Array ( [0] => 14673601 [id] => 14673601 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hvězdnicovité [uri] => Hvězdnicovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Hvězdnicovité [2] => | obrázek = Asteracea poster 3.jpg [3] => | popisek = Výběr květenství rostlin čeledi hvězdnicovitých1. [[Marunek barvířský]]; 2. [[Zlateň věncová]]; 3. ''[[Coleostephus myconis]]''; 4. ''[[Argyranthemum]]''; 5. [[Mléč zelinný]]; 6. [[Čekanka obecná]]; 7. ''[[Gazania rigens]]''; 8. ''[[Galactites tomentosa]]''; 9. [[Měsíček rolní]]; 10. [[Kopretina bílá]]; 11. [[Jestřábník Lachenalův]]; 12. ''[[Osteospermum ecklonis]]'' [4] => | velikost obrázku = 260px [5] => | doména = [[eukaryota]] (''Eucaryota'') [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [9] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [10] => | řád = [[hvězdnicotvaré]] (''Asterales'') [11] => | čeleď = '''hvězdnicovité''' (''Asteraceae'') [12] => | čeleď popsal = [[Friedrich von Berchtold|Bercht.]] & [[Jan Svatopluk Presl|J.Presl]], [[1820]] [13] => | druhotné dělení = Rody [14] => | podřazené taxony = viz [[Seznam rodů čeledi hvězdnicovitých]] [15] => }} [16] => '''Hvězdnicovité''' (''Asteraceae'') nebo také '''složnokvěté''' (''Compositae'') je [[čeleď]] [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] [[Rostliny|rostlin]] z [[řád (biologie)|řádu]] [[hvězdnicotvaré|hvězdnicotvarých]]. Jejich název je odvozen z latinského slova ''aster'' a to z řeckého ''{{jazyk|grc|ἀστήρ}}'' (astér), oboje značící hvězdu, již připomíná jejich rozkvetlý úbor.{{Citation|author=Merriam-Webster|authorlink=Merriam-Webster|title=Merriam-Webster's Unabridged Dictionary|publisher=Merriam-Webster|url=http://unabridged.merriam-webster.com/unabridged/|postscript=.|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-12-08|url archivu=https://web.archive.org/web/20200525084504/https://unabridged.merriam-webster.com/subscriber/login?redirect_to=%2Funabridged%2F|datum archivace=2020-05-25|nedostupné=ano}} Jsou vůbec nejpočetnější čeledí krytosemenných rostlin, obsahují přes 1 670 [[rod (biologie)|rodů]] a asi 27–33 000 [[druh]]ů.{{Citace elektronického periodika [17] => | titul = Asteraceae [18] => | periodikum = tolweb.org [19] => | url = http://tolweb.org/Asteraceae/20780 [20] => | datum přístupu = 2019-12-08 [21] => }} [22] => [23] => Hvězdnicovité jsou rozšířeny kosmopolitně, tedy na celém světě, hlavně v sušších oblastech mírného a subtropického pásu a v horách tropů a subtropů; nejvíce v Jižní a Střední Americe. V ČR roste přes 110 rodů a více než 500 druhů včetně notoricky známých květin jako [[slunečnice]], [[sedmikráska]], [[kopretina]] či [[Heřmánek (rod)|heřmánek]], ale též [[bodlák]] či [[řebříček]]. Patří sem i taxonomicky mimořádně složité rody jako [[jestřábník]] (''Hieracium''), [[pampeliška]] (''Taraxacum'') nebo [[chrpa]] (''Centaurea''). Jsou to [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] a [[Trvalka|vytrvalé]] [[bylina|byliny]], ale i [[polokeř]]e a [[keř]]e, v tropech vzácně i [[Liána|liány]] a [[strom]]y. Zahrnují rostliny s [[Mléčnice (botanika)|mléčnicemi]] i bez nich, lysé nebo chlupaté, někdy ostnité. [[List]]y jsou střídavé nebo vstřícné, celokrajné nebo členěné, méně často složené, vždy však bez [[palist]]ů. To, co všechny hvězdnicovité spojuje, jsou jejich [[květ]]y uspořádané v květenství nazývaném [[úbor]]. Členěny jsou dále do 12 podčeledí, z nichž se v českém prostředí vyskytují pouze tři. Původ čeledi je kladen do období pozdní [[Křída|křídy]], hlavní diferenciace probíhaly v raných třetihorách. [24] => [25] => Hvězdnicovité se vyznačují velice pestrým souborem obsahových látek, především [[Silice|silic]]. Hospodářsky důležitých druhů však obsahují v poměru ke své velikosti poměrně málo.{{Citace elektronického periodika [26] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [27] => | periodikum = www.mobot.org [28] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [29] => | datum přístupu = 2019-12-16 [30] => }} Některé mají význam jako zdroj léčiv ([[Heřmánek pravý|heřmánek]], [[třapatkovka nachová]], [[Podběl lékařský|podběl]], [[Měsíček lékařský|měsíček]]) a jako zdroj potravy pro člověka, především jako listová nebo kořenová zelenina ([[Locika|saláty]], [[artyčok]]y, jedlé hlízy [[Slunečnice topinambur|topinambur]], čekanka). Významnou olejninou je [[slunečnice roční]]. Využívány jsou také jako zdroj krmiv pro hospodářská zvířata a pro ptáky nebo jako [[biomasa]] pro energetiku. Obrovský počet druhů je pěstován a šlechtěn pro okrasu. Mnohé rody jsou považovány za úporné [[plevel]]e ([[pěťour]], [[pampeliška]], [[pcháč]], [[bodlák]], [[ambrozie]], [[heřmánkovec]], [[rmen]], [[mléč]], [[škarda]]) nebo jsou ceněny jako [[Medonosná rostlina|medonosné rostliny]]. [31] => [32] => == Popis == [33] => [[Soubor:Hieracium_December_2012-1.jpg|alt=|náhled|233x233pixelů|[[Jestřábník]]y a jim podobné žlutě kvetoucí rody patří k determinačně nejobtížnějším skupinám rostlin]] [34] => [35] => === Vegetativní orgány a životní formy === [36] => Hvězdnicovité jsou jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, existují ale i dřevnatí zástupci ve formě polokeřů, keřů a v tropech Ameriky, Afriky a [[Madagaskar]]u nebo v [[Tichomoří]] též stromů nebo lián. Některé jsou [[Monokarpie|monokarpické]], jiné polykarpické. Některé druhy, především v podčeledi ''Cichorioideae'', mají v pletivech [[Mléčnice (botanika)|mléčnice]], jiné, ze suchých oblastí, jsou [[sukulent]]y. Listy jsou obvykle střídavé, méně často vstřícné nebo v [[přeslen]]ech, u řady druhů vytvářejí [[Listová růžice|přízemní růžici]]. Tvary čepele jsou velmi různorodé, časté jsou listy jednoduché, celokrajné či různě členěné. [[Palist]]y se nevyskytují. Rostliny jsou vždyzelené (tedy [[Fotosyntéza|fotosyntetizující]] a [[Autotrofie|autotrofní]]), lysé nebo chlupaté, někdy ostnité, s vřetenovitým nebo kůlovitým, bohatě větveným kořenem. Často jsou vyvinuty různě utvářené [[Oddenek|oddenky]].{{Citace monografie [37] => | příjmení = [38] => | jméno = [39] => | příjmení2 = [40] => | jméno2 = [41] => | titul = Květena České republiky / 7. [42] => | vydání = [43] => | vydavatel = Academia [44] => | místo = Praha [45] => | rok vydání = 2004 [46] => | počet stran = 770 [47] => | strany = [48] => | isbn = 80-200-0306-1 [49] => | isbn2 = 978-80-200-0306-5 [50] => | oclc = 163418533 [51] => }}{{Citace elektronické monografie [52] => | titul = ASTERACEAE Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité / astrovité {{!}} BOTANY.cz [53] => | url = https://botany.cz/cs/asteraceae/ [54] => | datum přístupu = 2021-04-18 [55] => }} [56] => [57] => === Květy a plody === [58] => [[Soubor:Leucanthemum diagram.svg|náhled|vlevo|a) trubkovitý květ – 1) čnělka s dvouklanou bliznou, 2) srostlé tyčinky, 3) korunní trubka, 4) redukovaný kalich (např. u pcháče – 4’ – přeměněný v chmýr), 5) spodní semeník; b) jazykovitý květ – 3) ligula]]Květy jsou velmi drobné a uspořádané v [[Květenství|mnohokvětém útvaru]] nazývaném [[úbor]], který připomíná svým vzhledem a funkcí samostatný veliký květ. Je složen obvykle z dvou typů květů: trubkovité jsou převážně pravidelné, pětičetné, s [[Koruna květu|korunou]] trubkovitou a tvoří buď terč ve střední části úboru ([[sedmikráska]], [[slunečnice]]), nebo tvoří celé úbory ([[pcháč]], chrpa). Jazykovité květy jsou souměrné s korunou jazykovitou, výše rozšířenou v plochou, nápadnou [[Ligula|ligulu]]. Tvoří buď celé úbory ([[pampeliška]]), nebo pouze paprsek, tedy okrajové paprskující květy ([[kopretina]]). [[Kalich (botanika)|Kalich]] je přeměněn na [[chmýr]] nebo v blanitý lem. Úbory mohou být homogamní (všechny květy v úboru jsou [[Oboupohlavnost|oboupohlavné]] a plodné), nebo heterogamní (složené z květů samičích nebo [[Jalovost|jalových]] a oboupohlavných, nebo z květů samičích a samčích). Vyskytovat se může [[gynodioecie]], vzácně i klasická [[dvoudomost]] ([[kozlík dvoudomý]]). [59] => [60] => [[Semeník]] je spodní s jedním vajíčkem, pestík srostlý ze dvou [[plodolist]]ů. [[Blizna]] je obvykle dvoulaločná. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je pět (vzácně čtyři), bázemi jsou přirostlé ke koruně, v prašnících bočně srůstají. [[Pyl|Pylová zrna]] u entomogamních druhů jsou nápadně osténkatá. Plodem je [[nažka]] rozmanitého tvaru, zbarvení a povrchové skulptury, s různě vyvinutým chmýrem nebo bez chmýru; obsahuje semeno s dobře vyvinutým zárodkem, ale obvykle téměř bez [[endosperm]]u. Stavba nažky a vlastnosti chmýru jsou důležitými znaky k určování rodů i druhů.{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Asteraceae Bercht. & J.Presl {{!}} Plants of the World Online {{!}} Kew Science [62] => | periodikum = Plants of the World Online [63] => | url = http://powo.science.kew.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:319342-2 [64] => | datum přístupu = 2019-12-16 [65] => }} [66] => [67] => Úbory stojí na rostlině buď jednotlivě, nebo dále skládají rozličné druhy [[Vrcholík|vrcholičnatých]] či [[Hrozen|hroznovitých]] květenství. Z vnější strany úboru je vyvinut [[zákrov]], skládající se z jedné nebo více řad stejně nebo různě dlouhých, střechovitě se kryjících [[Listen|zákrovních listenů]] (případně může být doplněn ještě jednou řadou drobnějších listenů, tzv. zákrovečkem). Zákrovní listeny jsou bylinné (zelené) nebo suchomázdřité, kožovité či přeměněné v [[Osten (botanika)|osten]], různých tvarů, barev i velikostí. Často jsou lemované či zakončené tvarově a barevně odlišenou částí, tzv. přívěskem.
[68] => Soubor:Plant morphology - inflorescence asteraceae compositae longitudinal section.svg|Schéma úboru [69] => Soubor:Helianthus annuus pollen 1.jpg|Pylová zrna slunečnice roční [70] => Soubor:Aster alpinus seeds.jpg|Nažky s chmýrem (hvězdnice alpská) [71] => Soubor:Graine pissentit Luc Viatour.jpg|Nažky s deštníkovitým chmýrem na květním lůžku (pampeliška) [72] => Soubor:Sunflower seed whole and kernel.jpg|Semena slunečnice – nažky bez chmýru [73] => [74] => [75] => === Obsahované látky === [76] => Hvězdnicovité se vyznačují velice pestrým souborem obsahových látek. Jejich zásobní látkou je polysacharid [[inulin]] místo obvyklého [[škrob]]u. Dále obsahují značné množství sekundárních metabolitů jako [[silice]] s mono- a [[Seskviterpeny|seskviterpenoidy]], [[organické kyseliny]], [[třísloviny]], [[hořčiny]], [[flavonoidy]], různé kyanogenní [[glykosidy]] nebo i [[alkaloidy]], například u některých [[Starček|starčků]]. [77] => [78] => == Ekologie a rozšíření == [79] => [[Soubor:Flowers ab1.jpg|náhled|[[Astřička novobelgická]] (''Symphyotrichum novi-belgii'') je jednou z invazně se šířících rostlin|vlevo]] [80] => Hvězdnicovité jsou kosmopolitně rozšířenou čeledí, jejíž zástupci se vyskytují po celém světě s výjimkou Antarktidy a nejzazší Arktidy. Značné množství jich vyrůstá v sušších oblastech mírného a subtropického pásu, jako je [[Středomoří]], [[jižní Afrika]], [[Střední Asie]], východní [[Brazílie]] nebo jihovýchodní [[Čína]], a také v horách tropů a subtropů, především v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] ([[Andy]]). Největší diverzity vůbec čeleď dosahuje v [[Mexiko|Mexiku]], kde roste na 3300 druhů, tedy zhruba 14 % všech hvězdnicovitých; méně jich je ve vegetaci vlhkých tropických ostrovů. Mnohé ze zástupců čeledi patří mezi nepříjemně se šířící [[Invazní druh|invazní rostliny]] (v Evropě například zlatobýly, ambrózie a různé druhy aster). Vzhledem k množství druhů a značné morfologické i ekologické plastičnosti najdeme jejich zástupce prakticky v jakémkoli typu zemských biotopů; vzácné jsou nicméně jako [[epifyt]]y či vodní rostliny. Velký počet druhů existuje na člověkem narušených a [[Ruderální společenstvo|ruderálních]] stanovištích či jako [[plevel]]e polních a zahradních kultur. [81] => Květy hvězdnicovitých jsou často opylovány hmyzem, kterému zpravidla nabízejí množství [[nektar]]u a výživného pylu. Přítomna je však v čeledi i [[anemogamie]]. Množství druhů se rozmnožuje též [[Apomixie|apomikticky]], tedy bez oplození jiným jedincem, za vzniku velkého množství drobných, vzájemně blízce příbuzných a často i značně podobných druhů. Plody se šíří větrem díky chmýru, [[Zoochorie|zoochoricky]] na srsti živočichů nebo na oblečení díky vyvinutým háčkům (např. celá plodenství [[Lopuch větší|lopuchů]]), jiná jsou roznášena ptáky nebo mravenci.[[Soubor:Centaurea cyanus 0002.JPG|náhled|[[Chrpa polní|Chrpa modrák]] (''Centaurea cyanus'') je jedním z tradičních druhů české zemědělské krajiny]] [82] => [83] => === Česká květena === [84] => V květeně České republiky jsou hvězdnicovité velmi hojně zastoupenou čeledí: vyskytuje se zde na 580 druhů ve více než 110 rodech, přičemž všechny spadají pouze do tří největších podčeledí [[hvězdnicové]] (''Asteroideae''), [[čekankové]] (''Cichorioideae'') a [[bodlákové]] (''Carduoideae''). Nejvíce zástupců mají plně či částečně apomiktické a nebo bohatě se křížící rody [[pampeliška]] (''Taraxacum''), [[jestřábník]] (''Hieracium''), [[Chlupáček (rod rostlin)|chlupáček]] (''Pilosella'') a [[chrpa]] (''Centaurea''). Více než deset druhů mají na českém území rody [[škarda]] (''Crepis''), [[pcháč]] (''Cirsium''), [[starček]] (''Senecio''), [[pelyněk]] (''Artemisia'') a [[řebříček]] (''Achillea''), dalšími významně zastoupenými rody jsou [[Oman (rod)|oman]] (''Inula''), [[hadí mord]] (''Scorzonera'', většina druhů vedena jako ohrožená), [[locika]] (''Lactuca''), [[dvouzubec]] (''Bidens'') nebo [[rmen]] (''Anthemis'').{{Citace monografie [85] => | příjmení = Kaplan [86] => | jméno = Zdeněk [87] => | odkaz na autora = [88] => | příjmení2 = [89] => | jméno2 = [90] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [91] => | vydání = [92] => | vydavatel = Academia [93] => | místo = Praha [94] => | rok vydání = [95] => | počet stran = [96] => | kapitola = [97] => | strany = 965–1116 [98] => | isbn = 978-80-200-2660-6 [99] => | jazyk = [100] => | rok = 2019 [101] => }} [102] => [103] => Notoricky známou květinou rostoucí na zahradách a v trávnících je [[sedmikráska chudobka]] (''Bellis perennis'') nebo [[Pampeliška lékařská|pampelišky smetánky]] (''Taraxacum'' sect. ''Taraxacum''), mezi obvyklé plevele patří pěťoury [[Pěťour maloúborný|maloúborný]] a [[Pěťour srstnatý|srstnatý]], [[mléč]]e, [[Rmen rolní|rmen]] nebo úporný, obtížně potlačitelný [[Pcháč rolní|pcháč oset]]. Na člověkem ovlivněných ruderálních stanovištích běžně roste [[vratič obecný]], [[pelyněk černobýl]], [[turan roční]] nebo [[turanka kanadská]], k invazním neofytům šířícím se v posledních letech českou krajinou patří krom výše zmiňovaných zlatobýlů například [[astřička kopinatá]], [[slunečnice topinambur]] nebo ze zahrad zplanělý [[kolotočník ozdobný]]. Co do počtu nepůvodních a invazních druhů v české flóře jsou hvězdnicovité zdaleka největší čeledí rostlin: Seznam nepůvodní flóry České republiky jich uvádí celkem 198, z toho 18 s invazním chováním.{{Citace elektronické monografie [104] => | příjmení = Pyšek [105] => | jméno = Petr [106] => | titul = Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition):checklist update, taxonomic diversity and invasion patternsNepůvodní flóra České republiky: aktualizace seznamu druhů, taxonomická diverzita a průběh invazí [107] => | url = http://www.preslia.cz/P122Pysek.pdf [108] => | vydavatel = Preslia 84 [109] => | místo = [110] => | datum vydání = 2012 [111] => | datum přístupu = 2019-11-24 [112] => }} Na druhou stranu je množství druhů vedeno také jako ohrožené: jen v nejpřísnější kategorii C1 se nachází zástupci 20 rodů, krom mnoha apomiktických mikrospecií jestřábníků a pampelišek (například krkonošský endemit [[jestřábník labský]]) třeba [[suchokvět roční]] (''Xeranthemum annuum''), [[písečnatka nejmenší]] (''Arnoseris minima''), [[protěž žlutobílá]] (''Pseudognaphalium luteo-album''), [[sinokvět chrpovitý]] (''Jurinea cyanoides'') nebo [[blešník obecný]] (''Pulicaria vulgaris'').{{Citace elektronické monografie [113] => | příjmení = Grulich [114] => | jméno = Vít [115] => | titul = ČERVENÝ SEZNAM OHROŽENÝCH DRUHŮ ČESKÉ REPUBLIKY: CÉVNATÉ ROSTLINY [116] => | url = https://portal.nature.cz/publik_syst/files/rl_cevnate2017.pdf [117] => | vydavatel = Příroda 35 [118] => | místo = [119] => | datum vydání = 2017 [120] => | datum přístupu = 2019-11-24 [121] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200612001740/https://portal.nature.cz/publik_syst/files/rl_cevnate2017.pdf [122] => | datum archivace = 2020-06-12 [123] => | nedostupné = ano [124] => }} [125] => [126] => == Taxonomie a evoluce == [127] => [[Soubor:Huflattich-Schutthalde.jpg|vlevo|náhled|Brzy zjara kvetoucí [[podběl lékařský]] (''Tussilago farfara'')]] [128] => Díky snadno rozpoznatelnému květenství byly hvězdnicovité vždy vnímány jako dobře vymezená, „přirozená“ čeleď. Jejich vnitřní členění se ovšem v průběhu let značně proměňovalo; na základě obsahových látek, morfologických, anatomických a molekulárně-taxonomických dat byla v minulosti též rozdělována na tři čeledi: hvězdnicovité (''Asteraceae''), ambróziovité (''Ambrosiaceae'') a čekankovité (''Cichoriaceae''). V současné taxonomii je čeleď hvězdnicovité členěna molekulárními analýzami na 12 [[Podčeleď|podčeledí]]. Rozložení taxonů mezi ně je velmi nerovnoměrné: čtyři největší (''Asteroideae'', ''Cichorioideae'', ''Carduoideae'' a ''Mutisioideae'') zahrnují zhruba 99 % celkové diverzity čeledi, dvě naopak zahrnují jediný druh a jedna jediný rod. Nejblíže příbuznými čeleděmi jsou [[vějířovkovité]] (''Goodeniaceae''), [[pěknorožkovité]] (''Calyceraceae'') a [[vachtovité]] (''Menyanthaceae''), s nimiž hvězdnicovité tvoří monofyletickou skupinu.{{Citace elektronické monografie [129] => | příjmení = Stevens [130] => | jméno = P.F. [131] => | odkaz na autora = [132] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [133] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [134] => | vydavatel = [135] => | místo = Missouri Botanical Garden [136] => | datum vydání = [137] => | datum aktualizace = [138] => | datum přístupu = [139] => | jazyk = [140] => }} [141] => [142] => Nejstaršími známými fosilními pozůstatky jsou pylová zrna rodu ''[[Dasyphyllum]]'', jejichž stáří je datováno na 77–66 milionů let, tedy do období pozdní [[Křída|křídy]]. Do stejného období, ale ještě o 10 milionů let dříve, je odhadován vznik korunní skupiny hvězdnicovitých, a to pravděpodobně na jižním prakontinentu [[Gondwana|Gondwaně]], na území dnešní Jižní Ameriky, o čemž svědčí i výhradní zastoupení fylogeneticky nejpůvodnějších zástupců čeledi.{{Citace periodika [143] => | příjmení = Barreda [144] => | jméno = Viviana D. [145] => | příjmení2 = Palazzesi [146] => | jméno2 = Luis [147] => | příjmení3 = Tellería [148] => | jméno3 = Maria C. [149] => | titul = Early evolution of the angiosperm clade Asteraceae in the Cretaceous of Antarctica [150] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America [151] => | datum vydání = 2015-09-01 [152] => | ročník = 112 [153] => | číslo = 35 [154] => | strany = 10989–10994 [155] => | issn = 0027-8424 [156] => | pmid = 26261324 [157] => | doi = 10.1073/pnas.1423653112 [158] => | poznámka = PMID 26261324 [159] => PMCID: PMC4568267 [160] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4568267/ [161] => | datum přístupu = 2019-12-08 [162] => }} Množství pylových nálezů značně vzrůstá počínaje obdobím pozdního [[oligocén]]u a [[miocén]]u, což svědčí o vzrůstající roli hvězdnicovitých ve světových ekosystémech; v této době také dochází k jejich největší diferenciaci. [163] => [164] => === Systém podčeledí === [165] => Uvedeny v pořadí, jak jsou odvětveny z [[Fylogenetický strom|fylogenetického stromu]] čeledi. [166] => [167] => * '''''Barnadesioideae''''' – 94 druhů v 9 rodech, Jižní Amerika, především Andy [168] => * '''''Mutisioideae''''' – asi 630 druhů ve 44 rodech, Jižní Amerika. Největší rody jsou ''Acourtia'' (65 druhů), ''Chaptalia'' (60), ''Mutisia'', ''Trixis'' (oba 50) a ''[[Gerbera]]'' (35 druhů) [169] => * '''''Stifftioideae''''' – 40 druhů v 10 rodech, Jižní Amerika, zvláště Venezuela a Guyana [170] => * '''''Wunderlichioideae''''' – 24 druhů v 8 rodech, Jižní Amerika a jihozápadní Čína, zvláště Venezuela a Guayana [171] => * '''''Gochnatioideae''''' – 90 druhů ve 4 rodech, Střední a Jižní Amerika, zvláště Karibik a jižní část Jižní Ameriky. Největší rod je ''Gochnatia'' (70 druhů) [172] => * '''''Hecastocleidoideae''''' – jediný druh ''Hecastocleis shockleyi'' rostoucí na jihozápadě USA [173] => * '''''[[Carduoideae]]''''' – téměř 2800 druhů v 83 rodech, kosmopolitní, zvláště však v Eurasii a severní Africe (oblast [[Středomoří]]). V úboru pouze trubkovité květy, pletiva bez mléčnic. Největší rody jsou [[chrpa]] (''Centaurea'', asi 695 druhů), ''Cousinia'' (655 druhů), [[chrpovník]] (''Saussurea'', 300), [[pcháč]] (''Cirsium'', 250) a [[sinokvět]] (''Jurinea'', 200 druhů). [174] => * '''''Pertyoideae''''' – 70 druhů v 5 až 6 rodech, Asie od Afghánistánu po východní a jihovýchodní Asii. Největší rod je ''Ainsliaea'' (50 druhů) [175] => * '''''Gymnarrhenoideae''''' – jediný druh ''[[Gymnarrhena micrantha]]'', severní Afrika až Střední východ [176] => * '''''[[Cichorioideae]]''''' – asi 3600 druhů ve 224 rodech, kosmopolitní. V úboru pouze jazykovité květy, pletiva obvykle s mléčnicemi. Největší jsou rody ''[[Vernonia]]'' (asi 800 druhů), [[jestřábník]] (''Hieracium'') a [[pampeliška]] (''Taraxacum'') [177] => * '''''Corymbioideae''''' – 7 druhů jediného rodu, Jižní Afrika [178] => * ''[[Hvězdnicové|'''Asteroideae''']]'' – přes 16000 druhů v asi 1135 rodech, kosmopolitní. V úboru trubkovité i jazykovité květy tvořící typické paprsky a terč, nebo květy paprsků chybí. Pletiva bez mléčnic. Největší rody jsou [[starček]] (''Senecio'', asi 1000 druhů), [[sadec]] (''Eupatorium'', 1200 nebo jen 40 druhů podle pojetí rodu), [[pelyněk]] (''Artemisia'', 550 druhů), [[Smil (rod)|smil]] (''Helichrysum'', asi 500 druhů), ''Mikania'' (430) a ''Baccharis'' (400 druhů). [179] => [180] => Soubor:Dasyphyllum brasiliense.jpg|podčeleď ''Barnadesioideae'': ''[[Dasyphyllum brasiliense]]'' [181] => Soubor:Orange Gerbera growing in a pot in Calcutta.jpg|podčeleď ''Mutisioideae'': [[gerbera]] [182] => Soubor:Stifftia chrysantha.jpg|podčeleď ''Stifftioideae'': ''Stifftia chrysantha'' [183] => Soubor:Wunderlichia mirabilis01.jpg|podčeleď ''Wunderlichioideae'': ''Wunderlichia mirabilis'' [184] => Soubor:Gochnatia oligocephala (Gardner) Cabrera (3192224381).jpg|podčeleď ''Gochnatioideae'': ''Gochnatia oligocephala'' [185] => Soubor:Hecastocleis shockleyi flowering heads.jpg|podčeleď ''Hecastocleidoideae: Hecastocleis shockleyi'' [186] => Soubor:Carduus nutans 180807.jpg|podčeleď ''Carduoideae'': [[bodlák nicí]] [187] => Soubor:Ainsliaea acerifolia var. subapoda 4.JPG|podčeleď ''Pertyoideae'': ''Ainsliaea acerifolia'' [188] => Soubor:Gymnarrhena micrantha.jpg|podčeleď ''Gymnarrhenoideae'': ''[[Gymnarrhena micrantha]]'' [189] => Soubor:Cichorium intybus-alvesgaspar1.jpg|podčeleď ''Cichorioideae'': [[čekanka obecná]] [190] => Soubor:Corymbium scabridum Rebelo 3.jpg|podčeleď ''Corymbioideae'': ''Corymbium scabridum'' [191] => Soubor:Aster alpinus 002.JPG|podčeleď ''Asteroideae'': [[hvězdnice alpská]] [192] => [193] => [194] => == Význam == [195] => [196] => === Suroviny a potraviny === [197] => [[Soubor:Schwarzwurzeln.jpg|náhled|Černý kořen (hadí mord španělský)]] [198] => Čeleď zahrnuje určité množství rostlin, které lze využívat jako zdroje poživatin. Listovou a kořenovou zeleninu představují [[locika setá]] coby klasický hlávkový, [[Ledový salát|ledový]] nebo [[Římský salát|římský]] salát, dále [[artyčok]]y, listy a listové puky [[Čekanka obecná|čekanky obecné]] a [[Čekanka listová|čekanky štěrbákové]], [[zlateň věncová]] – tzv. jedlá chryzantéma, [[hadí mord španělský]] známý jako černý kořen nebo jedlé kořeny [[Kozí brada pórolistá|kozí brady pórolisté]] nazývané „salsifis“. Jedlé hlízy má [[slunečnice topinambur]] nebo jihoamerický [[jakon]] (''Smallanthus sonchifolius'').{{Citace monografie [199] => | příjmení = Steinbach [200] => | jméno = Günther [201] => | příjmení2 = [202] => | jméno2 = [203] => | titul = Lexikon užitkových rostlin [204] => | vydání = [205] => | vydavatel = Knižní klub [206] => | místo = Praha [207] => | rok vydání = 1997 [208] => | počet stran = [209] => | strany = 9–62 [210] => | isbn = 80-7176-432-9 [211] => }} Semena [[slunečnice roční]], [[světlice barvířská|světlice barvířské]] či [[mastňák habešský|mastňáku habešského]] jsou zdrojem kvalitního oleje;{{Citace elektronického periodika [212] => | titul = mastňák habešský - Guizotia abyssinica {{!}} Květena České republiky - plané rostliny ČR {{!}} www.kvetenacr.cz {{!}} [213] => | periodikum = www.kvetenacr.cz [214] => | url = http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=790 [215] => | datum přístupu = 2019-12-10 [216] => }} v minulosti se pro tento účel pěstovala také [[madie setá]].{{Citace elektronického periodika [217] => | titul = Mádie setá – zapomenutá olejnina [218] => | periodikum = www.uroda.cz [219] => | url = https://www.uroda.cz/madie-seta-zapomenuta-olejnina/ [220] => | jazyk = cs-CZ [221] => | datum přístupu = 2019-12-22 [222] => }} Jako alternativní [[Náhradní sladidlo|sladidlo]] se využívá [[stévie sladká]] nebo [[čekankový sirup]], známou kávovou náhražkou je kořen čekanky – [[cikorka]]. Výtažky z [[Pelyněk pravý|pelyňku]] slouží k výrobě [[likér]]ů, především [[absint]]u, další z aromatických druhů se pěstují jako bylinky a koření.{{Citace elektronického periodika [223] => | titul = Economically Important Sunflowers [224] => | periodikum = tolweb.org [225] => | url = http://tolweb.org/notes/?note_id=4690 [226] => | datum přístupu = 2019-12-08 [227] => }} Mnohé z hvězdnicovitých rostlin se využívají také jako technické a energetické rostliny, například [[Parthenium argentatum|guayule]] (''Parthenium argentatum'') poskytující kvalitní přírodní latex. Semena nebo nať mnohých dalších lze použít jako krmivo pro zvířata. [228] => [229] => Řada rostlin z této čeledi je ceněna jako dobré [[Medonosná rostlina|nektarodárné či pylodárné]] rostliny; mezi nejvýznamnější patří [[Chrpa|chrpy]], [[pcháč]]e, [[zlatobýl]], [[bělotrn]], [[Máčka ladní|máčky]], [[Sadec konopáč|sadce]], [[Pampeliška|pampelišky]], [[Astra (květina)|astry]] a další.{{Citace monografie [230] => | příjmení = Haragsim [231] => | jméno = Oldřich [232] => | titul = Včelařské dřeviny a byliny [233] => | url = [234] => | vydání = 2., upr. vyd [235] => | vydavatel = Grada [236] => | místo = Praha [237] => | počet stran = 200 [238] => | isbn = 978-80-247-4647-0 [239] => | isbn2 = 80-247-4647-6 [240] => | oclc = 842345297 [241] => }}[[Soubor:Sunflower sky backdrop.jpg|náhled|Slunečnice roční je významnou okrasnou, potravinářskou i technickou rostlinou|alt=|vlevo]] [242] => [243] => === Léčivky === [244] => Velké množství druhů je léčivých. V evropské lidové medicíně se často využívá například [[podběl lékařský]] jako expektorans při nachlazení a zánětech, [[heřmánek pravý]] pro zklidnění křečí a zánětů a hojení ran, [[ostropestřec mariánský]] při jaterních onemocněních, [[zlatobýl obecný]] při nemocech ledvin, [[benedikt lékařský]] pro podporu zažívání, [[třapatka nachová]] pro podporu imunity, dále také [[pampeliška]], [[lopuch]], [[pelyněk]] nebo [[Prha arnika|arnika]]. [[Měsíček lékařský]] je hojně užíván v [[Dermatologie|dermatologii]] a pro výrobu přípravků pečujících o pleť a nehty, široké využití v kosmetice a farmacii má také [[silice]] heřmánku pravého nebo [[Rmenec sličný|heřmánku římského]].{{Citace periodika [245] => | příjmení = Singh [246] => | jméno = Ompal [247] => | příjmení2 = Khanam [248] => | jméno2 = Zakia [249] => | příjmení3 = Misra [250] => | jméno3 = Neelam [251] => | titul = Chamomile (Matricaria chamomilla L.): An overview [252] => | periodikum = Pharmacognosy Reviews [253] => | ročník = 5 [254] => | číslo = 9 [255] => | strany = 82–95 [256] => | issn = 0973-7847 [257] => | pmid = 22096322 [258] => | doi = 10.4103/0973-7847.79103 [259] => | poznámka = PMID 22096322 [260] => PMCID: PMC3210003 [261] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3210003/ [262] => | datum přístupu = 2018-01-05 [263] => | datum = 2011 [264] => }}{{Citace monografie [265] => | příjmení = Korbelář [266] => | jméno = Jaroslav [267] => | příjmení2 = Endris [268] => | jméno2 = Zdeněk [269] => | titul = Naše rostliny v lékařství [270] => | vydání = [271] => | vydavatel = Avicenum [272] => | místo = Praha [273] => | rok vydání = 1981 [274] => | počet stran = [275] => | strany = [276] => | isbn = [277] => }} [278] => [279] => === Okrasné rostliny === [280] => Jako okrasné rostliny se v zahradách celého světa pěstuje a šlechtí nesčetné množství druhů, [[kultivar]]ů, [[Křížení|hybridů]] a [[Varieta (biologie)|variet]]. V českém prostředí patří k obvyklým květinám [[Jednoletá rostlina|letničky]] jako [[aksamitník]]y (lidově afrikány), [[Kokarda (květina)|kokarda]], [[Krásenka zpeřená|krásenka]], [[Nestařec americký|nestařec]] a různé [[slunečnice]] a také trvalky jako [[Astra čínská|astry]], [[protěž]]e, [[listopadka|listopadky]], [[Kopretina|kopretiny]], [[Třapatkovka|třapatkovky]], [[oman (rod)|oman]]y, [[Jiřina (květina)|jiřiny]], [[kamzičník]]y, [[Šuškarda klasnatá|šuškardy]], ozdobné [[Řebříček tužebníkovitý|řebříčky]] a mnoho dalších. Středomořským polokeřem dobře zvládajícím suché prostředí je [[svatolína]]. K řezu jsou používány [[gerbera|gerbery]], chryzantémy, [[ostálka|ostálky]], kokardy a další. Sušené květy [[Slaměnka listenatá|slaměnek]] (většinou zástupci rodů ''Xerochrysum'', ''Xeranthemum'' nebo ''Rhodanthe'') se používají do suchých vazeb.{{Citace elektronického periodika [281] => | příjmení = o [282] => | jméno = BUSINESS MEDIA ONE, s r [283] => | titul = Slaměnky zastaví čas {{!}} Dům a byt [284] => | periodikum = www.dumabyt.cz [285] => | url = https://www.dumabyt.cz/rubriky/zahrada/kvetiny/slamenky-zastavi-cas_26148.html [286] => | jazyk = cs [287] => | datum přístupu = 2019-12-09 [288] => }} [289] => [290] => == Přehled rodů == [291] => {{Viz též|Seznam rodů čeledi hvězdnicovitých}} [292] => Čeleď ''Asteraceae'' je velmi obsáhlá a obsahuje velký počet rodů, jejichž plný výčet najdete na [[Seznam rodů čeledi hvězdnicovitých|seznamu rodů čeledi hvězdnicovitých]]. Zde je uveden zkrácený seznam rodů s českými názvy.{{Sloupce|3| [293] => * [[aksamitník]] (''Tagetes'') [294] => * [[ambrozie]] (''Ambrosia'') [295] => * [[astra (květina)|astra]] (''Callistephus'') [296] => * [[astřička]] (''Symphyotrichum'') [297] => * [[bělolist]] (''Filago'') [298] => * [[bělotrn]] (''Echinops'') [299] => * [[benedikt (rostlina)|benedikt]] (''Cnicus'') [300] => * [[blešník]] (''Pulicaria'') [301] => * [[bodlák]] (''Carduus'') [302] => * [[časovka (květina)|časovka]] (''Rhodanthe'') [303] => * [[čekanka]] (''Cichorium'') [304] => * [[devětsil (rod)|devětsil]] (''Petasites'') [305] => * [[draslavec]] (''Helminthotheca'') [306] => * [[dvouzubec]] (''Bidens'') [307] => * [[gerbera]] (''Gerbera'') [308] => * [[grindelie]] (''Grindelia'') [309] => * [[hadí mord]] (''Scorzonera'') [310] => * [[havez]] (''Adenostyles'') [311] => * [[heřmánek (rod)|heřmánek]] (''Matricaria'') [312] => * [[heřmánkovec]] (''Tripleurospermum'') [313] => * [[hispanka]] (''Mantisalca'') [314] => * [[hořčík (květina)|hořčík]] (''Picris'') [315] => * [[hvězdnice]] (''Aster'') [316] => * [[chlupáček (Pilosella)|chlupáček]] (''Pilosella'') [317] => * [[chrpa]] (''Centaurea'') [318] => * [[chrpec]] (''Acroptilon'') [319] => * [[chryzantéma]] (''Chrysanthemum'') [320] => * [[janeba]] (''Heliopsis'') [321] => * [[jestřábník]] (''Hieracium'') [322] => * [[jiřina (květina)|jiřina]] (''Dahlia'') [323] => * [[kamzičník]] (''Doronicum'') [324] => * [[kapustka]] (''Lapsana'') [325] => * [[kociánek]] (''Antennaria'') [326] => * [[kokarda (květina)|kokarda]] (''Gailardia'') [327] => * [[kolotočník zdobný|kolotočník]] (''Telekia'') [328] => * [[kopretina]] (''Leucanthemum'') [329] => * [[kopretinovec]] (''Argyranthemum'') [330] => * [[kosatka (květina)|kosatka]] (''Rhagadiolus'') [331] => * [[kozí brada]] (''Tragopogon'') [332] => * [[krásenka]] (''Cosmos'') [333] => * [[krásnoočko (květina)|krásnoočko]] (''Coreopsis'') [334] => * [[kruženka]] (''Schkuhria'') [335] => * [[locika]] (''Lactuca'') [336] => * [[lopuch]] (''Arctium'') [337] => * [[luhovnice]] (''Leucanthemella'') [338] => * [[madie]] (''Madia'') [339] => * [[máchelka]] (''Leontodon'') [340] => * [[marokánka (rostlina)|marokánka]] (''Ismelia'') [341] => * [[mastňák (rod)|mastňák]] (''Guizotia'') [342] => * [[mechovec (rostlina)|mechovec]] (''Cotula'') [343] => * [[měsíček (rod)|měsíček]] (''Calendula'') [344] => * [[mléč]] (''Sonchus'') [345] => * [[mléčivec]] (''Cicerbita'') [346] => * [[mléčka zední|mléčka]] (''Mycelis'') [347] => * [[mužák]] (''Silphium'') [348] => * [[nestařec]] (''Ageratum'') [349] => * [[oman (rod)|oman]] (''Inula'') [350] => * [[oruňka]] (''Arctotheca'') [351] => * [[ostálka]] (''Zinnia'') [352] => * [[ostropes]] (''Onopordum'') [353] => * [[ostropestřec]] (''Silybum'') [354] => * [[pampeliška]] (''Taraxacum'') [355] => * [[pastarček]] (''Tephroseris'') [356] => * [[pelyněk]] (''Artemisia'') [357] => * [[pěťour]] (''Galinsoga'') [358] => * [[pcháč]] (''Cirsium'') [359] => * [[písečnatka nejmenší|písečnatka]] (''Arnoseris'') [360] => * [[plesnivec (rod)|plesnivec]] (''Leontopodium'') [361] => * [[plesnivka]] (''Anaphalis'') [362] => * [[pleška]] (''Willemetia'') [363] => * [[poblekla]] (''Catananche'') [364] => * [[podběl lékařský|podběl]] (''Tussilago'') [365] => * [[podbělice]] (''Homogyne'') [366] => * [[popelivka]] (''Ligularia'') [367] => * [[pouva]] (''Iva'') [368] => * [[prasetník]] (''Hypochaeris'') [369] => * [[prha]] (''Arnica'') [370] => * [[protěž (Gnaphalium)|protěž]] (''Gnaphalium'') [371] => * [[protěž (Pseudognaphalium)|protěž]] (''Pseudognaphalium'') [372] => * [[pupava]] (''Carlina'') [373] => * [[radyk]] (''Chondrilla'') [374] => * [[razilka smrdutá|razilka]] (''Aposeris'') [375] => * [[rmen]] (''Anthemis'') [376] => * [[řebříček]] (''Achillea'') [377] => * [[řepeň]] (''Xanthium'') [378] => * [[sadec]] (''Eupatorium'') [379] => * [[sedmikráska]] (''Bellis'') [380] => * [[sinokvět]] (''Jurinea'') [381] => * [[slunečnice]] (''Helianthus'') [382] => * [[smil (květina)|smil]] (''Helichrysum'') [383] => * [[srpice (květina)|srpice]] (''Serratula'') [384] => * [[starček]] (''Senecio'') [385] => * [[starčkovec]] (''Erechtites'') [386] => * [[suchokvět]] (''Xeranthemum'') [387] => * [[světlice (květina)|světlice]] (''Carthamus'') [388] => * [[škarda]] (''Crepis'') [389] => * [[škardovka]] (''Tolpis'') [390] => * [[trahok]] (''Anacyclus'') [391] => * [[třapatkovka]] (''Echinacea'') [392] => * [[třapatka]] (''Rudbeckia'') [393] => * [[turan (květina)|turan]] (''Erigeron'') [394] => * [[turanka]] (''Conyza'') [395] => * [[věsenka]] (''Prenanthes'') [396] => * [[volovec (rod)|volovec]] (''Buphthalmum'') [397] => * [[vratič]] (''Tanacetum''), včetně rodů [[Maří list balšámový|maří list]] (''Balsamita'') a [[Řimbaba obecná|řimbaba]] (''Pyrethrum'') [398] => * [[všelicha]] (''Brachyscome'') [399] => * [[záplevák]] (''Helenium'') [400] => * [[zlateň]] (''Xanthophthalmum'') [401] => * [[zlatobýl]] (''Solidago'') [402] => * [[zlatovlásek]] (''Galatella'') [403] => }} [404] => [405] => == Odkazy == [406] => [407] => === Poznámky === [408] => Popis obrázku: [409] => [410] => === Reference === [411] => [412] => [413] => === Literatura === [414] => * {{Citace monografie [415] => | příjmení = Hejný [416] => | jméno = [417] => | příjmení2 = Slavík [418] => | jméno2 = B [419] => | titul = Květena ČR. Svazek 7 [420] => | vydání = [421] => | vydavatel = Academia [422] => | místo = Praha [423] => | rok vydání = 2004 [424] => | počet stran = 770 [425] => | edice = [426] => | svazek edice = [427] => | strany = [428] => | isbn = 80-200-0306-1 [429] => | jazyk = [430] => | rok = [431] => | počet_stran = [432] => }} [433] => [434] => === Související články === [435] => * [[Úbor]] [436] => * [[Seznam rodů čeledi hvězdnicovitých]] [437] => [438] => === Externí odkazy === [439] => * {{Commonscat}} [440] => * [https://pladias.cz/taxon/overview/Asteraceae Hvězdnicovité v databázi české flóry a vegetace Pladias] [441] => * [https://botany.cz/cs/asteraceae/ Hvězdnicovité na Botany.cz] [442] => * [http://www.plantsoftheworldonline.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:319342-2 Online databáze Plants of the World] (anglicky) [443] => {{Taxonbar|from=Q25400}} [444] => {{Autoritní data}} [445] => {{Portály|Rostliny}} [446] => [447] => [[Kategorie:Hvězdnicovité| ]] [448] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [449] => [[Kategorie:Hvězdnicotvaré]] [] => )
good wiki

Hvězdnicovité

Hvězdnicovité (Asteraceae) nebo také složnokvěté (Compositae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvězdnicotvarých. Jejich název je odvozen z latinského slova aster a to z řeckého (astér), oboje značící hvězdu, již připomíná jejich rozkvetlý úbor.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.