Array ( [0] => 14888035 [id] => 14888035 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hypervizor [uri] => Hypervizor [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Hypervizor''' (též '''Virtual Machine Monitor''', '''Virtual Machine Manager''', '''VMM''') je v [[Informatika|informatice]] označení pro jednu z technik [[virtualizace]] [[hardware|hardwaru]] počítače, která umožňuje na jednom [[počítač]]i spustit zároveň více [[Operační systém|operačních systémů]]. [1] => [2] => Hypervizor je pro hostovaný systém nejvyšším arbitrem, který řídí přístup virtualizovaných počítačů (hostovaný systém, {{Vjazyce2|en|''guest''}}) k [[hardware|hardwaru]] počítače (hostitelský systém, hostitel, {{Vjazyce2|en|''host''}}), řídí jejich běh a zároveň je od sebe odděluje. [3] => [4] => == Rozdělení == [5] => Robert P. Goldberg rozlišuje dvě třídy hypervizorů:{{cite paper [6] => |url=http://www.dtic.mil/cgi-bin/GetTRDoc?AD=AD772809&Location=U2&doc=GetTRDoc.pdf [7] => |title=Architectural Principles for Virtual Computer Systems [8] => |first=Robert P. [9] => |last=Goldberg [10] => |publisher=[[Harvardova univerzita|Harvard University]] [11] => |month=February [12] => |year=1973 [13] => |pages=22–26 [14] => |format=PDF [15] => |accessdate=2010-04-12 [16] => |titul=Archivovaná kopie [17] => |datum přístupu=2010-11-13 [18] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20110605110000/http://www.dtic.mil/cgi-bin/GetTRDoc?AD=AD772809&Location=U2&doc=GetTRDoc.pdf [19] => |datum archivace=2011-06-05 [20] => |nedostupné=ano [21] => }} [22] => ;Typ 1 (nativní): Hypervizor typu 1 běží přímo na hostitelském hardwaru. Zde monitoruje a řídí běh virtualizovaných strojů (guestů) z hlediska hardwarových prostředků. Hostovaný operační systém tak funguje na jiné úrovni, pod hypervizorem. Tento model představuje klasické provedení architektury [[Virtuální stroj|virtuálního stroje]], původní hypervizor byl CP/CMS, vyvinutý v IBM v roce 1960. Dnes tento typ můžeme najít například u hypervizoru ESXi od firmy [[VMware]]. [23] => [24] => ;Typ 2 (hostovaný): Hypervizor typu 2 je spuštěn v konvenčním prostředí operačního systému. Vrstva hypervizora se nachází nad vrstvou operačního systému. [25] => [26] => === Podle implementace === [27] => Podle způsobu, jakým je hypervizor implementován, rozlišujeme ''hardwarovou virtualizaci'' umožňující virtualizaci nemodifikovaných operačních systémů (resp. jejich nemodifikovaných [[Jádro (informatika)|jader]]), která avšak vyžaduje podporu virtualizace přímo v [[Mikroprocesor|procesoru]], a ''softwarovou virtualizaci'', která je obvykle méně výkonná, protože jednoduché operace vstupu a výstupu musí být obsluhovány komplexními obslužnými funkcemi. Určitým kompromisem je implementace ''paravirtualizace'', která spojuje výhody obou řešení (umožňuje svižný běh nemodifikovaných systémů, avšak je nutná hardwarová podpora v procesoru). [28] => [29] => {{Viz též|Virtualizace}} [30] => [31] => == PC a desktopové systémy == [32] => Na [[16bitový|16bitové]] architektuře [[x86]] nebylo možné hypervizor naprogramovat. Teprve [[32bitový|32bitová]] architektura mikroprocesoru [[Intel 80386]] ([[IA-32]]) umožnila vyvinout softwarový hypervizor. Jeden z prvních PC hypervizorů byl v roce 1998 hypervizor od firmy [[VMware]], případně Parallels Workstation od firmy Parallels, Inc. z roku 2005. O rok později vznikl Parallels Desktop pro počítače firmy [[Apple]], který běžel na [[OS X|Mac OS X]]. [33] => [34] => Na platformě PC byla hardwarová virtualizace, která vyžaduje podporu přímo v [[Mikroprocesor|procesoru]], uvedena až na [[64bitový]]ch procesorech. Firma [[Intel]] ji uvedla na trh v roce [[2005]] ([[VT-x]], kódový název ''Vanderpool'') a firma AMD v roce [[2006]] ([[AMD-V]], kódové jméno ''Pacifica''). [35] => [36] => == Historie == [37] => Prvním hypervizorem poskytující plnou virtualizaci se stal výzkumný systém [[CP-40]] od firmy IBM, který byl vyroben v roce 1967 a stal se tak první verzí operačního systému CP/CMS firmy IBM. Systém CP-40 běžel na počítačích typu [[S/360-40]], které poskytovaly podporu virtualizace. Důležité bylo, aby virtualizovaný hardware dovolil spouštět více uživatelských aplikací (CTSS a IBM M44/44X) i systémů současně. Hypervizor dodnes běží na holém [[mainframe]] hardwaru a přiděluje fyzické součásti jako jsou procesory, zařízení pro přímý přístup ke vstupně-výstupním zařízením a paměti. [38] => [39] => Programátoři brzy inovovali CP-40 na systém CP-67 pro IBM S/360-67, první počítačový systém schopný plné virtualizace. IBM vyrobila podobný stroj již v roce 1966, ten zahrnoval tabulky stránek pro [[virtuální paměť]] a další techniky, které umožňovaly plnou virtualizaci jádra, včetně [[Vstup/výstup|vstupu, výstupu]] a [[Obsluha přerušení|obsluhy přerušení]]. Oba systémy jak CP-40, tak i CP-67 se začaly vyrábět v roce 1967. CP/CMS bylo k dispozici zákazníkům firmy IBM v rozmezí let 1968–1972 sice ve formě zdrojových kódů, ale bez technické podpory. [40] => [41] => == Vestavěné systémy == [42] => Od roku 2009 se začaly objevovat virtuální stroje i v oblasti [[Vestavěný systém|vestavěných systémů]], jakou jsou například mobilní telefony, což umožnilo vysokou flexibilitu programování aplikací pro operační systémy, jako jsou [[Linux]] a [[Microsoft Windows]], přičemž zůstávají současně zachovány klasické vlastnosti [[Operační systém reálného času|operačního systému reálného času]] (RTOS). [43] => [44] => Vestavěné hypervizory tak musí mít specifické realtimové schopnosti. Omezené zdroje mnoha vestavěných systému, zejména bateriově poháněné mobilní systémy, vyžadují zachování co nejnižší režie a i paměťových nároků. Podpora virtualizace vyžaduje [[Správa paměti|ochranu paměti]] a podporu [[Privilegovaný režim|privilegovaného režimu]], což bohužel vylučuje většinu jednoduchých mikroprocesorů ([[x86]], [[MIPS]], [[ARM]], [[PowerPC]]). [45] => [46] => == Bezpečnostní rizika == [47] => Pokud by došlo ke zneužití technologie hypervizora škodlivým softwarem (tzv. [[malware]]), mohl by škodlivý software získat přednostní přímý přístup k hardwaru počítače a zároveň aktivně skrývat svoji přítomnost v operačním systému (tj. chovat se jako pokročilý [[rootkit]]). Hostovaný operační systém má totiž jen omezené možnosti, jak hypervizor detekovat, pokud mu k tomu hypervizor sám nedá příležitost (cílem virtualizace je před hostovaným systémem úplně skrýt, že nemá hardware počítače jen pro sebe). [[Antivirový program|Antivirové programy]] by byly nefunkční. K implementaci této nebezpečné koncepce došlo údajně v laboratořích [[SubVirt]] (společný vývoj společnosti Microsoft a Univerzity v Michiganu),{{cite web|url=http://www.eecs.umich.edu/virtual/papers/king06.pdf|accessdate=2008-09-15|title=SubVirt: Implementing malware with virtual machines |date=2006-04-03 |publisher=[http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Michigan University of Michigan], [[Microsoft]]}} stejně tak jako u nástroje zvaného [[Blue Pill]]. [48] => [49] => V roce 2009 vývojáři ze společnosti Microsoft a univerzity ze Severní Caroliny demonstrovali tzv. anti-rootkit hypervizor s názvem [[Hooksafe]], který pomocí mezivrstvy poskytuje obecně použitelnou ochranu právě proti rootkitům založeným na funkci hypervizora.{{cite paper|url=http://research.microsoft.com/en-us/um/people/wdcui/papers/hooksafe-ccs09.pdf|title=Countering Kernel Rootkits with Lightweight Hook Protection|date=11 August 2009|accessdate=2009-11-11|publisher=[[Microsoft]]/[http://en.wikipedia.org/wiki/North_Carolina_State_University North Carolina State University]|author=Zhi Wang, Xuxian Jiang, Weidong Cui & Peng Ning}} [50] => [51] => [52] => == Reference == [53] => {{Překlad [54] => | jazyk = en [55] => | článek = Hypervisor [56] => | revize = 395950754 [57] => }} [58] => [59] => [60] => == Související články == [61] => * [[Virtualizace]] [62] => [63] => == Externí odkazy == [64] => * {{Commonscat}} [65] => [66] => {{Autoritní data}} [67] => [68] => [[Kategorie:Počítače]] [69] => [[Kategorie:Virtualizační software]] [] => )
good wiki

Hypervizor

Hypervizor (též Virtual Machine Monitor, Virtual Machine Manager, VMM) je v informatice označení pro jednu z technik virtualizace hardwaru počítače, která umožňuje na jednom počítači spustit zároveň více operačních systémů. Hypervizor je pro hostovaný systém nejvyšším arbitrem, který řídí přístup virtualizovaných počítačů (hostovaný systém) k hardwaru počítače (hostitelský systém, hostitel), řídí jejich běh a zároveň je od sebe odděluje.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Microsoft','hardware','VMware','x86','Mikroprocesor','Microsoft Windows','2005','Virtualizace','Správa paměti','Antivirový program','virtualizace','64bitový'