Array ( [0] => 15485389 [id] => 15485389 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hrad [uri] => Hrad [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=opevněném feudálním sídle}} [1] => [[Soubor:Krak des Chevaliers (6364696323).jpg|náhled|[[Krak des Chevaliers]], největší z křižáckých hradů na [[Blízký východ|Blízkém východě]] ]] [2] => [[Soubor:Křivoklát - půdorys (Král, 1891).png|náhled|Půdorys Křivoklátu představuje ukázku dispozice hradu s obvodovou zástavbou]] [3] => [[Soubor:Karlstejn.jpg|náhled|[[Karlštejn]]]] [4] => [[Soubor:20180503 Zamek Spiski 2980 DxO.jpg|náhled|[[Spišský hrad]] na Slovensku]] [5] => '''Hrad''' je opevněné [[feudalismus|feudální]] sídlo vystavěné většinou v rozmezí jedenáctého až šestnáctého století. Ve spojení raně středověký hrad označuje [[Raný středověk|raně středověká]] [[hradiště]]. Největším hradem v Česku a zároveň jedním z největších hradů na světě je [[Pražský hrad]]. [6] => [7] => == Typy hradů podle dispozice == [8] => Česká literatura rozlišuje základní typy hradů rozdělené podle rozmístění a vzájemného vztahu budov: [9] => [10] => * [[Hrad přechodného typu]] – skupina hradů na rozhraní mezi raně středověkými hradišti a vrcholně středověkými hrady. Vznikaly obvykle v první polovině [[13. století]], kdy představovaly dočasnou náhradu za plnohodnotné královské hrady. Charakteristické je pro ně mísení prvků obou skupin (hradišť i hradů). Typické je pro ně valové opevnění, ale val je na rozdíl od hradišť tvořen pouze náspem a čelní kamennou zdí. Příkladem jsou [[Tomáš Durdík|Tomášem Durdíkem]] prozkoumané lokality [[Angerbach (hrad)|Angerbach]] u [[Kožlany|Kožlan]] a [[Hlavačov (hrad, Lužná)|Hlavačov]] u [[Rakovník]]a v [[Přemyslovský hvozd|Přemyslovském loveckém hvozdu]], [[Tachov (zámek)|Tachov]], [[Týnec nad Sázavou]]. Existence hradů přechodného typu byla odmítnuta profesorem Lubomírem Konečným nebo historikem [[Vladislav Razím|Vladislavem Razímem]]. [11] => * [[Hrad s obvodovou zástavbou]] – rozměrný, obvykle vícedílný typ královského hradu rozvíjený od 13. století. Hradní budovy tvořily některými svými stranami součást opevnění. Hrady obvykle mívaly jednu nebo více věží bez schopnosti [[Boční palba|flankování]]. Od poloviny 13. století se součástí hradu stává také [[donjon]]. Do této skupiny patří např. [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]], [[Křivoklát]], [[Jindřichův Hradec]], [[Osek (hrad)|Osek]], [[Bezděz (hrad)|Bezděz]], [[Příběnice]] (šlechtický) ad. [12] => * [[Hrad bergfritového typu]] – patří sem jednoduché stavby zejména šlechtických rodů jako například hrad [[Zbiroh]], u kterých stávala v čele hradu útočištná věž – [[bergfrit]], která sloužila jako poslední útočiště obránců hradu. Proto byla převážně přístupná pouze po můstku nebo žebříku, který obránci mohli snadno odstranit. Je to základní typ šlechtického hradu 13. a [[14. století]]. Příklady: [[Hasištejn]], [[Krašov (hrad)|Krašov]] (bergfrit nahrazen [[věžice|věžicí]]), [[Kokořín]], [[Šelmberk]], [[Skalka (hrad a zámek ve Vlastislavi)|Skalka]] [13] => * [[Hrad donjonového typu]] je charakteristický pro první polovinu čtrnáctého století ([[Rabí (hrad)|Rabí]], [[Čejchanov]]). Typicky je tvořen čtverhrannou obytnou věží obehnanou [[Hradba|hradbou]], ale výjimečně se může celý hrad skládat pouze z věže bez opevnění ([[Kunžvart]]). V rozvinutější podobě může být věž doplněna dalšími stavbami ([[Kozí hrádek]]).{{Sfn|Durdík (2002)|s=118}} [14] => * [[Středoevropský kastel]] – hrad s pravidelným půdorysem (obvykle čtvercovým nebo obdélníkovým), [[věž|věžemi]] v nárožích a obvodovou zástavbou. V Čechách je tento dispoziční typ užíván zejména pro stavbu hradů ve městech, kde ho bylo možné snadno vložit do pravidelné parcelní sítě ([[Písek (hrad)|Písek]], [[Kadaň (hrad)|Kadaň]]).{{Sfn|Durdík (2002)|s=523–524}} [15] => * [[Francouzský kastel]] se vyznačuje zejména množstvím obranných (zpravidla okrouhlých) [[Věž|věží]] rozmístěných po obvodu areálu tak, aby umožňovaly tzv. [[flankování]] – základní prvek [[Aktivní obrana|aktivní obrany]]. Do Čech byl tento typ hradů importován ve 13. století, kdy také vznikla většina z příkladů známých na území Česka ([[Týřov]], [[Konopiště]]).{{Sfn|Durdík (2002)|s=133–134}} [16] => * [[Hrad s plášťovou zdí]] – typ bezvěžového hradu, u něhož je hlavním obranným prvkem silná plášťová zeď s průběžným [[Hradební ochoz|ochozem]], za níž jsou skryty budovy hradu.{{Sfn|Durdík (2002)|s=174}} Typickým příkladem jsou hrady [[Lanšperk (hrad)|Lanšperk]] a [[Košumberk]]. [17] => * [[Hrad se štítovou zdí]] – vyznačuje se velice masivní tzv. [[Štítová zeď|štítovou zdí]] chránící zranitelné čelo areálu. V Česku je příkladem [[Ralsko (hrad)|Ralsko]] nebo [[Radkov (hrad)|Radkov]]. [18] => * [[Hrad s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou]] – úsporný typ šlechtického hradu, jehož jádro tvoří palác s přihrazeným nádvořím.{{Sfn|Durdík (2002)|s=173–174}} Typickými zástupci jsou hrady [[Řebřík]], [[Nový Žeberk]], [[Tetín (hrad)|Tetín]] nebo [[Vlčtejn]]. [19] => * [[Hrad blokového typu]] (bloková dispozice) je tvořený donjonem, který přímo navazuje na další palácová křídla. Ta ze tří stran nebo zcela obklopují obvykle malé nádvoří. Mezi nejstarší ukázky tohoto hradního typu z první poloviny čtrnáctého století patří [[Děvín (hrad, Praha 5)|Děvín]] nebo [[Zlenice (hrad)|Zlenice]]. U rozsáhlejších staveb mohla být obytná věž zdvojena ([[Libštejn (hrad)|Libštejn]]) nebo zástavba hradního jádra určitým způsobem rozvolněna ([[Okoř (hrad)|Okoř]], [[Kost (hrad)|Kost]]).{{Sfn|Durdík (2002)|s=69–70}} [20] => * [[Hrad dvoupalácové dispozice]] – [[Hradní jádro|jádro]] hradu je tvořeno dvěma [[palác]]i svírajícími mezilehlé [[nádvoří]]. Tento hradní typ byl módní zejména ve 14. století. Známy jsou jak velmi malé hrady obsahující pouze výše popsané jádro obíhané jednoduchým [[Opevnění|opevněním]] ([[Kožlí (hrad)|Kožlí]]), tak i velmi rozsáhlé a výstavné areály ([[Helfenburk u Bavorova]], [[Dívčí kámen|Dívčí Kámen]]).{{Sfn|Durdík (2002)|s=127}} [21] => [22] => Zvláštním případem hradu je tzv. [[ganerbenburg]], tj. hrad s více samostatnými jádry patřícími různým majitelům a společným vnějším [[Opevnění|opevněním]] ([[Choustník (hrad)|Choustník]], [[Skála (hrad)|Skála u Přeštic]]).{{Sfn|Durdík (2002)|s=142}} [23] => [24] => == Jiná členění == [25] => Další možné členění hradů je podle stavebníka na hrady královské a šlechtické, méně často se staviteli hradů stávala i [[církev]] ([[Blansek]], [[Fulštejn (hrad)|Fulštejn]]), popřípadě bohatí [[Měšťanstvo|měšťané]] (přestavba hradu [[Okoř (hrad)|Okoř]]). [26] => [27] => Někdy jsou též hrady děleny podle polohy na [[skalní hrad|hrady skalní]], [[Jeskyně|jeskynní]], [[Skalní ostroh|ostrožné]], [[Výšinné hrady|výšinné]] nebo [[Vodní hrad|vodní]], jejichž hradby byly obklopené příkopy naplněnými vodou. Bývaly stavěny v rovinatém terénu. Příklady v Česku jsou [[Švihov (hrad)|Švihov]] nebo [[Blatná (zámek)|Blatná]], v zahraničí například [[Loevestein]] v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]. [28] => [29] => == Vývoj hradů v zemích Koruny České == [30] => Jako prvotní fázi hradů na českém území můžeme definovat raně středověké hrady označované nepřesně jako hradiště (hradiska). Jednalo se o území opevněné pomocí zemního valu, který mohl mít rozdílnou konstrukci od prostého sypaného přes roštovou až po komorovou (srubovou). Většinou byl osazen dřevěnou palisádou. Přední strana mohla být zpevněna kamennou plentou (na sucho postavenou zdí). Na vojensky exponovaných místech byl většinou před val předsazen příkop. Do prostoru hradiště se vcházelo branou. Samotný prostor hradiště pak mohl být dále členěn na více prostor, kde na nejchráněnějším místě se nacházela akropole se sídlem majitele nebo správce. [31] => [32] => Podle způsobu osídlení se hradiště dělí na útočištná, která sloužila jako místo obrany v případě nouze bez trvalého osídlení, a trvale osídlená, která mohla dosáhnout až rozměrů prvotních měst. Podle polohy se hradiště dělí na výšinná, nížinná, blatná nebo ostrožná. [33] => [34] => Jako první kamenné hrady začal stavět panovník, následovala církev a pak i šlechta. Ve 14. století existovalo jenom v Čechách téměř 700 hradů. [35] => [36] => V pozdním 14. a na počátku 15. století je i v Česku patrný vývoj směrem k [[Zámek (stavba)|zámku]], kdy palác není stavěn na nejchráněnějším místě, ale dostává se do přední linie ([[Točník (hrad)|Točník]], [[Nový hrad u Kunratic]], [[Krakovec]]). Tento vývoj byl přerušen [[Husitské války|husitskými válkami]], kdy v reakci na vojenské události a masivní nasazení střelných zbraní dochází k různým tendencím – uchýlení se na nedostupné výšiny, vývoj prvních dělostřeleckých věží a bašt až po znovuzavedení zemních valů jako prvních v Evropě. [37] => [38] => == Reference == [39] => [40] => {{Citace monografie [41] => | příjmení = Tomáš [42] => | jméno = Durdík [43] => | titul = Hrady přechodného typu v Čechách [44] => | vydavatel = Agentura Pankrác [45] => | místo = Praha [46] => | rok = 2007 [47] => | počet stran = 286 [48] => | isbn = 978-80-86781-10-5 [49] => | strany = 231–232 [50] => }} [51] => {{Citace elektronické monografie [52] => | titul = Štíty království českého – Jak rostly hrady (1/10) [53] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169631969-stity-kralovstvi-ceskeho/207562235200001-jak-rostly-hrady/ [54] => | vydavatel = Česká televize [55] => | datum_vydání = 2008 [56] => }} [57] => {{Citace monografie [58] => | příjmení = Blažíček [59] => | jméno = Oldřich J. [60] => | příjmení2 = Kropáček [61] => | jméno2 = Jiří [62] => | titul = Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění [63] => | vydání = 1 [64] => | vydavatel = Odeon [65] => | místo = Praha [66] => | rok = 1991 [67] => | počet stran = [68] => | strany = 80 [69] => | isbn = [70] => }} [71] => {{Citace monografie [72] => | příjmení = Durdík [73] => | jméno = Tomáš [74] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [75] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů [76] => | vydavatel = Libri [77] => | místo = Praha [78] => | rok = 2002 [79] => | počet stran = 736 [80] => | isbn = 80-7277-003-9 [81] => | strany = 197–198 [82] => | ref = Durdík (2002) [83] => | typ refu = normální [84] => | poznámka = Dále jen Durdík (2002) [85] => }} [86] => {{Citace monografie [87] => | příjmení = Durdík [88] => | jméno = Tomáš [89] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3 [90] => | vydavatel = Libri [91] => | místo = Praha [92] => | rok = 2008 [93] => | počet stran = 180 [94] => | isbn = 978-80-7277-358-9 [95] => | typ kapitoly = heslo [96] => | kapitola = Hrad se štítovou zdí [97] => | strany = 40 [98] => }} [99] => [100] => [101] => == Literatura == [102] => * {{Citace monografie [103] => | příjmení = Durdík [104] => | jméno = Tomáš [105] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [106] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů [107] => | vydavatel = Libri [108] => | místo = Praha [109] => | rok = 2002 [110] => | počet stran = 736 [111] => | isbn = 80-7277-003-9 [112] => }} [113] => * {{Citace monografie [114] => | příjmení = Plaček [115] => | jméno = Miroslav [116] => | odkaz na autora = Miroslav Plaček [117] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí [118] => | vydavatel = Libri [119] => | místo = Praha [120] => | rok = 2001 [121] => | počet stran = 768 [122] => | isbn = 80-7277-046-2 [123] => }} [124] => * {{Citace monografie [125] => | příjmení = Plaček [126] => | jméno = Miroslav [127] => | příjmení2 = Bóna [128] => | jméno2 = Martin [129] => | titul = Encyklopedie slovenských hradů [130] => | vydavatel = Libri [131] => | místo = Praha [132] => | rok = 2007 [133] => | počet stran = 392 [134] => | isbn = 978-80-7277-333-6 [135] => }} [136] => [137] => == Související články == [138] => * [[Seznam hradů, tvrzí a zřícenin v Česku]] [139] => * [[Obléhání ve středověku]] [140] => [141] => == Externí odkazy == [142] => * {{Commonscat}} [143] => * {{Wikicitáty|téma=Hrad}} [144] => * {{Wikislovník|heslo=hrad}} [145] => * [http://www.hrady.cz/ Podrobný seznam hradů a tvrzí v Čechách a na Slovensku] [146] => * [http://www.slovenskehrady.sk/ Hrady na Slovensku] [147] => * [http://www.hrady-zriceniny.cz/ Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku] [148] => [149] => {{Autoritní data}} [150] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Válka a vojenství}} [151] => [152] => [[Kategorie:Hrady| ]] [153] => [[Kategorie:Historické stavby]] [154] => [[Kategorie:Obytné stavby]] [155] => [[Kategorie:Vojenské stavby]] [] => )
good wiki

Hrad

Blízkém východě Půdorys Křivoklátu představuje ukázku dispozice hradu s obvodovou zástavbou Karlštejn Spišský hrad na Slovensku Hrad je opevněné feudální sídlo vystavěné většinou v rozmezí jedenáctého až šestnáctého století. Ve spojení raně středověký hrad označuje raně středověká hradiště.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Opevnění','Okoř (hrad)','Jindřichův Hradec','Bezděz (hrad)','Šelmberk','Čejchanov','Hrad se štítovou zdí','Středoevropský kastel','Písek (hrad)','Pražský hrad','Hrad donjonového typu','Zvíkov (hrad)'

Čejchanov

Opevnění

Šelmberk