Array ( [0] => 15493266 [id] => 15493266 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Humpolec [uri] => Humpolec [3] => Humpolec - 1.jpg [img] => Humpolec - 1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Vysočině|druhý=části města Sušice|rozlišovač=Sušice}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Humpolec [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] [5] => | okres = Pelhřimov [6] => | obec s rozšířenou působností = Humpolec [7] => | pověřená obec = Humpolec [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 396 01 [10] => | počet ZSJ = 24 [11] => | počet částí obce = 12 [12] => | počet katastrálních území = 10 [13] => | adresa = Horní náměstí 300
396 01 Humpolec [14] => | web = http://www.mesto-humpolec.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = urad@mesto-humpolec.cz [17] => | starosta = Ing. Petr Machek (HumpolecGO!) [18] => | starosta aktuální k = 2023 [19] => | NUTS3 = CZ063 [20] => }} [21] => '''Humpolec''' ({{Vjazyce2|de|''Humpoletz''}}, 1939–1945 také ''Gumpolds'') je město v [[Okres Pelhřimov|okrese Pelhřimov]] v [[Kraj Vysočina|kraji Vysočina]], 23 km severozápadně od [[Jihlava|Jihlavy]], přibližně v polovině cesty po dálnici [[Dálnice D1|D1]] mezi [[Brno|Brnem]] a [[Praha|Prahou]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => == Historie == [24] => [[Soubor:Humpolec - kostel sv. Mikuláše a památník A.Hrdličky.jpg|náhled|Kostel sv. Mikuláše a památník A. Hrdličky|vlevo]] [25] => Humpolec je zmiňován v listině krále [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] hlásící se do roku 1219. Tato listina je ale falešná, nicméně byla napsána nejspíše ještě před rokem 1245. [[První písemná zmínka|První spolehlivá písemná zmínka]] o Humpolci tak pochází až z roku 1233.{{Citace monografie [26] => | příjmení = Nečada [27] => | jméno = Václav [28] => | titul = Řečický děkanát a jeho kléru do roku 1436 [29] => | vydání = 1 [30] => | vydavatel = Masarykova univerzita [31] => | místo = Brno [32] => | rok vydání = 2023 [33] => | počet stran = 382 [34] => | strany = 160 [35] => | isbn = 978-80-280-0293-0 [36] => }} Vznikl však zřejmě dříve jako strážní místo na stezce vedoucí z [[Praha|Prahy]] a z jihovýchodních Čech na Moravu; z Humpolce vedla trasa stezky směrem na [[Jihlava|Jihlavu]].{{Citace monografie [37] => | příjmení = Kuthan [38] => | jméno = Jiří [39] => | odkaz na autora = Jiří Kuthan [40] => | titul = Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století [41] => | vydání = 2 [42] => | vydavatel = Růže České Budějovice [43] => | rok vydání = 1977 [44] => | strany = 21 [45] => }} V roce 1233 vlastnil v Humpolci nějaké majetky řád německých rytířů. Ten je tehdy prodal [[Želivský klášter|želivskému klášteru]] a předal mu i práva ke zdejšímu kostelu. Samotnou ves získal nejspíše v této době pravděpodobně od panovníka pražský špitál sv. Františka v Praze patřící [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|řádu křížovníků s červenou hvězdou]].{{Citace periodika [46] => | příjmení = Nečada [47] => | jméno = Václav [48] => | titul = Jihlavská farnost ve světle nejstarších listin [49] => | periodikum = Časopis Matice Moravské [50] => | datum vydání = 2022 [51] => | ročník = 141 [52] => | číslo = 1 [53] => | strany = 18–21 [54] => }} [[Kostel svatého Mikuláše (Humpolec)|Kostel sv. Mikuláše]] je zmiňován v roce [[1233]]; původní [[Gotická architektura v Česku|gotická]] část byla vystavěna asi ve 3. čtvrtině [[13. století]].{{Citace monografie [55] => | příjmení = [56] => | jméno = [57] => | příjmení2 = [58] => | jméno2 = [59] => | titul = Umělecké památky Čech [60] => | vydání = [61] => | vydavatel = Academia [62] => | místo = Praha [63] => | rok vydání = 1977 [64] => | počet stran = [65] => | strany = 480–482 [66] => | svazek = I [67] => | typ svazku = díl [68] => | isbn = [69] => }} Posléze ves patřila [[Páni z Lipé|pánům z Lipé]], [[Páni z Dubé (Benešovici)|pánům z Dubé]], [[Leskovcové z Leskovce|pánům z Leskovce]], [[Trčkové z Lípy|Trčkům a z Lípy]] a [[Páni z Říčan|pánům z Říčan]]. Během [[Husitské války|husitských válek]] město bylo jednou z husitských výsep. [70] => [71] => Mezi 13. a 15. stoletím se v Humpolci těžilo [[stříbro]], později převládlo [[soukenictví]]. V roce 1597 zde byl založen pivovar majitelů [[Herálec (okres Havlíčkův Brod)|heráleckého]] panství, na jehož tradici v roce 1991 navázal podnikatel [[Stanislav Bernard]], když ze zkrachovalého pivovaru vybudoval prosperující rodinný [[Pivovar Bernard|pivovar Bernard]]. [72] => [73] => V roce 1714 postihl Humpolec mor. [74] => [75] => Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] bylo město zkonfiskováno a majiteli se stali [[páni ze Somlsu]]. Následně byl Humpolec v majetku dalších rodů. [76] => [77] => === 19. století === [78] => V roce 1807, kdy Humpolec vlastnil hrabě [[Wolkenstein-Troszburg]], byla tehdejší vesnice povýšena na město. V 19. století byl ve městě velmi rozvinutý soukenický cech a město získalo přezdívku ''Český Manchester''. V roce 1848 ve městě vznikla [[Národní garda (ČSR)|národní garda]] a poslancem za město se stal [[Karel Havlíček Borovský]]. Dne 30. srpna 1862 zde byl založen "Zpěvácký spolek" Čech a Lech.{{Citace elektronického periodika [79] => | titul = O nás :: Čech a Lech [80] => | url = https://cechalech.webnode.cz/o-nas/ [81] => | datum přístupu = 2021-09-11 [82] => }} Dne 1. září 1894 byl Humpolec napojen na železniční síť.{{Citace monografie [83] => | příjmení = Krejčiřík [84] => | jméno = Mojmír [85] => | příjmení2 = [86] => | jméno2 = [87] => | titul = Po stopách našich železnic [88] => | vydavatel = Nadas [89] => | místo = Praha [90] => | rok vydání = 1991 [91] => | strany = 264 [92] => | isbn = 80-7030-061-2 [93] => }} [94] => [95] => === 20. století === [96] => Moderní úpravy města, provedené v letech 1939 a 1941, navrhoval architekt [[Josef Gočár|Josef Gočár.]] V roce 1910 byl ve městě zřízen [[okresní úřad]] [[Okres Humpolec|okresu Humpolec]], město zůstalo okresním až do roku 1960, kdy došlo k reorganizaci státní správy a Humpolec se stal součástí [[Okres Pelhřimov|okresu Pelhřimov]].{{Citace elektronické monografie [97] => | příjmení = [98] => | jméno = [99] => | autor = administrátor stránek [100] => | titul = Historie města [101] => | url = http://www.mesto-humpolec.cz/historie/d-34311/p1=43552 [102] => | vydavatel = Město Humpolec [103] => | místo = Humpolec [104] => | datum vydání = 2003-12-18 [105] => | datum přístupu = 2018-04-18 [106] => }} [107] => [108] => == Společnost == [109] => [110] => === Školství === [111] => Město Humpolec zřizuje jako příspěvkové organizace Mateřskou školu Humpolec, dvě základní školy – Hálkova a Hradská a Základní uměleckou školu Gustava Mahlera. Ve městě jsou tři střední školy. [[Gymnázium dr. A. Hrdličky|Gymnázium dr. Aleše Hrdličky]] bylo založeno v roce 1937 jako městská reálka.{{Citace elektronické monografie [112] => | titul = Historie školy [113] => | vydavatel = Gymnázium Dr. Aleše Hrdličky [114] => | datum_vydání = 2011-01-01 [115] => | datum_přístupu = 2015-02-13 [116] => | url = http://www.gymhu.cz/o-skole [117] => }} Střední škola [[Česká zemědělská akademie v Humpolci, střední škola|Česká zemědělská akademie v Humpolci]] nabízí čtyři maturitní obory – přírodovědné lyceum, agropodnikání (3 specializace: ekologické a konvenční zemědělství, biotechnologie a chov koní a jezdectví), chovatelství a mechanizace a služby. Dále pak vyučuje obory s výučním listem (autoelektrikář, automechanik, karosář, opravář zemědělských strojů, opravářské práce, instalatér, tesař, zedník, jezdec a chovatel koní a zemědělec–farmář. Nabízí i možnosti nástavbového studia zakončeného maturitou ve třech oblastech – autotronik, podnikání a stavební provoz.{{Citace elektronické monografie [118] => | titul = Nabídka studia [119] => | vydavatel = Česká zemědělská akademie [120] => | datum_vydání = 2015-01-01 [121] => | datum_přístupu = 2015-02-13 [122] => | url = http://www.cza-hu.cz/index.php/pro-uchazece/nabidka-oboru-vzdelavani [123] => }} Nachází se zde školní statek Zlatá podkova. Dále tu sídlí soukromá Střední škola informatiky a cestovního ruchu SČMSD Humpolec, kde se vyučují dva maturitní obory (informační technologie, obchodník), dva učební obory zakončené výučním listem (prodavač a kuchař–číšník) a nástavbové studium podnikání.{{Citace elektronické monografie [124] => | titul = Studijní obory [125] => | vydavatel = Střední škola informatiky a cestovního ruchu SČMSD Humpolec [126] => | datum_vydání = 2015-01-01 [127] => | datum_přístupu = 2015-02-13 [128] => | url = http://www.stredniskola.com/new/index.php/studijni-obory [129] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150213150033/http://www.stredniskola.com/new/index.php/studijni-obory [130] => | datum archivace = 2015-02-13 [131] => | nedostupné = ano [132] => }} [133] => [134] => === Struktury === [135] => [136] => Sedm komínů v Humpolci je vyšších než 30 metrů [https://skyscraperpage.com/diagrams/?buildingID=147222,147223,147295,147437,147438,147440,147445,148975] [137] => [138] => {| class="wikitable sortable" [139] => ! název [140] => ! Rok výstavby [141] => ! Výška [142] => ! Souřadnice [143] => ! Poznámky [144] => |- [145] => | Komín továrny DH Dekor || || 89 m || 49,538308 N 15,345824 E || zbourána v roce 2023 [146] => |- [147] => | Komín závodu Brunka Sukno || || 50,5 m || 49.561910 N 15.338097 E || [148] => |- [149] => | Komín Textilky Františka Procházky || 1912 || 47 m || 49,544120 N 15,354721 E || [150] => |- [151] => | Komín ASO || || 45 m || 49,552045 N 15,360526 E || [152] => |- [153] => | Komín humpolecké strojírny || || 45 m || 49,539859 N 15,356862 E || [154] => |- [155] => | Servant Komín || || 42 m || 49,539471 N 15,349510 E || [156] => |- [157] => | Pivovarský komín Bernard || || 40,7 m || 49,539786 N 15,360043 E || vybavena od ledna 2021 veřejnou vyhlídkovou plošinou ve výšce 33 metrů ([[Rozhledna Bernard]]) [158] => |- [159] => | Komín Čemolen || || 37 m || 49,540719 N 15,372520 E || [160] => |} [161] => [162] => === Kultura === [163] => * Městské kulturní a informační středisko – [[Muzeum Dr. Aleše Hrdličky]] – [[Horní náměstí (Humpolec)|Horní náměstí]] 273 [164] => * Výstavní sál – Dolní náměstí 253 [165] => * [[Muzeum vah]] – Pelhřimovská 1054 [166] => * [[Skanzen Zichpil]] [167] => * [[Městská knihovna v Humpolci]] [168] => * [[Muzeum historických vozidel Humpolec]] [169] => * [[Včelařský skanzen v Humpolci]] [170] => * [[Zóna pro umění 8smička]] [171] => *Pěvecký sbor Čech a Lech [172] => [173] => === Sport === [174] => Ve městě se nachází sportovní hala, kde jsou hřiště na badminton, squash a tenis.{{Citace elektronické monografie [175] => | titul = Sportovní hala Humpolec [176] => | vydavatel = Sportovní hala Humpolec [177] => | datum_vydání = 2010-01-01 [178] => | datum_přístupu = 2015-02-13 [179] => | url = http://www.sportovnihalahumpolec.cz/ [180] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150225003423/http://www.sportovnihalahumpolec.cz/ [181] => | datum archivace = 2015-02-25 [182] => | nedostupné = ano [183] => }} [[TJ Jiskra Humpolec]] má 770 členů a 12 oddílů ve sportech: národní házená, košíková, volejbal, moderní gymnastika, stolní tenis, šachy, karate, atletika, taekwondo, turistika, ASPV (sport pro všechny) a jóga. Oddíl hokeje se v roce 2023 osamostatnil. Má k dispozici čtyři sportoviště – sportovní halu, sokolovnu, hřiště pro národní házenou a atletický stadion.{{Citace elektronické monografie [184] => | titul = TJ Jiskra Humpolec [185] => | vydavatel = TJ Jiskra Humpolec [186] => | datum_vydání = 2015-01-01 [187] => | datum_přístupu = 2015-02-13 [188] => | url = http://www.jiskrahumpolec.cz/index.php [189] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150213150509/http://www.jiskrahumpolec.cz/index.php [190] => | datum archivace = 2015-02-13 [191] => | nedostupné = ano [192] => }} Technické služby Humpolec provozují sportovní areál v ulici Okružní, kde se nachází krytý zimní stadion, fotbalová hřiště s umělou a přírodní trávou, letní koupaliště [[Žabák (koupaliště)|Žabák]], skatepark, dva antukové kurty na volejbal a tenis a kurt na plážový volejbal. {{Citace elektronické monografie [193] => | titul = Sportovní areál [194] => | vydavatel = TS Humpolec [195] => | datum_vydání = 2015-01-01 [196] => | datum_přístupu = 2015-02-13 [197] => | url = http://www.tshumpolec.cz/68-Sportovni-areal/ [198] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150224134423/http://tshumpolec.cz/68-Sportovni-areal/ [199] => | datum archivace = 2015-02-24 [200] => | nedostupné = ano [201] => }} [[Automotoklub Zálesí Humpolec]] pořádá [[autokros]]ové závody.{{Citace elektronické monografie [202] => | titul = Historie [203] => | vydavatel = AMK Humpolec [204] => | datum_vydání = 2006-01-01 [205] => | datum_přístupu = 2015-02-13 [206] => | url = http://www.amk-humpolec.cz/index.php?clanek=4 [207] => }} Fotbalový tým [[AFC Humpolec]] hraje v sezoně [[Přebor Kraje Vysočina 2017/18|2017/18]] v [[Přebor Kraje Vysočina|Přeboru kraje Vysočina]] a od sezóny 2018/2019 hraje po 49. letech Moravskoslezskou DIVIZI. [208] => [209] => == Ocenění == [210] => V roce 2017 město získalo ocenění Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost v kategorii veřejný sektor – obce.{{Citace elektronického periodika [211] => | příjmení = Mahel [212] => | jméno = Luděk [213] => | titul = Cena hejtmana patří městu Třebíč a Domovu bez zámku [214] => | periodikum = Třebíčský deník [215] => | vydavatel = VLP [216] => | url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/cena-hejtmana-patri-mestu-trebic-a-domovu-bez-zamku-20170411.html [217] => | datum vydání = 2017-04-11 [218] => | datum přístupu = 2017-04-14 [219] => }} V roce 2018 získalo město Cenu hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost, 3. místo v kategorii veřejný sektor – obce.{{Citace elektronické monografie [220] => | příjmení = Neuwirthová [221] => | jméno = Eva [222] => | titul = Cenu hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost pro rok 2017 získaly firmy B:TECH, MANN + HUMMEL, Střední průmyslová škola Třebíč a město Žďár nad Sázavou [223] => | url = https://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4086760 [224] => | vydavatel = Kraj Vysočina [225] => | místo = Jihlava [226] => | datum vydání = 2018-04-16 [227] => | datum přístupu = 2018-04-18 [228] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180418225934/https://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4086760 [229] => | datum archivace = 2018-04-18 [230] => | nedostupné = ano [231] => }} Město také již poosmé za posledních 10 let vyhrálo krajské ocenění Město pro byznys. [232] => [233] => == Pamětihodnosti == [234] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Humpolci}} [235] => [[Soubor:Věž Evangelického kostela ( Autor J. Blecha z Karlína).jpg|náhled|Evangelický kostel]] [236] => [[Soubor:Humpolec synagoga 5.jpg|náhled|Někdejší [[Synagoga v Humpolci|humpolecká synagoga]]. V roce [[1961]] byla adaptována a dnes je využívána [[Církev československá husitská|husitskou církví]].]] [237] => [[Soubor:Humpolec pivovar 1.jpg|náhled|[[Pivovar Bernard]]]] [238] => * Farní [[Kostel svatého Mikuláše (Humpolec)|kostel svatého Mikuláše]] [239] => * [[Evangelický kostel (Humpolec)|Evangelický kostel]] – stavba z letech [[1861]] a [[1862]] dle plánů stavitele [[Jan Martin|Jana Martina]]. Věž kostela byla dokončena roku [[1891]]. Věž je postavena v [[novogotika|novogotickém slohu]] a stojí na čtyřech pilířích. [240] => * Hřbitovní [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Humpolec)|kostel sv. Jana Nepomuckého]] – stavba z roku [[1869]] vznikla díky sbírkám a darům. Věž byla postavena a interiér vybaven v pozdějších letech. Jde o jednolodní novogotickou stavbu s věží a třemi [[oltář]]i obklopenou [[hřbitov]]em. [241] => * [[Toleranční kostel (Humpolec)|Toleranční kostel]] – pozdně barokní stavba vystavěna roku [[1785]]. Jeden z prvních tolerančních kostelů v [[Čechy|Čechách]]. Následkem stavby tohoto kostela zdejší evangelický sbor získal 53 nových členů. Později kostel upraven zaklenutím oken a proražením vstupu v průčelí kostela. Po stavbě nového evangelického kostela na Českém městě sloužil toleranční kostel převážně jako pohřební. [242] => * Fara (děkanství) – [[baroko|barokní]] stavba z roku [[1732]]. Stěny členěny [[lizéna|lizénovými]] pásy, okna se [[šambrána]]mi, uprostřed v přízemí [[portál (architektura)|portál]] zakončený segmentem.{{Citace monografie [243] => | příjmení = Poche [244] => | jméno = Emanuel [245] => | rok = 1977 [246] => | titul = Umělecké památky Čech. [Díl] 1, [A/J] [247] => | vydání = 1. [248] => | vydavatel = Academia [249] => | místo = Praha [250] => | počet stran = 643 [251] => }} [252] => * [[Synagoga v Humpolci|Synagoga]] – U Vinopalny 492 [253] => * [[Židovský hřbitov v Humpolci|Židovský hřbitov]] [254] => * [[Medova vila]] – stavba navržena architektem Josefem Gočárem v konstruktivistickém a [[funkcionalismus|funkcionalistickém]] stylu. Součástí stavby je i okrasná zahrada. [255] => * Budova spořitelny – původně soudní budova. Po propuštění města z [[poddanství]] roku [[1807]] zde sídlila radnice. V roce [[1848]] tu promluvil z okna [[Karel Havlíček Borovský]] jako čerstvě zvolený humpolecký poslanec do [[Kroměřížský sněm|říšského sněmu]]. V roce [[1906]] tu měl přednášku [[Karel Kramář]] k 50. výročí Havlíčkova úmrtí. Ve stejném roce zde byl i [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]]. Současná budova vystavěna roku [[1929]] dle návrhu Č. Musila. Na budově pamětní deska Karla Havlíčka Borovského od sochaře [[Josef Šejnost|Josefa Šejnosta]] z roku [[1935]]. [256] => * Budova městské knihovny – postavena roku [[1873]] jako nová radnice. Projekt navrhl architekt [[Josef Zítek]]. Jde o reprezentativní stavbu v novorenesančním slohu. V současnosti je zde umístěna městská knihovna. [257] => * Radnice – secesní stavba z let [[1912]]–[[1914]] dle návrhu architekta [[František Kavalír|F. Kavalíra]]. Dvoupatrová stavba se segementovým štítem a po stranách s arkýři. Do stavby je zazděn kamenný portál z hradu [[Orlík (hrad, okres Pelhřimov)|Orlíka]] s letopočtem [[1548]]. Druhé podlaží s prvky [[novobaroko|novobarokního slohu]]. Sochařská výzdoba od herce a sochaře Františka Fialy ([[Ferenc Futurista]]). V přízemí stavby pamětní deska druhoválečného stíhacího esa [[Josef Dygrýn|Josefa Dygrýna]]. [258] => * Pomník rodáka antropologa [[Aleš Hrdlička|Aleše Hrdličky]] a jeho muzeum [259] => * Pomník Tomáše Garrigue Masaryka – od [[Vincenc Makovský|Vincence Makovského]] s urbanistickým řešením od Josefa Gočára. Pomník byl slavnostně odhalen na [[Tyršovo náměstí (Humpolec)|Tyršově náměstí]] v roce [[1937]]. Díky změnám režimů – nacionální socialismus a komunismus – byl pomník třikrát odstraněn a následně znovu postaven. [260] => * Pomník rumunských vojáků nad železniční tratí [261] => * Pamětní deska nejslavnějšímu přistěhovalci [[Hliník (postava)|Hliníkovi]] [262] => *Pamětní deska [[Ivan Martin Jirous|Ivanu Martinu Jirousovi]] na křižovatce ulic Jihlavská a Zichpil{{Citace elektronické monografie [263] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [264] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/humpolec-pametni-deska-ivanu-martinu-jirousovi/ [265] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [266] => | datum přístupu = 2022-01-10 [267] => | jazyk = cs [268] => }} [269] => *Pamětní deska [[Jan Zábrana|Janu Zábranovi]] na budově hotelu Černý kůň{{Citace elektronické monografie [270] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [271] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/humpolec-pametni-deska-janu-zabranovi/ [272] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [273] => | datum přístupu = 2022-01-10 [274] => | jazyk = cs [275] => }} [276] => *Pamětní deska obětem doby nesvobody u kostel sv. Mikuláše{{Citace elektronické monografie [277] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [278] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/humpolec-pametni-deska-obetem-doby-nesvobody/ [279] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [280] => | datum přístupu = 2022-01-10 [281] => | jazyk = cs [282] => }} [283] => *Pomník [[Alexander Dubček|Alexandru Dubčekovi]] u dálnice D1{{Citace elektronické monografie [284] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [285] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/humpolec-pomnik-alexandru-dubcekovi/ [286] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [287] => | datum přístupu = 2022-01-10 [288] => | jazyk = cs [289] => }} [290] => * Štůly pod hradem Orlíkem – na Humpolecku se těžilo ve středověku zlato, a to buď dolováním z pevné horniny (primární výskyt) anebo rýžováním z nezpevněných hornin (sekundární výskyt). Nedaleko hradu Orlíku se v lese nachází téměř půlkilometrové pásmo hornických prací, jehož součástí je 100 metrů dlouhý (a dobře zachovalý) hlavní úsek hornických dobývek o hloubce 5–7 metrů se zavaleným dnem. Hlavní úsek dobývek pokračuje směrem k západu ve formě 20–30 m široké pásma dobývek a odvalů o délce cca 170 m, které je následováno řadou mělkých průzkumných dobývek. K východu dobývky přecházejí ve vzájemně propojený systém prací. Ložisko bylo téměř kompletně vytěženo. Zrudnění (páskovaná, vtroušená a výjimečně žilná textura) je zde vázáno na [[pararula|pararuly]], ložní [[křemen]]né žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a pokřemenělé polohy [[erlan]]u se [[sulfidy]]. Zrudnění dosahovalo mocnosti 1–2,5 m. Obsah zlata se zde pohybuje od 0,3 do 10,8 g na tunu. Lokalita patří k nejzajímavějším památkám středověkého hornictví v okolí Humpolce a je chráněna. [ http://www.castrum.cz/pamatky-humpolecko/pamatky-v-regionu/stoly-pod-hradem-orlik/ {{Wayback|url=http://www.castrum.cz/pamatky-humpolecko/pamatky-v-regionu/stoly-pod-hradem-orlik/ |date=20120425174300 }} Štůly pod hradem Orlíkem] [291] => * Rýžoviště zlata Březinka – v nejstarší době zde bylo v nižších partiích směrem k obci [[Čejov]] rýžováno zlato. Ve 13. století až 14. století zde bylo těženo zlato pravděpodobně i hornickým způsobem. Dále se zde začátkem 20. století krátce těžil [[Živce|živec]]. Těžba zlata byla prováděna u Humpolce pouze na těchto lokalitách a na lokalitě [[Trucbába]] u Humpolce-Hněvkovic. [292] => [293] => == Doprava == [294] => [[Soubor:16.05.14 Humpolec 810.640 (14134565597).jpg|náhled|Železniční stanice]] [295] => [296] => === Železniční doprava === [297] => Železniční stanice Humpolec je koncovou stanicí na [[Železniční trať Havlíčkův Brod – Humpolec|železniční trati Havlíčkův Brod – Humpolec]]. [298] => [299] => === Silniční doprava === [300] => Katastrem města prochází [[dálnice D1]], která se na území sousedního [[Vystrkov]]a kříží na exitu 90 se [[silnice I/34|silnicí I/34]]. Dále tudy prochází silnice II. třídy: [301] => * [[Silnice II/129|II/129]] v úseku [[Křelovice (okres Pelhřimov)|Křelovice]] – [[Petrovice (Humpolec)|Petrovice]] – Humpolec [302] => * [[Silnice II/347|II/347]] v úskeu [[Světlá nad Sázavou]] – Humpolec [303] => * [[Silnice II/348|II/348]] v úseku [[Rozkoš (Humpolec)|Rozkoš]] – [[Štoky]] [304] => * [[Silnice II/523|II/523]] v úseku [[Větrný Jeníkov]] – [[Krasoňov]] – Humpolec [305] => a silnice III. třídy: [306] => * III/03418 Humpolec – Vilémov – Plačkov – [[Kamenice (okres Jihlava)|Kamenice]] [307] => * III/12924 [[Sedlice (okres Pelhřimov)|Sedlice]] – [[Hněvkovice (Humpolec)|Hněvkovice]] – Humpolec [308] => * III/12924a ze silnice III/12924 do [[Kletečná (Humpolec)|Kletečné]] [309] => * III/12934 Humpolec – [[Brunka]] [310] => * III/12935 Humpolec – [[Jiřice (okres Pelhřimov)|Jiřice]] [311] => * III/12936 II/130 – [[Lhotka (Humpolec)|Lhotka]] – Jiřice [312] => * III/13116 Krasoňov – [[Mikulášov]] [313] => * III/34771 Humpolec – [[Světlice (Humpolec)|Světlice]] – [[Budíkov]] [314] => * III/34775 [[Bystrá]] – II/523 [315] => [316] => == Osobnosti == [317] => * [[Vlasta Bohdalová]] (* 1957), politička a pedagožka [318] => * [[František Hamza]] (1868–1930), lékař a spisovatel [319] => * [[Jindřich Honzl]] (1894–1953), divadelní a filmový režisér [320] => * [[Aleš Hrdlička]] (1869–1943), antropolog [321] => * [[Miluše Horská]] (* 1959), politička a vysokoškolská pedagožka [322] => * [[Milan Hrala]] (1931–2015), vysokoškolský pedagog, rusista a bohemista [323] => * [[Ferdinand Hrejsa]] (1867–1953) historik, teolog, děkan, překladatel a publicista [324] => * [[Dušan Kadlec]] (1942–2018), malíř [[Marina (malířství)|marin]] působící v Kanadě [325] => * Jan Ferdinand Kamarýt (1805-1870), kronikář města Humpolec [326] => * [[Dobroslav Krejčí]] (1869–1936), statistik a rektor Masarykovy univerzity [327] => * [[František Xaver Kryštůfek]] (1842–1916), římskokatolický kněz, teolog, rektor Univerzity Karlovy [328] => * [[Jan Miloslav Kryštůfek]] (1844–1924), pedagog a historik [329] => * [[Ivan Martin Jirous]] (1944–2011), básník a publicista [330] => * [[Otto Mettal]] (1848–1921), šlechtic a politik [331] => * [[Jiří Myron]] (1884–1954), herec, režisér a divadelní ředitel [332] => * [[Karel Skorkovský]] (1881–1959), stavební inženýr a podnikatel a zakladatel firmy Dr. Ing. K. Skorkovský [333] => * [[Jiří Skorkovský]] (1873–1931), politik a poslanec, ředitel tiskárny ministerstva obrany a odborový rada MNO, novinář [334] => * [[Josef Stránský (dirigent)|Josef Stránský]] (1872–1936), dirigent, hudební skladatel [335] => * [[Čeněk Vosmík]] (1860–1944), sochař [336] => * [[Jan Zábrana]] (1931–1984), spisovatel a překladatel [337] => * [[Jan Želivský]] (1380–1422), husitský kněz a kazatel [338] => [339] => == Části města == [340] => * '''Humpolec''' [341] => * [[Brunka]] [342] => * [[Hněvkovice (Humpolec)|Hněvkovice]] [343] => * [[Kletečná (Humpolec)|Kletečná]] [344] => * [[Krasoňov]] [345] => * [[Lhotka (Humpolec)|Lhotka]] [346] => * [[Petrovice (Humpolec)|Petrovice]] [347] => * [[Plačkov]] [348] => * [[Rozkoš (Humpolec)|Rozkoš]] [349] => * [[Světlice (Humpolec)|Světlice]] [350] => * [[Světlický Dvůr]] [351] => * [[Vilémov (Humpolec)|Vilémov]] [352] => [353] => == Zajímavosti == [354] => * Humpolec je spojován s fiktivní postavou [[Hliník (postava)|Hliníkem]] z filmu ''[[Marečku, podejte mi pero!]]'', který zde má své [[HLINÍKárium]], které bylo otevřeno 22. září 2006 za přítomnosti [[Zdeněk Svěrák|Zdeňka Svěráka]] a [[Ladislav Smoljak|Ladislava Smoljaka]]. Nedaleko HLINÍKária se nachází park Stromovka s pamětní deskou Hliníkovi (odhalena 8. září 2002). [355] => * Asi 3 km od centra města se nachází zřícenina hradu [[Orlík (hrad, okres Pelhřimov)|Orlík]]. [356] => * V Humpolci byly natočeny filmy ''[[Údolí krásných žab]]'' a ''[[Dobří holubi se vracejí]]''. Na nedaleké zřícenině hradu Orlík filmová pohádka ''[[Jak se budí princezny]]''. [357] => * [[Poesiomat (Humpolec)|Poesiomat]] – na Horním náměstí [358] => [359] => == Partnerské město == [360] => * {{flagicon|SVK}} [[Námestovo]], Slovensko [361] => [362] => == Odkazy == [363] => [364] => === Reference === [365] => [366] => [367] => === LIteratura === [368] => [369] => * {{Citace kvalifikační práce [370] => | příjmení = Bezstarosta [371] => | jméno = Michal [372] => | instituce = Masarykova univerzita [373] => | odkaz na instituci = Masarykova univerzita [374] => | titul = Hudební život na Humpolecku na přelomu 19. a 20. století [375] => | url = https://is.muni.cz/th/mmhee/ [376] => | typ práce = Bakalářská práce [377] => | vedoucí = Jiří Zahrádka [378] => | místo = Brno [379] => | rok vydání = 2011 [380] => }} [381] => [382] => * KAMARÝT, Jan. ''Kamarýtova kronika : kronika Jana Kamarýta a jeho pokračovatelů (1848-1915).'' 2. vyd. V Humpolci: [Z. Škrabánek], 2016. {{ISBN|978-80-260-7318-5}}, {{ISBN|80-260-7318-5}}. [[Online Computer Library Center|OCLC]] 907521008 [383] => [384] => === Související články === [385] => * [[AFC Humpolec]] [386] => [387] => === Externí odkazy === [388] => * {{Commonscat|Humpolec}} [389] => * {{Otto|heslo=Humpolec}} [390] => * {{Wikislovník|heslo=Humpolec}} [391] => * {{NK ČR|věc=ano}} [392] => * {{RÚIAN}} [393] => * [http://www.mesto-humpolec.cz/ Oficiální stránky] [394] => * [http://infohumpolec.cz/infocentrum/ Městské kulturní a informační středisko] [395] => * [http://infohumpolec.cz/infocentrum/mestska-naucna-stezka/mestska-naucna-stezka.html Městská naučná stezka Po stopách historie] – popis památek ve městě Humpolci [396] => [397] => {{Pahýl}} [398] => {{Části české obce}} [399] => {{Okres Pelhřimov}} [400] => {{Autoritní data}} [401] => [402] => [[Kategorie:Humpolec| ]] [403] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [404] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [405] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [406] => [[Kategorie:Obce v okrese Pelhřimov]] [407] => [[Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Zálesí]] [408] => [[Kategorie:Místní části v Humpolci]] [409] => [[Kategorie:Města v okrese Pelhřimov]] [410] => [[Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině]] [] => )
good wiki

Humpolec

Humpolec ( 1939-1945 také Gumpolds) je město v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina, 23 km severozápadně od Jihlavy, přibližně v polovině cesty po dálnici D1 mezi Brnem a Prahou. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Okres Pelhřimov','Jan Zábrana','Kraj Vysočina','Petrovice (Humpolec)','Hliník (postava)','Kletečná (Humpolec)','Orlík (hrad, okres Pelhřimov)','Ivan Martin Jirous','Světlice (Humpolec)','Rozkoš (Humpolec)','Praha','Hněvkovice (Humpolec)'

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.