Array ( [0] => 15529876 [id] => 15529876 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jarosław [uri] => Jarosław [3] => Ratusz - Jaroslaw.jpg [img] => Ratusz - Jaroslaw.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Jarosław je město v Polsku, které se nachází v Podkarpatském vojvodství. Má bohatou historii, která sahá až do středověku, a přestože město zažilo různé výzvy, dnes se pyšní svou kulturní rozmanitostí a krásnými památkami. Město je známé svou architekturou, včetně historických kostelů a městských budov, které odrážejí mnohaletý vývoj regionu. Jarosław se může pochlubit i malebným náměstím, které je oblíbeným místem pro místní obyvatele i turisty. V posledních letech bylo do městské infrastruktury investováno, což přispělo k jeho atraktivitě jako cíle pro návštěvníky. Jarosław má také silné kulturní zázemí. Město pořádá různé akce a festivaly, které oslavují místní tradice a umění. Tyto akce přispívají k upevnění komunity a vytvářejí příležitosti pro setkávání lidí různých generací. V současné době se Jarosław rozvíjí v oblastech, jako jsou vzdělávání a podnikání, což přitahuje nové obyvatele a investice. Díky svému strategickému umístění v blízkosti významných dopravních tras má Jarosław potenciál stát se důležitým centrem regionálního rozvoje. Město se také snaží o ochranu a zachování svého historického dědictví, což svědčí o jeho úctě k tradicím a snaze o udržitelný rozvoj. Jarosław je tedy místem, které nabízí kombinaci bohaté historie a optimismu do budoucnosti, a jeho obyvatelé jsou hrdí na to, co jejich město přináší. [oai_cs_optimisticky] => Jarosław je město v Polsku, které se nachází v Podkarpatském vojvodství. Má bohatou historii, která sahá až do středověku, a přestože město zažilo různé výzvy, dnes se pyšní svou kulturní rozmanitostí a krásnými památkami. Město je známé svou architekturou, včetně historických kostelů a městských budov, které odrážejí mnohaletý vývoj regionu. Jarosław se může pochlubit i malebným náměstím, které je oblíbeným místem pro místní obyvatele i turisty. V posledních letech bylo do městské infrastruktury investováno, což přispělo k jeho atraktivitě jako cíle pro návštěvníky. Jarosław má také silné kulturní zázemí. Město pořádá různé akce a festivaly, které oslavují místní tradice a umění. Tyto akce přispívají k upevnění komunity a vytvářejí příležitosti pro setkávání lidí různých generací. V současné době se Jarosław rozvíjí v oblastech, jako jsou vzdělávání a podnikání, což přitahuje nové obyvatele a investice. Díky svému strategickému umístění v blízkosti významných dopravních tras má Jarosław potenciál stát se důležitým centrem regionálního rozvoje. Město se také snaží o ochranu a zachování svého historického dědictví, což svědčí o jeho úctě k tradicím a snaze o udržitelný rozvoj. Jarosław je tedy místem, které nabízí kombinaci bohaté historie a optimismu do budoucnosti, a jeho obyvatelé jsou hrdí na to, co jejich město přináší. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte| tento=městě v jihovýchodním Polsku| jiné=[[Jaroslav (rozcestník)|Jaroslav]] – mužské jméno a další místopisné významy}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Jarosław [3] => | originální jméno = [4] => | obrázek = Jarosław1.JPG [5] => | popisek = Radnice [6] => | vlajka = POL Jarosław flag.svg [7] => | znak = POL Jarosław COA.svg [8] => | zeměpisná šířka = 50.01828 [9] => | zeměpisná délka = 22.68340 [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[Podkarpatské vojvodství|Podkarpatské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = [[Okres Jarosław|Jarosław]] [15] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [16] => | název celku 3 = městská gmina [17] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Jarosław|position= top |width= 220 |lat= 50.01828 |long= 22.68340|float=center |caption=}} [18] => | velikost mapy = [19] => | popisek mapy = [20] => | rozloha = 34,61 [21] => | počet obyvatel = 37375 [22] => | obyvatelé aktuální k = 2020 [23] => | hustota zalidnění = [24] => | etnické složení = [25] => | náboženské složení = [26] => | status = [27] => | starosta = Waldemar Paluch [28] => | titul představitele = [29] => | představitel = [30] => | vznik = [31] => | zakladatel = [32] => | web = http://miastojaroslaw.pl/ [33] => | obecní úřad = Rynek 1
37-500 Jarosław [34] => | telefonní předvolba = +48 16 [35] => | psč = 37-500 [36] => | označení vozidel = RJA [37] => | commonscat = Jarosław [38] => }} [39] => '''Jarosław''' ({{Výslovnost|jaˈrɔswaf|Pl-Jarosław.ogg}}, {{Vjazyce2|cs|''Jaroslav''}},{{Citace elektronické monografie [40] => | titul = Jména světa [41] => | url = https://ags.cuzk.cz/jmenasveta/?typ=5&extent=2678145.193719154,2390741.967366781,6520450.955519945,6383017.178663147&b=1 [42] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [43] => | datum přístupu = 27.06.2022 [44] => }} {{Vjazyce2|de|''Jaroslau''}}, {{Vjazyce2|uk|''Ярослав''}}, v [[jidiš]] ''יאַרעסלאָוו / Jareslov'') je město v jihovýchodním [[Polsko|Polsku]] v [[Podkarpatské vojvodství|Podkarpatském vojvodství]], sídlo [[okres Jarosław|okresu Jarosław]]. Leží zhruba 30 km od ukrajinských hranic na železniční a silniční trase [[Krakov]] – [[Řešov]] – [[Lvov]]. Z hlediska historického zemského dělení patří k [[Červená Rus|Červené Rusi]] a [[Halič|východní Haliči]]. Východním okrajem města protéká [[San]]. V roce 2020 zde žilo 37 375 obyvatel.[https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5468/6/28/1/ludnosc._stan_i_struktura_30.06.2020.zip Seznam obcí podle počtu obyvatel k 30. 6. 2020 – údaje Hlavního statistického úřadu PR (GUS): tabulka 12] [45] => [46] => == Dějiny == [47] => Pověstným zakladatelem města byl kyjevský kníže [[Jaroslav I. Moudrý]], po němž má být údajně pojmenováno. Původně se rozkládalo na Mikulášském kopci na místě, kde pak vzniklo benediktinské opatství. Patřilo k [[Červeňské hrady|Červeňským hradům]] – území, které bylo v 10. a 11. století předmětem rivality mezi [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rusí]] a raným polským státem. První písemná zmínka pochází z roku 1152. Po rozpadu Kyjevské Rusi bylo součástí [[Haličsko-volyňské knížectví|Haličsko-volyňského knížectví]].{{Citace elektronické monografie [48] => | titul = W okresie średniowiecza [49] => | url = http://www.jaroslaw.pl/w-okresie-sredniowiecza [50] => | vydavatel = Urząd Miasta Jarosławia [51] => | datum_přístupu = 2021-05-05 [52] => | jazyk = pl [53] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210429183338/http://www.jaroslaw.pl/w-okresie-sredniowiecza [54] => | datum archivace = 2021-04-29 [55] => | nedostupné = ano [56] => }}{{Citace elektronické monografie [57] => | titul = Historia Jarosławia [58] => | url = http://www.smj.jaroslaw.pl/nasz-jaroslaw/historia-jaroslawia [59] => | vydavatel = Stowarzyszenie Miłośników Jarosławia [60] => | datum_vydání = 2011-04-29 [61] => | datum_přístupu = 2021-05-05 [62] => | jazyk = pl [63] => }} [64] => [65] => Po roce 1340 si Haličsko-Volyňsko včetně Jarosławi podmanil polský král [[Kazimír Veliký]]. V roce 1375, kdy byl zde [[místodržící (zemský správce)|místodržícím]] ve službách [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. z Anjou]] [[Vladislav II. Opolský]], proběhla lokace nového města na současném místě podle [[magdeburské právo|magdeburského práva]] spojená s příchodem německých kolonistů nazývaných ''Walddeutsche'' („lesní Němci“) nebo ''Głuchoniemcy'' („Hluchoněmci“). V roce 1387 byla Jarosław formálně přičleněna k [[Polské království|Polskému království]] a [[Hedvika z Anjou|královnou Hedvikou]] dána do vlastnictví [[Tarnovští|Tarnovským]], které později vystřídali [[Odrowążové]], [[Kostkové]], [[Ostrogští]] a další šlechtické rody. Z roku 1464 pochází první zmínka o Židech v Jarosławi.{{Citace elektronické monografie [66] => | titul = Jarosław – Historia społeczności [67] => | url = https://sztetl.org.pl/pl/miejscowosci/j/108-jaroslaw/99-historia-spolecznosci/137399-historia-spolecznosci [68] => | vydavatel = Wirtualny Sztetl [69] => | datum_přístupu = 2021-05-05 [70] => | jazyk = pl [71] => | korporace = Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN [72] => }} [73] => [74] => Období rozkvětu zažilo město v 16. a první polovině 17. století. Proslavil jej zejména čtyřtýdenní letní [[jarmark]] začínající 15. srpna, na který přijíždělo dokonce 30 tisíc lidí z celé Evropy.{{Citace elektronické monografie [75] => | titul = Jarmarki jarosławskie [76] => | url = http://przemysl.ap.gov.pl/art,429,jarmarki-jaroslawskie [77] => | vydavatel = Archiwum Państwowe w Przemyślu [78] => | datum_přístupu = 2021-05-05 [79] => | jazyk = pl [80] => }} Ve městě se usazovali představitelé různých národů, mj. [[Italové]] a [[Arménci]], celkem čítalo tehdy na tři tisíce obyvatel. Měšťanské domy s podloubím a širokými průjezdy byly přizpůsobeny obchodním potřebám. Po [[San]]u se plavilo obilí, sůl a další zboží, vznikl první přístav. V roce 1571 byla na podnět Žofie Kostkové založena jezuitská kolej.{{Citace periodika [81] => | příjmení1 = Okoń [82] => | jméno1 = Emanuel [83] => | titul = Dzieje budowy kościoła jezuickiego na Polu w Jarosławiu: do roku 1713 [84] => | periodikum = Acta Universitatis Nicolai Copernici. Zabytkoznawstwo i Konserwatorstwo [85] => | ročník = 27 [86] => | číslo = 298 [87] => | datum = 1996 [88] => | strany = 99 [89] => | url = https://bazhum.muzhp.pl/media/files/Acta_Universitatis_Nicolai_Copernici_Nauki_Humanistyczno_Spoleczne_Zabytkoznawstwo_i_Konserwatorstwo/Acta_Universitatis_Nicolai_Copernici_Nauki_Humanistyczno_Spoleczne_Zabytkoznawstwo_i_Konserwatorstwo-r1996-t27_(298)/Acta_Universitatis_Nicolai_Copernici_Nauki_Humanistyczno_Spoleczne_Zabytkoznawstwo_i_Konserwatorstwo-r1996-t27_(298)-s95-123/Acta_Universitatis_Nicolai_Copernici_Nauki_Humanistyczno_Spoleczne_Zabytkoznawstwo_i_Konserwatorstwo-r1996-t27_(298)-s95-123.pdf [90] => | datum_přístupu = 2021-05-05 [91] => | jazyk = pl [92] => }} Od roku 1630 se ve městě pravidelně konalo podzimní zasedání Sněmu čtyř zemí (''Wa‘ad Arba‘ Aracot'') – „židovského parlamentu“ Polského království. V souvislosti s narůstajícími hospodářskými problémy Polska a ničivými vpády [[Kozáci|Kozáků]] (1648), Švédů (1656), sedmihradských vojsk [[Jiří II. Rákóczi|Jiřího II. Rákócziho]] (1657) a [[Tataři|Tatarů]] (1672) klesl v druhé polovině 17. století význam jarmarků a s tím i města.{{Citace elektronické monografie [93] => | titul = Złoty okres i schyłek świetności [94] => | url = http://www.jaroslaw.pl/zloty-okres-i-schylek-swietnosci [95] => | vydavatel = Urząd Miasta Jarosławia [96] => | datum_přístupu = 2021-05-05 [97] => | jazyk = pl [98] => }} [99] => [[Soubor:Dworzec_Jarosław_1914.jpg|thumb|left|První vlakové nádraží]] [100] => [[Soubor:Jaroslaw_-_Ul._Hetmanska._1907_(69707950).jpg|thumb|left|Ulice Hetmańska (nyní Słowackiego) kolem roku 1907]] [101] => V roce 1772 se Jarosław v důsledku prvního [[dělení Polska]] stala součástí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. V rámci [[korunní země]] [[Halič]] náležela zpočátku k Sambirskému obvodu a roku 1854 vznikl samostatný okres Jarosław. V roce 1785 byla dokončena výstavba [[Císařská silnice|císařské silnice]] z [[Bílsko-Bělá|Bělé]] do [[Lvov]]a, jejímž pozůstatkem jsou dnešní ulice Krakowska, Jana Pawła II, Grunwaldzka a 3 Maja. Na základě [[josefinské reformy|josefinských reforem]] byly uzavřeny jarosławské kláštery jezuitů, benediktinů a františkánů a v roce 1807 byl zbourán původní farní kostel na hlavním náměstí. Došlo rovněž k odstranění starých hradeb. V roce 1860 získalo město železniční spojení s [[Krakov]]em a Lvovem [102] => skrz [[Haličská dráha Karla Ludvíka|Haličskou dráhu Karla Ludvíka]] (''Galizische Carl Ludwig-Bahn''), roku 1884 vznikla odbočka do [[Sokal]]u přes [[Lubaczów]]. Pro blízkost ruské hranice začal být po roce 1870 budován prstenec opevnění a usadila se zde četná vojenská posádka. Roku 1876 vznikla Parní továrna na piškoty, perníky a cukrovinky L. Czyńského (roku 1897 koupená Stanisławem Gurgulem), s níž začala tradice výroby „jarosławských [[piškot]]ů“.{{Citace elektronické monografie [103] => | příjmení1 = Oleniuch [104] => | jméno1 = Iwana [105] => | titul = Podkarpacka tradycja z sabaudzkim rodowodem [106] => | url = http://www.podkarpackiesmaki.pl/pl/kulinaria-podkarpackie/z-kart-historii/art5,podkarpacka-tradycja-z-sabaudzkim-rodowodem.html [107] => | vydavatel = Podkarpackie Smaki [108] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [109] => | jazyk = pl [110] => }} Od roku 1892 bylo město oficiálně rozděleno na čtyři části: Střed (''Śródmieście''), Głębocké předměstí (jižní a jihovýchodní), Leżajské předměstí (severní a severovýchodní) a Krakovské předměstí (západní).{{Citace elektronické monografie [111] => | titul = Pierwsze oficjalne dzielnice [112] => | url = http://ulice.jaroslaw.pl/czesci.html [113] => | vydavatel = Jarosławskie ulice [114] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [115] => | jazyk = pl [116] => }} [117] => [118] => Podle sčítání lidu v roce 1900 měla Jarosław 22 660 obyvatel, z toho 85 % mluvilo polsky, 6,4 % ukrajinsky, 3,9 % německy a 0,9 % v jiném jazyce; 54 % byli římští katolíci, 25,2 % židé, 19,7 % řečtí katolíci a 1,2 % příslušníci ostatních nebo žádného náboženství. 4 964 osob aneb 21,9 % tvořili členové vojenské posádky.{{Citace monografie [119] => | titul = Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder, bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900 [120] => | url = http://wiki-commons.genealogy.net/w/index.php?title=Datei%3AOesterreich-12.djvu&page=233 [121] => | vydavatel = K. k. Statistische Zentralkommission [122] => | místo = Wien [123] => | rok = 1907 [124] => | počet_stran = 1024 [125] => | strany = 224 [126] => | jazyk = de [127] => | svazek = XII. Galizien [128] => }} {{Wayback|url=http://wiki-commons.genealogy.net/w/index.php?title=Datei%3AOesterreich-12.djvu&page=233 |date=20210506025909 }} [129] => [[Soubor:Einzug_unserer_Truppen_in_Jaroslau._1915_(69707858).jpg|thumb|Návrat rakousko-uherských jednotek v květnu 1915]] [130] => V letech 1914–1915 docházelo zde k potyčkám mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou, Jarosław se dvakrát dostala pod ruskou okupaci (od 18. září do 5. října 1914 a od 13. listopadu 1914 do 15. května 1915).{{Citace elektronické monografie [131] => | titul = W austriackiej niewoli [132] => | url = http://www.jaroslaw.pl/w-austriackiej-niewoli [133] => | vydavatel = Urząd Miasta Jarosławia [134] => | datum_přístupu = 2021-05-05 [135] => | jazyk = pl [136] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210430001838/http://www.jaroslaw.pl/w-austriackiej-niewoli [137] => | datum archivace = 2021-04-30 [138] => | nedostupné = ano [139] => }} Po první světové válce připadla spolu s celou Haličí [[Druhá polská republika|Polsku]]. V meziválečném období patřila [[Lvovské vojvodství|Lvovskému vojvodství]]. Za druhé světové války byla okupována [[nacistické Německo|nacistickým Německem]] v rámci [[Generální gouvernement|Generálního gouvernementu]]. V letech 1939–1941 vedla řekou [[San]] v bezprostřední blízkosti města německo-sovětská hranice. Hned v září 1939 bylo za ni vyhnáno na 10 tisíc jarosławských Židů. [140] => [141] => [[Rudá armáda]] obsadila Jarosław 28. července 1944{{Citace monografie [142] => | titul = Statystyka miast i osiedli 1945–196 [143] => | url = https://books.google.cz/books?id=oBTVAAAAMAAJ&pg=PA918&lpg=PA918#v=onepage&q&f=false [144] => | vydavatel = Główny Urząd Statystyczny PRL [145] => | místo = Warszawa [146] => | rok = 1967 [147] => | kapitola = Daty wyzwolenia miast w 1944 i 1945 roku [148] => | strany = 918 [149] => | jazyk = pl [150] => | redaktoři = Marian Klimczyk et al. [151] => | edice = Statystyka regionalna [152] => | svazek_edice = 6 [153] => }} a předala ji zpět polské správě. Poválečným posunutím hranic Polska na západ se město ocitlo v pohraničí a ztratilo přirozené vazby na [[Lvov]]. Bylo připojeno k nově vzniklému [[Řešovské vojvodství|Řešovskému vojvodství]], na které v roce 1998 navázalo [[Podkarpatské vojvodství]]. V letech 1975–1998 spadalo pod [[Přemyšlské vojvodství]]. [154] => [155] => V období socialismu vznikla v Jarosławi řada průmyslových podniků: továrna na cukrářské pečivo SAN pokračující ve výrobě populárních [[piškot]]ů (1951),{{Citace elektronické monografie [156] => | titul = „SAN”- Pajda sp. z o.o. [157] => | url = http://podkarpackiesmaki.pl/pl/podkarpaccy-wytworcy/piekarnie-i-cukiernie/fabryka-pieczywa-cukierniczego-/ [158] => | vydavatel = Podkarpackie Smaki [159] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [160] => | jazyk = pl [161] => }} pletárenské závody ''Jarlan'' (1968),{{Citace elektronické monografie [162] => | titul = Ulica Włókiennicza [163] => | url = http://ulice.jaroslaw.pl/ulice/wlokiennicza.html [164] => | vydavatel = Jarosławskie ulice [165] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [166] => | jazyk = pl [167] => }} sklárna ''Jarosław'' (1974, nyní část koncernu ''Owens-Illinois''),{{Citace elektronické monografie [168] => | titul = Huta Szkła Jarosław – rozwój, ekologia, wsparcie regionu, historia [169] => | url = https://www.swiat-szkla.pl/aktualnoci/112-wydarzenia/2879-huta-szkla-jaroslaw-rozwoj-ekologia-wsparcie-regionu-historia.html [170] => | vydavatel = Świat Szkła [171] => | datum_vydání = 2009-12-08 [172] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [173] => | jazyk = pl [174] => }} masokombinát, agrokombinát. Byla postavena panelová sídliště podél výpadové silnice na Přemyšl (1000-Lecia, Braci Prośbów, Kalinki, Kombatantów, Kopernika, Niepodległości, Słoneczne) a v severozápadní části města (Armii Krajowej, Piłsudskiego, Pułaskiego, Witosa). Roku 1972 vyjely do ulic první autobusy MHD.{{Citace elektronické monografie [175] => | titul = Historia zakładu [176] => | url = https://mzk-jaroslaw.pl/historia-zakladu/ [177] => | vydavatel = MZK Jarosław [178] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [179] => | jazyk = pl [180] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210507121649/https://mzk-jaroslaw.pl/historia-zakladu/ [181] => | datum archivace = 2021-05-07 [182] => | nedostupné = ano [183] => }} Stavební katastrofa na hlavním náměstí v roce 1962 motivovala samosprávu města k zahájení zabezpečovacích prací v historickém jádru, pod nímž existuje od 16. století síť chodeb propojujících někdejší kupecká skladiště. Završilo je zpřístupnění v roce 1984 první podzemní turistické trasy.{{Citace elektronické monografie [184] => | titul = Wydarzenia XX wieku [185] => | url = http://www.jaroslaw.pl/wydarzenia-xx-wieku [186] => | vydavatel = Urząd Miasta Jarosławia [187] => | datum_přístupu = 2021-05-05 [188] => | jazyk = pl [189] => }} V roce 1998 vznikla Státní vysoká škola technická a ekonomická (''Państwowa Wyższa Szkoła Techniczno-Ekonomiczna'') – první vysoká škola ve městě.{{Citace periodika [190] => | příjmení1 = Dąbrowski [191] => | jméno1 = Janusz [192] => | příjmení2 = Paluch [193] => | jméno2 = Waldemar [194] => | titul = Oszacowanie wpływu rewitalizacji terenów powojskowych na terenie miasta Jarosławia na jego rozwój [195] => | periodikum = Czasopismo Inżynierii Lądowej, Środowiska i Architektury [196] => | ročník = 64 [197] => | číslo = 3/II [198] => | datum = 2017 [199] => | strany = 236 [200] => | url = http://doi.prz.edu.pl/pl/pdf/biis/910 [201] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [202] => | jazyk = pl [203] => | doi = 10.7862/rb.2017.168 [204] => }} [205] => [206] => == Významné pamětihodnosti == [207] => [[Soubor:Jarosław,_kamienica_Orsettich_przy_Rynku_4,_widok_od_pn-zach..JPG|thumb|Orsettiho dům]] [208] => [[Soubor:Jarosław_Podziemna_Trasa_Turystyczna_poziom_-1.jpg|thumb|Podzemní turistická trasa Felikse Zalewského]] [209] => [[Soubor:Jarosław_opactwo_1_retouched.jpg|thumb|Benediktinské opatství]] [210] => [[Soubor:Jarosław_cerkiew_1.jpg|thumb|Řeckokatolický chrám]] [211] => [[Soubor:Jarosław._Dom_Towarzystwa_Gimnastycznego_"Sokół".JPG|thumb|Sokolovna]] [212] => [[Soubor:Jarosław_koszarowy_39_pułku_piechoty_Strzelców_Lwowskich.jpg|thumb|Psychiatrická léčebna – bývalá kasárna]] [213] => * '''Hlavní náměstí''' (''Rynek'') – středobod historického jádra, náměstí ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníku o rozměrech 100 x 100 m vytyčené při lokaci podle [[magdeburské právo|magdeburského práva]] v roce 1375; z jihozápadní strany k němu přiléhá '''náměstí sv. Michala''' (''Plac Świętego Michała'') – prostranství po farním kostele Všech Svatých zbouraném v roce 1807;{{Citace elektronické monografie [214] => | titul = Rynek [215] => | url = http://ulice.jaroslaw.pl/ulice/rynek.html [216] => | vydavatel = Jarosławskie ulice [217] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [218] => | jazyk = pl [219] => }} [220] => ** '''Radnice''' – současnou novorenesanční podobu s charakteristickou hodinovou věží získala během přestavby v letech 1895–1896; nejzápadnější křídlo pochází z roku 1906, z východní strany byla v roce 1900 přistavěna budova městské šatlavy;{{Citace elektronické monografie [221] => | titul = Ratusz w Jarosławiu [222] => | url = https://www.jaroslawski.pl/pl/szlak-kultury-mieszczanskiej/ratusz-w-jaroslawiu [223] => | vydavatel = Starostwo Powiatowe w Jarosławiu – Mestský úrad Svidník [224] => | edice = Szlak Kultury Mieszczańskiej [225] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [226] => | jazyk = pl [227] => }} [228] => ** '''Orsettiho dům''' – renesanční dům s podloubím a zdobenou [[atika (architektura)|atikou]] poprvé zmiňovaný v roce 1581 a do současné podoby přestavěn na podnět Wilhelma Orsettiho v letech 1633–1646;{{Citace elektronické monografie [229] => | titul = Kamienica Orsettich [230] => | url = https://www.jaroslawski.pl/pl/szlak-kultury-mieszczanskiej/kamienica-orsettich [231] => | vydavatel = Starostwo Powiatowe w Jarosławiu – Mestský úrad Svidník [232] => | edice = Szlak Kultury Mieszczańskiej [233] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [234] => | jazyk = pl [235] => }} je sídlem městského muzeum (''Muzeum w Jarosławiu'');[http://www.muzeum-jaroslaw.pl/ Webové stránky ''Muzeum w Jarosławiu''] [236] => ** '''Attavantiho dům''' – původně renesanční, přestavěný Juliem Attavantim po požáru v roce 1625 a v 19. století, kdy bylo přistavěno druhé patro; je sídlem turistického informačního centra;{{Citace elektronické monografie [237] => | titul = Kamienica Attavantich [238] => | url = https://www.jaroslawski.pl/pl/szlak-kultury-mieszczanskiej/kamienica-attavantich [239] => | vydavatel = Starostwo Powiatowe w Jarosławiu – Mestský úrad Svidník [240] => | edice = Szlak Kultury Mieszczańskiej [241] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [242] => | jazyk = pl [243] => }} [244] => ** '''Gruszewiczův dům''' – postavený v první polovině 17. století, název pochází od lékárníka Adriana Gruszewicze, který ji koupil v roce 1633; původně typický kupecký dům s širokým průjezdem, v 19. století byl přestavěn; dochoval se Velký sál (''Wielka Izba'') s [[valená klenba|valenou klenbou]] s [[luneta]]mi a původní polychromií s náboženskou tematikou, který je v současnosti využíván jako svatební obřadní síň;{{Citace elektronické monografie [245] => | titul = Kamienica Gruszewiczów [246] => | url = https://www.jaroslawski.pl/pl/szlak-kultury-mieszczanskiej/kamienica-gruszewiczow [247] => | vydavatel = Starostwo Powiatowe w Jarosławiu – Mestský úrad Svidník [248] => | edice = Szlak Kultury Mieszczańskiej [249] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [250] => | jazyk = pl [251] => }}{{Citace elektronické monografie [252] => | titul = Sala Ślubów – Kamienica Gruszewiczów [253] => | url = https://turystyka.jaroslaw.pl/293-jaroslaw-sala-slubow-kamienica-gruszewiczow [254] => | vydavatel = TurystykaJaroslaw.pl [255] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [256] => | jazyk = pl [257] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210506135153/https://turystyka.jaroslaw.pl/293-jaroslaw-sala-slubow-kamienica-gruszewiczow [258] => | datum archivace = 2021-05-06 [259] => | nedostupné = ano [260] => }} [261] => ** '''Podzemní turistický průchod''' (''Podziemne Przejście Turystyczne'') – spojené sklepy Gruszewiczova, Orsettiho a Attavantiho domu zpřístupněné v roce 2015; prohlídková trasa má 187 m, sahá 5,6 m pod povrch náměstí a doplňuje ji historicko-archeologická expozice;[https://podziemia.jaroslaw.pl/ Webové stránky Podzemního turistického průchodu] [262] => ** '''Rydzikův dům''' – postavený na začátku 17. století, nejlépe dochovaný příklad jarosławského měšťanského domu z období slavných [[jarmark]]ů s typickým zastřešeným proskleným nádvořím, podloubím a sítí podzemních chodeb na několika úrovních, které sloužily jako skladiště obchodovaného zboží;{{Citace elektronické monografie [263] => | titul = Kamienica Rydzikowa, Trasa Podziemna [264] => | url = https://www.jaroslawski.pl/pl/szlak-kultury-mieszczanskiej/kamienica-rydzikowa [265] => | vydavatel = Starostwo Powiatowe w Jarosławiu – Mestský úrad Svidník [266] => | edice = Szlak Kultury Mieszczańskiej [267] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [268] => | jazyk = pl [269] => }} ty byly v roce 1984 zpřístupněný turistům jako '''Podzemní turistická trasa Felikse Zalewského''' ''(Podziemna Trasa Turystyczna im. prof. Feliksa Zalewskiego)'' o délce 150 m;{{Citace elektronické monografie [270] => | titul = Podziemna Trasa Turystyczna im. prof. Feliksa Zalewskiego [271] => | url = http://www.jaroslaw.pl/podziemna-trasa-turystyczna-im-prof-feliksa-zalewskiego [272] => | vydavatel = Urząd Miasta Jarosławia [273] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [274] => | jazyk = pl [275] => }} [276] => ** '''Tržnice''' – postavená v letech 1913–1924 ve stylu tzv. polské renesance, nadále slouží svému původnímu účelu;{{Citace elektronické monografie [277] => | titul = Wiata miejska - Hala Targowa – Jarosław (ul. Grodzka 1) [278] => | url = https://www.jaroslawski.pl/pl/szlak-kultury-mieszczanskiej/hala-targowa-w-jaroslawiu [279] => | vydavatel = Starostwo Powiatowe w Jarosławiu – Mestský úrad Svidník [280] => | edice = Szlak Kultury Mieszczańskiej [281] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [282] => | jazyk = pl [283] => }} [284] => * '''Ulice Grodzka''' – hlavní pěší zóna se zástavbou převážně z 19. století; [285] => * '''Římskokatolický kostel Božího Těla''' – původně jezuitský, postavený v letech 1582–1594; po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl proměněn ve muniční sklad a od roku 1808 nahradil zbouraný farní kostel na dnešním náměstí sv. Michala; v 19. století byl přestavován; přiléhají k němu budovy '''bývalé jezuitské koleje''' – v jednom se nyní nachází fara, druhý je sídlem základní školy;{{Citace elektronické monografie [286] => | titul = Kolegiata pw. Bożego Ciała [287] => | url = http://www.jaroslaw.pl/kolegiata-pw-bozego-ciala [288] => | vydavatel = Urząd Miasta Jarosławia [289] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [290] => | jazyk = pl [291] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150610181953/http://www.jaroslaw.pl/kolegiata-pw-bozego-ciala [292] => | datum archivace = 2015-06-10 [293] => | nedostupné = ano [294] => }}{{Citace elektronické monografie [295] => | titul = Dawne Kolegium Jezuickie [296] => | url = http://www.jaroslaw.pl/dawne-kolegium-jezuickie [297] => | vydavatel = Urząd Miasta Jarosławia [298] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [299] => | jazyk = pl [300] => }} [301] => * '''Benediktinské opatství''' – založené Annou Alojzou Ostrogskou v roce 1611 na Mikulášském kopci, kde se rozkládalo původní raně středověké město; po zrušení řádu v roce 1782 císařem [[Josef II.|Josefem II.]] areál sloužil jako sklad a kasárny, později též věznice nebo internát; [[Řád svatého Benedikta|benediktinky]] se do něj vrátily až v roce 1991; skládá se z barokního kostela sv. Mikuláše a Stanislava (1614–1624/1635) se dvěma 40metrovými věžemi, přilehlé budovy kláštera (dokončeno před rokem 1648), několika menších objektů včetně novostavby, v níž sídlí křesťanské středisko ''Ośrodek Kultury i Formacji Chrześcijańskiej'', a pásu hradeb s osmi baštami;{{Citace elektronické monografie [302] => | titul = Zespół opactwa benedyktynek Jarosław [303] => | url = https://zabytek.pl/pl/obiekty/jaroslaw-zespol-opactwa-benedyktynek [304] => | vydavatel = Narodowy Instytut Dziedzictwa [305] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [306] => | jazyk = pl [307] => }} [308] => * '''Dominikánský klášter a kostel Panny Marie Bolestné''' na Krakovském předměstí – původně jezuitský komplex založený po roce 1629 na místě, kde byla od 14. století uctívána dřevěná soška zobrazující [[pieta|pietu]]; v letech 1696–1713 a 1743–1768 byl podstatně rozšířen a přestavěn ve stylu vrcholného baroka; je obklopen hradbami, které v současné podobě pocházejí z poloviny 18. století; po zrušení jezuitského řádu jej převzali [[Řád bratří kazatelů|dominikáni]];{{Citace elektronické monografie [309] => | titul = Zespół kościelno-klasztorny jezuitów, ob. dominikanów Jarosław [310] => | url = https://zabytek.pl/pl/obiekty/jaroslaw-dawny-zespol-klasztorny-jezuitow [311] => | vydavatel = Narodowy Instytut Dziedzictwa [312] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [313] => | jazyk = pl [314] => }} [315] => * '''Františkánský klášter a kostel Nejsvětější Trojice''' – založený v roce 1700, barokní kostel byl dokončený roku 1716;{{Citace elektronické monografie [316] => | titul = Zespół klasztorny reformatów Jarosław [317] => | url = https://zabytek.pl/pl/obiekty/jaroslaw-zespol-klasztorny-reformatow [318] => | vydavatel = Narodowy Instytut Dziedzictwa [319] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [320] => | jazyk = pl [321] => }} [322] => * '''Řeckokatolický chrám Proměnění Páně''' – postavený v letech 1717–1749 na místě, kde původně stál jarosławský zámek; do současné trojlodní podoby s dvouvěžím a kupolí byl přestavěn v letech 1911–1912;{{Citace elektronické monografie [323] => | titul = Zespół Cerkwi Greckokatolickiej pw. Przemienienia Pańskiego w Jarosławiu (ul. Cerkiewna 3) [324] => | url = https://www.jaroslawski.pl/pl/szlak-wielokulturowy/cerkiew-pw-przemienienia-panskiego-w-jaroslawiu [325] => | vydavatel = Starostwo Powiatowe w Jarosławiu – Mestský úrad Svidník [326] => | edice = Szlak Kultury Mieszczańskiej [327] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [328] => | jazyk = pl [329] => }} [330] => * '''Římskokatolický kostel svatého Ducha''' – barokní špitální kostelík z roku 1689; v letech 1797–1945 evangelický;{{Citace elektronické monografie [331] => | titul = Kościół rzymskokatolicki Świętego Ducha w Jarosławiu (d. kościół ewangelicki) [332] => | url = http://historia.luter2017.pl/kosciol-rzymskokatolicki-swietego-ducha-jaroslawiu-d-kosciol-ewangelicki/ [333] => | vydavatel = 500 lat Reformacji [334] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [335] => | jazyk = pl [336] => }} [337] => * '''Velká synagoga''' – postavená v roce 1811 a důkladně rekonstruovaná roku 1905; interiér byl během druhé světové války zdevastován; nyní slouží jako sídlo střední umělecké školy (''Zespół Szkół Plastycznych''); sousedí s ní '''Malá synagoga''' z přelomu 19. a 20. století, nyní nevyužívaná;{{Citace elektronické monografie [338] => | titul = Duża i mała synagoga [339] => | url = https://turystyka.jaroslaw.pl/84-jaroslaw-duza-i-mala-synagoga [340] => | vydavatel = TurystykaJaroslaw.pl [341] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [342] => | jazyk = pl [343] => }} [344] => * '''Sokolovna''' – eklektická stavba podle návrhu [[Teodor Talowski|Teodora Talowského]] z roku 1900; nyní Městské kulturní středisko (''Miejski Ośrodek Kultury'');{{Citace elektronické monografie [345] => | titul = Budynek Towarzystwa Gimnastycznego Sokół, ob. Miejski Ośrodek Kultury Jarosław [346] => | url = https://zabytek.pl/pl/obiekty/jaroslaw-budynek-towarzystwa-gimnastycznego-sokol-ob-miejski [347] => | vydavatel = Narodowy Instytut Dziedzictwa [348] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [349] => | jazyk = pl [350] => }} [351] => * '''''Jad Charyjcym''''' – novobarokní z roku 1912; původně sídlo Spolku vzájemné pomoci židovských řemeslníků, po druhé světové válce sloužil jako kulturní dům, knihovna a sídlo baletního spolku, v současnosti není využíván;{{Citace elektronické monografie [352] => | titul = Z cyklu: „Cudze chwalicie, Jarosławia nie znacie“: Budynek rękodzielników Jad Charyjcym [353] => | url = http://xn--jarosawska-e0b.pl/z-cyklu-cudze-chwalicie-jaroslawia-nie-znacie-budynek-rekodzielnikow-jad-charyjcym/ [354] => | vydavatel = Gazeta Jarosławska [355] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [356] => | datum vydání = 2020-07-08 [357] => | jazyk = pl [358] => }} [359] => * '''''Gwiazda''''' – budova z roku 1903, původně sídlo Spolku křesťanských řemeslníků svatého Josefa; v současnosti sídlo baletního spolku (''Powiatowe Ognisko Baletowe'');{{Citace elektronické monografie [360] => | titul = D. gmach Stowarzyszenia Rękodzielników Chrześcijańskich Gwiazda Jarosław [361] => | url = https://zabytek.pl/pl/obiekty/jaroslaw-d-gmach-stowarzyszenia-rzemieslnikow-gwiazda [362] => | vydavatel = Narodowy Instytut Dziedzictwa [363] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [364] => | jazyk = pl [365] => }} [366] => * '''Kasárna''' – několik kasárenských areálů z přelomu 19. a 20. století rozesetých po celém území města; mezi největší patří kasárna 89. pěšího pluku, která nyní tvoří kampus Státní vysoké školy technické a ekonomické (''Państwowa Wyższa Szkoła Techniczno-Ekonomiczna''),{{Citace elektronické monografie [367] => | titul = Koszary Piechoty (Baracken Lager) ul. Czarnieckiego – ul. Pruchnicka [368] => | url = https://turystyka.jaroslaw.pl/98-jaroslaw-koszary-piechoty-baracken-lager-ul-czarnieckiego-ul-pruchnicka [369] => | vydavatel = TurystykaJaroslaw.pl [370] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [371] => | jazyk = pl [372] => }} dělostřelecká kasárna u výpadovky na Přemyšl (1887–1897), jež nadále slouží vojenským účelům,{{Citace elektronické monografie [373] => | titul = Koszary Artyleryjskie [374] => | url = https://turystyka.jaroslaw.pl/106-jaroslaw-koszary-artyleryjskie [375] => | vydavatel = TurystykaJaroslaw.pl [376] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [377] => | jazyk = pl [378] => }} kasárna Zeměbraneckého pěšího pluku č. 34 (1900–1901), v nichž sídlí psychiatrická léčebna,{{Citace elektronické monografie [379] => | titul = Koszary Obrony Krajowej nr 34 [380] => | url = https://turystyka.jaroslaw.pl/95-jaroslaw-koszary-obrony-krajowej-nr-34 [381] => | vydavatel = TurystykaJaroslaw.pl [382] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [383] => | jazyk = pl [384] => }} [385] => * '''Park Baśky Puzon''' – bývalý řeckokatolický hřbitov zrušený po druhé světové válce; dochovala se hřbitovní kaple – osamocené kněžiště někdejšího farního chrámu Zesnutí Panny Marie ze 17. století;{{Citace elektronické monografie [386] => | titul = Pozostałości cerkwi parafialnej pw. Zaśnięcia NMP Jarosław [387] => | url = https://zabytek.pl/pl/obiekty/jaroslaw-pozostalosci-cerkwi-parafialnej-pw-zasniecia-nmp [388] => | vydavatel = Narodowy Instytut Dziedzictwa [389] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [390] => | jazyk = pl [391] => }} [392] => * '''Starý hřbitov''' na Krakovském předměstí – městský hřbitov založený v roce 1784 s četnými památkami sepulkrálního umění a klasicistní kaplí z roku 1832;{{Citace elektronické monografie [393] => | titul = Cmentarz Stary [394] => | url = http://www.jaroslaw.pl/cmentarz-stary [395] => | vydavatel = Urząd Miasta Jarosławia [396] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [397] => | jazyk = pl [398] => }} [399] => * '''Židovský hřbitov''' ve čtvrti Kruhel Pawłosiowski – založený v roce 1699; dochovalo se na 50 hrobů, mezi nimi najdeme novodobý [[ohel]] [[cadik]]a Šimona Marylese (1758–1849), tvůrce tzv. jarosławského [[chasidismus|chasidismu]];{{Citace elektronické monografie [400] => | titul = Cmentarz żydowski w Jarosławiu (ul. Kruhel Pawłosiowski 49) [401] => | url = https://sztetl.org.pl/pl/miejscowosci/j/108-jaroslaw/114-cmentarze/14468-cmentarz-zydowski-w-jaroslawiu-ul-kruhel-pawlosiowski-49 [402] => | vydavatel = Wirtualny Sztetl [403] => | datum_přístupu = 2021-05-06 [404] => | jazyk = pl [405] => | korporace = Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN [406] => }} [407] => [408] => == Doprava == [409] => [[Soubor:Jaroslaw_railway_station_1.jpg|thumb|Nádraží]] [410] => Město leží na železniční magistrále [[Krakov]] – [[Řešov]] – [[Lvov]], historické [[Haličská dráha Karla Ludvíka|Haličské dráze Karla Ludvíka]], která je nyní součástí III. [[panevropský koridor|panevropského koridoru]]. Stanici ''Jarosław'' obsluhují vlaky [[PKP Intercity]] mířící z polského vnitrozemí ([[Krakov]], [[Vratislav (město)|Vratislav]], [[Varšava]], [[Gdaňsk]] a další) a ze zahraničí ([[Praha]], [[Berlín]], [[Štýrský Hradec]]) do [[Přemyšl]]e, kde na ně navazují vlaky [[Ukrzaliznycja|ukrajinských železnic]], a také regionální spoje společnosti [[Polregio]] z Řešova do Přemyšle a ve směru [[Lubaczów]]/[[Zamość]]. V roce 2016 byla dokončena rekonstrukce nádraží, které bylo propojeno se sousedním autobusovým stanovištěm.{{Citace elektronické monografie [411] => | příjmení1 = Urbanowicz [412] => | jméno1 = Witold [413] => | titul = Prace wykończeniowe na dworcu w Jarosławiu. Obsłuży kolej i autobusy [414] => | url = https://www.transport-publiczny.pl/mobile/dworzec-w-jaroslawiu-na-wykonczeniu-obsluzy-kolej-i-autobusy-51102.html [415] => | vydavatel = Transport Publiczny [416] => | datum_vydání = 2016-01-13 [417] => | datum_přístupu = 2021-05-05 [418] => | jazyk = pl [419] => }} [420] => [421] => Městskou autobusovou dopravu zajišťuje dopravní podnik ''MZK Jarosław'' na šesti linkách.{{Citace elektronického periodika |titul=Jízdní řády MZK Jarosław |url=https://mzk-jaroslaw.pl/wp-content/uploads/2021/04/rozkladjazdynowy.pdf |datum přístupu=2021-05-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210505211048/https://mzk-jaroslaw.pl/wp-content/uploads/2021/04/rozkladjazdynowy.pdf |datum archivace=2021-05-05 }} Příměstské a regionální spoje provozuje ''PKS Jarosław'' a řada soukromých minibusových dopravců (''Eurobus'', ''Bus Natura'', ''Damil Trans'', ''Afar Bus'' a další). [422] => [423] => Jarosławí prochází národní silnice č. 94 – „stará silnice“ spojující hraniční přechod [[Korczowa]]/[[Krakovec (Ukrajina)|Krakovec]] s polským vnitrozemím – a č. 77 z [[Přemyšl]]e do [[Sandoměř]]e a Lipniku ve [[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížském vojvodství]]. Vojvodská silnice č. 865 spojuje Jarosław s [[Lubaczów]]em, č. 870 s městečkem [[Sieniawa]] a č. 880 s [[Pruchnik]]em. V roce 2012 byl dokončen východní obchvat.{{Citace elektronické monografie [424] => | titul = Budowa obwodnicy Jarosławia w ciągu DK 4 [425] => | url = https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/6772/budowa-obwodnicy-jaroslawia-w-ciagu-dk-4 [426] => | vydavatel = Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad – Oddział w Rzeszowie [427] => | datum_přístupu = 2021-05-05 [428] => | jazyk = pl [429] => }} [[Dálnice A4 (Polsko)|Dálnice A4]] vede zhruba šest kilometrů jihozápadně od města, obsluhují jej křižovatky ''Jarosław Zachód'' (Jarosław-zapád) u obce [[Mirocin]] (křížení se silnicí č. 94) a ''Jarosław Wschód'' (Jarosław-východ) u obce [[Pawłosiów]] (křížení se silnicí č. 880). [430] => [431] => == Rodáci == [432] => * '''[[Harry Abend]]''' (1937–2021) – architekt a sochař působící ve [[Venezuela|Venezuele]] [433] => * '''[[Erna Bogen-Bogáti]]''' (1906–2002) – [[fleret]]istka, členka maďarské reprezentace v letech 1928–1937 [434] => * '''[[Edmond Wilhelm Brillant]]''' (1916–2004) – inženýr, člen [[Hagana|Hagany]], jeden ze zakladatelů [[Izraelské vojenské námořnictvo|izraelského námořnictva]] [435] => * '''[[Aleksander Fredro]]''' (1793–1876) – spisovatel období [[romantismus (literatura)|romantismu]] proslulý svými [[komedie]]mi, narozený v obci [[Surochów]] poblíž Jarosławi [436] => * '''[[Mieczysław Gębarowicz]]''' (1893–1984) – historik umění, ředitel [[Ossolineum]] v letech 1941–1946 [437] => * '''[[Max Glass]]''' (1881–1965) – filmový režisér, scenárista a producent [438] => * '''[[Roman Kudlyk]]''' (1941–2019) – spisovatel a literární kritik [439] => * '''[[Dov Lior]]''' (* 1933) – ortodoxní rabín působící na území [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]] [440] => * '''[[Stanislav Ljudkevyč]]''' (1879–1979) – skladatel a hudební pedagog, badatel ukrajinského folkloru [441] => * '''[[Anna Alojza Ostrogská]]''' (1600–1654) – polská kněžna, mecenáška jezuitského a benediktinského řádu [442] => * '''[[Józef Pomiankowski]]''' (1866–1929) – důstojník [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherské]] a [[Polská armáda|polské armády]], vedl vojenskou misi v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] během první světové války [443] => * '''[[Arieh Sharon]]''' (1900–1984) – architekt a urbanista, představitel [[funkcionalismus|funkcionalismu]], jeden z tvůrců [[Bílé město|Bílého města]] v [[Tel Aviv]]u [444] => * '''[[Sam Spiegel]]''' (1901–1985) – filmový producent, produkoval mj. snímky ''[[V přístavu]]'', ''[[Most přes řeku Kwai (film)|Most přes řeku Kwai]]'' a ''[[Lawrence z Arábie (film)|Lawrence z Arábie]]'' [445] => [446] => Soubor:EdmondRoalNavyPOfficer.jpg|[[Edmond Wilhelm Brillant]] [447] => Soubor:Portret_Aleksandra_Fredry_-_fotografia.jpg|[[Aleksander Fredro]] [448] => Soubor:MieczyslawGebarowicz.jpg|[[Mieczysław Gębarowicz]] [449] => Soubor:Harav_Dov_Lior_3.JPG|[[Dov Lior]] [450] => Soubor:Людкевич_Станіслав.4.jpg|[[Stanislav Ljudkevyč]] [451] => |[[Arieh Sharon]] [452] => [453] => [454] => == Partnerská města == [455] => * {{flagicon|DEU}} '''[[Dingelstädt]]''' (Německo, spolková země [[Durynsko]]) [456] => * {{flagicon|SVK}} '''[[Humenné]]''' (Slovensko, [[Prešovský kraj]]) [457] => * {{flagicon|UKR}} '''[[Javoriv]]''' (Ukrajina, [[Lvovská oblast]]) [458] => * {{flagicon|HUN}} '''[[Kőbánya]]''' – [[Městské obvody v Budapešti|X. městský obvod]] [[Budapešť|Budapešti]] (Maďarsko) [459] => * {{flagicon|SVK}} '''[[Michalovce]]''' (Slovensko, [[Košický kraj]]) [460] => * {{flagicon|FRA}} '''[[Orange (Francie)|Orange]]''' (Francie, region [[Provence-Alpes-Côte d'Azur]]) [461] => * {{flagicon|SVK}} '''[[Svidník]]''' (Slovensko, [[Prešovský kraj]]) [462] => * {{flagicon|UKR}} '''[[Užhorod]]''' (Ukrajina, [[Zakarpatská oblast]]) [463] => * {{flagicon|CZE}} '''[[Vyškov]]''' (Česko, [[Jihomoravský kraj]]) [464] => [465] => == Odkazy == [466] => === Reference === [467] => [468] => [469] => === Externí odkazy === [470] => * {{Commonscat}} [471] => * '''[http://miastojaroslaw.pl/ MiastoJaroslaw.pl]''' – oficiální webové stránky Městského úřadu [472] => * [https://turystyka.jaroslaw.pl/ Turistický portál Jarosławi] [473] => * [https://www.jaroslawski.pl/pl/ Jaroslawski.pl] – turistický portál zaměřený na okres Jarosław a partnerské město Svidník [474] => * [https://fotopolska.eu/m47882,Jaroslaw.html Jarosław] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum [475] => [476] => {{Autoritní data}} [477] => {{Portály|Geografie|Polsko}} [478] => [479] => [[Kategorie:Jarosław| ]] [480] => [[Kategorie:Města v Podkarpatském vojvodství]] [481] => [[Kategorie:Okresní města v Polsku]] [] => )
good wiki

Jarosław

Jarosław ( v jidiš יאַרעסלאָוו / Jareslov) je město v jihovýchodním Polsku v Podkarpatském vojvodství, sídlo okresu Jarosław. Leží zhruba 30 km od ukrajinských hranic na železniční a silniční trase Krakov - Řešov - Lvov.

More about us

About

Má bohatou historii, která sahá až do středověku, a přestože město zažilo různé výzvy, dnes se pyšní svou kulturní rozmanitostí a krásnými památkami. Město je známé svou architekturou, včetně historických kostelů a městských budov, které odrážejí mnohaletý vývoj regionu. Jarosław se může pochlubit i malebným náměstím, které je oblíbeným místem pro místní obyvatele i turisty. V posledních letech bylo do městské infrastruktury investováno, což přispělo k jeho atraktivitě jako cíle pro návštěvníky. Jarosław má také silné kulturní zázemí. Město pořádá různé akce a festivaly, které oslavují místní tradice a umění. Tyto akce přispívají k upevnění komunity a vytvářejí příležitosti pro setkávání lidí různých generací. V současné době se Jarosław rozvíjí v oblastech, jako jsou vzdělávání a podnikání, což přitahuje nové obyvatele a investice. Díky svému strategickému umístění v blízkosti významných dopravních tras má Jarosław potenciál stát se důležitým centrem regionálního rozvoje. Město se také snaží o ochranu a zachování svého historického dědictví, což svědčí o jeho úctě k tradicím a snaze o udržitelný rozvoj. Jarosław je tedy místem, které nabízí kombinaci bohaté historie a optimismu do budoucnosti, a jeho obyvatelé jsou hrdí na to, co jejich město přináší.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lvov','Krakov','Lubaczów','San','Podkarpatské vojvodství','Řešov','Haličská dráha Karla Ludvíka','jarmark','Arieh Sharon','Dov Lior','piškot','magdeburské právo'

Krakov

Lubaczów

Lvov

Piškot

Řešov

San