Array ( [0] => 15489902 [id] => 15489902 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jilm [uri] => Jilm [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Jilm [2] => | obrázek = Mature_Ulmus_rubra_in_graveyard.jpg [3] => | popisek = Jilm [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (Plantae) [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'') [10] => | čeleď = [[jilmovité]] (''Ulmaceae'') [11] => | rod = '''jilm''' (''Ulmus'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [13] => }} [14] => '''Jilm''' (''Ulmus''), [[Archaismus|zastarale]] ''břest'', je [[rod (biologie)|rod]] opadavých anebo částečně opadavých listnatých [[strom]]ů nebo keřů z čeledi [[jilmovité]] (''Ulmaceae''). Zahrnuje asi 35 druhů rostoucích v severním mírném pásmu, Asii a Střední Americe. Jilmy se podle všeho mohou dožívat až 400 let (uváděno i 500 let{{Citace elektronické monografie [15] => | příjmení = [16] => | jméno = [17] => | odkaz na autora = ATwebdesign.oslavany.info [18] => | titul = Park Réna Ivančice [19] => | url = http://parkrena.cz/projekt-stromy-v-parku.php [20] => | datum vydání = [21] => | datum aktualizace = 01.06.2009 [22] => | datum přístupu = 01.06.2009 [23] => | vydavatel = Město Ivančice - www.ivancice.cz [24] => | místo = Ivančice [25] => | jazyk = čeština [26] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100909015742/http://parkrena.cz/projekt-stromy-v-parku.php [27] => | datum archivace = 2010-09-09 [28] => | nedostupné = ano [29] => }} …se dožívá věku až 500 let. -text v krátkém popisu druhů http://parkrena.cz/projekt-stromy-v-parku.php {{Wayback|url=http://parkrena.cz/projekt-stromy-v-parku.php |date=20100909015742 }}). [30] => [31] => == Jméno == [32] => Jméno ''jilm'', ve [[Staročeština|staročeštině]] také ''jilem'', do [[Staroslověnština|staroslověnštiny]] proniklo jako ''ilьmъ'' nebo do [[Praslovanština|praslovanštiny]] jako ''*jьlьmъ'' nejspíše ze [[Stará horní němčina|starohornoněmeckého]] ''elm-boum'' přes [[Střední horní němčina|středohornoněmecké]] ''elme'', ''ilme''{{Citace monografie [33] => | příjmení = Gebauer [34] => | jméno = Jan [35] => | odkaz na autora = Jan Gebauer [36] => | titul = Slovník staročeský: jilm [37] => | url = http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=jilm [38] => | vydavatel = Academia / Ústav pro jazyk český [39] => | místo = Praha [40] => | rok = 1970 / 2007, posl. zm. 2013-12-19 [41] => | počet stran = [42] => | kapitola = [43] => | strany = [44] => | isbn = [45] => | jazyk = [46] => }}{{Citace monografie [47] => | příjmení = Rejzek [48] => | jméno = Jiří [49] => | odkaz na autora = Jiří Rejzek [50] => | titul = Český etymologický slovník: jilm [51] => | url = [52] => | vydání = první [53] => | vydavatel = LEDA [54] => | místo = Praha [55] => | rok = 2001 [56] => | počet stran = [57] => | kapitola = [58] => | strany = 250 [59] => | isbn = [60] => | jazyk = [61] => }}. Starohornoněmecká varianta z [[Pragermánština|pragermánského]] ''*elmaz''. Pragermánská a latinské ''ulmus'' z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] kořene ''*el-'' (hnědý, červený) nebo ''*ol-'' (žlutohnědý, srov. [[olše (rod)|olše]]).{{Citace elektronické monografie [62] => | jméno = Douglas [63] => | příjmení = Harper [64] => | odkaz na autora = [65] => | titul = Online Etymology Dictionary: elm [66] => | url = http://www.etymonline.com/index.php?term=elm [67] => | datum vydání = [68] => | datum aktualizace = [69] => | datum přístupu = 2013-12-27 [70] => | vydavatel = [71] => }} Starší pojmenování jilmu – ''břest'' – postupně vymizelo.{{Citace elektronické monografie [72] => | autor = SSJČ [73] => | odkaz na autora = Slovník spisovného jazyka českého [74] => | titul = břest [75] => | url = http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=b%C5%99est&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no [76] => | datum vydání = 2011 [77] => | datum aktualizace = [78] => | datum přístupu = 2013-12-27 [79] => | vydavatel = Ústav pro jazyk český [80] => }} Pochází ze staročeského ''břěst'', ze staroslověnského ''brêstъ'', z ''berst-''.{{Citace monografie [81] => | příjmení = Gebauer [82] => | jméno = Jan [83] => | odkaz na autora = Jan Gebauer [84] => | titul = Slovník staročeský: břěst [85] => | url = http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=b%C5%99%C4%9Bst [86] => | vydavatel = Academia / Ústav pro jazyk český [87] => | místo = Praha [88] => | rok = 1970 / 2007, posl. zm. 2013-12-19 [89] => | počet stran = [90] => | kapitola = [91] => | strany = [92] => | isbn = [93] => | jazyk = [94] => }} Břest souvisí se slovem [[bříza]]. Dále souvisí s německým slovem ''Borke'', [[Borka|kůra]].{{Citace monografie [95] => | příjmení = Machek [96] => | jméno = Václav [97] => | odkaz na autora = Václav Machek (jazykovědec) [98] => | titul = Etymologický slovník jazyka českého: břest [99] => | url = [100] => | vydání = druhé [101] => | vydavatel = Academia [102] => | místo = Praha [103] => | rok = 1968 [104] => | počet stran = [105] => | kapitola = [106] => | strany = 72 [107] => | isbn = [108] => | jazyk = [109] => }} Ve staročeštině se pro jilm někdy také užívalo slovo ''vaz'' ([[vaz]], [[šlacha]], jilm),{{Citace monografie [110] => | příjmení = Bělič [111] => | jméno = Jaromír [112] => | příjmení2 = Kamiš [113] => | jméno2 = Adolf [114] => | příjmení3 = Kučera [115] => | jméno3 = Karel [116] => | odkaz na autora = [117] => | titul = Malý staročeský slovník: vaz [118] => | url = http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=vaz [119] => | vydání = první [120] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství / Ústav pro jazyk český [121] => | místo = Praha [122] => | rok = 1978 / 2006, posl. zm. 2013-12-19 [123] => | počet stran = [124] => | kapitola = [125] => | strany = [126] => | isbn = [127] => | jazyk = [128] => }} někdy také jen pro [[jilm vaz]], dnes už pouze pro něj. Pochází z praslovanského ''*vęzъ'' souvisejícího s ''vážností'', ne s ''vázat'', srov. např. s polským ''wiąz'' (jilm), s ruským ''вяз'' (jilm) atd. [129] => [130] => Z názvu stromu jilm vzniklo pojmenování pro město [[Jilemnice]] a z archaického [[synonymum|synonyma]] břest názvy pro obce [[Bříství]], [[Břešťany]], [[Bříšťany]], [[Břístev]] a [[Břest]] v okrese Kroměříž.{{Citace monografie [131] => | příjmení = Profous [132] => | jméno = Antonín [133] => | odkaz na autora = Antonín Profous [134] => | titul = Místní jména v Čechách [135] => | vydavatel = Nakladatelství ČSAV [136] => | místo = Praha [137] => | rok = 1954 [138] => | strany = 176, 193, 194 [139] => | svazek = I [140] => | jazyk = [141] => }} [142] => [143] => == Historie == [144] => Jilmy se poprvé objevují již krátce po velkém [[vymírání na konci křídy]], které se odehrálo asi před 66 miliony let.{{Citace elektronického periodika [145] => | příjmení = SOCHA [146] => | jméno = Vladimír [147] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [148] => | titul = Vymírání rostlin na konci křídy [149] => | periodikum = OSEL.cz [150] => | rok vydání = 2022 [151] => | měsíc vydání = června [152] => | den vydání = 9 [153] => | url = https://www.osel.cz/12349-vymirani-rostlin-na-konci-kridy.html [154] => }} {{Cs}} Prokazatelní zástupci pak zřejmě existovali už v období [[miocén]]u, tedy asi před 40 miliony let. Původně pochází ze střední [[Asie]], ovšem nyní jej můžeme najít po celé severní polokouli až po rovníkovou Indonésii. [155] => [156] => V Evropě se jilmy rozšířily již v třetihorách. Zalednění přežily v několika útočištích na jihu a jihovýchodě Evropy. Na dnešním českém území se objevily asi před 12 000 lety (v nejjižnější části Třeboňské pánve a na jižní Moravě) a před 10 000 lety se již začínají jako první dřevina smíšených teplomilných listnatých lesů velmi rychle šířit po celé Evropě, a to přibližnou rychlostí 1 kilometru za rok.{{Citace elektronické monografie [157] => | příjmení = [158] => | jméno = [159] => | odkaz na autora = [160] => | titul = Jilm vaz [161] => | url = http://www.mezistromy.cz/cz/les/rostliny-v-lese/listnate-stromy/jilm-vaz [162] => | datum vydání = [163] => | datum aktualizace = [164] => | datum přístupu = 2010-1-26 [165] => | vydavatel = Nadace dřevo pro život [166] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091016204751/http://www.mezistromy.cz/cz/les/rostliny-v-lese/listnate-stromy/jilm-vaz [167] => | datum archivace = 2009-10-16 [168] => | nedostupné = ano [169] => }} [170] => [171] => Během 19. a začátkem 20. století bylo mnoho druhů a odrůd pěstováno v Evropě, Severní Americe a zčásti na jižní polokouli, jmenovitě v [[Australoasie|Australoasii]]. Během 18. a 19. století se kultivary jilmu těšily v Evropě velké popularitě jako okrasná rostlina, zejména díky jejich rychlému růstu a rozmanitosti forem. Toto období trvalo až do první světové války, kdy důsledky devastace (především v Německu) a vypuknutí houbové choroby grafiózy jilmů způsobily jejich rychlý a masivní ústup.{{Fakt/dne|20100126222159}} [172] => [173] => == Popis == [174] => [[Soubor:Ulmus-leave 20040126 part1.jpg|náhled|List jilmů je asymetrický]] [175] => [[Kmen stromu|Kmen]] jilmů je kryt zpravidla tmavou, rozpraskanou borkou. [[Pupen]]y jilmů bývají špičaté, kryté větším počtem šupin. [[List]]y jilmů jsou střídavé, drsné, porostlé štětinami, jednoduché, jednou nebo dvakrát hlouběji rýhované, se zpeřenou žilnatinou. Listy jsou proměnlivé co do tvaru i barvy podle stupně jejich vývoje a podle místa, kde na rostlině vyrůstají. Podle listu lze jilm snadno odlišit od ostatních rostlin: jejich listy jsou obvykle s asymetrickými základy (list je asymetrický), čepel na straně orientované k vrcholu větve je větší a delší. Tento znak je tak typický, že jilm tak lze snadno rozeznat od jiných druhů opadavých dřevin. Listy vhodné k určování dřeviny je vhodné odebírat ze spodní části koruny stromu nebo keře. [176] => {{Citace monografie [177] => | příjmení = Hejný [178] => | jméno = Slavomil [179] => | odkaz na autora = Slavomil Hejný [180] => | Hejný Slavomil [181] => | příjmení2 = Slavík [182] => | jméno2 = Bohumil [183] => | odkaz na autora2 = Slavík, Bohumil [184] => | rok = 1997 [185] => | titul = Květena České republiky [186] => | vydavatel = Academia [187] => | vydání = 1. [188] => | isbn = 8020006435 [189] => }} [190] => [[Soubor:Jilmové plody.jpg|alt=Jilmové plody|vlevo|náhled|Jilmové plody]] [191] => Jilmy jsou [[oboupohlavný|oboupohlavné]], kvetou před olistěním. Jsou opylovány větrem (větrosnubné) nebo i hmyzem. Barevné, téměř nápadné dlouze stopkaté květy jsou staženy do vrcholíku. Květ se zelenými, nafialovělými obrvenými okvětními lístky, které jsou srostlé, nese nápadně fialové prašníky a dvě blizny. [[Plod (botanika)|Plody]], okrouhlé křídlaté [[nažka|nažky]], jsou roznášeny větrem.{{Doplňte zdroj|2009-10-25}} [192] => [193] => == Choroby a škůdci == [194] => Jilmy rostoucí v [[Evropa|Evropě]] silně poškodila [[houbová choroba]] [[grafióza]]. Pěstované keřovité formy mimo ni často decimují sáním [[roztoč]]i ([[sviluška]]). [195] => [196] => === Grafióza === [197] => [[Soubor:Scolytus scolytus 1 meyers 1888 v16 p352.jpg|náhled|Bělokaz pruhovaný (''Scolytus scolytus''), brouk přenášející zhoubnou grafiózu jilmů]] [198] => {{podrobně|Grafióza jilmu}} [199] => V Česku se grafióza jilmu objevila již koncem 20. let 20. století. Jako první upozornil na výskyt grafiózy prof. Peklo, který toto onemocnění našel v jilmových alejích v Praze a v Poděbradech.{{Citace elektronické monografie [200] => | příjmení = Lasák [201] => | jméno = Ondra [202] => | odkaz na autora = [203] => | titul = Nové poznatky o chřadnutí jilmů [204] => | url = http://lesprace.silvarium.cz/content/view/98/46/ [205] => | datum vydání = [206] => | datum aktualizace = 2009-06-01 [207] => | datum přístupu = 2009-06-01 [208] => | vydavatel = Lesnická práce, s. r. o. [209] => | jazyk = čeština [210] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080619235406/http://lesprace.silvarium.cz/content/view/98/46/ [211] => | datum archivace = 2008-06-19 [212] => | nedostupné = ano [213] => }} Způsob přenosu choroby byl dlouho předmětem dohadů a pěstitelům po celé Evropě náhle hynuly aleje a parky před očima. Rychlost postupu nákazy byla dlouho nevysvětlena, předpokládalo se, že ji mohou přenášet mšice. Dnes je známo, že chorobu přenáší brouk [[bělokaz pruhovaný]]. [214] => [215] => Samotná choroba je způsobená houbou ''[[Ceratocystis ulmi]]'' (synonymum ''Ophiostoma ulmi''). Epidemie pochopitelně vyvolala pokles zájmu o pěstování jilmů. Ničení během druhé světové války a zejména zánik obrovské zahradnické firmy Späth v Berlíně, která vypěstovala desítky původních kultivarů, urychlilo vyřazení jilmů z používaného sortimentu dřevin. Vypuknutí nové, zdaleka více nebezpečné choroby, [[grafióza|grafiózy]] jilmu [[Ophiostoma novo-ulmi]] na konci šedesátých let učinilo z jilmů během dvaceti let ohroženou a vzácnou dřevinu. Prakticky od začátku epidemie grafiózy se pěstitelé pokoušeli vyšlechtit odolného křížence, což se po čase podařilo. Například v roce 1997 v US National Arboretum byl vyšlechtěn rezistentní jilm (Valley Forge jilm), který je rezistentní k holandské chorobě.{{Citace elektronické monografie [216] => | příjmení = [217] => | jméno = [218] => | odkaz na autora = [219] => | titul = elm tree - Hutchinson encyclopedia article about elm tree: [220] => | url = http://encyclopedia.farlex.com/elm+tree [221] => | datum vydání = [222] => | datum aktualizace = [223] => | datum přístupu = 01.06.2009 [224] => | vydavatel = Farlex, Inc.,1051 County Line Road Suite 100, Huntingdon Valley, PA 19006, USA [225] => | místo = [226] => | jazyk = english [227] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060521105018/http://encyclopedia.farlex.com/elm+tree [228] => | datum archivace = 2006-05-21 [229] => | nedostupné = ano [230] => }} [231] => [232] => Sbírka jilmů v Mortonském Arboretu obsahuje mnoho vzácných jilmů, z nichž asijské daly důležitý genetický základ k vyšlechtění a výběru hybridů rezistentních ke grafióze.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mortonarb.org/tree-collections/taxonomic-groups/elm.html |datum přístupu=2009-05-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090602074535/http://www.mortonarb.org/tree-collections/taxonomic-groups/elm.html |datum archivace=2009-06-02 }} Do přírody se také vracejí odolnější původní druhy. Příčinou, proč dochází k návratu jilmů (např. Ulmus glabra) do krajiny, je patrně přežití přirozeně rezistentních rostlin a snad i jiná houbová choroba, která posiluje rezistenci proti smrtící [[Grafióza jilmu|grafióze]].{{Citace elektronické monografie [233] => | příjmení = Jančařík [234] => | jméno = Vlastislav [235] => | odkaz na autora = Vlastislav Jančařík [236] => | titul = http://lesprace: [237] => | url = http://www.sipky.cz/matter/matter_elm_lesprace.html [238] => | datum vydání = [239] => | datum aktualizace = [240] => | datum přístupu = 15.06.2009 [241] => | vydavatel = [242] => | místo = [243] => | jazyk = česky [244] => }} [245] => [246] => [247] => == Obsah látek == [248] => [[Soubor:Chinese Elm bonsai 111, December 24, 2008.jpg|náhled|Jilm ''(Ulmus parvifolia)'', bonsai, National Bonsai & Penjing Museum v United States National Arboretum.]] [249] => [[Soubor:Ulmus wredei A.jpg|náhled|Ozdobný kultivar jilmu ''(Ulmus x hollandica 'Wredei)'']] [250] => [251] => Kůra obsahuje spektrum [[vitamín]]ů a [[minerál]]ů: [252] => * [[B-komplex|B vitamíny]], [253] => * [[vitamín A]], stopy [[Tokoferol|vitamínu E]], [[vitamín K]] [254] => * [[selen]] a [[hořčík]].http://www.wisegeek.com/what-is-slippery-elm.htm [255] => [256] => == Použití == [257] => === Léčebné účinky === [258] => Odvar z [[Borka|kůry]] jilmů se používá při [[průjem|průjmu]] a popraskání kůže,{{Citace monografie [259] => | příjmení = Wiseman [260] => | jméno = John [261] => | odkaz na autora = [262] => | titul = SAS : příručka jak přežít [263] => | url = https://archive.org/details/sasprukajakpetsa00wise [264] => | vydavatel = Svojtka & Co. [265] => | místo = Praha [266] => | rok = 1999 [267] => | isbn = 80-7237-280-7 [268] => | kapitola = Zdraví [269] => | strany = [https://archive.org/details/sasprukajakpetsa00wise/page/n441 456] [270] => | jazyk = [271] => }} mimo to působí i svíravě a protizánětlivě, užívá se při poruchách trávení, při dyspeptických potížích nebo při překyselení žaludku, zevně ji lze použít při ekzémech a alergických kožních onemocněních,http://kottas.beril.cz/jilm-kura-rez.html hnisavých kožních zánětech nebo na hemoroidy, ve formě kloktadla pak při zánětech dutiny ústní a hrtanu.http://botanika.wendys.cz/kytky/K625.php [272] => Kůra jilmu ''(Ulmus fulva)'' se používá v alternativním a lidovém léčitelství v mnoha zemích, v USA se nazývá se ''Slippery elm bark'', pro účinek proti mnoha bolestivým stavům. [273] => [274] => === Mytologie a symbolika === [275] => Ve starověku byl tento strom symbolem smrti. V USA je jilm symbolem svobody.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://colee-rostliny.ic.cz/jilm.html |datum přístupu=2009-05-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090929023518/http://colee-rostliny.ic.cz/jilm.html |datum archivace=2009-09-29 |nedostupné=ano }} Ve starověké Mezopotámii byl jilm kosmickým stromem. Lidé, kterým je přisuzováno znamení jilmu podle keltských znamení, jsou prý schopni velmi pečlivě plánovat, jsou rozvážní a předvídaví,http://www.shaman.cz/keltove/stromoskop/znameni-jilm.htm, jdou rádi vlastní cestou, zasluhují se o výjimečné činy,http://horoskopy.centrum.cz/znameni/keltsky-horoskop/jilm/ jsou také arogantní, ale neodolatelní pro opačné pohlaví.http://www.zverokruh.cz/keltsky-horoskop/Jilm.aspx Měsíc jilmu je listopad. [276] => [277] => Ve starých severských zemích, (spisy Eddhttp://www.vaidilute.com/books/mythology/macculloch-33.html) je zaznamenáno, že muž byl stvořen z jasanu a z jilmu žena (Jméno ženy – Emila – je odvozeno z Almya, což je jilm). Jilm byl uctíván jako jeden z Varträd – strážce domu a dvora, ale také je branou mezi světem lidí a přírodních andělů.{{Citace elektronické monografie [278] => | příjmení = [279] => | jméno = [280] => | odkaz na autora = [281] => | titul = Osobní stránka pro lidi milující stromy, kteří hledají pravdu věků v korunách stromů [282] => | url = http://phoroneus.txt.cz/rubriky/21237/mytologie-stromu/ [283] => | datum vydání = [284] => | datum aktualizace = [285] => | datum přístupu = 01.06.2009 [286] => | vydavatel = [287] => | místo = [288] => | jazyk = čeština [289] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091114100427/http://phoroneus.txt.cz/rubriky/21237/mytologie-stromu [290] => | datum archivace = 2009-11-14 [291] => | nedostupné = ano [292] => }}text popisující mytologii spjatu s jilmy http://phoroneus.txt.cz/rubriky/21237/mytologie-stromu/ {{Wayback|url=http://phoroneus.txt.cz/rubriky/21237/mytologie-stromu/ |date=20091114100427 }} [293] => {{Citace elektronické monografie [294] => | příjmení = Vasicek [295] => | jméno = Zdenek [296] => | odkaz na autora = vzdenek@seznam.cz [297] => | titul = Jilm (Carpinus) - DušeCZ.com & Esoterika.cz: [298] => | url = http://www.esoterika.cz/clanek/3696-jilm_(carpinus).htm [299] => | datum vydání = [300] => | datum aktualizace = [301] => | datum přístupu = 01.06.2009 [302] => | vydavatel = DuseCZ.com [303] => | místo = [304] => | jazyk = čeština [305] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080428233410/http://www.esoterika.cz/clanek/3696-jilm_%28carpinus%29.htm [306] => | datum archivace = 2008-04-28 [307] => | nedostupné = ano [308] => }} [309] => Info server pro duchovní rozvoj a osobní růst- http://www.esoterika.cz/clanek/3696-jilm_(carpinus).htm {{Wayback|url=http://www.esoterika.cz/clanek/3696-jilm_(carpinus).htm |date=20080428233410 }} V západních kulturách je jilm nazýván elfím stromem. Je branou do světa pohádek. Často stojí na rozcestích, odkud se dostanete do říše pohádek.http://www.ekovychovalk.cz/cs/zpravy-z-akci/za-stromovymi-vilami.html [310] => [311] => V roce 1188 se zapsalo do dějin skácení majestátního jilmu v [[Gisors]], které bylo provázeno zázračným úkazem. Louis Régnier v "Histoire de Gisors" píše, že v oblasti Capville byl starý majestátní jilm hlavní atrakcí města. Peter z Tarantaise zde konal zázraky. Králové sedávali ve stínu zmíněného jilmu. Arcibiskup z Tyre odtud horlivě kázal. Smířili se zde nepřátelé [[Filip II. August]] a [[Jindřich II. Plantagenet]]. Na místo pokáceného jilmu byl zasazen kříž.http://www.philipcoppens.com/gisors.html Symbolem bylo i jeho "...pokácení na příkaz krále Filipa Augusta, který tím chtěl zpřetrhat vazby s anglickou rodinou Plantegenetů... " [312] => "Asi 300 let byl jeden... ...u [[Richmond (londýnský obvod)|Richmond]]u v Anglii známý jako Královnin jilm..." V Richmondu stále roste jilm, pod kterým podle legendy našla úkryt královna Elisabeth.http://elisa-rolle.livejournal.com/588393.html Prastarý dubový a jilmový les [[Epping Forest]] v jihozápadním [[Essex]]u je největším veřejným prostranstvím ve velkém [[Londýn]]ě. [313] => [314] => Jilm je státní strom amerických států [[Massachusetts]] a [[Severní Dakota|Severní Dakoty]]. [315] => [316] => === Zahradnictví === [317] => Jilmy byly a budou oblíbenými okrasnými stromy a keři. Řekové a Římané jilmy vysazovali na hřbitovech. Rostliny jsou cenné listem, zejména barevné kultivary. [318] => [319] => === Využití dřeva === [320] => Jilmy mají kvalitní, pevné kruhovitě pórovité dřevo. Dřevo je dobře ohebné a nesnadno se štípe. Jilm polní má bělové dřevo nažloutle bílé až šedé, běl úzká až široká; jádrové dřevo čokoládově hnědé. Světle hnědé má jilm horní. Textura je fládrovaná (tangenciální řez), pruhovaná (radiální řez), hrubě rýžkovaná, lesklá, velmi dekorativní.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.centrex.cz/produkty/rezivo/rezivo-stolarske |datum přístupu=2009-05-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090622090502/http://www.centrex.cz/produkty/rezivo/rezivo-stolarske |datum archivace=2009-06-22 |nedostupné=ano }} [321] => Ve staré Anglii z jilmového dřeva byly vyráběny rakve. Jilmové dřevo je trvanlivé, bývá využíváno ve stavebnictví, kolářství a k výrobě zejména ohýbaného nábytku. Před příchodem štětinových terčů se terče vyráběly z jilmového dřeva.http://www.sipky.cz/matter/matter_elm.html Jilmové dřevo je jedním z nejvhodnějších materiálů k výrobě kvalitniho luku.http://www.woodcraft.cz/files/infostudna/hau_kola/deni_veci/luk/luk.php [322] => [323] => == Pěstování == [324] => Jilmy patří mezi stromy rychle rostoucí, v deseti letech měří 2–5 m, ve třiceti 7–12 m a ve čtyřiceti 10–16 m.{{Citace monografie [325] => | příjmení = Hieke [326] => | jméno = Karel [327] => | odkaz na autora = Karel Hieke [328] => | příjmení2 = Pinc [329] => | jméno2 = Miroslav [330] => | odkaz na autora2 = Miroslav Pinc [331] => | rok = 1978 [332] => | titul = Praktická dendrologie, díl 1., [333] => | vydavatel = nakladatelství SZN [334] => | vydání = 1. [335] => | id = 000128363 [336] => }} Jilmy rostou dobře na většině půd, mimo evropského druhu jilmu, jilmu vazu ([[Ulmus laevis]]), který vyžaduje propustné, přiměřeně vlhké půdy. Snášejí zakouřené ovzduší, okusem příliš netrpí. Jilmy se množí dobře [[vegetativní rozmnožování|vegetativně]], ale v některých zemích je vegetativní množení dokonce zakázáno pro možný přenos grafiózy. [[Jilm holandský]] ''([[Ulmus holandica]])'' je možné množit [[křížení]]m, [[kultivar]]y [[roubování|roubovat]] [[roubování na kuří nožku|na kuří nožku]]. [[Generativní množení]] je také možné – semena jsou sbírána co nejdříve po opadu. Počet semen na [[kilogram]] je 65–99 tisíc, neboli hmotnost 1000 semen (HTS) = 13 [[gram]]ů. [[Jilm habrolistý]] ([[suché semeno]]) je doporučeno vysít do 24 hodin po sběru. Semeno vzejde do 15 dnů. Výška zásypky ([[hloubka výsevu]]) se doporučuje 6,5 mm.http://www.skolkar.cz/?sekce=dreviny&clanek=jilmy [337] => [338] => == Druhy jilmů == [339] => Do rodu jilm se řadí dle různého taxonomického pojetí 20 až 45 druhů. Velké rozpětí tohoto čísla je způsobeno obtížným vymezením jednotlivých druhů. Jilmy se snadno kříží s uměle pěstovanými druhy, což vede ke vzniku mnoha nových, lokálně žijících [[Křížení|hybridů]]. [340] => [341] => * „'''Horské jilmy'''“ – kvetou na jaře; květy přisedlé; listy velmi drsné [342] => ** ''[[Ulmus bergmanniana]]'' – východní Asie [343] => ** ''[[Ulmus castaneifolia]]'' [344] => ** ''[[Ulmus changii]]'' [345] => ** ''[[Ulmus chumlia]]'' [346] => ** ''[[Ulmus elongata]]'' [347] => ** ''[[Ulmus gaussenii]]'' [348] => ** ''[[Ulmus glabra]]'' – '''jilm horský''', Evropa, západní Asie [349] => ** ''[[Ulmus glaucescens]]'' [350] => ** ''[[Ulmus laciniata]]'' – východní Asie [351] => ** ''[[Ulmus lamellosa]]'' [352] => ** ''[[Ulmus macrocarpa]]'' – severovýchodní Asie [353] => ** ''[[Ulmus mexicana]]'' [354] => ** ''[[Ulmus microcarpa]]'' [355] => ** ''[[Ulmus prunifolia]]'' [356] => ** ''[[Ulmus rubra]]'' – '''jilm hladký''' nebo též červený, východ Severní Ameriky [357] => ** ''[[Ulmus uyematsui]]'' [358] => ** ''[[Ulmus wallichiana]]'' – '''jilm himálajský''' [359] => * „'''Polní jilmy'''“ – kvetou na jaře; květy přisedlé; listy obvykle hladké [360] => ** ''[[Ulmus canescens]]'' – jihovýchodní Evropa [361] => ** ''[[Ulmus chenmoui]]'' [362] => ** ''[[Ulmus davidiana]]'' – Čína [363] => ** ''[[Ulmus harbinensis]]'' [364] => ** ''[[Ulmus ismaelis]]'' [365] => ** ''[[Ulmus lanceifolia]]'' [366] => ** ''[[Ulmus minor]]'' – '''jilm polní''', Evropa [367] => ** ''[[Ulmus pseudopropinqua]]'' [368] => ** ''[[Ulmus pumila]]'' – '''jilm sibiřský''', severní Asie [369] => ** ''[[Ulmus szechuanica]]'' [370] => ** ''[[Ulmus villosa]]'' – Himálaj [371] => * „'''Jilmy bílé'''“ – kvetou na jaře; květy stopkaté [372] => ** ''[[Ulmus alata]]'' – '''jilm křídlatý''' [373] => ** ''[[Ulmus americana]]'' [374] => ** ''[[Ulmus laevis]]'' – '''jilm vaz''', Evropa, zvláště západní, lužní lesy [375] => ** ''[[Ulmus thomasii]]'' [376] => * „'''Jilmy kvetoucí na podzim'''“ [377] => ** ''[[Ulmus crassifolia]]'' [378] => ** ''[[Ulmus parvifolia]]'' – '''jilm čínský''' [379] => ** ''[[Ulmus serotina]]'' [380] => * '''Hybridy a kultivary''' [381] => ** ''[[Ulmus angustifolia]]'' – Francie (Bretaň), Anglie (Hampshire); místně endemický druh [382] => ** ''[[Ulmus japonica]]'' – '''jilm japonský''', východní Asie [383] => ** ''[[Ulmus plottii]]'' – Anglie, místně [[endemit|endemický]] [384] => ** ''[[Ulmus procera]]'' [385] => [386] => == Odkazy == [387] => === Reference === [388] => [389] => [390] => === Literatura === [391] => [392] => [393] => === Externí odkazy === [394] => * {{Commonscat|Ulmus}} [395] => * {{Commons|Ulmus}} [396] => * {{Wikislovník|heslo=jilm}} [397] => * {{Wikidruhy|taxon=Ulmus}} [398] => [399] => {{Taxonbar|from=Q131113}} [400] => {{Portály|Rostliny|Stromy}} [401] => {{Strom roku (Lesy České republiky)}} [402] => {{Autoritní data}} [403] => [404] => [[Kategorie:Jilm| ]] [405] => [[Kategorie:Jilmovité]] [406] => [[Kategorie:Okrasné stromy]] [407] => [[Kategorie:Okrasné keře]] [408] => [[Kategorie:Strom roku (Lesy České republiky)]] [409] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [410] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [411] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [412] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [413] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [414] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [415] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [416] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [417] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [418] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [419] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [420] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [421] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [422] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [423] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [424] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [425] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [426] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [427] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [428] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [429] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [430] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [431] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [432] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [433] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [434] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [435] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [] => )
good wiki

Jilm

Jilm (Ulmus), zastarale břest, je rod opadavých anebo částečně opadavých listnatých stromů nebo keřů z čeledi jilmovité (Ulmaceae). Zahrnuje asi 35 druhů rostoucích v severním mírném pásmu, Asii a Střední Americe.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'grafióza','Borka','jilmovité','Ulmus laevis','Ulmus castaneifolia','Ceratocystis ulmi','Břešťany','Plod (botanika)','Essex','Ulmus uyematsui','Soubor:Ulmus-leave 20040126 part1.jpg','Staročeština'

Borka

Břešťany

Essex

Jilmovité

Staročeština