Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15481953 [id] => 15481953 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Indiáni [uri] => Indiáni [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=skupině [[původní obyvatelé Ameriky|původních amerických obyvatel]]|stránka=Indián (rozcestník)|redirect=[[indián]]}} [1] => {{Různé významy|stránka=Indiánka (žánr)|redirect=[[indiánka]]|druhý=knihách či filmech}} [2] => [[Soubor:Distribution of Indigenous Peoples in the Americas.svg|náhled|350px|Současné rozložení původních obyvatel [[Amerika|Ameriky]]]] [3] => '''Indiáni''' (či '''původní obyvatelé amerického kontinentu, příslušníci prvních národů''') je označení pro [[Předkolumbovská Amerika|předkolumbovská]] domorodá [[Etnikum|etnika]] a [[Národ|národy]] [[Severní Amerika|Severní]], [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] (vyjma [[Eskymáci|Eskymáků]] a [[Aleuti|Aleuťanů]]) a jejich potomky. Označení „Indiáni“ nebo „Eskymáci“ nejsou přesné termíny; jsou to koloniální označení, které sami domorodí obyvatelé často nepřijímají a od jejich používání je tak upouštěno.{{Citace elektronického periodika [4] => | titul = I is for Ignoble: Stereotyping Native Americans [5] => | periodikum = Jim Crow Museum [6] => | vydavatel = Ferris State University [7] => | url = https://jimcrowmuseum.ferris.edu/native/homepage.htm [8] => | datum přístupu = 2023-09-29 [9] => }} [10] => [11] => Ačkoliv některé [[Kmen (sociologie)|kmeny]] původních obyvatel Amerik tradičně byly společenstvími [[Lovci a sběrači|lovců a sběračů]] – a řada jich, zejména v [[Amazonie|Amazonii]], je dodnes – ostatní rozvinuly [[Akvakultura|akvakultury]] nebo [[zemědělství]]. Tato společenství vyvinula mnoho přístupů ke kultivaci plodin typických pro americký kontinent. V určitých oblastech některá etnika vybudovala monumentální stavby a organizované městské státy nebo říše. Mezi nejvýznačnějšími lze jmenovat [[Aztécká říše|Aztéky]], [[Incká říše|Inky]] nebo [[Mayové|Maye]], kteří až do 16. století patřili mezi politicky a společensky nejrozvinutější národy na světě. Dokázali využívat své značné vědomosti v [[inženýrství]], [[Architektura|architektuře]], [[Matematika|matematice]], [[Astronomie|astronomii]], [[psaní]], [[Fyzika|fyzice]], [[lékařství]], pěstování a zavlažování, [[Geologie|geologii]], [[Těžba|těžbě]], [[sochařství]] a zlatotepectví. [12] => [13] => Významné populace původních obyvatel dnes lze stále najít ve vybraných zemích Amerik, jsou jimi zejména: [[Belize]], [[Bolívie]], [[Kanada]], [[Chile]], [[Ekvádor]], [[Grónsko]], [[Guatemala]], [[Mexiko]], [[Panama]], [[Paraguay]], [[Peru]] a [[Spojené státy americké|USA]]. Zmapováno je přes tisíc [[Indiánské jazyky|jazyků původních obyvatel Amerik]] (mezi nimi například: [[kečuánština]], [[lakotština]], [[ajmarština]], [[guaranština]], [[mayské jazyky]] nebo [[Nahuatl]], u kterých se mluvčí počítají na miliony). Některé skupiny si rovněž dodnes zachovaly část původních tradic, zejména v [[náboženství]], organizaci společnosti nebo při obživě. Jako všechny kultury se ovšem v průběhu století mísily s ostatními, přesto některé národy stále žijí v relativní izolaci od [[Západní svět|západní kultury]], některé skupiny jsou dokonce stále považovány za zcela izolované a zatím nekontaktované. [14] => [15] => == Pojmenování == [16] => [[Soubor:Bororo002.jpg|náhled|Indiáni z kmene Bororo
v [[Brazílie|Brazílii]]]] [17] => Původní obyvatelé USA jsou označováni jako [[Američtí indiáni]] (lépe jako původní Američané – v angličtině ''Native Americans''); specifickou skupinou jsou původní obyvatelé [[Aljaška|Aljašky]]. Označení indián jako první použil [[Kryštof Kolumbus]] v domnění, že se plavbou na západ přes [[Atlantský oceán|Atlantik]] dostal k východnímu břehu [[Indie]] nebo přesněji k [[Indonésie|indonéským ostrovům]]. Označení indián pro původní obyvatele Ameriky je natolik vžité, že se běžně užívá v češtině i v dalších jazycích, ačkoli může být zavádějící. Například v angličtině slovo ''Indian'' znamená jak amerického indiána, tak [[Indové|Inda]], proto se pro původní obyvatele Ameriky používá často označení ''American Indians'' nebo zkráceně ''Amerindians'', případně ''Native Americans'' (Původní Američané). Starší označení rudoch ({{Vjazyce2|en|''redskin''}}), by se pro svůj pejorativní kontext používat nemělo. Ačkoli bývá spojováno s barvou pleti indiánů, která má u většiny kmenů bronzový až červenohnědý odstín, jeho motivací zřejmě bylo spíš oblíbené červené malování obličeje i celého těla okrem (Severní Amerika) nebo barvivem z [[Oreláník barvířský|oreláníku]] (Amazonie, Karibská oblast, Mexiko). [18] => [19] => Mezi původní obyvatele Amerik někdy jsou (a jindy ne) řazeni také obyvatelé arktických oblastí, zejména [[Aleuti]] nebo [[Inuité]], kteří do Ameriky dorazili později a mají více příbuzného genomu s původními obyvateli [[Ruský Dálný východ|ruského Dálného východu]]. [20] => [21] => Označení [[původní obyvatelé Kanady]] zahrnuje [[První národy]], [[Inuité|Inuity]] a [[Métisové|Métise]]. Ti se stále identifikují s původními obyvateli. Naopak za novou a svébytnou skupinu se například chápou [[mestic]]ové, kteří žijí ve většině zemí bývalé [[Hispanoamerika|Hispanoameriky]]. [22] => [23] => Pojem ''Amerikanoindián'' není příliš používán. [24] => [25] => == Historie == [26] => {{Viz též|Dějiny Ameriky}} [27] => [28] => === První osídlení === [29] => [[Soubor:Glyptodon old drawing.jpg|náhled|Paleoindiáni loví [[Glyptodon]]ta – obraz od [[Heinrich Harder|Heinricha Hardera]] (1858–1935), z roku 1920.]] [30] => Podrobnosti o příchodu [[Paleoindiáni|Paleoindiánů]] do Amerik jsou stále předmětem výzkumů. Obecně se má za to, že Severní a Jižní Amerika byly poslední [[Osídlování Země|osídlené]] kontinenty světa. Během poslední [[Doba ledová|doby ledové]] ([[Wisconsin (geologie)|Wisconsin]]) (před 50 000 až 17 000 lety) pokles hladiny oceánů umožnil lidem přejít [[Beringův průliv]] přes tzv. [[Beringie|Beringovu šíji]], která spojovala [[Sibiř]] s [[Aljaška|Aljaškou]].{{Citace elektronického periodika | autor = '''pst''' | titul = Američtí indiáni pocházejí z jediné vlny pravěkých lovců z Asie | další = Zahraniční | periodikum = [[Novinky.cz]] | vydavatel = Borgis a.s. | rok vydání = 2009 | měsíc vydání = květen | den vydání = 8 | datum přístupu = 2019-10-02 | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/167925-americti-indiani-pochazeji-z-jedine-vlny-pravekych-lovcu-z-asie.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20200607071729/https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/americti-indiani-pochazeji-z-jedine-vlny-pravekych-lovcu-z-asie-40225677 | datum archivace = 2020-06-07 }} Nicméně kvůli nemožnosti přejít přes ledovce byli tito noví osídlenci Ameriky uvězněni po tisíciletí v oblasti Aljašky. Původní obyvatelé Amerik tak mají tyto jedny společné předky. Zhruba před 16 500 lety začal ledovec tát a lidé se tak začali přesouvat východně a jižně do dnešní Kanady. Věří se, že tito lidé se vydali na cestu, když pronásledovali stáda dnes vyhynulých zvířat z [[Pleistocén]]u. Používali koridory mezi tajícími obřími ledovci. Jednou z nich byla také cesta v regionu [[Pacific Northwest]]. O době osídlení se stále diskutuje. Shoda panuje nad tvrzením, že rozmach osídlení Amerik lze datovat do období před 16 000 až 13 000 lety. Nejstarší potvrzené archeologické nálezy pocházejí z období před 13 500 lety, důvodem ale také je, že řada oblastí, kde dříve mohli lidé žít, je dnes hluboko pod hladinou moří. Nové objevy z roku 2020 ovšem mohou stáří pobytu člověka ve [[Střední Amerika|Střední Americe]] až zdvojnásobit. V tomto roce totiž archeologové nalezli v jeskyni Chiquihuite v hornaté oblasti severního Mexika nástroje, jejichž stáří odhadli na 30 000 let. To by prokazovalo, že lidé pronikli na jih ještě před maximálním rozpětím ledovce během doby ledové a nikoliv až při jeho tání, jak se dosud myslelo.{{Citace elektronického periodika | titul = Lidé žili v Severní Americe už před 30.000 lety {{!}} ČeskéNoviny.cz | periodikum = www.ceskenoviny.cz | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lide-zili-v-severni-americe-uz-pred-30-000-lety/1914900 | jazyk = cs | datum přístupu = 2020-07-23}}{{Citace elektronického periodika | titul = Surprise cave discoveries may double the time people lived in the Americas | periodikum = History | url = https://www.nationalgeographic.com/history/2020/07/surprise-chiquihuite-cave-discovery-mexico-double-peopling-americas/ | datum vydání = 2020-07-22 | jazyk = en | datum přístupu = 2020-07-23}} [31] => [32] => === Předkolumbovská doba === [33] => Předkolumbovská doba označuje rozsáhlé dějinné období od [[Mladý paleolit|mladého paleolitu]] po kolonizaci Amerik [[Evropané|Evropany]] v 16. století. Ačkoliv se u konce etapy technicky jedná o léta 1492 až 1504, ve kterých do Amerik cestoval [[Kryštof Kolumbus]], v praxi jde spíše o různou dobu, kdy Evropané zásadně zasáhli do životů jednotlivých původních etnik a národů. [34] => [35] => Jako první lze zmínit významnou civilizaci [[Caral|Norte Chico]], která se řadí mezi prvních šest významných civilizací světa a byla ve stejné době stejně technologicky rozvinutá jako [[starověký Egypt]]. Mnoho dalších říší Amerik později dosáhlo značného rozvoje inženýrství, zemědělství, astronomie, organizace společnosti nebo obchodu. Zejména lze jmenovat říše v [[Mezoamerika|Mezoamerice]]: [[Olmékové]], [[Toltékové]], [[Teotihuacán]], [[Aztécká říše|Aztékové]] nebo [[Mayská civilizace|Mayové]]; a v [[Andy|Andách]]: [[Incká říše]] nebo [[Močická keramika|močická kultura]]. [36] => [37] => Řada civilizací vymizela ještě před příchodem Evropanů a zprávy o jejich existenci se dochovaly jen v [[Orální historie|orální historii]] a z archeologických výzkumů. Pár civilizací, jako například Mayové, Olmekové, Mixtekové, Aztékové a Nahuaové, měly vlastní psaný jazyk a tím vlastní historické záznamy. Nicméně tehdejší evropští kolonizátoři ve snaze vymýtit pohanství spálili či jinak zničili řadu předkolumbijských textů. Pouze malé množství textů se podařilo uchovat až do dnešních dnů. [38] => [39] => Podle původních záznamů obyvatel Amerik i evropských kolonialistů byla řada tamních civilizací na značném technologickém stupni vývoje. Například město [[Tenochtitlán]] (část dnešního [[Ciudad de México]]) v [[Aztécká říše|Aztécké říši]] bylo s cca 200 000 obyvateli jedním z největších měst své doby. Celá říše měla kolem pěti milionů obyvatel. [[Tenochtitlán]] tak měl stejně obyvatel jako [[Paříž]], v 16. století největší město Evropy. Pro porovnání města [[Londýn]], [[Madrid]] nebo [[Řím]] měla v té době 50 000 obyvatel. Celá [[Anglie]] měla tři miliony obyvatel. Tyto údaje svědčí o značných znalostech zemědělství a správy státního útvaru, které jsou nutné pro zachování takto početné populace. Další úspěchy zaznamenaly v matematice a astronomii, kdy se vybrané civilizace pyšnily například velmi přesnými kalendáři. [40] => [41] => === Evropská kolonizace === [42] => [[Soubor:FlorentineCodex BK12 F54 smallpox.jpg|náhled|Ilustrace nakažených původních obyvatel Amerik z knihy ''Florentine Codex'' z 16. století.]] [43] => [[Soubor:Buffalo Hunt.jpg|náhled|Obraz Hunting Bison in USA od George Catlina, 1844.]] [44] => {{Viz též|Demografická historie amerických indiánů}} [45] => Evropská kolonizace Amerik ze základu změnila život a kulturu původních obyvatel. Ačkoliv neexistují záznamy o celkovém počtu obyvatel Amerik v předkolumbovské době. Z výzkumů se odhaduje, že celková populace všech původních obyvatel Ameriky se v prvním století od příchodu Evropanů snížila o 80 až 90 %. Většina tohoto poklesu byla zapříčiněna infikováním afro- a euroasijskými chorobami, na které původní obyvatelé Amerik neměli vyvinuté protilátky. Původní Američany tak zdecimovaly epidemie [[Pravé neštovice|pravých neštovic]], [[Spalničky|spalniček]] a [[Cholera|cholery]], které s sebou přivezli první Evropané. Šíření chorob se výrazně zvýšilo při kontaktu s prvními africkými otroky, které začali Evropané vozit do Amerik. Ti, stejně jako původní obyvatelé Amerik, neměli oproti Evropanům, s těmito chorobami zkušenosti a jejich příznaky tak byly mnohem horší a infekčnější. Vedle nemocí ovšem původní obyvatele vraždili také sami Evropani, kteří zmasakrovali nejedno etnikum. Například podle sčítání provedeného v roce 1894 vládou USA, bylo během [[Indiánské války|Indiánských válek]] v 19. století zavražděno 19 000 Evropanů a 30 000 původních obyvatel Severní Ameriky. [46] => [47] => První původní obyvatelé, kteří se na konci 15. století setkali s Evropany (výpravou Kryštofa Kolumba) byli [[Taínové]]. Jejich říše na [[Velké Antily|Velkých Antilách]] čítala kolem 250 000 osob. Do třiceti let od setkání s Kolumbem jejich populace klesla o 70 %. Většina z nich zemřela při epidemiích spalniček a neštovic. Nucená převýchova Taínů během [[Encomienda|enconmiendy]] vedla k povstání z let 1511 až 1529, které ovšem Španělé potlačili a povstalce zavraždili. V důsledku represí se u Taínů vyvinulo sebevražedné chování, kdy si ženy způsobovaly potraty a muži se vrhali z útesů nebo požívali jedy. Povstání vedla v roce 1513 k ukotvení [[zákony z Burgos|zákonů z Burgos]], které jako první upravovaly chování Španělů k původnímu obyvatelstvu Amerik a zmírňovaly [[Conquista|conquistu]]. [48] => [49] => Pokles populace původních obyvatel pokračoval. Již 150 let od příchodu Evropanů zůstalo naživu pouze 5 % původních obyvatel. Postup decimace národu je dobře patrný na záznamech Incké říše. V roce 1518 zde vypukla epidemii [[Pravé neštovice|pravých neštovic]] zavlečených Evropany, která usmrtila třetinu až polovinu populace. V roce 1546 se přidal tyfus. Roku 1556 znovu propukla epidemie neštovic a objevila se i [[chřipka]]. V roce 1614 Inky zasáhla epidemie [[záškrt]]u a smrtící dílo završily v roce 1618 [[spalničky]]. [50] => [51] => V roce 1520 usmrtila epidemie neštovic 150 000 obyvatel [[Tenochtitlán]]u a pomohla tak [[Hernán Cortés|Hernánu Cortésovi]] v roce 1521 dobýt [[Aztécká říše|Aztéckou říši]]. Důvodů, proč původní obyvatelé podlehli evropským chorobám v takovém masovém počtu je několik. Jedním z nich je, že některé nemoci, jako například neštovice, pochází od domestikovaných evropských zvířat (např. kráva), která se v Amerikách nevyskytovala. Evropané si tak skrze tisíciletí vypěstovali odolnost, kterou původní obyvatelé Amerik nemohli mít. Dalším důvodem bylo, že řada z těchto chorob byla zvládnutelná, pokud se jim člověk vystavil již v dětství (například [[žlutá zimnice]]). U dospělých pak měly mnohem závažnější a často smrtící projevy. [52] => [53] => V [[Karibik]]u byli v důsledku kolonizace téměř vyvražděni [[Aravakové]], kterých se roku 1550 dožilo jen kolem 500. [54] => [55] => Epidemie evropských chorob usmrtily během prvního století po příchodu Evropanů až 67 % původních obyvatel Severní Ameriky. Během 150 let se epidemie rozšířily po celých dnešních USA. Až v roce 1832 vláda USA pořádala první očkování původních obyvatel proti neštovicím. [56] => [57] => Evropané do Amerik dovezli také koně, kteří byli v Americe vyhynulí již několik tisíciletí. Řada původních obyvatel je následně začala používat při lovu apod. (zejména v oblasti [[Velké planiny|Velkých planin]] a [[Patagonie|Patagonii]]. [58] => [59] => V roce 1876 byl v Kanadě přijat [[Zákon o Indiánech]], který definuje vztahy mezi kanadskou vládou a vládami 614 prvních národů a dále také formální fungování rezervací těchto národů. Za účelem asimilování původního obyvatelstva mezi kolonizující národy byly na základě Zákona o indiánech zřizovány [[Kanadské rezidenční školy pro původní obyvatele|internátní (rezidenční) školy]]. Do těchto škol byli původní obyvatelé kanadského území nuceni posílat své děti. Za zhruba 100 let jejich fungování je navštěvovalo okolo 150 000 dětí. Počet dětí, které zde zemřely, není doposud přesně znám. Aktuálně probíhají výzkumy, poslední výsledky uvádějí číslo převyšující 10 000 obětí nalezených v hromadných hrobech v blízkosti internátních škol na území celého amerického kontinentu. Tyto školy byly personálně zaštiťovány představiteli [[Katolická církev|katolické církve]]. V červenci 2022 se [[František (papež)|papež František]] na kanadském území osobně omluvil za to, co představitelé katolické církve způsobili původním obyvatelům.{{Citace elektronického periodika [60] => | příjmení = Horowitz [61] => | jméno = Jason [62] => | titul = Pope Apologizes in Canada for Schools That Abused Indigenous Children [63] => | periodikum = The New York Times [64] => | url = https://www.nytimes.com/2022/07/25/world/americas/pope-apology-canada-indigenous.html [65] => | datum vydání = 2022-07-25 [66] => | datum přístupu = 2023-09-29 [67] => }} [68] => [69] => == Indiánská obydlí == [70] => [[Soubor:Funeral scaffold of a Sioux chief 0044v crop.jpg|náhled|Týpí v táboře kmene [[Siouxové|Siouxů]] na [[Velké planiny|Velkých pláních]]]] [71] => [[Soubor:Henry Farney Moki Courtship.jpg|náhled|Hopiové v pueblu]] [72] => [[Soubor:Cornelius Krieghoff - Chasseur indien et sa famille (1856).jpg|náhled|Obydlí kanadských indiánů]] [73] => * [[Dlouhý dům]] – obydlí [[Irokézové|Irokézů]] a některých dalších etnik Severovýchodu [74] => * [[Hoghan|Hogan]] – obydlí [[Navahové|Navahů]] [75] => * [[Pueblo]] – obydlí, podle něhož byla nazvána celá kultura [[Pueblané|Pueblanů]]. V pueblech dosud žijí příslušníci různých kmenů usedlých zemědělců: [[Zuňiové]] (mluví [[izolovaný jazyk|izolovaným jazykem]]), [[Hopiové]] ([[juto-aztécké jazyky|juto-aztécká jazyková rodina]]), [[Keresové]] ([[kereské jazyky|kereská jazyková rodina]]), [[Tevové]], [[Tivové]] a [[Tovové]] ([[kajova-tanoské jazyky|kajova-tanoská jazyková rodina]]). Keresové, Tevové, Tivové a Tovové jsou dnes nazýváni také podle jména puebla, např. Taos [76] => * [[Týpí]] – obydlí kočovných etnik [[Velké planiny|Velkých plání]] a přilehlých oblastí [77] => * [[Vigvam]] [78] => * [[Vikiap]] [79] => [[Soubor:Niños cacha.jpg|náhled|Indiánské děti z [[Ekvádor]]u]] [80] => [[Soubor:Índios isolados no Acre 7.jpg|náhled|Kmen v [[Amazonský prales|Amazonii]] žijící izolovaně od zbytku světa]] [81] => [82] => == Výrazy přijaté z indiánských jazyků == [83] => {| [84] => |valign=top| [85] => [86] => === Severoamerické === [87] => * [[Čipmank]] [88] => * [[Ořechovec|Hikory]] [89] => * [[Hoghan|Hogan]] [90] => * [[Howgh]] [91] => * [[Sibiřský husky|Husky]] [92] => * [[Kačina (Hopiové)|Kačina]] [93] => * [[Sob karibu|Karibu]] [94] => * [[Kiva]] [95] => * [[Mokasín]] [96] => * [[Vačice opossum|Opossum]] [97] => * [[Papoose]] [98] => * [[Pemikan]] [99] => * [[Potlač]] [100] => * [[Pow wow]] [101] => * [[Sačem]] [102] => * [[Saguaro]] [103] => * [[Skunk pruhovaný|Skunk]] [104] => * [[Squash]] [105] => * [[Squaw]] [106] => * [[Tobogán|Tobogan]] [107] => * [[Tomahavk]] [108] => * [[Totem]] [109] => * [[Týpí]] [110] => * [[Vigvam]] [111] => * [[Vikiap]] [112] => * [[Wampum]] [113] => * [[Wapiti]] [114] => || [115] => |valign=top| [116] => [117] => === [[Mezoamerika|Mezoamerické]] === [118] => * [[Vrhač oštěpů|Atlatl]] [119] => * [[Avokádo]] [120] => * [[Axolotl mexický|Axolotl]] [121] => * [[Čokoláda]] [122] => * [[Chilli paprička|Chili]] [123] => * [[Kakao]] [124] => * [[Kojot prérijní|Kojot]] [125] => * [[Kopál]] [126] => * [[Meskal]] [127] => * [[Ocelot]] [128] => * [[Peyotl|Pejotl]] [129] => * [[Pulque]] [130] => * [[Kvesal]] [131] => * [[Sapodila]] [132] => ||| [133] => |valign=top| [134] => [135] => === Jihoamerické === [136] => * [[Aguti]] [137] => * [[Lama alpaka|Alpaka]] [138] => * [[Ananas]] [139] => * [[Ara]] [140] => * [[Arapaima velká|Arapaima]] [141] => * [[Ayahuasca]] [142] => * [[Povijnice batátová|Batáty]] [143] => * [[Čája]] [144] => * [[Činčila]] [145] => * [[Eseche]] [146] => * [[Gaučo]] [147] => * [[Guacharo]] [148] => * [[Guanako]] [149] => * [[Guáno]] [150] => * [[Houpací síť|Hamaka]] [151] => * [[Hoko]] [152] => * [[Chinin]] [153] => * [[Jaguár americký|Jaguár]] [154] => * [[Kánoe|Kanoe]] [155] => * [[Kipu]] [156] => * [[Rudodřev koka|Koka]] [157] => * [[Kondor andský|Kondor]] [158] => * [[Karančo]] [159] => * [[Lama]] [160] => * [[Step|Pampa]] [161] => * [[Piraňa obecná|Piraňa]] [162] => * [[Puma americká|Puma]] [163] => * [[Tukan obrovský|Tukan]] [164] => * [[Vikuňa]] [165] => |} [166] => [167] => == Mytologie a fosilie == [168] => Rozsáhlým etnologickým výzkumem bylo zjištěno, že indiánské obyvatelstvo znalo a někdy i sbíralo dlouhodobě [[fosilie]] (včetně zkamenělin [[Dinosauři|druhohorních dinosaurů]]) a postupně vytvořilo množství legend a mýtů, zčásti založených právě na objevech zkamenělin na prériích amerického Středozápadu.https://dinosaurusblog.com/2020/11/12/tyranosaurus-nebo-hromovy-ptak/https://www.osel.cz/8515-indiani-a-dinosauri.html [169] => [170] => == Odkazy == [171] => [172] => === Reference === [173] => {{Překlad|en|Indigenous peoples of the Americas|927669545}} [174] => [175] => [176] => === Související články === [177] => * [[Seznam indiánských kmenů]] [178] => * [[Sněm indiánských mluvčích znakového jazyka]] [179] => * [[indiánské jazyky]] [180] => * [[indiánské války]] [181] => * [[indiánské léto]] [182] => [183] => === Externí odkazy === [184] => * {{Commonscat}} [185] => * {{Wikicitáty|téma=Indián}} [186] => * {{Wikislovník|heslo=Indián}} [187] => * [http://www.lideazeme.cz/Modules/LideAZeme/StoryDetail.aspx?Id=799&SubportalId=4&BackURL=http:/%2 Doma na Amazonce] {{Wayback|url=http://www.lideazeme.cz/Modules/LideAZeme/StoryDetail.aspx?Id=799&SubportalId=4&BackURL=http:/%2 |date=20070928115755 }} [188] => * [https://web.archive.org/web/20070606030806/http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/v-brazilii-objevili-temer-tricet-neznamych-indianskych-kmenu_106897_pjp2r.html V Brazílii objevili téměř třicet neznámých indiánských kmenů] [189] => * [https://web.archive.org/web/20070703023113/http://griffing.wz.cz/ Galerie obrazů Roberta Griffinga – Indiáni východních lesů] [190] => * [https://web.archive.org/web/20070827022608/http://aztekove.wz.cz/obeti.html Aztékové a jejich obětní rituály] [191] => * [http://indiani-v-obrazech.blog.cz/galerie/historie-indianu-v-obrazech Historie indiánů v obrazech] {{Wayback|url=http://indiani-v-obrazech.blog.cz/galerie/historie-indianu-v-obrazech |date=20140815222500 }} [192] => * [https://web.archive.org/web/20160119020304/http://www.pritomnost.cz/cz/spolecnost/1032-puda-na-niz-zijeme-nam-nepatri-a-nikdy-nepatrila Půda na níž žijeme nám nepatří a nikdy nepatřila] – článek v časopise Přítomnost o údajném poselství náčelníka Seattlea prezidentovi ohledně vlastnictví půdy [193] => [194] => {{Pahýl}} [195] => [196] => {{Autoritní data}} [197] => {{Portály|Spojené státy americké}} [198] => [199] => [[Kategorie:Indiáni| ]] [] => )

good wiki

Indiáni

Ameriky Indiáni (či původní obyvatelé amerického kontinentu, příslušníci prvních národů) je označení pro předkolumbovská domorodá etnika a národy Severní, Střední a Jižní Ameriky (vyjma Eskymáků a Aleuťanů) a jejich potomky. Označení „Indiáni“ nebo „Eskymáci“ nejsou přesné termíny; jsou to koloniální označení, které sami domorodí obyvatelé často nepřijímají a od jejich používání je tak upouštěno.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Indiáni

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Aleuti

Aljaška

Hoghan

Inuité

Tenochtitlán

Týpí

Service

About us

Technology

Locations