Array ( [0] => 15482376 [id] => 15482376 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => KDU-ČSL [uri] => KDU-ČSL [3] => Praha, Vinohrady, Retailcon, Marián Jurečka.jpg [img] => Praha, Vinohrady, Retailcon, Marián Jurečka.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová) je česká politická strana, která vznikla v roce 1991 sloučením dvou historických politických stran, Křesťanské a demokratické unie a Československé strany lidové. Cílem strany je prosazovat křesťanskou sociální etiku a zástupce občanů v demokratických institucích. Strana se zasazuje o hodnoty, jako je rodina, ochrana života, sociální spravedlnost a solidarity. V hospodářských otázkách preferuje tržní ekonomiku s důrazem na sociální rozměr. KDU-ČSL se také angažuje v oblasti životního prostředí, zahraniční politiky a regionálních a volebních záležitostí. KDU-ČSL má svou politickou reprezentaci jak na národní, tak na regionální úrovni. Strana byla členem vládních koalic v České republice a její představitelé zastávali různé politické funkce. V současné době je KDU-ČSL parlamentní stranou s několika poslanci a senátory. Strana je aktivní v politickém diskurzu a vede debaty o aktuálních legislativních a společenských otázkách. Spolupracuje také s dalšími politickými stranami a organizacemi doma i v zahraničí. [oai] => KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová) je česká politická strana, která vznikla v roce 1991 sloučením dvou historických politických stran, Křesťanské a demokratické unie a Československé strany lidové. Cílem strany je prosazovat křesťanskou sociální etiku a zástupce občanů v demokratických institucích. Strana se zasazuje o hodnoty, jako je rodina, ochrana života, sociální spravedlnost a solidarity. V hospodářských otázkách preferuje tržní ekonomiku s důrazem na sociální rozměr. KDU-ČSL se také angažuje v oblasti životního prostředí, zahraniční politiky a regionálních a volebních záležitostí. KDU-ČSL má svou politickou reprezentaci jak na národní, tak na regionální úrovni. Strana byla členem vládních koalic v České republice a její představitelé zastávali různé politické funkce. V současné době je KDU-ČSL parlamentní stranou s několika poslanci a senátory. Strana je aktivní v politickém diskurzu a vede debaty o aktuálních legislativních a společenských otázkách. Spolupracuje také s dalšími politickými stranami a organizacemi doma i v zahraničí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová) je významná politická strana v České republice, která hraje důležitou roli v demokratickém politickém spektru. Její historie sahá až do počátku 20. století a od té doby se KDU-ČSL etablovala jako strana, která se zasazuje o hodnoty křesťanské demokracie, sociální spravedlnosti a občanské solidarity. Strana se zaměřuje na podporu rodin, ochranu lidských práv, životní prostředí a rozvoj občanské společnosti. Měnící se doba s sebou přináší nové výzvy, ale KDU-ČSL se snaží reagovat na potřeby svých občanů s optimismem a odpovědností. Její představitelé a členové usilují o praktická řešení, která zlepší kvalitu života ve společnosti a podpoří soudržnost v regionech. Během své historie KDU-ČSL prokázala schopnost adaptace a inovace. I v současnosti se snaží o dialog a spolupráci jak s ostatními politickými stranami, tak s nevládními organizacemi a dalšími aktéry. Tím se snaží přispět k vyváženému a udržitelnému rozvoji České republiky. Optimistický pohled KDU-ČSL na budoucnost zahrnuje víru v hodnoty vzdělanosti a slušnosti, které formují angažovanou občanskou společnost. Strana klade důraz na aktivní účast občanů v politice a na důležitost každodenního životního prostředí, v němž mohou lidé žít šťastně a v harmonii. KDU-ČSL se snaží nést odkaz historických ctností a zároveň se otevírat novým myšlenkám a přístupům. Věří, že pozitivní změna je možná a že společně můžeme vytvářet lepší svět pro nás všechny. [oai_cs_optimisticky] => KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová) je významná politická strana v České republice, která hraje důležitou roli v demokratickém politickém spektru. Její historie sahá až do počátku 20. století a od té doby se KDU-ČSL etablovala jako strana, která se zasazuje o hodnoty křesťanské demokracie, sociální spravedlnosti a občanské solidarity. Strana se zaměřuje na podporu rodin, ochranu lidských práv, životní prostředí a rozvoj občanské společnosti. Měnící se doba s sebou přináší nové výzvy, ale KDU-ČSL se snaží reagovat na potřeby svých občanů s optimismem a odpovědností. Její představitelé a členové usilují o praktická řešení, která zlepší kvalitu života ve společnosti a podpoří soudržnost v regionech. Během své historie KDU-ČSL prokázala schopnost adaptace a inovace. I v současnosti se snaží o dialog a spolupráci jak s ostatními politickými stranami, tak s nevládními organizacemi a dalšími aktéry. Tím se snaží přispět k vyváženému a udržitelnému rozvoji České republiky. Optimistický pohled KDU-ČSL na budoucnost zahrnuje víru v hodnoty vzdělanosti a slušnosti, které formují angažovanou občanskou společnost. Strana klade důraz na aktivní účast občanů v politice a na důležitost každodenního životního prostředí, v němž mohou lidé žít šťastně a v harmonii. KDU-ČSL se snaží nést odkaz historických ctností a zároveň se otevírat novým myšlenkám a přístupům. Věří, že pozitivní změna je možná a že společně můžeme vytvářet lepší svět pro nás všechny. ) Array ( [0] => {{Infobox - politická strana [1] => | název = KDU-ČSL [2] => | zkratka = [3] => | kód barvy = #FFD700 [4] => | logo = KDU-CSL Logo 2012.svg [5] => | popisek = [6] => | zakladatel = [[Jan Šrámek]] [7] => | datum založení = [[3. leden|3. ledna]] [[1919]] [8] => | předseda = [[Marian Jurečka]] [9] => | 1. místopředseda = [[Jan Bartošek]] [10] => | místopředseda = [[Lukáš Curylo]]
[[Petr Hladík]]
[[Tom Philipp]]
[[Šárka Jelínková]] [11] => | sídlo = [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlovo náměstí]] 317/5
120 00 [[Praha]]
([[Palác Charitas]]) [12] => | ideologie = [[křesťanská demokracie]][http://www.kdu.cz/o-nas/kdo-jsme]
{{nowrap|[[sociální konzervatismus]][https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/110591/ Univerzita Karlova : Konzervativní hodnoty a český stranický systém]}}
[[Evropská unie|pro-evropanismus]][http://www.kdu.cz/getattachment/f3c301fb-b96a-4915-87e4-6ad5713164a3/Volebni-program-2017-2021.aspx] [13] => | pozice = {{nowrap|[[Politický střed|střed]]{{Citace elektronického periodika [14] => | příjmení1 = Wirnitzer [15] => | jméno1 = Jan [16] => | titul = Politická mapa podle čtenářů: Úsvit a ANO neuchopitelní, o KSČM máte jasno [17] => | periodikum = iDNES.cz [18] => | datum_vydání = 2016-09-13 [19] => | url = http://zpravy.idnes.cz/politicky-kompas-prvni-zjisteni-d43-/domaci.aspx?c=A160911_141109_domaci_jw [20] => | datum_přístupu = 2017-07-31 [21] => }} až [[středopravice]]{{Citace elektronického periodika [22] => | titul = Středopravé strany by v senátních volbách měly postavit společné kandidáty, jinak budou jen paběrkovat [23] => | periodikum = Info.cz [24] => | jazyk = cs [25] => | url = https://www.info.cz/nazory/stredoprave-strany-by-v-senatnich-volbach-mely-postavit-spolecne-kandidaty-jinak-budou-jen-paberkovat-24029.html [26] => | datum přístupu = 2019-11-28 [27] => }} [28] => }} [29] => | státní příspěvek = 85,7 (2021)https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/politicke-strany-a-hnuti/prispevky-vyplacene-politickym-stranam-p-46509 [30] => | mezinárodní = [[Centristická demokratická internacionála]] [31] => | evropská strana = [[Evropská lidová strana]] [32] => | skupina EP = [[Evropská lidová strana (politická skupina)|Evropská lidová strana]] [33] => | mládežnická = [[Mladí lidovci]] [34] => | noviny = ''Nový hlas''[http://www.kdu.cz/aktualne/novy-hlas Nový hlas – noviny KDU-ČSL] [35] => | počet členů = 19 116 [36] => (2024) [37] => | barva = {{legenda|#FFD700|[[žlutá]]}}{{legenda|#2C448B|[[modrá]]}} [38] => | volební výsledek = 27,79 % ([[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|PSP ČR 2021]] v koalici [[SPOLU]]) [39] => | titul1 = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Sněmovna]][[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|2021]] [40] => | mandáty1 = {{Podíl mandátů|23|200|hex=#FFD700}} [41] => | titul2 = [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]] [42] => | mandáty2 = {{Podíl mandátů|12|81|hex=#FFD700}}https://volby.cz/pls/senat/se1111?xjazyk=CZ&xdatum=0&xv=7&xt=3 [43] => | titul3 = [[Evropský parlament|Evropský parlament]][[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019|2019]] [44] => | mandáty3 = {{Podíl mandátů|2|21|hex=#FFD700}} [45] => | titul4 = [[Zastupitelstvo kraje|Zastupitelstva krajů]][[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020|2020]] [46] => | mandáty4 = {{Podíl mandátů|53|675|hex=#FFD700}}http://volby.cz/pls/kz2016/kz124?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=0&xstrana=0&xv=2 [47] => | titul5= [[Krajský hejtman|Krajští hejtmani]][[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020|2020]] [48] => | mandáty5 = {{Podíl mandátů|1|13|hex=#FFD700}} [49] => | titul6 = [[Zastupitelstvo obce|Zastupitelstva obcí]][[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022|2022]] [50] => | mandáty6 = {{Podíl mandátů|3252|61780|hex=#FFD700}}[https://volby.cz/pls/kv2022/kv221?xjazyk=CZ&xid=1&xv=9&xnumnuts=0 Výsledky voleb], volby.cz [51] => | titul7 = [[Zastupitelstvo hlavního města Prahy|Zastupitelstvo Prahy]][[Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy 2022|2022]] [52] => | mandáty7 = {{Podíl mandátů|2|65|hex=#FFD700}}v rámci koalice [[SPOLU]] [53] => | rejstřík = 112 [54] => | web = [https://www.kdu.cz www.kdu.cz] [55] => | nejvíce_poslanců = 46 ([[Československé parlamentní volby 1946|ÚS ČSR 1946]], jako ČSL)
23 ([[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002|PSP ČR 2002]], jako KDU-ČSL) [56] => | vlajka strany = Flag of KDU-ČSL.svg [57] => }} [58] => '''KDU-ČSL''' (do roku 2019 oficiálně '''Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová'''), též '''lidovci''', je česká [[Křesťanská demokracie|křesťanskodemokratická]] [[politická strana]]. Jedná se o jednu z nejstarších českých politických stran, vznikla v lednu roku 1919 sloučením několika katolických stran, do roku 1992 nesla jméno '''Československá strana lidová'''. [59] => [60] => Její preference se v polistopadové historii dlouhodobě pohybovaly v rozmezí 6–9 %, ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|volbách do PSP ČR v roce 2010]] však strana těsně nepřekročila hranici 5 % hlasů, a proto v Poslanecké sněmovně nebyla zastoupena až do předčasných voleb v roce 2013, kdy se jí jako první straně vypadlé ze sněmovny od roku 1989 podařil návrat. Po odchodu části nespokojených členů do [[TOP 09]] prošla strana generační obměnou a postupně posiluje své zastoupení, především v [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]]. Z parlamentních stran je stranou s nejvyšším počtem získaných mandátů v komunální politice. [61] => [62] => Strana disponuje poměrně rozsáhlým majetkem a širokou členskou základnou, soustředěnou z větší části na [[Morava|Moravě]]. Na venkově je její pozice obecně silnější než ve městech. Pozice strany ve [[politický střed|středu politické scény]] i vnitřní názorová pluralita jí dává široký [[koaliční potenciál]], což se projevuje na jedné straně téměř nepřetržitou účastí ve vládě a schopností prosadit vlastní program, na druhé straně trvalým vnitrostranickým tříbením názorů. Strana vychází z [[Desatero|křesťanských hodnot]] (pravdomluvnost, nedotknutelnost soukromého majetku, pomoc potřebným) a [[Princip subsidiarity|principu subsidiarity]]. Hlavní témata jsou podpora [[rodina|tradiční rodiny]], kvalitního [[školství]], [[venkov]]a, drobných (rodinných) [[Živnost|podniků]] a uspokojivé [[Udržitelný rozvoj|životní podmínky]].{{Doplňte zdroj}} [63] => [64] => Existence strany byla v minulosti dvakrát přerušena: poprvé v letech [[1938]]–[[1945]], kdy vůbec neexistovala, (byla však hlavním členem [[Exilová vláda v Londýně|exilové vlády v Londýně]]), podruhé v letech 1948–1989, kdy existovala ve formě tzv. „obrozené“ strany lidové začleněné v [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní frontě]]. „Obrozená strana“ trpěla zvláštní dichotomií: měla komunisty vnucené prokomunistické vedení a poslance, kteří plně podporovali komunistickou politiku, a antikomunistickou členskou základnu, kterážto opakovaně využívala stranický aparát k podpoře akcí směřovaných proti cílům komunistické vlády, čemuž se prokomunističtí funkcionáři (často marně) pokoušeli zabránit. V téže době existovalo v exilu několik skupin, které se hlásily k dědictví ČSL, ovšem jejich programová rozdílnost a osobní spory jim bránily ve spolupráci.{{Citace elektronické monografie [65] => | příjmení = Pehr [66] => | jméno = Michal [67] => | titul = Československá strana lidová a únor 1948, s. 138 (s. 150:''„...kdy se uvnitř exilové strany utvořilo několik skupin, které na základě programové rozdílnosti nebo i osobních sporů nedokázaly vzájemně spolupracovat.“''). In: Sborník textů Únor 1948. Šedesát let poté, č. 68/2008 [68] => | url = http://cepin.cz/docs/dokumenty/sbor68.pdf [69] => | vydavatel = Centrum pro ekonomiku a politiku [70] => | místo = Praha [71] => | datum vydání = 2008 [72] => | datum přístupu = 2019 [73] => }} [74] => [75] => == Charakteristika strany == [76] => KDU-ČSL se hlásí k ideologii [[sociálně-tržní hospodářství|sociálně tržního hospodářství]]. Největší skupina voličů se historicky rekrutovala mezi katolickým obyvatelstvem [[venkov]]a a malých měst,viz Josef Mlejnek jr.: ''KDU-ČSL: strana pro 10 % katolíků?'' v posledních deseti letech však došlo k výraznému posunu v orientaci strany. Stranu začali volit i lidé nekonfesně a nenábožensky orientovaní pro její podporu rodiny a politiky středního stavu a pro její proevropskou politiku.{{Doplňte zdroj}} Za její baštu lze do roku 2010 považovat střední a jižní [[Morava|Moravu]], naproti tomu vyloženě marginální jsou její pozice v [[Severočeský kraj|severních Čechách]].pro srovnání: k 31. prosinci 2005 měla strana nejvíce členů v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] (9258) a nejméně v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]] (348)[[Petr Fiala]] a [[Jiří Foral]] in Fiala a kol.: ''Český politický katolicismus 1848–2005'', [[Centrum pro studium demokracie a kultury]], Brno [[2008]], {{ISBN|978-80-7325-155-0}} (horní tabulka na str. 508). Dále jen Fiala (2008). Po volbách v roce 2013 dochází k nárůstu voličů v [[Čechy|Čechách]]. [77] => [78] => [[Soubor:Prague Karlovo sqr KDU-CSL.jpg|náhled|[[Palác Charitas]], sídlo KDU-ČSL na Karlově náměstí v Praze|262x262px]] [79] => Strana za své priority považuje integraci do [[Evropská unie|Evropské unie]], podporu [[rodina|rodiny]], kvalitního [[školství]], [[venkov]]a, zemědělství a drobných [[živnost]]níků, prosazování křesťanských hodnot a péči o [[životní prostředí]].{{Doplňte zdroj}} V minulosti někteří členové strany vystupovali proti interrupcím, většina těchto politiků však dnes již není činná. Strana také vystupovala proti [[dekriminalizace|dekriminalizaci]] drog, legalizaci [[eutanazie]] a [[registrované partnerství|registrovanému partnerství]] [[Homosexualita|homosexuálů]]. [80] => [81] => Ve straně se dají rozpoznat dva proudy, konzervativní s těžištěm na Moravě (dříve zvaný pro zjednodušení nepřesně historickým označením strany - "lidovci") a modernější liberálnější, se zázemím zejména v Čechách (pro zjednodušení zvaný nepřesně křesťanští demokraté). Za hlavního reprezentanta konzervativnějšího křídla je dnes považován senátor a bývalý zlínský hejtman [[Jiří Čunek]] a někteří další senátoři, reprezentantem liberálnějšího, pragmatického křídla strany je někdejší předseda strany [[Pavel Bělobrádek]], předseda strany [[Marian Jurečka]], jihomoravský hejtman [[Jan Grolich]] a další členové dnešního vedení strany. Vyloženě liberální pozice pak zastávají někteří pražští politici, například bývalý ministr kultury [[Daniel Herman]] a poslanec a tlumočník [[Hayato Okamura]]. [82] => [83] => Mládežnickou organizací strany jsou [[Mladí lidovci]]. [84] => [85] => == Historie strany == [86] => {{Viz též|Předsedové strany lidové|Dějiny KDU-ČSL}} [87] => === Československá strana lidová (1919–1992) === [88] => Československá strana lidová vznikla v lednu [[1919]] sloučením vícero katolických stran.[[Miloš Trapl]] in Fiala (2008), str. 183. První roky se strana soustředila na své ukotvení v politické scéně a oponování [[antikatolicismus|protikatolickému]] tlaku socialistů a liberálů. Úspěšně se jí podařilo oddalovat projednávání většiny rozhodujících zákonů v této oblasti až do období, kdy hnutí „[[Pryč od Říma!]]“ ztratilo na síle a strana se stala nepostradatelnou součástí vládních sil, což nakonec přispělo ke krachu pokusů o zavedení [[Sekularismus|odluky církve od státu]] a k dohodnutí oboustranně přijatelných kompromisů mezi [[Římskokatolická církev|katolickou církví]] a státem v oblasti [[školství]], [[manželství]] a podobně. Strana se již od svých počátků vyznačovala určitým napětím mezi slabším českým a silnějším moravským křídlem, které přetrvalo dodnes. [89] => [90] => Mezi světovými válkami strana zaměřila svoji politiku na katolíky a otázky spojené s katolickou církví (o hlasy katolických rolníků a přízeň katolických hierarchů přitom vedla permanentní a tvrdý boj s [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrárníky]]). Snažila se zahrnout všechny vrstvy obyvatel, což jí ovšem v mnoha ohledech komplikovalo život v časech, kdy se řešily otázky významné pro některou třídu. Zejména drasticky pocítila tento problém při řešení pozemkové reformy, kdy se proti sobě postavily zájmy katolické církve a katolických rolníků. Na druhé straně díky svému širokému [[koaliční potenciál|koaličnímu potenciálu]] a nepostradatelnosti dosahovala při prosazování svého programu úspěchů, které zdaleka neodpovídaly jejím volebním výsledkům. [91] => [[Soubor:Jan Šrámek.jpg|náhled|vpravo|[[Jan Šrámek]], první předseda ČSL]] [92] => [93] => V roce [[1938]] se strana spojila přes odpor moravského křídla a Jana Šrámka s ostatními pravicovými subjekty ve [[Strana národní jednoty|Stranu národní jednoty]]: Šrámek sice prosadil v Ústředním výboru ČSL a poslaneckých i senátorských klubech odmítnutí projektu Strany národní jednoty, ale Stašek se poté dohodl na účasti svého českého křídla ve SNJ a Šrámek, aby zabránil rozštěpení strany, nakonec musel ustoupit. Během let [[1940]]–[[1945]] byla strana osobou Jana Šrámka zastoupena v [[Prozatímní státní zřízení|Londýnské exilové vládě]], kde vykonával funkci předsedy vlády. [94] => [95] => V roce [[1945]] byla ČSL jednou z obnovených politických stran, přičemž byla mezi nimi jedinou českou nesocialistickou stranou. V souvislosti s tím její vedení doufalo ve vítězství ve volbách [[1946]], strana měla dle jeho mínění převzít prakticky všechny voliče [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrárníků]] (z tohoto důvodu se více než dříve v kampani soustředila na zemědělskou politiku) a některých dalších, nicméně volby skončily neúspěchem. ČSL získala v českých zemích pouze 20 % hlasů – proti 40 % hlasů KSČ. ČSL se stala členkou vlády [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]], kde se snažila spolupracovat s ostatními stranami a tlumit ty nejradikálnější výstřelky. Tato snaha společně s nutností alespoň částečně spolupracovat s KSČ však ve straně vyvolala silné pnutí mezi tzv. „starým křídlem“ Šrámka a „mladým křídlem“, které vyžadovalo a praktikovalo ostře [[antikomunismus|protikomunistický]] kurs. Jeho nejradikálnějšími exponenty a zároveň vůdci byli dr. [[Adolf Procházka]] a jeho manželka [[Helena Koželuhová]], [[Pavel Tigrid]] a [[Felix Uhl]]. [96] => [97] => V únoru [[1948]] se strana přes výhrady svého předsedy připojila k demisi demokratických ministrů. ČSL tehdy zahájila svou poslední bitvu o sama sebe, když na poslední chvíli vyloučila některé prokomunistické exponenty, zejména pak [[Josef Plojhar|Josefa Plojhara]] a Aloise Petra, nicméně prokomunistické křídlo ovládlo za pomoci komunistických bojůvek násilím mnoho sekretariátů strany a stranu zcela ovládlo. Vedení strany, v čele s předsedou Šrámkem a tajemníkem Hálou, rezignovalo na další boj a pokusilo se stejně jako mnoho dalších členů uprchnout do zahraničí, povedlo se to však jen některým. Dva nejvyšší představitelé strany – [[Jan Šrámek]] a [[František Hála]] byli dopadeni a zbytek svého života strávili v internaci.Podrobněji o [[Jan Šrámek|Šrámkově]] a [[František Hála|Hálově]] osudu viz [[Jiří Šindar]]: ''Zemřel pod cizím jménem'', [[Karmelitánské nakladatelství]], Kostelní Vydří [[2007]], {{ISBN|978-80-7195-101-8}} Celkově uprchlo za hranice 11 ze 46 poslanců ČSL (a stovky dalších členů včetně například Heleny Koželuhové), 21 jich bylo dříve či později uvězněno (z toho 4 umučeni nebo popraveni – [[Stanislav Broj]], [[Rostislav Sochorec]], [[Jan Plesl]], [[Alois Janáček]]) a sedm odešlo do ústraní. Pouze čtyři s novým režimem plně spolupracovali a zcela se vyhnuli represím.[[Michal Pehr]] in Fiala (2008), str. 366. Dva členové ČSL ([[Bedřich Hostička]] a [[Jiří Křížek]]) byli odsouzeni k mnohaletým trestům v [[Proces se skupinou Milady Horákové|procesu se skupinou Milady Horákové]].{{Citace elektronického periodika [98] => | titul = Zdechovský: Proces s Miladou Horákovou dopadl tvrdě i na lidovce [99] => | periodikum = Info.cz [100] => | url = https://www.info.cz/nazory/zdechovsky-proces-s-miladou-horakovou-dopadl-tvrde-i-na-lidovce-45552.html [101] => | jazyk = cs [102] => | datum přístupu = 2020-07-04 [103] => }} V následujících letech stranu ovládlo a vedlo prokomunistické křídlo vedené Aloisem Petrem a [[exkomunikace|exkomunikovaným]] [[kněz]]em Josefem Plojharem. [104] => [105] => V roce 1968 sice bylo vedení ČSL odvoláno a krátce se jevila možnost, že se podaří stranu od vlády komunistů oprostit, ale [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|srpnová invaze]] zastavila a eradikovala změny přinesené [[Pražské jaro|pražským jarem]] a navrátila ČSL do vlivu komunistů. [106] => [107] => V letech 1948–1989 tak strana existovala jako součást Národní fronty. Existence strany – spolu s dalšími malými stranami, z nichž nejvýznamnější byla [[Česká strana národně sociální|Československá strana socialistická]] – měla vzbuzovat dojem, že na politické scéně v ČSSR působí více autonomních stran.{{Citace sborníku [108] => | příjmení = Benda [109] => | jméno = Václav [110] => | titul = Lidová strana – problémy a naděje [111] => | příjmení sestavitele = Benda [112] => | jméno sestavitele = Patrik [113] => | sborník = Noční kádrový dotazník a jiné boje: Texty z let 1977–1989 [114] => | vydavatel = Agite/Fra [115] => | místo = Praha [116] => | rok vydání = 2009 [117] => | isbn = 978-80-86603-85-8 [118] => | strany = 52–53 [119] => }} Vedení ČSL existovalo a bylo voleno podle přání KSČ a podle ní také řídilo svoji politiku, která rozhodně neodpovídala přání členské základny strany.{{doplňte zdroj}} Přesto mnoho členů ve straně zůstalo, vyjadřujíce tak svým členstvím protest proti komunistickému režimu.{{doplňte zdroj}} Mezi fakticky protikomunistickým členstvem a prokomunistickým vedením často docházelo ke konfliktům a řadoví členové často využívali stranický aparát k akcím, které byly v rozporu s přáním režimu, navzdory snahám prokomunistického vedení to zakázat, pro což se stávali předmětem represí. Členové ČSL se tak podíleli na přípravě a organizaci velkých katolických vystoupení proti komunismu, zejména [[Národní pouť na Velehradě (1985)|Národní poutě na Velehradě v roce 1985]] a [[Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů v Československu|petice]] [[Augustin Navrátil|Augustina Navrátila]].[[František Tomášek|kardinál Tomášek]] zmiňuje jmenovitě obě akce a naprostý nesoulad mezi prokomunistickým vedením a antikomunistickou členskou základnou v dopise ÚV ČSL z [[21. prosinec|21. prosince]] [[1991]], kde též mimo jiné praví, že ''„od svého nástupu do úřadu byl nepřetržitě ve své činnosti podporován členy Československé strany lidové, především z místních organizací, že nebyla snad jediná větší akce, pouť nebo oslava, kterou by nezabezpečili členové ČSL“'' a dodává, že ''„mnozí z nich za to zaplatili ztrátou zaměstnání, totalitní režim je vedl jako nepřátelské osoby a StB vykonávala nad nimi dozor.“'', podle části dopisu citovaného v: [[Jan Hartmann]], [[Bohumil Svoboda]], [[Václav Vaško]]: Kardinál Tomášek, Zvon, Praha 1994, {{ISBN|80-7113-093-1}} (str. 156) Od roku 1985 se protikomunisticky smýšlející členové a funkcionáři profilovali v tzv. [[Obrodný proud v Československé straně lidové|Obrodném proudu]], který postupně nabíral sílu a koncem roku 1989 převzal vedení strany. Do čela strany vynesl [[Josef Bartončík|Josefa Bartončíka]] a vrátil stranu k její původní politice a ideologii. Velice rychle došlo k rozšíření stranické členské základny, když se do strany hlásili noví příznivci i staří členové vyloučení starým prokomunistickým vedením. Jestliže na podzim [[1989]] měla strana 40 tisíc členů, v březnu to již bylo necelých 90 tisíc.Fiala (2008), str. 449. [120] => [121] => === Vznik KDU-ČSL a éra Josefa Luxe (1990–1999) === [122] => [[Soubor:Bartoncik Josef 01.JPG|náhled|vpravo|[[Josef Bartončík]], portrét z roku 2013|223x223pixelů]] [123] => Na začátku roku 1990 strana využívala svůj stávající organizační aparát a těžila z morálního kreditu protikomunistického křesťanského odporu. Díky těmto faktorům měla pod vedením [[Josef Bartončík|Josefa Bartončíka]] značné politické ambice, které však současně vyvolávaly antipatie vůči ČSL i vůči křesťanství. Tento rozpor se výrazně projevil u první návštěvy papeže [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]] v postkomunistickém Československu, která byla pojata monumentálním triumfalistickým způsobem.{{Doplňte zdroj}} [124] => [125] => Volby v červnu [[1990]] straně přinesly zklamání nejen kvůli relativně malému volebnímu zisku, ale zejména kvůli aféře, která se rozpoutala, když [[Jan Ruml]] oznámil v [[předvolební moratorium|předvolebním moratoriu]], že [[Josef Bartončík]] byl spolupracovníkem [[Státní bezpečnost|StB]], což později Ústřední volební komise posoudila jako hrubé porušení [[volební zákon|volebního zákona]].Fiala (2008), str. 452–453. Strana na to reagovala nejdříve nedůvěrou v obvinění a protesty proti hrubému porušení volebního zákona, posléze ale reagovala volbou nového vedení strany v čele s [[Josef Lux|Josefem Luxem]] a začlenila do svých stanov lustrační prvky, které mají další podobné skandály znemožnit. V roce 1990 se též završil příliv nových členů do řad strany, od té doby začal doposud trvající úbytek členstva (viz tabulkuFiala (2008), výtah a kompilát tabulek na str. 507–508). [126] => [127] => [[Soubor:Josef Lux 01.jpg|náhled|vlevo|[[Josef Lux]], předseda KDU-ČSL v letech 1990–1998|alt=]] [128] => [[Josef Lux]] se stal zatím nejvýraznějším a nejschopnějším předsedou lidovců v polistopadové éře. V roce [[1992]] se ČSL přejmenovala na KDU-ČSL (zkratka KDU byla původně používána pro společnou koalici ČSL a [[Křesťanskodemokratická strana|KDS]]). V následujících letech si udržovala značný vliv na politiku, který po většinu času překračoval její volební preference (zhruba 8 %). Byla členem všech vlád [[Václav Klaus|Václava Klause]]. V roce [[1992]] po sjezdu v [[Jihlava|Jihlavě]] a [[Volby do České národní rady 1992|parlamentních volbách]] stranu opustila frakce asi 60 členů kolem bývalého předsedy [[Josef Bartončík|Bartončíka]] z důvodu nesouhlasu s převážně pravicovou linií strany. Založili [[Křesťanskosociální unie|Křesťanskosociální unii (KSU)]], která se ovšem významněji na politické scéně neprosadila.{{Citace elektronického periodika |titul=Křesťanský sociál, 2007 |url=http://www.ksl.wz.cz/KSL9-10_2007.htm |datum přístupu=2012-01-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090219125143/http://www.ksl.wz.cz/KSL9-10_2007.htm |datum archivace=2009-02-19 |nedostupné=ano }} [129] => [130] => V roce [[1997]] strana své spojenectví s [[Občanská demokratická strana|ODS]] ukončila v reakci na skandály okolo jejího financování a vládu opustila. Po krátkém pobytu v [[Josef Tošovský|Tošovského]] [[úřednická vláda|úřednické vládě]] následoval pobyt v opozici v době trvání tzv. [[Opoziční smlouva|Opoziční smlouvy]] mezi [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] a [[Občanská demokratická strana|ODS]]. Na toto převzetí moci dvěma nejsilnějšími stranami reagovali lidovci vytvořením [[Čtyřkoalice]], jejíž byli nejvýznamnější součástí. Krom křesťanských demokratů se na činnosti této koalice podílely další menší středopravicové strany, [[Unie svobody – Demokratická unie|Unie Svobody]], [[Občanská demokratická aliance]] a [[Demokratická unie]]). Hned na počátku existence Čtyřkoalice však rezignoval zamýšlený lídr uskupení [[Josef Lux]], u něhož se objevila těžká [[leukemie]]. Nečekaný odchod schopného a dominantního předsedy s obrovskou autoritou stranou značně otřásl, neboť na něj nebyla připravena.Fiala (2008), str. 485–486. Otázka „kdo Luxe nahradí“ byla navíc zpočátku komplikována dodatečnou otázkou, zda se nebude moci vrátit (ta se stala bezpředmětnou, když Josef Lux [[21. listopad]]u [[1999]] zemřel). [131] => [132] => === Období Čtyřkoalice (1999–2002) === [133] => [[Soubor:Čtyřkoalice, logo.gif|náhled|Logo Čtyřkoalice, jejímž členem byla KDU-ČSL v letech 1998–2002]] [134] => Novým předsedou strany byl zvolen [[Jan Kasal]]. [[Čtyřkoalice]] zaznamenala úspěch při senátních volbách v letech 1998 a 2000 i při krajských volbách roku 2000. Před volbami do Poslanecké sněmovny roku 2002 dokonce některé průzkumy předpovídaly Čtyřkoalici vítězství. Lídrem Čtyřkoalice a zároveň předsedou KDU-ČSL byl od roku 2001 [[Cyril Svoboda]]. Před volbami však uskupení zasáhl skandál s financováním [[Občanská demokratická aliance|ODA]], která následně koalici opustila, do voleb už šla někdejší Čtyřkoalice fakticky jako dvoukoalice KDU-ČSL a spojené [[Unie svobody – Demokratická unie|US-DEU]]). Výraznější úspěch se nedostavil, Koalice získala 14,2%, KDU-ČSL se nakonec stala jedinou stanou, která na ní vydělala, když lidovečtí voliči při volbách pomocí preferenčních hlasů zásadně zasáhli do kandidátek v neprospěch US-DEU. Po volbách koalice KDU-ČSL a US-DEU zanikla. [135] => [136] => === Kalouskova a Čunkova éra (2002–2009) === [137] => [[Soubor:Ing.Miroslav Kalousek.jpg|vlevo|náhled|287x287pixelů|[[Miroslav Kalousek]], předseda strany v letech 2003–2006]] [138] => V červenci [[2002]] se strana stala koaličním partnerem [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] a US-DEU, s nimiž postupně sestavila vlády s premiéry [[Vladimír Špidla|Špidlou]], [[Stanislav Gross|Grossem]] a [[Jiří Paroubek|Paroubkem]]. Roku 2003 strana zvolila novým předsedou poslance [[Miroslav Kalousek|Miroslava Kalouska]]. Vládu Stanislava Grosse svrhla v roce [[2005]] demise lidoveckých ministrů, vyvolaná nevyjasněnými finančními poměry rodiny Grossových. Za vlády Jiřího Paroubka došlo k ostrým konfliktům mezi KDU-ČSL a ČSSD, neboť socialisté prohlasovali v Parlamentu s [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] proti vůli svých koaličních partnerů několik klíčových zákonů a novel, především pak novely zákoníku práce a zákona o církvích. [139] => [140] => V parlamentních volbách v roce [[2006]] KDU-ČSL získala 7,2%. Po volbách vyjednávala o vytvoření vlády se [[Strana zelených|zelenými]] a [[Občanská demokratická strana|občanskými demokraty]], ta by ale nezískala důvěru Sněmovny (vládní strany měly 100 poslanců, stejně jako opozice ČSSD a KSČM, nastal tedy pat). V srpnu [[2006]] zahájil předseda strany [[Miroslav Kalousek]] jednání o vládní koalici s [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], kterou by tolerovali komunisté, což jej stálo předsednické křeslo, neboť strana takovouto možnost striktně odmítla, a Kalousek 25. srpna 2006 rezignoval na pozici předsedy KDU-ČSL.https://web.archive.org/web/20060912103937/http://www.kdu.cz/default.asp?page=31&IDR=135&id_rok= eArchive webu KDU.CZ Kalouskovo vyjednávání o tomto vládním projektu pravděpodobně nebylo myšleno vážně a mělo pouze zabránit ve vyjednávání o vzniku velké koalice ODS a ČSSD. [[9. prosinec|9. prosince]] 2006 byl předsedou KDU-ČSL zvolen dosavadní starosta [[Vsetín]]a, senátor [[Jiří Čunek]]. Následně KDU-ČSL vytvořila koaliční vládu s [[Občanská demokratická strana|ODS]] a [[Strana zelených|Stranou zelených]], které se podařilo získat důvěru díky poslancům ČSSD, Pohankovi a Melčákovi. Ministry [[Druhá vláda Mirka Topolánka|druhé Topolánkovy vlády]] za KDU-ČSL se stali [[Jiří Čunek]], [[Václav Jehlička]] (po krátkém působení [[Helena Třeštíková|Heleny Třeštíkové]]), [[Miroslav Kalousek]], [[Vlasta Parkanová]] a [[Cyril Svoboda]] (nahradil Jiřího Čunka v lednu 2009 a dalším ministrem KDU-ČSL se stal [[Pavel Svoboda (politik, 1962)|Pavel Svoboda]]).[[Soubor:Jiří Čunek 2007.jpg|náhled|[[Jiří Čunek]], předseda v letech 2006–2009|alt=]]Koaliční vládnutí s občanskými demokraty a zelenými se ukázalo jako problematické, neboť ekonomické reformy a tlak ODS vedl vládu k opatřením, která se jen těžko srovnávala s jejím programem (zejména pokud jde o jeden z jeho klíčových bodů, kterým je podpora rodin s dětmi), několik poslanců ODS v čele s [[Vlastimil Tlustý|Vlastimilem Tlustým]] se postavilo proti vládnímu návrhu [[Církevní restituce v Česku|církevních restitucí]] a strana měla zásadní potíže i s některými body [[Tomáš Julínek|Julínkovy]] zdravotnické reformy (především v oblasti privatizace nemocnic, úpravy [[interrupce|interrupcí]] a [[poplatky u lékaře|poplatků u lékaře]]). Mimo to stranu sužovaly skandály tvořící se především okolo rodinných financí a afér předsedy Čunka. Problematická účast ve vládě a skandály čelních politiků KDU-ČSL{{Citace elektronického periodika [141] => | příjmení = Pospíšil [142] => | jméno = Ignác [143] => | titul = Proč KDU-ČSL propadla, aneb Proboha, probuďte se!! / Christnet.eu [144] => | periodikum = www.christnet.eu [145] => | url = https://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=3114 [146] => | datum přístupu = 2021-10-10 [147] => }} se v roce 2008 odrazily ve [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2008|volbách do krajských zastupitelstev]], ve kterých si oproti minulým strana pohoršila, a souběžných [[volby do Senátu Parlamentu České republiky 2008|volbách do senátu]], kdy neuspěl žádný její kandidát. [148] => [149] => Ve straně mělo v tomto období relativně silnou pozici moravské konzervativní křídlo, které v čele s [[Jiří Karas (politik)|Jiřím Karasem]] opakovaně předkládalo [[zákon]]y zaměřené proti [[interrupce|interrupcím]], ovšem podpora pro tyto zákony byla mezi poslanci ostatních stran minimální, nehledě na to, že tyto snahy odmítali i někteří lidovci, kteří argumentovali, že podobné zbytečné a předem neúspěšné snahy omezují voličský potenciál strany a neodpovídají postojům jiných evropských křesťansko-demokratických stran. Po roce 2006 a zejména po roce 2010 toto křídlo sláblo. [150] => [151] => === Po pádu Topolánkovy vlády (2009–2010) === [152] => [[Soubor:Cyril Svoboda et Condoleezza Rice.jpg|náhled|Předseda strany v letech 2008–2010 [[Cyril Svoboda]] a ministryně zahraničí USA [[Condoleezza Riceová|Condoleezza Rice]]]] [153] => Po pádu Topolánkovy vlády na jaře 2009 KDU-ČSL, jejíž staronovým předsedou se stal [[Cyril Svoboda]], odmítla jmenovat své zástupce do „přechodné úřednické vlády“ [[Jan Fischer|premiéra Fischera]]. Stranu v této době opustila skupina vlivných poslanců ([[Miroslav Kalousek]], [[Jan Husák]], [[Ladislav Šustr]], [[Vlasta Parkanová]], [[Pavel Severa]]), z nichž někteří poté spojili svůj osud s nově vznikající stranou [[TOP 09]]. Následoval je však pouze omezený počet členů, naopak následoval návrat některých členů, kteří předtím ze strany vystoupili či měli pozastavené členství. [154] => [155] => Pod vedením Cyrila Svobody strana ohlásila návrat ke konzervativním křesťanským hodnotám a ústup od pravicové politiky prosazované právě poslancem Kalouskem a jeho spojenci. Před předpokládanými předčasnými volbami, které se nakonec neuskutečnily, protože je zrušil [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]], uzavřela KDU-ČSL dohodu s [[Evropská demokratická strana (Česko)|EDS]] [[Jana Hybášková|Jany Hybáškové]] a uvolnila pro členy a registrované příznivce EDS místa na svých kandidátkách, byť především hledání místa pro samotnou Janu Hybáškovou bylo problematické a vyvolalo ostré spory.{{Citace elektronického periodika [156] => | titul = Středočeská KDU-ČSL nechce za lídra kandidátky Hybáškovou {{!}} Domov [157] => | periodikum = Lidovky.cz [158] => | url = https://www.lidovky.cz/domov/stredoceska-kdu-csl-nechce-za-lidra-kandidatky-hybaskovou.A090811_172358_ln_domov_ani [159] => | datum vydání = 2009-08-11 [160] => | datum přístupu = 2021-10-10 [161] => }} Někteří příznivci a členové KDU-ČSL vyjádřili se spojenectvím nesouhlas s odkazem na názory Hybáškové v oblasti [[interrupce|interrupcí]] a dalších klíčových otázkách hodnot, nicméně vedení strany argumentovalo, že se Hybášková spolu s ostatními kandidáty své strany zavázala v otázkách ochrany života hlasovat v souladu s postojem KDU-ČSL. [162] => [163] => V říjnu 2009 se po odchodů 3 senátorů ([[Ludmila Müllerová]], [[Adolf Jílek]], [[Václav Jehlička]]) dočasně rozpadl politický klub strany v [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu PČR]], aby byl opět obnoven po doplnění nových lidoveckých senátorů ve volbách na podzim 2010. [164] => [165] => === Období strávené mimo Poslaneckou sněmovnu (2010–2013) === [166] => [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010]] dopadly pro KDU-ČSL katastrofálně, strana nezískala ani jeden mandát a poprvé v dějinách samostatné České republiky ztratila zastoupení v dolní komoře parlamentu. Hlasy křesťanským demokratům přebrala především nově vzniklá [[TOP 09]] [[Karel Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]] a [[Miroslav Kalousek|Miroslava Kalouska]].{{doplňte zdroj}} Ještě 29. května 2010 Cyril Svoboda na tiskové konferenci oznámil, že rezignuje na post předsedy strany.{{Citace elektronického periodika [167] => | titul = Lidovci končí ve Sněmovně, jejich šéf Cyril Svoboda rezignoval na funkci [168] => | periodikum = iDNES.cz [169] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [170] => | datum vydání = 2010-05-29 17:17 CET [171] => | datum přístupu = 2010-05-29 [172] => | url = http://zpravy.idnes.cz/lidovci-konci-ve-snemovne-jejich-sef-cyril-svoboda-rezignoval-na-funkci-1nq-/domaci.asp?c=A100529_171703_domaci_klu [173] => }} [174] => [175] => Následně stranu dočasně vedla [[Michaela Šojdrová]], která se musela potýkat zejména s výpadkem financí ze státního rozpočtu. Po relativně úspěšných podzimních volbách 2010 (straně se podařilo obnovit senátní klub a zbrzdit pokles vlivu v komunální politice) se konal sjezd ve Žďáru nad Sázavou, kde byl novým předsedou zvolen [[Pavel Bělobrádek]]. Pod jeho vedením došlo ke kompletní výměně řídících orgánů strany, do čela se dostali v drtivé většině mladí lidé pod 40 let. Strana se pokoušela formovat svůj nový politický kurz a posunula se blíže k pravicovým pozicím. [176] => [177] => V říjnu 2012 dosáhla KDU-ČSL uspokojivého výsledku v [[volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012|krajských volbách]] a souběžně konaných [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012|senátních volbách]], když se ziskem necelých 10 % hlasů (včetně volebních koalic) obsadila čtvrté místo a obhájila dosavadní počet mandátů{{Citace elektronického periodika | příjmení = Trachtová | jméno = Zdeňka | titul = Vzkříšení lidovců: Jsme zpátky ve hře a chceme do vysoké politiky | periodikum = iDnes.cz | odkaz na periodikum = IDNES.cz | datum vydání = 2012-10-14 | datum přístupu = 2012-12-21 | url = http://zpravy.idnes.cz/kdu-csl-obhajila-krajske-mandaty-a-tri-lidovci-bojuji-o-senatorska-kresla-1qd-/domaci.aspx?c=A121013_210826_domaci_zt}}, do senátu byli za lidovce zvoleni [[Jiří Čunek]] a nezávislý [[Zdeněk Brož]], uspěl také společný kandidát [[Libor Michálek]].{{Citace elektronického periodika | autor = ver | titul = Lidovci zažívají comeback, Čunek mandát obhájil s přehledem | periodikum = ČT24 | odkaz na periodikum = ČT24 | datum vydání = 2012-10-20 | datum přístupu = 2012-12-21 | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/200386-lidovci-zazivaji-comeback-cunek-mandat-obhajil-s-prehledem/}} Ve vedení kraje zasedli zástupci strany v Jihomoravském kraji a v rámci [[Koalice pro Pardubický kraj]] také v Pardubickém kraji.{{Citace elektronického periodika | autor = jum | titul = Česko zná koalice, které budou vládnout krajům. S výjimkou Karlovarska | periodikum = iHNed.cz | odkaz na periodikum = iHNed.cz | datum vydání = 2012-11-18 | datum přístupu = 2012-12-21 | url = http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-58639950-cesko-zna-koalice-v-krajich | issn = 1213-7693}} [178] => [179] => [[Soubor:EPP Helsinki Congress in Finland, 7-8 November 2018 (45717572492).jpg|náhled|[[Pavel Bělobrádek]], předseda strany v letech 2010–2018|267x267pixelů]] [180] => Na začátku prosince 2012 se uskutečnil stranický sjezd, během nějž byly přepracovány stranické stanovy.{{Citace elektronického periodika [181] => | titul = KDU-ČSL zvažuje změnu názvu. Vadí jim i termín "křesťanská" – Novinky.cz [182] => | periodikum = www.novinky.cz [183] => | url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/kdu-csl-zvazuje-zmenu-nazvu-vadi-jim-i-termin-krestanska-163192 [184] => | datum přístupu = 2021-10-10 [185] => }} Nově byl vytvořen statut příznivce strany, regiony budou zastoupeny v celostátních orgánech také podle volebních výsledků a strana by se měla více otevřít nečlenům církví, aby byl patrný její nekonfesijní charakter. Za cílovou voličskou skupinu byly označeny rodiny s dětmi, střední třída, neziskové organizace a starší generace.{{Citace elektronického periodika | autor = aha | titul = KDU-ČSL bude bojovat o místa ve sněmovně | periodikum = ČT24 | odkaz na periodikum = ČT24 | datum vydání = 2012-12-01 | datum přístupu = 2012-12-15 | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/205713-kdu-csl-bude-bojovat-o-mista-ve-snemovne/}} Těsnou většinou nebyla schválena změna slova ''Československá'' v názvu strany na ''Česká''.{{Citace elektronického periodika [186] => | titul = Křesťanství v názvu zůstává [187] => | periodikum = Parlamentní listy [188] => | url = http://www.parlamentnilisty.cz/profily/MVDr-Pavel-Belobradek-Ph-D-MPA-3051/clanek/Krestanstvi-v-nazvu-zustava-13209 [189] => | datum přístupu = 2021-10-10 [190] => }} [191] => [192] => === Návrat do poslaneckých lavic a do vlády (2013–2017) === [193] => Během prvních přímých prezidentských voleb strana postavila vlastní kandidátku, bývalou ministryni zdravotnictví [[Zuzana Roithová|Zuzanu Roithovou]]. Ve druhém kole strana podporovala [[Karel Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]]. [194] => [195] => Následně strana zaměřila pozornost na sněmovní volby. Výdaje na volby dosáhly výše 40 milionů korun, největším sponzorem byl developer [[Luděk Sekyra]].[http://www.kdu.cz/getattachment/O-nas/Dokumenty/Financni-zpravy/Vyrocni-financni-zprava-2013.pdf.aspx Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová: Výroční finanční zpráva politické strany 2013] Ve sněmovních volbách v říjnu 2013 strana s rezervou překonala pětiprocentní hranici a stala se tak historicky první stranou, která se vrátila do sněmovny poté, co z ní vypadla. Po úspěšných volbách se stala součástí vládní koalice s [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] a hnutím [[ANO 2011|ANO]], v níž jí připadla tři ministerská křesla, ministrem zemědělství se stal [[Marian Jurečka]], ministrem kultury [[Daniel Herman]] a vicepremiérem a ministrem pro vědu a výzkum předseda strany [[Pavel Bělobrádek]]. [196] => [197] => [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2014|Evropské volby]] znamenaly pro stranu historický úspěch. Podařilo se jí získat tři mandáty, zčásti díky celkově nízké účasti a disciplinovanosti vlastních voličů. Nově zvolenými [[Poslanec Evropského parlamentu|europoslanci]] se stali [[Pavel Svoboda (politik, 1962)|Pavel Svoboda]], [[Michaela Šojdrová]] a [[Tomáš Zdechovský]].{{Citace elektronického periodika [198] => | titul = Přednostní hlasy pro kandidáty {{!}} volby.cz [199] => | periodikum = www.volby.cz [200] => | url = https://www.volby.cz/pls/ep2014/ep1511?xjazyk=CZ&xstrana=5 [201] => | datum přístupu = 2021-10-10 [202] => }} Ve všech případech se jednalo o nově zvolené europoslance, kteří nikdy předtím v [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]] nezasedli. Pavel Svoboda byl navíc vzápětí zvolen předsedou právního výboru [[Evropský parlament|EP]] (JURI), čímž se stal nejvýše postavených Čechem v Evropském parlamentu.{{Citace elektronické monografie|titul=POLITICO|url=http://www.politico.eu/list/the-40-meps-who-actually-matter-european-parliament-mep/pavel-svoboda/|vydavatel=POLITICO|datum vydání=2016-05-19|datum přístupu=2016-05-27|jazyk=en-US}} [203] => [204] => Vládní angažmá strany bylo úspěšné, činnost jejích ministrů byla hodnocena vesměs kladně. Rovněž strana se stabilizovala a začala být atraktivní i pro jiné skupiny obyvatel než doposud. Opozicí vedení strany se stal [[Jiří Čunek]], předsedu Bělobrádka však ve volbách neporazil. [205] => [[Soubor:EPP Summit, 22 June 2017 (34622126124).jpg|náhled|Tehdejší předseda českých lidovců Bělobrádek a rakouský kancléř a předseda rakouských lidovců [[Sebastian Kurz]]]]Když se po krajských volbách v roce 2016 [[Starostové a nezávislí]] rozhodli zrušit spolupráci s [[TOP 09]], začala jednání o možné spolupráci Starostů s KDU-ČSL. V květnu 2017 byla založena koalice s názvem [[Lidovci a Starostové]]. Jelikož šlo o koalici, ve volbách by byla pro vstup do sněmovny povinná desetiprocentní hranice. Kvůli nepříznivým průzkumům (koalice by podle většiny průzkumů nutnou desetiprocentní hranici nepřesáhla) nakonec lidovci nabídli Starostům místo koalice vstup na lidovecké kandidátky. To Starostové odmítli a rozhodli se kandidovat samostatně. Koncem července 2017 se tak tato koalice rozpadla. [206] => [207] => === Od roku 2017 === [208] => Ačkoli si vedení KDU-ČSL od [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|voleb do Poslanecké sněmovny 2017]], kde nakonec lidovci kandidovali samostatně, slibovalo výsledek mezi 6–8 procenty, nakonec strana v parlamentních volbách získala 5,80 procent. Heslem strany bylo ''"Zodpovědně".'' Na následné celostátní konferenci obhájilo vedení strany svá křesla, strana se rovněž rozhodla odejít do opozice. [209] => [210] => Na sjezdu KDU-ČSL v březnu 2019 byl novým předsedou zvolen [[Marek Výborný]]. Sjezd rovněž odsouhlasil oficiální změnu názvu strany, kterým je dosavadní zkratka KDU-ČSL.{{Citace elektronického periodika | autor = kul | titul = Sjezd KDU-ČSL vyslyšel Hermana a vyzval ministryni Novákovou k rezignaci | periodikum = ČT24 | odkaz na periodikum = ČT24 | datum vydání = 2019-03-30 | datum přístupu = 2092-03-30 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2774084-zive-lidovci-voli-posledniho-mistopredsedu-mezi-kandidaty-je-i-jurecka}}{{Citace elektronického periodika | autor = čtk | titul = Lidovci zvolili vedení a upravili název strany na zkratku KDU-ČSL | periodikum = České noviny | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2019-03-30 | datum přístupu = 2092-03-30 | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lidovci-zvolili-vedeni-a-upravili-nazev-strany-na-zkratku-kdu-csl/1739173}} [211] => [212] => Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 strana přišla o jeden mandát. [213] => [214] => [[Soubor:Brno, Joštova, citylight KDU-ČSL do krajských voleb 2020.jpg|vlevo|náhled|Kampaň KDU-ČSL před krajskými volbami v roce 2020]] [215] => 19. listopadu téhož roku oznámil Marek Výborný, že na mimořádném sjezdu strany, plánovaném na 25. ledna 2020 rezignuje na post předsedy strany. K rozhodnutí ho vedly rodinné důvody spojené s tím, že mu nedlouho předtím náhle zemřela manželka, přičemž zdůraznil, že je více rodič než politik.{{Citace elektronického periodika [216] => | titul = Marek Výborný skončí ve funkci předsedy KDU-ČSL, šéf lidovců se chce věnovat rodině [217] => | periodikum = iROZHLAS [218] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [219] => | vydavatel = Český rozhlas [220] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [221] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/marek-vyborny-kdu-csl-lidovci-sef-rodinne-duvody-deti-manzelka-smrt_1911191705_cha [222] => | datum přístupu = 2020-01-01 [223] => }} Předsedou strany byl následně zvolen někdejší ministr zemědělství [[Marian Jurečka]].{{Citace elektronického periodika [224] => | titul = Lidovci volili předsedu. Zdechovský z boje odstoupil, nakonec zvítězil Jurečka [225] => | periodikum = Aktuálně.cz [226] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/volba-predseda-kdu-csl-jurecka-bartosek-zdechovsky/r~0c09114c3daa11ea9ec9ac1f6b220ee8/ [227] => | datum vydání = 2020-01-24 [228] => | datum přístupu = 2020-01-25 [229] => }} Post první místopředsedkyně podle očekávání obhájila senátorka [[Šárka Jelínková]], její protikandidáti europoslanec [[Tomáš Zdechovský]] a předseda [[Poslanecký klub KDU-ČSL|poslaneckého klubu]] [[Jan Bartošek]] se nominací vzdali a kandidovali jen na řadové místopředsedy. Oba uspěli a přidali se k nim také předseda poslaneckého Výboru pro evropské záležitosti [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|PS PČR]] [[Ondřej Benešík]] a brněnský komunální politik [[Petr Hladík]]. [230] => [231] => Nové vedení KDU-ČSL jako hlavní bod své politiky označilo podporu rodičů. Jako další priority si určilo ochranu životního prostředí a boj proti klimatickým změnám. [232] => [233] => Heslem KDU-ČSL pro [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020|krajské volby v říjnu 2020]] bylo ''"Máme klíčová řešení"'', hlavním motivem kampaně byl klíč. Strana obhajovala jeden hejtmanský mandát, a to mandát [[Jiří Čunek|Jiřího Čunka]] ve Zlínském kraji. V některých krajích strana kandidovala v koalici, například v Olomouckém kraji s [[TOP 09]], [[Strana zelených|Zelenými]] a ProOlomouc, nebo v Libereckém a Jihočeském kraji s [[TOP 09]], ve Středních Čechách lidovci podporovali hnutí [[Starostové a nezávislí|STAN]]. Jinde, například ve Zlínském, Moravskoslezském nebo Jihočeském kraji strana kandidovala samostatně. Křesťanští demokraté sice ztratili hejtmanský post ve Zlínském kraji, získali však post hejtmana Jihomoravského kraje. Zde byl hejtmanem zvolen starosta [[Velatice|Velatic]], advokát a [[Stand-up comedy|stand-up komik]] [[Jan Grolich]]. [234] => [[Soubor:Spolu Coalition logo.svg|upright|náhled|Logo koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)]] [235] => [236] => ==== Koalice SPOLU ==== [237] => V říjnu 2020 oznámili vedoucí představitelé KDU-ČSL, [[Občanská demokratická strana|ODS]] a [[TOP 09]] vznik koalice pro [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|sněmovní volby 2021]], kterou pojmenovali [[SPOLU]]. Lídrem se stal [[Petr Fiala]], předseda křesťanských demokratů a předsedkyně TOP 09 zaujali pozice vicelídrů. Heslem kampaně koalice SPOLU bylo ''SPOLU dáme Česko dohromady.'' Koalice volby navzdory počátečním nízkým preferencím vyhrála s výsledkem 27,79% hlasů, KDU-ČSL získala díky koalici 23 mandátů, nejvíce ve své novodobé historii. Po volbách započala jednání o vládě s koalicí [[Piráti a Starostové]]. [238] => [239] => Poté, co koalice začala spolupracovat i v dalších volbách včetně [[Volby do Evropského parlamentu 2024|voleb do Evropského parlamentu v roce 2024]] se hovořilo o možném sjednocení strany s dalšími stranami koalice.{{Citace elektronického periodika [240] => | příjmení = jkr [241] => | titul = Lidovci jsou ve stavu klinické smrti, řešením je i spojení s ODS, říká expředseda Svoboda - Echo24.cz [242] => | periodikum = echo24.cz [243] => | url = https://echo24.cz/a/H9hLF/zpravy-domaci-budoucnost-kdu-csl-lidovci-cyril-svoboda-jurecka-spojeni-s-ods [244] => | datum vydání = 2024-01-20 [245] => | jazyk = cs [246] => | datum přístupu = 2024-04-11 [247] => }}{{Citace elektronického periodika [248] => | příjmení = Petrů [249] => | jméno = Vojtěch [250] => | titul = Vojtěch Petrů: Poslední pomazání pro KDU-ČSL: Zabrání liberálové ultrakonzervativnímu puči? [251] => | periodikum = Deník Referendum [252] => | url = https://denikreferendum.cz/clanek/36041-posledni-pomazani-pro-kducsl-zabrani-liberalove-ultrakonzervativnimu-puci [253] => | datum vydání = 2024-01-29 [254] => | jazyk = cs [255] => | datum přístupu = 2024-04-11 [256] => }}{{Citace elektronického periodika [257] => | příjmení = Kolář [258] => | jméno = Petr [259] => | titul = Nebránil bych se spojení stran SPOLU do jedné, říká exministr Pavel Drobil [260] => | periodikum = iDNES.cz [261] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pavel-drobil-ods-euro-eurovolby-2024-ods-stan-kongres.A240326_194712_domaci_vals [262] => | datum vydání = 2024-03-29 [263] => | jazyk = cs [264] => | datum přístupu = 2024-04-11 [265] => }} Řada straníků takovou možnost nicméně odmítala.{{Citace elektronického periodika [266] => | příjmení = Vochozková [267] => | jméno = Tereza Rozalie [268] => | titul = Lidovci musí dělat razantní kroky, míní Bartošek. Sloučení s ODS jasně odmítl [269] => | periodikum = ct24.ceskatelevize.cz [270] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/lidovci-musi-delat-razantni-kroky-mini-bartosek-slouceni-s-ods-jasne-odmitl-348070 [271] => | jazyk = cs [272] => | datum přístupu = 2024-04-11 [273] => }} [274] => [275] => ==== Vláda Petra Fialy ==== [276] => Dne 17. prosince 2021 byla jmenována [[vláda Petra Fialy]]. V ní zastává pozici vicepremiéra a [[Ministr práce a sociálních věcí České republiky|ministra práce a sociálních věcí]] [[Marian Jurečka]], [[Ministr životního prostředí České republiky|ministryní životního prostředí]] byla do října 2022 [[Anna Hubáčková]] a [[Ministr zemědělství České republiky|ministrem zemědělství]] je [[Zdeněk Nekula]]. [277] => [278] => Během roku [[2023]] se dvě třetiny ministrů za KDU-ČSL obměnily, namísto Anny Hubáčkové nastoupil [[Petr Hladík]] a namísto Zdeňka Nekuly [[Marek Výborný]]. V lednu 2024 strana jednala i o odvolání Mariana Jurečky kvůli jeho večírku v den [[Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy|střelby na filozofické fakultě]]. Jurečka však odvolávání ustál, o tom, že by mohl skončit jakožto lidovecký předseda, se však mluví nadále, i v kontextu průzkumů preferencí, ve kterých se strana dlouhodobě pohybuje pod hranicí zvolitelnosti a v některých průzkumech dosahovala na 2%, tedy na historické minimum strany.{{Citace elektronického periodika [279] => | titul = Lidovci tlačí na konec Jurečky. Strana je prý v krizi, rozhodne konference - Seznam Zprávy [280] => | periodikum = www.seznamzpravy.cz [281] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-ke-zmene-musi-dojit-jurecka-je-krok-od-konce-v-cele-strany-243762 [282] => | jazyk = cs [283] => | datum přístupu = 2024-01-26 [284] => }} [285] => [286] => Podle spousty členů prý lidovci ztrácejí ve vládě identitu. Vedení a směřování strany také dlouhodobě kritizuje bývalý předseda [[Jiří Čunek]].{{Citace elektronického periodika [287] => | titul = „Nemám si s nimi co říct,“ vzkázal Čunek. Na jednání KDU-ČSL nedorazil {{!}} PrahaIN [288] => | periodikum = www.prahain.cz [289] => | url = https://www.prahain.cz/politika/nemam-si-s-nimi-co-rict-vzkazal-cunek-na-jednani-kducsl-nedorazil-16807.html [290] => | jazyk = cs [291] => | datum přístupu = 2024-01-26 [292] => }} [293] => [294] => == Vedení strany == [295] => * předseda – [[Marian Jurečka]], vicepremiér a [[Ministr práce a sociálních věcí České republiky|ministr práce a sociálních věcí]], poslanec PČR [296] => ** 1. místopředseda – [[Jan Bartošek]], místopředseda Poslanecké sněmovny, radní [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]] a zastupitel města [[Dačice]] [297] => ***místopředsedkyně – [[Šárka Jelínková]], náměstkyně ministra práce a sociálních věcí, zastupitelka [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]] a zastupitelka města [[Bystřice pod Hostýnem]] [298] => ***místopředseda – [[Lukáš Curylo]], ředitel [[Charita Česká republika|Charity České republiky]] a náměstek hejtmana [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]] [299] => ***místopředseda – [[Petr Hladík]], [[Ministr životního prostředí České republiky|ministr životního prostředí]] a zastupitel statutárního města [[Brno]] [300] => ***místopředseda – [[Tom Philipp]], poslanec PČR a zastupitel městské části [[Praha 12]] [301] => ***předseda [[Poslanecký klub KDU-ČSL|poslaneckého klubu]] – [[Aleš Dufek]], poslanec PČR a zastupitel statutárního města [[Zlín]] [302] => ***předseda [[Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí|senátorského klubu]] – [[Josef Klement]], senátor PČR, zastupitel [[Kraj Vysočina|Kraje Vysočina]] a zastupitel města [[Žďár nad Sázavou]] [303] => ***předseda delegace v [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]] – [[Tomáš Zdechovský]], poslanec [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] [304] => *** generální sekretář – [[Pavel Hořava]] [305] => [306] => == Historie předsedů == [307] => {{sloupce|3| [308] => * (1922–1938) (1945–1948) předseda: [[Jan Šrámek]] [309] => * (1948–1951) předseda: [[Alois Petr]] [310] => * (1951–1968) předseda: [[Josef Plojhar]] [311] => * (1968–1973) předseda: [[Antonín Pospíšil]] [312] => * (1973–1980) předseda: [[Rostislav Petera]] [313] => * (1980–1981) předseda: [[František Toman]] [314] => * (1981–1989) předseda: [[Zbyněk Žalman]] [315] => * (1989–1990) předseda: [[Josef Bartončík]] [316] => * (1990–1998) předseda: [[Josef Lux]] [317] => * (1998–1999) předseda: [[Jan Kasal]] (pověřen řízením) [318] => * (1999–2001) předseda: [[Jan Kasal]] [319] => * (2001–2003) předseda: [[Cyril Svoboda]] [320] => * (2003–2006) předseda: [[Miroslav Kalousek]] [321] => * (2006) předseda: [[Jan Kasal]] [322] => * (2006–2009) předseda: [[Jiří Čunek]] [323] => * (2009–2010) předseda: [[Cyril Svoboda]] [324] => * (2010) předsedkyně: [[Michaela Šojdrová]] (pověřena řízením) [325] => * (2010–2019) předseda: [[Pavel Bělobrádek]] [326] => *(2019–2020) předseda: [[Marek Výborný]] [327] => *(2020–dosud) předseda: [[Marian Jurečka]] [328] => }} [329] => [330] => == Členská základna == [331] => Strana disponuje na polistopadové poměry početně poměrně rozsáhlou členskou základnou (k 31. prosinci [[2005]] čítala 42 843 členů),Fiala (2008), horní tabulka na str. 508. ta je však pouhým zlomkem v porovnáním s časy největší slávy strany (za první republiky měla přes 200 tisíc členů a ještě v roce [[1990]], kdy do ní opět vstoupili její příznivci vyloučení či vystoupivší v letech [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]], jich bylo téměř 97 tisíc).přesněji 96 712 k 31. prosinci; viz Fiala (2008), dolní tabulka na str. 507. Od roku [[1990]] však počet členů strany stále klesá, především vymíráním. Tento fakt je považován za problém, byť ne všeobecně, neboť někteří mladší lidovečtí politikové poukazují na fakt, že zdánlivá velikost členské základny je jen optický klam, protože většina jejích členů je jednak přestárlá, jednak apolitického typu. Politického života strany se většina členstva neúčastní a nerozumí mu, maximálně se orientuje na její spolkový život, přičemž ale určitou věrností starým "vyzkoušeným" politikům a vůdcům konzervuje současný stav.viz např. Pavel Bělobrádek: ''Volit či nevolit KDU-ČSL, křesťané?'' in Magazín [[ChristNet.cz]], vyšlo 30. října 2008, dostupné: http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=3123 (navštíveno 1. 11. 2008) Každopádně je však všeobecně vnímána potřeba mladých příznivců, kteří by do strany vstupovali a podíleli se na její činnosti. Mezi lety 2010–2013 došlo k podstatnému omlazení vedení strany. [332] => [333] => === Počet členů === [334] => Členská základna KDU-ČSL v letech 1990 až 2023 druhá největší ze všech politických stran a hnutí. Největší členskou základnu měla totiž dlouhodobě [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]. V roce 2023 i přes klesající počet členů KDU-ČSL klesal počet členů komunistické strany ještě rychleji, čímž se počet straníků prakticky vyrovnal, přičemž u komunistické strany je klesající trend rychlejší.{{Citace elektronického periodika [335] => | titul = Kolik mají sněmovní strany členů? Lidovci nejvíc, Piráti nejmíň, SPD roste a ANO pro nábor nevidí důvod [336] => | periodikum = iROZHLAS [337] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/clenska-organizace-clenove-strany-ano-ods-pirati-spd-kdu-csl_2312302233_jgr [338] => | datum vydání = 2023-12-30 [339] => | jazyk = cs [340] => | datum přístupu = 2024-04-14 [341] => }}{{Citace elektronického periodika [342] => | titul = O vstup do stran není zájem. Nejvíce členů mají stále komunisté a lidovci [343] => | periodikum = Minutové zprávy [344] => | url = https://minutovezpravy.cz/clanek/o-vstup-do-stran-neni-zajem-nejvice-clenu-maji-stale-komuniste-a-lidovci/ [345] => | jazyk = cs-CZ [346] => | datum přístupu = 2024-04-14 [347] => }} [348] => {| class=wikitable align=left style="margin:1em" [349] => |+Počet členů KDU-ČSLhttps://www.novinky.cz/domaci/clanek/stare-strany-ztraceji-tisice-clenu-netahnou-uz-ani-hnuti-40394610{{Citace elektronického periodika [350] => | titul = Lidovcům, ČSSD i KSČM mizí členové po tisících - Novinky.cz [351] => | periodikum = www.novinky.cz [352] => | url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/lidovcum-cssd-i-kscm-mizi-clenove-po-tisicich-40279780 [353] => | datum přístupu = 2021-10-10 [354] => }}https://theses.cz/id/yeg4vd/Analza_lensk_zkladny_KDU-SL_bakalsk_prce-_Marek_Va.pdf{{Citace elektronického periodika [355] => | titul = ANO ztrácí členy, Okamura hlásí nárůst - Novinky.cz [356] => | periodikum = www.novinky.cz [357] => | url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ano-ztraci-cleny-okamura-hlasi-narust-40330149 [358] => | datum přístupu = 2021-10-10 [359] => }}{{Citace elektronického periodika [360] => | titul = Politické strany na vymření. Mizí jim straníci, nejvíce těm z levice [361] => | periodikum = iDNES.cz [362] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/politicke-strany-clenove-nabory-levice-prisaha-spd.A210725_151427_domaci_stad [363] => | datum vydání = 2021-07-27 [364] => | datum přístupu = 2021-10-10 [365] => }}https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/243_ss_06_06.pdfhttps://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3571885-stranam-ubyvaji-clenove-rozrustaji-se-jen-spd-a-stanhttps://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/536673-lidovci-smutni-nad-nizkymi-preferencemi-jsou-neviditelni-a-nezajimavi-hodnoti-politolog [366] => ! Rok [367] => ! Počet členů [368] => |- [369] => | align="right" |1946 [370] => | align="right" |400 000+ [371] => |- [372] => | align="right" |1953 [373] => | align="right" |31 932 [374] => |- [375] => | align="right" |1954 [376] => | align="right" |30 540 [377] => |- [378] => | align="right" |1955 [379] => | align="right" |28 753 [380] => |- [381] => | align="right" |1956 [382] => | align="right" |25 314 [383] => |- [384] => | align="right" |1957 [385] => | align="right" |24 454 [386] => |- [387] => | align="right" |1990 [388] => | align="right" |96 712 [389] => |- [390] => | align="right" |1991 [391] => | align="right" |94 100 [392] => |- [393] => | align="right" |1992 [394] => | align="right" |88 784 [395] => |- [396] => | align="right" |1993 [397] => | align="right" |80 000 [398] => |- [399] => | align="right" |1994 [400] => | align="right" |74 000 [401] => |- [402] => | align="right" |1995 [403] => | align="right" |65 000 [404] => |- [405] => | align="right" |1996 [406] => | align="right" |62 176 [407] => |- [408] => | align="right" |1997 [409] => | align="right" |? [410] => |- [411] => | align="right" |1998 [412] => | align="right" |60 460 [413] => |- [414] => | align="right" |1999 [415] => | align="right" |57 403 [416] => |- [417] => | align="right" |2000 [418] => | align="right" |55 306 [419] => |- [420] => | align="right" |2001 [421] => | align="right" |51 453 [422] => |- [423] => | align="right" |2002 [424] => | align="right" |50 619 [425] => |- [426] => | align="right" |2003 [427] => | align="right" |49 359 [428] => |- [429] => | align="right" |2004 [430] => | align="right" |46 300 [431] => |- [432] => | align="right" |2005 [433] => | align="right" |44 119 [434] => |- [435] => | align="right" |2006 [436] => | align="right" |42 474 [437] => |- [438] => | align="right" |2007 [439] => | align="right" |41 384 [440] => |- [441] => | align="right" |2008 [442] => | align="right" |39 934 [443] => |- [444] => | align="right" |2009 [445] => | align="right" |37 372 [446] => |- [447] => | align="right" |2010 [448] => | align="right" |35 344 [449] => |- [450] => | align="right" |2011 [451] => | align="right" |33 966 [452] => |- [453] => | align="right" |2012 [454] => | align="right" |32 110 [455] => |- [456] => | align="right" |2013 [457] => | align="right" |30 668 [458] => |- [459] => | align="right" |2014 [460] => | align="right" |28 676 [461] => |- [462] => | align="right" |2015 [463] => | align="right" |27 624 [464] => |- [465] => | align="right" |2016 [466] => | align="right" |26 796 [467] => |- [468] => | align="right" |2017 [469] => | align="right" |25 593 [470] => |- [471] => | align="right" |2018 [472] => | align="right" |24 324 [473] => |- [474] => | align="right" |2019 [475] => | align="right" |22 805 [476] => |- [477] => | align="right" |2020 [478] => | align="right" |21 706 [479] => |- [480] => | align="right" |2021 [481] => | align="right" |20 890 [482] => |- [483] => | align="right" |2022 [484] => | align="right" |20 504 [485] => |- [486] => | align="right" |2023 [487] => | align="right" |19 796 [488] => |- [489] => | align="right" |2024 [490] => | align="right" |19 116 [491] => |} [492] => {{clear}} [493] => [494] => == Volební výsledky == [495] => [[Soubor:Kdu-csl-trend.png|náhled|Volební výsledky KDU-ČSL - Trend[http://volby.kurzy.cz/kdu-csl KDU-ČSL, výsledky voleb] Volební trendy a výsledky stran, kurzy.cz]] [496] => [[Soubor:KDU-ČSL - 1990.svg|náhled|Výsledky KDU-ČSL ve volbách do České národní rady v roce 1990]] [497] => [[Soubor:KDU-ČSL - 1992.svg|náhled|Výsledky KDU-ČSL ve volbách do České národní rady v roce 1992]] [498] => [[Soubor:KDU-ČSL - 1996.svg|náhled|Výsledky KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996]] [499] => [[Soubor:KDU-ČSL - 1998.svg|náhled|Výsledky KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1998]] [500] => [[Soubor:KDU-ČSL - 2002.svg|náhled|Výsledky KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny (v koalici s US-DEU) v roce 2002]] [501] => [[Soubor:KDU-ČSL - 2006.svg|náhled|Výsledky KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006]] [502] => [[Soubor:KDU-ČSL - 2010.svg|náhled|Výsledky KDU-ČSL ve volbách v roce 2010, kdy se do Poslanecké sněmovny nedostala.]] [503] => [[Soubor:KDU-ČSL - 2013.svg|náhled|Výsledky KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013]] [504] => [[Soubor:KDU-ČSL - 2017.svg|náhled|Výsledky KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017]] [505] => [[Soubor:SPOLU - 2021.svg|náhled|Výsledky koalice SPOLU, v rámci které kandidovala KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021]] [506] => [507] => === Volby v Československu (1920–1992) === [508] => [509] => ==== Volby do parlamentu Československa ==== [510] => [511] => {| class="wikitable" style=text-align:center;font-size:85%;line-height:14px;" [512] => ! rowspan=2|Volby [513] => ! colspan=2|Hlasy [514] => ! colspan=2|Mandáty [515] => ! rowspan=2|Pozice [516] => |- [517] => ! Počet [518] => ! % [519] => ! Počet [520] => ! ± [521] => |- [522] => ! [[Volby do parlamentu Československé republiky 1920|1920]] [523] => | 699 728 || 11,3 [524] => |align=left| {{Podíl mandátů|21|300|hex=#FFD700}} [525] => | [526] => | style="background:#fcc;" align=center | Opozice [527] => |- [528] => ! [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|1925]] [529] => | 691 095 || 9,7 [530] => |align=left| {{Podíl mandátů|31|300|hex=#FFD700}} [531] => |{{růst}}10 [532] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [533] => |- [534] => ! [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|1929]] [535] => | 623 340 || 8,4 [536] => |align=left| {{Podíl mandátů|25|300|hex=#FFD700}} [537] => |{{pokles}}6 [538] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [539] => |- [540] => ! [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|1935]] [541] => | 615 804 || 7,5 [542] => |align=left| {{Podíl mandátů|22|300|hex=#FFD700}} [543] => |{{pokles}}3 [544] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [545] => |- [546] => ! [[Československé parlamentní volby 1946|1946]] [547] => | 1 110 920 || 15,7 [548] => |align=left| {{Podíl mandátů|46|300|hex=#FFD700}} [549] => |{{růst}}24 [550] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [551] => |- [552] => ! [[Volby do Národního shromáždění 1948|1948]] [553] => | rowspan=8 colspan="2" | ''Součást [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]]'' [554] => |align=left| {{Podíl mandátů|23|300|hex=#FFD700}} [555] => |{{pokles}}23 [556] => | rowspan=8 style="background:#bfd;" align=center | Blok [557] => |- [558] => ! [[Volby do Národního shromáždění 1954|1954]] [559] => |align=left| {{Podíl mandátů|20|368|hex=#FFD700}} [560] => |{{pokles}}3 [561] => |- [562] => ! [[Volby do Národního shromáždění 1960|1960]] [563] => |align=left| {{Podíl mandátů|16|300|hex=#FFD700}} [564] => |{{pokles}}4 [565] => |- [566] => ! [[Volby do Národního shromáždění 1964|1964]] [567] => |align=left| {{Podíl mandátů|20|300|hex=#FFD700}} [568] => |{{růst}}4 [569] => |- [570] => ! [[Volby do zastupitelských orgánů Československa 1971|1971]] [571] => |align=left| {{Podíl mandátů|8|200|hex=#FFD700}} [572] => |{{pokles}}12 [573] => |- [574] => ! [[Volby do zastupitelských orgánů Československa 1976|1976]] [575] => |align=left| {{Podíl mandátů|11|200|hex=#FFD700}} [576] => |{{růst}}3 [577] => |- [578] => ! [[Volby do zastupitelských orgánů Československa 1981|1981]] [579] => |align=left| {{Podíl mandátů|13|200|hex=#FFD700}} [580] => |{{růst}}2 [581] => |- [582] => ! [[Volby do zastupitelských orgánů Československa 1986|1986]] [583] => |align=left| {{Podíl mandátů|11|200|hex=#FFD700}} [584] => |{{pokles}}2 [585] => |- [586] => ! [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1990|1990]] [587] => | colspan=2 align=center|''V koalici s [[Křesťanskodemokratická strana|KDS]]'' [588] => |align=left| {{Podíl mandátů|6|150|hex=#FFD700}} [589] => |{{pokles}}5 [590] => | style="background:#ffc;" align=center | Podpora [591] => |- [592] => ! [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1992|1992]] [593] => | 388 122 || 5,0 [594] => |align=left| {{Podíl mandátů|7|150|hex=#FFD700}} [595] => |{{růst}}1 [596] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [597] => |- [598] => |} [599] => [600] => ==== Zemské volby ==== [601] => ===== Zastupitelstvo / [[Zemský národní výbor|ZNV]] země České ===== [602] => {|class="wikitable" style=text-align:center;font-size:85%;line-height:14px;" [603] => |+ [604] => !rowspan=2|Volby [605] => !colspan=2|Hlasy [606] => !colspan=2|Mandáty [607] => !rowspan=2|Pozice [608] => |- [609] => !Počet [610] => !% [611] => !Počet [612] => !± [613] => |- [614] => ![[Zemské volby v Československu 1928|1928]] [615] => |246 768 [616] => |7,1 [617] => |align=left|{{Podíl mandátů|9|120|hex=#FFD700}} [618] => |{{růst}}9 [619] => |{{růst}}5. [620] => |- [621] => ![[Zemské volby v Československu 1935|1935]] [622] => |232 052 [623] => |5,8 [624] => |align=left|{{Podíl mandátů|8|120|hex=#FFD700}} [625] => |{{pokles}}1 [626] => |{{stálost}}5. [627] => |- [628] => ![[Zemské volby v Čechách 1946|1946]] [629] => |580 225 [630] => |16,3 [631] => |align=left|{{Podíl mandátů|20|120|hex=#FFD700}} [632] => |{{růst}}12 [633] => |{{růst}}3. [634] => |- [635] => |} [636] => [637] => ===== Zastupitelstvo / [[Zemský národní výbor|ZNV]] země Moravskoslezské ===== [638] => {|class="wikitable" style=text-align:center;font-size:85%;line-height:14px;" [639] => |+ [640] => !rowspan=2|Volby [641] => !colspan=2|Hlasy [642] => !colspan=2|Mandáty [643] => !rowspan=2|Pozice [644] => |- [645] => !Počet [646] => !% [647] => !Počet [648] => !± [649] => |- [650] => ![[Zemské volby v Československu 1928|1928]] [651] => |305 266 [652] => |18,6 [653] => |align=left|{{Podíl mandátů|14|60|hex=#FFD700}} [654] => |{{růst}}14 [655] => |{{růst}}1. [656] => |- [657] => ![[Zemské volby v Československu 1935|1935]] [658] => |299 895 [659] => |15,9 [660] => |align=left|{{Podíl mandátů|11|60|hex=#FFD700}} [661] => |{{pokles}}3 [662] => |{{stálost}}1. [663] => |- [664] => ![[Zemské volby na Moravě a ve Slezsku 1946|1946]] [665] => |530 813 [666] => |27,6 [667] => |align=left|{{Podíl mandátů|22|80|hex=#FFD700}} [668] => |{{růst}}11 [669] => |{{pokles}}2. [670] => |- [671] => |} [672] => [673] => ===== Zastupitelstvo země Slovenské ===== [674] => {|class="wikitable" style=text-align:center;font-size:85%;line-height:14px;" [675] => |- [676] => !rowspan=2|Volby [677] => !colspan=2|Hlasy [678] => !colspan=2|Mandáty [679] => !rowspan=2|Pozice [680] => |- [681] => !Počet [682] => !% [683] => !Počet [684] => !± [685] => |- [686] => ![[Zemské volby v Československu 1928|1928]] [687] => |43 689 [688] => |3,4 [689] => |align=left|{{Podíl mandátů|2|54|hex=#FFD700}} [690] => |{{růst}}2 [691] => |{{růst}}7. [692] => |- [693] => ![[Zemské volby v Československu 1935|1935]] [694] => |30 563 [695] => |2,0 [696] => |align=left|{{Podíl mandátů|0|54|hex=#FFD700}} [697] => |{{pokles}}2 [698] => |{{pokles}}10. [699] => |- [700] => |} [701] => [702] => ==== Volby do České národní rady ==== [703] => [704] => {| class="wikitable" style=text-align:center;font-size:85%;line-height:14px;" [705] => ! rowspan=2|Volby [706] => ! colspan=2|Hlasy [707] => ! colspan=2|Mandáty [708] => ! rowspan=2|Pozice [709] => |- [710] => ! Počet [711] => ! % [712] => ! Počet [713] => ! ± [714] => |- [715] => ! [[Volby do České národní rady 1968|1968]] [716] => | rowspan=5 colspan="2" | ''Součást [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]]'' [717] => |align=left| {{Podíl mandátů|16|150|hex=#FFD700}} [718] => | [719] => | rowspan=5 style="background:#bfd;" align=center | Blok [720] => |- [721] => ! [[Volby do České národní rady 1971|1971]] [722] => |align=left| {{Podíl mandátů|15|200|hex=#FFD700}} [723] => | {{pokles}}1 [724] => |- [725] => ! [[Volby do České národní rady 1976|1976]] [726] => |align=left| {{Podíl mandátů|12|200|hex=#FFD700}} [727] => | {{pokles}}3 [728] => |- [729] => ! [[Volby do České národní rady 1981|1981]] [730] => |align=left| {{Podíl mandátů|14|200|hex=#FFD700}} [731] => | {{růst}}2 [732] => |- [733] => ! [[Volby do České národní rady 1986|1986]] [734] => |align=left| {{Podíl mandátů|14|200|hex=#FFD700}} [735] => | {{stálost}}0 [736] => |- [737] => ! [[Volby do České národní rady 1990|1990]] [738] => | colspan=2 align=center|''V koalici s [[Křesťanskodemokratická strana|KDS]]'' [739] => |align=left| {{Podíl mandátů|16|200|hex=#FFD700}} [740] => | {{růst}}2 [741] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [742] => |- [743] => ! [[Volby do České národní rady 1992|1992]] [744] => | 406 341 || 6,3 [745] => |align=left| {{Podíl mandátů|15|200|hex=#FFD700}} [746] => | {{pokles}}1 [747] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [748] => |} [749] => [750] => === Volby v samostatné České republice === [751] => [752] => ==== Volby do Poslanecké sněmovny ==== [753] => [754] => {| class="wikitable" style=text-align:center;font-size:85%;line-height:14px;" [755] => ! rowspan=2|Volby [756] => ! colspan=2|Hlasy [757] => ! colspan=2|Mandáty [758] => ! rowspan=2|Pozice [759] => |- [760] => ! Počet [761] => ! % [762] => ! Počet [763] => ! ± [764] => |- [765] => ! [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1996|1996]] [766] => | 489 349 || 8,1 [767] => |align=left| {{Podíl mandátů|18|200|hex=#FFD700}} [768] => | {{růst}}3 [769] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [770] => |- [771] => ! [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998|1998]] [772] => | 537 013 || 9,0 [773] => |align=left| {{Podíl mandátů|20|200|hex=#FFD700}} [774] => | {{růst}}2 [775] => | style="background:#fcc;" align=center | Opozice [776] => |- [777] => ! [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002|2002]] [778] => |colspan=2|''Součást [[Čtyřkoalice|4K]]'' [779] => |align=left| {{Podíl mandátů|22|200|hex=#FFD700}} [780] => | {{růst}}2 [781] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [782] => |- [783] => ! [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|2006]] [784] => | 386 706 || 7,2 [785] => |align=left| {{Podíl mandátů|13|200|hex=#FFD700}} [786] => | {{pokles}}9 [787] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [788] => |- [789] => ! [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|2010]] [790] => | 229 717 || 4,4 [791] => |align=left| {{Podíl mandátů|0|200|hex=#FFD700}} [792] => | {{pokles}}13 [793] => | style="background:Lightgray;" align=center | – [794] => |- [795] => ! [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|2013]] [796] => | 336 970 || 6,8 [797] => |align=left| {{Podíl mandátů|14|200|hex=#FFD700}} [798] => | {{růst}}14 [799] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [800] => |- [801] => ! [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|2017]] [802] => | 293 643 || 5,8 [803] => |align=left| {{Podíl mandátů|10|200|hex=#FFD700}} [804] => | {{pokles}}4 [805] => | style="background:#fcc;" align=center | Opozice [806] => |- [807] => ! [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|2021]] [808] => |colspan=2|''Součást [[SPOLU]]'' [809] => |align=left| {{Podíl mandátů|23|200|hex=#FFD700}} [810] => | {{růst}}13 [811] => | style="background:#bfd;" align=center | Vláda [812] => |- [813] => |} [814] => [815] => ==== Volby do zastupitelstev krajů ==== [816] => [817] => {| class="wikitable" style=text-align:center;font-size:85%;line-height:14px;" [818] => ! rowspan=2|Volby [819] => ! colspan=2|Hlasy [820] => ! colspan=2|Mandáty [821] => ! rowspan=2|Pozice [822] => |- [823] => ! Počet [824] => ! % [825] => ! Počet [826] => ! ± [827] => |- [828] => ! [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2000|2000]]2 [829] => | colspan=2 align=center|''V rámci [[Čtyřkoalice|4K]]'' [830] => |align=left| {{Podíl mandátů|72|675|hex=#FFD700}} [831] => | [832] => |4. [833] => |- [834] => ! [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2004|2004]] [835] => | 226 016 || 10,7 [836] => |align=left| {{Podíl mandátů|84|675|hex=#FFD700}} [837] => |{{růst}}14 [838] => |{{stálost}}4. [839] => |- [840] => ! [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2008|2008]] [841] => | 193 911 || 6,7 [842] => |align=left| {{Podíl mandátů|56|675|hex=#FFD700}} [843] => |{{pokles}}28 [844] => |{{stálost}}4. [845] => |- [846] => ! [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012|2012]] [847] => | 261 724 || 9,9 [848] => |align=left| {{Podíl mandátů|61|675|hex=#FFD700}} [849] => |{{růst}}5 [850] => |{{stálost}}4. [851] => |- [852] => ! [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016|2016]] [853] => | 159 610 || 6,3 [854] => |align=left| {{Podíl mandátů|61|675|hex=#FFD700}} [855] => |{{stálost}}0 [856] => |{{pokles}}5. [857] => |- [858] => ! [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020|2020]] [859] => | 141 477 || 5,1 [860] => |align=left| {{Podíl mandátů|56|675|hex=#FFD700}} [861] => |{{pokles}}5 [862] => |{{stálost}}5. [863] => |- [864] => |} [865] => [866] => ==== Volby do Evropského parlamentu ==== [867] => {| class="wikitable" style=text-align:center;font-size:85%;line-height:14px;" [868] => ! Volby [869] => ! Počet hlasů [870] => ! Hlasy v % [871] => ! Počet mandátů [872] => |- [873] => ! [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2004|2004]] [874] => | 223 383 || 9,6 || {{Podíl mandátů|2|24|hex=#FFD700}} [875] => |- [876] => ! [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009|2009]] [877] => | 180 451 || 7,65 || {{Podíl mandátů|2|22|hex=#FFD700}} [878] => |- [879] => ! [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2014|2014]] [880] => | 150 792 || 9,95 || {{Podíl mandátů|3|21|hex=#FFD700}} [881] => |- [882] => ! [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019|2019]] [883] => | 171 723 || 7,24 || {{Podíl mandátů|2|21|hex=#FFD700}} [884] => |} [885] => [886] => ==== Volby do zastupitelstev obcí ==== [887] => {| class="wikitable" style=text-align:center;font-size:85%;line-height:14px;" [888] => ! Volby [889] => ! Mandáty [890] => |- [891] => ! [[Volby do zastupitelstev obcí v Československu 1990|1990]] [892] => |align=left|{{Podíl mandátů|8083|66551|hex=#FFD700}} [893] => |- [894] => ! [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994|1994]] [895] => |align=left|{{Podíl mandátů|7616|62160|hex=#FFD700}} [896] => |- [897] => ! [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1998|1998]] [898] => |align=left|{{Podíl mandátů|7119|62920|hex=#FFD700}} [899] => |- [900] => ! [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2002|2002]] [901] => |align=left|{{Podíl mandátů|6013|62771|hex=#FFD700}} [902] => |- [903] => ! [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006|2006]] [904] => |align=left|{{Podíl mandátů|5049|62575|hex=#FFD700}} [905] => |- [906] => ! [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|2010]] [907] => |align=left|{{Podíl mandátů|3738|62338|hex=#FFD700}} [908] => |- [909] => ! [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|2014]] [910] => |align=left|{{Podíl mandátů|3792|62254|hex=#FFD700}} [911] => |- [912] => ! [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018|2018]] [913] => |align=left|{{Podíl mandátů|3231|61950|hex=#FFD700}} [914] => |- [915] => ! [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022|2022]] [916] => |align=left|{{Podíl mandátů|2716|61780|hex=#FFD700}} [917] => |- [918] => |} [919] => [920] => ==== Volby do Senátu ==== [921] => ''Související informace naleznete také v článku [[Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí]].'' [922] => {| class=wikitable style=text-align:center;font-size:85%;line-height:14px;" [923] => |- [924] => !rowspan=2|Volby [925] => !colspan=3|První kolo [926] => !colspan=3|Druhé kolo [927] => !rowspan=2|Mandáty [928] => !rowspan=2|V Senátu celkem [929] => !rowspan=2|+/- [930] => |- [931] => !Hlasy [932] => !% [933] => !Pozice1 [934] => !Hlasy [935] => !% [936] => !Pozice1 [937] => |- [938] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996|1996]]2|| 274 316 || 9.9 || 4. || 247 819 || 10.7 || 3. [939] => | align=left| {{Podíl mandátů|13|81|hex=#FFD700}} [940] => | align=left| {{Podíl mandátů|13|81|hex=#FFD700}} [941] => | {{růst}} 13 [942] => |- [943] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1998|1998]]3|| 255 785 || 26.6 || 2. || 166 483 || 31.0 || 2. [944] => | align=left| {{Podíl mandátů|5|27|hex=#FFD700}} [945] => | align=left| {{Podíl mandátů|14|81|hex=#FFD700}} [946] => | {{růst}} 1 [947] => |- [948] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2000|2000]]|| 121 355 || 14.1 || 4. || 137 515 || 24.4 || 2. [949] => | align=left| {{Podíl mandátů|8|27|hex=#FFD700}} [950] => | align=left| {{Podíl mandátů|19|81|hex=#FFD700}} [951] => | {{růst}} 5 [952] => |- [953] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2002|2002]] || 58 858 || 8.8 || 4. || 47 049 || 5.7 || 4. [954] => | align=left| {{Podíl mandátů|1|27|hex=#FFD700}} [955] => | align=left| {{Podíl mandátů|14|81|hex=#FFD700}} [956] => | {{pokles}} 5 [957] => |- [958] => |align=left|[[Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2003|2003]]4 || 6 461 || 18.26 || 2. || 12 061 || 51.63 || 1. [959] => | align=left| {{Podíl mandátů|1|2|hex=#FFD700}} [960] => | align=left| {{Podíl mandátů|15|81|hex=#FFD700}} [961] => | {{růst}} 1 [962] => |- [963] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2004|2004]] || 97 956 || 13.5 || 3. || 54 501 || 11.4 || 3. [964] => | align=left| {{Podíl mandátů|3|27|hex=#FFD700}} [965] => | align=left| {{Podíl mandátů|13|81|hex=#FFD700}} [966] => | {{pokles}} 2 [967] => |- [968] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2006|2006]] || 125 388 || 11.8 || 4. || 59 603 || 10.4 || 3. [969] => | align=left| {{Podíl mandátů|4|27|hex=#FFD700}} [970] => | align=left| {{Podíl mandátů|9|81|hex=#FFD700}} [971] => | {{pokles}} 4 [972] => |- [973] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2008|2008]] || 82 870 || 7.9 || - || 42 225 || 5.13 || - | [974] => | align=left| {{Podíl mandátů|0|27|hex=#FFD700}} [975] => | align=left| {{Podíl mandátů|7|81|hex=#FFD700}} [976] => | {{pokles}} 2 [977] => |- [978] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2010|2010]] || 87 182 || 7.6 || 4. || 42 990 || 6.32 || 4. [979] => | align=left| {{Podíl mandátů|2|27|hex=#FFD700}} [980] => | align=left| {{Podíl mandátů|6|81|hex=#FFD700}} [981] => | {{pokles}} 1 [982] => |- [983] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012|2012]] || 61 006 || 6.94 || 4. || 14 995 || 2.92 || 4. [984] => | align=left| {{Podíl mandátů|1|27|hex=#FFD700}} [985] => | align=left| {{Podíl mandátů|3|81|hex=#FFD700}} [986] => | {{pokles}} 3 [987] => |- [988] => |align=left|[[Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky (leden 2014)|2014]]5 || 5 363 || 23.36 || 1. || 10 161 || 63.16 || 1. [989] => | align=left| {{Podíl mandátů|1|1|hex=#FFD700}} [990] => | align=left| {{Podíl mandátů|4|81|hex=#FFD700}} [991] => | {{růst}} 1 [992] => |- [993] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2014|2014]] || 84 328 || 8.21 || 5. || 77 103 || 16.27 || 2. [994] => | align=left| {{Podíl mandátů|5|27|hex=#FFD700}} [995] => | align=left| {{Podíl mandátů|9|81|hex=#FFD700}} [996] => | {{růst}} 5 [997] => |- [998] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016|2016]] || 74 709 || 8.48 || 5. || 78 448 || 18.50 || 2. [999] => | align=left| {{Podíl mandátů|6|27|hex=#FFD700}} [1000] => | align=left| {{Podíl mandátů|13|81|hex=#FFD700}} [1001] => | {{růst}} 4 [1002] => |- [1003] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018|2018]] || 99 383 || 9.12 || 4. || 34 833 || 8.33 || 5. [1004] => | align=left| {{Podíl mandátů|2|27|hex=#FFD700}} [1005] => | align=left| {{Podíl mandátů|13|81|hex=#FFD700}} [1006] => | {{stálost}} 0 [1007] => |- [1008] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020|2020]] || 82 814 || 8.30 || 4. || 65 397 || 14.47 || 3. [1009] => | align=left| {{Podíl mandátů|3|27|hex=#FFD700}} [1010] => | align=left| {{Podíl mandátů|11|81|hex=#FFD700}} [1011] => | {{pokles}} 2 [1012] => |- [1013] => |align=left|[[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2022|2022]] || 120 972 || 10.90 || 3. || 74 696 || 15.60|| 3. [1014] => | align=left| {{Podíl mandátů|7|27|hex=#FFD700}} [1015] => | align=left| {{Podíl mandátů|12|81|hex=#FFD700}} [1016] => | {{růst}} 1 [1017] => |} [1018] => 1 Pozice podle pořadí získaných hlasů.
[1019] => 2 V roce [[1996]] byl zvolen celý Senát, pouze třetina ale na plných 6 let.
[1020] => 3 Jako součást [[Čtyřkoalice]]
[1021] => 4 Doplňovací volby v obvodech [[Senátní obvod č. 12 – Strakonice|Strakonice]] a [[Senátní obvod č. 58 – Brno-město|Brno-město]].
[1022] => 5 Doplňovací volby v obvodu [[Senátní obvod č. 80 – Zlín|Zlín]]. [1023] => [1024] => == Loga strany == [1025] => [1026] => Soubor:Historical logo of the Czechoslovak People's Party.svg|Znak strany do roku 1938 [1027] => Soubor:Czechoslovak People's Party historical logo.svg|Znak strany v letech 1945–1992 [1028] => Soubor:KDU-CSL Logo Alt.png|Logo strany v letech 1992–2012 [1029] => Soubor:KDU-CSL Logo 2012.svg|Logo strany od roku 2012 [1030] => [1031] => [1032] => == Poslanci a senátoři (1918-2021) == [1033] => Zástupci ČSL/KDU-ČSL v českých a československých zákonodárných sborech do roku 2021:{{Citace monografie [1034] => | příjmení = Pehr [1035] => | jméno = Michal [1036] => | příjmení2 = [1037] => | jméno2 = [1038] => | titul = Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích [1039] => | vydání = 1 [1040] => | vydavatel = Akropolis [1041] => | místo = Praha [1042] => | rok vydání = 2007 [1043] => | počet stran = 376 [1044] => | strany = 324–336 [1045] => | isbn = 978-80-86903-53-8 [1046] => }} [1047] => [1048] => *'''1918–1920:''' [[František Bařina]] (rezignoval 1919, nahradil jej [[Bedřich Bezděk]]), [[František Čapka (politik)|František Čapka]], [[Ervín Červinka]] (rezignoval 1919, nahradil jej [[František Šabata]]), [[Antonín Čuřík]], [[Josef Dolanský]], [[Mořic Hruban]], [[Jan Jílek (politik)|Jan Jílek]], [[Josef Kadlčák]], [[František Kordač]] (rezignoval 1920, nahradil jej [[František Nosek]]), [[Josef Mašek]] (rezignoval 1919, nahradil jej [[Alois Kaderka]]), [[Gustav Mazanec]], [[František Navrátil (politik)|František Navrátil]], [[Karel Novotný (politik)|Karel Novotný]], [[Bedřich Pospíšil]] (+1919, nahradil jej [[Václav Myslivec]]), [[Jan Rýpar]], [[Václav Sedláček (politik)|Václav Sedláček]], [[Antonín Cyril Stojan]], [[Josef Šamalík]], [[Vincenc Ševčík]], [[Josef Šolle]], [[Jan Šrámek]], [[František Valoušek]], [[Metoděj Jan Zavoral|Metod Zavoral]], [[Václav Zbořil]] (rezignoval 1919, nahradil jej [[František Mlčoch]]). [1049] => *'''1920–1925 (Poslanecká sněmovna):''' [[Josef Adámek (politik)|Josef Adámek]], [[Antonín Adamovský]], Bedřich Bezděk, Antonín Čuřík, Josef Dolanský, Mořic Hruban, [[František Janalík]], Alois Kaderka (1924 zbaven mandátu, nahradil jej [[František Světlík]]), [[František Kopřiva (politik ČSL)|František Kopřiva]], [[Václav Košek]], Gustav Mazanec, Václav Myslivec, František Navrátil, František Nosek, [[Alois Roudnický]], [[Augusta Rozsypalová]], Jan Rýpar, Václav Sedláček, Josef Šamalík, Jan Šrámek, [[Miloš Antonín Záruba|Milo Záruba]] (+1922, nahradil jej [[Jan Pěnkava]]). [1050] => *'''1920–1925 (Senát):''' Jan Jílek, Josef Kadlčák (+1924, nahradil jej [[Vincenc Procházka]]), [[Josef Karas (politik)|Josef Karas]], [[Ludvík Krupka]], [[Adolf Procházka (senátor)|Adolf Procházka st.]], [[František Reyl]], Antonín Cyril Stojan (+1923, nahradil jej [[Bohuslav Koukal]]), František Šabata, [[Antonín Šachl]], Vincenc Ševčík (+1921, nahradil jej [[Alois Horák]]), František Valoušek, Metod Zavoral; krátce před koncem volebního období přestoupil z [[Česká strana národně sociální|ČSS]] k ČSL [[Josef Holý (politik)|Josef Holý]].{{Citace periodika [1051] => | příjmení = [1052] => | jméno = [1053] => | titul = Spisovatel a býv. senátor Josef Holý mrtev [1054] => | periodikum = Národní politika [1055] => | datum vydání = 7. 2. 1928 [1056] => | ročník = 46 [1057] => | číslo = 38 [1058] => | strany = 5 [1059] => | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=8016985 [1060] => }} [1061] => *'''1925–1929 (Poslanecká sněmovna):''' Josef Adámek, [[František Bayer]], Bedřich Bezděk, [[Jan Čančara]], Antonín Čuřík, [[Ladislav Daněk]], Josef Dolanský, [[Jan Dostálek]], [[Kašpar Hintermüller]], František Janalík, [[Jakub Janovský]], [[Antonín Kaňourek]], Václav Košek, [[Jan Krejčí (politik)|Jan Jiří Krejčí]], [[František Matoušek (politik ČSL)|František Matoušek]], [[Martin Mičura]], Václav Myslivec, František Navrátil, František Nosek, [[Josef Novák (politik)|Josef Novák]], [[Alois Petr]], Alois Roudnický, Jan Rýpar, Václav Sedláček, [[František Stanislav]], [[Bohumil Stašek]], František Světlík, Josef Šamalík, Jan Šrámek, [[Josef Vičánek]], [[Augustin Vološin]]. [1062] => *'''1925–1929 (Senát):''' Antonín Adamovský, Mořic Hruban, Jan Jílek, Josef Karas, [[Eduard Kavan]], František Kopřiva, Bohuslav Koukal, Ludvík Krupka, Gustav Mazanec, [[František Novák (lidovecký senátor)|František Novák]], [[Artur Pavelka]], Adolf Procházka st., František Reyl, František Šabata, Antonín Šachl, František Valoušek. [1063] => *'''1929–1935 (Poslanecká sněmovna):''' Josef Adámek, Bedřich Bezděk, Ladislav Daněk, Josef Dolanský, Jan Dostálek, František Janalík, Antonín Kaňourek, [[Václav Knotek (politik)|Václav Knotek]], Václav Košek, Martin Mičura, Václav Myslivec (+1934, nahradil jej [[Augustin Čižek|Augustin Čížek]]), František Navrátil, František Nosek, Josef Novák, Alois Petr, Alois Roudnický, Jan Rýpar, Václav Sedláček, František Stanislav, Bohumil Stašek, František Světlík, Josef Šamalík, Jan Šrámek, [[Bohumil Vaculík]], Josef Vičánek. [1064] => *'''1929–1935 (Senát):''' Mořic Hruban, Jan Jílek, Josef Karas, Eduard Kavan, František Kopřiva, Jan Jiří Krejčí, František Novák, Artur Pavelka, František Reyl, František Šabata, Antonín Šachl, František Valoušek (+1932, nahradil jej [[Leopold Koubek]]), [[Pavol Žiška]]. [1065] => *'''1935–1939 (Poslanecká sněmovna):''' [[František Bayer]], Bedřich Bezděk, [[Jan Brukner]], Ladislav Daněk, Jan Dostálek, Kašpar Hintermüller, [[Stanislav Hula]], František Janalík, Václav Knotek, Václav Košek, Martin Mičura, Josef Novák, [[Oldřich Otáhal]], Alois Petr, [[Karel Řičář]], Václav Sedláček, František Stanislav, Bohumil Stašek, František Světlík, Josef Šamalík, Jan Šrámek, Josef Vičánek. [1066] => *'''1935–1939 (Senát):''' [[Tomáš Dytrych]], Mořic Hruban, [[Jakub Janovský]], Josef Karas, Jan Jiří Krejčí, František Novák, [[Jan Pechanec]], Alois Roudnický, Jan Rýpar (+1938, nahradil jej [[Bedřich Brož]]), [[Jan Sobota]], Pavol Žiška. [1067] => *'''1945–1946:''' [[Štěpán Benda]], Jan Brukner, [[Bohumír Bunža (politik)|Bohumír Bunža]], [[Vladimír Červenka]], [[František Desenský]], [[Ivo Ducháček]], [[Antonín Fránek]], [[Eduard Fusek]], [[František Hála]], [[Josef Holcman]], [[Alois Hořínek]], [[Cyril Charvát]], [[Jan Chomutovský]], [[Václav Chytil]], [[Alois Janáček]], [[František Kaďůrek]], [[Jan Kellner (politik)|Jan Kellner]], [[Julius Klimek]], [[Josef Konvalina]], [[Jan Kopecký (politik)|Jan Kopecký]], [[Bedřich Kostelka]], [[Josef Limpouch]], [[Jan Moravec (politik)|Jan Moravec]], [[Jindřich Nermuť]], Josef Novák, [[František Novotný (politik lidové strany)|František Novotný]], [[Vilém Pavlík]], [[Josef Peňáz|Josef Peňás]], Alois Petr, [[Josef Plojhar]], [[Josef Polomský]], [[Adolf Procházka|Adolf Procházka ml.]], [[Karel Procházka (politik ČSL)|Karel Procházka]], [[Bohumil Rolek]], [[Jaroslav Řehulka]], [[Marie Skuhrovcová]], [[Alois Soukup]], [[Jan Sova]], [[Jindřich Synek]], [[Jaroslav Šmehlík]], Jan Šrámek, [[František Štambachr (politik)|František Štambachr]], [[Bohumil Štěpán]], [[Marie Trojanová (lidovecká politička)|Marie Trojanová]], [[Bohumil Váňa (politik)|Bohumil Vrána]], Josef Vičánek, [[František Víšek]], [[Emil Vojanec]], [[Alois Vošahlík]]. [1068] => *'''1946–1948:''' Štěpán Benda, [[Stanislav Broj]], Jan Brukner, Bohumír Bunža, František Desenský, Ivo Ducháček, Antonín Fránek, Eduard Fusek, František Hála, [[Jan Horák]], Alois Hořínek, [[František Hynek]], Cyril Charvát, [[Bohdan Chudoba]], Václav Chytil, Alois Janáček, František Kaďůrek, [[Adolf Klimek]] (1948 rezignoval, nahradil jej [[Jaroslav Kratochvíl (poslanec)|Jaroslav Kratochvíl]]), Julius Klimek, Josef Konvalina, Jan Kopecký, [[Helena Koželuhová]] (1946 zbavena mandátu, nahradil ji [[Josef Herl]]), [[František Matýsek]], Jindřich Nermuť, Josef Novák, Alois Petr, [[Norbert Pexa]], [[Jan Plesl]], Josef Plojhar, Josef Polomský, Adolf Procházka ml., [[Alois Rozehnal]], Jaroslav Řehulka, [[Rostislav Sochorec]] (1947 rezignoval, nahradil jej [[Václav Bátěk|Václav Batěk]]), Alois Soukup, Jan Sova, Jindřich Synek, Jan Šrámek (1948 rezignoval, nahradil jej [[Jaromír Berák]]), František Štambachr, Bohumil Štěpán, [[Josef Tomášek (lidovecký politik)|Josef Tomášek]], Marie Trojanová, [[Alois Tylínek]], Josef Vičánek, Emil Vojanec, Alois Vošahlík (+1946, nahradil jej [[František Zvěřina]]). [1069] => *'''1948–1954:''' Václav Batěk (1953 rezignoval, nahradil jej [[Václav Jirásek (politik)|Václav Jiránek]]), Jaromír Berák, [[Josef Gemrot (politik)|Josef Gemrot]], Václav Chytil (1948 rezignoval, nahradil jej [[Jarolím Leichman]]), František Kaďůrek, Jaroslav Kratochvíl, [[Vladimír Kučera (politik)|Vladimír Kučera]], [[Václav Myška]], [[Jan Niederle (politik)|Jan Niederle]], [[František Novák (lidovecký poslanec)|František Novák]] (1954 zbaven mandátu, místo zůstalo neobsazeno), Alois Petr (+1951, nahradil jej [[František Urban (politik)|František Urban]]), Norbert Pexa, Jan Plesl (1949 rezignoval, nahradil jej [[Antonín Fridrich]]), Josef Plojhar, [[Dionysius Polanský]], [[Antonín Polišenský]] (1951 rezignoval, nahradil jej [[Engelbert Toman]]), [[Antonín Pospíšil]], [[Antonín Prokeš]], [[Josef Sedlák]], [[Jaroslav Sláva]], Jan Sova, [[Adolf Vodáček]] (1949 rezignoval, nahradila jej [[Marie Šachová]], 1952 rezignovala, nahradila ji [[Anděla Sukupová]]), Emil Vojanec. [1070] => *'''1954–1960:''' Jaromír Berák, Josef Gemrot, [[Josef Hronovský]], [[Josef Illa]], [[Václav Jakoubek (politik)|Václav Jakoubek]], Václav Jiránek, [[Antonín Kotáb]], [[Jan Kouba]], [[Václav Leška]], [[Josef Marek (politik ČSL)|Josef Marek]], Václav Myška, Josef Plojhar, Dionysius Polanský, Antonín Pospíšil, [[Jan Rovný]], Anděla Sukupová, [[Josef Škoda (politik)|Josef Škoda]], Engelbert Toman, [[Jan Vorel (politik)|Jan Vorel]], [[Josef Závěta]], [[Josef Zedník]]. [1071] => *'''1960–1964:''' Jaromír Berák, [[Alois Coufal]], Josef Gemrot, [[Emil Holáň]], Josef Hronovský, Josef Illa, Václav Jiránek, Jan Kouba, Josef Plojhar, Antonín Pospíšil, [[Miroslav Svoboda (politik ČSL)|Miroslav Svoboda]], [[Erich Sýkora]], Josef Škoda, [[František Volák]], Josef Závěta, Josef Zedník. [1072] => *'''1964–1968:''' Jaromír Berák (+1964, nahradil jej [[Václav Červený (politik)|Václav Červený]]), Alois Coufal, Josef Gemrot, Emil Holáň, Josef Hronovský, Josef Illa, Václav Jiránek, [[František Koníček (1922)|František Koníček]], Jan Kouba, [[Anna Míková]], [[Václav Pacner]], Josef Plojhar, Antonín Pospíšil, [[Rudolf Rejhon]], Miroslav Svoboda, [[Ludmila Spěváková]], Josef Škoda, [[František Toman]], Josef Závěta, Josef Zedník. [1073] => *'''1969–1971 (FS):''' [[Stanislav Brada]], Alois Coufal, Václav Červený, [[Eva Dutková]], Josef Gemrot, Emil Holáň, Josef Hronovský, Václav Chytil (1970 rezignoval), Josef Illa, Václav Jiránek, [[Jiří Kabelka]] (1970 rezignoval), František Koníček, Jan Kouba, Anna Míková (1969 rezignovala), Václav Pacner, [[Jan Pauly (politik)|Jan Pauly]] (1970 rezignoval), Josef Plojhar, Antonín Pospíšil, Rudolf Rejhon, Ludmila Spěváková (1970 rezignovala), [[Jaroslav Srb]], Miroslav Svoboda (1970 rezignoval), [[Vladimír Šimek]], Josef Škoda, František Toman, [[Adolf Turek]], [[Vladimír Vybral]], Josef Závěta, Josef Zedník. V březnu 1971 byli novými členy zvoleni [[Miroslav Hudeček]], [[Rostislav Petera]], [[František Šebera]]. [1074] => *'''1969–1971 (ČNR):''' [[Vladimír Bosák]] (1969 rezignoval), Stanislav Brada, Alois Coufal, Eva Dutková, Miroslav Hudeček, [[Jaroslav Hübner]] (1969 rezignoval), Václav Chytil (1970 rezignoval), Jiří Kabelka (1970 rezignoval), [[Emanuel Mička]], [[Karel Pařízek]], Jan Pauly (1970 rezignoval), Antonín Pospíšil, [[Jiří Rubín]], [[Bohumil Sluka]], [[Liběna Snížková]] (1969 zbavena mandátu), Jaroslav Srb, Miroslav Svoboda (1970 rezignoval), [[Vladimír Šimek]], [[Richard Škrobánek]] (+1970), František Toman, [[František Houška|František Touška]], Adolf Turek, [[František Válek]], [[Vladislav Vlček]], Vladimír Vybral, [[Oldřich Vyhnálek (politik ČSL)|Oldřich Vyhnálek]]. V listopadu 1969 byli v doplňovací volbě 62 nových poslanců zvoleni [[Stanislav Chytráček]], František Šebera, v prosinci 1970 pak Rostislav Petera. [1075] => *'''1971–1976 (FS):''' [[Václav Frynta]], [[Josef Gratcl]], [[Karel Holub (politik)|Karel Holub]], Miroslav Hudeček, [[Stanislav Janda]], [[Josef Jelínek (politik)|Josef Jelínek]], [[Ladislav Kopřiva (politik ČSL)|Ladislav Kopřiva]], [[Vladimír Kratochvíl]], [[Evžen Krauskopf]], Rostislav Petera, Josef Plojhar, Antonín Pospíšil (+1973, nahradil jej Vladimír Šimek), Rudolf Rejhon, Jaroslav Srb, [[Richard Tichý]], [[Terezie Vlčková]]. [1076] => *'''1971–1976 (ČNR):''' [[Miroslav Drahota]], [[Josef Hanzelka]], Stanislav Chytráček, [[Bohuslav Janda (politik)|Bohuslav Janda]], Josef Král, Josef Kudela, [[Cyril Kuklínek]], [[Jan Nezval]], [[Karel Pařízek]], [[Josef Řepka]], Bohumil Sluka, František Šebera, František Toman, [[Oldřich Vašků]], [[Zbyněk Žalman]]. [1077] => *'''1976–1981 (FS):''' [[Josef Andrš]], [[František Fejfuša]], [[Marie Formanová]], Karel Holub, Miroslav Hudeček, [[Stanislav Janda]], Ladislav Kopřiva, Vladimír Kratochvíl, Evžen Krauskopf, Rostislav Petera, Josef Plojhar, [[František Protiva]], [[Jan Rábel]], [[František Sodoma]], Jaroslav Srb, Vladimír Šimek, Richard Tichý, Terezie Vlčková. [1078] => *'''1976–1981 (ČNR):''' Josef Hanzelka, Stanislav Chytráček, Cyril Kuklínek, [[Stanislav Kuna]], [[Josef Meier]], [[Václav Měřička]], Jan Nezval, Karel Pařízek, Josef Řepka, František Toman, [[Jindřich Vápeník]], Oldřich Vašků (+1978, nahradil jej [[Jan Břicháček]]), [[Jan Vavrů|Jan Vávrů]], Zbyněk Žalman. [1079] => *'''1981–1986 (FS):''' Josef Andrš, Marie Formanová, Karel Holub, Miroslav Hudeček, [[Stanislav Janda]], Ladislav Kopřiva, Vladimír Kratochvíl, Evžen Krauskopf, [[Zdeněk Laštovička]], Josef Plojhar (+1981, nahradil jej [[Josef Bartončík]]), [[František Protiva]], Jan Rábel, [[Bohumil Servus]], František Sodoma, Jaroslav Srb, Vladimír Šimek, Richard Tichý, František Toman (+1981, nahradil jej [[Stanislav Toms]]). [1080] => *'''1981–1986 (ČNR):''' [[Václav Anděl]], Josef Hanzelka, [[Jiří Havlíček (politik ČSL)|Jiří Havlíček]], Stanislav Chytráček, [[Jaroslav Kolařík]], [[Bohumil Kozák]], [[Pavel Krystyník]], [[Stanislav Kuna]], Josef Meier, Václav Měřička, Jan Nezval, Jan Vávrů, František Vrbka, Zbyněk Žalman. [1081] => *'''1986–1990 (FS):''' Josef Andrš (1990 rezignoval, nahradil jej [[Josef Lux]]), Josef Bartončík, [[Věra Bartošková (politička)|Věra Bartošková]], [[Oldřich Haičman (politik)|Oldřich Haičman]] (1990 rezignoval, nahradil jej [[Milan Andrýsek]]), [[Stanislav Hanák]], Jiří Havlíček (1990 odvolán, nahradil jej [[Josef Macek (politik ČSL)|Josef Macek]]), [[Jan Hlavačka]], [[Stanislav Janda]], Evžen Krauskopf, Zdeněk Laštovička, [[Anna Marešová]] (1990 odvolána, nahradil ji [[Jaroslav Cuhra mladší|Jaroslav Cuhra]]), Jan Rábel, Bohumil Servus, Vladimír Šimek (1990 odvolán, nahradil jej [[Miroslav Téra]]), Richard Tichý (1990 odvolán, nahradil jej [[Jiří Medřický]]), Stanislav Toms (1990 rezignoval, nahradil jej [[Jan Vácha]]), [[Jana Veselá (politička)|Jana Veselá]] (1990 odvolána, nahradil ji [[Miroslav Lajkep]]), Zbyněk Žalman (1989 rezignoval, nahradil jej [[Miroslav Bartoš]]). [1082] => *'''1986–1990 (ČNR):''' Václav Anděl, [[Milan Bekárek]] (1990 rezignoval/odvolán), [[Josef Kaňa]], [[Jaroslav Karbaš]], Jaroslav Kolařík, Bohumil Kozák, Pavel Krystyník, Stanislav Kuna, Josef Meier, [[Květoslav Pazderník]] (1990 rezignoval/odvolán), [[Jaroslav Samek]], [[Marie Sobotová]], [[Jan Škrobánek]], František Vrbka, Zbyněk Žalman (1989 rezignoval). V únoru byli novými poslanci zvoleni [[Ivana Janů]], [[Jiří Karas (politik)|Jiří Karas]], [[Jan Kasal]], Josef Krejčí, [[Josef Pavela]], [[Jiří Rubín]], Josef Šedivý. [1083] => *'''1990–1992 (FS):''' Josef Bartončík, [[Václav Benda]] ([[Křesťanskodemokratická strana|KDS]]), [[Jiří Černý (politik KDU-ČSL)|Jiří Černý]] (1991 rezignoval, nahradil jej Miroslav Téra), Jaroslav Cuhra, [[Jan Fričar]], Stanislav Hanák, [[Marie Kaplanová]] (KDS), Josef Lux, [[František Michálek (politik KDU-ČSL)|František Michálek]] (KDS), [[Ludvík Motyčka]], [[Richard Sacher]], [[Irena Šimečková]] (KDS), [[Jaromír Šlápota]], [[Josef Tomsa]] (KDS), [[Miroslav Tyl]] (KDS). V průběhu volebního období z klubu vystoupili Václav Benda, Marie Kaplanová, Irena Šimečková a Miroslav Tyl, do klubu pak po svém návratu do FS nevstoupil Miroslav Téra. [1084] => *'''1990–1992 (ČNR):''' [[Stanislav Bělehrádek]], [[Václav Cibuzar]], Jiří Dušek (Svobodná rolnická strana), [[Antonín Chutný]] (KDS), [[Josef Janeček]], Ivana Janů, Jiří Karas, Jan Kasal, [[Josef Kubiš]], [[Václav Moskal]] (Svobodná rolnická strana), Josef Pavela, [[Antonín Procházka (právník)|Antonín Procházka]] (KDS), [[Zdeněk Smělík]] ([[Moravské občanské hnutí|MOH]]), [[Jiří Strašek]] (KDS - 1991 rezignoval, nahradil jej [[Josef Meier]]), Josef Šedivý, [[Pavel Tollner]] (KDS), [[Miloslav Výborný]], [[Miloslav Wajsar]] (KDS), [[Jan Zahradníček (senátor)|Jan Zahradníček]] (KDS). Po volbách do klubu vstoupil [[Marek Benda]] (zvolen za [[Občanské fórum|OF]]), v průběhu volebního období z klubu vystoupili někteří poslanci za KDS. [1085] => *'''1992 (FS):''' [[Josef Borák]], Jaroslav Cuhra, [[František Čupr (politik)|František Čupr]], [[Ivan Foltýn]], [[Vilém Holáň]], [[Pavel Jajtner]], [[Jaroslav Koutský]], [[Jan Krist]], Josef Lux, Josef Novák (1992 rezignoval, nahradil jej [[Pavel Šmíd (politik)|Pavel Šmíd]]), [[Jaroslav Orel]], [[Zdeněk Smělík]], [[Pavel Šustr (politik)|Pavel Šustr]]. [1086] => *'''1992–1996 (ČNR/Poslanecká sněmovna):''' Stanislav Bělehrádek, Josef Janeček, Ivana Janů (1993 rezignovala, nahradil ji [[Jan Decker]]), Jiří Karas, Jan Kasal, [[Josef Krupík]], Josef Kubiš, [[Karel Mach]], Ludvík Motyčka, [[Eva Nováková]], Josef Pavela, [[Pavel Severa]], [[Pavel Šafařík]], [[Jiří Uřičář]], Miloslav Výborný. V roce 1994 vstoupil do klubu [[Jan Vraný]] (zvolen za [[Liberálně sociální unie|LSU]]), v roce 1995 pak [[Jiří Haringer]], [[Vladimír Koronthály]], [[Věnceslav Lukáš]], Pavel Tollner, [[Jan Zahradníček (senátor)|Jan Zahradníček]] (členové KDS zvolení [[Občanská demokratická strana|ODS]]-KDS), [[Stanislav Kozák]], [[Jiří Vačkář]] (zvoleni za LSU), [[Karel Hrdý]] (zvolen za [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]). [1087] => *'''1996–1998 (Poslanecká sněmovna):''' [[Libor Ambrozek]], Stanislav Bělehrádek, [[Josef Borák]], [[Jan Grůza]], Vilém Holáň, Josef Janeček, [[Pavla Jurková]] (1996 rezignovala, nahradil ji [[Vladimír Procházka (politik KDU-ČSL)|Vladimír Procházka]]), Jiří Karas, Jan Kasal, Věnceslav Lukáš, Josef Lux, Karel Mach, Jaroslav Orel, Pavel Severa, Pavel Šafařík, [[Michaela Šojdrová]], [[Jaromír Talíř]], Pavel Tollner, Miloslav Výborný. V roce 1998 se členem klubu stal [[Vavřinec Fójcik]] (zvolen za ODS). [1088] => *'''Zvoleni 1996 (Senát):''' [[František Bartoš (politik)|František Bartoš]], [[Jan Benda]], [[Jiří Brýdl]], [[Bohumil Čada]], [[Oldřich Dočekal]], Eva Nováková, [[Jaroslav Petřík]], [[Petr Pithart]], [[Jiří Stodůlka]], [[Jiří Šenkýř]], [[Emil Škrabiš]], [[Milan Špaček]], Jan Zahradníček. Po volbách do klubu vstoupil [[Pavel Heřman]] (zvolen za [[Demokratická unie|DEU]]). [1089] => *'''1998–2002 (Poslanecká sněmovna):''' Libor Ambrozek, Jan Grůza, Vilém Holáň, Josef Janeček, [[Miroslav Kalousek]], Jiří Karas, Jan Kasal, [[Tomáš Kvapil]], [[Jaroslav Lobkowicz]], Josef Lux (+1999, nahradil jej [[Jiří Havlíček (politik KDU-ČSL a TOP 09)|Jiří Havlíček]]), [[Ludmila Müllerová]], [[Vlasta Parkanová]], Pavel Severa, [[Cyril Svoboda]], Pavel Šafařík, Michaela Šojdrová, [[Ladislav Šustr]], Jaromír Talíř, Pavel Tollner (2001 rezignoval, nahradil jej [[Pavel Plánička]]), Miloslav Výborný. [1090] => *'''Zvoleni 1998 (Senát):''' František Bartoš, Stanislav Bělehrádek, Jiří Brýdl, Bohumil Čada, Oldřich Dočekal, Pavel Heřman, Josef Kaňa, [[František Kroupa]], Jaroslav Petřík, Petr Pithart, [[Zuzana Roithová]], Jiří Stodůlka, Jiří Šenkýř, Emil Škrabiš, Milan Špaček, [[Jaroslav Šula]], Jan Zahradníček. [1091] => *'''Zvoleni 2000 (Senát):''' [[Zdeněk Bárta]], František Bartoš, Stanislav Bělehrádek, Jiří Brýdl, Bohumil Čada, Oldřich Dočekal, [[Pavel Janata]], [[Adolf Jílek]], Josef Kaňa, František Kroupa, Jaroslav Petřík, Petr Pithart, Zuzana Roithová, Jiří Stodůlka, Jiří Šenkýř, [[Milan Šimonovský]], Emil Škrabiš, Milan Špaček, Jaroslav Šula, Jan Zahradníček. [1092] => *'''2002–2006 (Poslanecká sněmovna):''' Libor Ambrozek, Jan Grůza, [[Jiří Hanuš (politik)|Jiří Hanuš]], Vilém Holáň, [[Ludvík Hovorka]], Josef Janeček, Miroslav Kalousek, Jiří Karas, Jan Kasal, Tomáš Kvapil, Jaroslav Lobkowicz, Vlasta Parkanová, [[Vladimír Říha]], Cyril Svoboda, [[Jan Škopík]], Michaela Šojdrová, Ladislav Šustr, Jaromír Talíř, [[Josef Vícha]], [[Ivo Vykydal]], Miloslav Výborný (2003 rezignoval, nahradil jej Pavel Severa). Na společné kandidátní listině Koalice KDU-ČSL a [[Unie svobody – Demokratická unie|US-DEU]] byli coby nominanti KDU-ČSL zvoleni ještě [[Svatopluk Karásek]] a [[Taťana Fischerová|Táňa Fischerová]], kteří ale vstoupil do klubu US-DEU. [1093] => *'''Zvoleni 2002 (Senát):''' Zdeněk Bárta, Stanislav Bělehrádek, Jiří Brýdl, Bohumil Čada, Pavel Janata, Adolf Jílek, Josef Kaňa, František Kroupa, Petr Pithart, Zuzana Roithová, Jiří Stodůlka, Milan Šimonovský, Emil Škrabiš, Jaroslav Šula, [[Josef Vaculík]]. Po volbách do klubu vstoupil [[Karel Barták]] (nez. kandidát), v roce 2003 byl v doplňovacích volbách zvolen [[Josef Kalbáč]]. [1094] => *'''2004–2009 (Evropský parlament):''' [[Jan Březina (politik)|Jan Březina]], [[Zuzana Roithová]] [1095] => *'''Zvoleni 2004 (Senát):''' Zdeněk Bárta, Karel Barták, Jiří Brýdl, Pavel Janata, [[Václav Jehlička]], Adolf Jílek, Josef Kalbáč, Ludmila Müllerová, Petr Pithart, [[Rostislav Slavotínek]], Jiří Stodůlka, Milan Šimonovský, Josef Vaculík. Souběžně s volbami byl v doplňovacích volbách v roce 2004 zvolen Milan Špaček. [1096] => *'''2006–2010 (Poslanecká sněmovna):''' Libor Ambrozek, [[Jiří Carbol]], Jiří Hanuš, Ludvík Hovorka, Miroslav Kalousek, Jan Kasal, Tomáš Kvapil, Vlasta Parkanová, Pavel Severa, Cyril Svoboda, Milan Šimonovský (2009 rezignoval, nahradil jej [[Jan Husák]]), Michaela Šojdrová a Ladislav Šustr (2009 rezignoval, nahradil jej Jan Grůza). [1097] => *'''Zvoleni 2006 (Senát):''' [[Jiří Čunek]], Adolf Jílek, [[Václav Koukal]], Petr Pithart. [1098] => *'''Zvoleni 2008 (Senát):''' Nikdo nezvolen. [1099] => *'''2009–2014 (Evropský parlament):''' Jan Březina, Zuzana Roithová. [1100] => *'''2010–2013 (Poslanecká sněmovna):''' Stranu nikdo nezastupoval. [1101] => *'''Zvoleni 2010 (Senát):''' [[Stanislav Juránek]], [[Petr Šilar]]. Po volbách do klubu vstoupila [[Miluše Horská]] (zvolena za [[Nestraníci (politické hnutí)|Nestraníky]]), v roce 2012 [[Miroslav Krejča]] (zvolen za [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]). [1102] => *'''Zvoleni 2012 (Senát):''' [[Zdeněk Brož]], Jiří Čunek. V roce 2014 byl v doplňovacích volbách zvolen [[Patrik Kunčar]]. [1103] => *'''2013–2017 (Poslanecká sněmovna):''' [[Jan Bartošek]], [[Pavel Bělobrádek]], [[Ondřej Benešík]], [[Ivan Gabal]], [[Daniel Herman]], Ludvík Hovorka, [[Jiří Junek]], [[Marian Jurečka]], [[Vít Kaňkovský]], [[Jaroslav Klaška]], [[Petr Kudela]], [[Jiří Mihola]], [[Tomáš Podivínský]] (2014 rezignoval, nahradila jej [[Pavla Golasowská]]), [[Josef Uhlík]]. [1104] => *'''2014–2019 (Evropský parlament):''' [[Pavel Svoboda (politik, 1962)|Pavel Svoboda]], Michaela Šojdrová, [[Tomáš Zdechovský]]. [1105] => *'''Zvoleni 2014 (Senát):''' [[František Bradáč]], Jiří Carbol, [[Václav Hampl]], [[Zdeněk Papoušek]], [[Alena Šromová]]. [1106] => *'''Zvoleni 2016 (Senát):''' Miluše Horská, [[Anna Hubáčková]], [[Renata Chmelová]], [[Šárka Jelínková]], [[Lumír Kantor]], Petr Šilar, [[Jaromíra Vítková]]. Po volbách se členkou klubu stala [[Jitka Seitlová]] (zvolena za [[Strana zelených|SZ]] a KDU-ČSL). [1107] => *'''2017–2021 (Poslanecká sněmovna):''' Marian Jurečka, Jan Bartošek, Ondřej Benešík, Pavel Bělobrádek, [[Jan Čižinský]], Pavla Golasowská, Stanislav Juránek, Vít Kaňkovský, Jiří Mihola, [[Marek Výborný]]. [1108] => *'''Zvoleni 2018 (Senát):''' Jiří Čunek, Patrik Kunčar. [1109] => *'''2019–2024 (Evropský parlament):''' Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský. [1110] => *'''Zvoleni 2020 (Senát):''' [[Josef Klement]], Jitka Seitlová, [[Josef Bazala (politik)|Josef Bazala.]] [1111] => *'''2021–2025 (Poslanecká sněmovna):''' Marian Jurečka, [[Tom Philipp|Tom Philip]], [[Hayato Okamura]], [[Nina Nováková]], Jan Bartošek, [[Šimon Heller]], Pavel Bělobrádek, Marek Výborný, [[David Šimek]], Vít Kaňkovský, [[Romana Bělohlávková]], [[Jiří Horák (1984)|Jiří Horák]], [[Antonín Tesařík]], [[Miroslav Zborovský]], [[Marie Jílková]], [[Karel Smetana]], [[Michael Kohajda]], Ondřej Benešík, [[Róbert Teleky]], [[Aleš Dufek]], Pavla Golasowská, Jiří Carbol, [[Jiří Navrátil (politik)|Jiří Navrátil]]. [1112] => *'''Zvoleni 2022 (Senát):''' [[Bohuslav Procházka]], Miluše Horská, Lumír Kantor, [[Petr Fiala (senátor)|Petr Fiala]], Jaromíra Vítková, [[Eva Rajchmanová]], [[Ivana Váňová]] [1113] => [1114] => == Odkazy == [1115] => === Poznámky === [1116] => [1117] => [1118] => === Reference === [1119] => {{Upravit reference}} [1120] => [1121] => [1122] => === Literatura === [1123] => * [[Petr Fiala]] a kol.: ''Český politický katolicismus 1848–2005'', [[Centrum pro studium demokracie a kultury]], Brno 2008, {{ISBN|978-80-7325-155-0}} [1124] => * [[Jiří Šindar]]: ''Zemřel pod cizím jménem'', [[Karmelitánské nakladatelství]], Kostelní Vydří [[2007]], {{ISBN|978-80-7195-101-8}} – kniha se zabývá převážně dalším osudem předsedy ČSL [[Jan Šrámek|Jana Šrámka]] po komunistickém převratu. V souvislosti s tímto přináší cenné informace o dění v ČSL během [[Únor 1948|února 1948]], jakož i o osudech Šrámkova nejbližšího spolupracovníka a po převratu spoluvězně, [[František Hála|Františka Hály]] [1125] => * Jan Renner: ''Československá strana lidová 1945–1948'', PRIUS, Brno 1999 [1126] => * [[Stanislav Balík (1978)|Stanislav Balík]] a [[Jiří Hanuš (historik)|Jiří Hanuš]]: ''Katolická církev v Československu 1945–1989'', [[Centrum pro studium demokracie a kultury]], Brno [[2007]], {{ISBN|978-80-7325-130-7}} – kniha se zabývá osudem katolické církve v Československu v tomto období a obsahuje četné exkurze do dění, strategie a personálního složení tehdejší československé strany lidové. [1127] => [1128] => === Související články === [1129] => * [[Předsedové strany lidové]] [1130] => * [[Bohumil Stašek]] [1131] => * [[Jan Šrámek]] [1132] => * [[Augustin Navrátil]] [1133] => * [[Josef Lux]] [1134] => * [[Křesťanská a demokratická unie (koalice)]] [1135] => * [[Čtyřkoalice]] [1136] => * [[SPOLU]] [1137] => * [[TOP 09]] [1138] => [1139] => === Externí odkazy === [1140] => * {{Commonscat}} [1141] => * {{Wikislovník|heslo=KDU-ČSL}} [1142] => * {{Wikislovník|heslo=černoprdelník}} [1143] => * {{Wikicitáty|téma=Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová}} [1144] => * [http://www.kdu.cz/ Oficiální stránky strany] [1145] => * [https://web.archive.org/web/20090505200931/http://www.kdu.cz/default.asp?page=510&IDCl=22325&IDR=10162 Historie ČSL v letech 1945–1948] [1146] => * [https://web.archive.org/web/20060319024130/http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2004/3/30164-exilova-demokraticka-pravice.html Ladislav Mrklas: Exilová demokratická pravice] [1147] => * [http://www.mladikd.cz Mladí křesťanští demokraté] {{Wayback|url=http://www.mladikd.cz/ |date=20211218034211 }} [1148] => * [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206452801280005-historicky-magazin/ Lidová strana] – video z cyklu České televize [[Historický magazín]] [1149] => [1150] => {{KDU-ČSL}} [1151] => {{České politické strany}} [1152] => {{Křesťanská demokracie}} [1153] => {{Autoritní data}} [1154] => {{Portály|Česko|Politika}} [1155] => [1156] => [[Kategorie:KDU-ČSL| ]] [1157] => [[Kategorie:Politické strany v Česku]] [1158] => [[Kategorie:Politické strany v Československu]] [1159] => [[Kategorie:Politické strany za první republiky]] [1160] => [[Kategorie:Křesťanskodemokratické strany]] [1161] => [[Kategorie:Konzervativní politické strany v Česku]] [1162] => [[Kategorie:Národní fronta Čechů a Slováků]] [1163] => [[Kategorie:Politické strany založené roku 1919]] [1164] => [[Kategorie:Křesťanskodemokratické strany v Evropě]] [] => )
good wiki

KDU-ČSL

KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová) je významná politická strana v České republice, která hraje důležitou roli v demokratickém politickém spektru. Její historie sahá až do počátku 20.

More about us

About

Její historie sahá až do počátku 20. století a od té doby se KDU-ČSL etablovala jako strana, která se zasazuje o hodnoty křesťanské demokracie, sociální spravedlnosti a občanské solidarity. Strana se zaměřuje na podporu rodin, ochranu lidských práv, životní prostředí a rozvoj občanské společnosti. Měnící se doba s sebou přináší nové výzvy, ale KDU-ČSL se snaží reagovat na potřeby svých občanů s optimismem a odpovědností. Její představitelé a členové usilují o praktická řešení, která zlepší kvalitu života ve společnosti a podpoří soudržnost v regionech. Během své historie KDU-ČSL prokázala schopnost adaptace a inovace. I v současnosti se snaží o dialog a spolupráci jak s ostatními politickými stranami, tak s nevládními organizacemi a dalšími aktéry. Tím se snaží přispět k vyváženému a udržitelnému rozvoji České republiky. Optimistický pohled KDU-ČSL na budoucnost zahrnuje víru v hodnoty vzdělanosti a slušnosti, které formují angažovanou občanskou společnost. Strana klade důraz na aktivní účast občanů v politice a na důležitost každodenního životního prostředí, v němž mohou lidé žít šťastně a v harmonii. KDU-ČSL se snaží nést odkaz historických ctností a zároveň se otevírat novým myšlenkám a přístupům. Věří, že pozitivní změna je možná a že společně můžeme vytvářet lepší svět pro nás všechny.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Národní fronta Čechů a Slováků','Jiří Čunek','TOP 09','Čtyřkoalice','Marian Jurečka','Miroslav Kalousek','Jan Šrámek','Cyril Svoboda','Josef Lux','Občanská demokratická strana','Křesťanskodemokratická strana','Česká strana sociálně demokratická'

Čtyřkoalice

Čtyřkoalice je politická formace v České republice, která vznikla v roce 2022.