg [7] => | zeměpisná šířka = 22.2833333 [8] => | zeměpisná délka = 114.1333333 [9] => | rozloha = 1114.35{{Citace elektronické monografie [10] => | titul = Hong Kong Geographic Data (As at October 2022) [11] => | url = https://www.landsd.gov.hk/en/resources/mapping-information/hk-geographic-data.html [12] => | vydavatel = Lands Department [13] => | datum_přístupu = 2023-04-08 [14] => | jazyk = en [15] => }} [16] => | nejvyšší hora = [[Tai Mo Shan]] [17] => | výška nejvyšší hory = 957 [18] => | časové pásmo = +8 [19] => | počet obyvatel = 7509200 [20] => | jazyk = [[kantonština]], [[čínština]], [[angličtina]] [21] => | národnosti = 92,0 % [[Číňané]]
2,5 % [[Filipínci]]
2,1 % [[Indonésané]]
0,5 % [[Indové]]
0,3 % [[Nepálci]]
2,6 % jiní [22] => {{harvnb|Population By-Census|2016|p=46}}. [23] => | náboženství = [[buddhismus]], [[taoismus]], [[konfucianismus]], [[křesťanství]], [[islám]], [[hinduismus]], [[sikhismus]], [[judaismus]] [24] => | stát = Čína [25] => | forma administrativní jednotky = [[Zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky|zvláštní správní oblast]] [26] => | dělení jednotky = 18 [[Městské obvody Čínské lidové republiky|obvodů]] [27] => | titul představitele = Šéf administrativy [28] => | představitel = [[Carrie Lam]] [29] => | měna = [[hongkongský dolar]] (HKD) [30] => | předvolba = +852 [31] => | zkratka = 344 [[ISO 3166-2:CN|CN-HK]] [[ISO 3166-2:HK|HK]] [32] => | doména = [[.hk]], [[.香港]] [33] => }} [34] => '''Hongkong''' ({{Čínsky|znaky= 香港|pchin-jin= Xiānggǎng|český přepis= Siang-kang}}, [[kantonština|kantonsky]] ''Hèung-gáwng,'' doslova ''Voňavý přístav)'' je samostatné město a zvláštní správní oblast [[Čína|Čínské lidové republiky]], ležící na pobřeží [[Jihočínské moře|Jihočínského moře]]. Hongkong je významné ekonomické a obchodní centrum. Patří mezi nejhustěji osídlené oblasti světa. Oficiální název regionu je '''Hongkong'''{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Číselník zemí (CZEM) {{!}} ČSÚ [36] => | periodikum = www.czso.cz [37] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/ciselnik_zemi_-czem- [38] => | jazyk = cs-CZ [39] => | datum přístupu = 2017-08-29 [40] => }} ({{Čínsky|znaky= 中華人民共和國香港特別行政區|český přepis= Čung-chua žen-min kung-che-kuo Siang-kang tche-pie sing-čeng-čchü}}, {{Vjazyce2 |en|''Hong Kong Special Administrative Region of the People's Republic of China''}}). Podle [[ústava|ústavy]] se Hongkong těší vysokému stupni [[autonomie]], pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v [[Peking]]u. [41] => [42] => == Historie == [43] => {{Podrobně|Dějiny Hongkongu}} [44] => Hongkong byl osídlen již od [[neolit]]u. První [[Evropa]]n, který toto místo navštívil, byl [[Portugalsko|portugalský]] mořeplavec [[Jorge Álvares]] v roce [[1513]]. [[Portugalci]] poté zřídili obchodní stanici v sousedním [[Macao|Macau]]. [45] => [46] => === Britský Hongkong === [47] => [[Soubor:Flag of Hong Kong (1959–1997).svg|náhled|Hongkongská vlajka (1959–1997)]] [48] => [[Soubor:Hongkong Central 1955.jpg|náhled|Hong Kong v roce 1955]] [49] => Roku [[1699]] začala v [[Čína|Číně]] obchodovat [[britská Východoindická společnost]]. V [[Evropa|Evropě]] byla v té době velká poptávka po čínském zboží, naopak v [[Čína|Číně]] po evropském jen velmi malá, Číňané vyžadovali po Evropanech za své zboží ([[hedvábí]], [[porcelán]], [[čaj]]) platby ve stříbře. [[Spojené království|Britové]] tak začali do Číny nejprve dovážet a později pašovat ve velkém [[opium]], které produkovali ve svých koloniích v [[Indie|Indii]]. Drogově závislých na opiu v Číně rapidně přibývalo. V roce [[1839]], kdy jich byly podle odhadů již 2 miliony, komisař Lin z pověření čínského císaře rázně zakročil a nechal zatknout 1 600 čínských překupníků a zabavit a zničit přes 1 000 [[kilogram|tun]] opia. Tato opatření dala podnět k [[opiové války|první opiové válce]] – Britové vyslali do Číny válečné loďstvo, které do roku [[1842]] obsadilo několik pobřežních měst a donutilo čínskou stranu podepsat [[29. srpen|29. srpna]] [[1842]] [[Nankingská smlouva|Nankingskou smlouvu]], podle které museli Číňané postoupit Velké Británii Hongkong, bez omezení otevřít 5 svých přístavů zahraničním obchodním společnostem, povolit obchod s opiem, zaplatit Britům zničené opium (6 milionů [[Stříbrný dolar|stříbrných dolarů]]) a válečné výdaje (12 milionů stříbrných dolarů) a odpustit britským obchodníkům dluhy ve výši 3 milionů stříbrných dolarů. [50] => {{Viz též|Legislativní rada Hongkongu}} [51] => [[Poloostrov]] [[Kowloon]] byl postoupen Británii v roce [[1860]] podle [[Pekingská smlouva|Pekingské smlouvy]] po druhé opiové válce. Přiléhající území, kterým se říká „[[Nová teritoria|New Territories]]“ (včetně New Kowloon a ostrova [[Lantau]]), byly pronajaty Británii na dobu 99 let, a to počínaje [[1. červenec|1. červencem]] [[1898]] a konče [[30. červen|30. červnem]] [[1997]]. [52] => [53] => === Přechod pod čínskou správu === [54] => V osmdesátých letech bylo jasné, že smlouva o pronájmu „[[Nová teritoria|New Territories]]“ brzy vyprší. Bylo nutné, aby Británie vyjednala vrácení Hongkongu Číně. Podle smlouvy, která je známá jako „Čínsko-britské společné prohlášení“, která byla podepsána Čínou a Velkou Británií [[19. prosinec|19. prosince]] [[1984]], se celé území Hongkongu pod britskou koloniální vládou [[1. červenec|1. července]] [[1997]] stalo „Hongkongem, zvláštní administrativní zónou ČLR“. V tomto společném prohlášení se ČLR zavázala, že podle zásady „jedna země, dva systémy“, kterou navrhl čínský politik [[Teng Siao-pching]], [[socialismus|socialistický]] ekonomický systém Číny nebude v Hongkongu praktikován a že současný [[kapitalismus|kapitalistický]] systém a životní styl zůstane nezměněn po dobu 50 let, tedy až do roku [[2047]]. Smlouva vešla v platnost po půlnoci [[1. červenec|1. července]] [[1997]], když poslední britský [[guvernér]] [[Chris Patten]] odplul na [[HMY Britannia|Královské jachtě Britannia]]. [55] => [56] => Nejistota během jednání a silný nátlak ČLR způsobily velký odliv investičního kapitálu (až jeden milion USD denněSTRNAD, Slavomír. Čínští tygři, čínští draci: postřehy a úvahy ze Singapuru, Macaa, Hongkongu a Tchaj-wanu. Olomouc: Votobia, 2001, 221 s., [32] s. obr. příl. {{ISBN|80-7198-468-X}}, s. 134), pád hongkongského dolaru, ale především nastala velká vlna emigrace a to emigrace především majetných (milionáři i miliardáři) a vysoce vzdělaných lidí, která se po [[Masakr na náměstí Nebeského klidu|tchieanmenském masakru]] v r. [[1989]] ještě zvýšila. Ve výsledku se hovoří o statisících (45 000–70 000 emigrantů za rok, mezi lety 1984–1997 opustilo Hongkong údajně 500 000–700 000 občanůKRIEGER, Joel. Oxfordský slovník světové politiky. Čes. vyd. 1. Překlad Zdena Gellnarová. Praha: OTTOVO nakladatelství, 2000, xxx, 1090 s. {{ISBN|80-7181-463-6}}. s. 250) [57] => [58] => === Pod čínskou správou === [59] => {{Podrobně|Deštníková revoluce|Demonstrace v Hongkongu 2019–2020}} [60] => [[Soubor:communist hk.jpg|náhled|Demonstrace 1. července 2005: „Pryč s komunistickou stranou!“]] [61] => Ačkoliv prognózy zabývající se budoucností Hongkongu byly vesměs pesimistické (obávaly se dopadu přechodu Hongkongu pod čínskou správu na ekonomickou, hospodářskou a politickou situaci), katastrofické scénáře se nenaplnily – Hongkongu se i po změně vlády stále dobře dařilo. Určité změny ale nastaly – například velká část výroby se přesunula do pevninské Číny.KOPECKÁ, Petra. První čínská dekáda Hong Kongu. Čínsky.cz: informační a zpravodajský server o Číně [online]. Problémy ovšem představuje dosavadní systém vlády, který není příliš demokratický. Nespokojenost s dosavadním politickým systémem vyústila například v protesty v roce 2003, největší masové protesty v Číně od roku 1989. [62] => [63] => V roce 2014 vypukly v Hongkongu rozsáhlé protesty proti tzv. volební reformě schválené centrální vládou v [[Peking]]u, známé také jako tzv. [[deštníková revoluce]]. Podle reformy měli být kandidáti do místních voleb schvalováni komisí pod dohledem čínských úřadů. Na počátku října 2014 začali protestující požadovat rezignaci místní samosprávy."Police fire tear gas and baton charge thousands of Occupy Central protesters". [[South China Morning Post]], [http://www.scmp.com/news/hong-kong/article/1603350/police-fire-tear-gas-and-baton-charge-thousands-occupy-central online], staženo 29. září 2014 (anglicky). V prosinci 2014 protesty pomalu utichaly a demonstranti byli definitivně rozehnáni. [64] => [[Soubor:Legislative Council Complex 201308.jpg|náhled|[[Legislativní rada Hongkongu]]]] [65] => Doposud nejmasovější [[Demonstrace v Hongkongu 2019–2020|demonstrace a protesty proti hongkongské vládě]] vypukly na jaře 2019. Až jeden milion demonstrantů (nebo i více) zaplňoval opakovaně poměrně úzkou ulici mezi [[mrakodrap]]y na ostrově Victoria na protest proti připravovanému zákonu, umožňujícímu vládě území vydávat určité obviněné osoby úřadům pevninské Číny k dalšímu trestnímu stíhání. Ani poté, co šéfka hongkongské samosprávy [[Carrie Lamová]] tento zákon předběžně stáhla z projednávání, masové demonstrace neustaly. Lidé požadovali její odstoupení. Tyto protesty trvaly až do prosince 2019, byly však postupně policií zastaveny. Další nepokoje resp. protesty občanů Hongkongu vznikly v květnu 2020 na základě obav demokratických sil z postupného odbourávání autonomie území. Měly souvislost s připravovaným „Zákonem o národní bezpečnosti“, který pak byl [[Čína|čínskou]] vládou skutečně vydán 28. května. [66] => [67] => Dne 30. června 2020, v předvečer 23. výročí předání Hongkongu Číně, uvedla čínská vláda v platnost „Zákon o státní bezpečnosti v Hongkongu“,Zákon Čínské lidové republiky o udržování národní bezpečnosti. ''Xinhua'', [http://www.xinhuanet.com/politics/2020-06/30/c_1126179649.htm], 30. června 2020. který je mnoha ohledech explicitnější a tvrdší než vlastní čínský zákon z roku 2015. Kriminalizuje jakoukoli kritiku čínské vlády a [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]] a ve většině kategorií stanoví jako nejvyšší sazbu doživotní trest odnětí svobody. Byly tím značně omezeny svobody občanů Hongkongu, které se Čína zavázala respektovat mezinárodními úmluvami v 80. a 90. letech.HÁLA, Martin: Doživotí za kritiku Strany. Smutné výročí v Hongkongu slavila jen tajná policie. ''Sinopsis'', [https://sinopsis.cz/dozivoti-za-kritiku-strany-smutne-vyroci-v-hongkongu-slavila-jen-tajna-policie/], 2. července 2020. [68] => [69] => Teror ze strany čínské správy Hongkongu zesílil na jaře 2022, kdy bylo zatčeno vícero čelných představitelů hnutí bránícího svobody občanů Hongkongu, mezi nimi byl i devadesátiletý emeritní biskup Hongkongu [[Joseph Zen Ze-kiun|kardinál Zen]]. [70] => [71] => Výsledkem represí je rekordní vlna emigrace. Od poloviny roku 2021 do poloviny roku 2022 Hongkong opustilo přes 113 tisíc lidí, což vedlo nejvyššímu úbytku obyvatelstva od počátku vedení záznamů v roce 1961. Roste počet žádostí o speciální britské pasy pro obyvatele bývalé britské [[kolonie]], z hongkongských škol se odhlašuje množství studentů a obyvatelé vybírají své [[Penzijní fond|penzijní fondy]].{{Citace elektronického periodika [72] => | příjmení = ČTK [73] => | jméno = [74] => | odkaz na autora = Česká tisková kancelář [75] => | titul = Hongkong opustilo za rok přes 113 tisíc obyvatel, jde o největší pokles v historii [76] => | periodikum = iROZHLAS [77] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [78] => | vydavatel = Český rozhlas [79] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [80] => | datum vydání = 2022-08-14 [81] => | datum přístupu = 2022-08-14 [82] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/hongkong-cina-pocet-obyvatel_2208141416_ako [83] => | issn = [84] => }}{{Citace elektronického periodika [85] => | příjmení = Musil [86] => | jméno = Adam [87] => | odkaz na autora = Musil Adam [88] => | titul = Hongkong čelí rekordnímu odlivu obyvatel. Začal po potlačení demokratických protestů [89] => | periodikum = ČT24 [90] => | odkaz na periodikum = ČT24 [91] => | vydavatel = Česká televize [92] => | odkaz na vydavatele = Česká televize [93] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3522133-hongkong-celi-rekordnimu-odlivu-obyvatel-zacal-s-potlacenim-demokratickych-protestu [94] => | datum vydání = 2022-08-14 [95] => | datum přístupu = 2022-08-14 [96] => }} [97] => [98] => == Geografie == [99] => Hongkong leží na jižním pobřeží Číny, 60 km východně od [[Macao|Macaa]], na východní straně ústí [[Perlová řeka|Perlové řeky]] do zátoky [[Ču-ťiang-žou]]. Je obklopen [[Jihočínské moře|Jihočínským mořem]] s výjimkou severu, který sousedí s městem [[Šen-čen]] ([[Administrativní dělení Čínské lidové republiky|provincie]] [[Kuang-tung]]). Od roku 2018 je spojen s městy Macao a [[Ču-chaj]] 55 km dlouhým [[Most Hongkong–Ču-chaj–Macao|mostem Hongkong–Ču-chaj–Macao]]. [100] => [101] => Sestává ze tří hlavních částí: [[Hongkong (ostrov)|ostrova Hongkong]], poloostrova [[Kau-lung]] a tzv. „[[Nová teritoria|Nových teritorií]]“. Mezi významné ostrovy patří [[Lantau]] a převážně [[umělý ostrov]] [[Čch’-lie-ťiao]], na kterém se nachází [[mezinárodní letiště Hongkong]]. Celková plocha pevniny Hongkongu je 1106,81 km² (hlavní poloostrov a více než 260 ostrovů), vodní plocha okolního moře je 1648,22 km².{{Citace elektronické monografie [102] => | vydavatel = Survey and Mapping Office of Hong Kong [103] => | titul = Total Land and Sea Area of Hong Kong [104] => | url = https://www.landsd.gov.hk/mapping/en/publications/total.htm [105] => | jazyk = anglicky [106] => | datum přístupu = 2020-04-03 [107] => }}. Urbanistický rozvoj se soustřeďuje na poloostrov Kau-lung, ostrov Hongkong a určité oblasti v Nových teritoriích. Přibližně 25% zástavby vyrostlo na územích získaných z moře (zasypáním zemním materiálem). Proces získávání nové půdy na úkor moře stále probíhá. Nezastavěný terén má kopcovitý až hornatý charakter a sestává převážně z pastvin, lesů a zemědělské plochy. Přibližně 40% rozlohy hongkongské zvláštní správní oblasti bylo vyhlášeno za národní parky či jiné formy chráněného území. Nejvyšším bodem území je [[Tai Mo Shan]], 957 metrů nad hladinou moře. [108] => [109] => == Jazyk == [110] => Úředním jazykem Hongkongu je [[standardní čínština]] a [[angličtina]], nejrozšířenějším mluveným jazykem je však [[kantonština]]. V kantonštině běžně vysílají hongkongské televizní kanály, zatímco např. hlášení v metru jsou trojjazyčná: kantonsky, čínsky a anglicky. Nápisy jsou pouze dvojí čínsko-anglické, protože tytéž tradiční čínské znaky lze přečíst kantonsky i mandarínsky. Na rozdíl od většiny čínského území se v Hongkongu stále většinou používají [[tradiční znaky]]. [111] => [112] => == Ekonomika == [113] => [[Soubor:Hong Kong Island Skyline 2009.jpg|náhled|300px|Central je důležité obchodní centrum v Hong Kongu]] [114] => Hongkong má jednu z [[liberalismus|nejliberálnějších]] [[ekonomika|ekonomik]] světa. Je to jedno z nejdůležitějších světových středisek [[banka|bankovnictví]] a obchodu. Zdejší přístav patří k [[Seznam největších přístavů kontejnerové námořní dopravy|nejvytíženějším přístavům kontejnerové námořní dopravy]] na světě. Zdejší [[mezinárodní letiště Hongkong]] je významným uzlem letecké dopravy v Asii. [115] => [116] => [[Ekonomika]] Hongkongu je vysoce rozvinutá ekonomika [[Volný trh|volného trhu]] charakterizovaná nízkým zdaněním, téměř volným obchodem s přístavy a zavedeným mezinárodním finančním trhem.{{Citace monografie [117] => | příjmení = Mizuoka, Fujio, 1951- [118] => | titul = Contrived Laissez-Faireism : the politico-economic structure of British colonialism in Hong Kong [119] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1029352543 [120] => | místo = Cham, Switzerland [121] => | počet stran = 1 online resource [122] => | isbn = 978-3-319-69793-2 [123] => | isbn2 = 3-319-69793-5 [124] => | oclc = 1029352543 [125] => }} Měnou je [[hongkongský dolar]]. Tato měna je vázána na [[americký dolar]].{{Citace periodika [126] => | titul = Global Financial Stability Report, April 2018: A Bumpy Road Ahead [127] => | periodikum = Global Financial Stability Report [128] => | datum vydání = 2018-04-18 [129] => | issn = 1729-701X [130] => | doi = 10.5089/9781484338292.082 [131] => | url = http://dx.doi.org/10.5089/9781484338292.082 [132] => | datum přístupu = 2019-11-28 [133] => }} Úrokové sazby určují jednotlivé banky v Hongkongu, aby zajistily, že jsou řízeny trhem.{{Citace periodika [134] => | titul = New York Times, Washington Post examine science's bird flu dilemma [135] => | periodikum = Physics Today [136] => | datum vydání = 2012-01-05 [137] => | issn = 1945-0699 [138] => | doi = 10.1063/pt.4.0219 [139] => | url = http://dx.doi.org/10.1063/pt.4.0219 [140] => | datum přístupu = 2019-11-28 [141] => }} Jako finanční regulační orgán funguje hongkongský měnový úřad.{{Citace periodika [142] => | příjmení = Chiu [143] => | jméno = Peter [144] => | titul = Hong Kong’s Banking Industry Facing Keen Competition [145] => | periodikum = China Perspectives [146] => | datum vydání = 2003-04-15 [147] => | ročník = 2003 [148] => | číslo = 2 [149] => | issn = 2070-3449 [150] => | doi = 10.4000/chinaperspectives.260 [151] => | url = http://dx.doi.org/10.4000/chinaperspectives.260 [152] => | datum přístupu = 2019-11-28 [153] => }} [154] => [155] => Index ekonomické svobody hodnotí Hongkong jako zemi s nejvyšším stupněm ekonomické svobody již od vzniku indexu v roce 1995.{{Citace monografie [156] => | příjmení = Heritage Foundation (Washington, D.C.) Wall Street Journal (Firm) [157] => | titul = Index of economic freedom [158] => | url = http://worldcat.org/oclc/50436010 [159] => | vydavatel = Heritage Foundation [160] => | oclc = 50436010 [161] => }} Ekonomika Hongkongu je řízena pozitivním neintervencionismem a je vysoce závislá na mezinárodním obchodu. Z tohoto důvodu je považováno za jedno z nejvýhodnějších míst pro založení společnosti.{{Citace monografie [162] => | příjmení = McMahon [163] => | jméno = Fred [164] => | titul = Economic Freedom (Fraser Institute and Heritage Foundation) [165] => | url = http://dx.doi.org/10.1007/978-94-007-0753-5_819 [166] => | vydavatel = Springer Netherlands [167] => | místo = Dordrecht [168] => | strany = 1795–1799 [169] => | isbn = 978-94-007-0752-8 [170] => | isbn2 = 978-94-007-0753-5 [171] => }} [172] => [173] => Hongkongská ekonomika má několik silných stránek. Mezi ně patří zdravý bankovní systém, prakticky žádný veřejný dluh, [[devizové rezervy]], které činí kolem 408 miliard dolarů, silný právní systém s přísnými protikorupčními opatřeními a úzké vazby na pevninskou [[Čína|Čínu]].{{Citace elektronického periodika [174] => | titul = State Department, Hong Kong to Secretary of State, February 19, 1966, Top Secret, State Department FOIA. [175] => | periodikum = U.S. Intelligence on Asia, 1945-1991 [176] => | url = http://dx.doi.org/10.1163/9789004346185.usao-07_184 [177] => | datum přístupu = 2019-11-28 [178] => }} [[Burza]] v Hongkongu je příznivá pro mezinárodní firmy. Spolu s kapitálovým trhem v [[Asie|Asii]], jeho velikostí, předpisy a finančními nástroji, je srovnatelná s trhy v Londýně a New Yorku.{{Citace periodika [179] => | příjmení = Durkin [180] => | jméno = Mark [181] => | titul = Financial Services Marketing20011Tina Harrison. Financial Services Marketing. London: Financial Times Management, {{ISBN|0273632973}} US$52.50 (hb) [182] => | periodikum = International Journal of Bank Marketing [183] => | datum vydání = 2001-02 [184] => | ročník = 19 [185] => | číslo = 1 [186] => | strany = 48–49 [187] => | issn = 0265-2323 [188] => | doi = 10.1108/ijbm.2001.19.1.48.1 [189] => | url = http://dx.doi.org/10.1108/ijbm.2001.19.1.48.1 [190] => | datum přístupu = 2019-11-28 [191] => }}{{Citace monografie [192] => | příjmení = Tyler [193] => | jméno = Pamela [194] => | titul = Boggs, Lindy (13 March 1916–27 July 2013) [195] => | url = http://dx.doi.org/10.1093/anb/9780198606697.article.0700864 [196] => | vydavatel = Oxford University Press [197] => | edice = American National Biography Online [198] => }} [199] => [200] => Hrubý domácí produkt Hongkongu mezi lety 1961 a 1997 vzrostl 180krát. Ve stejném časovém rámci také vzrostl [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele 87krát.{{Citace monografie [201] => | příjmení = Yeung, Rikkie. [202] => | titul = Moving millions : the commercial success and political controversies of Hong Kong's railways [203] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/650604627 [204] => | vydavatel = Hong Kong University Press [205] => | místo = Hong Kong [206] => | počet stran = 1 online resource (315 pages) [207] => | isbn = 978-988-8052-57-8 [208] => | isbn2 = 988-8052-57-8 [209] => | oclc = 650604627 [210] => }} Ekonomika Hongkongu je o něco větší než izraelská nebo irská{{Citace periodika [211] => | příjmení = International Monetary Fund [212] => | titul = World Economic Outlook, April 2011: Tensions from the Two-Speed Recovery: Unemployment, Commodities, and Capital Flows [213] => | periodikum = World Economic Outlook [214] => | datum vydání = 2011 [215] => | issn = 1020-1343 [216] => | doi = 10.5089/9781616350994.081 [217] => | url = http://dx.doi.org/10.5089/9781616350994.081 [218] => | datum přístupu = 2019-11-28 [219] => }} a [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele v paritě kupní síly bylo v roce 2011 šesté nejvyšší na světě, vyšší než Spojené státy a Nizozemsko a mírně nižší než Brunej. V roce 2009 se reálný [[hospodářský růst]] Hongkongu v důsledku globálního finančního chaosu snížil o 2,8 %.{{Citace monografie [220] => | titul = Russia Economic Report, No. 41, June 2019 [221] => | url = http://dx.doi.org/10.1596/31933 [222] => | vydavatel = World Bank [223] => }} Koncem 20. století byl Hongkong sedmým největším přístavem na světě a druhý co do propustnosti kontejnerů do New Yorku a Rotterdamu. Hongkong je řádným členem Světové obchodní organizace.{{Citace monografie [224] => | příjmení = Wu [225] => | jméno = Chien-Huei [226] => | titul = Neither National Nor International: Trade Dispute Resolution between Taiwan and Hong Kong and Macau [227] => | url = http://dx.doi.org/10.1163/9789004208995_010 [228] => | vydavatel = Brill {{!}} Nijhoff [229] => | isbn = 978-90-04-20898-8 [230] => | isbn2 = 978-90-04-20898-8 [231] => }} [232] => [233] => === Burza === [234] => S [[Tržní kapitalizace|tržní kapitalizací]] přibližně 3,732 bilionu dolarů v polovině roku 2017 je Hongkongská burza šestá největší na světě. V roce 2006 byla hodnota počátečních veřejných nabídek ([[IPO]]) provedených v Hongkongu druhá nejvyšší na světě hned po Londýnu.{{Citace monografie [235] => | titul = Rawsthorn, Alice, (born 15 Nov. 1958), Design Critic, International New York Times (formerly International Herald Tribune), since 2006 [236] => | url = http://dx.doi.org/10.1093/ww/9780199540884.013.u45328 [237] => | vydavatel = Oxford University Press [238] => }} V roce 2009 Hongkong získal 22 procent kapitálu IPO a stal se největším centrem IPO na světě.{{Citace periodika [239] => | příjmení = Spalding [240] => | jméno = B. J. [241] => | titul = 39 IPOs Raise $1.2 Billion [242] => | periodikum = Nature Biotechnology [243] => | datum vydání = 1992-03 [244] => | ročník = 10 [245] => | číslo = 3 [246] => | strany = 238–240 [247] => | issn = 1087-0156 [248] => | doi = 10.1038/nbt0392-238 [249] => | url = http://dx.doi.org/10.1038/nbt0392-238 [250] => | datum přístupu = 2019-11-28 [251] => }} Burza má 10. největší obrat na světě a třetí největší v Číně. [252] => [253] => === Ekonomická predikce === [254] => Od vzniku samostatného státu v roce 1997 byla hospodářská budoucnost Hongkongu mnohem více vystavena výzvám hospodářské globalizace a přímé konkurenci měst v Číně. Zejména Šanghaj tvrdil, že má geografickou výhodu. Vláda v Šanghaji snila o tom, že se město stane hlavním čínským hospodářským centrem již v roce 2010. Cílem je umožnit Šanghaji dohnat New York do roku 2040–2050.{{Citace monografie [255] => | titul = Globalization and urban development [256] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/262677806 [257] => | vydavatel = Springer [258] => | místo = Berlin [259] => | počet stran = 1 online resource (x, 321 pages) [260] => | isbn = 978-3-540-28351-5 [261] => | isbn2 = 3-540-28351-X [262] => | oclc = 262677806 [263] => }} [264] => [265] => === Sociální situace === [266] => Mezinárodní hranice chudoby je peněžní prahová hodnota, pod kterou je jednotlivec považován za člověka žijícího v chudobě. Tato prahová hodnota se vypočítá pomocí [[Parita kupní síly|parity kupní síly]].{{Citace elektronického periodika [267] => | titul = Income poverty depth by age: older vs. total population, 2016 or latest available year [268] => | periodikum = dx.doi.org [269] => | url = http://dx.doi.org/10.1787/8fd2ffe7-en [270] => | datum vydání = 2019-11-27 [271] => | datum přístupu = 2019-11-28 [272] => }} Podle [[Světová banka|Světové banky]] byla linie pro mezinárodní chudobu naposledy aktualizována v říjnu 2015, kdy byla zvýšena z 1,25 USD na den na 1,90 USD na den.{{Citace monografie [273] => | titul = Philippines Quarterly Update, January 2011 [274] => | url = http://dx.doi.org/10.1596/27243 [275] => | vydavatel = World Bank [276] => }} Zvýšení této prahové hodnoty pomáhá zohlednit změny životních nákladů, které přímo ovlivňují schopnost jednotlivců získat základní potřeby napříč zeměmi. Vzhledem k tomu, že Hongkong je jedním z největších a nejdražších měst na světě, není divu, že část populace žije v chudobě. [277] => [278] => Nedávné údaje ukazují, že 1,37 milionu lidí žije pod hranicí chudoby a snaží se přežít s 4 000 HK $ (510 USD) za měsíc pro domácnost jedné osoby, 9 800 HK pro výdělek domácnosti dvou osob a 15 000 HK pro tři osoby v domácnosti.{{Citace monografie [279] => | titul = Rafferty, Kevin Robert, (born 5 Nov. 1944), Editor in Chief, PlainWords Media, London, Hong Kong and Osaka, since 2003; Columnist, South China Morning Post, Hong Kong, The Japan Times, Tokyo, since 2006 [280] => | url = http://dx.doi.org/10.1093/ww/9780199540884.013.u31782 [281] => | vydavatel = Oxford University Press [282] => }} Míra chudoby v Hongkongu dosáhla vysokého čísla 20,1%, ale nedávné úsilí vládních programů toto číslo snížilo na 14,7%.{{Citace monografie [283] => | příjmení = Wong [284] => | jméno = Yue Chim Richard [285] => | titul = The Challenge of Poverty, Near-Poverty, and Inequality in 21st-Century Hong Kong [286] => | url = http://dx.doi.org/10.5790/hongkong/9789888390625.003.0040 [287] => | vydavatel = Hong Kong University Press [288] => | isbn = 978-988-8390-62-5 [289] => | isbn2 = 978-988-8390-37-3 [290] => }} [291] => [292] => V prosinci 2012 byla obnovena Komise pro chudobu (CoP), aby předešla a zmírnila chudobu. Byly ji přiděleny 3 základní funkce; analyzovat situaci v oblasti chudoby, pomáhat při formulaci politiky a hodnotit účinnost politiky. [[Sociální dávky]] byly připisovány ke zmírnění velké části chudoby, ale míra, ve které byla chudoba zmírněna, je stále sporná. Ačkoli tyto dávky udržují domácnosti nad hranici chudoby, stále se snaží splňovat určité standardy, protože životní náklady v Hongkongu neustále rostou. [293] => [294] => Ve spojení s těmito sociálními dávkami se zákonná [[minimální mzda]] v posledních 10 letech podruhé zvýšila. Zákonná minimální mzda (SMW) vznikla 1. května 2011 a sazba SMW byla od května 2017 34,5 HK $ za hodinu. Legislativní rada v Hongkongu naposledy schválila revizi sazby SMW, aby se zvýšila na 37,5 HK $ za hodinu, tato suma je platná od 1. května 2019.{{Citace periodika [295] => | příjmení = Schulman [296] => | jméno = Jason [297] => | titul = Next Labour? Changes in British Union-Labour Party Relations since the Election of Tony Blair [298] => | periodikum = Employee Responsibilities and Rights Journal [299] => | datum vydání = 2019-03-28 [300] => | ročník = 31 [301] => | číslo = 2 [302] => | strany = 115–130 [303] => | issn = 0892-7545 [304] => | doi = 10.1007/s10672-019-09331-0 [305] => | url = http://dx.doi.org/10.1007/s10672-019-09331-0 [306] => | datum přístupu = 2019-11-28 [307] => }} Ačkoli celkové statistiky Hongkongu ukazují klesající chudobu, dětská chudoba se v poslední době zvýšila o 3,3%, až na celkem 23,1%, v důsledku větších domácností konkrétněji dětí, které zůstávají se svými staršími rodiči.{{Citace monografie [308] => | příjmení = Cheung [309] => | jméno = Anne S Y [310] => | titul = Hong Kong press coverage of China–Taiwan cross-straits tension [311] => | url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203222775_chapter_13 [312] => | vydavatel = Taylor & Francis [313] => | místo = Abingdon, UK [314] => | strany = 210–225 [315] => | isbn = 978-0-203-29791-9 [316] => | isbn2 = 978-0-203-22277-5 [317] => }} S předpokládaným zpomalením hospodářského růstu v následujících letech se chudoba stává stále naléhavější otázkou. [318] => [319] => Kromě výhody pro mladou generaci prostřednictvím sociálních dávek a zvyšování minimální mzdy byly zavedeny rozšířené příspěvky pro seniory s cílem zvýšit jednorázové příjmy starší populace, která již nemůže pracovat. Od 1. února 2019 se částka splatná za měsíc za způsobilou starší populaci stala 1 385 HK ve snaze zvýšit příjmy domácností žijící se staršími nájemníky. Přestože se Hongkong stal jedním z největších rostoucích měst na světě, velká část populace se snaží udržet krok s rostoucími životními náklady. [320] => [321] => Jedním z největších problémů ovlivňujících rodiny s nízkými příjmy je dostupnost bydlení. Během posledního desetiletí se ceny rezidenčních nemovitostí v Hongkongu zvýšily téměř na 242% a růst se konečně letos začíná zpomalovat.{{Citace monografie [322] => | titul = Global Property Markets and Real Estate Cycles [323] => | url = http://dx.doi.org/10.1002/9781444347289.ch2 [324] => | vydavatel = Wiley-Blackwell [325] => | místo = Oxford, UK [326] => | strany = 32–93 [327] => | isbn = 978-1-4443-4728-9 [328] => | isbn2 = 978-1-4443-6195-7 [329] => }} Vzhledem k tomu, že bydlení je základní nutností, ceny neustále rostly, zatímco jednorázové příjmy zůstávají prakticky nezměněny. S klesajícím množstvím dostupného bydlení je pro rodiny mnohem těžší najít domovy ve své domovské zemi. Programy veřejného bydlení byly realizovány vládou, ale opožděná výstavba a rostoucí čekací seznamy nepomohly v takové míře, v jaké se plánovalo. Nedávné výsledky z think-tanku v Hongkongu ukazují, že do roku 2022 by mohl průměrný občan čekat až 6 let na veřejné bydlení.{{Citace monografie [330] => | titul = Grain Transportation Report, April 18, 2019 [331] => | url = http://dx.doi.org/10.9752/ts057.04-18-2019 [332] => }} Průzkumy ukazují, že dostupnost bydlení klesla, což nutilo domácnosti utrácet více za přístřeší a méně za jiné potřeby. Tyto problémy mohou vést k horším životním podmínkám a nevyvážené stravě, které představují problémy nejen nad finanční prosperitu. [333] => [334] => == Pamětihodnosti == [335] => Obchodní čtvrtí je [[Kowloon]]. Mezi nejznámější trhy patří [[nefrit]]ový, kde se smlouvá i o ceně polévky v restauraci. Dalšími turistickými atrakcemi jsou například [[chrám]] [[Wong Tai Sin]] nebo Ptačí trh. [336] => [337] => Na jižním výběžku Kowloonu ležící rybářská osada Lei Yeu Mun si zachovala nádech své původní podoby. [338] => Hongkongský park je [[oáza|oázou]] klidu uprostřed města. Jeho součástí jsou nejen zelené zahrady, ale také jezírka s vodními ptáky, [[fontána|fontány]], přírodní restaurace a [[muzeum]] čajů. [339] => [340] => [[Victoria Peak]] je 554 metrů vysoká hora. Je z ní nádherný výhled na zátoky a ostrůvky. [341] => Hongkong je spojen se všemi přilehlými ostrovy prostřednictvím [[trajekt]]ů. [342] => Nádherné pláže se nacházejí na ostrově Lamma, kam nesmějí ani auta. [343] => [344] => Nejvyšší hora je [[Tai Mo Shan]] (957 m), ta má ale nepřístupný vrchol, na kterém se nachází [[meteorologický radar]] a také základna [[Čínská lidová osvobozenecká armáda|čínské armády]]. Nejvyšší přístupnou horou je [[Lantau Peak]] (934 m) na ostrově [[Lantau]]. [345] => [346] => [[Soubor:Hong Kong Harbour Night 2019-06-11.jpg|náhled|střed|600px|Pohled na Hongkong a jeho mrakodrapy z pahorku Victoria Peak (2019)]] [347] => [348] => == Odkazy == [349] => [350] => === Reference === [351] => [352] => [353] => === Související články === [354] => * [[Hongkongská vlajka]] [355] => * [[Oficiální čínské jméno]] [356] => * [[Macao]] [357] => [358] => === Externí odkazy === [359] => * {{Wikislovník|heslo=Hongkong}} [360] => * {{Commonscat}} [361] => * {{Wikizprávy|kategorie=Hongkong}} [362] => * {{Oficiální web}} [363] => * [http://www.travel-images.com/hong-kong.html Hongkong – Fotogalerie] [364] => * [https://web.archive.org/web/20051227100812/http://wwwstud.ira.uka.de/~s_hoff/China/main3_color_320.wmv Videozáznam z demonstrace 1. července 2003] [365] => * [http://www.cestopisy.net/220-cina-hongkong-kam-zajit-a-co-musite-videt.php Hongkong] – kam v Hongkongu zajít a co musíte vidět [366] => [367] => {{Městské státy}} [368] => {{APEC}} [369] => {{Asie}} [370] => {{Čína}} [371] => {{Autoritní data}} [372] => {{Portály|Čína|Geografie}} [373] => [374] => [[Kategorie:Hongkong| ]] [375] => [[Kategorie:Britské kolonie]] [376] => [[Kategorie:Zvláštní administrativní oblasti v Číně]] [377] => [[Kategorie:Autonomní části států]] [378] => [[Kategorie:Města v Číně]] [379] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [380] => [[Kategorie:Městské státy]] [381] => [[Kategorie:Koncese v Číně]] [] => )
good wiki

Hongkong

Hongkong ( kantonsky Hèung-gáwng, doslova Voňavý přístav) je samostatné město a zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky, ležící na pobřeží Jihočínského moře. Hongkong je významné ekonomické a obchodní centrum.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čína','1. červenec','Tai Mo Shan','Lantau','Nová teritoria','kantonština','1997','Macao','Kowloon','Hrubý domácí produkt','angličtina','mezinárodní letiště Hongkong'