Array ( [0] => 15486654 [id] => 15486654 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hrdějovice [uri] => Hrdějovice [3] => Hrdějovice - obecní úřad.jpg [img] => Hrdějovice - obecní úřad.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Hrdějovice jsou malebná obec nacházející se v okrese České Budějovice, která se pyšní svou bohatou historií a přátelskou atmosférou. Obec má přibližně 1 200 obyvatel a je součástí krásné jihočeské krajiny, která láká k objevování. Historie Hrdějovic sahá až do středověku, což dokládají architektonické památky a zachovalé tradice. V obci najdeme příjemné místo k životu, které nabízí jak klidné prostředí pro rodiny, tak i různé aktivity pro mladé a starší. Místní obyvatelé jsou hrdí na své místo a aktivně se zapojují do komunitního života. V obci se pravidelně konají kulturní a společenské akce, které posilují soudržnost místní komunity a přitahují návštěvníky ze širokého okolí. Pro milovníky přírody je blízkost lesa a řeky výzvou k nádherným procházkám a sportovním aktivitám, což dělá z Hrdějovic ideální místo pro odpočinek i aktivní trávení volného času. Hrdějovice jsou také dobře dostupné z Českých Budějovic, což z nich činí atraktivní místo pro dojíždějící, kteří chtějí spojit klid vesnického života s možnostmi městského vyžití. Tato obec je příkladem harmonie mezi tradicí a moderním životem, což z ní činí ideální místo pro život a setkávání. [oai_cs_optimisticky] => Hrdějovice jsou malebná obec nacházející se v okrese České Budějovice, která se pyšní svou bohatou historií a přátelskou atmosférou. Obec má přibližně 1 200 obyvatel a je součástí krásné jihočeské krajiny, která láká k objevování. Historie Hrdějovic sahá až do středověku, což dokládají architektonické památky a zachovalé tradice. V obci najdeme příjemné místo k životu, které nabízí jak klidné prostředí pro rodiny, tak i různé aktivity pro mladé a starší. Místní obyvatelé jsou hrdí na své místo a aktivně se zapojují do komunitního života. V obci se pravidelně konají kulturní a společenské akce, které posilují soudržnost místní komunity a přitahují návštěvníky ze širokého okolí. Pro milovníky přírody je blízkost lesa a řeky výzvou k nádherným procházkám a sportovním aktivitám, což dělá z Hrdějovic ideální místo pro odpočinek i aktivní trávení volného času. Hrdějovice jsou také dobře dostupné z Českých Budějovic, což z nich činí atraktivní místo pro dojíždějící, kteří chtějí spojit klid vesnického života s možnostmi městského vyžití. Tato obec je příkladem harmonie mezi tradicí a moderním životem, což z ní činí ideální místo pro život a setkávání. ) Array ( [0] => {{Neověřeno}}{{Infobox - česká obec [1] => | název = Hrdějovice [2] => | status = obec [3] => | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] [4] => | NUTS3 = CZ031 [5] => | okres = České Budějovice [6] => | obec s rozšířenou působností = [[České Budějovice]] [7] => | pověřená obec = [[České Budějovice]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Hrdějovice [10] => | počet katastrálních území = 1 [11] => | PSČ = 373 61 [12] => | počet ZSJ = 2 [13] => | počet částí obce = 2 [14] => | adresa = Dlouhá 221
373 61 Hrdějovice [15] => | starosta = Petr Stejskal [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | web = http://www.hrdejovice-opatovice.cz [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = obec.hrdejovice@c-mail.cz [20] => | mapa = Hrdejovice CB CZ.png [21] => }} [22] => '''Hrdějovice''' (v místním nářečí a do roku 1923 oficiálně '''''Hrdějice''''', {{Vjazyce2|de|''Hartowitz''}}) jsou [[obec]] v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], ležící 5 km severně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Historie == [25] => Na území obce je doloženo [[pravěk]]é osídlení z doby [[Knovízská kultura|knovízské kultury]]. [[První písemná zmínka]] o vsi pochází z roku [[1350]], kdy budějovický farář prodával nedaleký dvůr „směrem k Hrdějovicím“ (''versus Herdawicz''). Název pochází zřejmě podle osoby Hrdibora či Hrděje. V roce 1378 jsou jak Hrdějovice (''Hrdywiczi''), tak Opatovice (''Opatowiczi'') jmenovány ve výčtu vesnic, které spolu s městečkem [[Lišov]]em král [[Karel IV.]] zastavil Janovi [[Leuchtenberkové#Lankrabata|z Leuchtenberka]]. Až do zániku feudálního zřízení náležely Hrdějovice s Opatovicemi k [[Hluboká nad Vltavou|hlubockému]] panství, jehož posledními držiteli byli od roku 1661 [[Schwarzenbergové]]. [26] => [27] => Přes Hrdějovice vedla původní silnice z Českých Budějovic na Tábor, na které se někdy nacházely v kolejích kousky [[jantar]]u. V polovině 18. století byla silnice přeložena do míst dnešního [[Borek (okres České Budějovice)|Borku]]. [28] => [29] => Po zrušení poddanství se Hrdějovice (tehdy zvané ''Hrdějice'', německy ''Hartowitz'') roku 1850 staly samostatnou obcí, jíž zůstávají podnes. Tato obec na počátku zahrnovala i vsi Opatovice a [[Nemanice (České Budějovice)|Nemanice]]. Opatovice pak bývaly na čas oddělené coby obec s vlastní samosprávou v letech 1907–1943 a 1945–1960. Nemanice byly postoupeny městu České Budějovice v roce 1954. V roce 1954 byla část hrdějovického katastrálního území převedena na nově vzniklou obec [[Borek (okres České Budějovice)|Borek]]. [30] => [31] => V roce 1950 bylo založeno JZD, 1968 zaveden vodovod a od roku 1983 zajíždí do Hrdějovic českobudějovická MHD. Od roku 2000 má obec vlastní znak. [32] => [33] => == Obecní správa == [34] => [35] => === Místní části === [36] => [[Soubor:CB Hrdějovice.png|náhled|vlevo|Katastrální území Hrdějovic]] [37] => [38] => Obec Hrdějovice se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území ''Hrdějovice''. [39] => * '''Hrdějovice''' (431 domů, 1 434 obyvatel) [40] => * [[Opatovice (Hrdějovice)|Opatovice]] (31 domů, 44 obyvatel) [41] => K Hrdějovicím přísluší též samota [[Nová Obora]]. [42] => [43] => ''(údaje dle sčítání lidu roku 2001)'' [44] => [45] => === Představitelé obce === [46] => [[Soubor:Hrdějovice - obecní úřad.jpg|náhled|Obecní úřad Hrdějovice]] [47] => {| class="wikitable" [48] => |Rok [49] => |Jméno [50] => |Bydliště [51] => |Povolání [52] => |Funkce [53] => |Pol. strana [54] => |- [55] => |1795 [56] => |Jakub Krypl [57] => |č.p. 6 [58] => | [59] => |rychtář [60] => | [61] => |- [62] => |1800–1803 [63] => |Matěj Škérl [64] => |č.p. 4 [65] => | [66] => |rychtář [67] => | [68] => |- [69] => |1803 [70] => |Antonín Král [71] => | [72] => | [73] => |rychtář [74] => | [75] => |- [76] => |1804 [77] => |Matěj Škérl [78] => |č.p. 4 [79] => | [80] => |rychtář [81] => | [82] => |- [83] => |1805–1810 [84] => |Martin Klabouch [85] => |č.p. 3 [86] => | [87] => |rychtář [88] => | [89] => |- [90] => |1866 [91] => |Josef Fencl zvaný Kukačka [92] => |č.p. 13 [93] => | [94] => |starosta [95] => | [96] => |- [97] => |1895–1898 [98] => |Jan Křiváček [99] => | [100] => | [101] => |starosta [102] => | [103] => |- [104] => |1898–1907 [105] => |Jan Turek [106] => | [107] => | [108] => |starosta [109] => | [110] => |- [111] => |1907–1910 [112] => |František Šimek [113] => | [114] => | [115] => |starosta [116] => | [117] => |- [118] => |1910–1919 [119] => |Jan Turek [120] => | [121] => | [122] => |starosta [123] => | [124] => |- [125] => |1919–1923 [126] => |František Rehanzl [127] => | [128] => |rolník [129] => |starosta [130] => |soc. dem. [131] => |- [132] => |1923–1928 [133] => |František Lonský [134] => |č.p. 57 [135] => |železniční zřízenec [136] => |starosta [137] => | [138] => |- [139] => |1928–1945 [140] => |Václav Křiváček zvaný Šonka [141] => |č.p. 14 [142] => |rolník [143] => |starosta [144] => |ČSL [145] => |- [146] => |1945–1946 [147] => |František Bláha [148] => | [149] => | [150] => |předseda MNV [151] => |nár. soc. [152] => |- [153] => |1946–1949 [154] => |Jan Aufrecht [155] => | [156] => | [157] => |předseda MNV [158] => |KSČ [159] => |- [160] => |1949 [161] => |Karel Palma [162] => | [163] => | [164] => |předseda MNV [165] => |KSČ [166] => |- [167] => |1949 [168] => |Matěj Švec [169] => | [170] => | [171] => |předseda MNV [172] => |soc. dem., KSČ [173] => |- [174] => |1949–1951 [175] => |Josef Krebs [176] => | [177] => |dělník [178] => |předseda MNV [179] => |KSČ [180] => |- [181] => |1951 [182] => |Stanislav Brůžek [183] => | [184] => | [185] => |pověřený před. [186] => |Čsl. str. socialistická [187] => |- [188] => |1951–1954 [189] => |Josef Bláha [190] => | [191] => | [192] => |předseda MNV [193] => |KSČ [194] => |- [195] => |1954–1957 [196] => |Alois Remta [197] => | [198] => | [199] => |předseda MNV [200] => |KSČ [201] => |- [202] => |1957–1960 [203] => |Ladislav Valenta [204] => | [205] => | [206] => |předseda MNV [207] => |KSČ [208] => |- [209] => |1960–1964 [210] => |Josef Turek [211] => | [212] => | [213] => |předseda MNV [214] => |KSČ [215] => |- [216] => |1964–1976 [217] => |Jaroslav Hlavatý [218] => |č.p. 42 [219] => | [220] => |předseda MNV [221] => |KSČ [222] => |- [223] => |1976–1986 [224] => |Jan Škrdle [225] => | [226] => | [227] => |předseda MNV [228] => |KSČ [229] => |- [230] => |1986–1990 [231] => |Josef Sázel [232] => | [233] => | [234] => |předseda MNV [235] => | [236] => |- [237] => |1990–2002 [238] => |Jiří Brož [239] => |Těšín [240] => |zootechnik [241] => |starosta [242] => |OF, Sdruž. nez. kan. [243] => |- [244] => |2002–2006 [245] => |Jan Černoch [246] => |Luční [247] => |zahradník [248] => |starosta [249] => |KDU-ČSL [250] => |- [251] => |2006–2014 [252] => |Jana Lepičová [253] => |Těšín [254] => | [255] => |starostka [256] => |Slavoj Hrd.,ODS [257] => |- [258] => |2014–2018 [259] => |Jiří Krupička [260] => |Luční [261] => |podnikatel [262] => |starosta [263] => |SNK Pro Hrdějovice{{Citace elektronického periodika [264] => | titul = Hrdějovice – výsledky voleb • Komunální volby 2018 [265] => | url = https://www.irozhlas.cz/volby/komunalni-volby-2018/hrdejovice-544558 [266] => | periodikum = iROZHLAS [267] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [268] => | vydavatel = Český rozhlas [269] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [270] => | datum přístupu = 2019-10-23 [271] => | jazyk = cs [272] => }} [273] => |- [274] => |od 2018 [275] => |Radka Šulistová [276] => | [277] => |vysokoškolská učitelka [278] => |starostka [279] => |HRDĚ 37361 [280] => |} [281] => [282] => == Pamětihodnosti == [283] => [[Soubor:Hrdějovice, Těšín, well (01).jpg|náhled|vpravo|upright|Studánka na Těšíně]] [284] => [[Soubor:Hrdějovice čp17.jpg|náhled|Stavení čp. 17 ve stylu [[Selské baroko|selského baroka]]]] [285] => [286] => * Kaple na návsi, barokní z poloviny 18. století, upravena 1876. Tehdy se koupil za 60 zlatých křížek, který dnes stojí před kaplí. V kapli je oltářík s točenými sloupky, který kryje ubrus s výšivkou prosby ke svatému Janu Nepomuckému. Původně se v kapli sloužily dvakrát do roka mše svaté: jednak na svátek sv. Linharta, patrona dobytka a jednak na sv. Floriána, patrona hasičů. V současnosti se v kapli slouží mše svatá na svátek svatého Jana Nepomuckého, který je vnímán jako patron kaple a ob rok na svátek svatého Bartoloměje, jehož slavnost připadá na období těsně po žních. [287] => * Poutní [[Kaple Panny Marie Lurdské (Hrdějovice)|kaple Panny Marie Lurdské]] v místní části Těšín s léčivou studánkou, známá také jako kaple na Těšíně. Původní kaple postavena před rokem 1770, zbořena byla za josefínských reforem. Počátkem 19. století byla postavena nová kaplička a v letech 1888–1889 nynější novogotická kaple Panny Marie Těšínské. O stavbu této kaple se zasloužily především kongregace bratří a sester Nejsvětější Svátosti, sídlící v Českých Budějovicích v Žižkově a Lipenské ulici. Stromořadí před kapli bylo vysázeno v roce 1946. V letech 2014–2015 byla na náklady obce nově upravena studánka s pramenem léčivé vody vedle poutní kaple. Původně se v kapli slavila pouť na svátek Jména Panny Marie, nyní se v ní slaví ob rok pouť na svatého Bartoloměje (střídá se s návesní kaplí). [288] => * Výklenková kaplička svatého Rocha na křižovatce Hlubocké a Těšínské ulice. Postavena v 18. století, opravena v roce 1995. [289] => * Pomník Antonína Švehly na návsi. Pomník akademického sochaře Václava Duška z Tábora byl slavnostně odhalen v roce 1938. Na jeho vzniku mělo zásluhu Sdružení republikánského dorostu a zaštítil ho předseda republikánské strany, poslanec Beran. Plastika s Antonínem Švehlou byla odstraněna ze žulového podstavce v roce 1947. Znovuobnoven byl pomník v roce 1997. Repliku plastiky vytvořil syn autora, Václav Dušek mladší. Znovuodhalení se konalo v rámci oslav 100. výročí hrdějovického Sboru dobrovolných hasičů. [290] => * [[Orty]], bývalý kaolinový důl severně od vsi [291] => * [[Opatovice (Hrdějovice)|Opatovice]], historická náves [292] => * Pomník obětem [[První světová válka|první světové války]] [293] => * Lidová architektura [294] => * Pomník letecké havárie 18. července 1924, dnes umístěný západně od vsi při železniční trati směr Plzeň poblíž [[České Vrbné|Českého Vrbného]], připomíná smrt vojenských pilotů nadporučíka Františka Křečana a poručíka Jaroslava Vondráška. Pomník byl odhalen v roce 1926, jeho autorem je [[Jan Vítězslav Dušek]].{{Citace monografie [295] => | příjmení = Kovář [296] => | jméno = Daniel [297] => | titul = Letecké neštěstí u Hrdějovic 18. 7. 1924 [298] => | vydání = 1 [299] => | vydavatel = Vojensko-letecká historická společnost [300] => | místo = České Budějovice [301] => | rok vydání = 2014 [302] => | počet stran = 20 [303] => }} [304] => [305] => == Rodáci == [306] => * [[Matyáš Blažek]] (1844–1896), filolog, překladatel a spisovatel. [307] => [308] => == Odkazy == [309] => [310] => === Reference === [311] => [312] => [313] => === Literatura === [314] => * {{Citace monografie [315] => | příjmení = Kovář [316] => | jméno = Daniel [317] => | odkaz na autora = Daniel Kovář [318] => | titul = Českobudějovicko [319] => | svazek = II. Pravý břeh Vltavy [320] => | vydavatel = Veduta [321] => | místo = České Budějovice [322] => | rok = 2008 [323] => | počet stran = 344 [324] => | isbn = 978-80-86829-41-8 [325] => }} [326] => [327] => === Externí odkazy === [328] => * {{Commonscat}} [329] => * {{Oficiální stránky}} [330] => * {{RÚIAN}} [331] => [332] => {{Pahýl}} [333] => {{Části české obce}} [334] => {{Okres České Budějovice}} [335] => {{Autoritní data}} [336] => {{Portály|Geografie|Česko}} [337] => [338] => [[Kategorie:Hrdějovice| ]] [339] => [[Kategorie:Vesnice v okrese České Budějovice]] [340] => [[Kategorie:Obce v okrese České Budějovice]] [341] => [[Kategorie:Sídla v Českobudějovické pánvi]] [342] => [[Kategorie:Sídla v Třeboňské pánvi]] [343] => [[Kategorie:DSO Budějovicko-Sever]] [] => )
good wiki

Hrdějovice

Hrdějovice (v místním nářečí a do roku 1923 oficiálně Hrdějice) jsou obec v Jihočeském kraji, ležící 5 km severně od Českých Budějovic. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Obec má přibližně 1 200 obyvatel a je součástí krásné jihočeské krajiny, která láká k objevování. Historie Hrdějovic sahá až do středověku, což dokládají architektonické památky a zachovalé tradice. V obci najdeme příjemné místo k životu, které nabízí jak klidné prostředí pro rodiny, tak i různé aktivity pro mladé a starší. Místní obyvatelé jsou hrdí na své místo a aktivně se zapojují do komunitního života. V obci se pravidelně konají kulturní a společenské akce, které posilují soudržnost místní komunity a přitahují návštěvníky ze širokého okolí. Pro milovníky přírody je blízkost lesa a řeky výzvou k nádherným procházkám a sportovním aktivitám, což dělá z Hrdějovic ideální místo pro odpočinek i aktivní trávení volného času. Hrdějovice jsou také dobře dostupné z Českých Budějovic, což z nich činí atraktivní místo pro dojíždějící, kteří chtějí spojit klid vesnického života s možnostmi městského vyžití. Tato obec je příkladem harmonie mezi tradicí a moderním životem, což z ní činí ideální místo pro život a setkávání.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'České Budějovice','Borek (okres České Budějovice)','Jihočeský kraj','Opatovice (Hrdějovice)','Soubor:Hrdějovice - obecní úřad.jpg','obec','První písemná zmínka','Knovízská kultura','pravěk','Karel IV.','Soubor:Hrdějovice čp17.jpg','První světová válka'

Obec

Pravěk

Pravěk je druhým hlavním dějinným obdobím za nejstarší paleolitickou kulturou, které se obvykle rozlišuje ve tři podobdobí - starší, střední a mladší pravěk.