Array ( [0] => 15522280 [id] => 15522280 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Indigirka [uri] => Indigirka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Indigirka je řeka na Dálném východě Ruska, která se vyznačuje svou jedinečnou krásou a základním významem pro místní ekosystémy i kulturu obyvatel. Tento vodní tok je dlouhý přibližně 1 147 km a protéká rozmanitou krajinou, od tajgy po tundru. Začíná v nádherných horách Verchojanského pohoří a pokračuje přes malebné údolí až do Chukotského autonomního okruhu, kde se vlévá do moře Laptevů. Reka Indigirka je významná nejen z hlediska přírodních krás, ale také jako místo, kde se setkávají tradice a historie místních komunit. Obyvatelé této oblasti, včetně původních národů, mají s řekou úzký vztah, neboť jim poskytuje zdroje a možnost k obživě. Indigirka také nabízí jedinečné příležitosti pro ekoturistiku, při níž si návštěvníci mohou užít neporušenou přírodu a fascinující krajinu. Její pozoruhodné přírodní útvary a převládající biodiverzita lákají milovníky přírody z celého světa. Celkově lze říci, že řeka Indigirka nejen že obohacuje životy místních obyvatel, ale také přispívá k povědomí o důležitosti ochrany našich přírodních zdrojů a zachování kulturního dědictví pro budoucí generace. [oai_cs_optimisticky] => Indigirka je řeka na Dálném východě Ruska, která se vyznačuje svou jedinečnou krásou a základním významem pro místní ekosystémy i kulturu obyvatel. Tento vodní tok je dlouhý přibližně 1 147 km a protéká rozmanitou krajinou, od tajgy po tundru. Začíná v nádherných horách Verchojanského pohoří a pokračuje přes malebné údolí až do Chukotského autonomního okruhu, kde se vlévá do moře Laptevů. Reka Indigirka je významná nejen z hlediska přírodních krás, ale také jako místo, kde se setkávají tradice a historie místních komunit. Obyvatelé této oblasti, včetně původních národů, mají s řekou úzký vztah, neboť jim poskytuje zdroje a možnost k obživě. Indigirka také nabízí jedinečné příležitosti pro ekoturistiku, při níž si návštěvníci mohou užít neporušenou přírodu a fascinující krajinu. Její pozoruhodné přírodní útvary a převládající biodiverzita lákají milovníky přírody z celého světa. Celkově lze říci, že řeka Indigirka nejen že obohacuje životy místních obyvatel, ale také přispívá k povědomí o důležitosti ochrany našich přírodních zdrojů a zachování kulturního dědictví pro budoucí generace. ) Array ( [0] => {{Infobox - vodní tok [1] => | řeka = Indigirka
Индигирка / Индигир [2] => | alt = [3] => | délka = 1726 [4] => | průtok = 1570 [5] => | plocha = 360 000 [6] => | světadíl = [[Asie]] [7] => | zdrojnice = [[Kastach]], [[Taryn-Jurjach]] [8] => | výška1 = [9] => | ústí = [[Východosibiřské moře]] [10] => | výška2 = 0 [11] => | protéká = {{vlajka a název|Rusko}} ''([[Sacha]])'' [12] => | povodí = [[Severní ledový oceán]], [[Východosibiřské moře]] [13] => | mapa = Indigirkarivermap.png [14] => | popisek mapy = Řeka a její povodí na mapě východní Sibiře [15] => | hčp = [16] => }} [17] => '''Indigirka''' ({{Vjazyce2|ru|''Индигирка''}}, {{Vjazyce2|sah|''Индигир''}}) je významná [[řeka]] v severovýchodní části [[Sibiř]]e v [[Sacha|Jakutské republice]] v [[Rusko|Rusku]]. Je dlouhá 1726 [[kilometr|km]]. [18] => [19] => Povodí řeky má rozlohu 360 000 [[kilometr čtvereční|km²]] a zasahuje také na území [[Magadanská oblast|Magadanské oblasti]]. [20] => [21] => == Průběh toku == [22] => Vzniká soutokem [[zdrojnice|zdrojnic]] [[Kastach]] a [[Taryn-Jurjach]] na severních [[svah|svazích]] [[Chalkanský hřbet|Chalkanského hřbetu]]. Podle stavby [[říční údolí|říčního údolí]], [[říční koryto|koryta]] a rychlosti toku se její tok dělí na horní (640 km) a dolní (1086 km). Od soutoku zdrojnic teče nejprve na severozápad nejnižší částí [[Ojmjakonská plošina|Ojmjakonské plošiny]], poté se stáčí na sever, přičemž protíná několik horských výběžků [[Čerského hřbet]]u. Šířka doliny v této části toku dosahuje od 0,5 až 1 km do 20 km, koryto je [[oblázek|oblázkové]] s množstvím [[peřej]]í a rychlost toku dosahuje 2 až 3,5 [[metr za sekundu|m/s]]. Při protínání [[Čemalginský hřbet|Čemalginského hřbetu]] protéká v hlubokém [[kaňon]]u rychlostí 4 m/s a navíc překonává [[říční práh|říční prahy]], takže tento úsek se nehodí ani pro [[plavení dřeva]]. [23] => [24] => Dolní tok začíná nad ústím [[Moma|Momy]], kde řeka vtéká do [[Momo-Selenňachská propadlina|Momo-Selenňachské propadliny]]. Dolina se rozšiřuje, v korytě se začínají objevovat [[mělčina|mělčiny]] a [[kosa (geomorfologie)|kosy]] a místy se rozděluje na oddělená [[říční rameno|ramena]]. Obtéká [[Momský hřbet]] a pokračuje [[rovina]]tou [[nížina|nížinou]]. Protéká [[Abyjská nížina|Abyjskou nížinou]], kde je velmi členitá, a [[Jano-Indigirskou nížina|Jano-Indigirskou nížinou]], kde vytváří přímé dlouhé úseky velmi pomalu tekoucí vody o šířce 350 až 500 m. Ve vzdálenosti 130 km od ústí do [[Východosibiřské moře|Východosibiřského moře]] se rozděluje na [[rameno říční delty|ramena]], jež vytvářejí [[říční delta|deltu]] o rozloze 5500 km². Hlavní ramena jsou [[Russkoje usťje]], největší [[Střední rameno (Indigirka)|Střední]] a [[Kolymské rameno|Kolymské]]. [25] => [26] => Od moře je ústí řeky odděleno mělčinou. Pro snadnější plavbu lodí byl v ústí řeky v roce 1975 postaven 7 km dlouhý kanál. Východně od ústí 13 km daleko u pobřeží v Kolymském zálivu a jižně od kanálu Konečnaja se nachází [[Kolesovský ostrov]]. [27] => [28] => === Přítoky === [29] => * horní tok [30] => ** zleva – [[Kujdusun]], [[Kjuente]], [[Elgi]] [31] => ** zprava – [[Něra]] [32] => * dolní tok [33] => ** zleva – [[Selenijach]], [[Ujandina]] [34] => ** zprava – [[Moma]], [[Baďaricha]], [[Arga]], [[Rozsocha (řeka)|Rozsocha]], [[Allaicha]], [[Bjorjoljoch]], [[Ožogin]] [35] => [36] => == Vodní režim == [37] => [[Soubor:Indigirka.png|vlevo|náhled|Povodí řeky Indigirka]] [38] => Zdrojem vody jsou [[déšť|dešťové]] [[srážky]] a také tající voda ze [[sníh|sněhu]], [[ledovec|ledovců]] a [[náledí]]. Nejvyšších vodních stavů dosahuje v teplých ročních obdobích, přičemž připadá na [[jaro]] 32 [[%]], na [[léto]] 52 [[%]], na [[podzim]] přibližně 16 [[%]] a na [[zima|zimu]] méně než 1 [[%]] celkového ročního odtoku. [39] => [40] => Průměrný roční [[Průtok vodního toku|průtok]] vody u [[Usť-Něra|Usť-Něry]] činí 428 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]], maximální průtok dosahuje 10 600 m³/s a u [[Voroncovo|Voroncova]] činí průměrný 1570 m³/s a maximální 11 500 m³/s. Rozsah kolísání hladiny dosahuje 7,5 až 11,2 m, přičemž nejvyšší úrovně dosahuje během [[červen|června]] a na začátku [[červenec|července]]. Roční průtok v ústí činí 58,3 [[kilometr krychlový|km³]]. Ročně unáší 13,7 [[megatuna|Mt]] pevných usazenin. [41] => [42] => Zamrzá v [[říjen|říjnu]] a rozmrzá na konci [[květen|května]] až na začátku [[červen|června]]. Místy promrzá až do dna ([[Krest-Major]], [[Čokurdach]]). Povodí řeky se rozkládá v oblasti dlouhodobě zmrzlých horských půd, s čímž souvisí vznik obrovských [[náledí]]. [43] => [44] => == Využití == [45] => Řeka je bohatá na [[ryby]], převážně [[síh]]y ([[síh malý|malý]], [[síh nosatý|nosatý]], [[síh muksun|muksun]], [[nelma obecná|nelma]], [[Síh omul|omul]], [[Síh severní maréna|maréna]]), přičemž v ústí řeky je rozvinuté průmyslové zpracování. [[Vodní doprava]] je možná v délce 1 086 km od soutoku s [[Moma|Momou]]. Na řece leží [[přístav]]y [[Usť-Něra]], [[Chonuu]], [[Družina]], [[Čokurdach]], [[Tabor]]. V povodí řeky se nachází vesnice [[Ojmjakon]] známá jako nejchladnější obydlené místo. [46] => [47] => Oblast byla objevena ruskými [[Kozáci|kozáky]] v polovině [[17. století]]. V padesátých letech 20. století zde byla objevena významná ložiska zlata, které bylo těženo vězni z táborů [[Gulag]]. [48] => [49] => == Odkazy == [50] => [51] => === Reference === [52] => [53] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Индигирка}} [54] => [55] => === Literatura === [56] => * {{ru}} Davydov L. K., Hydrografie SSSR, č. 2, Leningrad 1955, ''(Давыдов Л. К., Гидрография СССР, ч. 2, Л., 1955)'' [57] => * {{ru}} Zalogin B. S., Rodionov N. A., Oblasti ústí řek v SSSR, Moskva 1969, ''(Залогин Б. С., Родионов Н. А., Устьевые области рек СССР, М., 1969)'' [58] => * {{ru}} Domanickij A. P., Dubrovina R. G., Isajeva A. I., Řeky a jezera Sovětského svazu, Leningrad 1971, ''(Доманицкий А. П., Дубровина Р. Г., Исаева А. И., Реки и озёра Советского Союза, Л., 1971)'' [59] => [60] => === Externí odkazy === [61] => * {{Commonscat}} [62] => [63] => {{Autoritní data}} [64] => [65] => [[Kategorie:Řeky v Saše]] [66] => [[Kategorie:Přítoky Východosibiřského moře]] [67] => [[Kategorie:Povodí Indigirky| ]] [] => )
good wiki

Indigirka

Indigirka je významná řeka v severovýchodní části Sibiře v Jakutské republice v Rusku. Je dlouhá 1726 km.

More about us

About

Tento vodní tok je dlouhý přibližně 1 147 km a protéká rozmanitou krajinou, od tajgy po tundru. Začíná v nádherných horách Verchojanského pohoří a pokračuje přes malebné údolí až do Chukotského autonomního okruhu, kde se vlévá do moře Laptevů. Reka Indigirka je významná nejen z hlediska přírodních krás, ale také jako místo, kde se setkávají tradice a historie místních komunit. Obyvatelé této oblasti, včetně původních národů, mají s řekou úzký vztah, neboť jim poskytuje zdroje a možnost k obživě. Indigirka také nabízí jedinečné příležitosti pro ekoturistiku, při níž si návštěvníci mohou užít neporušenou přírodu a fascinující krajinu. Její pozoruhodné přírodní útvary a převládající biodiverzita lákají milovníky přírody z celého světa. Celkově lze říci, že řeka Indigirka nejen že obohacuje životy místních obyvatel, ale také přispívá k povědomí o důležitosti ochrany našich přírodních zdrojů a zachování kulturního dědictví pro budoucí generace.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'%','Východosibiřské moře','Moma','Čokurdach','červen','náledí','Usť-Něra','Sacha','Kastach','Taryn-Jurjach','řeka','síh muksun'

Červen

Moma

Náledí

Řeka

Sacha

Usť-Něra