Array ( [0] => 15496039 [id] => 15496039 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jáchymov [uri] => Jáchymov [3] => Jáchymov 2016 a.jpg [img] => Jáchymov 2016 a.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Karlovarsku}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Jáchymov [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Karlovarský kraj|Karlovarský]] [5] => | okres = Karlovy Vary [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov]] [7] => | pověřená obec = [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 362 51 až 363 01 [10] => | počet ZSJ = 11 [11] => | počet částí obce = 5 [12] => | počet katastrálních území = 2 [13] => | adresa = náměstí Republiky 1
362 51 Jáchymov [14] => | web = http://www.mestojachymov.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = podatelna@mestojachymov.cz [17] => | starosta = Jiří Kaucký [18] => | starosta aktuální k = 20231025 [19] => | obrázek = Jachymov altan.jpg [20] => | popisek = Lázeňská část města Jáchymov [21] => | mapa = Jachymov KV CZ.png [22] => | NUTS3 = CZ041 [23] => }} [24] => '''Jáchymov''' ([[Němčina|německy]] ''Sankt Joachimsthal'') je lázeňské město v [[Okres Karlovy Vary|okrese Karlovy Vary]], nedaleko hranic s [[Německo|Německem]], 7 km od hraničního přechodu [[Boží Dar]]. Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je dnes [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Jedná se o ucelený soubor goticko - renesančních [[patricij]]ských domů. [25] => [26] => Město má dlouhou těžařskou tradici; nejprve se zde těžilo [[stříbro]]. V roce 1534 to bylo druhé nejlidnatější město [[České království|Českého království]]. [[Důl Svornost]] (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v [[Evropa|Evropě]], je to také první a dlouho jediný důl na světě, kde se těžilo [[radium]]. Během druhé světové války ve městě a jeho blízkosti probíhala těžba [[uran (prvek)|uranu]], na které pracovali sovětští váleční zajatci. Po nástupu komunistů zde byli nasazení především političtí a další vězni. Doly dnes (s výjimkou Svornosti) již nejsou v provozu a například v areálu [[Důl Eduard|dolu Eduard]] se dnes nachází sportovní areál se [[střelnice|střelnicí]] na [[biatlon]]. [27] => [28] => Ve městě se nachází několik [[Lázně|lázeňských]] domů, jsou zde i jedny z [[Léčebné lázně Jáchymov|nejunikátnějších lázní]] na světě, kde se léčí přímým ozařováním. V okolí Jáchymova je i několik [[lyžařský vlek|lyžařských vleků]], [[Alpské lyžování|sjezdových]] a [[Běh na lyžích|běžkařských]] tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Ve městě je jediný celoroční [[Aquacentrum Agricola|aquapark]] v [[Krušné hory|Krušných horách]]. Přibližně 3 km od Jáchymova se nachází dolní stanice [[Lanová dráha Jáchymov – Klínovec|sedačkové lanovky na Klínovec]]. [29] => [30] => == Název == [31] => [[němčina|Německy]] {{cizojazyčně|de|''Joachimsthal,''}} v letech 1938–1939 ''Sankt Joachimsthal,'' v letech 1939–1945 ''Radiumbad Sankt Joachimsthal.'' Při počátku osídlení ''Thal (Údolí), Ioachimsthal, Iochinstal, Iochom, Iochemstal, Jochimystal, Ioachimithal, Iochomsdal, Iochimstal, Iacomsdal.''http://mapy.mzk.cz/ [32] => [33] => == Historie == [34] => [[Soubor:Fotothek df tg 0007851 Bergbau ^ Bergwerk ^ Silberbergbau.jpg|náhled|upright|Dobové znázornění těžby stříbra v Jáchymově]] [35] => [[Soubor:Jáchymov těžní věž dolu Svornost srpen 2019 (2).jpg|náhled|[[Důl Svornost]] (1525) je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě]] [36] => [37] => === Počátky města === [38] => Město Jáchymov, nesoucí jméno [[svatý Jáchym|svatého Jáchyma]], vzniklo na počátku 16. století jako středisko těžby [[Stříbro|stříbra]]. [[První písemná zmínka]] o obci však pochází již z roku [[1300]] v souvislosti s kolonizační činností kláštera [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátů]] v [[Teplá|Teplé]], kdy byly založeny osady ''Werlesgrün'', ''Hanau (Hagenau)'' a právě ''Conradsgrün'' s železným [[hamr]]em a nevýznamnou těžbou stříbra. Osada byla nazvána podle Konráda Wohlsbugského, správce [[Východofranská marka|Východofranské marky]] sídlícího v [[Cheb]]u. [39] => [40] => === 16. století === [41] => Město Jáchymov bylo založeno v roce 1516 na troskách zaniklého ''Conradsgrünu'' poté, co zde bylo objeveno velké naleziště stříbra. [[Štěpán Šlik]] se stal zakladatelem Jáchymova. Téhož roku zažilo město obrovský vzestup, kdy [[Šlikové]] rozběhli těžbu [[stříbro|stříbra]] a u dolů již bylo postaveno na 400 domků.[[Josef Janáček|JANÁČEK, Josef]]. ''České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I''. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. str. 111.{{Citace elektronické monografie | titul = Stručná historie Jáchymova a objektu Radnice. | url = https://www.mestojachymov.cz/assets/File.ashx?id_org=5643&id_dokumenty=1027 | vydavatel = Mestojachymov.cz | datum přístupu = 2020-07-15 | url archivu = https://web.archive.org/web/20190723103545/http://www.mestojachymov.cz/assets/File.ashx?id_org=5643&id_dokumenty=1027 | datum archivace = 2019-07-23 | nedostupné = ano }} V souvislosti s tím bylo město v roce 1517 podobně jako nedaleké [[Sasko|saské]] [[horní město]] [[Annaberg-Buchholz|Sankt Annaberg]] (''Hora svaté Anny'') přejmenováno na „Údolí svatého Jáchyma / Sankt Joachimsthal“. V roce 1520 získal hraběcí rod [[Šlikové|Šliků]], jejichž zástavním panstvím Jáchymov byl, mincovní právo a Jáchymov byl králem [[Ludvík Jagellonský|Ludvíkem Jagellonským]] povýšen na svobodné horní město. Nad městem vyrostl Šlikovský hrádek (něm. Freudenstein), jehož úkolem bylo chránit město. [42] => [43] => Stříbrný [[Jáchymovský tolar]] (''Joachimstaler'') v hmotnosti kolem [[Troyská unce|trojské unce]] byl poprvé vyražen zřejmě již v roce 1519, tedy jako druhý v pořadí po německém tolaru ([[gulden]]u), raženém od roku 1486 v [[Hall in Tirol|Hallu]] v Tyrolsku, Jáchymovský tolar dal jméno všem [[Tolar (historická měna)|tolarům]] (''Taler'') a následně také [[dolar]]u. [44] => [45] => Obrovský výtěžek stříbrných dolů udělal z hraběcího rodu Šliků jeden z nejbohatších v [[České království|Českém království]]. Od roku 1517 měl hrabě [[Štěpán Šlik]] se svými bratry svrchovanost nad celým „údolím“. Po [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] roku 1526 až do roku 1528 nemělo město majitele. Po prohlášení Štěpána Šlika za mrtvého dosáhl nový český král [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] vrácení uděleného [[Mincovní regál|mincovního privilegia]] pod výhradní správu Koruny. Šlikové poté razili mince ještě jako [[Plná moc|zmocněnci]] jménem krále a po roce 1528 byla ražba šlikovského tolaru ukončena. [46] => [47] => V roce 1535 v Jáchymově stálo kolem 1200 domů a žilo kolem 18 000 obyvatel. Jednalo se tak o druhé nejlidnatější město Českého království. Roku 1547 byla Šlikům po habsburském vítězství ve [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské válce]] králem Ferdinandem I. odebrána veškerá práva na Jáchymov.K dějinám města v 16. a 17. století viz např. [[Lukáš M. Vytlačil]]: ''Příběh renesančního Jáchymova''; in: Evangelicus 2017, Praha 2016, s. 42-45. ([https://www.academia.edu/30089312/P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh_renesan%C4%8Dn%C3%ADho_J%C3%A1chymova_The_story_of_renaissance_J%C3%A1chymov_ dostupné on-line]) [48] => [49] => {| class="wikitable sortable" [50] => |+ Počty obyvatel významných měst v roce 1534 [51] => !Město!! počet obyvatel [52] => |- [53] => |Jáchymov||align="right"|18200 [54] => |- [55] => |Praha||align="right"|50000 [56] => |- [57] => |Cheb||align="right"|15000 [58] => |- [59] => |Plzeň||align="right"|3300 [60] => |- [61] => |Karlovy Vary||align="right"|600 [62] => |- [63] => |Norimberk||align="right"|40000 [64] => |- [65] => |Drážďany||align="right"|6500 [66] => |- [67] => |} [68] => [69] => === 17. století === [70] => [[Soubor:Freudenstein 2017-09-23.jpg|náhled|[[Freudenstein|Šlikův hrádek]] z roku 1517 je nejmladší hrad na území Česka]] [71] => Později po vyčerpání hlavních zásob stříbra došlo k úpadku města, takže roku 1601 v Jáchymově nestálo ani 500 domů (zanikla především provizorní hornická obydlí) a počet obyvatel klesl asi na 2000. Po neúspěchu v [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] byl [[Jáchym Ondřej Šlik]] (pravnuk zakladatele Jáchymova) [[Staroměstská exekuce|popraven na Staroměstském náměstí]] v Praze v roce 1621. V témže roce také začala [[rekatolizace]] města, kvůli čemuž množství protestantských obyvatel a horníků odešlo do nedalekého [[Sasko|Saska]]. Hrad [[Freudenstein]] (Šlikův hrádek) byl v roce 1634 při obléhání města švédským vojskem poškozen dělostřelbou a vyhořel. [72] => [73] => === 19. století === [74] => V 19. století bylo město sídlem [[okres]]ní správy, okresního soudu a horní a hutní správy. V té době byla [[těžba]] ještě stále poměrně významná, vykonávaly ji částečně státní a částečně soukromé společnosti. Vedle [[Stříbro|stříbra]] (1885: 227 malých centů), také [[nikl]], [[bismut]] a [[uranová ruda]]. Ve městě byla také [[c. k.]] tabáková továrna, která zaměstnávala asi 1000 žen. Kromě toho také výroba [[rukavice|rukavic]], korkovna s výrobou zátek a také bylo paličkování. 31. března 1873 město téměř zcela vyhořelo. [75] => [76] => Na konci 19. století objevila [[Marie Curie-Skłodowská]] v jáchymovské uranové rudě prvek [[radium]], za což později získala [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]].Joseph Braunbeck, [http://books.google.com/books?id=cbYk4W4xG84C&pg=PA126&dq=Strahlende+Wirtschaft+unterm+Doppeladler&hl=de&ei=_B17TpWEKcn54QSZiI2rDQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2&ved=0CDEQ6AEwAQ#v=onepage&q&f=false Der strahlende Doppeladler: Nukleares aus Österreich-Ungarn] [77] => [78] => === 20. století === [79] => V blízkosti Jáchymova i v samotném městě jsou [[Uranové doly Jáchymov|bývalé doly na uranovou rudu]] (obsahující [[uraninit]] – [[Důl Svornost|Svornost]], [[Důl Rovnost|Rovnost]], [[Důl Bratrství|Bratrství]], [[Mariánská]], [[Důl Eduard|Eduard]], …), těžba v nich probíhala v letech 1939 až 1962 (na jaderné projekty nacistůhttp://phys.org/news/2015-09-forensic-uranium-german-nuclear-1940s.html - Forensic investigation of uranium from German nuclear projects from the 1940s i komunistů) a během té doby se vytěžilo přibližně 8000 tun [[uran (prvek)|uranu]]. Za německé okupace a později za [[socialismus|socialismu]] byly při těchto dolech zřizovány [[Nápravně pracovní tábory při československých uranových dolech|pracovní tábory]], v nichž držení vězni (zejména političtí) sloužili jako levná pracovní síla. Přes rozvoj těžby v té době zažíval městský urbanismus spíše úpadek. V roce 1930 stálo v Jáchymově 926 domů a žilo 5954 obyvatel, v roce 1991 už to bylo jen 622 domů a 2456 obyvatel. Řada památkově hodnotných objektů v té době zanikla, jiné se dostaly do havarijního stavu. V roce 1957 Jáchymov přišel i o [[Železniční trať Ostrov nad Ohří – Jáchymov|železniční trať z nedalekého Ostrova]] vybudovanou v roce 1896. Od roku 1963 v Jáchymově končila [[Zkušební trolejbusová trať Ostrov–Jáchymov|zkušební trolejbusová trať]], na které byly zkoušeny [[trolejbus]]y vyráběné podnikem [[Škoda (podnik)|Škoda]] v Ostrově. Po ukončení výroby v ostrovském závodě v roce 2004 byla tato trať zrušena. [80] => [81] => == Přírodní poměry a sport == [82] => Jáchymov leží na strmém jižním svahu [[Krušné hory|Krušných hor]], na [[Silnice I/25|silnici I/25]] z Božího Daru do [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Vjezd do města od severu leží v nadmořské výšce 776 metrů, léčebné středisko na jižní straně Jáchymova je ve výšce 600 metrů. Do severozápadní části katastrálního území Jáchymova zasahuje část evropsky významné lokality [[Krušnohorské plató]]. [83] => [84] => Přírodní poměry jsou zde dobré pro [[lyžování]]. V Jáchymově se nacházejí dva [[Lyžařské středisko|lyžařské areály]], větší Skiareál Náprava a menší Skiareál Střed. Skiareál Náprava se nachází ve výšce až 930 metrů nad mořem, disponuje třemi [[Lyžařský vlek|lyžařskými vleky]] (typ kotva a poma) a umělým zasněžováním, poskytuje také služby jako je lyžařská škola a půjčovna lyží. Skiareál Střed disponuje jedním lyžařským vlekem typu kotva. [85] => [86] => Na severozápadě města se nachází [[Běh na lyžích|běžkařská trasa]] a [[biatlon]]ová trať a střelnice. Asi 7 km severně se nachází náhorní plošiny Krušných hor, kudy vede Krušnohorská běžkařská magistrála. [87] => [88] => == Obyvatelstvo == [89] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 5 724 obyvatel (z toho  511 mužů), z nichž bylo 188 Čechoslováků, 5 469 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 62 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 83 obyvatel bylo evangelíky, jeden patřil k [[Církev československá husitská|církvi československé]], 21 k církvi izraelské, pět k jiným nezjišťovaným církvím a dvacet lidí bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 5 954 obyvatel: 434 Čechoslováků, 5 447 Němců, osm příslušníků jiné národnosti a 65 cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také 97 evangelíků, třicet členů církve československé, dvacet židů, jeden člen nezjišťovaných církví a 160 lidí bez vyznání. [90] => [91] => == Hospodářství == [92] => === Lázeňství === [93] => [[Soubor:Jachymov Aquacentrum Agricola.jpg|náhled|Aquacentrum Agricola]] [94] => [[Soubor:Jachimov radom palace.jpg|náhled|Radium Palace]] [95] => [[Soubor:Jáchymov Běhounek.JPG|náhled|Lázeňský hotel Běhounek]] [96] => V Jáchymově se nacházejí jedny z nejunikátnějších [[Léčebné lázně Jáchymov|lázní]] v ČR, ale i ve světě. Pohybový aparát se zde léčí radonovou vodou a přímým ozařováním. Tato léčba je indikována při chorobách cévních ([[Raynaudova nemoc|Raynaudova choroba]], arterioskleroza velkých cév, cévní křeče). Dále při chorobách nervových (poruchy periferních nervů), revmatických chorobách, či zánětech nervů. Nejvýznamnějším využitím je léčba chorob pohybového aparátu - [[dna]], ostruha (zkostnatění [[Achillova šlacha|Achillovy šlachy]]), záněty a degenerativní změny kloubů, [[Bechtěrevova nemoc|Bechtěrevova choroba]]. [97] => [98] => Lázně byly založeny v roce 1906 na základě práce ing. [[Josef Štěp|Josefa Štěpa]] a dr. [[Leopold Gottlieb (balneolog)|Leopolda Gottlieba]]. Zpočátku byla voda využívána k pitným kúrám (voda z [[Důl Rovnost|dolu Werner]]). Později se začaly používat koupele. První koupelová vana stála v ordinaci doktora Gottlieba v domě pekaře Kuhna na dnešním náměstí Republiky. Později byly zřízeny koupelové kabiny v továrně na [[uranové barvy]]. V roce 1911 byla otevřena první lázeňská budova – dnešní [[Aquacentrum Agricola]]. Téhož roku také vznikla Akciová společnost pro radiové lázně Jáchymov. [99] => [100] => === Lázeňské domy a hotely === [101] => * [[Aquacentrum Agricola|Agricola]] – první lázeňská budova ve městě, nyní jediný celoroční [[Akvapark|aquapark]] v [[Krušné hory|Krušných horách]]. [102] => * [[Radiumpalác|Radium Palace]] – lázeňský neoklasicistní hotelový palác, již v době svého vzniku v roce 1912 a patřil k tomu nejlepšímu, co tehdejší Evropa mohla v oblasti lázeňství nabídnout. [103] => * [[Sanatorium Běhounek|Akademik Běhounek]] – lázeňské sanatorium postavené v roce 1975 je koncipováno pro komplexní lázeňské služby. Budova se šesti nadzemními a třemi podzemními podlažími je nepřehlédnutelnou dominantou nad jáchymovským údolím. [104] => * [[Depandance Praha|Praha]] – původně postaven jako továrna na loutky a dřevěné hračky, v roce 1911 přestavěn pro potřeby nových lázní. [105] => * [[Sanatorium Curie|Curie]] – moderní panelový objekt otevřený v roce 1992. [106] => * [[Depandance Elektra|Elektra]] – lázeňský dům ELEKTRA byl postaven okolo roku 1900 a vznikl spojením dvou původně samostatných budov Elektra a Mignon. [107] => * [[Garni hotel Astoria (Jáchymov)|Astoria]] – lázeňský dům ASTORIA vznikl spojením tří budov postavených na začátku 20. století: Seidel, Mariánský dům a Astoria. Nachází se přímo v centru lázeňské části města Jáchymova. [108] => * [[Depandance Dalibor|Dalibor]] – vila z roku 1930 sloužící jako depandance hotelu Běhounek. [109] => * [[Depandance Jitřenka|Jitřenka]] – vila z roku 1929 sloužící jako depandance hotelu Běhounek. [110] => * [[Depandance Lužice|Lužice]] – depandance hotelu Curie. [111] => * [[Penzion Dagmar|Dagmar]] – původně soukromá vila. První český penzion v Jáchymově. [112] => * [[Radiologický pavilon]] (Vyšetřovací ústav) – medicínské zázemí lázní. Jsou zde vyšetřovny a laboratoře. [113] => [114] => == Doprava == [115] => [[Železniční trať Ostrov nad Ohří – Jáchymov]] byla v provozu mezi lety 1896 až 1957. [[Autobus]]y nyní zajišťují pravidelné spojení přes [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov]] do [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Od roku 2005 má Jáchymov jednu linku [[městská autobusová doprava v Jáchymově|městské autobusové dopravy]] MHD-1. [116] => [117] => == Pamětihodnosti == [118] => [[Soubor:Jáchymov (KV), kostel sv. Jáchyma.jpg|náhled|upright|[[Kostel svatého Jáchyma a svaté Anny (Jáchymov)|Kostel svatého Jáchyma]]]] [119] => [[Soubor:Radnice v Jáchymově (1).jpg|náhled|[[Jáchymovská radnice|Radnice v Jáchymově]]]] [120] => [[Soubor:Jáchymov muzeum.jpg|náhled|[[Královská mincovna v Jáchymově|Královská mincovna a muzeum v Jáchymově]]]] [121] => [[Soubor:Jáchymov, náměstí.JPG|náhled|Jáchymov, Náměstí Republiky]] [122] => [[Soubor:Lekarna Jachymov.jpg|náhled|Jachymovská nejstarší lékárna ve střední Evropě]] [123] => [[Soubor:Jáchymov (KV), sanatorium Astoria.jpg|náhled|Jáchymov, ulice T. G. Masaryka]] [124] => [[Soubor:Jáchymov sloup se sousoším Svaté Trojice srpen 2019.jpg|náhled|upright|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Jáchymov)|Sloup Nejsvětější Trojice]]]] [125] => [[Soubor:Jáchymov Náměstí Republiky čp. 145 portál.jpg|náhled|upright|[[Portály v Jáchymově|Jáchymovský portál]] domu č.p. 145 z roku 1541]] [126] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek v Jáchymově}} [127] => [128] => * [[Královská mincovna v Jáchymově]] – Hornické náměstí 37 [129] => * [[Jáchymovská radnice]] z let 1540–1544 [130] => * [[Knihovna latinské školy]] – v knihovně je 52 historických knih vytištěných do roku 1500, evropských prvotisků [131] => * [[Měšťanské a patricijské domy v Jáchymově]] – pozdně gotické a renesanční domy v centru Jáchymova [132] => * [[Portály v Jáchymově]] – v ČR ojediněle ucelený soubor goticko-renesančních portálů. [133] => * [[Freudenstein|Šlikův hrádek]] (Freudenstein) – pozůstatky nejmladšího hradu v Česku [134] => * [[Petrův mlýn]] (Petermühl) – zbytky nejstaršího vodního mlýna v ČR [135] => * [[Kamenné mostky v Jáchymově]] – původní přemostění Veseřice pro [[Říšská silnice|Říšskou silnici]] Jáchymov – Karlovy Vary [136] => * [[Městský špitál v Jáchymově]] – zaniklá památka [137] => * [[Horský hotel Klínovec]] - hotel s rozhlednou na nejvyšším vrcholu Krušných hor [138] => * [[Televizní vysílač Klínovec]] [139] => [140] => === Sakrální památky === [141] => * [[Kostel svatého Jáchyma a svaté Anny (Jáchymov)|Kostel svatého Jáchyma a svaté Anny]] – děkanský římskokatolický kostel z roku 1540 [142] => * [[Kostel Všech svatých (Jáchymov)|Kostel Všech svatých]], zvaný též špitální kostel – nejstarší dochovaná stavba ve městě z roku 1516 [143] => * [[Kaple svaté Anny (Jáchymov)|Kaple svaté Anny]] z roku 1517 [144] => * [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Jáchymov)|Kaple svatého Jana Nepomuckého]] z roku 1734 [145] => * [[Kaple svaté Barbory (Jáchymov)|Kaple svaté Barbory]] z roku 1770 [146] => * [[Kaple Kalvárie (Jáchymov)|Kaple Kalvárie]], výklenková kaple [147] => * [[Sloup Nejsvětější Trojice (Jáchymov)|Sousoší Nejsvětější Trojice]] před kostelem svatého Jáchyma, z roku 1703 [148] => * [[Popravčí kříž (Jáchymov)|Popravčí kříž]] – [[Boží muka]] z [[Popraviště v Jáchymově|Jáchymovského popraviště]] [149] => * [[Milostná soška Panny Marie]] [150] => * [[Socha svatého Jana Nepomuckého (Jáchymov)|Socha svatého Jana Nepomuckého]] [151] => * [[Evangelický kostel Spasitele (Jáchymov)|Evangelický kostel Spasitele]] [152] => * [[Trojboký hraniční kámen]] [153] => [154] => Nedaleko města se na úpatí [[Plešivec (Krušné hory)|Plešivce]] také nacházel [[kapucínský klášter v Mariánské]], který byl v šedesátých letech 20. století zbořen. [155] => [156] => === Památky související s těžbou === [157] => * [[Důl Svornost]] – první radiový důl na světě [158] => * [[Štola č. 1 (Jáchymov)|Štola č. 1]] [159] => * [[Důl Rovnost]] [160] => * [[Důl Bratrství]] [161] => * [[Důl Eduard]] [162] => * [[Důl Josef (Jáchymov)|Důl Josef]] [163] => * [[Důl Eliáš (Jáchymov)|Důl Eliáš]] [164] => * [[Důl Eva (Jáchymov)|Důl Eva Apfelbaum]] [165] => * [[Seznam štol v Jáchymově|Jáchymovské štoly]] [166] => * [[Stadtteich]] (Městský rybník) [167] => * [[Pinky na žíle Schweizer]] [168] => * [[Trejv]] na dole [[Důl Josef (Jáchymov)|Josef]] [169] => * [[Heinzův rybník]] [170] => * [[Bockova štola]] [171] => * [[Štola Leithund]] [172] => * [[Úzkokolejná koněspřežná dráha]] [173] => [174] => === Památky související s pracovními tábory === [175] => * [[Křížová cesta ke svobodě]] [176] => * [[Schody hrůzy (Jáchymov)|Schody hrůzy]] [177] => [178] => === Nápravně pracovní tábory === [179] => [[Nápravně pracovní tábory při československých uranových dolech|Nápravně pracovní tábory]] byly postupně zrušeny v roce 1960 s ústupem těžby uranové rudy a dnes po nich nezbylo téměř nic. [180] => [181] => * [[Svornost]] – K [182] => * [[Rovnost (pracovní tábor)|Rovnost]] – P [183] => * [[Eliáš I.]] – N (Starý nebo Horní tábor) [184] => * [[Eliáš II.]] – N (Nový nebo Dolní tábor) [185] => * [[Vykmanov I.]] – C [186] => * [[Vykmanov II.]] – L [187] => * [[Nikolaj]] – A [188] => * [[Vršek (Barbora)]] – E [189] => * [[Mariánská (pracovní tábor)|Mariánská]] – B [190] => * [[Ústřední tábor]] – D [191] => * [[Bratrství]] – M [192] => [193] => === Pomníky a památníky === [194] => * [[Hrob obětí 2. sv. války (Jáchymov)|Hrob obětí druhé světové války]] [195] => * [[Památník obětí nacismu a pochodu smrti (Jáchymov)|Památník obětem nacismu a pochodu smrti]] [196] => * [[Památník objevu radia (Jáchymov)|Památník objevu radia]] [197] => * [[Památník Štěpána Šlika (Jáchymov)|Památník Štěpána Šlika]] [198] => * [[Symbolický hrob umučených politických vězňů (Jáchymov)|Symbolický hrob umučených politických vězňů]] [199] => * [[Pomník Nové dějiny (Jáchymov)|Pomník Nové dějiny]] [200] => [201] => === Odstraněné pomníky a památníky === [202] => * [[Pomník T. G. Masaryka (Jáchymov)|Pomník T. G. Masaryka]] [203] => * [[Pomník obětí prusko-rakouské války (Jáchymov)|Pomník obětí prusko-rakouské války]] [204] => [205] => === Zajímavosti a místní nej === [206] => * V letech 1849–1951 byl Jáchymov sídlem soudního a politického [[okres Jáchymov|okresu Jáchymov]]. [207] => * 13. října 1716 zde bylo založeno [[Hornické učiliště v Jáchymově|Hornické učiliště]] – první škola svého druhu na světě. [208] => * Nejkratší železniční tunel v ČR – dnes součást [[Stezka pro cyklisty|cyklostezky]] [[Ostrov]]–Jáchymov [209] => * První [[lékárna]] na území Česka a ve střední Evropě – prokazatelně fungovala již v roce 1520{{Citace elektronického periodika | titul = Nejstarší lékárna ve střední Evropě dá místo léků prostor bylinkám | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2014-05-14 | url = https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/rekonstrukce-lekarna.A140514_153244_vary-zpravy_jan}} [210] => * Nejstarší dochovaný vodní mlýn v ČR – pozůstatky [[Petrův mlýn|Petrova mlýna]] [211] => * [[Důl Svornost]] byl první radiový důl na světě. Jáchymov byl až do [[První světová válka|první světové války]] jediným místem na světě, kde se těžilo radium. [212] => * Poprvé na světě zavedeno větrání důlního díla – [[měchové dmychadlo|měchovým dmychadlem]] v roce 1522 na štole [[Barbora z Nikomédie|Svatá Barbora]] [213] => * První [[luteránství|luterský]] chrám na území ČR – [[Kostel svatého Jáchyma a svaté Anny (Jáchymov)]] [214] => * Minerál ''[[jáchymovit]]'' dostal své jméno podle města, kde byl objeven [215] => * Název peněžní jednotky ''[[dolar]]'', dostal své jméno podle stříbrného [[Jáchymovský tolar|jáchymovského tolaru]], který se zde razil v [[16. století]]. Německy se mince nazývaly „Joachimsthaler“ (dosl. „jáchymovský“). Dlouhý výraz se zkrátil na „thaler“, a zkomolil na ''taler'', ''taller'' a na formu ''dolar/dollar''. [216] => [217] => == Obecní správa a politika == [218] => === Členění města === [219] => Jáchymov se člení na pět [[Část obce|částí]], které leží na dvou [[Katastrální území|katastrálních územích]] (''Jáchymov'' a ''Popov u Jáchymova''): [220] => * '''Jáchymov''' [221] => * [[Mariánská]] [222] => * [[Nové Město (Jáchymov)|Nové Město]] [223] => * [[Suchá (Jáchymov)|Suchá]] [224] => * [[Vršek (Jáchymov)|Vršek]] [225] => [226] => Na území města se také dříve nacházely již zaniklé vesnice [[Popov (Jáchymov)|Popov]] a [[Zálesí (Jáchymov)|Zálesí]]. [227] => [228] => Od 1. ledna 1979 do 28. února 1990 k městu patřily i [[Ryžovna]] a [[Zlatý Kopec]]. [229] => [230] => === Starostové === [231] => ==== před rokem 1850 ==== [232] => * 1633–1669 [[Jakub Schedlich]] [233] => * asi 1669–1697 [[Johann Maccasius von Sternfels]] (Johann Makasy) [234] => * [[Valentin Christoph Häßler]] [235] => [236] => ==== 1850–1919 ==== [237] => * [[Ignaz Porkert]] [238] => * [[Karl Pfob]] [239] => * [[Johann Porkert]] [240] => * Dr. [[Adolf Langhans]] [241] => * [[Franz Rauscher]] [242] => * [[Franz Kuhlmann]] [243] => * [[Franz Kropp]] [244] => * [[Josef Schlöffl]] [245] => * 1914–1919 [[Julius Sauerstein]] [246] => [247] => ==== 1919–1935 ==== [248] => * [[Franz Josef Hirschberg]] [249] => * [[Anton Riedl]] [250] => * G. Stumpf [251] => * 19. 12. 1934–1937 [[Hans Brennich]] [252] => [253] => ==== 1938–1945 ==== [254] => * J. Grimm [255] => * Dr. jur. [[Wilhelm Messner]] [256] => * do 15. 5. 1945 [[Franz Schmidt (politik)|Franz Schmidt]] [257] => [258] => ==== 1945–1989 ==== [259] => * 15. 5. 1945 – 3. 7. 1945 František Kroupa (Revoluční výbor) [260] => * 03. 7. 1945 – 12. 7. 1946 J. Placatka [261] => * 12. 7. 1946 – 18. 7. 1947 Josef Němec (KSČ) [262] => * 18. 7. 1947 – 29. 1. 1953 Jan Šnorek [263] => * 29. 1. 1953 – 26. 5. 1954 Marie Urbášková [264] => * 26. 5. 1954 – 21. 6. 1960 Jaroslav Raušal [265] => * 21. 6. 1960 – 9. 11. 1976 Oldřich Ertl st. [266] => * 9. 11. 1976 – 1. 1. 1983 Richard Mavr [267] => * 1. 1. 1983 – 11. 12. 1990 Oldřich Ertl ml. [268] => [269] => ==== po roce 1989 ==== [270] => * 11. 12. 1990 – 25. 9. 1992 Radovan Koutský (OF) [271] => * 25. 9. 1992 – 29. 11. 1994 Rüdiger Eisenstein (OF) [272] => * 29. 11. 1994 – 14. 11. 2002 Petr Fiedler (ODS) [273] => * 14. 11. 2002 – 12. 10. 2005 Zdeňka Fiedlerová (ODS) [274] => * 12. 10. 2005 – 6. 11. 2006 Michal Kuneš (ČSSD) [275] => * 6. 11. 2005 – 4. 8. 2008 JUDr. Jaroslav Vondráček Ph.D. (Naděje pro Jáchymov) [276] => * 4. 08. 2008 – nyní Ing. Bronislav Grulich (Naděje pro Jáchymov + nez. za TOP 09) [277] => [278] => == Osobnosti == [279] => [[Soubor:Georg Agricola.jpg|náhled|upright|Georgius Agricola]] [280] => [[Soubor:Johann Major.jpg|náhled|upright|Mědiryt ''Johana Majora'' od [[Carl Ludwig Jacobi|Carla Ludwiga Jacobiho]], Dlouhodobá sbírka starých a nových teologických děl, 1738]] [281] => [[Soubor:Kaspar-Eberhard.jpg|náhled|upright|Portrét [[Kašpar Eberhard|Kašpara Eberharda]] od Lucase Cranacha mladšího (výřez z výjevu ve wittenberském kostele)]] [282] => [283] => Za nejvýznamnější renesanční osobnost, která kdy navštívila Jáchymov, je považován učenec [[Georgius Agricola]], jenž mimo jiné přispěl do Jáchymovské latinské knihovny velmi významným spisem De re Metallica Libri XII. (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví). Agricola ve městě působil již dříve pod svým jménem – Johann Bauer – jako městský lékař. Za další významnou osobnost je považován luterský [[pastor]], žák a přítel [[Martin Luther|Martina Luthera]] [[Johannes Mathesius]]. Ten svým spisem Sarepta oder Bergpostill popsal postavení horníků k víře. [284] => [285] => === Rodáci === [286] => * [[Johann Alboth]] (1861–1940), básník [287] => * [[Johann Criginger|Johan Criginger]] (1521–1571), luterský teolog, kartograf a literát [288] => * [[Kryštof Fischer]] (1518–1598), farář, zemský [[superintendent]] [[Henneberské hrabství|Henneberského hrabství]], generální superintendent [[Lüneburské knížectví|lünebursko]]-[[Celle|cellský]] [289] => * [[Samuel Fischer (farář)|Samuel Fischer]] (1547–1600), farář, [[superintendent]] a profesor v [[Jena|Jeně]] [290] => * [[David Funck]] (1648–1701), hudební skladatel a hudebník [291] => * [[Alberich Heidmann]] (1808–1898), od roku 1862 [[opat]] [[Cisterciácký řád|cistercáckého]] [[Klášter Lilienfeld|kláštera Lilienfeld]] [292] => * [[Maximilian Hüttisch]] (1911–1988), malíř a grafik [293] => * [[Elvira Kuhn]] (1895–1974), československá politička německé národnosti [294] => * [[Franz Macasius]] (1686–1733), jezuita, učenec a doktor tří fakult [[Klementinum|Klementina]] [295] => * [[Johann Major]] (1533–1600), evangelický teolog, humanista a básník [296] => * [[Johan Mathesius mladší]] (1544–1607), lékař, syn [[Johannes Mathesius|Johana Mathesia]] [297] => * [[Pavel Mathesius]] (1548–1584), evangelický teolog [298] => * [[David Rebentrost]] (1614–1703), farář v [[Drebach]]u, lékař, léčitel, lékárník a šlechtitel rostlin [299] => * [[Johann Richter]] též ''Johannes Praetorius'' (1537–1616), matematik a astronom [300] => * [[David Schedlich]] (1607–1687), barokní skladatel, varhaník v Norimberku [301] => * [[Jakub Schedlich]] (1591–1669), varhanář a kantor, 36 let působil jako jáchymovský starosta [302] => * [[Arpad Schmidhammer]] (1857–1921), ilustrátor knih a karikaturista [303] => * [[Erwin Schneider (horolezec)|Erwin Schneider]] (1906–1987), horolezec a kartograf, účastník několika himálajských expedic, přezdívaný ''Siebentausender-Schneider'' (''Sedmitisícový Schneider'') [304] => * [[Karl Siegl]] (1851–1943), historik, právník, městský archivář a ředitel muzea [305] => * [[František Tippmann|Franz Wilhelm Tippmann]] (1786–1857), rektor Karlovy univerzity, světící biskup pražský [306] => * [[Johan Titelius]] († 1626), evangelicko-luterský duchovní a dramatik [307] => * [[Centurio Wiebel]] (1616–1684), malíř na [[Saské kurfiřtství|saském]] [[kurfiřt]]ském dvoře [308] => [309] => === Osoby spojené s městem === [310] => * [[Johannes Sylvius Egranus]] († 1535), teolog, humanista a reformátor [311] => * [[Georgius Agricola|Jiří Agricola]] (1494–1555), městský lékař a lékárník, ''otec [[mineralogie]]'' [312] => * [[Nikolaus Herman]] (1500–1561), kantor a učitel v latinské škole, napsal mnoho evangelických duchovních písní [313] => * [[Johannes Mathesius]] (1504–1565), evang. kněz, ''horský kazatel'', kronikář, od roku 1532 rektor latinské školy [314] => * [[Kašpar Eberhard]] (1523–1575), učitel a rektor latinské školy v letech 1545 až 1554 [315] => * [[Ondřej Wiedemann]] († 1591), rodák, generální vikář cisterciáckého řádu [316] => * [[Josef II.]], císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Na počest jeho návštěvy došlo k přejmenování dolu ''Helena Huber'' na ''Josef II.'' [317] => * [[Anton Peter Böhm]] (asi 1785–1870), jáchymovský kněz, historik a kronikář, kartograf [318] => * [[Josef Mocker]] (1835–1899), český architekt, představitel restaurátorského purismu. V Jáchymově vypracoval plány současné podoby kostela svatého Jáchyma a svaté Anny. [319] => * [[Karel May]] (1842–1912), německý spisovatel převážně dobrodružných románů [320] => * [[Tomáš Garrigue Masaryk]] (1850–1937), zakladatel a první prezident ČSR. Jáchymov navštívil celkem sedmkrát. V roce 1930 zde oslavil osmdesáté narozeniny. V této době zde také podstoupil léčbu [321] => * [[Josef Schöffl]] (1850–1918), podnikatel a politik, starosta města a okresu, poslanec zemského sněmu [322] => * [[Alois Jirásek]] (1851–1930), český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel [[Realismus (literatura)|literárního realismu]] [323] => * [[Leopold Gottlieb (balneolog)|Leopold Gottlieb]] (1852–1916), [[Balneologie|balneolog]] a první lékařský ředitel [[Léčebné lázně Jáchymov|léčebných lázní]] v Jáchymově [324] => * [[Gustav Kroupa]] (1857–1935), vrchní správce a ředitel jáchymovských [[Uranové doly Jáchymov|uranových dolů]] [325] => * [[Josef Štěp]] (1863–1926), přednosta jáchymovské [[Státní báňská a hutní správa|Státní báňské a hutní správy]] [326] => * [[Richard Strauss]] (1864–1949), německý hudební skladatel pozdější éry romantismu; významný dirigent [327] => * [[Marie Curie-Skłodowská]] (1867–1934), [[Francouzi|francouzská]] chemička a fyzička [[Polsko|polského]] původu. Na základě zkoumání jáchymovského [[Uraninit|smolince]] se svým manželem [[Pierre Curie|Pierrem Curie]] spoluobjevitelka chemických prvků [[Polonium|polonia]] a [[Radium|radia]]. [328] => * [[Fjodor Ivanovič Šaljapin]] (1873–1938), světoznámý ruský operní zpěvák – bas [329] => * [[Eduard Bass]] (1887–1946), český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař [330] => * [[František Běhounek]] (1898–1973), zabýval se výzkumem radioaktivity a vesmírného záření [331] => * [[Heribert Sturm]] (1904–1981), v letech 1928 až 1934 městský archivář v Jáchymově, člen představenstva [[Collegium Carolinum|Collegia Carolina]] v Mnichově. [332] => * [[Jan Hloušek]] (1950–2014), geolog, mineralog, historik [333] => * [[Adolf Patera (chemik)]] (1819-1894) - chemik, metalurg, zakladatel [[Továrna na uranové barvy|Urangeldfabrik]] [334] => * [[Oldřich Ježek]] (1931–2020), učitel, historik, kronikář města [335] => * [[Pavel Reisenauer]], (1961–2024), výtvarník [336] => [337] => === Čestní občané === [338] => * [[Peter von Rittinger]] (1811–1872), montanista a průkopník zpracování nerostných surovin [339] => * [[Gregor Lindner]] (1831–1917), městský děkan, kronikář [340] => * [[Karl Siegl]] (1851–1943), právník, historik a archivář v [[Cheb]]u [341] => * [[Maximilian Hüttisch]] (1911–1988), malíř a grafik [342] => * [[Klement Gottwald]] (1896–1953), prezident ČSR [343] => * [[Jan Hloušek]] (1950–2014), geolog, mineralog, historik [344] => [345] => == Odkazy == [346] => === Reference === [347] => [348] => {{Citace monografie [349] => | příjmení = Kuča [350] => | jméno = Karel [351] => | odkaz na autora = Karel Kuča [352] => | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [353] => | vydavatel = Libri [354] => | místo = Praha [355] => | rok = 1997 [356] => | vydání = 1 [357] => | svazek = 2 [358] => | typ svazku = díl [359] => | počet stran = [360] => | isbn = [361] => | strany = 549 [362] => | poznámka = Dále jen Kuča (1997) [363] => }} [364] => {{Citace monografie [365] => | příjmení = Kašpar [366] => | jméno = Pavel [367] => | příjmení2 = Horák [368] => | jméno2 = Vladimír [369] => | titul = Schlikové a dobývání stříbra [370] => | vydavatel = Granit [371] => | místo = Praha [372] => | rok = 2009 [373] => | vydání = 1 [374] => | počet stran = 95 [375] => | strany = 21 [376] => | isbn = 978-80-7296-068-2 [377] => }} [378] => Kuča (1997), s. 551 [379] => {{Citace elektronické monografie [380] => | titul = Obec Jáchymov: podrobné informace [381] => | url = http://uir.cz/obec/555215/Jachymov [382] => | vydavatel = Územně identifikační registr ČR [383] => | datum_přístupu = 2017-09-26 [384] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170926235827/http://uir.cz/obec/555215/Jachymov [385] => | datum archivace = 2017-09-26 [386] => | nedostupné = ano [387] => }} [388] => Kroniky města [389] => {{Citace monografie [390] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [391] => | svazek = I. Čechy [392] => | vydavatel = Státní úřad statistický [393] => | místo = Praha [394] => | rok = 1924 [395] => | počet stran = 596 [396] => | vydání = 2 [397] => | strany = 243 [398] => }} [399] => {{Citace monografie [400] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [401] => | svazek = I. Země česká [402] => | vydavatel = Státní úřad statistický [403] => | místo = Praha [404] => | rok = 1934 [405] => | počet stran = 614 [406] => | strany = 118 [407] => }} [408] => {{Citace monografie [409] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [410] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [411] => | typ svazku = díl [412] => | svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [413] => | datum vydání = 2015-12-21 [414] => | datum přístupu = 2019-12-27 [415] => | vydavatel = Český statistický úřad [416] => | místo = Praha [417] => | strany = 494, 667 [418] => | formát = PDF online [419] => }} [420] => [421] => [422] => === Literatura === [423] => * {{Citace monografie [424] => | příjmení = Schmidt [425] => | jméno = Richard [426] => | titul = [[Soupis památek|Soupis památek historických a uměleckých v království Českém]] [427] => | url = http://depositum.cz/knihovny/pamatky/tiskclanek.php?id=c_7113 [428] => | vydavatel = Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění [429] => | místo = Praha [430] => | rok = 1897 [431] => | počet stran = 133 [432] => | svazek = XL. Politický okres Jáchymovský [433] => | strany = 28–104 [434] => }} [435] => * {{Citace monografie [436] => | příjmení = Škácha [437] => | jméno = Pavel [438] => | příjmení2 = Plášil [439] => | jméno2 = Jakub [440] => | příjmení3 = Horák [441] => | jméno3 = Vladimír [442] => | titul = Jáchymov: mineralogická perla Krušnohoří [443] => | vydavatel = Academia [444] => | místo = Praha [445] => | rok = 2019 [446] => | počet stran = 688 [447] => | isbn = 978-80-200-2931-7 [448] => }} [449] => * {{Citace monografie [450] => | příjmení = Urban [451] => | jméno = Michal [452] => | příjmení2 = Albrecht [453] => | jméno2 = Helmuth [454] => | titul = Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus'' ''in der Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří [455] => | vydavatel = Montanregion Krušné hory – Erzgebirge [456] => | místo = Jáchymov [457] => | rok = 2014 [458] => | počet stran = 182 [459] => | isbn = 978-80-260-8160-9 [460] => | strany = 100–103 [461] => }} [462] => [463] => === Související články === [464] => * [[Hornická kulturní krajina Jáchymov]] [465] => *[[Léčebné lázně Jáchymov]] [466] => *[[Montanregion Krušné hory - Erzgebirge]] [467] => [468] => === Externí odkazy === [469] => * {{Commonscat}} [470] => * {{Otto|heslo=Jáchymov}} [471] => * {{RÚIAN}} [472] => * {{Oficiální web}} [473] => * [http://www.palfi.cz/ Jáchymov – brána Krušných hor – Neoficiální stránky města] [474] => * [http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/Jachymov.html Historické fotografie Jáchymova] [475] => [476] => {{Části české obce}} [477] => {{Okres Karlovy Vary}} [478] => {{Autoritní data}} [479] => {{Portály|Česko|Geografie}} [480] => [481] => [[Kategorie:Jáchymov| ]] [482] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [483] => [[Kategorie:Obce v okrese Karlovy Vary]] [484] => [[Kategorie:Sídla v Krušných horách]] [485] => [[Kategorie:Lázně v Karlovarském kraji]] [486] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [487] => [[Kategorie:Sdružení Centrální Krušnohoří]] [488] => [[Kategorie:Sdružení Krušné hory - západ]] [489] => [[Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech]] [490] => [[Kategorie:Města v okrese Karlovy Vary]] [491] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [492] => [[Kategorie:Sídla nazvaná po osobách]] [493] => [[Kategorie:Horní města v Česku]] [494] => [[Kategorie:Těžba stříbra v Karlovarském kraji]] [495] => [[Kategorie:Geopark Egeria]] [496] => [[Kategorie:Hornická kulturní krajina Jáchymov]] [497] => [[Kategorie:Těžba v okrese Karlovy Vary]] [] => )
good wiki

Jáchymov

Jáchymov (německy Sankt Joachimsthal) je lázeňské město v okrese Karlovy Vary, nedaleko hranic s Německem, 7 km od hraničního přechodu Boží Dar. Žije v něm obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Důl Svornost','Léčebné lázně Jáchymov','Aquacentrum Agricola','Johannes Mathesius','Důl Rovnost','Krušné hory','Důl Eduard','Ostrov (okres Karlovy Vary)','Jan Hloušek','Mariánská','Důl Josef (Jáchymov)','superintendent'

Mariánská

Superintendent