Array ( [0] => 14657854 [id] => 14657854 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hustota [uri] => Hustota [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hustota je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství hmoty obsažené v určitém objemu. Jedná se o poměr hmotnosti daného materiálu k objemu, ve kterém je tento materiál obsažen. Jednotkou hustoty je kilogram na metr krychlový (kg/m³). Hustota materiálu je charakteristickým parametrem, který určuje jeho fyzikální vlastnosti, jako je těkavost, tlak a pevnost. Hustotu lze vypočítat pomocí rovnice hustota = hmotnost / objem. V praxi se často setkáváme s pěnovými materiály, které mají menší hustotu než například kovy, a proto jsou lehké a snadno tvarovatelné. Naopak těžké kovy, jako olovo nebo ocel, mají vysokou hustotu a jsou pevné a odolné. Hustota je důležitá i v geologii, kde přispívá k identifikaci hornin a minerálů. [oai] => Hustota je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství hmoty obsažené v určitém objemu. Jedná se o poměr hmotnosti daného materiálu k objemu, ve kterém je tento materiál obsažen. Jednotkou hustoty je kilogram na metr krychlový (kg/m³). Hustota materiálu je charakteristickým parametrem, který určuje jeho fyzikální vlastnosti, jako je těkavost, tlak a pevnost. Hustotu lze vypočítat pomocí rovnice hustota = hmotnost / objem. V praxi se často setkáváme s pěnovými materiály, které mají menší hustotu než například kovy, a proto jsou lehké a snadno tvarovatelné. Naopak těžké kovy, jako olovo nebo ocel, mají vysokou hustotu a jsou pevné a odolné. Hustota je důležitá i v geologii, kde přispívá k identifikaci hornin a minerálů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - fyzikální veličina [1] => | název = Hustota [2] => | značka = ρ [3] => | jednotka = [[kilogram]] na [[metr]] krychlový [4] => | značka jednotky = kg·m−3 [5] => | obrázek = Artsy density column.png [6] => | velikost obrázku = 100px [7] => | popisek = [[Odměrný válec]] naplněný obarvenými kapalinami různé hustoty [8] => | dělení dle složek = skalární [9] => | soustava SI = odvozená [10] => | vzorec = \rho = \frac{m}{V} [11] => }} [12] => {{Různé významy|tento=objemové hustotě hmotnosti}} [13] => '''Hustota''' představuje hodnotu dané [[fyzikální veličina|veličiny]] vztažené k [[Fyzikální jednotka|jednotkovému]] [[objem]]u (bývá také označována jako '''objemová hustota'''), jednotkovému [[obsah]]u [[plocha|plochy]] (pak se hovoří o '''plošné hustotě''') nebo jednotkové [[délka|délce]] (pak se hovoří o '''lineární hustotě'''). Hustota se také mění v závislosti na teplotě, tlaku a látkovém množství (viz [[stavová rovnice]]). [14] => [15] => Používá se nejen ve [[fyzika|fyzice]] (např. [[Hustota#Měrná hmotnost|hustota hmotnosti]], [[objemová hustota částic]], [[hustota elektrického náboje]] apod.), ale také v jiných oborech vědy (viz např. [[hustota pravděpodobnosti]], [[hustota zalidnění]], [[optická hustota]]). [16] => [17] => Je-li uveden pojem hustota bez dalšího upřesnění, je tím téměř vždy myšlena [[hmotnost]] jednotkového objemu. [18] => [19] => Stejný význam má veličina '''objemová hmotnost''', zaváděná pro pórovité a sypké látky. [20] => [21] => == Hustota jako fyzikální veličina == [22] => '''Hustota''', zřídka označovaná také „přesněji“ jako ''hustota hmotnosti'' či zastarale ''měrná hmotnost''Od 80. let 20. století normy pro veličiny a jednotky připouštějí název s přívlastkem měrný pro veličiny vztažené na jednotku hmotnosti, tedy kilogramové množství, a nemohou se vztahovat na jednotku objemu., je [[fyzikální veličina]], která vyjadřuje [[hmotnost]] [[objem]]ové jednotky [[látka|látky]]. Hustota se značí: ''[[Ró|ρ]]'' [ró] [23] => [24] => === Značení a jednotky === [25] => * Doporučená značka veličiny: ''[[Ró|ρ]]'' [ró] [26] => * [[fyzikální jednotka|Jednotka]] [[soustava SI|SI]]: ''[[kilogram na metr krychlový]]'', značka jednotky: kg/m3 (kg·m−3) [27] => * Další používané jednotky: gram na centimetr krychlový g/cm3, kilogram na litr kg/l [28] => * [[měřidlo|Měřidla]]: [[hustoměr]], [[pyknometr]], [[Mohrovy vážky]] a další, pro hrubé stanovení postačí [[odměrný válec]] [29] => [30] => === Vzorec === [31] => Hustota je definována jako podíl [[hmotnost]]i m a [[objem]]u V [[těleso|tělesa]], tzn. [32] => :\rho = \frac{m}{V} [33] => [34] => Hustota v jednotlivých částech tělesa nemusí být stejná, ale může se měnit. Hustota se také může měnit s teplotou, tlakem, látkovým množstvím a v [[čas]]e (při studiu [[tuhé těleso|tuhých těles]] lze však závislost na čase obvykle zanedbat). Obecně je tedy hustota [[funkce (matematika)|funkcí]] [[soustava souřadnic|souřadnic]], teploty, tlaku a času, tzn. \rho = \rho(x,y,z,t,p,T,n). [35] => [36] => V takovém případě je potřeba sledovat hustotu v různých částech tělesa, přičemž její velikost získáme ze vztahu [37] => :\rho = \frac{\Delta m}{\Delta V} [38] => [39] => Pokud je těleso popisováno [[soustava hmotných bodů|soustavou hmotných bodů]], potom lze hmotnostní element \Delta m vyjádřit jako [[sčítání|součet]] hmotností jednotlivých [[hmotný bod|bodů]], které se nacházejí v objemu \Delta V, tzn. [40] => :\Delta m = \sum_{i\in\Delta V}m_i, [41] => kde m_i je hmotnost i-tého hmotného bodu. [42] => [43] => Uvažujeme-li s rovnoměrným rozložením látky v prostoru (např. v [[mechanika kontinua|mechanice kontinua]]), lze pro získání hustoty v daném bodě použít vztah [44] => :\rho = \frac{\mathrm{d}m}{\mathrm{d}V} = \lim_{\Delta V \to 0}\frac{\Delta m}{\Delta V}, [45] => kde naznačená [[derivace]] se bere v tzv. „makroskopickém smyslu“, tedy limitní proces končí na elementech objemu, ve kterých se neprojevuje částicová struktura látek. [46] => [47] => Ve speciálních případech, kdy se lokální hustota mění skokem a derivace ani ve výše uvedeném makroskopickém smyslu neexistuje (pórovité látky, sypké látky), existuje pouze průměrná hodnota pro větší elementy objemu. V těchto případech se doporučuje nazývat tuto veličinu '''objemovou hmotností'''. [48] => [49] => === Příklady hustot některých materiálů === [50] => * [[vzduch]] ~ 1,29 kg/m3 [51] => * [[aerogel]] ~ 1,9 kg/m3, nejlehčí člověkem vyrobená pevná látka [52] => * [[benzín]] ~ 750 kg/m3 [53] => * [[voda]] ~ 1000 kg/m3, [[mořská voda]] ~ 1025 kg/m3 [54] => * [[osmium]] ~ 22 590 kg/m3, [[chemický prvek]] s největší hustotou [55] => * [[bílý trpaslík]] ~ 109 kg/m3 [56] => * [[neutronová hvězda]] ~ 1013 – 1015 kg/m3 [57] => [58] => == Objemová hmotnost == [59] => Zejména v technických, ale i některých dalších oborech (stavební inženýrství, zemědělství) se při popisu vlastností sypkých a pórovitých látek rozlišuje hustota (anglicky ''particle density'') a objemová hmotnost (anglicky ''bulk density''). [60] => [61] => === Motivace k zavedení === [62] => Bude-li [[žula]] v kompaktní formě, bude mít krychle o straně 1 m hmotnost cca 2700 kg, hustota bude tedy 2700 kg/m3. [63] => Bude-li materiálem žulový štěrk, do nádoby stejného objemu se vejde pouze cca 2000 kg štěrku (obsahujícího i vzduchové mezery), objemová hmotnost bude tedy 2000 kg/m3. [64] => Žula ve formě štěrku má tedy jinou objemovou hmotnost než hustotu. [65] => Stejně tak pytel brambor má jinou objemovou hmotnost než je hustota samotného bramboru. [66] => [67] => Podobné platí pro pórovité formy látek – např. kompaktní forma nějakého plastu má větší hustotu než je objemová hmotnost jeho pěnové formy. [68] => [69] => === Definice, značka a jednotky === [70] => Objemová hmotnost je definována jako poměr [[hmotnost]]i tělesa ku celkovému [[objem]]u ''V''c tělesa včetně pórů, mezer a dutin, tedy objemu stanoveného z tzv. vnějších rozměrů. [71] => * Doporučená značka veličiny: ''ρV'' [72] => ** Dříve používaná (dnes nedoporučovaná) značka: ''mV'' [73] => * Jednotky má objemová hmotnost stejné jako hustota: [74] => ** Hlavní jednotka v [[soustava SI|soustavě SI]]: 1 kg/m3 ; [75] => ** Často v praxi používaný dekadický násobek: 1 g/cm3 = 103 kg/m3. [76] => [77] => === Vztah k hustotě === [78] => Objemová hmotnost látky je veličina závislá nejen na hustotě vlastní látky (v kompaktním stavu), ale i na hustotě látky vyplňující póry. [79] => [80] => Zpravidla jsou póry vyplněny suchým vzduchem (nebo jiným plynem) s hustotou zanedbatelnou vzhledem k hustotě vlastní látky. [81] => V takovém případě je objemová hmotnost dané formy látky vždy menší nebo rovna hustotě této látky, rovnost platí pro kompaktní formu bez pórů: [82] => :\rho_V \le \rho . [83] => [84] => Vztah je v tomto přiblížení jednoznačně určen poměrem objemu pórů ''V''0 a objemu celkového ''V''c, tzv. [[pórovitost]]í (značené zpravidla ''n''c). [85] => Pórovitost je možné stanovit i ze známé objemové hmotnosti a hustoty materiálu, z toho plyne následující vztah: [86] => :n_\mathrm{c} = \frac{V_0}{V_\mathrm{c}} = 1-\frac{\rho_V}{\rho} . [87] => [88] => V praxi jsou běžné i případy, kdy látku vyplňující póry nelze zanedbat. Pokud je část póru vyplněna vodou, tak je třeba vždy uvést konkrétní vlhkost materiálu, protože jeho objemová hmotnost je větší než v suchém stavu. [89] => [90] => Příklady pro dřevo:[http://wood.mendelu.cz/cz/sections/Props/?q=node/45 Hustota a pórovitost dřeva] {{Wayback|url=http://wood.mendelu.cz/cz/sections/Props/?q=node%2F45 |date=20070831045401 }}, ''wood.mendelu.cz'' [91] => * [[Dřevo]] má hustotu dřevní báze pro všechny druhy dřev skoro stejnou hodnotu a to kolem 1530 kg/m3. [92] => * Objemová hmotnost v suchém stavu je pro např. [[Buk lesní|buk]] 720 kg/m3, v čerstvém stavu 980 kg/m3. [93] => * Za dřevo s nejmenší objemovou hmotností (v suchém stavu) se považuje [[balsa]] s hodnotou 130 kg/m3. [94] => * Na opačném konci žebříčku je [[guajak posvátný]] s hodnotou 1360 kg/m3, tedy velmi blízkou hustotě dřevní báze bez pórů. [95] => [96] => == Plošná hustota == [97] => Hustota jednotky [[plocha|plochy]], většinou 1 m2, vyjadřovaná v g/m2. Uvádí se u [[papír]]u, [[Textilie|textilií]], [[tkanina|tkanin]] a jiných materiálů. [98] => [99] => == Poznámky == [100] => [101] => [102] => == Odkazy == [103] => === Reference === [104] => [105] => [106] => === Související články === [107] => * [[Hustoty látek]] [108] => * [[Objemová koncentrace]] [109] => * [[Fyzikální veličina]] [110] => * [[Tenzorová hustota]] [111] => [112] => === Externí odkazy === [113] => * {{Commonscat}} [114] => * {{Wikislovník|heslo=hustota}} [115] => [116] => {{Autoritní data}} [117] => [118] => [[Kategorie:Fyzikální veličiny]] [119] => [[Kategorie:Určování]] [] => )
good wiki

Hustota

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'objem','hmotnost','Ró','soustava SI','fyzikální veličina','plocha','fyzika','optická hustota','stavová rovnice','těleso','hustota elektrického náboje','kilogram na metr krychlový'

Fyzika

Fyzika je vědecká disciplína, která se zabývá studiem zákonů přírody.

Hmotnost

Objem

Plocha

Plocha je v geometrii definována jako rovinný orázek, který si zachovává svou velikost a tvar na povrchu nebo na rovině.

RO

Těleso