Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15482071 [id] => 15482071 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Island [uri] => Island [3] => Cyprus ESA356100.jpg [img] => Cyprus ESA356100.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Island je fascinující ostrovní stát ležící v severním Atlantiku, který je známý svou úchvatnou přírodou a unikátní kulturou. Tento severský ráj, tvořený sopečnými horami, ledovci a geotermálními oblastmi, nabízí návštěvníkům dechberoucí krajiny, které jako by vzešly z pohádky. Island je domovem přátelských a pohostinných obyvatel, kteří si cení své historie a tradic. Místní kultura je bohatá na literaturu, hudbu a umění, přičemž islandština, jazyk s fascinujícími kořeny, stále hraje klíčovou roli v islandské identitě. Magie islandských legend a ság obohacuje kulturní život a spojuje minulost se současností. Díky své geografické poloze se Island nachází na důležitých cestách mezi Evropou a Amerikou, což přispívá k jeho dynamickému rozvoji jakožto obchodního a turistického centra. Ekonomika ostrova je inspirována přírodními zdroji, jako je rybolov a obnovitelná energie, přičemž země je lídrem v využívání geotermální energie a hydroelektrických zdrojů. To vše činí Island vzorem udržitelného rozvoje a ekologického myšlení. Islandské město Reykjavík, hlavní město a kulturní srdce země, se vyznačuje živou atmosférou, inovativním uměním a širokou nabídkou vzdělávacích institucí. Místní obyvatelé si zakládají na svém vzdělání a kreativitě, což přispívá k prosperující společnosti. Navzdory některým výzvám, jako jsou změny klimatu nebo ekonomické turbulence, Island pokračuje v pozitivním směřování a vytrvalosti. Zelené pláně, majestátní vodopády a přírodní horké prameny nabízejí nejen únik do překrásné přírody, ale také příležitosti k obnově a relaxaci. Kombinace bohaté kultury, úchvatné přírody a vytrvalého ducha obyvatel činí z Islandu místo, kde se sny mohou stát skutečností. Tento ostrov není jen místem na mapě – je to zázrak přírody a lidského ducha, který inspiruje k optimismu a naději v budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => Island je fascinující ostrovní stát ležící v severním Atlantiku, který je známý svou úchvatnou přírodou a unikátní kulturou. Tento severský ráj, tvořený sopečnými horami, ledovci a geotermálními oblastmi, nabízí návštěvníkům dechberoucí krajiny, které jako by vzešly z pohádky. Island je domovem přátelských a pohostinných obyvatel, kteří si cení své historie a tradic. Místní kultura je bohatá na literaturu, hudbu a umění, přičemž islandština, jazyk s fascinujícími kořeny, stále hraje klíčovou roli v islandské identitě. Magie islandských legend a ság obohacuje kulturní život a spojuje minulost se současností. Díky své geografické poloze se Island nachází na důležitých cestách mezi Evropou a Amerikou, což přispívá k jeho dynamickému rozvoji jakožto obchodního a turistického centra. Ekonomika ostrova je inspirována přírodními zdroji, jako je rybolov a obnovitelná energie, přičemž země je lídrem v využívání geotermální energie a hydroelektrických zdrojů. To vše činí Island vzorem udržitelného rozvoje a ekologického myšlení. Islandské město Reykjavík, hlavní město a kulturní srdce země, se vyznačuje živou atmosférou, inovativním uměním a širokou nabídkou vzdělávacích institucí. Místní obyvatelé si zakládají na svém vzdělání a kreativitě, což přispívá k prosperující společnosti. Navzdory některým výzvám, jako jsou změny klimatu nebo ekonomické turbulence, Island pokračuje v pozitivním směřování a vytrvalosti. Zelené pláně, majestátní vodopády a přírodní horké prameny nabízejí nejen únik do překrásné přírody, ale také příležitosti k obnově a relaxaci. Kombinace bohaté kultury, úchvatné přírody a vytrvalého ducha obyvatel činí z Islandu místo, kde se sny mohou stát skutečností. Tento ostrov není jen místem na mapě – je to zázrak přírody a lidského ducha, který inspiruje k optimismu a naději v budoucnost. ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Islandu [2] => | úřední název = Ísland [3] => | úřední název česky = Island [4] => | vlajka = Flag of Iceland.svg [5] => | článek o vlajce = Islandská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Iceland.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Islandu [8] => | hymna = Lofsöngur [9] => | článek o hymně = Islandská hymna [10] => | motto = [11] => | mapa umístění = Iceland (orthographic projection).svg [12] => | hlavní město = [[Reykjavík]] [13] => | rozloha = 103 125 [14] => | rozlmisto = 107 [15] => | procent vody = 2,67 [16] => | nejvyšší hora = [[Hvannadalshnjúkur]] [17] => | výška nejvyšší hory = 2 109,6 [18] => | čas = +0 [19] => | počet obyvatel = 396 960 (2023) [20] => | obyvmisto = 171 [21] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [22] => | hustota = 3,7 [23] => | hustmisto = 240 [24] => | HDI = 0,959 [25] => | HDIvývoj = růst [26] => | HDIvýše = velmi vysoký [27] => | HDI aktuální k = 2021 [28] => | HDImísto = 3 [29] => | jazyk = [[islandština]] (úřední) [30] => | národnosti = [[Islanďané]] [31] => | náboženství = {{nowrap|63.5 % [[Islandská státní církev|luteránské]]}}
{{nowrap|11.6 % ostatní [[Křesťanství|křesťané]]}}
{{nowrap|21.5 % [[Irreligiozita|bez víry]]}}
{{nowrap|1.3 % [[Ásatrú|novopohanské (Ásatrú)]]}}
{{nowrap|2.1 % ostatní náboženství}} [32] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [33] => | datum vzniku = [[17. červen|17. června]] [[1944]] [34] => | způsob vzniku = nezávislostí na [[Dánské království|Dánsku]] [35] => | funkce1 = Prezident [36] => | vládce1 = [[Guðni Thorlacius Jóhannesson]] [37] => | funkce2 = Předseda vlády [38] => | vládce2 = [[Bjarni Benediktsson]] [39] => | měna = [[Islandská koruna]] [40] => | kód měny = ISK [41] => | HDP/ob. = 56 530 [42] => | HDP/ob.misto = 18 [43] => | HDP aktuální k = 2015 [44] => | ison = 352 [45] => | iso3 = ISL [46] => | iso2 = IS [47] => | mpz = IS [48] => | doména = is [49] => | předvolba = +354 [50] => | commonscat = Iceland [51] => | soubor hymny = Lofsöngur (first recording).ogg [52] => }} [53] => '''Island''' ({{Vjazyce2|is|''Ísland''}}) je [[Severské státy|severský]] [[ostrovní stát]] na stejnojmenném ostrově a okolních ostrůvcích na pomezí [[Severní ledový oceán|Severního ledového]] a [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. Populace 372 520 lidí{{Citace elektronického periodika [54] => | titul = Iceland Population (2021) - Worldometer [55] => | periodikum = www.worldometers.info [56] => | url = https://www.worldometers.info/world-population/iceland-population/ [57] => | jazyk = en [58] => | datum přístupu = 2021-03-22 [59] => }}{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = Population by municipality, age and sex 1998-2021 - Division into municipalites as of 1 January 2021 [61] => | periodikum = PX-Web [62] => | url = https://px.hagstofa.is:443/pxenpxen/pxweb/en/Ibuar/Ibuar__mannfjoldi__2_byggdir__sveitarfelog/MAN02005.px/ [63] => | datum přístupu = 2021-03-22 [64] => }}{{Nedostupný zdroj}} na rozloze 103 125 km² z něj činí [[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|nejřidčeji zalidněný]] [[Evropa|evropský]] stát.{{Citace elektronického periodika [65] => | titul = Statistics Iceland [66] => | periodikum = Statistics Iceland [67] => | url = https://statice.is/ [68] => | jazyk = en [69] => | datum přístupu = 2021-03-22 [70] => }} Největším městem je [[Reykjavík]], který je i [[Hlavní město|hlavním městem]]. Reykjavík a okolní oblasti na jihozápadě země obývají přes dvě třetiny populace. Zatímco rozlohou jde o středně velký evropský stát, z hlediska počtu obyvatel je Island možno označit za [[mikrostát]] (má méně obyvatel než např. [[Lucembursko]]). [71] => [72] => Ostrov se nachází přímo na [[Středoatlantský hřbet|středoatlantském hřbetu]], následkem čehož je geologicky i [[Vulkanismus|vulkanicky aktivní]]. Ve vnitrozemí se nalézá náhorní plošina, která se vyznačuje pískovými a lávovými poli, [[hora]]mi a [[Ledovec|ledovci]]; přes úzké pobřežní nížiny stéká do moře mnoho ledovcových řek. Klima Islandu je velmi oteplováno [[Golfský proud|Golfským proudem]] a i přes vysokou zeměpisnou šířku na dotyku [[Severní polární kruh|severního polárního kruhu]] má ostrov jen mírně chladné podnebí s malými teplotními výkyvy během roku. [73] => [74] => Podle starověkého rukopisu ''Landnámabóku'' osidlování Islandu začalo v roce 874, když se norský náčelník [[Ingolfur Arnarson]] stal prvním stálým osadníkem ostrova. V následujících stoletích se Norové a méně často další [[Skandinávie|Skandinávci]] stěhovali na Island, spolu se svými otroky [[Gaelové|Gaelského]] původu. [75] => [76] => Ostrov byl řízen jako [[Islandské společenství|nezávislé společenství]] pod [[Althing]]em, jedním z nejstarších fungujících zákonodárných sborů na světě. Po období občanských sporů přistoupil Island ve 13. století pod norskou vládu. Založením [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]] se v roce 1397 spojilo království Norska, Dánska a Švédska. Island se tudíž stal součástí této unie a v roce 1523, po odchodu Švédska z ní, dostal se pod dánskou nadvládu. Počínaje rokem 1550 počalo [[Dánsko|dánské království]] násilně prosazovat [[luteránství]], Island však zůstal vzdáleným polokoloniálním územím, na kterém se dánské instituce příliš neprojevovaly. [77] => [78] => V návaznosti na [[Velká francouzská revoluce|francouzskou revoluci]] a [[napoleonské války]] se formoval boj Islandu za nezávislost, který vyvrcholil vyhlášením nezávislosti v roce 1918 a založením [[Referendum o nezávislosti Islandu 1944|republiky v roce 1944]]. Ačkoli činnost [[Althing]]u byla v letech 1799 až 1845 pozastavena, ostrovní republice bylo připsáno zachování nejstaršího a nejdelšího parlamentu na světě. [79] => [80] => Až do 20. století se Island do značné míry spoléhal na rybolov a zemědělství. Industrializace rybolovu a pomoc [[Marshallův plán|Marshallova plánu]] po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] přinesly prosperitu a Island se stal jedním z nejbohatších a nejrozvinutějších států na světě, k čemuž výrazně přispěl dostatek levné vodní a geotermální energie. V roce 1994 se stal součástí [[Evropský hospodářský prostor|Evropského hospodářského prostoru]]; to dále diverzifikovalo ekonomiku na odvětví, jako jsou finance, biotechnologie a výroba. [81] => [82] => Island má [[Tržní ekonomika|tržní ekonomiku]] s relativně nízkými daněmi ve srovnání s ostatními zeměmi [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]]{{Citace elektronického periodika [83] => | titul = Wayback Machine [84] => | periodikum = web.archive.org [85] => | url = http://www.oecd.org/document/60/0,2340,en_2649_34533_1942460_1_1_1_1,00.html [86] => | datum vydání = 2010-01-25 [87] => | datum přístupu = 2021-03-22 [88] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100125144548/http://www.oecd.org/document/60/0,2340,en_2649_34533_1942460_1_1_1_1,00.html [89] => | datum archivace = 2010-01-25 [90] => }} a také s nejvyšším členstvím v [[Odbory|odborech]] na světě. Udržuje severský systém sociálního zabezpečení, který poskytuje svým občanům univerzální zdravotní péči a [[terciární vzdělávání]].{{Citace elektronického periodika [91] => | titul = Wayback Machine [92] => | periodikum = web.archive.org [93] => | url = http://www.borg.hi.is/ChildWelfare [94] => | datum vydání = 2005-08-18 [95] => | datum přístupu = 2021-03-22 [96] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20050818131819/http://www.borg.hi.is/ChildWelfare [97] => | datum archivace = 2005-08-18 [98] => }} Island zaujímá vysoké místo v ekonomické, [[Index demokracie|demokratické]] a sociální stabilitě i [[Seznam států světa podle narovnaného indexu lidského rozvoje|rovnosti]] a řadí se na třetí místo na světě s průměrným bohatstvím na dospělého. V roce 2020 byla podle [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] OSN hodnocena jako šestá nejrozvinutější země na světě a je na prvním místě ve [[Světový index míru|světovém indexu míru]]. Island funguje téměř úplně na [[Obnovitelná energie|obnovitelné energii]]. [99] => [100] => Islandská kultura je založena na národním skandinávském dědictví. Většina Islanďanů jsou potomci [[Seveřané|severských]] a [[Gaelové|gaelských]] osadníků. [[Islandština]], [[Severogermánské jazyky|severogermánský jazyk]], pochází ze [[Stará severština|starozápadní norštiny]] a úzce souvisí s [[Faerština|faerštinou]]. Kulturní dědictví země zahrnuje tradiční [[Islandská kuchyně|islandskou kuchyni]], islandskou literaturu a středověké ságy. Island má nejmenší populaci ze všech členů NATO a je jediný [[Seznam států bez armády|bez stálé armády]] s [[Palná zbraň#Lehké zbraně|lehce]] ozbrojenou [[Islandská pobřežní stráž|pobřežní stráží]]. [101] => [102] => == Etymologie == [103] => Ságy Islanďanů říká, že Nor jménem [[Naddod]] (nebo Naddador) byl prvním [[Seveřané|Seveřanem]], který se dostal na Island, a v 9. století jej pojmenoval Snæland neboli „sněhová země“, protože sněžilo. V návaznosti na Naddoda dorazil Švéd [[Gardar Svavarsson]], a tak se poté ostrov jmenoval Gardarshólmur, což znamená „Gardarův ostrov“. [104] => [105] => Pak přišel Viking jménem Flóki Vilgerðarson; jeho dcera se utopila na cestě, pak jeho dobytek vyhladověl k smrti. Ságy říkají, že poněkud skleslý Flóki vylezl na horu a viděl fjord (Arnarfjörður) plný ledovců, což ho vedlo k tomu, že ostrov dostal své nové i současné jméno.{{Citace elektronického periodika [106] => | titul = Is Iceland Really Green and Greenland Really Icy? [107] => | periodikum = Science [108] => | url = https://www.nationalgeographic.com/science/article/iceland-greenland-name-swap [109] => | datum vydání = 2016-06-30 [110] => | jazyk = en [111] => | datum přístupu = 2021-03-22 [112] => }} Představa, že si islandští vikingští osadníci vybrali toto jméno, aby zabránili přesídlení jejich zeleného ostrova, je mýtus. [113] => [114] => == Dějiny == [115] => {{podrobně|Dějiny Islandu}} [116] => [[Soubor:The Norwegians land in Iceland year 872.jpg|vlevo|náhled|Norové přistávají u břehů Islandu roku 872]] [117] => Prvními obyvateli Islandu byli pravděpodobně [[Norové]] a [[Keltové]] ([[Irsko|irští]] a [[Skotsko|skotští]]), kteří přicházeli koncem [[9. století|9.]] a v [[10. století]]. [[Vikingové|Vikinští]] náčelníci zakládali tzv. „[[Thing|thingy]]“, což byly místní sněmy, které veřejně urovnávaly spory a konflikty mezi osadníky. [118] => [[Soubor:Law speaker.jpg|náhled|232x232pixelů|[[Althing]]]] [119] => Kolem roku 930 byl založen [[Althing]] a tento národní sněm můžeme pokládat za nejstarší [[Evropa|evropský]] [[parlament]]. Když v Norsku, k němuž měl Island kulturně i geograficky blízko, prosadil [[Olaf I. Tryggvason|Olaf Trygvason]] (norský král v letech 995–1000) šíření [[křesťanství]] tou nejtvrdší metodou, pokoušeli se jeho misionáři na Islandu postupovat stejně a ničili především pohanské svatyně. Sněm Althing je prohlásil za psance a vyhlásil, že každý, kdo se bude rouhat bohům, má být vypovězen. Olaf dal zatknout Islanďany přebývající v Norsku a hrozil, že pokud Island nepřijme křesťanství, budou rukojmí popraveni. V důsledku toho přijal Althing v letech [[999]]–[[1000]] kompromisní zákon, že se všichni Islanďané dají pokřtít, že však bude i nadále dovoleno obětovat bohům, ovšem v soukromí.[http://casopis.vesmir.cz/clanek/christianizace-slovanu Časopis Vesmír: ''Christianizace Slovanů'', podkapitola: ''V Čechách a na Moravě podobně jako na Islandu'', autor: Dušan Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285,] V letech 1096–1097 byl zaveden na Islandu biskupem Gissurem zavedení odvodu desátku, církevního poplatku. Ve [[13. století]] se islandští náčelníci podrobili [[Norsko|norské]] nadvládě, v roce [[1397]] se Island společně s [[Norsko|Norskem]] dostal pod nadvládu [[Dánsko|Dánska]] a poté následovalo dlouhé období hospodářského úpadku. Až v roce [[1874]] byla dosažena autonomie. V roce [[1783]] došlo v jižní části ostrova k erupci několika desítek menších sopek v okolí sopky [[Laki]], které měly za následek [[hladomor]] a vymření až 25 % tehdejší populace Islandu.{{Citace elektronické monografie [120] => | příjmení = [121] => | jméno = [122] => | odkaz na autora = [123] => | titul = Horackovi.net - Laki [124] => | url = http://island.horackovi.eu/soplaki.htm [125] => | datum vydání = [126] => | datum aktualizace = [127] => | datum přístupu = 2009-10-18 [128] => | vydavatel = Horackovi.net [129] => }} [130] => [131] => Následky výbuchu sopky [[Askja]] v roce [[1875]] zničily islandskou ekonomiku a způsobily velký hladomor. Během následujících 25 let 20 % obyvatelstva Islandu emigrovalo, hlavně do [[Kanada|Kanady]] a [[Spojené státy americké|Spojených států]]. [132] => [133] => Poté se hospodářská situace země začala pomalu zlepšovat. [134] => [135] => === 874–1262: Usazování a společenství === [136] => {{viz též|Islandské společenství}} [137] => [[Soubor:Settlement of Iceland.svg|vlevo|náhled|Osidlování Islandu]] [138] => Podle knih ''[[Landnámabók]]'' i ''[[Íslendingabók]]'' žili na Islandu před příchodem skandinávských osadníků mniši známí jako Papaři, možná členové [[Iroskotská misie|iroskotské mise]]. Nedávné [[Archeologie|archeologické]] vykopávky odhalily ruiny chatky v [[Hafnir]]u na poloostrově Reykjanes. [[Radiokarbonová metoda datování|Radiokarboová metoda datování]] naznačuje, že byla opuštěna někdy mezi lety 770 a 880. V roce 2016 odkryli archeologové ve Stöðvarfjörðuru [[dlouhý dům]] datovaný do roku 800.{{Citace elektronického periodika [139] => | titul = Major Archeological Find in Iceland {{!}} Iceland Review [140] => | periodikum = web.archive.org [141] => | url = http://icelandreview.com/news/2016/09/15/major-archeological-find-iceland [142] => | datum vydání = 2016-09-15 [143] => | datum přístupu = 2021-03-22 [144] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160915122754/http://icelandreview.com/news/2016/09/15/major-archeological-find-iceland [145] => | datum archivace = 2016-09-15 [146] => }} [147] => [148] => Švédský vikingský průzkumník [[Gardar Svavarsson]] jako první obeplul Island v roce 870 a zjistil, že se jedná o ostrov.{{Citace elektronického periodika [149] => | titul = The History of Viking Iceland, Part I. [150] => | periodikum = ancientworlds.net [151] => | url = https://ancientworlds.net/aworlds_direct/app_main.php?pageData=Article/1066869 [152] => | datum přístupu = 2021-03-22 [153] => }} Zůstal přes zimu a postavil dům v [[Húsavík]]u. Garðar odešel následující léto, ale jeden z jeho mužů, Náttfari, se rozhodl zůstat se dvěma otroky. Náttfari se usadil na místě, které je nyní známé jako Náttfaravík a on a jeho otroci se stali prvními trvalými obyvateli Islandu.{{Citace elektronického periodika [154] => | titul = Hvers vegna hefur Náttfara ekki verið hampað sem fyrsta landnámsmanninum? [155] => | periodikum = Vísindavefurinn [156] => | url = http://www.visindavefur.is/svar.php?id=48331 [157] => | jazyk = is [158] => | datum přístupu = 2021-03-22 [159] => }} [160] => [[Soubor:Ingolf by Raadsig.jpg|náhled|[[Ingolfur Arnarson]]]] [161] => Severskonorský náčelník [[Ingolfur Arnarson]] postavil svou usedlost v dnešním Reykjavíku v roce 874. Ingólfura následovalo mnoho dalších emigrantských osadníků, převážně Skandinávci a jejich otroci, z nichž mnozí byli Irové nebo Skotové. Do roku 930 byla získána většina orné půdy na ostrově; k regulaci Islandského společenství bylo založeno zákonodárné a soudní shromáždění [[Althing]]. Islanďané také objevili a osídlili [[Grónsko]]. Muž jménem Eiríkur Zrzavý po návratu z výpravy zpět na Island o nově objevené zemi vyprávěl na Althingu a dal jí jméno Grænland (Zelená země), podle Ariho Moudrého proto, aby tam přilákal lidi. Byla zorganizována výprava dvacetipěti lodí a v letech 985–986 zde byly založeny pro nedostatek orné půdy a možností rybolovu velryb zřízeny první osady.{{Citace monografie [162] => | příjmení = Kadečková [163] => | jméno = Helena [164] => | titul = Dějiny Islandu [165] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [166] => | isbn = 80-7106-408-4 [167] => }}Období těchto raných osídlení se shodovalo se [[Středověké klimatické optimum|středověkým klimatickým optimem]], kdy byly teploty podobné teplotám z počátku 20. století.{{Citace periodika [168] => | příjmení = Patterson [169] => | jméno = William P. [170] => | příjmení2 = Dietrich [171] => | jméno2 = Kristin A. [172] => | příjmení3 = Holmden [173] => | jméno3 = Chris [174] => | titul = Two millennia of North Atlantic seasonality and implications for Norse colonies [175] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America [176] => | datum vydání = 2010-03-23 [177] => | ročník = 107 [178] => | číslo = 12 [179] => | strany = 5306–5310 [180] => | issn = 0027-8424 [181] => | pmid = 20212157 [182] => | doi = 10.1073/pnas.0902522107 [183] => | poznámka = PMID 20212157 [184] => PMCID: PMC2851789 [185] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2851789/ [186] => | datum přístupu = 2021-03-22 [187] => }} V této době bylo asi 25% Islandu pokryto lesy, ve srovnání s 1% v současnosti. Křesťanství bylo přijato konsenzem kolem let 999–1000, ačkoli severské pohanství mezi segmenty populace přetrvávalo ještě několik let.{{Citace monografie [188] => | příjmení = Strmiska [189] => | jméno = Michael [190] => | titul = Modern Paganism in World Cultures: Comparative Perspectives [191] => | url = https://books.google.cz/books?id=qx7Tvd99xVAC&pg=PAPA138&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [192] => | vydavatel = ABC-CLIO [193] => | počet stran = 393 [194] => | isbn = 978-1-85109-608-4 [195] => | poznámka = Google-Books-ID: qx7Tvd99xVAC [196] => | jazyk = en [197] => }} [198] => [199] => === Středověk === [200] => [[Soubor:Iceland, Carta Marina.jpg|vlevo|náhled|Island na [[Carta marina]] (1539)]] [201] => [[Islandské společenství]] vydrželo až do 13. století, kdy se politický systém navržený původními osadníky ukázal být neschopný vyrovnat se s rostoucí mocí islandských náčelníků.{{Citace elektronického periodika [202] => | titul = The History of Iceland (Gunnar Karlsson) - book review [203] => | periodikum = dannyreviews.com [204] => | url = https://dannyreviews.com/h/Iceland.html [205] => | datum přístupu = 2021-03-22 [206] => }} Období mezi léty 1220–1262 se v islandských učebnicích nazývá věkem rodu Sturlungů. Na západě země si v tomto období vybudoval panství [[Snorri Sturluson]]. Znalostí zákonů a diplomatickou obratností získal na popularitě. Roku 1215 byl zvolen na čtyři roky zákonopravcem a ten byl poté zvolen znovu pro období let 1222–1231.Vnitřní boje a občanské spory Sturlungské éry vedly k podpisu Staré smlouvy v roce 1262, která ukončila společenství a Island nabyl statutu provincie norské koruny. Jedinou povinností Islanďanů bylo složit králi hold a odvádět mu berné. Král se naopak zavazoval zachovávat mír, uznávat islandské zákony a každoroční vyslání několika obchodních lodí se zbožím pro Island. Norský král Magnus Hakonarson se stal prvním králem celého Islandu, pod jeho správu patřily také [[Faerské ostrovy]], [[Shetlandy]], [[Orkneje|Orknejské]] a Grónsko. Roku 1363 si v Kodani norský král [[Haakon VI. Magnusson|Hakon VI.]] vzal desetiletou dceru dánského krále [[Valdemar IV. Dánský|Valdemara Atterdaga]] Markétu. Po Valdemarově smrti byl zvolen jejich pětiletý syn Olav dánských králem a po otcově smrti zdědil i Norsko. Náhodná dynastická konstelace vedla ke spojení Dánska a Norska pod vládou jednoho panovníka, toto spojení trvalo až do roku 1814. Islanďané tedy složili roku 1382 Olavovi hold a dánští monarchové jim od té doby vládli, až do roku 1918. Naneštěstí Olav zemřel a jeho matka a dosavadní regentka Markéta se dala zvolit královnou Dánska, Norska a roku 1389 i Švédska. Nejvyšší představitelé všech tří zemí potvrdili roku 1397 Kalmarskou unii. Statut provincie Islandu přešla z [[Norské království (872–1397)|Norského království (872–1397)]] na [[Kalmarská unie|Kalmarskou unii]], čímž byla sjednocena království Norska, Dánska a [[Švédsko|Švédska]]. Po vystoupení Švédska a následném rozpadu unie v roce 1523 zůstal jako součást [[Dánsko-Norsko|Dánska – Norska]], s obchodní závislostí na Norsku. [207] => [208] => Neplodná půda, sopečné erupce, odlesňování a nelítostné klima přispěly ke krutému životu ve společnosti, kde obživa téměř výhradně závisela na zemědělství. [[Černá smrt]] proběhla Islandem dvakrát, nejprve v letech 1402–1404 a znovu v letech 1494–1495.{{Citace monografie [209] => | příjmení = Pulsiano [210] => | jméno = Phillip [211] => | příjmení2 = Acker [212] => | jméno2 = Paul Leonard [213] => | titul = Medieval Scandinavia: An Encyclopedia [214] => | url = https://books.google.cz/books?id=d-XiZO8V4qUC&pg=PA312&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [215] => | vydavatel = Taylor & Francis [216] => | počet stran = 826 [217] => | isbn = 978-0-8240-4787-0 [218] => | jazyk = en [219] => }} První epidemie zahubila 50% až 60% populace, druhá 30% až 50%.{{Citace elektronického periodika [220] => | titul = Arquivo.pt [221] => | periodikum = arquivo.pt [222] => | url = http://findarticles.com/p/articles/mi_m2279/is_n156/ai_20059971/pg_14 [223] => | datum přístupu = 2021-03-22 [224] => | url archivu = http://arquivo.pt/wayback/20091001083931/http://findarticles.com/p/articles/mi_m2279/is_n156/ai_20059971/pg_14 [225] => | datum archivace = 2009-10-01 [226] => }} [227] => [228] => === Reformace a období raného novověku === [229] => {{viz též|Laki}} [230] => [[Soubor:Jón Arason - gröf.jpg|náhled|210x210pixelů|[[Jón Arason]]]] [231] => Kolem poloviny 16. století začal v rámci [[Reformace|protestantské reformace]] dánský král [[Kristián III. Dánský]] vnucovat [[luteránství]] všem svým poddaným. [[Jón Arason]], poslední katolický biskup v [[Hólar]]u, byl sťat v roce 1550 spolu se dvěma svými syny. Země se následně stala oficiálně luteránskou a luteránství od té doby zůstalo dominantním náboženstvím. [232] => [233] => V 17. a 18. století zavedlo Dánsko na Island přísná obchodní omezení. Přírodní katastrofy, včetně sopečných výbuchů a nemocí, přispěly ke snižování populace. V létě 1627 byli berberští piráti za událostmi označovanými jako turecké únosy, při nichž byly stovky obyvatel Islandu odvlečeny do otroctví v severní Africe a desítky zabity; toto byla jediná invaze v islandské historii, která způsobila ztráty.{{Citace elektronického periodika [234] => | titul = Hvaða heimildir eru til um Tyrkjaránið? [235] => | periodikum = Vísindavefurinn [236] => | url = http://www.visindavefur.is/svar.php?id=5738 [237] => | jazyk = is [238] => | datum přístupu = 2021-03-22 [239] => }}{{Citace monografie [240] => | příjmení = Davis [241] => | jméno = Robert C. [242] => | příjmení2 = Davis [243] => | jméno2 = Robert D. [244] => | titul = Christian Slaves, Muslim Masters: White Slavery in the Mediterranean, the Barbary Coast and Italy, 1500-1800 [245] => | url = https://books.google.cz/books?id=5q9zcB3JS40C&pg=PA7&redir_esc=y [246] => | vydavatel = Palgrave Macmillan [247] => | počet stran = 284 [248] => | isbn = 978-0-333-71966-4 [249] => | poznámka = Google-Books-ID: 5q9zcB3JS40C [250] => | jazyk = en [251] => }} Velká epidemie [[Pravé neštovice|pravých neštovic]] v 18. století zabila přibližně třetinu populace.{{Citace elektronického periodika [252] => | titul = Facts - Iceland On The Web [253] => | periodikum = www.icelandontheweb.com [254] => | url = https://www.icelandontheweb.com/articles-on-iceland/history/facts/ [255] => | jazyk = is [256] => | datum přístupu = 2021-03-22 [257] => }}{{Citace monografie [258] => | příjmení = Crosby [259] => | jméno = Alfred W. [260] => | titul = Ecological Imperialism: The Biological Expansion of Europe, 900-1900 [261] => | url = https://books.google.cz/books?id=Phtqa_3tNykC&pg=PA52&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [262] => | vydavatel = Cambridge University Press [263] => | počet stran = 410 [264] => | isbn = 978-0-521-54618-8 [265] => | poznámka = Google-Books-ID: Phtqa_3tNykC [266] => | jazyk = en [267] => }} V roce 1783 vybuchla sopka [[Laki]] s ničivými účinky.{{Citace periodika [268] => | titul = When a killer cloud hit Britain [269] => | datum vydání = 2007-01-19 [270] => | jazyk = en-GB [271] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6276291.stm [272] => | datum přístupu = 2021-03-22 [273] => }} V období následujícím po erupci a známém jako [[Laki|Mlhavé strádání]] (islandsky: Móðuharðindin) uhynula více než polovina všech hospodářských zvířat v zemi. Přibližně čtvrtina populace padla za oběť následného [[hladomor]]u.{{Citace elektronického periodika [274] => | titul = How volcanoes can change the world - CNN.com [275] => | periodikum = www.cnn.com [276] => | url = http://www.cnn.com/2010/OPINION/04/16/darrigo.volcano.impact/index.html [277] => | jazyk = en [278] => | datum přístupu = 2021-03-22 [279] => }} [280] => [281] => V roce 1786 získává Reykjavík status města a o rok později je provedeno zrušení dánského obchodního monopolu a je umožněno povolení obchodování všem poddaným dánské říše. [282] => [283] => === 1814–1918: Hnutí za nezávislost === [284] => [[Soubor:Sjómannsbýli í Reykjavík 1836.jpg|náhled|Islandská rybářská osada v 19. století]] [285] => [[Soubor:Jón Sigurðsson.jpg|vlevo|náhled|225x225pixelů|[[Jón Sigurðsson]]]] [286] => V roce 1814, po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]], bylo Dánsko-Norsko rozděleno na dvě samostatná království prostřednictvím [[Kielská smlouva|smlouvy z Kielu]], ale Island zůstal závislý na Dánsku. Po celé 19. století se klima země stále zhoršovalo, což vedlo k masové emigraci do [[Nový svět|Nového světa]], zejména do oblasti Gimli v [[Manitoba|Manitobě]] v Kanadě, která byla někdy označována jako [[Nový Island]]. Emigrovalo asi 15 000 lidí z celkového počtu 70 000 obyvatel.{{Citace elektronického periodika [287] => | titul = For Iceland, an exodus of workers - International Herald Tribune [288] => | periodikum = web.archive.org [289] => | url = http://www.iht.com/articles/2008/12/05/business/iceland.php [290] => | datum vydání = 2008-12-11 [291] => | datum přístupu = 2021-03-22 [292] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081211074725/http://www.iht.com/articles/2008/12/05/business/iceland.php [293] => | datum archivace = 2008-12-11 [294] => }} [295] => [296] => V první polovině 19. století vzniklo národní povědomí, inspirované [[Romantismus|romantickými]] a [[Nacionalismus|nacionalistickými]] myšlenkami z kontinentální Evropy. Islandské hnutí za nezávislost se formovalo v padesátých letech 19. století pod vedením [[Jón Sigurðsson|Jóna Sigurðssona]] na základě narůstajícího islandského nacionalismu inspirovaného ''Fjölnismennem'' a dalšími dánsky vzdělanými islandskými intelektuály. V roce 1874 poskytlo Dánsko Islandu ústavu a omezenou samosprávu. Toto bylo rozšířeno v roce 1904 a Hannes Hafstein sloužil jako první ministr pro Island v dánském kabinetu. [297] => [298] => V roce 1886 bylo provedeno první osvětlení ulice v Reykjavíku, 1878 vybudování prvního majáku na Reykjanesu a v roce 1890 bylo dotaženo první telefonní spojení mezi městy Reykjavík a Akureyri. V roce 1904 byla zřízena Islandská banka a roku 1906 bylo provedeno položení podmořského kabelu a ostrov získává telegrafické spojení s cizinou. [299] => [300] => === 1918–1944: Nezávislost a Islandské království === [301] => {{viz též|Islandské království}}[[Soubor:Kingdom of Iceland Coat of Arms.svg|náhled|Znak Islandu mezi lety 1919–1944|180x180pixelů]]Dánsko-islandský akt Unie, dohoda s Dánskem podepsaná 1. prosince 1918 a platná po dobu 25 let, uznala Island jako plně suverénní a nezávislý stát v [[Personální unie|personální unii]] s Dánskem. Vláda Islandu zřídila v Kodani velvyslanectví a po konzultaci s Althingem požádala Dánsko, aby jejím jménem provedlo určité záležitosti obrany a zahraničních věcí. Dánská velvyslanectví po celém světě vykázala dva erby a dvě vlajky: vládu Dánského království a vládu [[Islandské království|Islandského království]]. Právní postavení Islandu se stalo srovnatelným s postaveními zemí patřících ke [[Commonwealth|Společenství národů]], jako je třeba [[Kanada]]. [302] => [[Soubor:Iceland, Sanskeid Range. 37mm sub-caliber mounted on a 75mm field howitzer, 19th and 21st Field Artillery Regiment.jpg|vlevo|náhled|Americká armáda na Islandu (1943)]] [303] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se Island připojil k Dánsku při prosazování neutrality. Po německé okupaci Dánska dne 9. dubna 1940 Althing nahradil krále regentem a prohlásil, že islandská vláda převezme kontrolu nad jeho vlastní obranou a zahraničními záležitostmi.{{Citace elektronického periodika [304] => | příjmení = Summers [305] => | jméno = Julie [306] => | titul = The Occupation of Iceland During World War II [307] => | periodikum = Icelandic Roots [308] => | url = https://www.icelandicroots.com/post/2014/11/11/the-occupation-of-iceland-during-world-war-ii [309] => | datum vydání = 2014-11-11 [310] => | jazyk = en [311] => | datum přístupu = 2021-03-22 [312] => }} [313] => [314] => O měsíc později provedly britské ozbrojené síly [[Britská invaze na Island|operaci Fork]], invazi a okupaci země, čímž porušily islandskou [[Neutralita|neutralitu]].{{Citace elektronického periodika [315] => | titul = History: British forces occupy Iceland - Iceland Monitor [316] => | periodikum = web.archive.org [317] => | url = https://icelandmonitor.mbl.is/news/politics_and_society/2015/05/12/history_british_forces_occupy_iceland/ [318] => | datum vydání = 2019-12-03 [319] => | datum přístupu = 2021-03-22 [320] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191203172541/https://icelandmonitor.mbl.is/news/politics_and_society/2015/05/12/history_british_forces_occupy_iceland/ [321] => | datum archivace = 2019-12-03 [322] => }} Britové se obávali, že Island se navzdory částečnému odseparování od okupovaného Dánska dostane pod německou kontrolu. Islanďané projevili pochopení. [323] => [324] => V roce 1941 vyzvala islandská vláda, přátelská k Británii, tehdejší neutrální Spojené státy, aby převzaly jeho obranu, aby Británie mohla použít svá vojska jinde. Američané na Islandu vybudovali především letiště u města [[Keflavík]] a rozmístili na ostrově radarové stanice. Díky Američanům se rapidně snížila nezaměstnanost. V době nejvyššího stavu měly USA na Islandu 47 000 vojáků. [325] => [326] => === 1944–1999: Islandská republika === [327] => {{viz též|Referendum o nezávislosti Islandu 1944|Tresčí války}} [328] => [[Soubor:Icelandic-President-Björnssons-coffin-passed-through-the-snowy-streets-of-Reykjavik-391755310591.jpg|vlevo|náhled|Pohřeb prvního prezidenta [[Sveinn Björnsson|Sveinna Björnssona]] roku 1952]] [329] => Dne 31. prosince 1943 vypršel dánsko-islandský zákon o unii po 25 letech. Počínaje 20. květnem 1944 Islanďané hlasovali ve [[Referendum o nezávislosti Islandu 1944|čtyřdenním plebiscitu]] o tom, zda ukončit personální unii s Dánskem, zrušit monarchii a nastolit republiku. Hlasování o ukončení unie bylo 97% a 95% ve prospěch nové republikánské ústavy.{{Citace monografie [330] => | příjmení = National Archives and Records Administration [331] => | titul = ALLIES STUDY POST-WAR SECURITY [ETC.] [332] => | url = http://archive.org/details/gov.archives.arc.39024 [333] => | jazyk = English [334] => }} Island se formálně stal republikou dne 17. června 1944, přičemž jeho prvním prezidentem byl [[Sveinn Björnsson]]. Král [[Kristián X.]] poslal k tomuto dni telegram, v němž vyjádřil politování nad tím, že se s ním islandský lid rozchází za těchto poměrů, ale popřál mu vše nejlepší. Změna ústavy spočívala převážně v nahrazení slova král slovem prezident. [335] => [[Soubor:Two F-15A Eagles from the 199th Fighter Squadron at Naval Air Station Keflavik.jpg|náhled|Vojenské letouny Spojených států na letišti v [[Keflavík|Keflavíku]]]] [336] => V roce 1946 opustily spojenecké obranné síly USA Island. Národ se formálně stal členem [[Severoatlantická aliance|NATO]] dne 30. března 1949, uprostřed domácích kontroverzí a nepokojů. Dne 5. května 1951 byla podepsána obranná dohoda se Spojenými státy. Američtí vojáci se vrátili na Island jako Islandské obranné síly a zůstali po celou dobu [[Studená válka|studené války]]. USA stáhly poslední ze svých sil dne 30. září 2006. [337] => [338] => Island během druhé světové války prosperoval. Okamžitě po poválečném období následoval výrazný [[Hospodářský růst|ekonomický růst]], tažený industrializací rybářského průmyslu a programem [[Marshallův plán|Marshallova plánu]] USA, díky kterému Islanďané obdrželi největší pomoc na obyvatele ze všech evropských zemí.{{Citace elektronického periodika [339] => | titul = Hversu há var Marshall-aðstoðin sem Ísland fékk eftir seinni heimsstyrjöld? [340] => | periodikum = Vísindavefurinn [341] => | url = http://www.visindavefur.is/svar.php?id=3411 [342] => | jazyk = is [343] => | datum přístupu = 2021-03-22 [344] => }}{{Citace monografie [345] => | příjmení = Müller [346] => | jméno = Margrit [347] => | titul = Pathbreakers: Small European Countries Responding to Globalisation and Deglobalisation [348] => | url = https://books.google.cz/books?id=zdXTV8xO3xQC&pg=PA385&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [349] => | vydavatel = Peter Lang [350] => | počet stran = 552 [351] => | isbn = 978-3-03911-214-2 [352] => | poznámka = Google-Books-ID: zdXTV8xO3xQC [353] => | jazyk = en [354] => }} Od roku [[1971]] byly z Dánska postupně navracovány islandské rukopisy. [355] => [356] => Sedmdesátá léta byla poznamenána [[Tresčí války|tresčími válkami]] – několika konflikty se [[Spojené království|Spojeným královstvím]] ohledně prodloužení rybolovných omezení Islandem na 370 km na moři. [357] => [[Soubor:President Reagan meeting with Soviet General Secretary Gorbachev at Hofdi House during the Reykjavik Summit Iceland.jpg|vlevo|náhled|[[Summit v Reykjavíku]] (1986)]] [358] => Island uspořádal v roce 1986 v [[Summit v Reykjavíku|Reykjavíku summit]] mezi americkým prezidentem [[Ronald Reagan|Ronaldem Reaganem]] a sovětským premiérem [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michailem Gorbačovem]], na němž tito představitelé dvou nejvýznamnějších světových velmocí podnikli významné kroky k jadernému odzbrojení. O několik let později se Island stal první zemí, která uznala nezávislost [[Estonsko|Estonska]], [[Lotyšsko|Lotyšska]] a [[Litva|Litvy]], když se [[Rozpad Sovětského svazu|odtrhly]] od SSSR. V průběhu 90. let země rozšířila svoji mezinárodní roli a vyvinula zahraniční politiku zaměřenou na humanitární a mírové účely. Za tímto účelem poskytl Island pomoc a odborné znalosti různým intervencím NATO v [[Válka v Bosně a Hercegovině|Bosně]], [[Válka v Kosovu|Kosovu]] a [[Válka v Zálivu|Iráku]].{{Zdroj?}} [359] => [360] => Island vstoupil do [[Evropský hospodářský prostor|Evropského hospodářského prostoru]] v roce 1994, poté byla ekonomika výrazně diverzifikována a liberalizována. Mezinárodní hospodářské vztahy se dále prohloubily po roce 2001, kdy nově deregulované islandské banky začaly zvyšovat velké objemy [[Zahraniční dluh|zahraničního dluhu]], což přispělo k 32% nárůstu hrubého národního příjmu Islandu v letech 2002 až 2007. [361] => [362] => === 21. století === [363] => {{viz též|Islandská finanční krize 2008–2011}} [364] => [[Soubor:W06 Protesters 08446.JPG|náhled|Protesty po vypuknutí finanční krize]] [365] => V letech 2003–2007, po privatizaci bankovního sektoru za vlády [[Davíð Oddsson|Davida Oddssona]], se Island posunul směrem k ekonomice založené na mezinárodním investičním bankovnictví a finančních službách.{{Citace elektronického periodika [366] => | příjmení = Lewis [367] => | jméno = Michael [368] => | titul = Wall Street on the Tundra [369] => | periodikum = Vanity Fair [370] => | url = https://www.vanityfair.com/culture/2009/04/iceland200904 [371] => | jazyk = en-us [372] => | datum přístupu = 2021-03-22 [373] => }} Rychle se z něj stala jedna z nejvíce prosperujících zemí světa, ale těžce ho zasáhla velká [[Islandská finanční krize 2008–2011|finanční krize]]. Krize vyústila v největší migraci z Islandu od roku 1887, s čistou emigrací 5 000 lidí v roce 2009 a v pád vlády premiéra [[Geir Haarde|Geira Haardeho]].{{Citace elektronického periodika [374] => | titul = Wayback Machine [375] => | periodikum = web.archive.org [376] => | url = http://www.nordregio.se/Global/JoN/JoN%202010/Jon%201%202010/JoN%201_2010.pdf [377] => | datum vydání = 2012-03-15 [378] => | datum přístupu = 2021-03-22 [379] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120315212525/http://www.nordregio.se/Global/JoN/JoN%202010/Jon%201%202010/JoN%201_2010.pdf [380] => | datum archivace = 2012-03-15 [381] => }} Islandská ekonomika se stabilizovala za vlády [[Jóhanna Sigurðardóttir|Jóhanny Sigurðardóttirové]] a v roce 2012 vzrostla o 1,6%.{{Citace elektronického periodika [382] => | titul = Hagvöxtur 2012 mun minni en spár gerðu ráð fyrir - Viðskiptablaðið [383] => | periodikum = www.vb.is [384] => | url = http://www.vb.is/frettir/hagvoxtur-2012-mun-minni-en-spar-gerdu-rad-fyrir/81718/ [385] => | jazyk = en-us [386] => | datum přístupu = 2021-03-22 [387] => }} Středo-pravá [[Strana nezávislosti (Island)|Strana nezávislosti]] byla ve volbách v roce 2013 vrácena k moci v koalici s Progresivní stranou.{{Citace periodika [388] => | titul = Iceland vote: Centre-right opposition wins election [389] => | periodikum = BBC News [390] => | datum vydání = 2013-04-28 [391] => | jazyk = en-GB [392] => | url = https://www.bbc.com/news/world-europe-22320282 [393] => | datum přístupu = 2021-03-22 [394] => }} V následujících letech došlo na Islandu k prudkému nárůstu cestovního ruchu, protože se země stala oblíbenou prázdninovou destinací. V roce 2016 odstoupil předseda vlády [[Sigmundur Davíð Gunnlaugsson]] poté, co byl zapleten do skandálu [[Panamské dokumenty|Panamských dokumentů]].{{Citace periodika [395] => | příjmení = Erlanger [396] => | jméno = Steven [397] => | příjmení2 = Castle [398] => | jméno2 = Stephen [399] => | příjmení3 = Gladstone [400] => | jméno3 = Rick [401] => | titul = Iceland’s Prime Minister Steps Down Amid Panama Papers Scandal [402] => | periodikum = The New York Times [403] => | datum vydání = 2016-04-05 [404] => | issn = 0362-4331 [405] => | jazyk = en-US [406] => | url = https://www.nytimes.com/2016/04/06/world/europe/panama-papers-iceland.html [407] => | datum přístupu = 2021-03-22 [408] => }} Předčasné volby v roce 2016 vyústily v pravicovou koaliční vládu [[Strana nezávislosti (Island)|Strany nezávislosti]], [[Reformní strana (Island)|Reformní strany]] a Světlé budoucnosti pod vedením [[Bjarni Benediktsson|Bjarniho Benediktssona]].{{Citace elektronického periodika [409] => | titul = Iceland elections leave ruling centre-right party in driving seat [410] => | periodikum = the Guardian [411] => | url = http://www.theguardian.com/world/2016/oct/30/iceland-elections-ruling-centre-right-party-pirate-party [412] => | datum vydání = 2016-10-30 [413] => | jazyk = en [414] => | datum přístupu = 2021-03-22 [415] => }} Tato vláda padla, když ji opustila strana Světlé budoucnosti poté, co vyšlo najevo, že Bjarniho otec, bohatý podnikatel Benedikt Sveinsson, se přimluvil u úřadů za navrácení občanských práv odsouzenému [[Pedofilie|pedofilovi]] Hjaltimu Sigurjónu Haukssonovi, který dostal v roce 2004 dvanáct let vězení za zneužívání nezletilé dcery, což byl největší mediálně známý pedofilní případ v islandské historii.{{Citace elektronického periodika [416] => | titul = How a convicted paedophile brought down Iceland’s government [417] => | periodikum = The Independent [418] => | url = https://www.independent.co.uk/news/world/europe/iceland-paedophile-brought-down-government-bright-future-coalition-hjalti-sigurjon-hauksson-benedikt-sveinsson-bjarni-benediktsson-a7952721.html [419] => | datum vydání = 2017-09-18 [420] => | jazyk = en [421] => | datum přístupu = 2021-03-22 [422] => }} Rychlé volby v říjnu 2017 přivedly k moci novou koalici složenou ze Strany nezávislosti, Progresivní strany a [[Hnutí zelené levice (Island)|Hnutí zelené levice]] v čele s [[Katrín Jakobsdóttir]].{{Citace periodika [423] => | příjmení = Martyn-Hemphill [424] => | jméno = Richard [425] => | titul = An Environmentalist Is Iceland’s New Prime Minister [426] => | periodikum = The New York Times [427] => | datum vydání = 2017-11-30 [428] => | issn = 0362-4331 [429] => | jazyk = en-US [430] => | url = https://www.nytimes.com/2017/11/30/world/europe/iceland-prime-minister-katrin-jakobsdottir.html [431] => | datum přístupu = 2021-03-22 [432] => }} [433] => [434] => 16. června 2009 podal Island přihlášku do [[Evropská unie|Evropské unie]],{{Citace elektronické monografie [435] => | vydavatel = Evropská komise [436] => | titul = European Commission - Neighbourhood - Enlargement - Countries - Detailed country information - Iceland [437] => | url = http://ec.europa.eu/enlargement/countries/detailed-country-information/iceland/index_en.htm [438] => | jazyk = anglicky [439] => | datum přístupu = 2015-07-28 [440] => }} kterou následně 11. března 2015 stáhl a přístupové rozhovory byly zastaveny.{{Citace elektronické monografie [441] => | vydavatel = zpravy.idnes.cz [442] => | titul = Island se po šesti letech rozmyslel a stáhl žádost o členství v EU [443] => | url = http://zpravy.idnes.cz/island-uz-nechce-do-evropske-unie-dq1-/zahranicni.aspx?c=A150312_211154_zahranicni_lve [444] => | jazyk = česky [445] => | datum přístupu = 2015-07-28 [446] => }} [447] => [448] => == Státní symboly == [449] => === Vlajka === [450] => [451] => {{Podrobně|Islandská vlajka}} [452] => [453] => Islandská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 18:25 s červeným, bíle lemovaným, [[Skandinávský kříž|skandinávským křížem]]. [454] => [455] => === Znak === [456] => [457] => {{Podrobně|Státní znak Islandu}} [458] => [459] => Islandský státní znak je tvořen štítem, opakujícím islandskou vlajku. [[Štítonoš]]i jsou čtyři mytologické postavy – heraldicky vpravo stříbrný [[Pták Noh]] se zlatou zbrojí a červeným jazykem, tmavě šedý [[Tur|býk]] se zlatou zbrojí a vlevo tmavě šedý [[Drak (heraldika)|drak]] se zlatou zbrojí a červeným jazykem a [[obr]] se stříbrnou holí a stříbrným, zlatě podšitým pláštěm, převázaným zlatou šňůrou. Půdu tvoří stříbrný, [[čedič]]ový kámen představující ostrov. [460] => [461] => === Hymna === [462] => [463] => {{Podrobně|Islandská hymna}} [464] => [465] => Islandská hymna je píseň ''Lofsöngur'', známá též jako ''Ó Guð vors lands'' ({{Vjazyce2|cs|''Bože naší země''}}). Slova hymny napsal [[Matthías Jochumsson]] a hudbu složil [[Sveinbjörn Sveinbjörnsson]]. [466] => [467] => == Geografie == [468] => {{Podrobně|Geografie Islandu}} [469] => [[Soubor:Map of Iceland.svg|250px|náhled|Mapa Islandu]] [470] => [[Soubor:Island Aussichtspunkt Hagi 6.JPG|vlevo|náhled|Sopka [[Hekla]]]] [471] => [[Soubor:Iceland Mid-Atlantic Ridge Fig16.gif|vlevo|náhled|Mapa geologického složení]] [472] => Island je na křižovatce severního Atlantiku a Severního ledového oceánu. Hlavní ostrov je zcela na jih od [[Severní polární kruh|polárního kruhu]], který prochází malým islandským ostrovem [[Grímsey]] u severního pobřeží hlavního ostrova. Země leží mezi 63 a 68° severní šířky a 25 až 13° západní délky. [473] => [474] => Island je blíže kontinentální Evropě než kontinentální Severní Americe, přestože je nejblíže [[Grónsko|Grónsku]] (290 km), ostrovu Severní Ameriky. Island je obecně zahrnut do Evropy z geografických, historických, politických, kulturních, jazykových a praktických důvodů.{{Citace monografie [475] => | příjmení = Ingebritsen [476] => | jméno = Christine [477] => | titul = The Nordic States and European Unity [478] => | url = https://books.google.cz/books?id=NU0pOfTUdvEC&pg=PAPA129&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [479] => | vydavatel = Cornell University Press [480] => | počet stran = 242 [481] => | isbn = 978-0-8014-8659-3 [482] => | poznámka = Google-Books-ID: NU0pOfTUdvEC [483] => | jazyk = en [484] => }}{{Citace monografie [485] => | příjmení = Lehti [486] => | jméno = Marko [487] => | příjmení2 = Smith [488] => | jméno2 = David James [489] => | titul = Post-Cold War Identity Politics: Northern and Baltic Experiences [490] => | url = https://books.google.cz/books?id=wnO5AMBP01oC&pg=PAPA135&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [491] => | vydavatel = Psychology Press [492] => | počet stran = 358 [493] => | isbn = 978-0-7146-5428-7 [494] => | poznámka = Google-Books-ID: wnO5AMBP01oC [495] => | jazyk = en [496] => }}{{Citace monografie [497] => | příjmení = Miles [498] => | jméno = Lee [499] => | titul = The European Union and the Nordic Countries [500] => | url = https://books.google.cz/books?id=uHmJAgAAQBAJ&pg=PAPA150&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [501] => | vydavatel = Routledge [502] => | počet stran = 336 [503] => | isbn = 978-1-134-80405-4 [504] => | poznámka = Google-Books-ID: uHmJAgAAQBAJ [505] => | jazyk = en [506] => }}{{Citace monografie [507] => | příjmení = Dhondt [508] => | jméno = Pieter [509] => | titul = National, Nordic Or European?: Nineteenth-Century University Jubilees and Nordic Cooperation [510] => | url = https://books.google.cz/books?id=gwz-wPTpeiwC&pg=PAPA7&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [511] => | vydavatel = BRILL [512] => | počet stran = 341 [513] => | isbn = 978-90-04-21694-5 [514] => | jazyk = en [515] => }} Geologicky ostrov zahrnuje části obou kontinentálních desek. Nejbližší výspou Evropy jsou [[Faerské ostrovy]] (420 km); [[Jan Mayen]] (570 km, 350 mi); [[Shetlandy]] a [[Vnější Hebridy]], oba asi 740 km; a skotská pevnina a [[Orkneje]], oba asi 750 km. Nejbližší částí kontinentální Evropy je pevninské Norsko, vzdálené asi 970 km, zatímco pevninská Severní Amerika je vzdálená 2 070 km na severním cípu [[Labrador (oblast)|Labradoru]]. [516] => [517] => Island je [[Seznam největších ostrovů|18. největším ostrovem na světě]] a po Velké Británii druhým největším ostrovem v Evropě. (Ostrov [[Irsko (ostrov)|Irsko]] je třetí.) Hlavní ostrov pokrývá 101 826 km², ale celá země má rozlohu 103 000 km², z čehož 62,7% tvoří [[tundra]]. Island zahrnuje asi 30 menších ostrovů, včetně mírně osídleného ostrova Grímsey a souostroví [[Vestmannaeyjar]]. Jezera a ledovce pokrývají 14,3% jeho povrchu; pouze 23% je vegetativních.{{Citace elektronického periodika [518] => | titul = Landmælingar Íslands - Geographical information [519] => | periodikum = web.archive.org [520] => | url = http://www.lmi.is/english/iceland-in-statistics/ [521] => | datum vydání = 2010-04-06 [522] => | datum přístupu = 2021-03-22 [523] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100406053831/http://www.lmi.is/english/iceland-in-statistics/ [524] => | datum archivace = 2010-04-06 [525] => }} Největší jezera jsou vodní nádrž [[Þórisvatn]]: 83–88 km² a [[Þingvallavatn]]: 82 km²; mezi další důležitá jezera patří [[Lagarfljót]] a [[Mývatn]]. Jökulsárlón je nejhlubší jezero, 248 m.{{Citace elektronického periodika [526] => | titul = Rivers and Lakes < Nature < Country and Nature < Iceland.is - Gateway to Iceland [527] => | periodikum = web.archive.org [528] => | url = http://www.iceland.is/country-and-nature/nature/RiversandLakes/ [529] => | datum vydání = 2010-02-17 [530] => | datum přístupu = 2021-03-22 [531] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100217073705/http://www.iceland.is/country-and-nature/nature/RiversandLakes/ [532] => | datum archivace = 2010-02-17 [533] => }} [534] => [535] => Geologicky je Island součástí [[Středoatlantský hřbet|středoatlantického hřbetu]], hřebene, kolem kterého se šíří [[oceánská kůra]] a formuje novou oceánskou kůru. Tato část středooceánského hřebene se nachází nad chocholem pláště, což způsobuje, že Island je subaeriální (nad hladinou moře). Hřeben označuje hranici mezi [[Eurasijská deska|eurasijskou]] a [[Severoamerická deska|severoamerickou deskou]] a Island byl vytvořen [[rift]]ingem a [[Akrece|narůstáním]] vulkanismu podél hřebene.{{Citace elektronického periodika [536] => | titul = Geology < Nature < Country and Nature < Iceland.is - Gateway to Iceland [537] => | periodikum = web.archive.org [538] => | url = http://www.iceland.is/country-and-nature/nature/Geology/ [539] => | datum vydání = 2009-04-14 [540] => | datum přístupu = 2021-03-22 [541] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090414113144/http://www.iceland.is/country-and-nature/nature/Geology/ [542] => | datum archivace = 2009-04-14 [543] => }}[[Soubor:SvartifossSummer.jpg|náhled|[[Skaftafell|Národní park Skaftafell]]]]Mnoho [[fjord]]ů přerušuje islandské pobřeží dlouhé 9 970 km, které je také místem, kde se nachází většina osad. Vnitrozemí, vysočina Islandu, je chladná a neobyvatelná kombinace písku, hor a lávových polí. Mezi hlavní města patří hlavní město [[Reykjavík]] spolu s odlehlými městy [[Kópavogur]], [[Hafnarfjörður]] a [[Garðabær]] poblíž [[Reykjanesbær]], kde se nachází mezinárodní letiště, a město [[Akureyri]] na severu Islandu. Na ostrově Grímsey za polárním kruhem se nachází nejsevernější obydlí Islandu, zatímco na [[Kolbeinsey]] jeho nejsevernější bod.{{Citace elektronického periodika [544] => | titul = Iceland - The World Factbook [545] => | periodikum = www.cia.gov [546] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/iceland/ [547] => | datum přístupu = 2021-03-22 [548] => }} Island má [[Národní parky na Islandu|tři národní parky]]: [[národní park Vatnajökull]], [[Snæfellsjökull|národní park Snæfellsjökull]] a [[Þingvellir|národní park Þingvellir]].{{Citace elektronického periodika [549] => | titul = National parks in Iceland [550] => | periodikum = web.archive.org [551] => | url = http://www.visiticeland.com/things-to-do/national-parks-in-Iceland [552] => | datum vydání = 2015-06-09 [553] => | datum přístupu = 2021-03-22 [554] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150609033820/http://www.visiticeland.com/things-to-do/national-parks-in-Iceland [555] => | datum archivace = 2015-06-09 [556] => }} Země je považována za „silnou v oblasti ochrany životního prostředí“ a v indexu environmentálního výkonu [[Yaleova univerzita|Yale University]] z roku 2012 se umístila na 13. místě.{{Citace elektronického periodika [557] => | titul = Wayback Machine [558] => | periodikum = web.archive.org [559] => | url = http://epi.yale.edu/sites/default/files/2012_epi_summary_for_policymakers.pdf [560] => | datum vydání = 2016-08-17 [561] => | datum přístupu = 2021-03-22 [562] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160817161948/http://epi.yale.edu/sites/default/files/2012_epi_summary_for_policymakers.pdf [563] => | datum archivace = 2016-08-17 [564] => }} [565] => [566] => === Topografie === [567] => Zejména střed a východ [[ostrov]]a se nachází ve značné [[nadmořská výška|nadmořské výšce]], směrem k severnímu pobřeží vybíhají [[řeka]]mi oddělené hřbety. [568] => Nejvyšším vrcholem je [[Hvannadalshnjúkur]], která je součástí ledovce [[Vatnajökull]]. Ve vnitrozemí se tyčí sopky [[Herðubreið]] (1682 m) a [[Askja]] (1510 m). [569] => [570] => === Geologie === [571] => {{Podrobně|Geologie Islandu}} [572] => [[Soubor:Laki fissure (2).jpg|náhled|Pohled na prasklinu ve středu sopky Laki]] [573] => Povrchové vzezření geologicky mladé země určuje Islandská plošina, velká magmatická provincie, která se formuje v důsledku vulkanismu. Ostrov leží na tzv. horké skvrně (''[[Horká skvrna|hot spot]]'') podobné těm, jaké jsou pod Havajskými ostrovy nebo Yellowstonským národním parkem, a často označované jako „islandský chochol“. Jde o vyklenutí žhavého magmatu do riftové zóny mezi severoamerickou a euroasijskou litosférickou deskou. Islandský chochol je největší a nejvýkonnější na světě (přibližně jednu třetinu vyvřelé lávy na celé zeměkouli za posledních 10 000 let vyvřely sopky na Islandu){{Citace periodika [574] => | příjmení = Knorr [575] => | jméno = Ivan [576] => | titul = Mladá země starých příběhů [577] => | periodikum = Země světa [578] => | datum vydání = 8.4.2021 [579] => | ročník = 19 [580] => | číslo = 4 [581] => | strany = 2-11 [582] => | url = https://zemesveta.cz/island-mlada-zeme-starych-pribehu/ [583] => }}. Geologicky je ostrov součástí Středoatlantského hřbetu, který se táhne středem Atlantského oceánu zhruba v severojižním. Island je jedinným místem, kde hřbet vystupuje nad hladinu oceánu. To znamená, že ostrov je vysoce geologicky aktivní s mnoha sopkami, včetně sopek [[Hekla]], Eldgjá, [[Herðubreið]] a [[Eldfell]]. Sopečná erupce [[Laki]] v letech 1783–1784 způsobila hladomor, který zabil téměř čtvrtinu obyvatel ostrova.{{Citace elektronického periodika [584] => | titul = Late Holocene climate [585] => | periodikum = web.archive.org [586] => | url = http://academic.emporia.edu/aberjame/ice/lec19/holocene.htm [587] => | datum vydání = 2011-06-13 [588] => | datum přístupu = 2021-03-22 [589] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110613164351/http://academic.emporia.edu/aberjame/ice/lec19/holocene.htm [590] => | datum archivace = 2011-06-13 [591] => }} Erupce navíc způsobila, že se nad většinou Evropy a částmi Asie a Afriky několik měsíců poté objevovaly mračna a opar, které negativně a ovlivňovaly klima v těchto i dalších oblastech. Objevují se názory, že dopady těchto neblahých změn měly svůj díl na vypuknutí [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzská revoluce]] [592] => [593] => Island má mnoho [[gejzír]]ů, včetně [[Geysir]]u, od kterého je odvozeno české slovo, a slavný [[Strokkur]], který vytryskne každých 8–10 minut. Po fázi nečinnosti začal Geysir znovu tryskat po sérii zemětřesení v roce 2000. Geysir od té doby ztichl a nevytryskne často.{{Citace elektronického periodika [594] => | titul = Rare eruption of Iceland's most famous hot spring Geysir [595] => | periodikum = Iceland Monitor [596] => | url = https://icelandmonitor.mbl.is/news/nature_and_travel/2016/02/21/rare_eruption_of_iceland_s_most_famous_hot_spring_g/ [597] => | datum přístupu = 2021-03-22 [598] => }} [599] => [[Soubor:Iceland - 2017-02-22 - Gullfoss - 3677.jpg|vlevo|náhled|Geologické zvláštnosti ostrova zplodily i [[Zlatý vodopád]]]] [600] => Díky široké dostupnosti geotermální energie a využití mnoha řek a vodopádů pro vodní energii má většina obyvatel přístup k levné teplé vodě, vytápění a elektřině. Ostrov tvoří převážně [[čedič]], láva s nízkým obsahem [[Oxid křemičitý|oxidu křemičitého]] spojená s [[Výlevný vulkanismus|výlevným vulkanismem]], jak k tomu došlo také na [[Havaj]]i. Island má však řadu vulkanických typů (kompozitní a puklinové), mnoho z nich produkuje více vyvinuté lávy, jako je [[ryolit]] a [[andezit]]. Island má stovky sopek s přibližně 30 aktivními vulkanickými systémy. [601] => [602] => [[Surtsey]], jeden z nejmladších ostrovů na světě, je součástí Islandu. Byl pojmenován po obrovi jménem [[Surtr]] a vzrostl nad oceánem v řadě sopečných erupcí mezi 8. listopadem 1963 a 5. červnem 1968. Ostrov mohou navštívit pouze vědci, zkoumající růst nového života,. [603] => [604] => 21. března 2010 vybuchla sopka v [[Eyjafjallajökull]] na jihu Islandu poprvé od roku 1821 a 600 lidí muselo uprchnout ze svých domovů.{{Citace periodika [605] => | titul = Volcano erupts in south Iceland [606] => | datum vydání = 2010-03-21 [607] => | jazyk = en-GB [608] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8578576.stm [609] => | datum přístupu = 2021-03-22 [610] => }} Další erupce dne 14. dubna přinutily stovky lidí opustit své domovy.{{Citace periodika [611] => | titul = Icelandic volcano melts glacier [612] => | datum vydání = 2010-04-14 [613] => | jazyk = en-GB [614] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8620352.stm [615] => | datum přístupu = 2021-03-22 [616] => }} Výsledný mrak [[Sopečný popel|sopečného popela]] přinesl velké narušení letecké dopravy po Evropě.{{Citace periodika [617] => | titul = Volcanic ash halts all UK flights [618] => | datum vydání = 2010-04-15 [619] => | jazyk = en-GB [620] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/8621407.stm [621] => | datum přístupu = 2021-03-22 [622] => }} [623] => [[Soubor:Hvannadalshnjúkur.jpg|náhled|[[Hvannadalshnjúkur]]]] [624] => Další velká erupce nastala 21. května 2011. Tentokrát to byla sopka [[Grímsvötn]], která se nachází pod hustým ledem největšího evropského ledovce [[Vatnajökull]]. Grímsvötn je jednou z nejaktivnějších islandských sopek a tato erupce byla mnohem silnější než aktivita Eyjafjallajökull z roku 2010, kdy se popel a láva vrhly do atmosféry do výšky 20 km a vytvořily tak velký mrak.{{Citace elektronického periodika [625] => | titul = Steve Connor: Larger ash particles will mean less chaos [626] => | periodikum = The Independent [627] => | url = https://www.independent.co.uk/news/science/steve-connor-larger-ash-particles-will-mean-less-chaos-2288154.html [628] => | datum vydání = 2011-10-23 [629] => | jazyk = en [630] => | datum přístupu = 2021-03-22 [631] => }} Poslední erupce v podobě několikasetmetrové pukliny, ze které vytéká láva, nastala na začátku srpna 2022 z vulkánu Fagradalsfjall, který je 32 kilometrů od hlavního města a je v blízkosti mezinárodního letiště v Keflavíku.{{Citace elektronického periodika [632] => | titul = Volcano near Iceland's main airport erupts again after series of earthquakes [633] => | periodikum = www.cbsnews.com [634] => | url = https://www.cbsnews.com/news/fagradalsfjall-volcano-eruption-iceland/ [635] => | jazyk = en-US [636] => | datum přístupu = 2022-08-07 [637] => }} [638] => [639] => Největší nadmořská výška pro Island je uvedena jako 2110 m v [[Hvannadalshnjúkur]] (64 ° 00 'severní šířky 16 ° 39' západní délky). [640] => === Podnebí === [641] => {{Podrobně|Podnebí Islandu}}[[Soubor:StuckInSnowBetweenLaugarvatnAndThingvellir.jpg|náhled|[[Sníh|Sněžení]] na Islandu v zimě]]Podnebí islandského pobřeží je [[Subpolární podnebí|subarktické]]. Teplý [[Severoatlantský proud|severoatlantický proud]] zajišťuje obecně vyšší roční teploty než jsou běžné na většině míst podobné zeměpisné šířky na světě. Mezi regiony na světě s podobným podnebím patří [[Aleutské ostrovy]], [[Aljašský poloostrov]] a [[Ohňová země|Ohňová zem]], ačkoli tyto regiony jsou blíže k rovníku. Navzdory své blízkosti k Arktidě zůstává pobřeží ostrova přes zimu bez ledu. Ledové vpády jsou vzácné, naposledy k nim došlo na severním pobřeží v roce 1969. [642] => [643] => Klima se mezi jednotlivými částmi ostrova liší. Obecně lze říci, že jižní pobřeží je teplejší, vlhčí a větrnější než sever. Střední vysočina je nejchladnější částí země. Nízko položené vnitrozemské oblasti na severu jsou nejvíce vyprahlé. Sněžení v zimě je častější na severu než na jihu. [644] => [645] => Nejvyšší zaznamenaná teplota vzduchu byla 30,5 °C dne 22. června 1939 v Teigarhornu na jihovýchodním pobřeží. Nejnižší teplota byla −38 °C 22. ledna 1918 v Grímsstaðir a Möðrudalur v severovýchodním vnitrozemí. Teplotní rekordy pro Reykjavík jsou 26,2 °C dne 30. července 2008 a -24,5 °C dne 21. ledna 1918. [646] => === Ledovce === [647] => [[Soubor:Vatnajökull.jpeg|náhled|ledovec [[Vatnajökull]] z družice]] [648] => [[Soubor:Iceland Grimsvoetn 1972-B.jpg|vlevo|náhled|Vulkán [[Grímsvötn]] na ledovci [[Vatnajökull]]]]Island znamená v místním jazyce „ledová země". [649] => Prakticky celý ostrov nese stopy po činnosti [[ledovec|ledovců]], jako jsou velká ledovcová údolí s [[čedič]]ovými vrstvami vyhlazenými při pohybu ledové hmoty, nebo naopak rozbrázděnými úlomky materiálu, který uvízl na bázi ledovců. Podobně svědčí o ledovcové aktivitě i množství morén a obrovské výplavové plošiny – ''[[sandry]]''. V [[pleistocén]]u prodělal ostrov klimatické změny, které měly za následek postup a ústup ledovců. Celkem ledovce pokrývají 11 % rozlohy Islandu. [650] => [651] => Největší ledovcová oblast ostrova a celé [[Evropa|Evropy]], [[Vatnajökull]] na jihovýchodě měří 8 100 km², což představuje zhruba 8 % rozlohy Islandu. Ačkoliv Vatnajökull vypadá jako jednoduchá ledovcová čapka, ve skutečnosti se skládá z několika nezávislých ledových těles umístěných na podledovcových sopečných vrcholech. [[sopka|Sopky]] překryté ledovou hmotou jsou v řadě případů aktivní (naposledy v r. [[1997]]). Jejich činnost vyvolala [[katastrofa|katastrofické]] [[povodeň|povodně]], které se valily údolím řeky [[Jökulsá á Fjöllum]] a vytvořily unikátní tvary na severním pobřeží ostrova. [652] => [653] => === Řeky a jezera === [654] => [[Soubor:Þingvallavatn.JPG|náhled|jezero [[Þingvallavatn]]]] [655] => 2 750 km² státu tvoří voda, což je 2,67 % povrchu státu. V horských oblastech pramení největší zdejší řeky napájené ledovci. Patří mezi ně [[Þjórsá|Thjórsá]], [[Hvítá]] a [[Vodnost|nejvodnatější]] [[Jökulsá á Fjöllum]]. V důsledku mladých tektonických pohybů se vodní toky vyznačují množstvím [[vodopád]]ů založených na puklinách a zlomech ([[Dettifoss]], [[Skógafoss]], [[Zlatý vodopád|Gullfoss]]). Typickým rysem krajiny je také množství [[jezero|jezer]] vytvořených činností ledovců (jezero [[Lagarfljót]]) nebo vzniklých v důsledku tektonických poklesů (jezero [[Þingvallavatn|Thingvallavatn]]). Řada jezer vznikla v [[kráter]]ech sopek ([[maar]] [[Vítí]]), případně jsou hrazena lávovými proudy (jezero [[Mývatn]]) či [[ledovcová moréna|ledovcovými morénami]]. [656] => [657] => === Termální prameny a gejzíry === [658] => [[Soubor:Strokkur.jpg|vlevo|náhled|150px|Gejzír [[Strokkur]]]] [659] => Island je zároveň ostrovem ohně. Tvoří ho totiž výhradně sopky. Neustále chrlí žhavou lávu a horký popel. Islanďané sopky využívají. Vrtají do Země díry a prohánějí jimi vodu. Horkou vodou se pak mohou vytápět obytné domy. [660] => Se sopečnou činností úzce souvisí [[termální pramen]]y a [[gejzír]]y. Typickým doprovodným znakem vulkanické činnosti je i přítomnost bahenních sopek, [[sulfan|sirovodíkem]] páchnoucích [[Solfatara|solfatar]] a [[Fumarola|fumarol]]. Nejznámějším místem výskytu těchto úkazů je oblast [[Námaskard]] (Námafjall) u jezera [[Mývatn]]. Největší koncentrace gejzírů je v lokalitě [[Haukadalur]], 50 km od jižního pobřeží. Od místního, tzv. [[Geysir|Velkého gejzíru]] ([[Stóri gejzír]]) pochází tento mezinárodně užívaný výraz. V současnosti je však tento otec gejzírů, jenž chrlil vodu až do výše 70 m.{{Citace monografie [661] => | příjmení = Jiří [662] => | jméno = Hanuš [663] => | rok = 1997 [664] => | titul = Planeta tajuplných světů [665] => | vydavatel = Reader’s Digest Výběr [666] => | místo = Praha [667] => | isbn = 80-902069-5-6 [668] => | kapitola = Strokkur: Zřídlo s vařící vodou [669] => | strany = 246 [670] => }} [671] => , nečinný a hlavní atrakcí oblasti je jeho menší obdoba [[Strokkur]], pravidelně chrlící vodu až do výše 20 m. [672] => [673] => === Rostliny === [674] => [[Fytogeografie|Fytogeograficky]] patří Island do arktické [[cirkumboreální oblast]]i v boreálním království. Asi tři čtvrtiny ostrova je neplodná vegetace; rostlinný život se skládá hlavně z travních porostů, které jsou pravidelně spásány hospodářskými zvířaty. Nejběžnějším původním stromem je [[bříza pýřitá]] (''Betula pubescens''), která dříve tvořila lesy na velké části Islandu, spolu s [[topol osika|topolem osikou]] (''Populus tremula''), [[jeřáb ptačí|jeřábem ptačím]] (''Sorbus aucuparia'') a [[vrba bobkolistá|vrbou bobkolistou]] (''Salix phylicifolia''). [675] => [676] => Když byl ostrov poprvé osídlen, byl rozsáhle zalesněn a přibližně 30% půdy bylo pokryto stromy. Na konci 12. století ho [[Ari Þorgilsson]] popsal v Íslendingabóku jako „zalesněný od hory až na břeh moře“. Trvalé lidské osídlení výrazně narušilo izolovaný ekosystém tenkých vulkanických půd a omezenou [[Druhová rozmanitost|druhovou rozmanitost]]. Lesy byly po staletí těžce využívány jako zdroj dřeva a paliva.{{Citace elektronického periodika [677] => | titul = ICELAND WORLDWIDE - Iceland Wildlife [678] => | periodikum = web.archive.org [679] => | url = http://www.iww.is/pages/alife/biglf.html [680] => | datum vydání = 2010-04-14 [681] => | datum přístupu = 2021-03-22 [682] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100414112114/http://www.iww.is/pages/alife/biglf.html [683] => | datum archivace = 2010-04-14 [684] => }} [[Odlesňování]], zhoršování klimatu během [[Malá doba ledová|malé doby ledové]] a nadměrná pastva ovcí dovážených osadníky způsobily ztrátu kritické ornice v důsledku [[eroze]]. Dnes je mnoho farem opuštěno. Tři čtvrtiny Islandu o rozloze 100 000 kilometrů čtverečních jsou zasaženy erozí půdy, 18 000 km² natolik závažně, že je země zbytečná. Pouze několik malých březových porostů nyní existuje v izolovaných rezervách. Výsadba nových lesů zvýšila počet stromů, ale výsledek není srovnatelný s původními lesy. Některé z vysazených lesů zahrnují vysazené druhy. Nejvyšším stromem na Islandu je [[smrk sitka]] vysazený v roce 1949 v [[Kirkjubæjarklaustur]]; v roce 2013 byl naměřen na 25,2 m. [685] => [686] => === Zvířata === [687] => [[Soubor:Icelandic-Sheep-20030608.JPG|náhled|Islandská ovce|vlevo]]Jediným původním suchozemským savcem, když dorazili lidé, byla [[Liška polární|polární liška]], která přišla na ostrov na konci doby ledové tím, že kráčela po zamrzlém moři. Ve vzácných případech byli netopýři přepravováni na ostrov s větry, ale nejsou tam schopni se rozmnožovat. [[Medvěd lední|Lední medvědi]] občas přicházejí z [[Grónsko|Grónska]], ale jsou to jen návštěvníci a neexistují žádné islandské populace.{{Citace elektronického periodika [688] => | titul = POLAR BEAR [689] => | periodikum = web.archive.org [690] => | url = http://www.nat.is/Spendyr/polar_bear.htm [691] => | datum vydání = 2011-06-16 [692] => | datum přístupu = 2021-03-22 [693] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110616092940/http://www.nat.is/Spendyr/polar_bear.htm [694] => | datum archivace = 2011-06-16 [695] => }} Na ostrově nejsou žádní domorodí ani volně žijící plazi ani obojživelníci.{{Citace elektronického periodika [696] => | titul = WILD MAMMALS IN ICELAND [697] => | periodikum = web.archive.org [698] => | url = http://www.nat.is/Spendyr/wild_mammals.htm [699] => | datum vydání = 2011-06-16 [700] => | datum přístupu = 2021-03-22 [701] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110616093010/http://www.nat.is/Spendyr/wild_mammals.htm [702] => | datum archivace = 2011-06-16 [703] => }} [704] => [705] => Mezi zvířata Islandu patří islandské ovce, dobytek, kuřata, kozy, robustní [[islandský kůň]] a islandský ovčák, všichni potomci zvířat dovážených Evropany. K divokým savcům patří polární liška, norek, myši, krysy, králíci a [[Sob polární|sobi]]. Lední medvědi příležitostně navštěvují ostrov a cestují po ledovcích z Grónska. V červnu 2008 dorazili ve stejný měsíc dva lední medvědi.{{Citace elektronického periodika [706] => | titul = Second polar bear killed in Iceland {{!}} IceNews - Daily News [707] => | periodikum = web.archive.org [708] => | url = http://www.icenews.is/index.php/2008/06/17/second-polar-bear-killed-in-iceland/ [709] => | datum vydání = 2010-09-27 [710] => | datum přístupu = 2021-03-22 [711] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100927220213/http://www.icenews.is/index.php/2008/06/17/second-polar-bear-killed-in-iceland/ [712] => | datum archivace = 2010-09-27 [713] => }} K [[Mořský savec|mořským savcům]] patří [[tuleň kuželozubý]] (''Halichoerus grypus'') a [[tuleň obecný]] (''Phoca vitulina''). [714] => [[Soubor:Papageitaucher Fratercula arctica.jpg|náhled|[[Papuchalk severní]]]] [715] => Mnoho druhů ryb žije ve vodách oceánu obklopujících Island a [[rybářský průmysl]] je hlavní částí islandské ekonomiky a představuje zhruba polovinu celkového vývozu země. Ptáci, zejména mořští ptáci, jsou důležitou součástí života zvířat na Islandu. Na mořských útesech hnízdí [[papuchalk severní]], [[chaluhovití]] a [[racek tříprstý]]. [716] => [717] => [[Lov velryb|Komerční lov velryb]] se praktikuje přerušovaně{{Citace elektronického periodika [718] => | titul = Hvalveiðiákvörðun stendur í ár - Frétt - AMX [719] => | periodikum = web.archive.org [720] => | url = http://www.amx.is/vidskipti/4381 [721] => | datum vydání = 2009-02-21 [722] => | datum přístupu = 2021-03-22 [723] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090221071915/http://www.amx.is/vidskipti/4381 [724] => | datum archivace = 2009-02-21 [725] => }}{{Citace elektronického periodika [726] => | titul = Hvalveiðarnar hefjast í júníbyrjun [727] => | periodikum = web.archive.org [728] => | url = http://skip.vb.is/frettir/nr/12499;jsessionid=A52268B9503F643AC74B0BC6C206258E [729] => | datum vydání = 2011-07-22 [730] => | datum přístupu = 2021-03-22 [731] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110722022653/http://skip.vb.is/frettir/nr/12499;jsessionid=A52268B9503F643AC74B0BC6C206258E [732] => | datum archivace = 2011-07-22 [733] => }} spolu s vědeckými lovy velryb. Pozorování velryb se stalo důležitou součástí islandské ekonomiky od roku 1997.{{Citace elektronického periodika [734] => | titul = Whaling nations could trade eco warriors for eco tourists {{!}} UTS News Room [735] => | periodikum = web.archive.org [736] => | url = http://newsroom.uts.edu.au/news/2012/02/whaling-nations-could-trade-eco-warriors-for-eco-tourists [737] => | datum vydání = 2012-04-07 [738] => | datum přístupu = 2021-03-22 [739] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120407165122/http://newsroom.uts.edu.au/news/2012/02/whaling-nations-could-trade-eco-warriors-for-eco-tourists [740] => | datum archivace = 2012-04-07 [741] => }} [742] => [743] => Na Islandu je známo asi 1300 druhů hmyzu. To je ve srovnání s ostatními zeměmi málo (celosvětově je popsáno více než milion druhů). Island je v podstatě prostý komárů.{{Citace elektronického periodika [744] => | titul = Vísindavefurinn: Af hverju lifa ekki moskítóflugur á Íslandi, fyrst þ… [745] => | periodikum = archive.ph [746] => | url = http://visindavefur.hi.is/svar.php?id=2166 [747] => | datum vydání = 2013-08-02 [748] => | datum přístupu = 2021-03-22 [749] => | url archivu = https://archive.today/20130802162121/http://visindavefur.hi.is/svar.php?id=2166 [750] => | datum archivace = 2013-08-02 [751] => }} [752] => [753] => == Politika == [754] => [[Soubor:Alþingi 2012-07.JPG|náhled|Islandský parlament]] [755] => Island má levicově-pravý systém více stran. V návaznosti na [[Parlamentní volby na Islandu 2017|parlamentní volby na Islandu roku 2017]], největší strany jsou středopravá [[Strana nezávislosti (Island)|Strana nezávislosti]] (''Sjálfstæðisflokkurinn)'', levicová strana Zelené hnutí (''Vinstrihreyfingin – grænt framboð'') a Progresivní strana (''Framsóknarflokkurinn''). Tyto tři strany formují vládnoucí koalici v kabinetu vedeném levicově zaměřenou političkou [[Katrín Jakobsdóttir]]. Další politické strany s křesly v Althingu (Parlamentu) jsou Sociální demokratická aliance (''Samfylkingin)'', Středová strana (''Miðflokkurinn''), Islandští Piráti, Lidová strana (''Flokkur fólksins'') a Reformní strana (''Viðreisn''). [756] => [757] => Island byla první země, která měla politickou stranu vytvořenou a vedenou výhradně ženami. Známá jako Seznam žen nebo Dámská aliance (''Kvennalistinn''), byla založena v roce 1983 aby pozvedla politické, ekonomické a sociální potřeby žen. Potom co se účastnila svých prvních parlamentních voleb, Dámská aliance pomohla zvýšit poměr žen v parlamentu o 15 %.{{Citace elektronického periodika [758] => | titul = Wayback Machine [759] => | periodikum = web.archive.org [760] => | url = http://www.chumirethicsfoundation.ca/files/pdf/HANDOUT%20-%20AllWoman%27sParty020908.pdf [761] => | datum přístupu = 2021-03-22 [762] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130513014443/http://www.chumirethicsfoundation.ca/files/pdf/HANDOUT%20-%20AllWoman%27sParty020908.pdf [763] => | datum archivace = 2013-05-13 [764] => }} Rozpustila se v roce 1999 a formálně se příští rok sloučila se sociálně demokratickou aliancí, přestože asi polovina jejích členů se místo toho připojila k Hnutí zelených. Zanechala trvalý vliv na islandskou politiku: každá významná strana má 40% kvótu pro ženy a v roce 2009 byla téměř třetina členů parlamentu ženy, ve srovnání s celosvětovým průměrem 16%.{{Citace elektronického periodika [765] => | titul = Women in Parliaments: World Classification [766] => | periodikum = archive.ipu.org [767] => | url = http://archive.ipu.org/wmn-e/classif.htm [768] => | datum přístupu = 2021-03-22 [769] => }} V návaznosti na volby v roce 2016, 48 % členů parlamentu jsou ženy.{{Citace elektronického periodika [770] => | titul = The Tiny Nation of Iceland Is Crushing the U.S. in Electing Female Politicians [771] => | periodikum = Fortune [772] => | url = https://fortune.com/2016/10/31/iceland-us-women-in-parliament-congress/ [773] => | jazyk = en [774] => | datum přístupu = 2021-03-22 [775] => }} [776] => [777] => V roce 2016 byl Island druhý, co se týče síly jeho demokratických institucí{{Citace elektronického periodika [778] => | titul = Democracy Index 2016 - The Economist Intelligence Unit [779] => | periodikum = www.eiu.com [780] => | url = https://www.eiu.com/public/topical_report.aspx?campaignid=DemocracyIndex2016 [781] => | datum přístupu = 2021-03-22 [782] => }} a v roce 2020 sedmnáctý v transparentnosti vlády.{{Citace elektronického periodika [783] => | titul = Corruption Perceptions Index 2020 for New Zealand [784] => | periodikum = Transparency.org [785] => | url = https://www.transparency.org/en/cpi/2020 [786] => | jazyk = en [787] => | datum přístupu = 2021-03-22 [788] => }} Země má vysokou úroveň občanského zapojení, s 81,4% účastí voličů během posledních voleb, ve srovnání s průměrem OECD, 72% účast. Nicméně jenom 50 % Islanďanů říká, že věří jejich politickým institucím, trochu méně než je 56% průměr OECD (pravděpodobně následek politických skandálů po [[Islandská finanční krize 2008–2011|islandské finanční krizi]]).{{Citace elektronického periodika [789] => | titul = OECD Better Life Index [790] => | periodikum = www.oecdbetterlifeindex.org [791] => | url = http://www.oecdbetterlifeindex.org/countries/iceland/ [792] => | jazyk = en [793] => | datum přístupu = 2021-03-22 [794] => }} [795] => [796] => === Vláda === [797] => [[Soubor:Iceland-Reykjavik-Stjornarrad-1.jpg|náhled|Sídlo vlády]] [798] => Island je [[zastupitelská demokracie]] a [[parlamentní republika]]. Moderní parlament ''Alþingi'' (česky: [[Althing]]) byl založen v roce 1845 jako poradní orgán dánské monarchie. Byl široce viděn jako znovuzřízení shromáždění založeného v roce 930 v období [[Islandské společenství|společenství]], a dočasně pozastaveného v letech 1799 až 1845. V důsledku toho „je to pravděpodobně nejstarší parlamentní systém na světě.“{{Citace elektronického periodika [799] => | titul = National Geographic Magazine [800] => | periodikum = National Geographic [801] => | url = https://www.nationalgeographic.com/magazine [802] => | jazyk = en [803] => | datum přístupu = 2021-03-22 [804] => }} Má 63 členů volených na dobu nejvýše čtyř let.{{Citace elektronického periodika [805] => | titul = Government and Politics < Iceland.is - Gateway to Iceland [806] => | periodikum = web.archive.org [807] => | url = http://www.iceland.is/government-and-politics/ [808] => | datum vydání = 2010-01-18 [809] => | datum přístupu = 2021-03-22 [810] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100118153818/http://www.iceland.is/government-and-politics/ [811] => | datum archivace = 2010-01-18 [812] => }} [813] => [814] => V čele vlády je předseda vlády, který je spolu s kabinetem odpovědný za [[Výkonná moc|výkonnou]] vládu. [815] => [816] => Prezident je naopak volen lidovým hlasováním na funkční období čtyř let bez časového omezení. Volby prezidenta, Althingu a místních zastupitelstev se konají odděleně každé čtyři roky.{{Citace elektronického periodika [817] => | titul = Local Government < Government < Government and Politics < Iceland.is - Gateway to Iceland [818] => | periodikum = web.archive.org [819] => | url = http://www.iceland.is/government-and-politics/Government/LocalGovernment/ [820] => | datum vydání = 2009-10-15 [821] => | datum přístupu = 2021-03-22 [822] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091015155838/http://www.iceland.is/government-and-politics/Government/LocalGovernment/ [823] => | datum archivace = 2009-10-15 [824] => }} Prezident Islandu je převážně slavnostní hlavou státu a slouží jako diplomat, může však vetovat zákony odhlasované parlamentem a předkládat je k národnímu referendu.{{Citace elektronického periodika [825] => | titul = What Type Of Government Does Iceland Have? [826] => | periodikum = WorldAtlas [827] => | url = https://www.worldatlas.com/articles/what-type-of-government-does-iceland-have.html [828] => | jazyk = en-US [829] => | datum přístupu = 2021-03-22 [830] => }} Prezidentem je [[Guðni Thorlacius Jóhannesson]]. [831] => [832] => Kabinet je jmenován prezidentem po všeobecných volbách do Althingu; o jmenování však obvykle vyjednávají vedoucí politických stran, kteří po diskusích mezi sebou rozhodnou, které strany mohou sestavit kabinet a jak rozdělit jeho křesla, za podmínky, že má většinovou podporu v Althingu. Pouze v případě, že vůdci strany nejsou schopni v rozumné lhůtě dospět k závěru sami, prezident tuto moc uplatní a kabinet jmenuje osobně. To se nestalo od doby, kdy byla republika založena v roce 1944, ale v roce 1942 byl regent [[Sveinn Björnsson]], kterého v této pozici ustanovil Althing v roce 1941, jmenován mimoparlamentní vládou. Regent měl z praktických důvodů pozici prezidenta a Sveinn se později v roce 1944 stal prvním prezidentem země. [833] => [834] => Vláda Islandu byly vždy koaliční vlády, do nichž byly zapojeny dvě nebo více stran, protože žádná politická strana nikdy nezískala většinu křesel v Althingu během republikánského období. [835] => [836] => === Prezident === [837] => [[Soubor:Vigdis Finnbogadottir (1985).jpg|náhled|187x187pixelů|[[Vigdís Finnbogadóttir|Vigdís Finnbogadóttirová]], první prezidentka na světě]] [838] => Rozsah politické moci, kterou má prezident, je na Islandu zpochybňován právními vědci; zdá se, že několik ustanovení ústavy dává prezidentovi některé důležité pravomoci, ale jiná ustanovení a tradice naznačují něco jiného. V roce 1980 Islanďané zvolili [[Vigdís Finnbogadóttir]]ovou za prezidentku, první přímo volenou ženskou hlavu státu na světě. Z funkce odešla v roce 1996. V roce 2009 se Island stal první zemí s otevřeně homosexuální hlavou vlády, když se předsedkyní vlády stala [[Jóhanna Sigurðardóttir]]. [839] => [840] => ==== Seznam islandských prezidentů ==== [841] => {{podrobně|Seznam prezidentů Islandu}} [842] => * [[Sveinn Björnsson]] ([[27. únor]]a [[1881]] – [[25. leden|25. ledna]] [[1952]]) vládl od [[17. červen|17. června]] [[1944]] do 25. ledna 1952. [843] => * [[Ásgeir Ásgeirsson]] ([[13. květen|13. května]] [[1894]] – [[15. září]] [[1972]]) vládl od [[1. srpen|1. srpna]] 1952 do 1. srpna [[1968]]. [844] => * [[Kristján Eldjárn]] ([[6. prosinec|6. prosince]] [[1916]] – [[14. září]] [[1982]]) vládl od 1. srpna 1968 do 1. srpna [[1980]]. [845] => * [[Vigdís Finnbogadóttir]] ([[15. duben|15. dubna]] [[1930]]) vládla od 1. srpna 1980 do 1. srpna [[1996]]. [846] => * [[Ólafur Ragnar Grímsson]] ([[14. květen|14. května]] [[1943]]) vládl od 1. srpna 1996 do 1. srpna [[2016]] [847] => * [[Guðni Thorlacius Jóhannesson|Gudni Jóhannesson]] ([[26. červen|26. června]] [[1968]]) vládne od 1. srpna 2016. [848] => [849] => === Administrativní dělení === [850] => {{podrobně|Administrativní dělení Islandu|Seznam islandských obcí}} [851] => [852] => Island je rozdělen na regiony, volební obvody a obce. Osm regionů se primárně používá pro statistické účely. Jurisdikce okresního soudu také používají starší verzi tohoto rozdělení. Do roku 2003 byly volební obvody pro parlamentní volby stejné jako kraje, ale změnou ústavy byly změněny na současných šest volebních obvodů: [853] => [854] => * ''Reykjavík sever'' a ''Reykjavík jih'' (městské regiony); [855] => * ''Jihozápad'' (čtyři sousedící příměstské oblasti kolem Reykjavíku); [856] => * ''Severozápad'' a ''severovýchod'' (severní polovina Islandu, rozdělená); a, [857] => * ''Jih'' (jižní polovina Islandu, kromě Reykjavíku a předměstí). [858] => [859] => Změna redistrikce byla provedena, aby se vyvážila váha různých okresů země, protože dříve by se hlasování v řídce osídlených oblastech po celé zemi počítalo mnohem víc než hlasování v oblasti města Reykjavík. Nerovnováha mezi okresy byla novým systémem snížena, ale stále existuje. [860] => [861] => 64 obcí na Islandu řídí místní záležitosti, jako jsou školy, doprava a územní plánování. Toto jsou skutečné [[Územní jednotka|subdivize Islandu druhé úrovně]], protože volební obvody nemají žádný význam, kromě voleb a pro statistické účely. Reykjavík je zdaleka nejlidnatější obcí, asi čtyřikrát zalidněnější než druhá [[Kópavogur]]. [862] => Soubor:Sveitarfélög-landsvæði.png|Obce Islandu [863] => Soubor:Sýslur á Íslandi.png|Hrabství Islandu [864] => Soubor:Regions of Iceland.png|Okresy Islandu [865] => Soubor:Kjördæmaskipting Íslands.svg|Kraje Islandu [866] => [867] => [868] => === Zahraniční vztahy === [869] => [[Soubor:Icelandic diplomatic missions.PNG|náhled|Mapa zemí, kde má Island velvyslanectví]] [870] => Island, který je členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Severoatlantická aliance|NATO]], [[Evropské sdružení volného obchodu|EFTA]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]] a [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]], udržuje diplomatické a obchodní vztahy prakticky se všemi národy, ale jeho vazby se severskými zeměmi, Německem, Spojenými státy, Kanadou a dalšími národy NATO jsou obzvláště blízké. Historicky je Island díky kulturní, ekonomické a jazykové podobnosti [[Severské státy|severskou zemí]] a prostřednictvím [[Severská rada|Severské rady]] se účastní mezivládní spolupráce. [871] => [872] => Island je členem [[Evropský hospodářský prostor|Evropského hospodářského prostoru]] (EHP), který dané zemi umožňuje přístup na jednotný trh Evropské unie (EU). Nebyl členem EU, ale v červenci 2009 islandský parlament Althing hlasoval pro žádost o členství v EU{{Citace elektronického periodika [873] => | příjmení = Reykjavik [874] => | jméno = Associated Press in [875] => | titul = Icelandic parliament votes for EU membership [876] => | periodikum = the Guardian [877] => | url = http://www.theguardian.com/world/2009/jul/16/iceland-parliament-votes-eu-membership [878] => | datum vydání = 2009-07-16 [879] => | jazyk = en [880] => | datum přístupu = 2021-03-22 [881] => }} a oficiálně podal žádost 17. července 2009.{{Citace elektronického periodika [882] => | titul = Iceland applies to join European Union - CNN.com [883] => | periodikum = edition.cnn.com [884] => | url = https://edition.cnn.com/2009/WORLD/europe/07/17/iceland.eu.application/index.html [885] => | datum přístupu = 2021-03-22 [886] => }} V roce 2013 však průzkumy veřejného mínění ukázaly, že mnoho Islanďanů je nyní proti vstupu do EU; po parlamentních volbách v roce 2013 obě strany, které vytvořily novou vládu ostrova - centristická Progresivní strana a pravicová Strana nezávislosti - oznámily, že uspořádají referendum o členství v EU.{{Citace periodika [887] => | titul = Icelanders to get a referendum on joining the EU [888] => | periodikum = BBC News [889] => | datum vydání = 2013-05-22 [890] => | jazyk = en-GB [891] => | url = https://www.bbc.com/news/world-europe-22624110 [892] => | datum přístupu = 2021-03-22 [893] => }}{{Citace elektronického periodika [894] => | titul = Iceland has a new government, and it could result in the country joining the EU [895] => | periodikum = The Independent [896] => | url = https://www.independent.co.uk/news/world/europe/icleand-new-government-centre-right-coalition-conservative-prime-minister-bjarni-benediktsson-a7519691.html [897] => | datum vydání = 2017-01-10 [898] => | jazyk = en [899] => | datum přístupu = 2021-03-22 [900] => }} [901] => [902] => === Armáda === [903] => {{Související|Ozbrojené síly Islandu}} [904] => [[Soubor:Landhelgisgaeslan Helicopter Iceland (cropped).jpg|náhled|[[Eurocopter AS332 Super Puma]] [[Islandská pobřežní stráž|Islandské pobřežní stráže]]]] [905] => [906] => Island nemá stálou armádu, má však [[Islandská pobřežní stráž|pobřežní stráž]], která rovněž udržuje islandský systém protivzdušné obrany, a [[Islandská krizová jednotka|jednotku pro reakci na krizové situace na Islandu]], která podporuje mírové mise a plní polovojenské funkce. [907] => [908] => Islandské obranné síly (IDF) byly pod [[Armáda|vojenským]] velením [[Ozbrojené síly Spojených států amerických|ozbrojených sil Spojených států]] v letech 1951 až 2006. IDF, vytvořený na žádost [[Severoatlantická aliance|NATO]], vznikl, když Spojené státy podepsaly dohodu o zajištění obrany Islandu. IDF také sestávala z civilních Islanďanů a vojenských členů jiných národů NATO. IDF byly po skončení [[Studená válka|studené války]] zmenšeny a [[Letectvo Spojených států amerických|americké letectvo]] udržovalo na Naval Air Station Keflavik čtyři až šest [[Záchytný stíhač|stíhacích letadel]], dokud nebyla 30. září 2006 stažena. Od května 2008 národy NATO pravidelně nasazují bojové jednotky do Islandského vzdušného prostoru v rámci islandské letecké policejní mise.{{Citace elektronického periodika [909] => | titul = French Air Force in Iceland {{!}} News {{!}} News and Publications {{!}} Ministry for Foreign Affairs [910] => | periodikum = web.archive.org [911] => | url = http://www.mfa.is/speeches-and-articles/nr/4240 [912] => | datum vydání = 2011-05-11 [913] => | datum přístupu = 2021-03-22 [914] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110511081438/http://www.mfa.is/speeches-and-articles/nr/4240 [915] => | datum archivace = 2011-05-11 [916] => }}{{Citace elektronického periodika [917] => | titul = ACO - Allied Command Operations {{!}} Air Policing [918] => | periodikum = web.archive.org [919] => | url = http://www.aco.nato.int/page142085426.aspx [920] => | datum vydání = 2010-01-24 [921] => | datum přístupu = 2021-03-22 [922] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100124134809/http://www.aco.nato.int/page142085426.aspx [923] => | datum archivace = 2010-01-24 [924] => }} Island podpořil invazi do Iráku v roce 2003 navzdory mnohým domácím kontroverzím a vyslal do Iráku tým EOD [[Islandská pobřežní stráž|pobřežní stráže]],{{Citace elektronického periodika [925] => | titul = Stjórnsýslusvið {{!}} Starfsemi {{!}} Landhelgisgæsla Íslands [926] => | periodikum = web.archive.org [927] => | url = http://www.lhg.is/starfsemi/stjornsyslusvid/frettir/nr/618 [928] => | datum vydání = 2011-05-16 [929] => | datum přístupu = 2021-03-22 [930] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110516073708/http://www.lhg.is/starfsemi/stjornsyslusvid/frettir/nr/618 [931] => | datum archivace = 2011-05-16 [932] => }} který byl později nahrazen členy Islandské jednotky pro reakci na krize. Island se rovněž účastnil [[Válka v Afghánistánu (2001–2021)|konfliktu v Afghánistánu]] a [[Operace Spojenecká síla|bombardování Jugoslávie NATO v roce 1999]]. I přes pokračující finanční krizi byla 29. dubna 2009 vypuštěna první [[ICGV Þór|nová hlídková loď]] po desetiletích.{{Citace elektronického periodika [933] => | titul = Stjórnsýslusvið < Starfsemi < Vefsvæði lhg.is [934] => | periodikum = web.archive.org [935] => | url = http://www.lhg.is/starfsemi/stjornsyslusvid/frettir/nr/1363 [936] => | datum vydání = 2010-01-13 [937] => | datum přístupu = 2021-03-22 [938] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100113021551/http://www.lhg.is/starfsemi/stjornsyslusvid/frettir/nr/1363 [939] => | datum archivace = 2010-01-13 [940] => }} [941] => [[Soubor:Scylla - Odinn scrap.jpg|vlevo|náhled|Střet islandské ICGV ''Óðinn'' a britské fregaty HMS ''Scylla'' během třetí tresčí války]] [942] => Island byl neutrálním hostitelem historického summitu Reagana-Gorbačova v Reykjavíku z roku 1986, který připravil půdu pro konec [[Studená válka|studené války]]. Islandské hlavní historické mezinárodní spory zahrnovaly neshody ohledně [[Výlučná ekonomická zóna|rybolovných práv]]. Konflikt se Spojeným královstvím vedl k sérii takzvaných [[Tresčí války|Tresčích válek]], které zahrnovaly střety mezi islandskou pobřežní hlídkou a [[Britské královské námořnictvo|královským námořnictvem]] ohledně britských rybářů: v letech 1952– 1956 v důsledku rozšíření islandské rybolovné oblasti ze 3 na 4 [[Námořní míle|NMI]] (5,6 až 7,4 km), v letech 1958–1961 po dalším rozšíření na 12 NMI (22,2 km), v letech 1972–1973 s dalším rozšířením na 50 NMI (92,6 km) a v letech 1975–1976 po dalším rozšíření na 200 NMI (370,4 km). [943] => [944] => Podle [[Světový index míru|světového indexu míru]] z roku 2011 je Island nejklidnější zemí na světě kvůli nedostatku ozbrojených sil, nízké kriminalitě a vysoké sociálně-politické stabilitě.{{Citace elektronického periodika [945] => | titul = WebCite query result [946] => | periodikum = www.webcitation.org [947] => | url = https://www.webcitation.org/668ElP9zm?url=http://www.visionofhumanity.org/wp-content/uploads/PDF/2011/2011%20GPI%20Results%20Report.pdf [948] => | datum přístupu = 2021-03-22 [949] => }} Island je v [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessově knize rekordů]] uveden jako „země s nejvyšší mírou míru“ a „nejnižší vojenské výdaje na obyvatele“.{{Citace elektronického periodika [950] => | titul = Sign in {{!}} Guinness World Records [951] => | periodikum = web.archive.org [952] => | url = https://guinnessworldrecords.com/Account/Login?ReturnUrl=%2Fsearch%2Fapplicationrecordsearch%3Fterm%3D%2522iceland%2522&contentType=record&page=1&term=%22iceland%22&contentType=record&page=1 [953] => | datum vydání = 2016-12-21 [954] => | datum přístupu = 2021-03-22 [955] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161221115515/https://guinnessworldrecords.com/Account/Login?ReturnUrl=%2Fsearch%2Fapplicationrecordsearch%3Fterm%3D%2522iceland%2522&contentType=record&page=1&term=%22iceland%22&contentType=record&page=1 [956] => | datum archivace = 2016-12-21 [957] => }} [958] => [959] => == Ekonomika == [960] => {{podrobně|Ekonomika Islandu}} [961] => [[Soubor:GDP per capita development in Northern Europa.svg|náhled|Srovnání vývoje HDP na hlavu severských zemí]] [962] => [[Soubor:Iceland Export Treemap 2020.png|náhled|Struktura islandského vývozu (2020). ICT = [[Informační a komunikační technologie]]]] [963] => V roce 2017 byl Island patnáctou nejproduktivnější zemí podle [[Seznam států světa podle HDP|HDP na obyvatele]] (66 944 USD){{Citace elektronického periodika [964] => | titul = GDP per capita (current US$) - Iceland {{!}} Data [965] => | periodikum = data.worldbank.org [966] => | url = https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD?locations=IS [967] => | datum přístupu = 2021-03-22 [968] => }} a osmnáctou nejproduktivnější zemí, co se týče [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|HDP]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] (60 133 USD).{{Citace elektronického periodika [969] => | titul = GDP per capita, PPP (current international $) - Iceland {{!}} Data [970] => | periodikum = data.worldbank.org [971] => | url = https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?end=2019&locations=IS&most_recent_value_desc=false&start=1990&view=chart [972] => | datum přístupu = 2021-03-22 [973] => }} Asi 85 procent celkových dodávek primární energie na Islandu pochází z domácích obnovitelných zdrojů energie.{{Citace elektronické monografie [974] => | titul = Askja Energy - The Essential Perspective on Energy in the Northern Atlantic and Arctic Region [975] => | url = https://askjaenergy.com/iceland-introduction/energy-data/ [976] => | datum vydání = 2012-05-03 [977] => | datum přístupu = 2021-03-22 [978] => | jazyk = en [979] => }} Díky využití bohaté vodní a geotermální energie se Island stal největším světovým výrobcem elektřiny na obyvatele.{{Citace elektronické monografie [980] => | titul = Askja Energy - The Essential Perspective on Energy in the Northern Atlantic and Arctic Region [981] => | url = https://askjaenergy.com/2012/06/04/worlds-largest-electricity-producer-per-capita/ [982] => | datum vydání = 2012-06-04 [983] => | datum přístupu = 2021-03-22 [984] => | jazyk = en [985] => }} V důsledku svého závazku k obnovitelné energii, index globální zelené ekonomiky 2016 zařadil Island mezi 10 nejzelenějších ekonomik na světě. Historicky islandská ekonomika silně závisela na rybolovu, který stále poskytuje 40% příjmů z vývozu a zaměstnává 7% pracovní síly. Ekonomika je zranitelná vůči poklesu populací ryb a k poklesu světových cen jejího hlavního vývozního materiálu: ryb a rybích výrobků, hliníku a [[Ferosilicium|ferosilicia]]. Lov velryb na Islandu je historicky významný. Island stále do značné míry spoléhá na rybolov, jeho význam se však snižuje z podílu vývozu z 90 % v 60. letech na 40 % v roce 2006.{{Citace elektronického periodika [986] => | titul = Trade and Economy < The Embassy < United States (Embassy) < Missions Abroad < Iceland.org - The Icelandic Foreign Service [987] => | periodikum = web.archive.org [988] => | url = http://www.iceland.org/us/the-embassy/trade-economy/ [989] => | datum vydání = 2009-02-18 [990] => | datum přístupu = 2021-03-22 [991] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090218101727/http://www.iceland.org/us/the-embassy/trade-economy/ [992] => | datum archivace = 2009-02-18 [993] => }} [994] => [995] => Až do 20. století byl Island poměrně chudou zemí. Nyní je jednou z nejrozvinutějších zemí na světě. Silný hospodářský růst vedl Island k tomu, že se ve zprávě [[Organizace spojených národů|OSN]] o [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] za období 2007/2008 umístil na [[Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje|prvním]] místě,{{Citace elektronického periodika [996] => | titul = {{!}} Human Development Reports [997] => | periodikum = hdr.undp.org [998] => | url = http://hdr.undp.org/en/composite/HDI [999] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1000] => }} přestože v roce 2011 jeho index HDI v důsledku hospodářské krize klesl na 14. místo, v roce 2020 už byl zpátky na čtvrtém místě.{{Citace elektronického periodika [1001] => | titul = Latest Human Development Index Ranking {{!}} Human Development Reports [1002] => | periodikum = hdr.undp.org [1003] => | url = http://hdr.undp.org/en/content/latest-human-development-index-ranking [1004] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1005] => }} Podle indexu Economist Intelligence z roku 2011 má však Island druhou nejvyšší kvalitu života na světě. Na základě [[Giniho koeficient]]u má Island také jednu z nejnižších měr příjmové nerovnosti na světě a po [[Seznam států světa podle narovnaného indexu lidského rozvoje|očištění o nerovnost]] je jeho HDI na 6. místě.{{Citace elektronického periodika [1006] => | titul = Inequality-adjusted Human Development Index (IHDI) {{!}} Human Development Reports [1007] => | periodikum = hdr.undp.org [1008] => | url = http://hdr.undp.org/en/content/inequality-adjusted-human-development-index-ihdi [1009] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1010] => }} Míra nezaměstnanosti Islandu od krize trvale klesá, přičemž v červnu 2012 bylo nezaměstnaných 4,8 % pracovní síly, ve srovnání s 6 % v roce 2011 a 8,1 % v roce 2010.{{Citace elektronického periodika [1011] => | titul = TGM - Eurostat [1012] => | periodikum = ec.europa.eu [1013] => | url = https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/help/first-visit/tgm [1014] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1015] => }} [1016] => [1017] => Mnoho politických stran je i nadále proti členství v EU, zejména kvůli obavám Islanďanů ze ztráty kontroly nad svými přírodními zdroji (zejména rybolovem). Národní měnou Islandu je [[islandská koruna]] (ISK). Island je jedinou zemí na světě, která má méně než dva miliony obyvatel, ale stále má plovoucí směnný kurz a nezávislou měnovou politiku.{{Citace elektronického periodika [1018] => | titul = Wayback Machine [1019] => | periodikum = web.archive.org [1020] => | url = http://ams.hi.is/wp-content/uploads/2014/03/Uttekt-AMS-um-adildarvidraedur-Islands-vid-ESB.pdf [1021] => | datum vydání = 2018-04-13 [1022] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1023] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180413052431/http://ams.hi.is/wp-content/uploads/2014/03/Uttekt-AMS-um-adildarvidraedur-Islands-vid-ESB.pdf [1024] => | datum archivace = 2018-04-13 [1025] => }} [1026] => [1027] => Průzkum veřejného mínění zveřejněný 5. března 2010 společností Capacent Gallup ukázal, že 31 % respondentů bylo pro přijetí [[Euro|eura]] a 69 % bylo proti. Další průzkum veřejného mínění Capacent Gallup provedený v únoru 2012 zjistil, že 67,4 % Islanďanů by v referendu odmítlo členství v EU. [1028] => [1029] => Islandská ekonomika se v posledním desetiletí diverzifikovala do odvětví výroby a služeb, včetně výroby softwaru, [[Biotechnologie|biotechnologií]] a financí; průmysl představuje zhruba čtvrtinu ekonomické aktivity, zatímco služby tvoří téměř 70%. Sektor cestovního ruchu se rozšiřuje, zejména v oblasti [[Ekoturistika|ekoturistiky]] a pozorování velryb. Island v průměru ročně přijme přibližně 1,1 milionu návštěvníků, což je více než trojnásobek populace. V roce 2016 navštívilo Island 1,7 milionu lidí, což je třikrát více než v roce 2010.{{Citace periodika [1030] => | titul = Are too many tourists visiting Iceland? [1031] => | periodikum = BBC News [1032] => | datum vydání = 2017-10-27 [1033] => | jazyk = en-GB [1034] => | url = https://www.bbc.com/news/business-41725713 [1035] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1036] => }} Islandské odvětví zemědělství, které představuje 5,4 % HDP, se skládá hlavně z brambor, zelené zeleniny (ve [[Skleník|sklenících]]), [[Skopové maso|skopového]] a mléčných výrobků. Finančním centrem je Borgartún v Reykjavíku, který je hostitelem velkého počtu společností a tří investičních bank. Islandský akciový trh, Islandská burza cenných papírů (ISE), byla založena v roce 1985.{{Citace elektronického periodika [1037] => | titul = Milestones OMX [1038] => | periodikum = web.archive.org [1039] => | url = http://www.nasdaqomx.com/whoweare/milestones/milestonesomx/ [1040] => | datum vydání = 2008-11-16 [1041] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1042] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081116011930/http://www.nasdaqomx.com/whoweare/milestones/milestonesomx/ [1043] => | datum archivace = 2008-11-16 [1044] => }} [1045] => [1046] => Island je v [[Index ekonomické svobody|indexu ekonomické svobody]] za rok 2012 na 27. místě, což je méně než v předchozích letech, ale stále patří k nejsvobodnějším na světě.{{Citace elektronického periodika [1047] => | titul = Country Rankings: World & Global Economy Rankings on Economic Freedom [1048] => | periodikum = www.heritage.org [1049] => | url = https://www.heritage.org/index/ranking [1050] => | jazyk = en [1051] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1052] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171026110910/http://www.heritage.org/index/ranking [1053] => | datum archivace = 2017-10-26 [1054] => }} Od roku 2016 je na 29. místě v globálním indexu konkurenceschopnosti [[Světové ekonomické fórum|Světového ekonomického fóra]], což je o jedno místo méně než v roce 2015. Podle globálního inovačního indexu [[INSEAD]] je Island 11. nejinovativnější zemí na světě.{{Citace elektronického periodika [1055] => | titul = Global Innovation Index {{!}} Who Will Finance Innovation? [1056] => | periodikum = Global Innovation Index [1057] => | url = https://www.globalinnovationindex.org/Home#CGI.SCRIPT_NAME [1058] => | jazyk = en [1059] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1060] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180714081715/https://www.globalinnovationindex.org/Home#CGI.SCRIPT_NAME [1061] => | datum archivace = 2018-07-14 [1062] => }} Na rozdíl od většiny západoevropských zemí má Island systém [[Rovná daň|rovné daně]]: hlavní sazba daně z příjmu fyzických osob je rovná 22,75% a v kombinaci s obecními daněmi se celková sazba daně rovná nejvýše 35,7%, bez mnoha odpočtů, které jsou k dispozici.{{Citace elektronického periodika [1063] => | titul = Country Rankings: World & Global Economy Rankings on Economic Freedom [1064] => | periodikum = www.heritage.org [1065] => | url = https://www.heritage.org/index/ranking?id=iceland?id=iceland?id=iceland?id=iceland [1066] => | jazyk = en [1067] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1068] => }} Sazba [[Daň z příjmů právnických osob|daně z příjmu právnických osob]] je rovných 18 %, jedna z nejnižších na světě. Existuje také [[daň z přidané hodnoty]], zatímco čistá [[daň z majetku]] byla v roce 2006 odstraněna. Předpisy v oblasti zaměstnanosti jsou relativně flexibilní a trh práce je jedním z nejsvobodnějších na světě. Vlastnická práva jsou silná a Island je jednou z mála zemí, kde se uplatňují při řízení rybolovu. Stejně jako v ostatních [[Sociální stát|sociálních státech]] si daňoví poplatníci navzájem vyplácejí různé dotace, ale s výdaji nižšími než ve většině evropských zemí. [1069] => [1070] => I přes nízké daňové sazby je zemědělská pomoc nejvyšší v zemích OECD a představuje potenciální překážku strukturálním změnám. Rovněž výdaje na zdravotní péči a vzdělávání mají z opatření OECD relativně nízkou návratnost, i když v obou oblastech došlo ke zlepšení. ''Ekonomický průzkum OECD na Islandu z roku 2008'' zdůraznil výzvy Islandu v měnové a makroekonomické politice.{{Citace elektronického periodika [1071] => | titul = Wayback Machine [1072] => | periodikum = web.archive.org [1073] => | url = http://www.oecd.org/document/36/0,3343,en_2649_34569_40157540_1_1_1_1,00.html [1074] => | datum vydání = 2008-10-17 [1075] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1076] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081017201411/http://www.oecd.org/document/36/0,3343,en_2649_34569_40157540_1_1_1_1,00.html [1077] => | datum archivace = 2008-10-17 [1078] => }} Došlo k [[Měnová krize|měnové krizi]], která začala na jaře roku 2008 a dne 6. října bylo pozastaveno obchodování s islandskými bankami, protože vláda bojovala o záchranu ekonomiky.{{Citace elektronického periodika [1079] => | titul = Bank default worries slam Iceland's currency - USATODAY.com [1080] => | periodikum = usatoday30.usatoday.com [1081] => | url = https://usatoday30.usatoday.com/money/world/2008-04-01-iceland-banks_N.htm [1082] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1083] => }}{{Citace elektronického periodika [1084] => | titul = Island zoufale shání půjčky. Kdo ho spasí před bankrotem? [1085] => | periodikum = ČT24 [1086] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1438733-island-zoufale-shani-pujcky-kdo-ho-spasi-pred-bankrotem [1087] => | jazyk = cs [1088] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1089] => }} Hodnocení OECD 2011{{Citace elektronického periodika [1090] => | titul = Wayback Machine [1091] => | periodikum = web.archive.org [1092] => | url = http://www.oecd.org/document/16/0,3746,en_2649_34569_43946384_1_1_1_1,00.html [1093] => | datum vydání = 2012-04-17 [1094] => | datum přístupu = 2021-03-22 [1095] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120417221639/http://www.oecd.org/document/16/0,3746,en_2649_34569_43946384_1_1_1_1,00.html [1096] => | datum archivace = 2012-04-17 [1097] => }} určilo, že Island dosáhl pokroku v mnoha oblastech, zejména při vytváření udržitelné fiskální politiky a obnově zdraví finančního sektoru; výzvou však zůstává zvyšování efektivnosti a udržitelnosti rybářského průmyslu i zlepšování měnové politiky k řešení inflace. Veřejný dluh Islandu se od ekonomické krize snížil a od roku 2015 je 31. nejvyšší na světě v poměru k národnímu HDP. [1098] => [1099] => === Ekonomická kontrakce === [1100] => {{podrobně|Islandská finanční krize 2008–2011}} [1101] => [1102] => Island byl obzvláště tvrdě zasažen [[Velká recese|velkou recesí]], která začala v prosinci 2007, kvůli selhání jeho bankovního systému a následné hospodářské krizi. Před krachem tří největších bank v zemi, [[Glitnir]], Landsbanki a Kaupthing, překročil jejich společný dluh přibližně šestinásobek hrubého domácího produktu 14 miliard EUR (19 miliard USD).{{Citace periodika [1103] => | titul = Waking up to reality in Iceland [1104] => | datum vydání = 2009-01-26 [1105] => | jazyk = en-GB [1106] => | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/7852275.stm [1107] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1108] => }}{{Citace elektronického periodika [1109] => | periodikum = www.bbc.co.uk [1110] => | url = https://www.bbc.co.uk/blogs/thereporters/robertpeston/2008/10/creditors_call_time_on_iceland.html [1111] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1112] => }} V říjnu 2008 přijal islandský parlament mimořádné právní předpisy s cílem minimalizovat dopad finanční krize. Islandský úřad finančního dohledu využil povolení uděleného nouzovou legislativou k převzetí domácích operací tří největších bank.{{Citace elektronického periodika [1113] => | titul = - Gud velsigne Island! - E24 [1114] => | periodikum = archive.ph [1115] => | url = http://e24.no/gud-velsigne-island/2696518 [1116] => | datum vydání = 2012-07-02 [1117] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1118] => | url archivu = https://archive.today/20120702211413/http://e24.no/gud-velsigne-island/2696518 [1119] => | datum archivace = 2012-07-02 [1120] => }} Islandští představitelé, včetně guvernéra centrální banky Davíð Oddssona, prohlásili, že stát neměl v úmyslu převzít žádný ze zahraničních dluhů nebo aktiv bank. Místo toho byly založeny nové banky, které měly převzít domácí operace bank, a staré banky měly být v úpadku. [1121] => [1122] => Dne 28. října 2008 zvýšila islandská vláda úrokové sazby na 18% (k srpnu 2019 to bylo 3,5%), což je krok vynucený částečně podmínkami získání půjčky od [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] (MMF). Po zvýšení sazeb se obchodování na islandské koruně konečně obnovilo na otevřeném trhu s oceněním kolem 250 ISK za euro, méně než jedna třetina hodnoty směnného kurzu 1:70 po většinu roku 2008 a výrazný pokles ze směnnéjo poměru 1: 150 z předchozího týdne. Dne 20. listopadu 2008 se [[Severské státy|severské země]] dohodly, že půjčí Islandu 2,5 miliardy USD.{{Citace elektronického periodika [1123] => | titul = Nordic countries provide Iceland with new loan — Nordic cooperation [1124] => | periodikum = web.archive.org [1125] => | url = http://www.norden.org/en/news-and-events/news/nordic-countries-provide-iceland-with-new-loan [1126] => | datum vydání = 2013-12-03 [1127] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1128] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131203001844/http://www.norden.org/en/news-and-events/news/nordic-countries-provide-iceland-with-new-loan [1129] => | datum archivace = 2013-12-03 [1130] => }} [1131] => [1132] => 26. ledna 2009 se koaliční vláda zhroutila kvůli nesouhlasu veřejnosti s řešením finanční krize. O týden později byla sestavena nová levicová vláda, která se okamžitě změnami v zákonech pustila na odvolání guvernéra centrální banky Davída Oddssona a jeho pomocníků z banky. Davíð byl odstraněn 26. února 2009 v důsledku protestů před centrální bankou.{{Citace elektronického periodika [1133] => | titul = The Times & The Sunday Times [1134] => | periodikum = www.thetimes.co.uk [1135] => | url = https://www.thetimes.co.uk/ [1136] => | jazyk = en [1137] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1138] => }} [1139] => [1140] => Po rozpadu zemi opustily tisíce Islanďanů, mnoho z nich se stěhovalo do [[Norsko|Norska]]. V roce 2005 se z Islandu do Norska přestěhovalo 293 lidí; v roce 2009 to bylo 1 625.{{Citace elektronického periodika [1141] => | příjmení = Jørgensen [1142] => | jméno = Gisle [1143] => | titul = Islandsk innvandringsboom til Norge [1144] => | periodikum = NRK [1145] => | url = https://www.nrk.no/rogaland/islandsk-innvandringsboom-til-norge-1.7190612 [1146] => | datum vydání = 2010-06-30 [1147] => | jazyk = nb-NO [1148] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1149] => }} V dubnu 2010 zveřejnila zvláštní vyšetřovací komise islandského parlamentu výsledky svého vyšetřování,{{Citace elektronického periodika [1150] => | titul = Report of the Special Investigation Commission (SIC) [1151] => | periodikum = Rannsóknarnefndir Alþingis [1152] => | url = https://www.rna.is/eldri-nefndir/addragandi-og-orsakir-falls-islensku-bankanna-2008/skyrsla-nefndarinnar/english/ [1153] => | jazyk = is [1154] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1155] => }} které odhalily rozsah kontrolních podvodů v této krizi.{{Citace elektronické monografie [1156] => | příjmení = Gylfason [1157] => | jméno = Thorvaldur [1158] => | titul = VoxEU.org [1159] => | url = https://voxeu.org/article/iceland-s-special-investigation-plot-thickens [1160] => | datum vydání = 2010-04-30 [1161] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1162] => }} Do června 2012 se Landsbanki podařilo splatit přibližně polovinu dluhu Icesave.{{Citace elektronického periodika [1163] => | titul = Iceland Review Online: Daily News from Iceland, Current Affairs, Business, Politics, Sports, Culture [1164] => | periodikum = web.archive.org [1165] => | url = http://www.icelandreview.com/icelandreview/daily_news/Half_of_Iceland%E2%80%99s_Icesave_Debt_Repaid_0_391042.news.aspx [1166] => | datum vydání = 2012-06-22 [1167] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1168] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120622043433/http://www.icelandreview.com/icelandreview/daily_news/Half_of_Iceland%E2%80%99s_Icesave_Debt_Repaid_0_391042.news.aspx [1169] => | datum archivace = 2012-06-22 [1170] => }} [1171] => [1172] => Podle agentury [[Bloomberg L.P.|Bloomberg]] je Island na trajektorii 2% nezaměstnanosti v důsledku rozhodnutí o krizovém řízení z roku 2008, včetně umožnění krachu [1173] => [1174] => === Ekonomická struktura === [1175] => [[Soubor:NesjavellirPowerPlant edit2.jpg|náhled|geotermální elektrárna [[Nesjavellir]]]] [1176] => Island je stát bez výrazných surovinových zdrojů, avšak s velkými hydroenergetickými a geotermálními zásobami, využívanými k výrobě [[elektrická energie|elektrické energie]] a k vytápění. Uvádí se, že geotermální energie se podílí až z 85 % na vyhřívání islandských domů.{{Citace monografie [1177] => | příjmení = Sigurdsson [1178] => | jméno = Haraldur [1179] => | příjmení2 = [1180] => | jméno2 = [1181] => | příjmení3 = [1182] => | jméno3 = [1183] => | titul = Encyclopedia of Volcanoes [1184] => | vydavatel = Academic Press [1185] => | místo = [1186] => | rok = 1999 [1187] => | isbn = 978-0-12-643140-7 [1188] => | kapitola = ''Introduction' [1189] => | strany = 11 [1190] => | jazyk = anglicky [1191] => | poznámka = Dále jen Sigurdsson a kolektiv (1999) [1192] => }} Zásadní prioritou islandského hospodářství je [[turistika]] a obecně odvětví služeb. [[Průmysl]] je orientován zejména na výrobu a zpracování [[hliník]]u. Dříve naprosto dominantní zpracování ryb a výroba rybích konzerv ustupuje do pozadí. [1193] => [1194] => Rybolov zajišťoval v minulosti až 75 % vývozu této země a zaměstnával celých 12 % práceschopné populace. Rybolov se dočkal bouřlivého rozkvětu ve druhé polovině 20. století, kdy se z rodinného rybaření stal celý průmyslový komplex, který má na starosti rybolov, zpracování a vývoz ryb. Od počátku 90. let 20. století ale význam rybolovu klesal. V roce 2017 tvořil jeho podíl již jen 16% na exportu a 6% na HDP. [1195] => [1196] => https://www.statice.is/statistics/economy/external-trade/trade-in-good-and-services/ [1197] => https://www.cb.is/publications/news/news/2018/10/05/Economy-of-Iceland-2018/ [1198] => [1199] => Zemědělství je zaměřeno převážně na živočišnou produkci, chov [[ovce|ovcí]], [[Tur domácí|skotu]], [[prase|prasat]] a [[Domácí drůbež|drůbeže]]. Rostlinná produkce je omezena na pěstování [[Lilek brambor|brambor]] a zejména [[Pícnina|pícnin]], pro které je vhodné pouze 1 % státu. Zajímavým úkazem je pravidelná úroda zeleniny a jižního ovoce v oblasti při polárním kruhu, realizovaná ve velkokapacitních sklenících vytápěných geotermální energií; Island je dokonce druhým největším evropským [[Pěstování banánů na Islandu|producentem banánů]].{{Citace elektronické monografie [1200] => | příjmení = Sniegoň [1201] => | jméno = Tomáš [1202] => | odkaz na autora = Tomáš Sniegoň [1203] => | titul = Banány z Islandu jsou sladší než ty tropické [1204] => | url = http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/783789 [1205] => | datum vydání = 2010-09-11 10:06 CET [1206] => | datum aktualizace = [1207] => | datum přístupu = 2010-10-17 [1208] => | vydavatel = [[Český rozhlas Radiožurnál|Český rozhlas 1 Radiožurnál]] [1209] => | jazyk = cs [1210] => }} [1211] => [1212] => Dovážejí se paliva, strojírenské výrobky, rudy (především pro výrobu hliníku) a potraviny. [1213] => [1214] => === Doprava === [1215] => [[Soubor:Air Iceland F50 TF-JMM.jpg|náhled|Letoun [[Fokker 50]] společnosti [[Icelandair|Air Iceland]]]] [1216] => Island má vysokou úroveň vlastnictví automobilů na obyvatele s jedním autem na 1,5 obyvatele; je to hlavní forma dopravy.{{Citace elektronického periodika [1217] => | titul = Statistics Iceland [1218] => | periodikum = Statistics Iceland [1219] => | url = https://statice.is/ [1220] => | jazyk = en [1221] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1222] => }} Island má 13 034 km spravovaných silnic, z čehož 4 617 km jsou vybetonovány a 8 338 km nejsou. Velké množství silnic zůstává nezpevněných, většinou málo využívané venkovské silnice. Rychlostní limity na silnici jsou 30 km/h a 50 km/h ve městech, 80 km/h na štěrkových venkovských silnicích a 90 km/h na silnici s tvrdým povrchem.{{Citace elektronického periodika [1223] => | titul = Important Basics for Driving in Iceland [1224] => | periodikum = TripSavvy [1225] => | url = https://www.tripsavvy.com/driving-in-iceland-1626457 [1226] => | jazyk = en [1227] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1228] => }} [1229] => [1230] => [[Hringvegur|Route 1]], nebo Ring Road (islandský: ''Þjóðvegur 1'' nebo ''Hringvegur''), byla dokončena v roce 1974 a je hlavní silnicí, která vede kolem Islandu a spojuje všechny obydlené části ostrova, přičemž vnitřek ostrova je neobydlený. Tato zpevněná cesta je dlouhá 1 332 km{{Citace elektronického periodika [1231] => | titul = Vegalengdir [1232] => | periodikum = Vegagerðin [1233] => | url = http://www.vegagerdin.is/vegakerfid/vegalengdir/ [1234] => | jazyk = is [1235] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1236] => }} s jedním pruhem v každém směru, s výjimkou blízkých větších měst a v tunelu Hvalfjörður, kde má více pruhů. Mnoho mostů na ní, zejména na severu a východě, je jednopruhových a je vyrobeno ze dřeva nebo oceli. [1237] => [1238] => Island nemá žádné osobní železnice [1239] => [[Soubor:SSJ100 Keflavik runways (5160518757).jpg|náhled|[[Letiště Keflavík]]]] [1240] => [[Letiště Keflavík|Mezinárodní letiště Keflavík]] (KEF){{Citace elektronického periodika [1241] => | titul = Keflavíkurflugvöllur, Komur og brottfarir, Flugáætlun, Ferðaveður, Bílastæði við Keflavíkurflugvöll - Kefairport.is [1242] => | periodikum = web.archive.org [1243] => | url = https://www.kefairport.is/ [1244] => | datum vydání = 2018-03-26 [1245] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1246] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180326093823/https://www.kefairport.is/ [1247] => | datum archivace = 2018-03-26 [1248] => }} je největším letištěm a hlavním leteckým uzlem mezinárodní osobní dopravy. Slouží několika mezinárodním a domácím leteckým společnostem.{{Citace elektronického periodika [1249] => | titul = Welcome to tripsta.co.uk [1250] => | periodikum = web.archive.org [1251] => | url = https://www.tripsta.co.uk/ [1252] => | datum vydání = 2019-09-21 [1253] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1254] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190921081552/https://www.tripsta.co.uk/ [1255] => | datum archivace = 2019-09-21 [1256] => }} KEF se nachází v blízkosti větších metropolitních oblastí, 49 km{{Citace elektronického periodika [1257] => | titul = Brottfararstaður Flugstöð Leifs Eiríkssonar [1258] => | periodikum = Vegagerðin [1259] => | url = http://www.vegagerdin.is/vegakerfid/vegalengdir/lengdir/?id=59 [1260] => | jazyk = is [1261] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1262] => }} na západojihozápad od centra Reykjavíku a k dispozici je veřejná autobusová doprava.{{Citace elektronického periodika [1263] => | titul = Buses - Buy tickets and bus information [1264] => | periodikum = www.isavia.is [1265] => | url = https://www.isavia.is/en/keflavik-airport/parking-and-transport/coach-and-bus [1266] => | jazyk = en [1267] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1268] => }}. [1269] => [1270] => [[Letiště Reykjavík]] (RKV){{Citace elektronického periodika [1271] => | titul = Welcome to Reykjavik Airport (RKV) [1272] => | periodikum = www.isavia.is [1273] => | url = https://www.isavia.is/en/reykjavik-airport [1274] => | jazyk = en [1275] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1276] => }} je druhé největší letiště, které se nachází pouhých 1,5 km od centra hlavního města. RKV obsluhuje provoz všeobecného letectví a denně nebo pravidelně zajišťuje vnitrostátní lety do 12 místních měst na Islandu.{{Citace elektronického periodika [1277] => | titul = Destinations [1278] => | periodikum = web.archive.org [1279] => | url = https://www.isavia.is/english/airports/reykjavik-international-airport/destinations/ [1280] => | datum vydání = 2017-08-14 [1281] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1282] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170814104152/https://www.isavia.is/english/airports/reykjavik-international-airport/destinations/ [1283] => | datum archivace = 2017-08-14 [1284] => }} RKV také poskytuje mezinárodní lety do [[Grónsko|Grónska]] a na [[Faerské ostrovy]], obchodní a soukromá letadla spolu s leteckým výcvikem. [1285] => [1286] => Letiště Akureyri (AEY){{Citace elektronického periodika [1287] => | titul = Akureyri Airport [1288] => | periodikum = www.isavia.is [1289] => | url = https://www.isavia.is/en/akureyri-airport [1290] => | jazyk = en [1291] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1292] => }} a letiště Egilsstaðir (EGS){{Citace elektronického periodika [1293] => | titul = Egilsstaðir Airport [1294] => | periodikum = www.isavia.is [1295] => | url = https://www.isavia.is/en/egilsstadir-airport [1296] => | jazyk = en [1297] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1298] => }} jsou další dvě vnitrostátní letiště s omezenou kapacitou mezinárodní dopravy. Na Islandu je celkem 103 registrovaných letišť; většina z nich je nezpevněná a nachází se ve venkovských oblastech. Druhá nejdelší dráha je v Geitamelur, pole pro kluzáky se čtyřmi dráhami asi 100 km východně od Reykjavíku. [1299] => [1300] => Island má dvě letecké společnosti [[Icelandair]], který zahájila činnost v roce 1937, a [[Play (letecká společnost)|Play]], která vzletěla poprvé v roce 2021. [1301] => [1302] => Šest hlavních trajektových služeb poskytuje pravidelný přístup k různým základním komunitám nebo zkracuje cestovní vzdálenosti. [1303] => [1304] => === Energie === [1305] => {{podrobně|Obnovitelné zdroje energie na Islandu}} [1306] => [1307] => [[Obnovitelná energie|Obnovitelné zdroje]] - geotermální a [[vodní energie]] - účinně zajišťují veškerou islandskou elektřinu{{Citace elektronického periodika [1308] => | titul = nordicenergysolutions.org - This website is for sale! - nordicenergysolutions Resources and Information. [1309] => | periodikum = www.nordicenergysolutions.org [1310] => | url = http://www.nordicenergysolutions.org/performance-policy/iceland/renewable-energy-in-iceland [1311] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1312] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101228195210/http://www.nordicenergysolutions.org/performance-policy/iceland/renewable-energy-in-iceland [1313] => | datum archivace = 2010-12-28 [1314] => | nedostupné = ano [1315] => }} a přibližně 85% celkové spotřeby primární energie v zemi, přičemž zbytek tvoří dovážené ropné produkty používané v dopravě a v rybářském loďstvu.{{Citace elektronického periodika [1316] => | titul = Wayback Machine [1317] => | periodikum = web.archive.org [1318] => | url = http://www.statice.is/Uploads/files/LH06/L060701.xls [1319] => | datum vydání = 2007-11-25 [1320] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1321] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071125021947/http://www.statice.is/Uploads/files/LH06/L060701.xls [1322] => | datum archivace = 2007-11-25 [1323] => }} Zpráva z Islandské univerzity z roku 2000 naznačuje, že Island by mohl do roku 2040 potenciálně konvertovat z ropné na vodíkovou energii.{{Citace elektronického periodika [1324] => | titul = Wayback Machine [1325] => | periodikum = web.archive.org [1326] => | url = https://notendur.hi.is/~dagnyarn/Losun_grodurhusalofttegunda/2001_VisGrein_Iceland%20a%20future%20hydrogen%20economy_B_Arnason.pdf [1327] => | datum vydání = 2017-08-11 [1328] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1329] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170811082123/https://notendur.hi.is/~dagnyarn/Losun_grodurhusalofttegunda/2001_VisGrein_Iceland%20a%20future%20hydrogen%20economy_B_Arnason.pdf [1330] => | datum archivace = 2017-08-11 [1331] => }} Největší geotermální elektrárny na Islandu jsou Hellisheiði a Nesjavellir,{{Citace elektronického periodika [1332] => | titul = OR.is :: Hellisheidi Geothermal Plant, The geothermal area of Hellisheiði, Geothermal Power Plant is in Hengill. :: Hellisheiði Geothermal Plant [1333] => | periodikum = web.archive.org [1334] => | url = http://www.or.is/English/Projects/HellisheidiGeothermalPlant [1335] => | datum vydání = 2010-01-21 [1336] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1337] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100121165659/http://www.or.is/English/Projects/HellisheidiGeothermalPlant [1338] => | datum archivace = 2010-01-21 [1339] => }}{{Citace elektronického periodika [1340] => | titul = OR.is :: Nesjavellir geothermal plant generates electricity and hot water, :: Nesjavellir Geothermal Plant [1341] => | periodikum = web.archive.org [1342] => | url = http://www.or.is/English/Projects/NesjavellirGeothermalPlant/ [1343] => | datum vydání = 2010-01-26 [1344] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1345] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100126141447/http://www.or.is/English/Projects/NesjavellirGeothermalPlant/ [1346] => | datum archivace = 2010-01-26 [1347] => }}, zatímco vodní elektrárna Kárahnjúkar je největší vodní elektrárnou v zemi.{{Citace elektronického periodika [1348] => | titul = Wayback Machine [1349] => | periodikum = web.archive.org [1350] => | url = http://www.worldenergy.org/documents/20090917__wec_krahnjkar_bb.pdf [1351] => | datum vydání = 2011-05-11 [1352] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1353] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110511094510/http://www.worldenergy.org/documents/20090917__wec_krahnjkar_bb.pdf [1354] => | datum archivace = 2011-05-11 [1355] => }} Když začal fungovat Kárahnjúkavirkjun, stal se Island největším světovým výrobcem elektřiny na obyvatele. Island je jednou z mála zemí, kde jsou čerpací stanice vydávající [[vodík]]ové palivo pro automobily poháněné [[Palivový článek|palivovými články]]. Pořadí geopolitických zisků a ztrát po přechodu na energii (GeGaLo Index) řadí Island na první místo ze 156 zemí, což z něj činí hlavního geopolitického vítěze v globální energetické transformaci.{{Citace periodika [1356] => | titul = The GeGaLo index: Geopolitical gains and losses after energy transition [1357] => | periodikum = Energy Strategy Reviews [1358] => | datum vydání = 2019-11-01 [1359] => | ročník = 26 [1360] => | strany = 100406 [1361] => | issn = 2211-467X [1362] => | doi = 10.1016/j.esr.2019.100406 [1363] => | jazyk = en [1364] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2211467X19300999 [1365] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1366] => }} [1367] => [1368] => I přes to Islanďané v roce 2016 emitovali 16,9 tun CO₂ na obyvatele, což je nejvyšší hodnota v zemích ESVO, zejména v důsledku dopravy a tavení hliníku.{{Citace elektronického periodika [1369] => | titul = Carbon dioxide emission per capita - Statistics Iceland [1370] => | periodikum = web.archive.org [1371] => | url = https://www.statice.is/publications/news-archive/environment/carbon-dioxide-emission-per-capita/ [1372] => | datum vydání = 2019-05-13 [1373] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1374] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190513160924/https://www.statice.is/publications/news-archive/environment/carbon-dioxide-emission-per-capita/ [1375] => | datum archivace = 2019-05-13 [1376] => }} Nicméně v roce 2010 byl Island podle ''Guinnessovy knihy rekordů'' označen jako „nejzelenější země“ a dosáhl nejvyššího skóre podle [[Environmental Performance Index|indexu environmentální udržitelnosti]], který měří spotřebu vody, biodiverzitu a přijímání čistých energií v zemi, se skóre 93,5/100.{{Citace elektronického periodika [1377] => | titul = Highest score by the Environmental Sustainability Index (country) {{!}} Guinness World Records [1378] => | periodikum = web.archive.org [1379] => | url = http://www.guinnessworldrecords.com/world-records/highest-score-by-the-environmental-sustainability-index-(country) [1380] => | datum vydání = 2018-06-17 [1381] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1382] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180617105248/http://www.guinnessworldrecords.com/world-records/highest-score-by-the-environmental-sustainability-index-(country) [1383] => | datum archivace = 2018-06-17 [1384] => }} [1385] => [1386] => Dne 22. ledna 2009 oznámil Island své první kolo licencí [[Ropná plošina|ropných plošin]] pro společnosti, které chtějí provádět průzkum a těžbu uhlovodíků v oblasti severovýchodně od Islandu, známé jako oblast Dreki.{{Citace elektronického periodika [1387] => | titul = Meet [1388] => | periodikum = meet.google.com [1389] => | url = https://meet.google.com/ [1390] => | jazyk = cs [1391] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1392] => }} Byly uděleny tři průzkumné licence, ale všech se následně vzdali.{{Citace elektronického periodika [1393] => | titul = Oil exploration at Dreki on hold {{!}} Askja Energy - The Essential Perspective on Energy in the Northern Atlantic and Arctic Region [1394] => | periodikum = web.archive.org [1395] => | url = https://askjaenergy.com/2018/01/30/oil-exploration-at-dreki-on-hold/ [1396] => | datum vydání = 2019-05-13 [1397] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1398] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190513162207/https://askjaenergy.com/2018/01/30/oil-exploration-at-dreki-on-hold/ [1399] => | datum archivace = 2019-05-13 [1400] => }} [1401] => [1402] => Od roku 2012 vláda Islandu jednala s vládou Spojeného království o možnosti výstavby Icelink, vysokonapěťového konektoru stejnosměrného proudu pro přenos elektřiny mezi oběma zeměmi.{{Citace elektronické monografie [1403] => | titul = Askja Energy - The Essential Perspective on Energy in the Northern Atlantic and Arctic Region [1404] => | url = https://askjaenergy.com/2012/06/18/the-united-kingdom-and-icelandic-electricity/ [1405] => | datum vydání = 2012-06-18 [1406] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1407] => | jazyk = en [1408] => }} Takový kabel by umožnil Islandu přístup na trh, kde byly ceny elektřiny obecně mnohem vyšší než ceny na Islandu.{{Citace elektronické monografie [1409] => | titul = Askja Energy - The Essential Perspective on Energy in the Northern Atlantic and Arctic Region [1410] => | url = https://askjaenergy.com/transmission/hvdc-subsea-link/ [1411] => | datum vydání = 2011-11-11 [1412] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1413] => | jazyk = en [1414] => }} Island má značné obnovitelné zdroje energie, zejména geotermální energii a vodní zdroje,{{Citace elektronické monografie [1415] => | titul = Askja Energy - The Essential Perspective on Energy in the Northern Atlantic and Arctic Region [1416] => | url = https://askjaenergy.com/2013/01/21/gaining-from-the-european-green-drivers/ [1417] => | datum vydání = 2013-01-21 [1418] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1419] => | jazyk = en [1420] => }} a většina potenciálu nebyla rozvinuta, částečně proto, že obyvatelé a průmysl Islandu nemají dostatečnou poptávku po další kapacitě výroby elektřiny; Spojené království má zájem o dovoz levné elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, což by mohlo vést k dalšímu rozvoji energetických zdrojů. [1421] => [1422] => === Vzdělání a věda === [1423] => Ministerstvo školství, vědy a kultury odpovídá za politiky a metody, které školy musí používat, a vydává národní kurikulární směrnice. Mateřské školy, základní školy a nižší sekundární školy jsou však financovány a spravovány obcemi. Vláda umožňuje občanům [[domácí vzdělávání]] svých dětí, avšak za velmi přísných požadavků.{{Citace elektronického periodika [1424] => | titul = ReadArticle / Mayor Does Not Feel School Should Be Mandatory [1425] => | periodikum = web.archive.org [1426] => | url = http://grapevine.is/Author/ReadArticle/Mayor-Does-Not-Feel-School-Should-Be-Mandatory [1427] => | datum vydání = 2013-05-01 [1428] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1429] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130501135434/http://grapevine.is/Author/ReadArticle/Mayor-Does-Not-Feel-School-Should-Be-Mandatory [1430] => | datum archivace = 2013-05-01 [1431] => }} Studenti musí pečlivě dodržovat vládní osnovy a rodičovská výuka musí získat osvědčení o výuce schválené vládou. [1432] => [1433] => Mateřská škola neboli ''leikskóli'' je nepovinné vzdělávání pro děti mladší šesti let a je prvním krokem ve vzdělávacím systému. Současná legislativa týkající se mateřských školek byla přijata v roce 1994. Rovněž odpovídají za zajištění vhodnosti učebních osnov tak, aby byl přechod na povinné vzdělávání co nejjednodušší. [1434] => [1435] => Povinné vzdělávání neboli ''grunnskóli'' zahrnuje základní a nižší sekundární vzdělávání, které se často provádí ve stejné instituci. Vzdělání je ze zákona povinné pro děti ve věku od 6 do 16 let. Školní rok trvá devět měsíců, začíná mezi 21. srpnem a 1. zářím a končí mezi 31. květnem a 10. červnem. Minimální počet školních dnů byl jednou 170, ale po nové mzdové smlouvě učitelů se zvýšil na 180. Výuka probíhá pět dní v týdnu. Všechny veřejné školy mají povinné křesťanské vzdělávání, ačkoli ministr školství může uvažovat o výjimce.{{Citace monografie [1436] => | příjmení = Fox [1437] => | jméno = Jonathan [1438] => | titul = A World Survey of Religion and the State [1439] => | url = https://books.google.cz/books?id=rE0NcgxNaKEC&pg=PA118&redir_esc=y [1440] => | vydavatel = Cambridge University Press [1441] => | počet stran = book [1442] => | isbn = 978-1-139-47259-3 [1443] => | poznámka = Google-Books-ID: rE0NcgxNaKEC [1444] => | jazyk = en [1445] => }} [1446] => [[Soubor:Islands universitet 2009-01-28 (1).jpg|náhled|[[Islandská univerzita]]]] [1447] => Vyšší střední vzdělání neboli ''framhaldsskóli'' navazuje na nižší střední vzdělání. Tyto školy jsou také a češtině známá jako [[Gymnázium|gymnázia]]. Ačkoli to není povinné, každý, kdo absolvoval povinné vzdělávání, má právo na vyšší střední vzdělání. Tato fáze vzdělávání se řídí zákonem o středních školách z roku 1996. Všechny školy na Islandu jsou školy smíšeného pohlaví. Největším sídlem vysokoškolského vzdělávání je [[Islandská univerzita]], která má hlavní kampus v centru Reykjavíku. Mezi další školy nabízející výuku na univerzitní úrovni patří Reykjavík University, [[Univerzita v Akureyri|University of Akureyri]], Agricultural University of Island a Bifröst University. [1448] => [1449] => Hodnocení OECD zjistilo, že 64 % Islanďanů ve věku 25–64 let získalo ekvivalent středoškolského vzdělání, což je méně než průměr OECD, který činí 73 %. Mezi 25–34letými lidmi získalo pouze 69 % ekvivalent středoškolského vzdělání, což je výrazně méně než průměr OECD, který činí 80%. Islandský vzdělávací systém je nicméně považován za vynikající: [[PISA|Program pro mezinárodní hodnocení studentů]] jej řadí mezi 16. nejvýkonnějších, nad průměrem OECD. Studenti ovládali zejména čtení a matematiku. [1450] => [1451] => Podle zprávy [[Evropská komise|Evropské komise]] vypracované [[Eurostat]]em z roku 2013 utratí Island přibližně 3,11 % HDP na vědecký výzkum a vývoj (VaV), což je o 1 procentní bod více, než je průměr EU 2,03%, a stanovil si cíl dosáhnout na 4 % do roku 2020.{{Citace periodika [1452] => | titul = Standard-Setting at UNESCO [1453] => | datum vydání = 2007-10-15 [1454] => | doi = 10.1163/ej.9789004164543.1-760 [1455] => | url = http://dx.doi.org/10.1163/ej.9789004164543.1-760 [1456] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1457] => }} Zpráva [[UNESCO]] z roku 2010 zjistila, že ze 72 zemí, které utrácejí nejvíce na výzkum a vývoj (100 milionů USD a více), se Island umístil na 9. místě v poměru k HDP, s Tchaj-wanem, Švýcarskem a Německem a před Francií, Spojeným královstvím a Kanadou.{{Citace elektronického periodika [1458] => | periodikum = unesdoc.unesco.org [1459] => | url = https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000189958_eng [1460] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1461] => }} [1462] => [1463] => === Měna === [1464] => {{podrobně|Islandská koruna}} [1465] => Na Islandu se platí [[islandská koruna|islandskou korunou]] ([[islandština|isl]].: ''Íslensk króna''). Dělí se na 100 aurar. Kód měny je ISK. [1466] => * [[Mince]] islandské koruny mají nominální hodnoty '''1''', '''5''', '''10''', '''50''' a '''100''' korun. [1467] => * [[Bankovka|Bankovky]] mají nominální hodnoty '''500''', '''1000''', '''2000''', '''5000, 10000''' korun. [1468] => [1469] => Zároveň jsou v oběhu bankovky v hodnotách '''10''', '''50''' a '''100''' korun, které se z oběhu stahují a brzy platit přestanou. [1470] => Zajímavostí je, že cena [[nikl]]u a [[Měď|mědi]] v mincích s nominální hodnotou 1 a 5 korun je vyšší než jejich peněžní hodnota.{{Doplňte zdroj}} [1471] => [1472] => Islanďané poslali žádost k připojení do Evropské unie, avšak 15. 3. 2015 žádost stáhli zpět. [1473] => [1474] => == Obyvatelstvo == [1475] => {{viz též|Obyvatelstvo Islandu|Islanďané}} [1476] => [1477] => [[Soubor:Celebration (5848792380).jpg|náhled|Islanďané]] [1478] => Původní populace Islandu byla [[Nordická rasa|nordického]] a [[Gaelové|gaelského]] původu. To je zřejmé z literárních důkazů pocházejících z období osídlení i z pozdějších vědeckých studií, zaměřené na [[Krevní skupina|krevní skupiny]] a genetické analýzy. Jedna taková genetická studie naznačila, že většina mužských osadníků byla severského původu, zatímco většina žen byla gaelského původu, což znamená, že mnoho osadníků na Islandu byli Seveřané, kteří s sebou přivezli galské otroky.{{Citace periodika [1479] => | příjmení = Helgason [1480] => | jméno = Agnar [1481] => | příjmení2 = Sigurðardóttir [1482] => | jméno2 = Sigrún [1483] => | příjmení3 = Nicholson [1484] => | jméno3 = Jayne [1485] => | titul = Estimating Scandinavian and Gaelic Ancestry in the Male Settlers of Iceland [1486] => | periodikum = American Journal of Human Genetics [1487] => | datum vydání = 2000-9 [1488] => | ročník = 67 [1489] => | číslo = 3 [1490] => | strany = 697–717 [1491] => | issn = 0002-9297 [1492] => | pmid = 10931763 [1493] => | poznámka = PMID 10931763 [1494] => PMCID: PMC1287529 [1495] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1287529/ [1496] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1497] => }} [1498] => [1499] => Island má rozsáhlé genealogické záznamy z konce 17. století a fragmentární záznamy sahající až do věku osídlení. Biofarmaceutická společnost deCODE genetics financovala vytvoření [[Genealogie|genealogické]] databáze, která by měla pokrýt všechny známé obyvatele Islandu. S ohledem na relativní izolaci islandské populace považuje databázi nazvanou ''Íslendingabók'' za cenný nástroj pro provádění výzkumu genetických chorob. [1500] => [1501] => O populaci ostrova se předpokládá, že se pohybovala od 40 000 do 60 000 v období od počátečního osídlení až do poloviny 19. století. Během této doby chladné zimy, popel padající ze sopečných erupcí a [[dýmějový mor]] několikrát nepříznivě ovlivnily populaci. Na Islandu bylo mezi lety 1500 a 1804 37 let [[hladomor]]u. První sčítání bylo provedeno v roce 1703 a odhalilo, že populace byla tehdy 50 358. Po ničivých sopečných erupcích [[Laki|sopky Laki]] v letech 1783–1784 dosáhla populace minima asi 40 000.{{Citace periodika [1502] => | titul = The eruption that changed Iceland forever [1503] => | datum vydání = 2010-04-16 [1504] => | jazyk = en-GB [1505] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/magazine/8624791.stm [1506] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1507] => }} Zlepšení životních podmínek vyvolalo rychlý nárůst populace od poloviny 19. století - z přibližně 60 000 v roce 1850 na 320 000 v roce 2008. Na Islandu je relativně mladá populace pro rozvinutou zemi, přičemž jeden z pěti lidí je ve věku 14 let nebo mladší . S mírou plodnosti 2,1 je Island jednou z mála evropských zemí s mírou porodnosti dostatečnou pro dlouhodobý populační růst (viz tabulka níže).{{Citace elektronického periodika [1508] => | titul = Government of Iceland {{!}} Human Rights and Equality [1509] => | periodikum = www.government.is [1510] => | url = https://www.government.is/topics/human-rights-and-equality/ [1511] => | jazyk = en-US [1512] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1513] => }} [1514] => [1515] => V prosinci 2007 se na Islandu narodilo 33 678 lidí (13,5% z celkové populace) žijících na Islandu, včetně dětí islandských rodičů žijících v zahraničí. Přibližně 19 000 lidí (6% populace) mělo cizí státní občanství. Poláci tvoří největší menšinovou skupinu se značným náskokem a stále tvoří většinu zahraniční pracovní síly. Asi 8 000 Poláků nyní žije na Islandu, z toho 1 500 ve Fjarðabyggð, kde tvoří 75% pracovních sil, z těch kteří staví hlinikárnu Fjarðarál.{{Citace elektronického periodika [1516] => | titul = ICELAND: Migration Appears Here Too - IPS ipsnews.net [1517] => | periodikum = web.archive.org [1518] => | url = http://www.ipsnews.net/news.asp?idnews=35572 [1519] => | datum vydání = 2011-05-11 [1520] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1521] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110511062508/http://www.ipsnews.net/news.asp?idnews=35572 [1522] => | datum archivace = 2011-05-11 [1523] => }} Rozsáhlé stavební projekty na východě Islandu (viz vodní elektrárna Kárahnjúkar) přinesly také mnoho lidí, u nichž se očekává dočasný pobyt. Mnoho polských přistěhovalců také uvažovalo o odchodu v roce 2008 v důsledku [[Islandská finanční krize 2008–2011|finanční krize na Islandu]].{{Citace periodika [1524] => | titul = Iceland faces immigrant exodus [1525] => | datum vydání = 2008-10-21 [1526] => | jazyk = en-GB [1527] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7680087.stm [1528] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1529] => }} [1530] => [1531] => Jihozápadní roh Islandu je zdaleka nejlidnatější oblastí. Je to také umístění hlavního města Reykjavíku, nejsevernějšího národního hlavního města na světě. Více než 70 procent obyvatel Islandu žije v jihozápadním rohu ([[Reykjavická aglomerace]] a nedaleký jižní poloostrov), který pokrývá necelá dvě procenta islandské rozlohy. Největším městem mimo Velký Reykjavík je [[Reykjanesbær]], který se nachází na jižním poloostrově, necelých 50 km od hlavního města. Největším městem mimo jihozápadní roh je [[Akureyri]] na severu Islandu. [1532] => [1533] => Na konci 10. století usadilo [[Grónsko]] asi 500 Islanďanů pod vedením [[Erik Rudý|Erika Rudého]].{{Citace elektronického periodika [1534] => | titul = The Fate of Greenland's Vikings - Archaeology Magazine Archive [1535] => | periodikum = archive.archaeology.org [1536] => | url = https://archive.archaeology.org/online/features/greenland/ [1537] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1538] => }} Celková populace dosáhla vysokého bodu asi 5 000 a vyvinula nezávislé instituce, než do roku 1500 zmizela. Lidé z Grónska se pokusili založit osadu ve [[Vinland]]u v Severní Americe, ale opustili ji tváří v tvář nepřátelství domorodých obyvatel.{{Citace elektronického periodika [1539] => | titul = ICELAND VIKINGS [1540] => | periodikum = web.archive.org [1541] => | url = http://nat.is/travelguideeng/icelandic_vikings.htm [1542] => | datum vydání = 2014-08-17 [1543] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1544] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140817185514/http://nat.is/travelguideeng/icelandic_vikings.htm [1545] => | datum archivace = 2014-08-17 [1546] => }} [1547] => [1548] => Emigrace Islanďanů do Spojených států a Kanady začala v 70. letech 19. století. V roce 2006, Kanada měla přes 88,000 lidí islandského původu,{{Citace elektronického periodika [1549] => | příjmení = Government of Canada [1550] => | jméno = Statistics Canada [1551] => | titul = Statistics Canada: Ethnocultural Portrait of Canada Highlight Tables, 2006 Census [1552] => | periodikum = www12.statcan.gc.ca [1553] => | url = https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2006/dp-pd/hlt/97-562/pages/page.cfm?Lang=E&Geo=PR&Code=01&Data=Count&Table=2&StartRec=1&Sort=3&Display=All&CSDFilter=5000 [1554] => | datum vydání = 2008-04-02 [1555] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1556] => }} zatímco tam je více než 40,000 Američanů islandského původu, podle sčítání lidu z roku 2000 v USA.{{Citace elektronického periodika [1557] => | titul = United States - Select a Race, Ethnic, or Ancestry Group - American FactFinder [1558] => | periodikum = web.archive.org [1559] => | url = http://factfinder.census.gov/servlet/SAFFFactsCharIteration?_event=&geo_id=01000US&_geoContext=01000US&_street=&_county=&_cityTown=&_state=&_zip=&_lang=en&_sse=on&ActiveGeoDiv=&_useEV=&pctxt=fph&pgsl=010&_submenuId=factsheet_2&ds_name=DEC_2000_SAFF&_ci_nbr=539&qr_name=DEC_2000_SAFF_A1010®=DEC_2000_SAFF_A1010:539&_keyword=&_industry= [1560] => | datum vydání = 2011-01-03 [1561] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1562] => | url archivu = https://archive.today/20200212052508/http://factfinder.census.gov/servlet/SAFFFactsCharIteration?_event=&geo_id=01000US&_geoContext=01000US&_street=&_county=&_cityTown=&_state=&_zip=&_lang=en&_sse=on&ActiveGeoDiv=&_useEV=&pctxt=fph&pgsl=010&_submenuId=factsheet_2&ds_name=DEC_2000_SAFF&_ci_nbr=539&qr_name=DEC_2000_SAFF_A1010®=DEC_2000_SAFF_A1010:539&_keyword=&_industry= [1563] => | datum archivace = 2020-02-12 [1564] => }} K roku 2021 bylo na Islandu sečteno 372 520 obyvatel. [1565] => {| class="wikitable" style="font-size:90%;" [1566] => |+ style="line-height:0.8em;"| Demografie [1567] => |- [1568] => !style="text-align:left;"| Obyvatelstvo rozdělené podle věku: [1569] => | 0–14 let: 21,5 % (muži 32 818, ženy 31 614)
15–64 let: 67,5 % (muži 111 216, ženy 100 367)
65 let a více: 11 % (muži 15 589, ženy 18 001) [1570] => |- [1571] => !style="text-align:left;"| Očekávaná délka života při narození: [1572] => | [[žena|ženy]]: 82,3 let
[[muž]]i: 78,1 let [1573] => |- [1574] => !style="text-align:left;"| Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: [1575] => | 1,0 % [1576] => |- [1577] => !style="text-align:left;"| Počet narození na 1 000 obyvatel: [1578] => | 13,83 [1579] => |- [1580] => !style="text-align:left;"| Počet zemřelých na 1 000 obyvatel: [1581] => | 6,57 [1582] => |- [1583] => !style="text-align:left;"| Počet migrantů na 1 000 obyvatel: [1584] => | 2,38 [1585] => |- [1586] => !style="text-align:left;"| Gramotnost: [1587] => | 99,9 % [1588] => |} [1589] => [1590] => === Jazyk === [1591] => {{podrobně|Jazyky Islandu|Znakový jazyk|Islandština}} [1592] => [1593] => Oficiálním psaným a mluveným jazykem Islandu je [[islandština]], [[Severogermánské jazyky|severogermánský jazyk]] pocházející ze [[Stará severština|staré severštiny]]. V gramatice a slovní zásobě se od staré norštiny změnilo méně než u ostatních severských jazyků; Islandština si zachovala více [[skloňování]] sloves a podstatných jmen a do značné míry vyvinula novou slovní zásobu založenou spíše na původních kořenech než na výpůjčkách z jiných jazyků. Puristická tendence ve vývoji islandské slovní zásoby je do značné míry výsledkem vědomého jazykového plánování, kromě staletí izolace. Islandština je jediným živým jazykem, který si zachoval použití [[Runy|runového]] písmene [[Þ]] v [[Latinka|latinském písmu]]. Nejbližší žijící příbuzný islandského jazyka je [[Faerština|faerský]]. [1594] => [1595] => Islandský znakový jazyk byl oficiálně uznán jako menšinový jazyk v roce 2011. Ve vzdělávání je jeho použití pro islandskou neslyšící komunitu regulováno ''Národním kurikulárním průvodcem''. [1596] => [1597] => Angličtina a dánština jsou povinnými předměty školního vzdělávacího programu. Angličtina je široce srozumitelná a mluvená, zatímco základní až střední znalost dánštiny je běžná hlavně u starších generací.{{Citace elektronického periodika [1598] => | titul = Icelandic – Language - in Iceland. [1599] => | periodikum = web.archive.org [1600] => | url = http://www.icelandexport.is/english/about_iceland/icelandic_language/ [1601] => | datum vydání = 2006-10-13 [1602] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1603] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20061013003321/http://www.icelandexport.is/english/about_iceland/icelandic_language/ [1604] => | datum archivace = 2006-10-13 [1605] => }} [[Polština|Polštinou]] většinou mluví místní polská komunita (největší menšina Islandu) a dánštinou se většinou mluví způsobem, který je pro Švédy a Nory do značné míry srozumitelný - na Islandu se jí často říká skandinavíska (tj. Skandinávská).{{Citace elektronického periodika [1606] => | titul = Heimur - Śtgįfufyrirtękiš [1607] => | periodikum = web.archive.org [1608] => | url = http://www.heimur.is/heimur/leit/frettir/Default.asp?ew_1_a_id=138249 [1609] => | datum vydání = 2011-05-11 [1610] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1611] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110511213824/http://www.heimur.is/heimur/leit/frettir/Default.asp?ew_1_a_id=138249 [1612] => | datum archivace = 2011-05-11 [1613] => }} [1614] => [1615] => === Jména a příjmení === [1616] => {{podrobně|Islandské jméno}} [1617] => [1618] => Na Islandu nemají klasická jména a [[příjmení]] jako v jiných zemích. Nejdůležitější je křestní jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení [[Patronymum|jméno svého otce]] s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn). [1619] => Prezident ''Ólafur Ragnar Grímsson'' se tedy jmenuje ''Ólaf Ragnar, Grímův syn''. [1620] => [1621] => Na Islandu se téměř vždy vyskytují dvě křestní jména. Vezměme si příklad: matka se jmenuje ''Anna Kristín Guðmunsdóttir'' a otec se jmenuje ''Kristján Atli Hilmarsson''. Manželka po svatbě nepřebírá příjmení po manželovi jako v [[Česko|Česku]]. Děti přebírají příjmení z prvního křestního jména otce, zřídka matky. Čili, dcera se bude jmenovat např. ''Ásta Björg Kristjánsdóttir'' a syn ''Svavar Þór Kristjánsson''. Samozřejmě se vyskytují i výjimky, kdy přechází příjmení z rodu na rod, stejně jako v [[Česko|Česku]], ale takových je jen málo. Mají ho většinou lidé, jejichž předkové byli kdysi z bohatého rodu a snažili se tímto odlišit od „normálních“ lidí.{{Citace elektronického periodika [1622] => | titul = Surnames - Nordic Names Wiki - Name Origin, Meaning and Statistics [1623] => | periodikum = www.nordicnames.de [1624] => | url = https://www.nordicnames.de/w/index.php?title=Surnames [1625] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1626] => }} [1627] => [1628] => === Náboženství === [1629] => Islanďané mají svobodu náboženství zaručenou ústavou, ačkoli [[Islandská státní církev|církev Islandu]], [[Luteránství|luteránského]] orgánu, je státní církví:

Evangelická luteránská církev je státní církví na Islandu a jako taková ji bude stát podporovat a chránit. [1630] => [1631] => - čl. 62 oddíl IV ústavy Islandu{{Citace elektronického periodika [1632] => | titul = Constitution of the Republic of Iceland [1633] => | periodikum = www.government.is [1634] => | url = https://www.government.is/publications/legislation/lex/?newsid=89fc6038-fd28-11e7-9423-005056bc4d74 [1635] => | jazyk = en-US [1636] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1637] => }}

Registry na Islandu evidují náboženskou příslušnost každého občana Islandu. V roce 2017 byli Islanďané rozděleni do náboženských skupin následovně: [1638] => [1639] => * 67,22% členové [[Islandská státní církev|Islandské církve]]; [1640] => * 11,56% členů jiné křesťanské denominace; [1641] => * 11,29% jiná náboženství a nespecifikováno; [1642] => * 6,69% nepřidruženo; [1643] => * 1,19% členů [[Germánské novopohanství|germánských pohanských skupin]] (99% z nich patří do Ásatrúarfélagið); [1644] => * 0,67% členů Islandské etické humanistické asociace; [1645] => * 0,55% členů skupin Zuist. [1646] => [1647] => Island je velmi sekulární země; stejně jako u jiných severských zemí je návštěvnost sborů relativně nízká.{{Citace elektronického periodika [1648] => | titul = Home [1649] => | periodikum = University of Michigan News [1650] => | url = https://news.umich.edu/ [1651] => | jazyk = en-US [1652] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1653] => }}{{Citace elektronického periodika [1654] => | titul = Religion < People and Society < Iceland.is - Gateway to Iceland [1655] => | periodikum = web.archive.org [1656] => | url = http://www.iceland.is/people-and-society/Religion/ [1657] => | datum vydání = 2010-03-01 [1658] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1659] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100301083304/http://www.iceland.is/people-and-society/Religion/ [1660] => | datum archivace = 2010-03-01 [1661] => }} Výše uvedené statistiky představují správní členství v náboženských organizacích, což nemusí nutně odrážet demografické údaje o víře populace. Podle studie publikované v roce 2001 bylo 23% obyvatel [[Ateismus|ateistických]] nebo [[Agnosticismus|agnostických]]. Průzkum společnosti Gallup provedený v roce 2012 zjistil, že 57% Islanďanů se považovalo za „náboženské“, 31% se považovalo za „nenáboženské“, zatímco 10% se označilo za „přesvědčené ateisty“, čímž se Island umístil mezi deset zemí s nejvyšším podílem ateistů na světě.{{Citace elektronického periodika [1662] => | titul = Wayback Machine [1663] => | periodikum = web.archive.org [1664] => | url = http://www.wingia.com/web/files/news/14/file/14.pdf [1665] => | datum vydání = 2013-10-21 [1666] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1667] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131021065544/http://www.wingia.com/web/files/news/14/file/14.pdf [1668] => | datum archivace = 2013-10-21 [1669] => }} Registrace Islanďanů ve státní církvi, Islandské církvi, klesá tempem více než 1% ročně. [1670] => [1671] => === Města === [1672] => {{podrobně|Seznam islandských měst a vesnic}} [1673] => [1674] => 10 nejlidnatějších městských oblastí Islandu: [1675] => {| class="wikitable" [1676] => |+Největší města na Islandu [1677] => ![[Seznam islandských měst a vesnic|Pořadí]] [1678] => ![[Seznam islandských měst a vesnic|Jméno]] [1679] => !Region [1680] => ![[Seznam islandských měst a vesnic|Populace]] [1681] => |- [1682] => |1 [1683] => |[[Reykjavík]] [1684] => |[[Reykjavická aglomerace]] [1685] => |128 793 [1686] => |- [1687] => |2 [1688] => |[[Kópavogur]] [1689] => |[[Reykjavická aglomerace]] [1690] => |36 975 [1691] => |- [1692] => |3 [1693] => |[[Hafnarfjörður]] [1694] => |[[Reykjavická aglomerace]] [1695] => |29 799 [1696] => |- [1697] => |4 [1698] => |[[Reykjanesbær]] [1699] => |Jižní poloostrov [1700] => |18 925 [1701] => |- [1702] => |5 [1703] => |[[Akureyri]] [1704] => |Severovýchodní region [1705] => |18 920 [1706] => |- [1707] => |6 [1708] => |[[Garðabær]] [1709] => |[[Reykjavická aglomerace]] [1710] => |16 299 [1711] => |- [1712] => |7 [1713] => |[[Mosfellsbær]] [1714] => |[[Reykjavická aglomerace]] [1715] => |11 463 [1716] => |- [1717] => |8 [1718] => |[[Árborg]] [1719] => |Jižní region [1720] => |9 485 [1721] => |- [1722] => |9 [1723] => |[[Akranes]] [1724] => |[[Vesturland|Západní region]] [1725] => |7 411 [1726] => |- [1727] => |10 [1728] => |Fjarðabyggð [1729] => |Východní region [1730] => |5 070 [1731] => |} [1732] => [1733] => Soubor:Reykjavík-pjt1.jpg|Reykjavík [1734] => Soubor:Akureyri.JPG|Akureyri [1735] => [1736] => [1737] => === Práva LGBT === [1738] => Island je v otázkách práv [[LGBT]] liberální. V roce 1996 islandský parlament přijal legislativu k vytvoření možnosti [[Registrované partnerství|registrovaných partnerství]] pro páry stejného pohlaví, která uděluje téměř všechna práva a výhody manželství. V roce 2006 parlament jednomyslně hlasoval pro udělení párům stejného pohlaví stejná práva jako heterosexuálním párům při adopci, rodičovství a asistované reprodukci. V roce 2010 [[Stejnopohlavní manželství na Islandu|islandský parlament změnil zákon o manželství]], učinil z toho genderově neutrální záležitost a definoval manželství jako svazek mezi dvěma jednotlivci, čímž se Island stal jednou z prvních zemí na světě, která legalizovala [[stejnopohlavní manželství]]. Zákon nabyl účinnosti dne 27. června 2010.{{Citace elektronické monografie [1739] => | příjmení = Alex [1740] => | titul = Iceland parliament votes for gay marriage {{!}} IceNews - Daily News [1741] => | url = https://www.icenews.is/2010/06/11/iceland-parliament-votes-for-gay-marriage/ [1742] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1743] => | jazyk = en-US [1744] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160128181759/http://www.icenews.is/2010/06/11/iceland-parliament-votes-for-gay-marriage/ [1745] => | datum archivace = 2016-01-28 [1746] => | nedostupné = ano [1747] => }} Novela zákona rovněž znamená, že registrovaná partnerství pro páry stejného pohlaví již nejsou možná a jejich jedinou možností je manželství - totožné se stávající situací pro páry opačného pohlaví. [1748] => [1749] => == Kultura == [1750] => Islandská kultura má své kořeny v [[Severní Germáni|severogermánských]] tradicích. Islandská literatura má kořeny v ságách a [[Edda|eddách]], které byly napsány během [[Vrcholný středověk|vrcholného]] a [[Pozdní středověk|pozdního středověku]]. Staletí izolace ostrova způsobila odloučení kultury země od vnějších vlivů. Příklad je samotné zachování [[Islandština|islandštiny]], která ze všech moderních severských jazyků zůstává nejbližší ke staré severštině.{{Citace elektronického periodika [1751] => | titul = Hvert norðulandamálanna fimm líkist mest frumnorrænu? [1752] => | periodikum = Vísindavefurinn [1753] => | url = http://www.visindavefur.is/svar.php?id=47634 [1754] => | jazyk = is [1755] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1756] => }} [1757] => [1758] => Islanďané jsou známí pro svůj silný smysl pro komunitu a málo [[sociální izolace]]: průzkum OECD zjistil, že 98 % věří, že znají někoho, na koho se v době nouze mohou spolehnout. Výsledek je vyšší, než v jakékoliv jiné zemi OECD. Podobně, jenom 6 % uvedli, že se s ostatními stýkávají "zřídka" nebo "nikdy". Tato vysoká úroveň sociální soudržnosti se připisuje malé velikosti a homogenitě populace a také dlouhé historii drsného přežívání v izolovaném prostředí, což posílilo význam jednoty a spolupráce. [1759] => [1760] => [[Rovnostářství]] je mezi Islanďany vysoce ceněno - nerovnost příjmů patří k nejnižším na světě. Ústava výslovně zakazuje šlechtická privilegia, tituly a hodnosti. Každý je oslovován křestním jménem. Jako v dalších severských zemích, rovnost mezi pohlavími je uplatňována velmi důsledně; Island je trvale řazen mezi tři země světa s nejlepšími podmínkami pro život žen.{{Citace periodika [1761] => | titul = Iceland 'best country for gender equality' [1762] => | periodikum = BBC News [1763] => | datum vydání = 2010-10-12 [1764] => | jazyk = en-GB [1765] => | url = https://www.bbc.com/news/business-11517459 [1766] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1767] => }} [1768] => [1769] => === Literatura === [1770] => {{Podrobně|Islandská literatura}} [1771] => [[Soubor:Edda.jpg|náhled|[[Poetická Edda]]|244x244pixelů]] [1772] => V roce 2011 byl Reykjavík označen za město literatury UNESCO.{{Citace elektronického periodika [1773] => | příjmení = Loftsdottir [1774] => | jméno = Bryndís [1775] => | příjmení2 = Manager [1776] => | jméno2 = Project [1777] => | příjmení3 = bookstores [1778] => | jméno3 = Penninn-Eymundsson [1779] => | titul = Literary Iceland Revels In Its Annual 'Christmas Book Flood' [1780] => | periodikum = NPR.org [1781] => | url = https://www.npr.org/2012/12/25/167537939/literary-iceland-revels-in-its-annual-christmas-book-flood [1782] => | jazyk = en [1783] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1784] => }} [1785] => [1786] => Pro islandskou literaturu jsou typické ságy, eposy ve stylu prózy odehrávající se ve věku osídlení Islandu, první vznikaly již od 12. století tj. náboženské, poté historické, poslední byly napsané v 14. století. Nejslavnější z nich zahrnují ''Njálsovu ságu'' o epickém krvavém sváru a ''Sága Grónců'' a ''Sága Erika Rudého'', popisující nalezení a osídlení Grónska a [[Vinland]]u (dnes [[Newfoundland a Labrador]]). ''Egilova sága'', ''Sága Laxdæla'', ''Grettisova sága'', ''Sága Gísly'' a ''Gunnlaugs sága ormstungu'' jsou také pozoruhodné a populární Islandské ságy. Souběžně se literatura odvíjela od germánské a norské tradice, a také od zdejších mýtů a hrdinských písní. [1787] => [1788] => Nejslavnějším středověkým islandským spisovatelem a učencem byl [[Snorri Sturluson]], autor ''[[Prozaická Edda|Prozaické Eddy]]''. Za autora ''[[Poetická Edda|Poetické Eddy]]'' byl dlouho považován učenec a zakladatel slavné školy v [[Oddi]] [[Sæmundur Sigfússon]], dnes to ale vědci nepovažují za pravděpodobné. Klíčovým představitelem tzv. [[Skald|skaldské poezie]] byl [[Egill Skallagrímsson]]. Nejvýznamnějším středověkým kronikářem byl [[Ari Þorgilsson|Ari Thorgilsson]]. [1789] => [1790] => Mezi důležité spisy od 15. do 19. století patří posvátná poezie, nejznámější Vášnivé hymny Hallgrímura Péturssona a ''rímur'', rýmovaná epická báseň. Pocházející ze 14. století, ''rímur'' byl populární do 19. století, kdy vývoj nových literárních forem vyprovokoval vlivný národně-romantický spisovatel [[Jónas Hallgrímsson]]. V 16. století se rodí zájem o dějiny a zeměpis ostrova a v 17. století jsou položeny základy vědeckému oboru – nordistice. [[Guðbrandur Þorláksson]] vydal roku 1584 první úplný překlad Bible do islandštiny (tzv. [[Guðbrandsbiblía|Guðbrandova Bible]]). [[Jón Arason]] založil první islandskou tiskárnu, v níž docházelo k tisku reformačních spisků v islandštině, což zabránilo přílivu dánských tisků. Na konci 18. století vznikají první světské tiskárny a objevují se první pokusy o román. V 19. století nastává obrovský rozvoj poezie následován počátky umělecké prózy.[[Soubor:Schriftsteller Halldor Laxness (Kiel 54.706).jpg|vlevo|náhled|[[Halldór Kiljan Laxness|Halldór Laxness]]|266x266pixelů]]Otcem moderní islandské vědy a vzdělanosti byl v 18. století [[Árni Magnússon]]. [[Jónas Hallgrímsson]] byl představitelem [[Romantismus (literatura)|romantismu]] 19. století, autorem mnoha vlasteneckých básní. Od roku 1996 jsou Hallgrímssonovy narozeniny na Islandu oficiálně připomínány jako ''Den islandského jazyka''. Každý rok se 16. listopadu u této příležitosti uděluje ''Cena Jónase Hallgrímssona'' za vynikající přínos k [[Islandský jazyk|islandskému jazyku]]. Prvním velkým moderním spisovatelem byl [[Matthías Jochumsson]], mj. autor textu islandské hymny. Historik, lingvista a sběratel ság [[Jón Sigurðsson]] a bývá označován za "otce národa", den jeho narození je dnes na Islandu státním svátkem. [1791] => [1792] => Počátek 20. století se nese v duchu nových směrů, ale kladen je důraz i na svébytnost islandského státu a jeho tradic. Experimentuje se především v poezii, průlom v próze nastává až v 2. polovině století. [1793] => [1794] => V poslední době Island přinesl mnoho skvělých spisovatelů, z nichž nejznámější je pravděpodobně [[Halldór Kiljan Laxness|Halldór Laxness]], který v roce 1955 obdržel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]] (dosud jako jediný Islanďan získal Nobelovu cenu). Steinn Steinarr byl vlivný modernistický básník na počátku 20. století, který stále zůstává populární. V té době zaznamenal světový ohlas i spisovatel [[Gunnar Gunnarsson]]. [1795] => [[Soubor:Könyvfesztivál - Sigurjón Birgir Sigurdsson (Sjón) 2012 (1).JPG|náhled|[[Sjón]]]] [1796] => V současnosti jsou za hranicemi své vlasti nejznámější spisovatelé [[Sjón]], [[Hallgrímur Helgason]], [[Auður Ava Ólafsdóttir]] nebo [[Gyrðir Elíasson]]. Součástí rozmachu severské detektivky je pak např. [[Arnaldur Indriðason]]{{Citace periodika [1797] => | titul = Famous Authors from Iceland [1798] => | periodikum = Ranker [1799] => | jazyk = en [1800] => | url = https://www.ranker.com/list/famous-authors-from-iceland/reference [1801] => | datum přístupu = 2018-11-12 [1802] => }} nebo [[Yrsa Sigurðardóttir]]. [1803] => [1804] => Islanďané jsou vášniví čtenáři, s nejvyšším počtem knihkupectví na obyvatele na světě. Přes jeho velikost Island importuje a překládá více mezinárodní literatury než jakýkoliv jiný národ. Island má také nejvyšší počet knih a časopisů na obyvatele{{Citace elektronického periodika [1805] => | titul = Iceland [1806] => | periodikum = U.S. Department of State [1807] => | url = https://2009-2017.state.gov/r/pa/ei/bgn/3396.htm [1808] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1809] => }} a okolo 10 % obyvatel alespoň jednou za život publikuje knihu. [1810] => [1811] => Většina knih na Islandu se prodává mezi koncem září a začátkem října. Tento časový úsek je znám jako ''Jolabokaflod'', Vánoční záplava knih. Záplava začíná tím, že Islandská asociace vydavatelů distribuuje ''Bokatidindi'', katalog všech nových publikací, zdarma do každé islandské domácnosti. [1812] => [1813] => === Výtvarné umění === [1814] => [[Soubor:Thorarinn thingvellir.jpg|vlevo|náhled|Obraz [[Þórarinn Þorláksson|Þórarinna Þorlákssona]]]] [1815] => Výrazné ztvárnění islandské krajiny jejími malíři lze spojit s nacionalismem a [[Dějiny Islandu|hnutím za nezávislost]], které bylo v polovině 19. století velmi aktivní. [1816] => [[Soubor:ListasafnRikisins11.JPG|náhled|[[Islandská národní galerie]]]] [1817] => Počátky moderní islandské malby jsou spojovány s dílem [[Þórarinn Þorláksson|Þórarinna Þorlákssona]], který se po formálním uměleckém výcviku v 90. letech 19. století v [[Kodaň|Kodani]] vrátil na Island, aby maloval a vystavoval svá díla, téměř výhradně zobrazující islandskou krajinu, od roku 1900 do své smrti v roce 1924. V té době studovalo na Královské dánské akademii výtvarných umění několik dalších islandských umělců a umělkyň, včetně [[Ásgrímur Jónsson|Ásgrímura Jónssona]], který společně s Þórarinnem zobrazil islandskou krajinu v romantickém naturalistickém stylu. Ostatní krajináři rychle následovali stopy Þórarinna a Ásgrímura. Patřily mezi ně [[Jóhannes Sveinsson Kjarval]] a [[Júlíana Sveinsdóttirová]]. Zejména Kjarval je známý novými technikami při aplikaci barvy, které vyvinul při úsilí o vykreslení charakteristické [[Extruzivní hornina|vulkanické horniny]], která dominuje islandskému prostředí. Expresionistický malíř [[Einar Hákonarson]] je považován za osobu, která přivedla figuru zpět do islandského malířství. Konceptualismus rozvíjel [[Olafur Eliasson]], [[pop-art]] umělec zvaný [[Erró]]. [1818] => [1819] => V posledních letech se umělecká činnost znásobila a islandská umělecká scéna se stala dějištěm mnoha velkých projektů a výstav. Umělecký prostor galerie Kling og Bang je významnou součástí trendu samoorganizovaných prostor, výstav a projektů.{{Citace elektronického periodika [1820] => | titul = Kling&Bang [1821] => | periodikum = this.is [1822] => | url = http://this.is/klingogbang/text.php?lang=en [1823] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1824] => }} Muzeum živého umění, Městské muzeum umění v Reykjavíku, Muzeum umění v Reykjavíku a [[Islandská národní galerie]] jsou většími, zavedenějšími institucemi. [1825] => [1826] => === Film === [1827] => [[Soubor:Baltasar Kormakur.jpg|náhled|[[Baltasar Kormákur]]]] [1828] => Island má význačný filmový průmysl. Asi nejpopulárnější islandský film je [[komedie]] ''101 Reykjavík'' (u nás uváděný pod názvem ''S milenkou mé matky'') z roku [[2000]] režírovaný [[Baltasar Kormákur|Baltasarem Kormákurem]].{{Citace elektronického periodika [1829] => | titul = Jak se zaplést s milenkou mé matky [1830] => | periodikum = iDNES.cz [1831] => | url = https://kultura.zpravy.idnes.cz/jak-se-zaplest-s-milenkou-me-matky-dri-/filmvideo.aspx?c=A010314_215955_filmvideo_brt [1832] => | datum vydání = 2001-03-19 [1833] => | datum přístupu = 2018-11-12 [1834] => }} Jeho film ''[[Severní blata]]'', natočený podle předlohy Arnaldura Indriðasona, vyhrál na [[Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary|Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech]] v roce [[2007]].{{Citace periodika [1835] => | titul = Karlovy Vary znají vítěze: islandský film Severní blata [1836] => | periodikum = Deník.cz [1837] => | datum = 2007-07-07 [1838] => | jazyk = cs [1839] => | url = https://www.denik.cz/umeni/aktualne463285.html [1840] => | datum přístupu = 2018-11-12 [1841] => }} [[Friðrik Þór Friðriksson]] se v roce 1991 dočkal nominace na [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film]], a to za snímek ''Děti přírody.'' Šlo o první islandskou nominaci na tuto cenu v historii.{{Citace elektronického periodika [1842] => | titul = The 64th Academy Awards {{!}} 1992 [1843] => | periodikum = Oscars.org {{!}} Academy of Motion Picture Arts and Sciences [1844] => | url = https://www.oscars.org/oscars/ceremonies/1992 [1845] => | jazyk = en [1846] => | datum přístupu = 2021-02-18 [1847] => }} Snímek představuje příběh starého muže, který není schopen nadále provozovat svou farmu. Poté, co není vítán v domě své dcery a tchána ve městě, je umístěn v domově pro seniory. Tam potkává starou přítelkyni ze svého mládí a oba začínají společně putovat divočinou Islandu, aby společně zemřeli. [1848] => [1849] => Písničkářka [[Björk]] získala mezinárodní uznání za hlavní roli v dánském hudebním dramatu ''[[Tanec v temnotách|Dancer in the Dark]]'' režiséra [[Lars von Trier|Larse von Triera]], ve kterém hraje Selmu Ježkovou, tovární dělnici, která se snaží zaplatit za operaci očí svého syna. Film měl premiéru na filmovém festivalu v Cannes 2000, kde získala cenu za nejlepší herečku. Film také pomohl Björk k nominacím za nejlepší píseň na [[73. ročník udílení Oscarů|73. ročníku Oscarů]], s písní ''Viděl jsem to všechno'' a [[Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon (drama)|Zlatý glóbus za nejlepší herečku ve filmu - drama]].{{Citace elektronického periodika [1850] => | titul = Björk [1851] => | periodikum = Biography [1852] => | url = https://www.biography.com/musician/bjork [1853] => | jazyk = en-us [1854] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1855] => }} [1856] => [1857] => Guðrún S. Gísladóttir, Islanďan, hrál jednu z hlavních rolí ve filmu ruského režiséra [[Andrej Tarkovskij|Andreje Tarkovského]] ''[[Oběť (film, 1986)|Oběť]]'' (1986). Anita Briem, známá pro své účinkování v [[Showtime|Showtime's]] [[Tudorovci (seriál)|''The Tudors'']], je také Islanďanka. Briem hrála ve filmu [[Cesta do středu Země (film, 2008)|''Cesta do středu Země'']] (2008), který natáčel scény na Islandu. Z velké části se na Islandu odehrává film [[James Bond|Jamese Bonda]] ''[[Dnes neumírej]]'' (2002). Film [[Christopher Nolan|Christophera Nolana]] ''[[Interstellar]]'' (2014) byl také natočen na Islandu (některé jeho scény), stejně jako [[Prometheus (film)|Prometheus]] od [[Ridley Scott|Ridleyho Scotta]] (2012). [1858] => [1859] => Ve světě se proslavil islandský dětský seriál ''[[LazyTown]]'', který pak proslavil například tvůrce celého pořadu [[Magnús Scheving|Magnúse Schevinga]], islandského herce [[Stefán Karl Stefánson|Stefána Karla Stefánssona]] nebo zpěváka úvodní písně [[Jón Jósep Snæbjörnsson|Jóna Jósepa Snæbjörnssona]]. Stal se velmi oblíbeným programem pro děti i dospělé a je uváděn ve více než 100 zemích, včetně Ameriky, Velké Británie a Švédska.{{Citace elektronického periodika [1860] => | titul = TLS - Times Literary Supplement [1861] => | periodikum = TLS [1862] => | url = https://www.the-tls.co.uk/ [1863] => | jazyk = en-GB [1864] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1865] => }} Studia ''LazyTown'' se nacházejí v [[Garðabær]]u. Televizní kriminální seriál z roku 2015 Trapped byl vysílán ve Velké Británii na BBC4 v únoru a březnu 2016, podle kritiků a podle Guardianu je to „nejpravděpodobnější televizní hit roku“.{{Citace elektronického periodika [1866] => | titul = Trapped, unlikeliest TV hit of the year, draws to a close [1867] => | periodikum = the Guardian [1868] => | url = http://www.theguardian.com/tv-and-radio/2016/mar/11/trapped-unlikeliest-tv-hit-of-the-year-draws-to-a-close [1869] => | datum vydání = 2016-03-11 [1870] => | jazyk = en [1871] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1872] => }} V Hollywoodu se prosadili [[Hera Hilmar]]ová, která zazářila například ve [[steampunk]]ovém sci-fi snímku ''[[Smrtelné stroje (film)|Smrtelné stroje]],'' [[Gunnar Hansen]], jehož proslavila role [[Kanibalismus|kanibala]] [[Leatherface]] v [[horor]]u ''[[Texaský masakr motorovou pilou (film, 1974)|Texaský masakr motorovou pilou]],'' nebo [[Anita Briemová]] známá ze seriálu ''[[Tudorovci (seriál)|Tudorovci]]'', kde ztvárnila [[Jana Seymourová|Janu Seymourovou]]. [1873] => [1874] => === Média === [1875] => Největšími islandskými televizními stanicemi jsou státní Sjónvarpið a soukromá Stöð 2 a SkjárEinn. Menší stanice existují, mnoho z nich je lokálních. Rozhlas je vysílán po celé zemi, včetně některých částí vnitrozemí. Hlavní rozhlasové stanice jsou Rás 1, Rás 2, X-ið 977, Bylgjan a FM957. Noviny jsou ''Morgunblaðið'' a ''Fréttablaðið.'' Nejoblíbenějšími weby jsou zpravodajské weby Vísir a Mbl.is.{{Citace elektronického periodika [1876] => | titul = Hver er mest sótta heimasíðan á veraldarvefnum? [1877] => | periodikum = Vísindavefurinn [1878] => | url = http://www.visindavefur.is/svar.php?id=5456 [1879] => | jazyk = is [1880] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1881] => }} [1882] => [1883] => Dne 17. června 2010 parlament schválil větší ochranu svobody projevu a identity novinářů a jejich informátorů - nejsilnější zákon na ochranu novinářů na světě.{{Citace elektronické monografie [1884] => | příjmení = External [1885] => | titul = Iceland passes law on press freedom and protection {{!}} IceNews - Daily News [1886] => | url = https://www.icenews.is/2010/06/17/iceland-passes-law-on-press-freedom-and-protection/ [1887] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1888] => | jazyk = en-US [1889] => }} Podle zprávy [[Freedom House]] z roku 2011 je Island jednou z nejlépe hodnocených zemí v oblasti svobody tisku. [1890] => [1891] => CCP Games, vývojáři uznávaných počítačových her ''EVE Online'' a ''Dust 514'', mají sídlo v Reykjavíku. CCP Games hostí třetí nejlidnatější multiplayerovou online hru na světě, které má také největší celkovou herní plochu. [1892] => [1893] => Island má vysoce rozvinutou [[Kyberkultura|kyberkulturu]], přičemž přibližně 95% populace má přístup k internetu, což je nejvyšší podíl na světě. Island se umístil na 12. místě v indexu připravenosti sítí 2009–2010 [[Světové ekonomické fórum|Světového ekonomického fóra]], který měří schopnost země konkurenceschopně využívat komunikační technologie.{{Citace elektronického periodika [1894] => | titul = Wayback Machine [1895] => | periodikum = web.archive.org [1896] => | url = https://members.weforum.org/pdf/GITR10/TheNetworkedReadinessIndexRankings.pdf [1897] => | datum vydání = 2011-07-28 [1898] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1899] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110728174448/https://members.weforum.org/pdf/GITR10/TheNetworkedReadinessIndexRankings.pdf [1900] => | datum archivace = 2011-07-28 [1901] => }} [[Mezinárodní telekomunikační unie]] Organizace spojených národů řadí zemi na třetí místo ve vývoji informačních a komunikačních technologií a v letech 2008 až 2010 se posunula o čtyři místa výše. V únoru 2013 země (ministerstvo vnitra) zkoumala možné metody ochrany dětí v souvislosti s internetovou pornografií a tvrdila, že pornografie online je pro děti hrozbou, protože podporuje zneužívání dětí. Kritici vyjádřili obavy, že je nemožné zablokovat přístup k pornografii bez ohrožení svobody projevu.{{Citace elektronického periodika [1902] => | příjmení = CNN [1903] => | jméno = By Doug Gross [1904] => | titul = Iceland wants to ban Internet porn [1905] => | periodikum = CNN [1906] => | url = https://www.cnn.com/2013/02/15/tech/web/porn-ban-iceland/index.html [1907] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1908] => }}{{Citace elektronického periodika [1909] => | titul = Ekkert frumvarp um klám fram komið! - Vísir [1910] => | periodikum = visir.is [1911] => | url = https://www.visir.is/g/2013957275d [1912] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1913] => }}{{Citace elektronického periodika [1914] => | příjmení = Jónasson [1915] => | jméno = Ögmundur [1916] => | titul = Að trúa á netið - Vísir [1917] => | periodikum = visir.is [1918] => | url = https://www.visir.is/g/2013957413d [1919] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1920] => }} [1921] => [1922] => === Hudba === [1923] => [[Soubor:Björk - Hurricane Festival.jpg|náhled|[[Björk]]]]Hodně islandské hudby souvisí se severskou hudbou a zahrnuje [[Lidová hudba|lidovou]] a [[Pop music|popovou]] tradici. Pozoruhodné islandské hudební počiny zahrnují středověkou hudební skupinu Voces Thules, alternativní a indie rockové skupiny jako [[The Sugarcubes]], [[Sóley]] a [[Of Monsters and Men]], jazz fusion band Mezzoforte, popové zpěváky jako Hafdís Huld, [[Emilíana Torrini]], jež se proslavila písní v jednom z dílů filmové trilogie ''Pán prstenů,'' a [[Björk]], sólové baladické zpěváky jako Bubbi Morthens a [[post-rock]]ové kapely jako Amiina a [[Sigur Rós]]. Nezávislá hudba je na Islandu silně populární, s kapelami jako [[múm]] a sólovými umělci. [1924] => [1925] => Tradiční islandská hudba je silně náboženská. Hymny, náboženské i sekulární, jsou obzvláště dobře rozvinutou formou hudby kvůli nedostatku hudebních nástrojů po většinu historie Islandu. Hallgrímur Pétursson napsal v 17. století mnoho protestantských hymnů. Islandská hudba byla modernizována v 19. století, kdy Magnús Stephensen přinesl varhany, po nichž následovaly [[Harmonium|harmonia]]. Dalšími důležitými tradicemi islandské hudby jsou epické aliterační a rýmované balady zvané ''rímur''. ''Rímur'' jsou epické příběhy, obvykle [[a cappella]], které lze vysledovat až ke [[skald]]ické poezii pomocí složitých metafor a propracovaných schémat rýmů. Nejznámějším rímurským básníkem 19. století byl Sigurður Breiðfjörð (1798–1846). Moderní revitalizace tradice začala v roce 1929 vytvořením Iðunn. [1926] => [[Soubor:Hildur Guðnadóttir.jpg|vlevo|náhled|180x180pixelů|[[Hildur Guðnadóttirová]]]] [1927] => K nejznámějším klasickým skladatelům na Islandu patří Daníel Bjarnason a Anna S. Valorvaldsdóttir (Anna Thorvaldsdottir), kteří v roce 2012 obdrželi hudební cenu Severské rady a v roce 2015 byli vybráni jako [[Newyorská filharmonie|New York Philharmonic]] Kravis Emerging Composer, což je čest, která zahrnuje 50 000$ peněžní odměnu a provizi za napsání skladby pro orchestr.{{Citace elektronické monografie [1928] => | příjmení = Cooper [1929] => | jméno = Michael [1930] => | titul = ArtsBeat [1931] => | url = https://artsbeat.blogs.nytimes.com/2015/06/05/philharmonic-chooses-anna-thorvaldsdottir-for-emerging-composer-porgram/ [1932] => | datum vydání = 2015-06-05 [1933] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1934] => | jazyk = en-US [1935] => }} Také lze vzpomenout dirigenta a klavíristu [[Vladimir Ashkenazy|Vladimira Ashkenazyho]], jenž má mj. islandské občanství a v minulosti vedl i Českou filharmonii. V oblasti hudby filmové na sebe výrazně upozornili [[Jóhann Jóhannsson]], autor hudby k filmům ''[[Sicario: Nájemný vrah|Sicario]]'' či ''[[Teorie všeho (film)|Teorie všeho]]'', nebo [[Hildur Guðnadóttirová]], původně [[Violoncello|čelistka]], která napsala hudbu k filmu ''[[Joker (film, 2019)|Joker]]'', za niž získala [[Oscar]]a i [[Zlatý glóbus]], či k seriálu [[HBO]] ''[[Černobyl (seriál, 2019)|Černobyl]]'', za niž získala cenu [[Cena Emmy|Emmy]] či [[Filmová cena Britské akademie|BAFTA]]. [1936] => [1937] => [[Národní hymna|Národní hymnou]] Islandu je ''[[Islandská hymna|Lofsöngur]]'', kterou napsal [[Matthías Jochumsson]], s hudbou [[Sveinbjörn Sveinbjörnsson|Sveinbjörna Sveinbjörnssona]].{{Citace elektronického periodika [1938] => | titul = The Icelandic National Anthem [1939] => | periodikum = www.musik.is [1940] => | url = http://www.musik.is/Lof/E/lofe.html [1941] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1942] => }} Píseň je také známa pod názvem ''Ó Guð vors lands'' (''Bože naší země''). Píseň vznikla v roce [[1847]] u příležitosti oslav tisíciletého výročí osídlení ostrova. Za hymnu byla píseň přijata v roce [[1944]]. Píseň má tři sloky, ale jako hymna slouží pouze první sloka. [1943] => [1944] => === Kuchyně === [1945] => {{podrobně|Islandská kuchyně}} [1946] => [[Soubor:Thorramatur.jpg|náhled|Thorramatur]] [1947] => [1948] => Většina islandské kuchyně je založená na rybách, [[Skopové maso|skopovém masu]] a [[Mléčný výrobek|mléčných výrobcích]], s téměř žádným použitím bylinek a nebo koření. Kvůli islandskému podnebí ovoce a zelenina nejsou obvykle v tradičních jídlech výrazně zastoupeny, ačkoli používání skleníků je učinilo běžnějšími v současném jídle. Þorramatur je výběr tradiční kuchyně skládající se z mnoha pokrmů a obvykle se konzumuje kolem měsíce Þorri, který začíná první pátek po 19. lednu. Tradiční jídla také zahrnují [[skyr]] (sýr podobný jogurtu), hákarl (pro turisty dovážený fermentovaný žralok), fermentovaný beran, ovčí hlavy a typ prejtu, Flatkaka (plochý chléb), sušené ryby a tmavý žitný chléb tradičně pečené v zemi v geotermálních oblastech.{{Citace elektronického periodika [1949] => | titul = The Ultimate Guide to Icelandic Delicacies [1950] => | periodikum = travelade.com [1951] => | url = https://travelade.com/iceland/stories/the-ultimate-guide-to-icelandic-delicacies-part-one [1952] => | jazyk = en [1953] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1954] => }} Skyr obsahuje 12 % [[Bílkovina|proteinů]], 3 % [[Sacharidy|sacharidů]], 0,5 % [[Tuky|tuku]] a hodně [[vápník]]u. [[Papuchalk]] je považován za místní specialitu, která je často připravovaná grilováním. [1955] => [1956] => Snídaně se obvykle skládá z palačinek, cereálií, ovoce a kávy, zatímco oběd může být ve formě [[Švédský stůl|švédského stolu]]. Hlavní jídlo dne je pro většinu Islanďanů večeře, která obvykle zahrnuje ryby nebo skopové maso jako hlavní chod. Mořské plody jsou ústředním bodem většiny islandských jídel, zejména tresky a [[Treska skvrnitá|tresky skvrnité]], ale také [[losos]]a, [[Sleď|sledě]] a halibuta. Často se připravují různými způsoby, ať už uzením, nakládáním, vařením nebo sušením. Jehněčí je zdaleka nejběžnějším masem a bývá buď uzené (známé jako ''hangikjöt''), nebo konzervované solí (''saltkjöt''). Mnoho starších pokrmů využívá každou část ovce, například ''slátur'', který se skládá z vnitřností (vnitřních orgánů a vnitřností) mletých společně s krví a podávaných v ovčím žaludku. Kromě toho jsou převažujícími přílohami vařené nebo šťouchané brambory, nakládané zelí, zelené fazole a žitný chléb. [1957] => [1958] => Káva je na Islandu populárním nápojem - země se v roce 2016 umístila na třetím místě v žebříčku její konzumace na osobu.{{Citace periodika [1959] => | titul = Coffee: Who grows, drinks and pays the most? [1960] => | periodikum = BBC News [1961] => | datum vydání = 2018-04-13 [1962] => | jazyk = en-GB [1963] => | url = https://www.bbc.com/news/business-43742686 [1964] => | datum přístupu = 2021-03-23 [1965] => }} Pije se u snídaně, po hlavních jídlech a s lehkým občerstvením v polovině odpoledne. [[Coca-Cola]] je také široce konzumovaná do té míry, že se říká, že země má jednu z nejvyšších úrovní spotřeby na obyvatele na světě. [1966] => [1967] => Islandský charakteristický alhokolový nápoj je ''brennivín'' (doslova "spálené tj. destilované víno"), který má podobné aroma jako [[Aquavit|akvavitská]] varianta skandinávského brännvinu. Jedná se o druh pálenky vyrobené z destilovaných brambor a ochucené [[Kmín kořenný|kmínem]] nebo angelikou. Jeho síla mu vynesla přezdívku ''svarti dauði'' („Černá smrt“). Moderní lihovary na Islandu produkují [[Vodka|vodku]] (Reyka), [[gin]] (Ísafold), [[Mechy|mechovou]] pálenku (Fjallagrasa) a [[Bříza|březovou]] pálenku a [[likér]] (Birkir a Björk) z lihovaru Foss. Martin Miller na ostrově míchá islandskou vodu s anglickým destilovaným ginem. Silné pivo bylo zakázáno až do roku 1989, takže se stala populární ''bjórlíki'', směs legálního [[Pivo plzeňského typu|plzeňského piva]] s nízkým obsahem alkoholu a vodky. Islandské pivovary nyní vyrábějí několik silných piv. [1968] => [1969] => === Sport === [1970] => Sport je důležitou součástí islandské kultury - populace je obecně docela aktivní.{{Fakt/dne|20210323195447|}} Hlavním tradičním sportem na Islandu je [[Glíma]], forma [[Zápas|boje]], u níž se předpokládá, že pochází ze středověku. V posledních letech si Island připisuje úspěchy z poměrně mladého avšak Islandem velmi oblíbeného sportu, který nese název [[Teamgym]]. Na mistrovství Evropy v Portugalsku v roce 2021 získal ženský tým zlatou medaili, jejich úspěch ocenil samotný prezident [[Guðni Thorlacius Jóhannesson]]. [[TeamGym]] se začíná měnit v jeden z národních sportů. [1971] => [[Soubor:Iceland's Olympic Handball Team, Beijing 2008.jpg|náhled|Islandský národní házenkářský tým slaví roku 2008 stříbrné olympijské medaile]] [1972] => Populární sporty také zahrnují [[fotbal]], atletika, [[házená]] a [[basketbal]]. Házená se často označuje jako národní sport. Islandští házenkáři patří k nejlepším na světě – [[islandská mužská házenkářská reprezentace|národní tým mužů]] získal stříbro na [[Házená na Letních olympijských hrách 2008|Letních olympijských hrách 2008]]{{Citace elektronické monografie [1973] => | příjmení = Krastev [1974] => | jméno = Todor [1975] => | titul = Men Handball Olympic Games 2008 Beijing (CHN) [1976] => | url = http://www.todor66.com/handball/Olympic/Men_2008.html [1977] => | vydavatel = [https://www.facebook.com/todor.krastev.182 Todor Krastev] [1978] => | datum vydání = 2008-08-24 [1979] => | datum aktualizace = 2017-04-01 [1980] => | datum přístupu = 2017-04-14 [1981] => | jazyk = en [1982] => }} a bronz na [[Mistrovství Evropy v házené mužů 2010|mistrovství Evropy v roce 2010]]{{Citace elektronické monografie [1983] => | titul = Mistrovství Evropy házenkářů 2010 [1984] => | url = http://sport.idnes.cz/hazena.aspx?y=hazena/mistrovstvi-evropy-hazenkaru-2010-historie.htm [1985] => | vydavatel = [http://sport.idnes.cz/ iDNES.cz/Sport] [1986] => | datum vydání = 2010-01-30 [1987] => | datum přístupu = 2017-04-14 [1988] => | jazyk = cs [1989] => }}. [[Islandská fotbalová reprezentace]] se poprvé v roce [[2016]] kvalifikovala na [[Mistrovství Evropy ve fotbale]]. V základní skupině skončili s remízou proti vítězům z [[Portugalská fotbalová reprezentace|Portugalska]] a v 16. kole porazili [[Anglická fotbalová reprezentace|Anglii]] 2–1 s góly [[Ragnar Sigurðsson|Ragnara Sigurðssona]] a [[Kolbeinn Sigþórsson|Kolbeinna Sigþórssona]]. Ve čtvrtfinále pak podlehli hostitelům a pozdějším finalistům [[Francouzská fotbalová reprezentace|Francii]].{{Citace elektronického periodika [1990] => | titul = A 2016 football moment to remember: Iceland light up Euro 2016 [1991] => | periodikum = the Guardian [1992] => | url = http://www.theguardian.com/football/2016/dec/29/2016-football-moment-to-remember-iceland-euro-2016 [1993] => | datum vydání = 2016-12-29 [1994] => | jazyk = en [1995] => | datum přístupu = 2021-03-24 [1996] => }} V návaznosti na to debutoval Island na [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|mistrovství světa ve fotbale v roce 2018]]. Pro evropské i světové mistrovství je Island dosud nejmenším kvalifikovaným národem z hlediska počtu obyvatel. Islanďanky jsou dobré ve fotbale v porovnání s počtem obyvatel země. Ke známým islandským fotbalistům patří [[Eiður Guðjohnsen]], vítěz [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů UEFA]] s týmem [[FC Barcelona]]. [1997] => [1998] => Island je také nejmenší země, která se kdy kvalifikovala na [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů|Mistrovství Evropy v basketbalu]]. Stalo se tak v roce 2015 a v roce 2017. [1999] => [2000] => Island má výborné podmínky pro [[lyžování]], [[Rybolov|rybaření]], [[snowboarding]], lezení na ledu a [[horolezectví]], ačkoli [[alpinismus]] a turistika jsou preferovány širokou veřejností. Island je také jednou z nejlepších destinací pro skialpinismus a [[telemarkové lyžování]], hlavním centrem této aktivity je poloostrov Troll na severním Islandu. Přestože je prostředí země pro golf obecně nevhodné, na celém ostrově je mnoho golfových hřišť a na Islandu hraje golf větší procento lidí než ve Skotsku, kde je více než 17 000 registrovaných golfistů z přibližně 300 000 lidí. Na Islandu se každoročně koná mezinárodní golfový turnaj známý jako Arctic Open, který se během letního slunovratu koná v noci v golfovém klubu Akureyri. Island vyhrál devět titulů, včetně čtyř Magnús Ver Magnússon a Jón Páll Sigmarsson a naposledy Hafþór Júlíus Björnsson v roce 2018, což je druhý největší počet titulů ze všech zemí, na soutěži [[World’s Strongest Man]]. [2001] => [2002] => Island je také jednou z nejlepších zemí v oceánském veslování. Islandský badatel a vytrvalostní sportovec Fiann Paul je držitelem nejvyššího počtu výkonnostních [[Guinnessova kniha rekordů|''Guinnessových rekordů'']] v jedné atletické disciplíně. Zatím (rok 2020) je první a jedinou osobou, která dokončila Grand Slam Ocean Explorers (provádění plaveb v otevřených vodách v každém z pěti oceánů pomocí plavidel poháněných člověkem) a byl zapsán do [[Guinnessova kniha rekordů|''Guinnessovy knihy rekordů'']] jako člověk, který nejrychleji proplul čtyři oceány (Atlantský, Indický, Tichý a Severní ledový) v plavidle poháněném člověkem. Do roku 2020 dosáhl celkem 41 rekordů, včetně 33 zapsaných do ''Guinnessovy knihy rekordů'', založených na výkonu.{{Citace elektronického periodika [2003] => | příjmení = Boyd [2004] => | jméno = Marc [2005] => | příjmení2 = Native [2006] => | jméno2 = ContributorCalifornia [2007] => | příjmení3 = Educator [2008] => | titul = Team Uniting Nations On Pace To Shatter A World Record In Rowing [2009] => | periodikum = HuffPost [2010] => | url = https://www.huffpost.com/entry/team-uniting-nations-on-p_b_10930774 [2011] => | datum vydání = 2016-07-12 [2012] => | jazyk = en [2013] => | datum přístupu = 2021-03-24 [2014] => }}{{Citace elektronické monografie [2015] => | titul = Men's Journal [2016] => | url = https://www.mensjournal.com/adventure/speaking-with-the-men-of-the-record-breaking-polar-row-expedition-w501659/ [2017] => | datum vydání = 2017-09-08 [2018] => | datum přístupu = 2021-03-24 [2019] => | jazyk = en-US [2020] => }}{{Citace elektronického periodika [2021] => | příjmení = http://www.washingtontimes.com [2022] => | jméno = The Washington Times [2023] => | titul = ‘Polar Row’ exploration team smashes world records in icy north [2024] => | periodikum = The Washington Times [2025] => | url = https://www.washingtontimes.com/news/2017/aug/8/polar-row-exploration-team-smashes-world-records-i/ [2026] => | jazyk = en-US [2027] => | datum přístupu = 2021-03-24 [2028] => }}{{Citace elektronického periodika [2029] => | titul = Impossible Row team achieve first ever row across the Drake Passage [2030] => | periodikum = Guinness World Records [2031] => | url = https://www.guinnessworldrecords.com/news/2019/12/impossible-row-team-achieve-first-ever-row-across-the-drake-passage-604720 [2032] => | datum vydání = 2019-12-27 [2033] => | jazyk = en-GB [2034] => | datum přístupu = 2021-03-24 [2035] => }} [2036] => [2037] => Plavání a tenis jsou na Islandu také populární. Geotermálně vyhřívané venkovní bazény jsou velmi rozšířené a kurzy plavání jsou povinnou součástí národních osnov. [[Jezdectví|Jízda na koni]], která byla historicky nejrozšířenější formou dopravy na ostrově, zůstává běžným koníčkem mnoha Islanďanů. [2038] => [2039] => Nejstarší sportovní asociací na Islandu je střelecká asociace v Reykjavíku, založená v roce 1867. Střelba z pušek se stala velmi populární v 19. století díky podpoře politiků a nacionalistů, kteří usilovali o islandskou nezávislost. Dodnes zůstává významnou zábavou.{{Citace elektronického periodika [2040] => | titul = Um Félagiđ [2041] => | periodikum = web.archive.org [2042] => | url = http://sr.is/Stofnun_og_saga_SR.htm [2043] => | datum vydání = 2007-10-13 [2044] => | datum přístupu = 2021-03-24 [2045] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071013013843/http://sr.is/Stofnun_og_saga_SR.htm [2046] => | datum archivace = 2007-10-13 [2047] => }} [2048] => [2049] => Island také dal světu mnoho šachových mistrů a hostil historické mistrovství světa v šachu roku 1972 v Reykjavíku během vrcholící studené války. Od roku 2008 odsud pocházelo devět šachových velmistrů, což je značný počet vzhledem k malé populaci. [[Bridž]] je také populární, Island se účastní řady mezinárodních turnajů. Island vyhrál v roce 1991 mistrovství světa v bridži (the Bermuda Bowl) v japonské Jokohamě a v roce 1950 obsadil druhé místo (se Švédskem) v bermudském Hamiltonu. [2050] => [2051] => === Slavnosti a tradice === [2052] => Obyvatelé Islandu rádi oslavují, pokud možno venku. [2053] => [2054] => ==== Únor ==== [2055] => Karneval: [2056] => [2057] => K tzv. růžovému pondělí (bolludagur) patří jedení kulatých dezertů zvaných eclair, plněných krémem. [2058] => [2059] => Na masopustní úterý (sprengidagur) se zde obvykle podává jehněčí s hráškem. [2060] => [2061] => Na popeleční středu (öskudagur) se děti strojí do krojů a koledují sladkosti a peníze. [2062] => [2063] => ==== Duben ==== [2064] => Třetí dubnový čtvrtek se slaví začátek léta pouličními slavnostmi [2065] => [2066] => ==== Květen ==== [2067] => Každý rok se v květnu koná Reykjavík Arts Festival (festival umění), při kterém vystupují nejen místní ale i zahraniční umělci. V posledních letech tento festival začali pořádat i jiné islandské obce. [2068] => [2069] => ==== Červen ==== [2070] => 3. června se zde slaví Den námořníků, který pořádá většina rybářských obcí, a při kterém se koná mnoho kulturních akcí a sportovních soutěží. [2071] => [2072] => 17. června se slaví Den vyhlášení nezávislosti. Oficiální část oslav probíhá na náměstí Austurvöllur v Reykjavíku, kde prezident položí věnec na památník Jóna Sigurdssona. Následně se koná velký pouliční festival s hudebními skupinami a stánky. [2073] => [2074] => Konec měsíce završuje čtyřdenní jazzový festival v Egilstađiru, na který se sjíždí interpreti z celé Skandinávie [2075] => [2076] => ==== Srpen ==== [2077] => První pondělí v srpnu se slaví Den řemeslníků, nebo také nazývaný Den obchodníků. Tento volný den se využívá hlavně pro výlety do přírody. Na ostrově Heimaey se ve stejný den koná národní svátek s rockovými koncerty a ohňostroji. [2078] => [2079] => Počátkem srpna se v ulicích pořádá průvod Gaypride, doprovázený pestrými barvami. [2080] => [2081] => Třetí víkend se koná Reykjavík-Marathon, po kterém následuje Kulturní noc s hudbou, literaturou a výstavami kdy je vše co se týká kultury zdarma. Po kulturní noci následuje ohňostroj. [2082] => [2083] => ==== Září ==== [2084] => V září se ve vrchovině koná slavnost Shánění ovcí, kdy sedláci na koních shánějí ovce do předem postavených ohrad (réttur) v obcích, kde se ovce následně třídí. Na konci únavné práce se koná slavnost se zpěvem, tancem a jídlem. [2085] => [2086] => ==== Říjen ==== [2087] => V Reykjavíku se koná filmový festival, kde se promítají zahraniční i islandské filmy. [2088] => [2089] => V říjnu se zde také koná Iceland Airwawes Festival, což je alternativní festival převážně islandských hudebních skupin. [2090] => [2091] => ==== Vánoce ==== [2092] => Na Vánoce se podle tradice má nosit nový oděv, jinak prý sní onoho člověka „vánoční kočka“. [2093] => [2094] => Tradičním vánočním jídlem je zde Hangikjöt, neboli uzený plátek skopového, jehněčího, nebo dokonce koňského masa, podávaný s bramborami a bešamelovou omáčkou. [2095] => [2096] => === Státní svátky === [2097] => * [[1. leden]] – [[Nový rok]] [2098] => * [[6. leden]] – [[Epifanie]] [2099] => * [[19. leden]] – den manželů [2100] => * [[18. únor]] – den žen [2101] => * [[1. květen]] – [[Svátek práce]] [2102] => * [[13. květen]] – den matek [2103] => * [[3. červen]] – den námořníků [2104] => * [[17. červen]] – den vyhlášení nezávislosti [2105] => * [[1. srpen]] – první pondělí v srpnu – Den řemeslníků [2106] => * [[16. listopad]] – den islandštiny [2107] => * [[1. prosinec]] – vznik vlády [2108] => * [[24. prosinec|24.]] až [[26. prosinec]] – [[Vánoce]] [2109] => * [[31. prosinec]] – Silvestrovské oslavy [2110] => [2111] => == Odkazy == [2112] => [2113] => === Reference === [2114] => [2115] => [2116] => === Literatura === [2117] => * {{Citace monografie [2118] => | příjmení = Kadečková [2119] => | jméno = Helena [2120] => | rok = 2009 [2121] => | titul = Dějiny Islandu [2122] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [2123] => | místo = Praha [2124] => | stránky = [2125] => | poznámka = [2126] => | isbn = 978-80-7106-343-8 [2127] => }} [2128] => [2129] => === Související články === [2130] => * [[Fjallkona]] [2131] => * [[Island na letních olympijských hrách]] [2132] => * [[Island na zimních olympijských hrách]] [2133] => [2134] => === Externí odkazy === [2135] => {{Namluvený článek|Island_-_namluvený_článek.ogg|[[8. květen|8. května]] [[2017]]}} [2136] => * {{Commonscat}} [2137] => * {{Wikislovník|heslo=Island}} [2138] => * [https://web.archive.org/web/20100724104957/http://www.life.com/image/first/in-gallery/45881/incredible-iceland-fire-and-ice Incredible Iceland: Fire and Ice] - prezentace od [[Life (časopis)|časopisu ''Life'']] [2139] => * [https://www.youtube.com/watch?v=rt_e1d7ZBAk Pohled fotografa na Island] - dokument vytvořený Prairie Public Television [2140] => * [https://archives-manuscripts.dartmouth.edu/repositories/2/resources/1052 Arason Steingrimur Writings on Iceland] - Dartmouth College Library [2141] => * [https://visiticeland.com/ Visit Iceland] - oficiální islandské turistické sdružení [2142] => * [https://visiticeland.com/ Brána na Island] [2143] => * [https://web.archive.org/web/20090208022139/http://www.iceland.org/ Islandské vládní informační centrum a islandská velvyslanectví] [2144] => * [https://www.government.is/ Vládní úřady Islandu] [2145] => * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17383525 Island] - [[BBC News]] [2146] => * [[c:Atlas of Iceland|Wikimedia Atlas Islandu]] [2147] => * [https://www.britannica.com/place/Iceland Island] - [[Encyclopædia Britannica]] [2148] => * {{Osmrelace|299133}} [2149] => * [[dmoz:Regional/Europe/Iceland|Island]] - [[DMOZ|Curlie]] [2150] => * [http://www.island-info.cz Island – informace o zemi] [2151] => * [http://www.photostaud.com/czech-articles/13-island-ledova-tvar-s-ohnivym-srdcem.html Island – ledová tvář s ohnivým srdcem] {{Wayback|url=http://www.photostaud.com/czech-articles/13-island-ledova-tvar-s-ohnivym-srdcem.html |date=20110715082311 }} text a fotografie [2152] => * {{Citace elektronické monografie [2153] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [2154] => | titul = Background Note: Iceland [2155] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3396.htm [2156] => | datum vydání = 2011-03-21 [2157] => | datum přístupu = 2011-08-16 [2158] => | vydavatel = U.S. Department of State [2159] => | jazyk = anglicky [2160] => }} [2161] => * {{Citace elektronické monografie [2162] => | korporace = CIA [2163] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [2164] => | titul = The World Factbook - Iceland [2165] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ic.html [2166] => | datum aktualizace = 2011-07-07 [2167] => | datum přístupu = 2011-08-16 [2168] => | jazyk = anglicky [2169] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200518191543/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ic.html [2170] => | datum archivace = 2020-05-18 [2171] => | nedostupné = ano [2172] => }} [2173] => * {{Citace elektronické monografie [2174] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Oslo [2175] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Island [2176] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/island-2010-10-01.pdf [2177] => | datum vydání = 2010-10-01 [2178] => | datum přístupu = 2011-08-16 [2179] => | vydavatel = Businessinfo.cz [2180] => | jazyk = česky [2181] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110812023213/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/island-2010-10-01.pdf [2182] => | datum archivace = 2011-08-12 [2183] => | nedostupné = ano [2184] => }} [2185] => * {{Citace elektronické monografie [2186] => | příjmení = Karlsson [2187] => | jméno = Gunnar [2188] => | spoluautoři = a kol. [2189] => | titul = Iceland [2190] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/281235/Iceland [2191] => | datum přístupu = 2011-08-16 [2192] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [2193] => | jazyk = anglicky [2194] => }} [2195] => {{Překlad|en|Iceland|1013388688}} [2196] => [2197] => {{Evropa}} [2198] => {{Navboxes [2199] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [2200] => | list = {{NATO}} [2201] => {{EFTA}} [2202] => {{Severská rada}} [2203] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [2204] => }} [2205] => {{Autoritní data}} [2206] => {{Portály|Island}} [2207] => [2208] => [[Kategorie:Island| ]] [2209] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [2210] => [[Kategorie:Dánské kolonie]] [2211] => [[Kategorie:Ostrovní státy a území]] [2212] => [[Kategorie:Severské státy]] [2213] => [[Kategorie:Arktida]] [2214] => [[Kategorie:Státy Severské rady]] [2215] => [[Kategorie:Státy Evropského sdružení volného obchodu]] [2216] => [[Kategorie:Státy NATO]] [2217] => [[Kategorie:Republiky]] [2218] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1944]] [] => )

good wiki

Island

Island je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově a okolních ostrůvcích na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu. Populace 372 520 lidí na rozloze 103 125 km² z něj činí nejřidčeji zalidněný evropský stát.

More about us

About

Tento severský ráj, tvořený sopečnými horami, ledovci a geotermálními oblastmi, nabízí návštěvníkům dechberoucí krajiny, které jako by vzešly z pohádky. Island je domovem přátelských a pohostinných obyvatel, kteří si cení své historie a tradic. Místní kultura je bohatá na literaturu, hudbu a umění, přičemž islandština, jazyk s fascinujícími kořeny, stále hraje klíčovou roli v islandské identitě. Magie islandských legend a ság obohacuje kulturní život a spojuje minulost se současností. Díky své geografické poloze se Island nachází na důležitých cestách mezi Evropou a Amerikou, což přispívá k jeho dynamickému rozvoji jakožto obchodního a turistického centra. Ekonomika ostrova je inspirována přírodními zdroji, jako je rybolov a obnovitelná energie, přičemž země je lídrem v využívání geotermální energie a hydroelektrických zdrojů. To vše činí Island vzorem udržitelného rozvoje a ekologického myšlení. Islandské město Reykjavík, hlavní město a kulturní srdce země, se vyznačuje živou atmosférou, inovativním uměním a širokou nabídkou vzdělávacích institucí. Místní obyvatelé si zakládají na svém vzdělání a kreativitě, což přispívá k prosperující společnosti. Navzdory některým výzvám, jako jsou změny klimatu nebo ekonomické turbulence, Island pokračuje v pozitivním směřování a vytrvalosti. Zelené pláně, majestátní vodopády a přírodní horké prameny nabízejí nejen únik do překrásné přírody, ale také příležitosti k obnově a relaxaci. Kombinace bohaté kultury, úchvatné přírody a vytrvalého ducha obyvatel činí z Islandu místo, kde se sny mohou stát skutečností. Tento ostrov není jen místem na mapě – je to zázrak přírody a lidského ducha, který inspiruje k optimismu a naději v budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Reykjavická aglomerace','Laki','Althing','Grónsko','Reykjavík','Guðni Thorlacius Jóhannesson','Kópavogur','Hvannadalshnjúkur','Guinnessova kniha rekordů','Evropský hospodářský prostor','Garðabær','Islandská finanční krize 2008-2011'

Althing

Garðabær

Garðabær je město na jihozápadě Islandu, které se nachází na poloostrově Reykjanes.

Island

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Althing

Garðabær

Grónsko

Hvannadalshnjúkur

Kópavogur

Laki

Reykjavík

Service

About us

Technology

Locations