Array ( [0] => 14693971 [id] => 14693971 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hřebečsko [uri] => Hřebečsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Coat_of_arms_of_schoenhengstgau.jpg|vpravo|náhled|Neoficiální znak Hřebečska/Svitavska (vytvořen kol. [[1940]] místním rodákem A. Jenischem)]] [1] => '''Hřebečsko''' (z [[němčina|německého]] ''Schönhengstgau'', ''Schönhengster land'') je název zaniklého [[jazykový ostrov|jazykového ostrova]] rozkládajícího se po obou stranách historické zemské hranice [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] mezi městy [[Ústí nad Orlicí]], [[Litomyšl]], [[Polička]] a [[Jevíčko]], které již nebyly jeho součástí, a na druhé straně [[Mohelnice]] (''Müglitz''), [[Zábřeh]] (''Hohenstadt'') a [[Lanškroun]] (''Landskron''), které součástí byly. Jeho centrem byla města [[Moravská Třebová]] (''Mährisch Trübau'') a [[Svitavy]] (''Zwittau''). Toto území bylo od [[13. století]] až do roku [[1945]] obýváno převážně [[Čeští Němci|českými Němci]] (rozkládal se tu největší německý [[jazykový ostrov]] v českých zemích). Název pochází od [[Hřebečský hřbet|Hřebečského hřbetu]], který prochází přibližně středem regionu. [2] => [3] => V české odborné literatuře se název Hřebečsko příliš nepoužívá, častější je označení Svitavsko, resp. '''svitavský jazykový ostrov'''. [4] => [5] => == Geografie == [6] => [[Soubor:Hrebecsko 1880.gif|náhled|vpravo|Svitavský jazykový ostrov (růžově) na národnostní mapě Rakouska-Uherska (zde výsek) z roku 1880]] [7] => [[Soubor:Hřebečsko 1910.png|náhled|vpravo|Území osídlené německojazyčným obyvatelstvem k roku 1910 (Hřebečsko/Svitavsko vyznačeno šipkou)]] [8] => Dle Marie MackovéMacková, Marie:Hřebečsko - Region, který zmizel. In:Sborník vědeckých prací Univerzity Pardubice, Serie C, Faculta humanitních studií, Supplement 3 (2000) 2001. Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí byl region poprvé definován pravděpodobně roku [[1813]]. Autor tehdejšího vymezení regionu, Josef Jurende, jej definoval jako „území, větším dílem obývané Němci“. Centrem regionu dle něj byla města Svitavy a Moravská Třebová, hraničními body Lanškroun, Litomyšl a Zábřeh. [9] => [10] => Území nebylo nijak geograficky ani hospodářsky jednotné. Dokonce i překračovalo platnou zemskou hranici. Gustav Korkisch ve svých ''Dějinách Hřebečska'' (1975) Korkisch. Gustav: Geschichte des Schönhengstgaues. Teil 2, München 1975, S. 420 - 421. Citováno dle Marie Mackové, viz výše uvádí, že k roku 1850 k Hřebečsku patřily na Moravě soudní okresy Jevíčko, Moravská Třebová, Svitavy, Zábřeh a Mohelnice, v Čechách pak soudní okresy Lanškroun, Ústí nad Orlicí, Litomyšl a Polička. Z české části ovšem do Hřebečska jen soudní okres Lanškroun patřil celý, ostatní soudní okresy tam patřily jen částí. Hřebečsko tak bylo jednoznačně definováno jen svou „kulturní a národní přináležitostí“Macková, nikoli politicky nebo geograficky. [11] => [12] => V 90. letech 19. století vznikla politická iniciativa tzv. schönereriánů, kteří se dané oblasti snažili administrativně sjednotit pod okres Lanškroun. Usilovali o to, aby se Lanškroun stal podobně významným sudetským centrem, jako Liberec. Tato iniciativa však v [[Zemský sněm (Rakouské císařství)|říšském sněmu]] nenašla žádné ohlasy. Určitou roli ve vytváření místní regionální sounáležitosti ovšem sehrála. Předním národopisným badatelem Hřebečska se pak po první světové válce stal Dr. [[Emil Lehmann]]. [13] => [14] => == Osídlení == [15] => Po [[Mongolský vpád na Moravu roku 1241|vpádu Tatarů roku 1241]] byly Morava a část severovýchodních Čech ([[Kladské hrabství|Kladsko]] a přilehlá území) velmi zpustošeny a vypleněny. Obnova země byla už spojena s novým jevem, tzv. [[Emfyteuze|emfyteutickou]] kolonizací, která dosáhla i do té doby pustých podhorských oblastí. Nové osídlování, součást širšího proudu středověké kolonizace, se dělo na českém území hlavně přičiněním krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], v moravské části také zásluhou olomouckého biskupa [[Bruno ze Schauenburku|Bruna ze Schauenburku]] a v některých případech i šlechty. Většina nových kolonistů byla z jazykového/etnického hlediska Němci. Rolníci a řemeslníci byli povoláni do země především z [[Horní Franky|Horních Frank]], [[Porýní]] a [[Horní Falc]]e, také ze [[Slezsko|Slezska]]. [16] => [17] => Pro každé nově založené sídliště určil zeměpán vhodného a zkušeného „[[lokátor]]a“ (plánovače osídlení), který byl odpovědný za osídlení a další rozvoj obce. Jako odměnu za obtížný úřad obdržel jistá práva, např. [[fojtství]] a dědičný úřad [[rychtář]]e. K tomu se řadilo právo provozovat hostinec, zřídit mlýn a udržovat řemeslníky (pekaře, kováře). Němečtí osadníci zakládali pro ně charakteristické řadové (tzv. lesní záhumenicové) vsi. Každý selský čtverhranný dvůr stál o samotě, oddělený od sousedních usedlostí; za každým statkem se táhl pruh polí, luk a lesů. Kolonizační aktivity naverbovaných osadníků byly směřovány do jednotně plánovaných vesnic a velkoryse plánovaných měst s německým právem ([[magdeburské městské právo]]). Kolonistům se dostalo za tyto mimořádné útrapy a strádání v době výstavby výhodného sociálního postavení (např. osvobození od daní a poplatků po prvních 12 až 20 let). [18] => [19] => === Statistické údaje === [20] => Podle výsledků [[Sčítání lidu 1880 v Rakousko-Uhersku|sčítání lidu z roku 1880]] žilo Hřebečsku (označovaném jako Schönhengstův ostrov) 48 197 Němců (respektive osob, uvádějících německou obcovací řeč) a 2 961 Čechů.{{Citace monografie [21] => | příjmení = [22] => | jméno = [23] => | titul = Ottův slovník naučný, Díl šestý: Čechy – Danseur [24] => | url = https://www.wikidata.org/wiki/Q23857639 [25] => | vydavatel = Nakladatelství Jan Otto [26] => | strany = 124 [27] => | poznámka = QID: Q23857639 [28] => | jazyk = Czech [29] => }} [30] => [31] => V Hřebečsku bylo celkem šest měst ([[Svitavy]], [[Březová nad Svitavou]], [[Moravská Třebová]], [[Lanškroun]], [[Zábřeh]], [[Mohelnice]]) a dalších 142 obcíhttp://www.schoenhengstgau.de/, z nichž jen ve 13 žilo více Čechů než Němců. V roce 1939 zde žilo 126 000 obyvatel, z nichž bylo 84 % německé národnosti{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.schoenhengstgau.eu/verein/schoenhengstgau/start |datum přístupu=2010-08-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091031101046/http://www.schoenhengstgau.eu/verein/schoenhengstgau/start |datum archivace=2009-10-31 |nedostupné=ano }}. Je uváděno, že rozloha území byla 1230 km2. [32] => [33] => ;Počet obyvatel dle sčítání 1910http://zwittau.de/verweise/schoenhengstgau/5.b-volkszaehlung.htmhttp://zwittau.de/verweise/schoenhengstgau/4.m-volkszaehlung.htm [34] => {| class="wikitable sortable" style="width:75 %;" [35] => |- class="hintergrundfarbe5" [36] => ! soudní okres (''Gerichtsbezirk'') [37] => ! počet obyvatel
– Němci [38] => ! počet obyvatel
– Češi [39] => ! počet obyvatel
– ostatní [40] => ! rozloha [41] => |- [42] => | Jevíčko (''Gewitsch'') [43] => | style="text-align:center" | 3 024 [44] => | style="text-align:center" | 18 849 [45] => | style="text-align:center" | 25 [46] => | style="text-align:center" | 230,89 km2 [47] => |- [48] => | Lanškroun (''Landskron'') [49] => | style="text-align:center" | 21 429 [50] => | style="text-align:center" | 9 995 [51] => | style="text-align:center" | ? [52] => | style="text-align:center" | 230,89 km2 [53] => |- [54] => | Litomyšl (''Leitomischl'') [55] => | style="text-align:center" | 14 699 [56] => | style="text-align:center" | 36 076 [57] => | style="text-align:center" | ? [58] => | style="text-align:center" | 230,89 km2 [59] => |- [60] => | Mohelnice (''Müglitz'') [61] => | style="text-align:center" | 13 993 [62] => | style="text-align:center" | 9 209 [63] => | style="text-align:center" | 158 [64] => | style="text-align:center" | 212,68 km2 [65] => |- [66] => | Moravská Třebová (''Mährisch Trübau'') [67] => | style="text-align:center" | 27 509 [68] => | style="text-align:center" | 2 146 [69] => | style="text-align:center" | 120 [70] => | style="text-align:center" | 256,33 km2 [71] => |- [72] => | Polička (''Politschka'') [73] => | style="text-align:center" | 9 904 [74] => | style="text-align:center" | 24 823 [75] => | style="text-align:center" | ? [76] => | style="text-align:center" | ? [77] => |- [78] => | Svitavy (''Zwittau'') [79] => | style="text-align:center" | 27 339 [80] => | style="text-align:center" | 767 [81] => | style="text-align:center" | 91 [82] => | style="text-align:center" | 154,53 km2 [83] => |- [84] => | Štíty (''Schildberg'') [85] => | style="text-align:center" | 505 [86] => | style="text-align:center" | ? [87] => | style="text-align:center" | ? [88] => | style="text-align:center" | ? [89] => |- [90] => | Ústí nad Orlicí (''Wildenschwert'') [91] => | style="text-align:center" | 5 041 [92] => | style="text-align:center" | 32 244 [93] => | style="text-align:center" | ? [94] => | style="text-align:center" | 230,89 km2 [95] => |- [96] => | Zábřeh (''Hohenstadt'') [97] => | style="text-align:center" | 8 660 [98] => | style="text-align:center" | ? [99] => | style="text-align:center" | ? [100] => | style="text-align:center" | ? [101] => |} [102] => [103] => == Odsun Němců == [104] => S květnovými dny roku 1945 začaly intenzivní akce vedoucí k urychlenému vyčištění prostoru Hřebečska od německého obyvatelstva v rámci národní očisty a „vylikvidování Němců“ řečeno známým projevem presidenta Beneše v Brně: [105] => [106] => :''„Nyní se dáme do práce. A budeme dělat pořádek mezi námi, zejména také zde ve městě Brně s Němci a všemi ostatními (Potlesk) Můj program je - a já se tím netajím - že otázku německou musíme v republice vylikvidovat.“''{{zdroj?}} [107] => [108] => Hlavní roli v těchto aktivitách v oblasti Hřebečska přejaly jednotky československé armády a partyzánské skupiny, zejména partyzánská skupina „Václavík“, která působila v oblasti pod Orlickými horami a zasahovala až na Zábřežsko, Hřebečsko a Svitavsko. Dne 15. 5. gen. Zdeněk Novák vydal rozkaz k obsazení pohraničních terénů s dovětkem „všechny Němce vykažte z historických území“, ale oddíly podnikaly své akce většinou samostatně, vyznačovaly se značnou tvrdostí, násilnými domovními prohlídkami. Vysídlování prováděly zpočátku tyto partyzánské formace ve spolupráci s místními orgány, po nich převzali vedoucí roli při těchto aktivitách provázenými častými excesy vojáci spadající pod velení 14. divize. Do oblasti Lanškrounska zasahovaly aktivity jednotlivých rot I.-III. praporu 30. pěšího pluku s velitelstvím v [[Ústí nad Orlicí]]. K odsunu byla využita také železnice v severozápadním směru. Dle výnosu z 12. června nebylo k odsunu využito území obsazené Poláky, ale železnice v severozápadním směru na Děčín a pak na Drážďany a z prostoru II. sboru na Teplice-Šenov a pak na Saskou Kamenici. Partyzáni pak organizovali tzv. divoký odsun, případně i s tím spojené revoluční tribunály, jako například [[Lidový soud v Lanškrouně]] a jinde.{{Citace monografie|příjmení = Staněk|jméno = Tomáš|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Poválečné „excesy“v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování|vydání = Sešit 41/2005,|vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR,|místo = |rok = |počet stran = |strany = 187–188|isbn = }} [109] => Německé zdroje hovoří o několika násilně usmrcených lidech ve městě a okolí a větším množství sebevražd. Hovoří se také o sedmi obětech partyzánských akcí v obcích [[Čenkovice]], [[Orličky]], [[Třebovice]] a [[Žichlínek]].{{zdroj?}} [110] => [111] => Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německých obyvatel]] po skončení [[Druhá světová válka|2. sv. války]] byl kraj osídlen českým obyvatelstvem z vnitrozemí (především z [[Haná|Hané]], [[Boskovice|Boskovicka]], [[Vyškov]]ska aj.) Ze správního hlediska dnes toto území spadá pod [[okres Svitavy|okresy Svitavy]], [[okres Ústí nad Orlicí|Ústí nad Orlicí]] a [[okres Šumperk|Šumperk]]. [112] => [113] => == Historie a pověsti == [114] => V kraji se traduje pověst o nenaplněné lásce [[Anna Gläserová|Anny Gläserové]] a Josefa Herknera. Syn moravskotřebovského starosty, se zamiloval do dcery revírníka v Karlíně Anny Gläserové. Rodiče však jejich lásce nepřáli. Josef s Annou si v letech 1819–1823 vyměňovali dopisy a příležitostně se tajně scházeli, Josef se pokoušel získat si přízeň Anniných rodičů. Nakonec vztah ukončil a Anna se provdala za linhartického rychtáře Franze Gromese. Do roka však zemřela. Po pohřbu se šířilo tvrzení, že Herkner Annu odnesl z hrobu a znovu pochoval v zahradě, kterou si už od roku 1823 budoval na svahu [[Křížový vrch (Moravská Třebová)|Křížového vrchu]], odkud bylo vidět na linhartickou rychtu. V předvečer svátku sv. Anny roku 1825 došlo k pozoruhodnému jevu: Cesta od města k Herknerově zahradě byla osvětlena, světla plála také v zahradě, kde bylo osvětleno ohrazené místo skutečně podobné hrobu a z pochodní vytvořeny nápisy “Tobě tam” (Dir dort) a “Es heisse Annenruhe” (Ať se to zde jmenuje “Annenruhe” – Annin odpočinek, Annino spočinutí). Pravdivost legendy, od pol. 19. stol. literárně a dramaticky zpracovávána, potvrzena, když v roce 1924 byla v hrobě, kde měla být pohřbená Anna, byla nalezena jen prázdná rakev, a definitivně v roce 1934, kdy byla při práci v lomu na místě někdejší Herknerovy zahrady objevena kostra a konstatováno jako velmi pravděpodobné, že jde o ostatky Anny Gläserové-Gromesové. Anna byla opět pohřbena do hrobu rodiny Gromesů. Její příběh zpracoval do podoby písně i hudebník [[Petr Linhart]] se skupinou 29 Saiten. https://www.youtube.com/watch?v=-a-TguimIKk[https://www.novinky.cz/domaci/490233-v-moravske-trebove-lide-prispivaji-na-sochu-placici-divky.html Novinky.cz: V Moravské Třebové lidé přispívají na sochu plačící dívky] {{Wayback|url=https://www.novinky.cz/domaci/490233-v-moravske-trebove-lide-prispivaji-na-sochu-placici-divky.html |date=20181130155132 }} (11/2018) [115] => [116] => Řadu obdivuhodných starých příběhů z Hřebečska zaznamenal do samostatné knihy ''Alt-Landskroner Geschichten'' (česky ''Příběhy ze starého Lanškrounska'', 2014) lanškrounský rodák [[Josef Benoni (1870)|Josef Benoni]],[https://www.researchwriter.cz/2019/09/09/ignac-bartolomej-benoni-a-pritel-erxleben-strhli-za-pomoci-pacholku-zavoru-v-lanskroune/ Kdo byl Josef Benoni z Lanškrouna?], abcHistory.cz který čerpal z rozsáhlých vzpomínek svých předků.{{Citace monografie [117] => | příjmení = Benoni [118] => | jméno = Josef [119] => | odkaz na autora = Josef Benoni (1870) [120] => | titul = Příběhy ze starého Lanškrounska [121] => | url = [122] => | vydavatel = NZB [123] => | místo = Praha [124] => | rok = 2014 [125] => | počet stran = 174 [126] => | kapitola = [127] => | strany = [128] => | isbn = 978-80-905864-0-6 [129] => | jazyk = [130] => }} [131] => [132] => == Cestovní ruch == [133] => Na území Hřebečska se nachází turistická oblast ''Česko-moravské pomezí''[http://www.ceskomoravskepomezi.cz/ Česko-moravské pomezí], též zvaná ''turistická oblast Svitavsko''[http://www.ceskomoravskepomezi.cz/ Turistické oblasti ČR]. Nachází se zde rovněž vinařská naučná stezka.http://www.vina.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=131643 Významné jsou zde památky na židovské osídlení, byť nedosahovalo velkého rozsahu.http://www.hrebecsko.estranky.cz/clanky/na-vylet/zidovske-pamatky-na-hrebecsku-a-v-blizkem-okoli.html [134] => [135] => == Literatura == [136] => * {{Citace monografie [137] => | příjmení = Benoni [138] => | jméno = Josef [139] => | odkaz na autora = Josef Benoni (1870) [140] => | titul = Příběhy ze starého Lanškrounska [141] => | url = [142] => | vydavatel = NZB [143] => | místo = Praha [144] => | rok = 2014 [145] => | počet stran = 174 [146] => | kapitola = [147] => | strany = [148] => | isbn = 978-80-905864-0-6 [149] => | jazyk = [150] => }} [151] => * KÖNIG, Hermann: ''Weberei und Heimarbeit.'' Mähr.-Trübau 1933. [152] => * MACKOVÁ, Marie: ''Hřebečsko – region, který zmizel. In: Evropa – kultura – region.'' Pardubice 2001 (Sborník vědeckých prací Univerzity Pardubice. Serie C. Fakulta humanitních studií, Supplement 3, 2000), 131–136. [153] => [154] => == Reference == [155] => [156] => [157] => == Související články == [158] => * [[Místopisný seznam měst, vesnic a samot Hřebečska]] [159] => * [[Lanškroun]] [160] => * [[Mikroregion Svitavsko]] [161] => * [[Brněnský jazykový ostrov]] [162] => * [[Českobudějovický jazykový ostrov]] [163] => * [[Jihlavský jazykový ostrov]] [164] => * [[Olomoucký jazykový ostrov]] [165] => * [[Vyškovský jazykový ostrov]] [166] => [167] => == Externí odkazy == [168] => * {{Commonscat}} [169] => * [https://web.archive.org/web/20140806194258/http://www.hrebecsko.xf.cz/schoenhengstgau.jpg Der Schönhengstgau zwischen 14. und 20. Jahrhundert] – mapa oblasti (německy) [170] => * [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2464 ''Hřebečsko – Schönhengst''] – článek o původu jména od A. Profouse a J. V. Šimáka v časopise Naše řeč 2/1928 [171] => * [http://www.regionmtj.cz Region Moravskotřebovska a Jevíčska] [172] => * [http://www.zwittau.de Geschichte der Stadt Zwittau und ihrer Umgebung] – sudetoněmecké stránky o dějinách města Svitav a širokého okolí (německy) [173] => * [https://web.archive.org/web/20160730065536/http://www.maehrisch-truebau.de.vu/ Mährisch-Trübau – Stadt und Kreis im Schönhengstgau] – sudetoněmecké stránky o městě Moravská Třebová (německy) [174] => * [http://hrebecsko.blogspot.com Hřebečsko] - kulturně-publicistický web okolí měst Lanškroun, Mohelnice, Moravská Třebová, Svitavy a Zábřeh [175] => [176] => {{Pahýl}} [177] => {{Německé jazykové ostrovy na území Česka}} [178] => {{Autoritní data}} [179] => [180] => {{Portály|Čechy|Morava}} [181] => [[Kategorie:Hřebečsko| ]] [182] => [[Kategorie:Historická území Česka]] [183] => [[Kategorie:Čechy]] [184] => [[Kategorie:Morava]] [185] => [[Kategorie:Sudety]] [186] => [[Kategorie:Jazykové ostrovy]] [187] => [[Kategorie:Geografie okresu Svitavy]] [188] => [[Kategorie:Geografie okresu Šumperk]] [189] => [[Kategorie:Geografie okresu Ústí nad Orlicí]] [] => )
good wiki

Hřebečsko

Neoficiální znak Hřebečska/Svitavska (vytvořen kol. 1940 místním rodákem A.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lanškroun','Svitavy','Ústí nad Orlicí','Moravská Třebová','jazykový ostrov','Zábřeh','Mohelnice','Březová nad Svitavou','Olomoucký jazykový ostrov','Mikroregion Svitavsko','Petr Linhart','Čeští Němci'

Lanškroun

Mohelnice

Svitavy

Zábřeh