Array ( [0] => 15486758 [id] => 15486758 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jeseník [uri] => Jeseník [3] => Masarykovo náměstí v Jeseníku.jpg [img] => Masarykovo náměstí v Jeseníku.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Jeseník nad Odrou]]}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Jeseník [3] => | obrázek = Masarykovo_náměstí_v_Jeseníku.jpg [4] => | popisek = Radnice v Jeseníku [5] => | status = město [6] => | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] [7] => | NUTS3 = CZ071 [8] => | okres = Jeseník [9] => | obec s rozšířenou působností = Jeseník [10] => | pověřená obec = Jeseník [11] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]] [12] => | PSČ = 790 01 [13] => | počet ZSJ = 21 [14] => | počet částí obce = 3 [15] => | počet katastrálních území = 3 [16] => | adresa = Masarykovo nám. 1
790 01 Jeseník [17] => | web = http://www.jesenik.org [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = podatelna@mujes.cz [20] => | starostka = {{nowrap|[[Zdeňka Blišťanová]] ([[TOP 09]])}} [21] => | starostka aktuální k = 2022 [22] => }} [23] => '''Jeseník''' (do roku [[1947]] ''Frývaldov'',Vyhláška ministerstva vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=284 Dostupné online.] {{Vjazyce|de}} ''Freiwaldau''{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 854| isbn = 80-200-1225-7 }}) je město v [[Okres Jeseník|okrese Jeseník]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], 71 km severně od [[Olomouc]]e na soutoku [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]] a [[Staříč (přítok Bělé)|Staříče]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel a [[Katastrální území|katastrální výměra]] je asi 38 km². Je největším městem v české části historického území [[Niské knížectví|Niského knížectví]]. [24] => [25] => == Poloha == [26] => Město Jeseník administrativně sousedí na severu s obcemi [[Mikulovice (okres Jeseník)|Mikulovice]] a [[Česká Ves]], na západě s obcí [[Lipová-lázně]], na jihu s obcí [[Bělá pod Pradědem]] a na východě s městem [[Zlaté Hory]]. Od krajského města [[Olomouc]] je vzdáleno 69,5 km vzdušnou čarou, ovšem po silnici je to přes 100 km. [27] => [28] => Geomorfologicky patří Jeseník k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|krkonošsko-jesenické (sudetské)]], oblasti [[Jesenická oblast|jesenické (východosudetské)]], na rozhraní geomorfologického celku [[Rychlebské hory]] (podcelek [[Sokolský hřbet]]), geomorfologického celku [[Hrubý Jeseník]] (podcelek [[Medvědská hornatina]]) a geomorfologického celku [[Zlatohorská vrchovina]] (podcelky [[Bělská pahorkatina]] a [[Rejvízská hornatina]]). Nejvyšší hory jsou v jihovýchodním cípu katastru – [[Velké Bradlo]] (1051 m n. m.) a [[Srnčí vrch]] (1026 m n. m.).{{Citace elektronické monografie| titul = Základní mapa ČR 1 : 100 000| url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id=35b8d63b27b140119148fa57cc4810e3_666| vydavatel = Zeměměřický úřad| datum přístupu = 22. 8. 2021}} [29] => [30] => Území Jeseníku patří do povodí [[Odra|Odry]], resp. [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]]. Jeseníkem protéká severním směrem [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělá]], do které ve městě ústí ze západní strany potok ''Staříč''. V [[Bukovice (Jeseník)|Bukovicích]] přijímá Bělá z východu ''Vrchovištní potok'', který odvodňuje [[rejvíz]]ská rašeliniště. V okolí Lázní Jeseník se nachází řada pramenů jesenické soustavy, zejména Rumunský, Bezručův, Žofiin, Slovanský, Rudolfův, Pražský, Polský, Mariin. Další se nacházejí na východ od města: např. prameny Anglický, Řecký, Turistický, Eduardův, Svornosti a Diana. [31] => [32] => Území města pokrývá z téměř 20 % zemědělská půda (5 % orná půda, 12,5 % louky a pastviny), z téměř 62 % les a ze 17,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy. [33] => [34] => == Název == [35] => Od svého počátku se Jeseník nazýval ''Freiwalde'' (v nejstarším dokladu z 1267 ''Vriwald''), což je založeno na německém spojení ''im freien Walde'' („ve svobodném lese“), ovšem některé zdroje také uvádějí výklad ''Frei vom Valde'' („místo zbavené lesa”).{{Citace monografie [36] => | titul = Jeseník [37] => | editoři = Květoslav Growka [38] => | vydání = Vyd. 1 [39] => | vydavatel = Paseka [40] => | místo = Praha [41] => | počet stran = 53 [42] => | edice = Zmizelá Morava a Slezsko [43] => | isbn = 978-80-7185-884-3 [44] => }} V 17. století jméno získalo příponu ''-au'' pocházející z ''hau'' („mýtina“), kterou měla jiná místní jména na Jesenicku. V češtině se od 19. století používalo jméno ''Frejvaldov'', v 1. polovině 20. století ''Frývaldov'', po druhé světové válce bylo jméno změněno na dnešní podle polohy u [[Hrubý Jeseník|jesenického]] pohoří.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 225, 226. Polské jméno je ''Jesionik'', dříve se v polštině používala jména ''Frywałd'', ''Frajwald'', ''Frywałdów''.{{Citace monografie| příjmení = Malicki| jméno = Jaroslaw| titul = Nazwy miejscowe Śląska w języku czeskim| vydavatel = Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego| místo = Wrocław| rok = 2002| issn = 0239-6661| issn2 = 0137-1150| strany = 92–93}} [45] => [46] => == Historie == [47] => [[Soubor:Jeseník letecky z Muzikantské stezky.jpg|alt=|vlevo|náhled|Letecký pohled na město z Muzikantské stezky]] [48] => [49] => === Do třicetileté války === [50] => První zmínka o Jeseníku pochází z roku [[1267]], kdy se v latinském pramenu cituje jako ''Vriwald'' (později ''Vrowald'', ''Vrienwalde'', ''Freynwalde''), tedy místo zbavené lesa. Mezi lety [[1284]] a [[1295]] se stal městem. Jedním z důvodů byla strategická poloha na soutoku říček Staříče a [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]], kde se rovněž cesta vedoucí ze [[Slezsko|Slezska]] na [[Morava|Moravu]] větvila k Ramzovskému a Červenohorskému sedlu. Toto místo již nejpozději roku [[1284]] střežil zdejší hrad, patřící vratislavskému biskupovi. Dalším důvodem byla naleziště [[železná ruda|železné rudy]] v okolí: z roku [[1326]] pochází první zmínka o zpracovávání železné rudy hned v třinácti hamrech poblíž Jeseníku. Jeseník spolu s vesnicemi v širším okolí tedy vznikl plánovitou kolonizací vratislavských biskupů, kteří zdejší území získali roku [[1199]]. [51] => [52] => Součástí města byl od založení nepochybně i kostel s farou, ačkoli první zmínka o něm pochází z roku [[1318]]. Stejně tak frývaldovský hrad musel jistě existovat již v roce [[1284]], kdy existoval "frývaldovský okruh" jako správní jednotka, výslovně se však zmiňuje až roku [[1374]]. Jednalo se vlastně jen o vodní [[tvrz]] vybavenou - ještě koncem 17. století - padacím mostem. Ta existuje po několika přestavbách dosud a jako správní sídlo frývaldovského panství, později komplexu velkostatků, sloužila až do roku [[1945]]. [53] => [54] => V roce [[1295]] se poprvé připomíná městské fojtství, k němuž patřil i dvůr a postupně i vesnice Ves Frývaldov, [[Česká Ves]], [[Široký Brod]] a [[Bukovice (Jeseník)|Bukovice]]. Od roku [[1378]] je drželi Mušínové. Počátkem [[15. století]] to byl Hynek Mušín z Hohenštejnu (tj. dnešní [[Hoštejn]]), který se však stal příznivcem husitství, a biskup mu proto rychtu roku [[1422]] odňal a udělil je Hanuškovi Mušínovi, Hynkovu bratranci. Vdova po něm Anna prodala roku [[1463]] fojtský statek Hynčíkovi ze Šilperka, po jehož smrti ([[1468]]) je od vdovy Barbory odkoupil biskup. Fojtský statek byl pak i s městem Frývaldovem zastavován a samostatně se naposledy uvádí roku [[1547]]. [55] => [56] => Město se brzy po založení hospodářsky rozvinulo. Již roku [[1295]] jsou připomínány první řemeslnické [[cech]]y, řeznický a pekařský. Z roku [[1328]] je první zmínka o těžbě a zpracování železa - tehdy povolil biskup [[Tomáš I. Kozlowaroga|Tomáš I.]] jakémusi Ludherovi postavit u města železný hamr. Ačkoli byla v 14. století železná ruda z Jeseníku prodávána až v Anglii, její těžba již koncem uvedeného století upadla a vylidnily se i hornické osady v okolí. Nový rozmach těžby železa, ale i stříbra a zlata, nastal v druhé polovině 15. století. V té době byl Jeseník s okolím udělován vratislavskými biskupy v léno. Za [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] patřil Hynčíkovi ze Šilperka, od jehož vdovy jej biskup vykoupil roku [[1468]] a udělil dále roku [[1478]] Urbanu Stošovi, roku [[1481]] Baltazaru a Melicharovi z Močilnice, roku [[1492]] Pavlu Otweinovi, roku [[1497]] Linhartu Vogelovi. [57] => [58] => Významné bylo udělení Jeseniku i s okolním panstvím roku [[1506]] [[Fuggerové|Fuggerům]], celoevropsky působícímu podnikatelskému rodu z [[Augsburg|Augšpurku]], kteří zde rozvinuli důlní činnost. Téhož roku získalo město horní privilegia a obdrželo [[Znak (heraldika)|znak]]. Ložiska však byla buď brzy vyčerpána, nebo se ukázala jako nevýnosná, a Fuggerové ztratili o panství zájem. Roku [[1547]] je vratislavský biskup [[Baltazar z Promnic]] odkoupil zpět a z Jeseníku bylo nadále spravováno okolní biskupské panství. Těžba železa zůstala v okolí města až do konce 18. století, ale ve značně redukované podobě. Naopak se ve městě rozvíjelo řemeslo, o čemž svědčí řada cechovních privilegií z přelomu 16. a 17. století. [59] => [60] => Za vlády Fuggerů se v Jeseníku prosadila [[reformace]], přestože fara zůstávala pod patronátem biskupa, a teprve roku [[1579]] se zde podařilo dosadit opět katolického faráře (byť ženatého). [61] => [62] => === 17. a 18. století === [63] => [[Soubor:Starý znak města Jeseník.jpg|náhled|Znak města z roku 1606]] [64] => Jako město ležící na významném vojenském tahu byl Jeseník v průběhu [[třicetiletá válka|třicetileté války]] několikrát poškozen vojskem. V 17. století byl postižen i několika požáry, největším roku [[1696]]. Přesto pokračoval hospodářský rozkvět města, zejména v textilních odvětvích (plátenictví), který byl ochromen až rozdělením [[Slezsko|Slezska]] roku [[1742]] a související ztrátou slezských trhů, dříve hlavního odběratele zdejší výroby. V té době rovněž město přišlo o [[horní právo]] a s tím spojené daňové výhody. [65] => [66] => Rekatolizace v městě i okolí proběhla bez potíží (roku [[1651]] nejsou registrováni žádní nekatolíci), zato bylo zdejší panství postiženo dlouhotrvající a intenzivní vlnou [[Čarodějnické procesy ve Slezsku|čarodějnických procesů]]. Od prvního v roce [[1622]] do posledního roku [[1684]] si procesy, iniciované jak zástupci biskupa, tak jesenickými měšťany, vyžádaly jen v samotném Jeseníku asi 102 obětí. Spolu s o něco později zahájenými procesy na Šumpersku a Velkolosinsku se jedná o nejvýznamnější příklady "honu na čarodějnice" na území [[Česko|České republiky]]. [67] => [68] => V roce 1741 zde žilo 234 měšťanů a 26 jich tvořilo nejzámožnější vrstvu. Po roce 1743 se zde nacházelo 227 domů. Náměstí získalo okázalý charakter s vybudovanou barokní radnicí v roce 1710. [69] => [70] => V roce [[1770]] bylo v Jeseníku zřízeno římskokatolické [[arcikněžství]], a to oddělením od arcikněžství [[Hlucholazy]]. To existuje v zásadě dosud, avšak roku [[1946]] bylo přeměněno na [[Děkanát a vikariát|děkanát]]. [71] => [72] => V letech [[1773]]–[[1794]] byl biskupským hejtmanem na Frývaldově hudební skladatel [[Karl Ditters von Dittersdorf]]. [73] => [74] => === 19. a polovina 20. století === [75] => Po určitém útlumu zaznamenal Jeseník počátkem 19. století nový rozvoj, zejména průmyslový. Do Jeseníku přišli bratři Zuppanové, kteří tu roku 1770 zřídili podnik na konečnou úpravu plátna. Po nich manufaktura Augusta Lipperta začala vyrábět sukno. Počátkem 19. století se do popředí dostala výroba plátna. Roku [[1822]] založil místní podnikatel Adolf Raymann továrnu (firma Regenhart & Raymann) na jemné prádlo (damašku), která získala postavení na světových trzích a dominovala městskému hospodářství. Jeseník se tak stal významným průmyslovým centrem (a později i centrem dělnického hnutí). Toto postavení bylo na konci 19. století podtrženo napojením na významný železniční tah z [[Hanušovice|Hanušovic]] do [[Hlucholazy|Hlucholaz]] ([[1888]]) a založení Blühdornovy továrny na rukavice ([[1890]]). Pro svůj hospodářský význam se Jeseník stal roku [[1850]] i sídlem politického a soudního okresu (tehdejší [[soudní okres]] byl ale menší než politický, až roku 1945 bylo do obvodu jesenického [[Okresní soud|okresního soudu]] začleněno území zrušených soudních okresů v [[Zlaté Hory|Cukmantlu]], [[Javorník (okres Jeseník)|Javorníku]] a [[Vidnava|Vidnavě]]§ 1 odst. 3 dekretu presidenta republiky č. 79/1945 Sb., o zatímní úpravě soudnictví v zemích České a Moravskoslezské. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=36 Dostupné online.]). [76] => [77] => V této době se o rozvoj města a kraje zasloužily především [[Lázně Jeseník|lázně a první vodoléčebný ústav na světě]], který založil [[Vinzenz Priessnitz|Vincenz Priessnitz]] počátkem 20. let 19. století. Podle něho se také lázně jmenují Priessnitzovy a hlavní lázeňský pavilon ''Priessnitzovo sanatorium'' architekta [[Leopold Bauer|Leopolda Bauera]], který spolu se sanatoriem (pavilonem) ''Ripper'' nese jméno po významné osobnosti, která měla na vývoj lázní vliv. Dětský pavilon ''Karolina'' je pojmenován po dcerce Vincence Priessnitze, kterou nedokázal vyléčit a zemřela ve třech letech. Za zmínku stojí také druhý nejdůležitější pavilon ''Bezruč'' a samozřejmě ''Maryčka''. Znakem lázní je lev. [78] => [79] => Roku [[1890]] byla zřízena městská nemocnice, roku [[1872]] založena chlapecká a [[1888]] dívčí měšťanská škola, roku [[1913]] reálné gymnázium. Významným činitelem v jesenickém školství byl [[konvent (církev)|konvent]] [[Římská unie řádu svaté Voršily|voršilek]], které se zde usadily v roce [[1881]] poté, co byly [[Otto von Bismarck|Bismarckovou]] politikou „kulturního boje“ vyhnány ze svého předchozího působiště ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. V Jeseníku postupně od roku [[1888]] zřídily klášterní a vzdělávací komplex zahrnující též obchodní a rodinnou školu. Své školy vedly do roku [[1939]], kdy jim byla vzdělávací činnost znemožněna. Po odsunu většiny sester byl konvent r. [[1945]] zrušen a poslední sestry odsud odešly roku [[1948]]. [80] => [81] => Pro evangelické (luteránské) věřící, kteří se vesměs přistěhovali do Jeseníku za prací z venkova, byl [[13. říjen|13. října]] [[1879]] zřízen nejprve sbor filiální ke sboru v [[Holčovice|Holčovicích]] a roku [[1883]] samostatný sbor. V letech 1881–1883 byl vystavěn [[Evangelický kostel (Jeseník)|novorománský kostel]] za finančního přispění pruské princezny [[Marianna Oranžská|Marianny Oranžské]], majitelky panství [[Bílá Voda]]. (Sbor byl zrušen roku [[1945]] a kostel a faru převzal nově zřízený farní sbor [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]].){{Citace monografie| příjmení = Nešpor| jméno = Zdeněk R.| titul = Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska| vydavatel = Kalich| místo = Praha| rok = 2009| isbn = 978-80-7017-129-5| strany = 206–207}} [82] => [83] => Na konci 19. století se v oblasti začíná rozvíjet i cestovní ruch, dokladem je vybudování rozhledny na [[Zlatý chlum|Zlatém chlumu]] (na území obce [[Česká Ves|Česká ves]], mimo Jeseníku) [[Moravskoslezský sudetský horský spolek|Moravskoslezským sudetským horským spolkem]] roku [[1899]]. V roce [[1913]] bylo založeno [[Gymnázium Jeseník]]. Po roce [[1918]] se Jeseník stal, víceméně proti vůli svých obyvatel, součástí Československa. Československá armáda jej obsadila [[19. leden|19. ledna]] [[1919]]. V Jeseníku jakožto středisku státní správy rychle vznikla početná česká menšina. Dominantní stranou mezi (z velké části dělnickým) obyvatelstvem byla [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|německá sociální demokracie]]. [84] => [85] => ==== Frývaldovská stávka ==== [86] => {{viz též|Frývaldovská stávka}} [87] => 22. listopadu [[1931]] došlo v okolí tehdejšího Frývaldova k nepokojům v důsledku propouštění a snižování mezd dělníků pracujících v kamenolomu a vápenkách. Propuštění převážně němečtí dělníci šli do stávky a následně za pomoci místních komunistů zorganizovali pochody demonstrantů do Frývaldova. Po dohodě s úřady byly sice pochody odvolány, ale ten ze Žulové a Vápenné přesto vyrazil. Hrstka asi 20 četníků je nejdříve zastavila u viaduktu, což průvod vyřešil tím, že viadukt obešel přes železniční trať nad viaduktem. Četníci proto poodjeli o cca 500 m a postavili kordón u tamější pošty za křižovatkou. Velitel vyšel vstříc a dělníkům oznámil, že průvod byl zakázán a o dalším se jedná. Následně dostal kamenem do obličeje a i četníci byli zasypáni sprškou kamení, posbíraném na trati. Četníci na tento incident reagovali střelbou do davu. Výsledkem bylo celkem 7 mrtvých a 12 těžce zraněných. Na pohřbu dělníků byl přítomen i pozdější československý prezident [[Klement Gottwald]].Frývaldovská stávka [http://www.lipova-lazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=8466&id_org=8466&id=16333&p1=16499] [88] => [89] => === Moderní dějiny === [90] => Od poloviny 30. let zde však nabírala na síle [[Sudetoněmecká strana]]. Jeseník s okolím byl bezprostředně po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] připojen k [[Nacistické Německo|Německu]] a většina českých obyvatel město opustila. Naopak většinoví [[Sudetští Němci|němečtí obyvatelé]] byli po konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v letech 1945–1947 [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleni]]. V roce [[1947]] byl dosavadní Frývaldov přejmenován na Jeseník. Město v průběhu následujících čtyřiceti let ztratilo mnoho hodnotné historické zástavby, kterou nahradila panelová výstavba. Úlohu hospodářského střediska do značné míry ztratilo spolu se ztrátou statusu okresního města roku [[1960]], Jeseník poté patřil do [[Okres Šumperk|okresu Šumperk]]. [91] => [92] => K [[1. leden|1. lednu]] [[1996]] byl [[okres Jeseník]] obnoven. V červenci [[1997]] postihly Jeseník rozsáhlé povodně. Od roku [[1997]] se v Jeseníku koná soutěž posádek zdravotnických záchranných služeb ''[[Rallye Rejvíz]]''.http://www.rallye-rejvizcz/{{Nedostupný zdroj}} Jeseník je členem a sídlem [[Mikroregion Jesenicko|Mikroregionu Jesenicko]], svazku obcí vzniklého v roce [[1999]].http://www.jesenicko.cz/{{Nedostupný zdroj}} Město je také od roku [[1993]] členem [[Sdružení měst a obcí Jesenicka]] (SMOJ), které tvoří obce [[okres Jeseník|okresu Jeseník]],http://www.smoj.cz/ a od roku [[1997]] [[Euroregion Praděd|Euroregionu Praděd]].http://www.europraded.cz/ [93] => [94] => == Části města == [95] => [[Soubor:JE Jeseník.png|náhled|Katastrální území Jeseníku]] [96] => Výše popisovaná historie před světovými válkami se týká především samotného '''Města Frývaldova''' ({{Vjazyce2|de|''Freiwaldau Stadt''}}). [97] => [98] => Součástí Města Frývaldova byla od počátku osada '''Gräfenberk''' ({{Vjazyce2|de|''Gräfenberg''}}), roku 1947 přejmenovaná na [[Lázně Jeseník]]. Byla založena roku [[1808]] a původně se jmenovala ''Grabenberg'' nebo ''Gräbenberg'' stejně jako hora nad osadou zmiňovaná již roku [[1716]]. Na honosnější ''Gräfenberg'' byla přejmenována až roku [[1836]], po vzniku lázní. V roce [[1849]] byla osadou Jeseníku, od roku [[1868]] jen místní částí. Malá část Gräfenberku / Lázní Jeseník se původně nacházela na katastru [[Česká Ves|České Vsi]]. [99] => [100] => Jižní předměstí Jeseníku, podél cesty směřující na [[Červenohorské sedlo]], tvořilo samostatnou část (předměstí), která se díky svým privilegiím nazývala '''Svoboda''' ({{Vjazyce2|de|''Freiheit''}}).''Hosák'', s. 856 Poprvé je zmiňována již roku [[1553]], avšak právě na ni se patrně vztahují nejstarší zmínky o ''Vsi Frývaldově'' (již [[1267]]), která byla na rozdíl od samotného města poddána frývaldovskému fojtovi. Zejména toto frývaldovské předměstí se za vlády [[Fuggerové|Fuggerů]] stalo střediskem výroby příze a plátna a zdejší výrobky byly předmětem širokého mezinárodního obchodu. Počet obyvatel Svobody v roce [[1836]] dosahoval dvou třetin počtu obyvatel vlastního Frývaldova; to už ale její význam klesal. Od roku [[1850]] byla osadou Města Frývaldova a roku [[1906]] s ním byla jako první z frývaldovských předměstí zcela sloučena. [101] => [102] => '''Ves Frývaldov''' ({{Vjazyce2|de|''Freiwaldau Dorf''}}) se nověji nazývala osada - v podstatě frývaldovské předměstí - na sever a na západ od Města Frývaldova směrem k [[Lipová-lázně|Lipové]], na sever od potoka Staříče. Jednalo se o tu část Frývaldova, na kterou se nevztahovala městská privilegia. Většina osídlení zde vznikla parcelací biskupských dvorů, dříve existovala jen tzv. Česká ulice vedoucí na sever směrem na [[Česká Ves|Českou Ves]]. Po roce [[1850]] ztratilo rozlišování na město a ves právní význam a Ves Frývaldov se stala osadou Města Frývaldova, s nímž byla roku [[1924]] spojena v jedinou osadu s názvem ''Frývaldov''. [103] => [104] => Současně s tím byla s Frývaldovem sloučena i dříve samostatná osada '''Ditrichštejn''' ({{Vjazyce2|de|''Dietrichstein''}}), vzniklá roku [[1796]] parcelací panského dvora rovněž na západ od města, ale na jih od Staříče. V roce [[1950]] byla k Jeseníku připojena dosud samostatná obec '''[[Bukovice (Jeseník)|Bukovice]]''' s osadami Dětřichov, Dlouhá Hora, Mýtinka, Pasíčka a Seč. [[1. leden|1. ledna]] [[1976]] byla s Jeseníkem sloučena obec '''[[Česká Ves]]''', která se však [[23. listopad]]u [[1990]] opět osamostatnila.''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 84. [105] => [106] => V současnosti tak má Jeseník tři [[Část obce|části]]: [107] => * '''Jeseník''' ([[Katastrální území|k. ú.]] ''Jeseník'') [108] => * [[Bukovice (Jeseník)|Bukovice]] (k. ú. ''Bukovice u Jeseníka'') [109] => * [[Dětřichov (Jeseník)|Dětřichov]] (k. ú. ''Seč u Jeseníka'') [110] => [111] => Základní sídelní jednotky: Dukelská, 9. května, Bobrovník, Bukovice, Dětřichov, Jeseník-střed, Kalvodova, Krameriova, Křížový vrch, [[Lázně Jeseník]], Nad tratí, Náměstí Svobody, Nerudova, Pod Bukovickým vrchem, Seč, Smetanovy sady, U České Vsi, U nemocnice, U kasáren, U slunka, U vlečky, Vavřinec a Železná hora. [112] => [113] => == Správní území == [114] => {{Viz též|Okres Jeseník}} [115] => Jeseník byl dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Jeseník]] ale stále existuje a skládá se ze 24 obcí a je shodný s [[Okres Jeseník|ORP]]. Působí zde také [[Okresní soud v Jeseníku]] i okresní státní zastupitelství. [116] => [117] => == Správní vývoj == [118] => ''Správní příslušnost Jeseníka od roku 1848''{{Citace monografie| příjmení = Gawrecki| jméno = Dan| spoluautoři = a kol.| titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000| vydavatel = Slezská univerzita v Opavě| místo = Opava| rok = 2003| isbn = 80-7248-226-2}} [119] => [[Soubor:Křižovatka západně od Vrbna pod Pradědem (před 1947).jpg|náhled|Křižovatka za mostem nad Bílou Opavou na západním okraji Vrbna pod Pradědem před rokem 1947 (tehdy byl Frývaldov přejmenován na Jeseník).]] [120] => * 1848 vévodství slezské, kraj opavský, [[Niské knížectví|Nisské knížectví]], panství Frývaldov [121] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[1850]] do roku [[1855]] vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov [122] => * od roku [[1855]] do roku [[1868]] vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov [123] => * od roku [[1868]] do [[30. listopad]]u [[1928]] vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov [124] => * od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] do [[31. leden|31. ledna]] [[1949]] země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník) [125] => ** kromě: od [[1. říjen|1. října]] [[1938]] do května [[1945]] "sudetoněmecká území", od [[15. duben|15. dubna]] [[1939]] jako říšská župa [[Sudety]] / Reichsgau Sudetenland; (od [[1. květen|1. května]] [[1939]]) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od [[20. listopad]]u [[1938]]) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau [126] => ** od [[31. květen|31. května]] [[1945]] [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]] [127] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] do [[30. červen|30. června]] [[1960]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] [128] => * od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1995]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Šumperk]] [129] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[1996]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1999]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Jeseník]] [130] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[2000]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] [131] => [132] => == Obyvatelstvo == [133] => === Počet obyvatel === [134] => Počet obyvatel Jeseníku podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:{{Citace monografie| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl| vydavatel = ČSÚ| místo = Praha| rok = 2006| isbn = 80-250-1310-3| strany = 650–651}}{{Citace monografie| titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický| místo = Praha| rok = 1935| strany = 32}} [135] => {{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci= Český statistický úřad |titul=Sčítání lidu, domů a bytů 2001|url= [136] => http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/536385?OpenDocument|datum vydání=2010-03-16|datum přístupu=2010-03-16|jazyk=}} [137] => {{Citace monografie| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2005| vydavatel = ČSÚ, MV ČR| místo = Praha| rok = 2005| isbn = 80-7360-287-3| strany = 974–975}} [138] => [139] => ''Celé město Jeseník'' [140] => {|class="wikitable" [141] => ! Rok !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [142] => |- [143] => ! Počet obyvatel [144] => | 3 697 || 7 149 || 7 799 || 8 435 || 8 718 || 9 242 || 8 956 || 10 584z toho: 8 959 Němců a 1 281 Čechoslováků; 9 816 řím. kat., 301 evang., 121 čsl., 82 starokatol., 11 pravosl., 98 izrael., 146 bez vyzn. || 9 788 || 7 129 || 8 583 || 8 914 || 9 957 || 12 342 || 13 039 || 12 700z toho: 11 696 Čechů, 366 Slováků, 136 Němců, 39 Slezanů, 29 Poláků; 2 471 řím. kat., 68 čsl. hus., 142 evang., 36 pravosl., 8 728 bez vyzn. || 11 897[http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm Databáze demografických údajů za obce ČR], Český statistický úřad [145] => |} [146] => [147] => Ve městě Jeseník je evidováno 1 849 adres : 1 808 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 41 [[označování domů|číslo evidenční]] (dočasné či rekreační objekty).{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/jesen001/index.html|datum vydání=2010-01-12|datum přístupu=2010-01-12|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20100731063929/http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/jesen001/index.html|datum archivace=2010-07-31|nedostupné=ano}} Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 1 393 domů, z toho 1 322 trvale obydlených. [148] => [149] => ''Samotný Jeseník (část města Jeseník)'' [150] => {|class="wikitable" [151] => ! Rok !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [152] => |- [153] => ! Počet obyvatel [154] => | 2 510z toho: Frývaldov Město a Ves 1 422, Svoboda 904, Ditrichštejn 192 || 5 242 || 5 859 || 6 223 || 6 333 || 6 859 || 6 722z toho: 6 055 Němců a 348 Čechoslováků,z toho: Město Frývaldov a Svoboda 4 905, Ves Frývaldov 1 187, Ditrichštejn 630 || 8 251z toho: 6 674 Němců a 1 257 Čechoslováků; 7 563 řím. kat., 269 evang., 121 čsl., 49 starokatol., 11 pravosl., 96 izrael., 131 bez vyzn.z toho: Město Frývaldov 4 285 (Město Frývaldov 3 377, Gräfenberk 908), Ves Frývaldov 1 460, Svoboda 1 018, Ditrichštejn 1 488 || 7 433 || 5 873 || 7 181 || 7 563 || 8 779 || 10 855 || 11 113 || 10 838 [155] => |} [156] => [157] => V Jeseníku je evidováno 1 317 adres: 1 306 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 11 [[označování domů|čísel evidenčních]] (dočasné či rekreační objekty).{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/jesen001/jesen.html|datum vydání=2010-01-12|datum přístupu=2010-01-12|jazyk=}} Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 986 domů, z toho 948 trvale obydlených. [158] => [159] => === Struktura populace === [160] => [161] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 536385 Jeseník, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Jeseník roku 2011 [162] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 536385 Jeseník, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Jeseník roku 2011 [163] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 536385 Jeseník, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Jeseník roku 2011 [164] => [165] => [166] => == Církevní správa == [167] => Z hlediska [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické]] církevní správy spadá celé město Jeseník pod [[Římskokatolická farnost Jeseník|farnost Jeseník]]. Ta je součástí [[děkanát Jeseník|děkanátu Jeseník]] [[diecéze ostravsko-opavská|diecéze ostravsko-opavské]].{{Citace monografie| příjmení = Boháč| jméno = Zdeněk| titul = Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999| vydavatel = Karmelitánské nakladatelství s.r.o.| místo = Kostelní Vydří| rok = 1999| isbn = 80-7192-405-9}} [168] => [169] => V Jeseníku dále sídlí: [170] => * [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Jeseníku|farní sbor Českobratrské církve evangelické]], založený roku [[1946]] a patřící k [[Moravskoslezský seniorát|moravskoslezskému seniorátu]] [171] => * náboženská obec [[Církev československá husitská|Československé církve husitské]], patřící k [[Olomoucká diecéze Církve československé husitské|olomoucké diecézi]] [172] => * [[Pravoslavná církevní obec v Jeseníku|pravoslavná církevní obec]] (s kaplí [[Zesnutí přesvaté Bohorodice]], součást ostravského okružního [[protopresbyteriát]]u, [[Eparchie olomoucko-brněnská|olomoucko-brněnské eparchie]]) [173] => * sbor [[Adventisté sedmého dne|Církve adventistů sedmého dne]] (součást Moravskoslezského sdružení) [174] => * sbor [[Církev Nová naděje|Církve Nová naděje]] [175] => *sbor [[Církev Křesťanská společenství|Křesťanské společenství Jeseník]] [176] => [177] => == Doprava == [178] => Jeseníkem vede peážní železniční trať č. 292 ([[Železniční trať Šumperk–Krnov]]). Ve městě je stanice této trati s názvem „Jeseník“. [179] => [180] => Městem procházejí: [181] => * [[silnice I/44|silnice I. třídy číslo 44]] z hraničního přechodu v [[Mikulovice (okres Jeseník)|Mikulovicích]] a [[Česká Ves|České Vsi]] směrem na [[Bělá pod Pradědem|Bělou pod Pradědem]], [[Velké Losiny]] a [[Rapotín]], kde se napojuje na [[silnice I/11|silnici číslo I/11]], [182] => * [[silnice I/60|silnice I. třídy číslo 60]] vedoucí z Jeseníku směrem na [[Uhelná|Uhelnou]], [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského [[Paczków|Pačkova]], [183] => * [[silnice II/453|silnice II. třídy číslo 453]] z Jeseníku na [[Rejvíz]], [[Heřmanovice]] a [[Město Albrechtice]], [184] => * několik silnic III. třídy sloužících k místní komunikaci. [185] => [186] => == Pamětihodnosti == [187] => === Kulturní památky === [188] => [[Soubor:Vodní tvrz v Jeseníku.jpg|alt=|vlevo|náhled|Vodní tvrz v Jeseníku]] [189] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Jeseníku}} [190] => * Ripperova promenáda – 1160 metrů dlouhý okruh, na kterém se občas konají závody a soutěže, ale po většinu času se po ní procházejí návštěvníci lázní. Největší atrakcí je socha lva (Maďarský pomník), jehož ocasu se prý stačí dotknout, aby vám splnil přání. [191] => * [[Vodní tvrz Jeseník|Vodní tvrz]] – zbudována počátkem 15. století na místě obytné věže asi z poloviny 13. století. Unikátní doklad pozdně gotické architektury. Původní stavba jednopatrová obdélná budova. Na přelomu 15. a 16. století přistavěna boční křídla a vystavěna dvoupatrová hranolová věž. Po požáru v roce [[1727]] tvrz upravena na zámek – přistavěno druhé patro, prolomena okna a věž snížena o dvě patra. Okolo tvrze suchý příkop, dříve naplněný vodou. Tvrz byla po většinu času v majetku vratislavských biskupů anebo jejich [[Léno|leníků]]. Od roku [[1932]] v ní sídlí [[Vlastivědné muzeum Jesenicka]].{{Citace monografie| příjmení = Tinzová| jméno = Bohumila| titul = Jesenické toulky| vydavatel = Město Jeseník-Jesenická rozvojová o.p.s.| místo = Jeseník| rok = 2009}} [192] => * [[Radnice (Jeseník)|Radnice]] je v jádru renesanční budova z roku [[1610]]. Nynější podoba pochází z roku [[1710]]. [193] => * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jeseník)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] – [[novorenesance|novorenesanční]] stavba z let [[1882]]–[[1883]]. Postavena na místě starší později přestavované [[gotika|gotické]] stavby, o které je první písemná zmínka z roku [[1418]]. Z původní stavby zachována část středověké věže a barokní západní fronta kostelní lodi. Hlavní novogotický oltář od sochaře [[Bernard Kutzer|Bernarda Kutzera]]. [194] => * Novorománský [[Evangelický kostel (Jeseník)|evangelický kostel]] [195] => * [[Kaple]] kláštera a vzdělávacího ústavu [[Uršulinky|voršilek]] z let [[1896]]–[[1897]] v novorománském stylu. [196] => * [[Morový sloup]] Nejsvětější Trojice z roku [[1721]]. [197] => * Socha sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] na náměstí. [198] => * Děkanský úřad u kostela s klasicistní fasádou a s kamennou deskou se znakem města z roku [[1606]]. [199] => * Dům číslo popisné 166 na Masarykově náměstí. První písemná zmínka o domě z roku [[1702]], v roce [[1926]] dům prošel přestavbou. [200] => [201] => [[Soubor:Budova Katovny v Jeseníku.jpg|alt=|náhled|Katovna]] [202] => [203] => * Dům číslo popisné 176 v Tovární ulici. Původně předměstský dům datovaný do roku 1782. Přízemní stavba s [[rokoko]]vou fasádou, valbovou střechou a trojdílnou dispozicí. Dům je známý pod názvem [[Katovna (Jeseník)|Katovna]]. Obydlí kata zde však nikdy nebylo. [204] => * Dům číslo popisné 178 s [[empír]]ovou fasádou, v něm do roku [[1506]] sídlil městský [[Rychtář|fojt]], posléze zde byl výčep právovarečných měšťanů. Od roku [[1912]] zde bylo první kino ve městě. [205] => * Vila [[Erwin Weiss|Erwina Weisse]] číslo popisné 679 na Skupově ulici z let [[1901]]–[[1903]]. Významný vilový dům v duchu anglické secese od vídeňských architektů [[Franz von Krauss|Franze von Krausse]] a [[Josef Tölk|Josefa Tölka]]. Důsledně oddělena společenská část domu od intimní části. Z vnitřního vybavení dochována vstupní hala s dubovým schodištěm. [206] => * Cwrczekova vila – romantizující stavba z let [[1899]]–[[1900]] ve stylu hrádku s použitím prvků hrázděného zdiva. [207] => * Dvě vily rodiny Regenhartů číslo popisné 672 a 339. [208] => * Vilová čtvrť pod nádražím – několik architektonicky zajímavých vil např. číslo popisné 306, 307, 322, 324 nebo 28/319. [209] => * Priessnitzův pomník ve Smetanových sadech od významného sochaře [[Josef Obeth|Josefa Obetha]]. [210] => * Secesní most přes Bělou z let [[1901]]–[[1902]]. [211] => * Rodný dům [[Vinzenz Priessnitz|Vincenze Priessnitze]] – dům číslo popisné 175 na místě původního rodného domu vystavěn roku [[1822]], patrně roku [[1838]] zvýšen o jedno patro. [212] => * [[Priessnitzovo sanatorium]] z let [[1909]]–[[1910]] od významného architekta [[Leopold Bauer|Leopolda Bauera]]. Třípatrová budova v novobarokním stylu, ale v detailu se [[secese|secesními]] a historizujícími prvky. Uvnitř dochovaná ústřední hala se šnekovým schodištěm a velká jídelna. V letech [[1928]]–[[1929]] provedena od téhož autora přístavba, na které již autor upustil od historizujících reminiscencí a dekorativních detailů. Účast sochaře Josefa Obetha a jiných umělců na výzdobě. [213] => * Novogotická hrobka Vincenze Priessnitze, jeho ženy a dcery z roku [[1853]]. [214] => * Řada dalších lázeňských budov a [[pomník]]ů (například Český, Polský, Francouzský pomník atd.). [215] => [216] => === Přírodní památky === [217] => * ''Sluneční louka'' - neboli Jižní svah - v Česku ojedinělá kompozice, pojmenovaná „Cesta života“, kterou vytvořil v letech 1980–1985 brněnský sochař Jan Šimek. Autor se inspiroval až jesenickými útvary na Červené hoře, Vozkovi nebo Petrových kamenech. [218] => * [[Jesenické prameny]] - v lesích okolo Studničního vrchu se nachází schůdné cesty s pomníky a léčebnými prameny. [219] => * Řada skalních útvarů - Antonínovy skály, Čertovy kameny, Františkova skála, Hildina skála, Hydropatické skály, Medvědí kameny, Skalní odpočívadlo, Tereziny skály, Vilémovy Kameny, Vyhlídka Na Radosti [220] => * [[Památný strom v Česku|Památné stromy]]: [[borovice vejmutovka]] v parku poblíž muzea, [[buk lesní]] ve Smetanových sadech, tzv. Hackenberkova [[Lípa malolistá|lípa]], dva [[jilm vaz|jilmy]] před kavárnou U hradeb, [[tis]] v zahradě Villy Regenhart, "čarovný [[smrk ztepilý|smrk]]" v lázních (s [[čarověník]]em), lípa srdčitá na lázeňské kolonádě [221] => Na území Jeseníka zasahují i: [222] => * [[Chráněná krajinná oblast Jeseníky]] [223] => * [[Ptačí oblast Jeseníky]] (pro [[jeřábek lesní|jeřábka lesního]] a [[chřástal polní|chřástala polního]]) [224] => * [[Evropsky významná lokalita]] Rychlebské hory - Sokolský hřbet, [225] => [226] => === Zajímavé stavby === [227] => Od Anglického pramene vede na Křížový vrch ke kapli svaté Anny [[Křížová cesta (Jeseník)|Křížová cesta]]. [228] => [229] => == Školství == [230] => Ve městě se nacházejí: [231] => * čtyři mateřské školy (MŠ Karla Čapka, MŠ Jiráskova, MŠ Křižkovského a MŠ Kopretina) [232] => * základní škola nižšího i vyššího stupně (1.–9. ročník),http://www.zsjesenik.cz/ [233] => * základní škola pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněnímhttps://www.zsjes.cz/ [234] => * gymnázium,http://www.gymjes.cz/ navazující na reálné gymnázium založené roku [[1913]] [235] => * Hotelová škola Vincenze Priessnitze a Obchodní akademie Jeseník http://www.hotelovkajes.cz/ (vznikla z učňovské školy založené po roce 1945, nynější název nese od roku 2002) [236] => * Střední průmyslová škola Jeseník,http://www.soje.cz/ založené roku [[1985]] [237] => * Střední škola gastronomie a farmářství,{{Citace webu| titul = SOU potravinářské Jeseník| url = www.sosjesenik.cz| url archivu = https://web.archive.org/web/20090323053230/http://www.soupjesenik.cz/| datum přístupu = 2010-03-05| datum archivace = 2009-03-23| nedostupné = ano}} založené roku 1952 [238] => * Základní umělecká škola Jeseník,http://www.zusjes.cz/ založená roku 1948 [239] => * Soukromá základní umělecká škola - taneční, s.r.o.,{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://ladajurkova.mkzjes.cz/ |datum přístupu=2010-03-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120315065911/http://ladajurkova.mkzjes.cz/ |datum archivace=2012-03-15 |nedostupné=ano }} jejíž specializací je výuka [[mažoretka|mažoretek]] [240] => * Základní škola a Mateřská škola při Priessnitzových léčebných lázních a.s.,http://www.zspll.cz/ založená roku 1992 pro dětské pacienty lázeňské léčebny Karolina i městské nemocnice [241] => * Dětský domov Jeseník Lázně{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://detskydomov.jesenik.com/ |datum přístupu=2010-03-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100513222123/http://detskydomov.jesenik.com/ |datum archivace=2010-05-13 }} [242] => [243] => == Osobnosti == [244] => * [[Karl Ditters von Dittersdorf]] (1739–1799), rakouský barokní hudební skladatel a hudebník [245] => * [[Vinzenz Priessnitz|Vincenz Priessnitz]] (1799–1851), zakladatel [[Lázně Jeseník|Lázní Jeseník]] a vodoléčby jako oboru [246] => * [[Károly Khuen-Héderváry]] (1849–1918), rakousko-uherský politik; na konci 19. století i bán Chorvatska a dvakrát premiér Uherska [247] => * [[Engelbert Kaps]] (1888–1975), slezský sochař působící na Jesenicku [248] => * [[Věra Sládková]] (1927–2006), popsala dětství ve Frývaldově v novele ''Poslední vlak z Frývaldova'' (1. část románu ''Malý muž a velká žena''), později zpracované v televizním seriálu ''[[Vlak dětství a naděje]].'' [249] => * [[Luboš Pospíšil]] (* 1950), český zpěvák a hudebník [250] => * [[Kostas Zerdaloglu]] (* 1953), herec a režisér [251] => * [[Jaromír Švejdík]] (* 1963), český [[zpěvák]], [[Hudební skladatel|skladatel]], [[Kytara|kytarista]] a [[výtvarník]]. Spolu s [[Jaroslav Rudiš|Jaroslavem Rudišem]] je autorem komiksu [[Alois Nebel]] a spolupracoval i na stejnojmenném filmu, k němuž složil i známou píseň Půlnoční, již nazpíval [[Václav Neckář]]. [252] => * [[Petr Ševčík (fotbalista)|Petr Ševčík]] (* 1994), fotbalista [253] => [254] => == Partnerská města == [255] => * {{Flagicon|SVK}} [[Bojnice]], Slovensko [256] => * {{Flagicon|POL}} [[Glucholazy|Głuchołazy]], Polsko [257] => * {{Flagicon|GER}} [[Neuburg an der Donau]], Německo [258] => * {{Flagicon|POL}} [[Nysa]], Polsko [259] => [260] => Jeseník dále spolupracuje také s [[Praha 1|Prahou 1]]. [261] => [262] => == Odkazy == [263] => === Reference === [264] => [265] => [266] => === Literatura === [267] => * {{Citace monografie| příjmení = Kuča| jméno = Karel| titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. díl| vydavatel = Libri| místo = Praha| rok = 1997| isbn = 80-85983-14-1| strany = 615–624}} [268] => [269] => === Související články === [270] => * [[Okresní soud v Jeseníku]] [271] => * [[FK Jeseník]] [272] => [273] => === Externí odkazy === [274] => * {{Wikislovník|heslo=Jeseník}} [275] => * {{commonscat|Jeseník}} [276] => * {{RÚIAN}} [277] => * {{Oficiální web}} [278] => [279] => {{Části české obce}} [280] => {{Okres Jeseník}} [281] => {{Autoritní data}} [282] => {{Portály|Slezsko}} [283] => [284] => [[Kategorie:Jeseník| ]] [285] => [[Kategorie:Města v Českém Slezsku]] [286] => [[Kategorie:Lázně v Olomouckém kraji]] [287] => [[Kategorie:Města v okrese Jeseník]] [288] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [289] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [290] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [291] => [[Kategorie:Obce v okrese Jeseník]] [292] => [[Kategorie:Sídla ve Zlatohorské vrchovině]] [293] => [[Kategorie:Mikroregion Jesenicko]] [294] => [[Kategorie:Sdružení měst a obcí Jesenicka]] [295] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Česku]] [] => )
good wiki

Jeseník

Jeseník (do roku 1947 Frývaldov, Freiwaldau) je město v okrese Jeseník v Olomouckém kraji, 71 km severně od Olomouce na soutoku Bělé a Staříče. Žije zde obyvatel a katastrální výměra je asi 38 km².

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Česká Ves','1. leden','1945','okres Jeseník','1850','Bukovice (Jeseník)','označování domů','Lázně Jeseník','Olomoucký kraj','Vinzenz Priessnitz','Bělá (přítok Kladské Nisy)','1960'

1850

1945

1960