Array ( [0] => 14776071 [id] => 14776071 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jitrocelovité [uri] => Jitrocelovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Jitrocelovité (Plantaginaceae) je čeleď dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré. Jsou to byliny nebo výjimečně polokeře se vstřícnými nebo přeslenitými listy bez palistů. Květy jsou pravidelné nebo mírně proměnlivé, čtyř nebo pětičetné. Čnělka je redukována. Plodem je tobolka, případně nažka. Čeleď zahrnuje asi 90 rodů a 1800 druhů. Největší rody jsou jitrocel Plantago (500 druhů) a lychnis Lychnis (200 druhů). Zástupci čeledi jsou rozšířeni po celém světě, s výjimkou polárních oblastí. Jitrocelovité zahrnují rostliny s různým ekologickým typem, od vodních rostlin po minerální stepi. Některé druhy mají význam jako léčivky nebo okrasné rostliny. Čeleď je známa zejména rody hořec Gentiana ze severní polokoule a jitrocel Plantago z celého světa. [oai] => Jitrocelovité (Plantaginaceae) je čeleď dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré. Jsou to byliny nebo výjimečně polokeře se vstřícnými nebo přeslenitými listy bez palistů. Květy jsou pravidelné nebo mírně proměnlivé, čtyř nebo pětičetné. Čnělka je redukována. Plodem je tobolka, případně nažka. Čeleď zahrnuje asi 90 rodů a 1800 druhů. Největší rody jsou jitrocel Plantago (500 druhů) a lychnis Lychnis (200 druhů). Zástupci čeledi jsou rozšířeni po celém světě, s výjimkou polárních oblastí. Jitrocelovité zahrnují rostliny s různým ekologickým typem, od vodních rostlin po minerální stepi. Některé druhy mají význam jako léčivky nebo okrasné rostliny. Čeleď je známa zejména rody hořec Gentiana ze severní polokoule a jitrocel Plantago z celého světa. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Jitrocelovité [2] => | obrázek = Plantago_major.jpg [3] => | popisek = Jitrocel větší (''Plantago major'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales'') [10] => | čeleď = '''jitrocelovité''' (''Plantaginaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Jitrocelovité''' (''Plantaginaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných rostlin]] z řádu [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales''). Nástup molekulární systematiky v posledních dvou desetiletích učinil doslova převrat ve vymezení a obsahu této čeledi. [14] => [15] => == Popis čeledi == [16] => ''Vzhledem k tomu, že společné morfologické znaky charakterizující všechny zástupce čeledi v podstatě neexistují, je následující popis poněkud vágní.'' [17] => [18] => [[Rostliny]] jednoleté nebo vytrvalé, někdy [[keř]]e nebo vodní rostliny, nikdy nejsou parazitické nebo poloparazitické. [19] => [20] => [[Trichom|Chlupy]] obvykle jednoduché, často žláznaté, někdy hvězdovité nebo štítnaté. [[List]]y vstřícné nebo střídavé, vzácně přeslenité, většinou jednoduché, vzácně složené, celistvé až zpeřené se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]] (u rodu [[jitrocel]] (''Plantago'') žilnatina více či méně souběžná). [[Palist]]y chybí. [21] => [22] => [[Květenství]] různého typu, někdy [[květ]]y samostatné. [[Květ]]y obvykle [[hermafrodit|oboupohlavné]] a souměrné, ale u některých pravidelné (např. ''[[Bacopa]]'', ''[[Sibthorpia]]'') nebo redukované ([[hvězdoš]] – ''Callitriche''). Rody [[hvězdoš]] (''Callitriche'') a [[prustka]] (''Hippuris'') jsou [[jednodomost|jednodomé]], některé druhy [[jitrocel]]ů (''Plantago''), rodu ''[[Hebe]]'' a jeden druh [[hvězdoš]]e (''Callitriche'') jsou [[dvoudomost|dvoudomé]], popř. [[mnohomanželnost|mnohomanželné]]. Korunních lístků nejčastěji 5, ale někdy též 4 následkem srůstu horních laloků koruny, někdy [[Koruna (botanika)|koruna]] dále srůstá až na 2 lístky (''[[Lagotis]]''). U některých [[rozrazil]]ů (''Veronica'') a u rodu [[hvězdoš]] (''Callitriche'') [[Koruna (botanika)|koruna]] chybí. [23] => [24] => [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] obvykle 4, stejné či nestejné velikosti, někdy počet redukován na 2 nebo 1 ([[prustka]] – ''Hippuris'', [[hvězdoš]] – ''Callitriche''). Někdy přítomna pátá nefunkční tyčinka – [[staminodium]]. [[Prašný váček|Prašné váčky]] různého tvaru. [[Pyl]] isopolární, trikolpátní nebo trikolporátní s retikulátní [[exina|exinou]] (což ale vždy neplatí). [[Opylení|Opylování]] větrem, hmyzem, ptáky nebo vodou ([[hvězdoš]] – ''Callitriche''). [25] => [26] => [[Pestík]] ze dvou [[plodolist]]ů, s jednou [[čnělka|čnělkou]] (redukovanou u ''[[Hemiphragma]]'' a ''[[Erinus]]''). [[Blizna]] dvoulaločná nebo vřetenovitá. [[Semeník]] svrchní s axilární [[placentace|placentací]], dvoupouzdrý (u rodu [[pobřežnice]] (''Littorella'') zaniká zadní pouzdro). [[Vajíčko|Vajíčka]] obvykle početná , někdy jen po 1 v každém pouzdru (např. ''[[Lagotis]]''), obrácená nebo přímá, jednoobalná. Často přítomný nektariový disk. [27] => [28] => [[Plod (botanika)|Plod]] je obvykle [[Tobolka (plod)|tobolka]] (nejčastěji lokulicidní), ale vyskytují se i jiné typy plodů (např. [[nažka]] u [[prustka|prustky]] (''Hippuris''), [[tvrdka]] u [[hvězdoš]]e (''Callitriche''). [29] => [30] => [31] => Ze [[sekundární metabolity|sekundárních metabolitů]] převažují [[iridoidy]], ale někdy chybí a nahrazeny různými [[glykosidy]]. [32] => [33] => == Taxonomie == [34] => [35] => === Tradiční (morfologické) vymezení čeledi === [36] => Podle původního morfologického pojetí obsahuje čeleď 3 rody – [[jitrocel]] (''Plantago''), [[pobřežnice]] (''Littorella'') a ''[[Bougueria]]'', někdy se odděluje ještě čtvrtý rod chmelík (''[[Psyllium]]''), jiní autoři naopak slučují všechny zástupce do jediného rodu [[jitrocel]] (''Plantago''). [37] => [38] => === Převrat v čeledi krtičníkovitých a následky pro složení jitrocelovitých === [39] => V roce 1995 byla publikována první studie dokazující, že velká a zavedená čeleď [[krtičníkovité|krtičníkovitých]] není [[monofyletismus|monofyletická]].{{Citace monografie | příjmení = Olmstead R.G, Reeves P.A| rok = 1995 | titul = Evidence for the polyphyly of the Scrophulariaceae based on chloroplast rbcL and ndhF sequences| vydavatel = Annals of the Missouri Botanical Garden 82: 176-193}} Další výzkum tyto výsledky podepřel a [[krtičníkovité]] čekal úplný rozpad.{{Citace monografie | příjmení = Olmstead R.G et. al| rok = 2001 | titul = Disintegration of the Scrophulariaceae| vydavatel = American Journal of Botany 88: 348-361}} [40] => [41] => V původní čeledi zbylo jen minimum rodů (z českých zástupců pouze [[krtičník]] (''Scrophularia''), [[divizna]] (''Verbascum'') a [[blatěnka]] (''Limosella'')). Tyto rody se vyznačují specifickým typem [[prašník]]ů, kde prašné váčky navzájem splývají a otevírají se příčnou štěrbinou. [42] => [43] => Většina rodů z krtičníkovitých byla přeřazena do jiných stávajících čeledí. Nejvýznamnější přírůstek zaznamenaly právě '''jitrocelovité''', kam je dnes řazena asi polovina (přes 90) původních rodů [[krtičníkovité|krtičníkovitých]] (z české květeny např. rody [[hledík (rod)|hledík]] (''Antirrhinum''), [[lnice]] (''Linaria''), [[náprstník]] (''Digitalis''), [[rozrazil]] (''Veronica'')). Silně se rozrostly také [[zárazovité]] (''Orobanchaceae''), kam byly přeřazeny všechny [[parazitismus|parazitické]] a [[poloparazitismus|poloparazitické]] rody – z českých např. [[černýš (rostlina)|černýš]] (''Melampyrum''), [[světlík (rod)|světlík]] (''Euphrasia''), [[zdravínek]] (''Odontites''), [[všivec]] (''Pedicularis''), [[kokrhel]] (''Rhinanthus'') a [[podbílek]] (''Lathraea''). Zbývající rody byly zařazeny do menších čeledí: do čeledi [[puštičkovité]] (''Linderniaceae'') 13 rodů, do čeledi ''[[Phrymaceae]]'' 8 rodů, do nové čeledi [[pantoflíčkovité]] (''Calceolariaceae'') 2 rody. Rod [[pavlovnie]] (''Paulownia'') byl přeřazen do samostatné čeledi ''[[pavlovnie|pavlovniovité]]''. [44] => [45] => Do jitrocelovitých byla na základě molekulárních studií zařazena také řada menších čeledí z řádu [[hluchavkotvaré|hluchavkotvarých]] (''Lamiales''), morfologicky často naprosto odlišných – např. [[koulenkovité]] (''Globulariaceae'') nebo vodní monogenerické čeledi [[hvězdošovité]] (''Callitrichaceae'') a [[prustkovité]] (''Hippuridaceae'') s redukovanými květy. Čeleď jitrocelovité tak v dnešním pojetí představuje podivuhodnou směsku morfologicky zcela nepodobných skupin rostlin, u nichž je téměř nemožné najít společné morfologické či ultrastrukturální charakteristiky. [46] => [47] => === Podčeledi a rody === [48] => Čeleď v dnešním pojetí zahrnuje 12 podčeledí, přes 90 rodů a cca 2000 druhů, rozšířených po celém světě. [49] => [50] => * '''''[[Antirrhineae]]''''' [51] => ** ''[[Acanthorrhinum]]'' [52] => ** ''[[Albraunia]]'' [53] => ** ''[[Anarrhinum]]'' [54] => ** ''Antirrhinum'' – [[hledík (rod)|hledík]] [55] => ** ''[[Asarina]]'' [56] => ** ''[[Chaenorhinum]]'' (incl. ''Microrrhinum'' – [[hledíček]]) [57] => ** ''Cymbalaria'' – [[zvěšinec]] [58] => ** ''[[Ephixiphium]]'' [59] => ** ''[[Galvezia]]'' [60] => ** ''[[Gambelia]]'' [61] => ** ''[[Holmgrenanthe]]'' [62] => ** ''[[Holzneria]]'' [63] => ** ''[[Howelliella]]'' [64] => ** ''Kickxia'' – [[úporek]] [65] => ** ''[[Lafuentea]]'' [66] => ** ''Linaria'' – [[lnice]] [67] => ** ''[[Lophospermum]]'' [68] => ** ''[[Mabrya]]'' [69] => ** ''[[Maurandella]]'' [70] => ** ''[[Maurandya]]'' [71] => ** ''Misopates'' – [[šklebivec]] [72] => ** ''[[Mohavea]]'' [73] => ** ''[[Neogaerrhinum]]'' [74] => ** ''[[Nuttalanthus]]'' [75] => ** ''[[Pseudorontium]]'' [76] => ** ''[[Rhodochiton]]'' [77] => ** ''[[Sairocarpus]]'' [78] => ** ''[[Schweinfurthia]]'' [79] => [80] => * '''''[[Veroniceae]]''''' [81] => ** ''[[Kashimira]]'' [82] => ** ''[[Lagotis]] – lagotka'' [83] => ** ''[[Paederota]] – rozrazilec'' [84] => ** ''[[Picrorhiza]]'' (incl. ''[[Neopicrorhiza]]'') [85] => ** ''[[Scrofella]]'' [86] => ** ''Veronica'' – [[rozrazil]] (incl. ''[[Besseya]]'', ''[[Detzneria]]'', ''[[Hebe]]'', ''[[Paederotella]]'', ''[[Parahebe]]'', ''[[Pseudolysimachion]]'', ''[[Synthyris]]'') [87] => ** ''[[Veronicastrum]]'' [88] => ** ''[[Wulfenia]] – wulfénie'' [89] => ** ''[[Wulfenopsis]]'' [90] => [91] => * '''''[[Digitalideae]]''''' [92] => ** ''Digitalis'' – [[náprstník]] (incl. ''[[Isoplexis]]'') [93] => ** ''[[Erinus]] – nemléč'' [94] => [95] => * '''''[[Plantagineae]]''''' [96] => ** ''[[Aragoa]]'' [97] => ** ''Plantago'' – [[jitrocel]] (incl. ''Littorella'' – [[pobřežnice]], ''[[Bougueria]]'', ''[[Psyllium]]'' – chmelík) [98] => [99] => * '''''[[Cheloneae]]''''' [100] => ** ''[[Brookea]]'' [101] => ** ''[[Chelone]]'' [102] => ** ''Chionophila – [[sněhomilka]]'' [103] => ** ''[[Collinsia]] – kolinsie'' [104] => ** ''[[Keckiella]]'' [105] => ** ''[[Nothochelone]]'' [106] => ** ''[[Penellianthus]]'' [107] => ** ''Penstemon – [[dračík]]'' [108] => ** ''[[Tonella]]'' [109] => ** ''[[Uroskinnera]]'' [110] => [111] => * '''''[[Russelieae]]''''' [112] => ** ''[[Russelia]] – ruselie'' [113] => ** ''[[Tetranema]]'' [114] => [115] => * '''''[[Gratioleae]]''''' (systém této podčeledi ještě není úplně dořešen) [116] => ** ''[[Achetaria]]'' [117] => ** ''[[Adenosma]]'' [118] => ** ''[[Ambulia]]'' [119] => ** ''[[Amphianthus]]'' [120] => ** ''[[Artanema]]'' [121] => ** ''[[Bacopa]] – bakopa'' [122] => ** ''[[Bryodes]]'' [123] => ** ''[[Bythophyton]]'' [124] => ** ''[[Dizygostemon]]'' [125] => ** ''[[Dodartia]]'' [126] => ** ''[[Dopatrium]]'' [127] => ** ''[[Encopella]]'' [128] => ** ''[[Geochorda]]'' [129] => ** ''Gratiola'' – [[konitrud]] [130] => ** ''[[Hydranthelium]]'' [131] => ** ''[[Hydrotriche]]'' [132] => ** ''[[Ildefonsia]]'' [133] => ** ''[[Limnophila]]'' [134] => ** ''Limosella'' – [[blatěnka]] [135] => ** ''[[Mecardonia]]'' [136] => ** ''[[Morgania]]'' [137] => ** ''[[Otacanthus]]'' [138] => ** ''[[Scoparia]] – chvostenka'' [139] => ** ''[[Stemodia]]'' [140] => ** ''[[Tetraulacium]]'' [141] => [142] => * '''''[[Callitricheae]]''''' [143] => ** ''Hippuris'' – [[prustka]] [144] => ** ''Callitriche'' – [[hvězdoš]] [145] => [146] => * '''''[[Sibthorpieae]]''''' [147] => ** ''[[Ellisiophyllum]]'' [148] => ** ''[[Sibthorpia]] – popeník'' [149] => [150] => * '''''[[Globularieae]]''''' [151] => ** ''[[Campylanthus]]'' [152] => ** ''Globularia'' – [[koulenka (Globularia)|koulenka]] [153] => ** ''[[Poskea]]'' [154] => [155] => * '''''[[Hemiphragmeae]]''''' [156] => ** ''[[Hemiphragma]]'' [157] => [158] => * '''''[[Angelonieae]]''''' [159] => ** ''Angelonia – [[angelonie]]'' [160] => ** ''[[Basistemon]]'' [161] => ** ''[[Melosperma]]'' [162] => ** ''[[Monttea]]'' [163] => ** ''[[Monopera]]'' [164] => ** ''[[Ourisia]]'' [165] => [166] => == Čeští zástupci čeledi == [167] => * '''''[[Antirrhineae]]''''' [168] => ** '''[[hledík (rod)|hledík]]''' (''Antirrhinum'') [169] => *** [[hledík větší]] (''Antirrhinum majus'') – pův. v již. Evropě, často pěst. a zpl. [170] => ** '''[[hledíček]]''' (''Microrrhinum'') – dnes zařazován do rodu ''[[Chaenorhinum]]'' [171] => *** [[hledíček menší]] (''Microrrhinum minus'') [172] => ** '''[[lnice]]''' (''Linaria'') [173] => *** [[lnice kručinkolistá]] (''Linaria genistifolia'') [174] => *** [[lnice květel]] (''Linaria vulgaris'') [175] => *** [[lnice nachová]] (''Linaria purpurea'') – pův. ve stř. a j. Itálii, pěst. dosti často jako okrasná trvalka [176] => *** [[lnice plazivá]] (''Linaria repens'') – pův. v jz. Evropě, vz. zavlékána [177] => *** [[lnice rolní]] (''Linaria arvensis'') [178] => ** '''[[šklebivec]]''' (''Misopates'') [179] => *** [[šklebivec přímý]] (''Misopates orontium'') [180] => ** '''[[úporek]]''' (''Kickxia'') [181] => *** [[úporek hrálovitý]] (''Kickxia elatine'') [182] => *** [[úporek pochybný]] (''Kickxia spuria'') [183] => ** '''[[zvěšinec]]''' (''Cymbalaria'') [184] => *** [[zvěšinec zední]] (''Cymbalaria muralis'') – pův v horách j. od Alp, pěst. jako skalnička, občas zpl. a roztr. zdomácnělý [185] => *** [[zvěšinec bledý]] (''Cymbalaria pallida'') – pův. v Itálii, pěst. na zdech a zřídka zpl. [186] => [187] => * '''''[[Veroniceae]]''''' [188] => ** '''[[rozrazil]]''' (''Pseudolysimachion'') – dnes přiřazován k pravým [[rozrazil]]ům (''Veronica'') [189] => *** [[rozrazil dlouholistý]] (''Pseudolysimachion maritimum'') [190] => *** [[rozrazil klasnatý pravý]] (''Pseudolysimachion spicatum subsp. spicatum'') [191] => *** [[rozrazil latnatý širolistý]] (''Pseudolysimachion spurium subsp. foliosum'') [192] => *** [[rozrazil šedivý]] (''Pseudolysimachion incanum'') – pův. ve vých Evr. a v Asii, občas pěst. a ojediněle zpl. [193] => *** [[rozrazil vstavačovitý]] (''Pseudolysimachion orchideum'') [194] => ** '''[[rozrazil]]''' (''Veronica'') [195] => *** [[rozrazil bažinný]] (''Veronica anagalloides'') [196] => *** [[rozrazil břečťanolistý]] (''Veronica hederifolia'') [197] => *** [[rozrazil cizí]] (''Veronica peregrina'') – pův. v S. Amer., vz. zavlékán [198] => *** [[rozrazil časný]] (''Veronica praecox'') [199] => *** [[rozrazil Dilleniův]] (''Veronica dillenii'') [200] => *** [[rozrazil douškolistý]] (''Veronica serpyllifolia'') [201] => *** [[rozrazil drchničkovitý]] (''Veronica anagallis-aquatica'') [202] => *** [[rozrazil horský]] (''Veronica montana'') [203] => *** [[rozrazil chudobkovitý]] (''Veronica bellidioides'') [204] => *** [[rozrazil jarní]] (''Veronica verna'') [205] => *** [[rozrazil laločnatý]] (''Veronica sublobata'') [206] => *** [[rozrazil lékařský]] (''Veronica officinalis'') [207] => *** [[rozrazil lesklý]] (''Veronica polita'') [208] => *** [[rozrazil matný]] (''Veronica opaca'') [209] => *** [[rozrazil nitkovitý]] (''Veronica filiformis'') – pův. na Kavkazu, pěst. a zdomácnělý [210] => *** [[rozrazil nízký]] (''Veronica pumila'') – vyhynulý [211] => *** [[rozrazil ožankový]] (''Veronica teucrium'') [212] => *** [[rozrazil perský]] (''Veronica persica'') [213] => *** [[rozrazil polní]] (''Veronica agrestis'') [214] => *** [[rozrazil potoční]] (''Veronica beccabunga'') [215] => *** [[rozrazil rakouský]] (''Veronica austriaca'') [216] => *** [[rozrazil rezekvítek]] (''Veronica chamaedrys'') [217] => *** [[rozrazil rolní]] (''Veronica arvensis'') [218] => *** [[rozrazil rozprostřený]] (''Veronica prostrata'') [219] => *** [[rozrazil slanistý]] (''Veronica scardica'') [220] => *** [[rozrazil štítkovitý]] (''Veronica scutellata'') [221] => *** [[rozrazil trojklaný]] (''Veronica triphyllos'') [222] => *** [[rozrazil trojlaločný]] (''Veronica triloba'') [223] => *** [[rozrazil vídeňský]] (''Veronica vindobonensis'') [224] => *** [[rozrazil vodní]] (''Veronica catenata'') [225] => [226] => * '''''[[Digitalideae]]''''' [227] => ** '''[[náprstník]]''' (''Digitalis'') [228] => *** [[náprstník červený]] (''Digitalis purpurea'') [229] => *** [[náprstník velkokvětý]] (''Digitalis grandiflora'') [230] => *** [[náprstník vlnatý]] (''Digitalis lanata'') – pův. z Balkánu, vz. pěst. jako léčivka a ojediněle zpl. [231] => *** [[náprstník žlutý]] (''Digitalis lutea'') – pův. v z. Evropě, vz. pěst. pro okrasu a ojediněle zpl. [232] => [233] => * '''''[[Plantagineae]]''''' [234] => ** '''[[jitrocel]]''' (''Plantago'') [235] => *** [[jitrocel černavý sudetský]] (''Plantago atrata subsp. sudetica'') [236] => *** [[jitrocel chudokvětý]] (''Plantago uliginosa'') [237] => *** [[jitrocel kopinatý]] (''Plantago lanceolata'') [238] => *** [[jitrocel nejvyšší]] (''Plantago altissima'') – vyhynulý [239] => *** [[jitrocel písečný]] (''Plantago arenaria'') – ''syn. chmelík písečný – Psyllium arenarium'' [240] => *** [[jitrocel prostřední]] (''Plantago media'') [241] => **** [[jitrocel prostřední pravý]] (''Plantago media subsp. media'') [242] => **** [[jitrocel prostřední dlouholistý]] (''Plantago major subsp. longifolia'') [243] => *** [[jitrocel přímořský brvitý]] (''Plantago maritima subsp. ciliata'') [244] => *** [[jitrocel větší]] (''Plantago major'') [245] => **** [[jitrocel větší pravý]] (''Plantago major subsp. major'') [246] => **** [[jitrocel větší slaniskový]] (''Plantago major subsp. winteri'') [247] => *** [[jitrocel vraní nožka]] (''Plantago coronopus'') – pův. ve Středozemí, ojediněle zavlékán [248] => ** '''[[pobřežnice]]''' (''Littorella'') – dnes řazena do rodu [[jitrocel]] (''Plantago'') [249] => *** [[pobřežnice jednokvětá]] (''Littorella uniflora'') [250] => [251] => * '''''[[Gratioleae]]''''' [252] => ** '''[[konitrud]]''' (''Gratiola'') [253] => *** [[konitrud lékařský]] (''Gratiola officinalis'') [254] => ** '''[[blatěnka]]''' (''Limosella'') [255] => *** [[blatěnka vodní]] (''Limosella aquatica'') [256] => [257] => * '''''[[Callitricheae]]''''' [258] => ** '''[[prustka]]''' (''Hippuris'') [259] => *** [[prustka obecná]] (''Hippuris vulgaris'') [260] => ** '''[[hvězdoš]]''' (''Callitriche'') [261] => *** [[hvězdoš háčkatý]] (''Callitriche hamulata'') [262] => *** [[hvězdoš hranoplodý]] (''Callitriche platycarpa'') [263] => *** [[hvězdoš jarní]] (''Callitriche palustris'') [264] => *** [[hvězdoš kalužní]] (''Callitriche stagnalis'') [265] => *** [[hvězdoš mnohotvarý]] (''Callitriche cophocarpa'') [266] => *** [[hvězdoš podzimní]] (''Callitriche hermaphroditica'') [267] => [268] => * '''''[[Globularieae]]''''' [269] => ** '''[[koulenka (Globularia)|koulenka]]''' (''Globularia'') [270] => *** [[koulenka prodloužená]] (''Globularia bisnagarica'') [271] => [272] => == Odkazy == [273] => [274] => === Reference === [275] => [276] => [277] => === Literatura === [278] => * {{Citace monografie | příjmení = Albach D.C., Meudt H.M., Oxelman B | rok = 2005 | titul = Piecing together the "new" Plantaginaceae| vydavatel = American Journal of Botany 92(2): 297-315}} [279] => * {{Citace monografie | rok = 2000 | titul = Květena České republiky | vydavatel = Academia | místo = Praha |editoři=B. Slavík|typ svazku=díl|svazek=6}} [280] => * {{Citace monografie | rok = 2002 | titul = Klíč ke květeně České republiky | vydavatel = Academia | místo = Praha |editoři=K. Kubát a kol}} [281] => [282] => === Externí odkazy === [283] => * {{Commonscat}} [284] => * {{Wikidruhy|taxon=Plantaginaceae}} [285] => * {{Otto|heslo=Plantaginaceae}} [286] => [287] => {{Taxonbar|from=Q1748235}} [288] => {{Autoritní data}} [289] => [290] => {{Portály|Rostliny}} [291] => [292] => [[Kategorie:Jitrocelovité| ]] [293] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [294] => [[Kategorie:Hluchavkotvaré]] [] => )
good wiki

Jitrocelovité

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hvězdoš','jitrocel','rozrazil','prustka','pobřežnice','lnice','hledík (rod)','náprstník','krtičníkovité','hluchavkotvaré','blatěnka','Lagotis'

Blatenka

Hluchavkotvaré

Hvězdoš

Jitrocel

Krtičníkovité

Krtičníkovité (Talpidae) jsou čeledí hmyzožravých savců, která zahrnuje téměř 40 druhů, včetně krtků, mlokovitých a jiných podobných zvířat.

Lnice

Náprstník

Náprstník je zařízení, které se nasazuje na konec prstu a slouží k ochraně prstů při ručních pracích, jako je šití, pletení, háčkování nebo vyšívaní.

Prustka

Rozrazil