Array ( [0] => 15481547 [id] => 15481547 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kanada [uri] => Kanada [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Kanada** Kanada je zemí plnou přírodních krás, kulturní rozmanitosti a přátelských lidí. Rozkládá se na druhém největším území na světě, což jí umožňuje nabízet široké spektrum přírodních scenérií - od majestátních hor a rozlehlých lesů po čisté jezera a pobřežní oblasti. Její geografie je stejně fascinující jako její populace, jež se skládá z lidí různých etnických a kulturních zázemí, což přispívá k bohatému společenskému životu. Přírodní bohatství Kanady se projevuje nejen v malebných národních parcích, ale také v udržitelném způsobu hospodaření. Země se snaží efektivně využívat své přírodní zdroje s ohledem na ekologii, což svědčí o jejím závazku k ochraně životního prostředí pro budoucí generace. Kanada je známá svým vysokým standardem života, silným vzdělávacím systémem a mnoha příležitostmi pro osobní a profesní rozvoj. Místní kultura je ovlivněna francouzskými a britskými tradicemi, a zároveň se ovlivňuje kulturami domorodých národů a imigrantů z celého světa. To dodává kanadské společnosti unikátní charakter, otevřenost a vstřícnost k novým myšlenkám. V oblasti vědy a technologií je Kanada domovem inspirativních inovací a vůdčích myšlenek. Místní univerzity a výzkumná střediska hrají klíčovou roli v pokroku v různých oblastech, od medicíny po ekologii, a přispívají k řešení globálních výzev. Kanada si také zakládá na svých hodnotách rovnosti, tolerance a spravedlnosti, čímž vytváří prostředí, kde lidé různých vír a přesvědčení mohou žít v harmonii. Tento pozitivní příklad zahrnuje i angažovanost v mezinárodních záležitostech, kde se Kanada snaží přispět k míru a prosperitě na světové scéně. Ačkoli Kanada čelí různým výzvám, jako jsou klimatické změny a sociální nerovnosti, s optimismem se zaměřuje na hledání udržitelných řešení a vzájemnou spolupráci. Tato dynamická země pokračuje v psaní svého příběhu jako příklad pro ostatní, kde se potkává tradice s inovací a naděje s realitou. [oai_cs_optimisticky] => **Kanada** Kanada je zemí plnou přírodních krás, kulturní rozmanitosti a přátelských lidí. Rozkládá se na druhém největším území na světě, což jí umožňuje nabízet široké spektrum přírodních scenérií - od majestátních hor a rozlehlých lesů po čisté jezera a pobřežní oblasti. Její geografie je stejně fascinující jako její populace, jež se skládá z lidí různých etnických a kulturních zázemí, což přispívá k bohatému společenskému životu. Přírodní bohatství Kanady se projevuje nejen v malebných národních parcích, ale také v udržitelném způsobu hospodaření. Země se snaží efektivně využívat své přírodní zdroje s ohledem na ekologii, což svědčí o jejím závazku k ochraně životního prostředí pro budoucí generace. Kanada je známá svým vysokým standardem života, silným vzdělávacím systémem a mnoha příležitostmi pro osobní a profesní rozvoj. Místní kultura je ovlivněna francouzskými a britskými tradicemi, a zároveň se ovlivňuje kulturami domorodých národů a imigrantů z celého světa. To dodává kanadské společnosti unikátní charakter, otevřenost a vstřícnost k novým myšlenkám. V oblasti vědy a technologií je Kanada domovem inspirativních inovací a vůdčích myšlenek. Místní univerzity a výzkumná střediska hrají klíčovou roli v pokroku v různých oblastech, od medicíny po ekologii, a přispívají k řešení globálních výzev. Kanada si také zakládá na svých hodnotách rovnosti, tolerance a spravedlnosti, čímž vytváří prostředí, kde lidé různých vír a přesvědčení mohou žít v harmonii. Tento pozitivní příklad zahrnuje i angažovanost v mezinárodních záležitostech, kde se Kanada snaží přispět k míru a prosperitě na světové scéně. Ačkoli Kanada čelí různým výzvám, jako jsou klimatické změny a sociální nerovnosti, s optimismem se zaměřuje na hledání udržitelných řešení a vzájemnou spolupráci. Tato dynamická země pokračuje v psaní svého příběhu jako příklad pro ostatní, kde se potkává tradice s inovací a naděje s realitou. ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Kanady [2] => | úřední název = Canada [3] => | úřední název česky = Kanada [4] => | vlajka = Flag of Canada (Pantone).svg [5] => | článek o vlajce = Kanadská vlajka [6] => | znak = Royal Coat of Arms of Canada.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Kanady [8] => | mapa umístění = Canada_(orthographic_projection).svg [9] => | rozloha = 9 985 000 [10] => | rozlmisto = 2 [11] => | procent vody = 8,92 [12] => | počet obyvatel = 39 500 000 [13] => | obyvmisto = 37 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [15] => | hustota = 4,2 [16] => | hustmisto = 236 [17] => | HDI = 0,936 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = velmi vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2021 [21] => | HDImísto = 15 [22] => | jazyk = [[angličtina]], [[francouzština]], [[inuitština]] [23] => | náboženství = [[Křesťanství|křesťané]] 67,2 % ([[římskokatolická církev|katolíci]] 43,6 %, [[Sjednocená církev Kanady]] 9,6 %), [[Islám|muslimové]] 3,2 % [24] => | nejvyšší hora = [[Mount Logan]], [[Yukon]] [25] => | výška nejvyšší hory = 5959 [26] => | hlavní město = [[Ottawa]] [27] => | datum vzniku = [[1. červenec|1. července]] [[1867]] [28] => | způsob vzniku = od [[Spojené království|Spojeného království]] [29] => | státní zřízení = [[federace|federativní]] [[konstituční monarchie]] [30] => | funkce1 = Král [31] => | vládce1 = [[Karel III. Britský|Karel III.]] [32] => | funkce2 = Generální guvernérka [33] => | vládce2 = [[Mary Simonová]] [34] => | funkce3 = Předseda vlády [35] => | vládce3 = [[Justin Trudeau]] [36] => | článek o hymně = Kanadská hymna [37] => | hymna = O Canada,
God Save the King (královská hymna) [38] => | motto = A Mari Usque Ad Mare [39] => | měna = [[kanadský dolar]] [40] => | kód měny = CAD [41] => | HDP/ob. = 59 813{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2024-03-06}} [42] => | HDP/ob.misto = 26 [43] => | HDP aktuální k = 2023 [44] => | čas = −3.30 až −8 (v létě −2.30 až −7) [45] => | doména = ca [46] => | předvolba = +1 [47] => | mpz = CDN [48] => | ison = 124 [49] => | iso3 = CAN [50] => | iso2 = CA [51] => | commonscat = Canada [52] => | Populace obyvatelstva = [[Běloši]] 76,7 % [53] => [[Asiaté]] 14,2 % [54] => [[Původní obyvatelé]] 4,3 % [55] => [[Černoši]] 2,9 % [56] => [[Více ras]] 0,5 % [57] => | soubor hymny = United States Navy Band - O Canada.ogg [58] => | motto překlad = Od moře k moři [59] => }} [60] => '''Kanada''' ({{Vjazyce|en}} a {{Vjazyce2|fr|''Canada''}}, anglická výslovnost {{IPA|[ˈkʰænədə]}}, francouzská výslovnost {{IPA|[kanada]}}) je rozlohou [[Seznam států světa podle rozlohy|druhá]] největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Hraničí se [[Severní ledový oceán|Severním ledovým oceánem]] (sever), [[Atlantský oceán|Atlantikem]] (východ), [[Spojené státy americké|USA]] (jih a severozápad), [[Dánsko|Dánskem]] (východ) na přibližně kilometrové hranici na [[Hansův ostrov|Hansově ostrově]] a [[Tichý oceán|Tichým oceánem]] (západ). [61] => [62] => Kanada vznikla na území osídleném [[Indiáni|Indiány]] a [[Inuité|Inuity]] jako unie [[Spojené království|britských]] zámořských [[teritorium|teritorií]] a [[kolonie|kolonií]], z nichž některé byly předtím součástí [[Francouzská koloniální říše|francouzské koloniální říše]]. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou ''[[Zákon o Britské Severní Americe|Zákonem o Britské Severní Americe]]'' z roku [[1867]] a ''[[Canada Act]]em'' v roce [[1982]]. [63] => [64] => Kanada je [[federace|federací]] deseti [[provincie|provincií]] a tří [[Administrativní dělení Kanady|spolkových teritorií]]. Je též [[parlamentarismus|parlamentní]] [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]]. Hlavou státu je [[Seznam britských králů|britský monarcha]], jde o poslední vazbu s bývalým kolonizačním centrem. Sama sebe definuje Kanada jako zemi dvoujazyčnou (oficiální jazyky jsou [[angličtina]] a [[francouzština]]), navíc je kupříkladu v teritoriu [[Nunavut]] oficiálním jazykem domorodá [[inuitština]]. [65] => [66] => Jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Kanadská ekonomika je desátá největší na světě, v žebříčku [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] je Kanada třináctá na světě. Je členem [[G8]] a [[Dohoda USA–Mexiko–Kanada|zóny volného obchodu se Spojenými státy a Mexikem]]. [67] => [68] => Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s nimiž má dlouhou vojensky nestřeženou hranici. Jde o nejdelší hranici mezi dvěma státy na světě. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je [[Dánsko]], od jehož závislého území – [[Grónsko|Grónska]] – oddělují kanadské [[Arktida|arktické]] ostrovy jen úzké [[průliv]]y a krátká pozemní hranice na neobydleném [[Hansův ostrov|Hansově ostrově]]. [69] => [70] => Navzdory své obrovské rozloze má Kanada poměrně málo obyvatel, asi 38 milionu lidí, a tedy i nízkou hustotu osídlení. Hlavním městem Kanady je [[Ottawa]], nejlidnatějšími městy jsou [[Toronto]], [[Montréal]] a [[Vancouver]]. Kanada je zakládajícím členem [[Severoatlantická aliance|NATO]]. [71] => [72] => == Název == [73] => Název ''Canada'' pochází z řeči [[první národy|prvních národů]] – konkrétněji kmene [[Huroni|Huronů]] – a zní ''kanata'' a do [[čeština|češtiny]] jej lze přeložit jako „vesnice“, „uskupení vesnic“ či „osídlení“. V roce [[1535]] použili [[indiáni]] toto slovo pro označení osady [[Stadacona]] v rozhovoru s [[Jacques Cartier|Jacquesem Cartierem]]. Ten je potom začal používat pro označení oblasti okolo své osady – dnes je součástí města [[Québec]]. Od roku [[1547]] se toto označení začalo objevovat na mapách jako označení rozsáhlé okolní oblasti. Tedy původní označení, [[Nová Francie]], se přestávalo používat a ''Canada'' byl název území na sever od USA a na východ od [[Aljaška|Aljašky]]. [74] => [75] => Francouzská [[kolonie]] [[Kanada (Nová Francie)|Kanada]], [[Nová Francie]] vznikla podél [[řeka svatého Vavřince|řeky svatého Vavřince]] a severně od [[Velká jezera|Velkých jezer]]. Později získala území [[Spojené království|Velká Británie]], která na něm posléze ustavila dvě kolonie: [[Horní Kanada|Horní]] (''Upper Canada'') a [[Dolní Kanada|Dolní Kanadu]] (''Lower Canada''), dohromady označované jako Kanady ''[[The Canadas]]''. Tyto zanikly v roce [[1841]], kdy byly sjednoceny v [[Sjednocená kanadská provincie|Sjednocenou kanadskou provincii]] (''United Province of Canada''). V roce [[1867]] se Kanada stala [[konfederace|konfederací]] a britským [[dominium|dominiem]], přičemž oficiálně byla označována jako ''Dominion of Canada'', případně ''Canadian Confederation''. S rostoucí mírou nezávislosti na Velké Británii se postupně stále častěji vypouštělo ze jména ''Dominion of''. V roce [[1982]] byl přijat ''[[Canada Act]]'', který uvádí jako jediné oficiální jméno země ''Canada''. V témže roce došlo také k přejmenování státního svátku ''[[Dominion Day]]'' na ''[[Den Kanady|Canada Day]]''. [76] => [77] => == Historie == [78] => {{viz též|Dějiny Kanady}} [79] => [80] => === [[První národy]] === [81] => [[Soubor:Wawadit'la(Mungo Martin House) a Kwakwaka'wakw big house.jpg|vlevo|náhled|Totem [[Kvakiutlové|Kvakiutlů]] v Britské Kolumbii]] [82] => Před 50 000–17 000 lety, během čtvrté doby ledové, neboli tzv. [[Wisconsin (geologie)|Wisconsinu]], snížená hladina moře umožnila lidem postupovat přes dnešní [[Beringova úžina|Beringovu úžinu]] (přes tzv. [[Beringie|Beringii]]) ze [[Sibiř]]e na americký kontinent. Území Kanady bylo ovšem blokováno ledovcovým příkrovem (tzv. Laurentijský ledovec). Tisíce let se tak lidské osídlení omezovalo na [[Aljaška|Aljašku]] a [[Yukon]].{{Citace monografie [83] => | příjmení = Wynn [84] => | jméno = Graeme [85] => | titul = Canada and Arctic North America: An Environmental History [86] => | url = https://books.google.cz/books?id=bxGFaFvo2oMC&pg=PA20&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [87] => | vydavatel = ABC-CLIO [88] => | počet stran = 529 [89] => | isbn = 9781851094370 [90] => | poznámka = Google-Books-ID: bxGFaFvo2oMC [91] => | jazyk = en [92] => }} Nejstarší stopy po [[Paleoindiáni|paleoindiánech]] na území Kanady byly nalezeny na ostrově [[Haida Gwaii]], v jeskyni Bluefish a v mokřadu Old Crow (obojí na území Yukonu).{{Citace monografie [93] => | příjmení = Gibbon [94] => | jméno = Professor Guy E. [95] => | příjmení2 = Gibbon [96] => | jméno2 = Guy E. [97] => | příjmení3 = Ames [98] => | jméno3 = Kenneth M. [99] => | titul = Archaeology of Prehistoric Native America: An Encyclopedia [100] => | url = https://books.google.cz/books?id=_0u2y_SVnmoC&pg=PA682&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [101] => | vydavatel = Taylor & Francis [102] => | počet stran = 1030 [103] => | isbn = 9780815307259 [104] => | poznámka = Google-Books-ID: _0u2y_SVnmoC [105] => | jazyk = en [106] => }} Byli to [[lovci a sběrači]] a zanechali po sobě kamenné nástroje. Lovili velké savce. [107] => [108] => Severoamerické klima se stabilizovalo kolem roku 8000 př. n. l. Ledová plocha začala ustupovat, z roztáté vody vznikala jezera, včetně [[Velká jezera|Velkých jezer]]. Od 2000 let př. n. l. začínají archeologové rozlišovat jednotlivé indiánské kultury. Na území Kanady působily tři klíčové indiánské skupiny: nejvýznamnější z nich byly [[Algonkinské kmeny]] mluvící různými [[Algonkinské jazyky|algonkinskými jazyky]], které obývaly především oblast Velkých jezer a [[Řeka svatého Vavřince|řeky Svatého Vavřince]] a větší část východní poloviny moderní Kanady.{{Citace elektronického periodika [109] => | titul = Ottův slovník naučný/Algonkini – Wikizdroje [110] => | periodikum = cs.wikisource.org [111] => | url = https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Algonkini [112] => | datum přístupu = 2019-08-12 [113] => }} [114] => [115] => Významní byli rovněž [[Irokézové]], kteří původně sídlili v oblasti dnešního [[New York]]u (na území dnešních [[Spojené státy americké|Spojených států]]), ale pozvolna rozšířili svůj vliv do jižního [[Ontario (provincie)|Ontaria]] a [[Montréal|Montrealské]] oblasti dnešního [[Québec (provincie)|Québecu]]. Zde se dostali do kontaktu s Algonkiny a vytvořilo se mezi nimi tuhé nepřátelství. Roku 1142 vytvořili Irokézové tzv. Irokézskou ligu, nejvýznamnější pozdní indiánskou politicko-vojenskou strukturu severní Ameriky.{{Citace elektronického periodika [116] => | titul = Haudenosaunee (Iroquois) {{!}} The Canadian Encyclopedia [117] => | periodikum = www.thecanadianencyclopedia.ca [118] => | url = https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/iroquois [119] => | datum přístupu = 2019-08-12 [120] => }} [121] => [122] => Třetí klíčovou skupinou byli mluvčí [[Jazyky na-dené|jazyků na-dené]], kteří jsou příbuzní současných obyvatel Sibiře. Tyto kmeny přišly do severní Ameriky okolo roku 6000 př. n. l., tedy později než Algonkinové a liší se od nich jazykově i etnicky. Osídlily zejména severozápad Kanady (část migrovala na jih USA).{{Citace elektronického periodika [123] => | titul = Na-Dené languages [124] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [125] => | url = https://www.britannica.com/topic/Na-Dene-languages [126] => | jazyk = en [127] => | datum přístupu = 2019-08-12 [128] => }} [129] => [130] => Ke třem hlavním okruhům nepatří některé izolované indiánské kmeny jako [[Haidové]] žijící především na [[Haida Gwaii]] u pobřeží [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]], nebo [[Kvakiutlové]] obývající pobřeží Britské Kolumbie a severní část ostrova [[Vancouver (ostrov)|Vancouver]], kde žil i kmen [[Nuu-chah-nulth]]. Právě v těchto oblastech bylo zaznamenáno nejvíce [[totem]]ových polí a slavností zvaných [[potlač]], jejichž studium sehrálo velkou úlohu v rozvoji moderní [[etnologie]] a [[antropologie]]. Specifické obyvatelstvo se usadilo i v [[Kanadské arktické souostroví|Kanadském arktickém souostroví]], kde se již kolem roku 500 př. n. l. utvořila významná paleo-eskymácká kultura Dorset. Dnešní [[Inuité]] do této oblasti přišli až kolem roku 1500 z [[Grónsko|Grónska]] a původní eskymácké obyvatelstvo vytlačili. [131] => [132] => === Evropská kolonizace === [133] => [[Soubor:Jacques Cartier 1851-1852.jpg|náhled|upright|[[Jacques Cartier]] na svých třech výpravách podrobně prozkoumal pobřeží [[Newfoundland]]u a [[záliv svatého Vavřince]], čímž otevřel cestu francouzské kolonizaci.]] [134] => První evropské osídlení založili na kanadském území [[Vikingové]] okolo roku [[1000]] v [[L'Anse aux Meadows]], to však existovalo pouze krátce a z dlouhodobého hlediska nemělo žádný význam.{{Citace elektronického periodika [135] => | titul = Kdo objevil Ameriku? Vikingové tam dopluli 500 let před Kolumbem [136] => | periodikum = iDNES.cz [137] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/kdo-objevil-ameriku-vikingove-tam-dopluli-500-let-pred-kolumbem.A101012_174402_igsvet_tom [138] => | datum vydání = 2010-10-17 [139] => | datum přístupu = 2020-08-13 [140] => }} Kanada (resp. její východní pobřeží) byla pro Evropu znovu objevena na přelomu [[15. století|15.]] a [[16. století]] výzkumnou plavbou [[John Cabot|Johna Cabota]] ([[1497]]){{Citace elektronického periodika [141] => | titul = John Cabot {{!}} The Canadian Encyclopedia [142] => | periodikum = www.thecanadianencyclopedia.ca [143] => | url = https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/john-cabot [144] => | datum přístupu = 2020-08-13 [145] => }}, další výpravy sem podnikli [[Jacques Cartier]] ([[1534]]), [[Martin Frobisher]] ([[1576]]), [[Samuel de Champlain]] ([[1603]]) a další. První dlouhodobé evropské osídlení zde založili [[Francouzi]]. Šlo o [[Port Royal (Nové Skotsko)|Port Royal]] ([[1605]]) a [[Québec]] ([[1608]]). [[Angličané]] je následovali v roce [[1610]] v oblasti [[Newfoundland]]u. S příchodem Evropanů se na kanadském území začaly rychle šířit evropské choroby, které decimovaly původní obyvatele a otevíraly kolonistům cestu do indiánských území. [146] => [147] => Francouzi v [[17. století]] kolonizovali okolí [[Řeka svatého Vavřince|řeky sv. Vavřince]], zatímco Britové osidlovali [[třináct kolonií]] na východním pobřeží dnešních USA. [[Společnost Hudsonova zálivu]] se soustředila na oblast [[Země prince Ruprechta]]. V letech [[1689]]–[[1763]] došlo k sérii tzv. [[Francouzsko-indiánská válka|francouzských a indiánských válek]].{{Citace elektronického periodika [148] => | titul = French and Indian War {{!}} Causes, Facts, & Summary [149] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [150] => | url = https://www.britannica.com/event/French-and-Indian-War [151] => | jazyk = en [152] => | datum přístupu = 2020-08-13 [153] => }} Tyto války vyústily v zánik francouzské moci v Kanadě, která připadla Velké Británii. [154] => [155] => Ta v roce [[1774]] schválila pro uklidnění situace tzv. ''[[Quebec Act]]'', který akceptoval katolické [[náboženství]], francouzský civilní zákoník a [[francouzština|francouzštinu]] jakožto úřední jazyk na území [[Québec (provincie)|provincie Québec]]. [156] => [157] => [[Soubor:Voyageur canoe.jpg|náhled|vlevo|Obchodníci s kožešinami pracující pro [[Společnost Hudsonova zálivu|HBC]] prozkoumali kanadské vnitrozemí.|290x290pixelů]]Za [[americká válka za nezávislost|americké války za nezávislost]] se Kanada nepřipojila k povstání 13 kolonií a stala se cílovou zemí desítek tisíc [[loyalisté (Americká revoluce)|loajalistů]] odcházejících z území dnešních [[Spojené státy americké|USA]]. Tím se dostala na území Québecu řada anglicky mluvících [[Protestantismus|protestantů]] usídlujících se zejména v oblasti [[Velká jezera|Velkých jezer]]. To vedlo k pozdějšímu rozdělení provincie Québec na [[Horní Kanada|Horní]] a [[Dolní Kanada|Dolní Kanadu]], pro Horní Kanadu (nynější provincie [[Ontario (provincie)|Ontario]]) nebyl ''Quebec Act'' nadále relevantní. [158] => [159] => V [[britsko-americká válka|britsko-americké válce]] v letech [[1812]]–[[1815]] hrála [[kanadská fronta]] enormně důležitou roli.{{Citace elektronického periodika [160] => | titul = První útočná válka dala USA hymnu. A Britové snědli prezidentovi večeři [161] => | periodikum = iDNES.cz [162] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/druha-americka-valka-za-nezavislost.A120614_170846_zahranicni_jw [163] => | datum vydání = 2012-06-18 [164] => | datum přístupu = 2020-08-13 [165] => }} [[Spojené státy americké|USA]] se opakovaně pokoušely obsadit Horní i Dolní Kanadu, ale jejich vpády byly odraženy. Významný byl v tomto ohledu postoj [[Indiáni|indiánského]] obyvatelstva, které podporovalo spíše Brity (na britské straně bojovaly hlavní kmeny z oblasti Velkých jezer i [[Tecumsehova aliance]]), jakož i místních kolonistů. Války se francouzští obyvatelé většinou neúčastnili a pokud ano, tak většinou na straně Britů. Válka s USA skončila nakonec uznáním ''[[Status quo ante bellum|statu quo ante]]''. [166] => [167] => [[Soubor:Queenston deathofbrock.jpg|náhled|Smrt generála [[Isaac Brock|Brocka]]. V [[Bitva na Queenston Heights|bitvě na Queenston Heights]] byl tvrdě odražen první pokus Američanů o dobytí [[Horní Kanada|Horní Kanady]], zároveň zde však kulkou [[odstřelovač]]e zahynul patrně nejlepší britský velitel [[britsko-americká válka|britsko-americké války]].]]Následovala expanze na sever a západ za pomoci [[Severozápadní společnost]]i a Společnosti Hudsonova zálivu, která intenzívně probíhala již několik desetiletí. V roce [[1837]] došlo k povstání části francouzského obyvatelstva (viz [[povstání roku 1837]]). Po jeho potlačení se Británie rozhodla vytvořit z Horní a Dolní Kanady jeden celek (''[[Sjednocená kanadská provincie]]'').{{Citace elektronického periodika [168] => | titul = Rebellions of 1837–38 {{!}} The Canadian Encyclopedia [169] => | periodikum = www.thecanadianencyclopedia.ca [170] => | url = https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/rebellions-of-1837 [171] => | datum přístupu = 2020-08-15 [172] => }} [173] => [174] => V roce [[1846]] byly podepsáním [[Oregonská úmluva|Oregonské úmluvy]] ukončeny teritoriální spory mezi USA a Kanadou (za hranici na západě byla určena 49. rovnoběžka). Prudký růst kanadské populace díky velké imigraci z Evropy i vysoké porodnosti vedl k osidlování kanadského vnitrozemí a zakládání nových kolonií: [[Vancouver]] a [[Britská Kolumbie]]. Zároveň někteří Evropané začali Kanadu opouštět a odcházeli do USA. V roce [[1867]] byl přijat [[Zákon o Britské Severní Americe]], který sjednotil britské severoamerické kolonie Sjednocená provincie Kanada, [[Nové Skotsko]] a [[Nový Brunšvik]] v jediné, už do značné míry [[autonomie|autonomní]] [[dominium]]. Krátce poté došlo k znovuvytvoření provincií [[Ontario (provincie)|Ontario]] a [[Québec (provincie)|Québec]]. Do těchto provincií byla začleněna [[Země prince Ruprechta|Ruprechtova země]] a přičleněny byly oblasti bývalé Severozápadní společnosti jakožto [[Severozápadní teritoria]] a nově vytvořená [[provincie]] [[Manitoba]]. Následně byla připojena [[Britská Kolumbie]] (od roku [[1866]] sjednocená s Vancouverem). Osidlování nových území bylo podpořeno mimo jiné výstavbou tří transkontinentálních železnic a ustavením [[Královská severozápadní jízdní policie|královské severozápadní jízdní policie]]. V roce [[1873]] se připojila další kolonie (Ostrov prince Edvarda) a provinční status získaly části Severozápadních teritorií: [[Alberta]] a [[Saskatchewan]] (1905). [175] => [176] => Roku [[1876]] byl přijat [[Zákon o Indiánech]], který definoval vztah mezi kanadskou vládou a vládami [[První národy|Prvních národů]]. Dále ustanovil systém [[Kanadské rezidenční školy pro původní obyvatele|Kandských rezidenčních škol pro původní obyvatele]], které se staly nástrojem kulturní genocidy původního obyvatelstva (vyšetřování ohledně celkového počtu obětí probíhá ještě v roce 2023). [177] => [178] => === 20. století === [179] => [[Soubor:Canadian tank and soldiers Vimy 1917.jpg|náhled|Kanadská pěchota postupující za tankem v [[bitva u Vimy Ridge|bitvě u Vimy Ridge]].]] [180] => Kanada vstoupila do [[první světová válka|první světové války]] automaticky vyhlášením války Velkou Británií a vyslala na evropská bojiště kontingent složený převážně z [[Dobrovolník (vojenství)|dobrovolníků]]. Ztráty však byly natolik těžké, že pro doplnění kanadských sil v roce [[1917]] musel premiér [[Robert Borden]] vypsat povinné odvody do armády.{{Citace elektronického periodika [181] => | titul = Kanada přišla ve válce o 66 tisíc vojáků. Před 100 lety zavedla povinné odvody [182] => | periodikum = iDNES.cz [183] => | url = https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/pred-100-lety-kanada-odvody-valka.A170808_133753_vojenstvi_vov [184] => | datum vydání = 2017-08-09 [185] => | datum přístupu = 2020-08-13 [186] => }} [187] => [188] => V roce [[1919]] Kanada v rámci dalšího osamostatňování sama za sebe vstoupila do [[Společnost národů|Společnosti národů]] a v roce [[1931]] [[Westminsterský statut (1931)|Westminsterský statut]] potvrdil její nezávislost. [[Velká hospodářská krize]] na přelomu 20. a 30. let zasáhla Kanadu velmi silně, vše ještě zhoršilo mimořádné sucho. Proto se v Kanadě 30. léta 20. století nazývají ''Dirty Thirties''.{{Citace elektronického periodika [189] => | titul = The Great Depression in Canada {{!}} The Canadian Encyclopedia [190] => | periodikum = www.thecanadianencyclopedia.ca [191] => | url = https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/great-depression [192] => | datum přístupu = 2020-08-15 [193] => }} [194] => [195] => Před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] Kanada podporovala politiku [[appeasement]]u vůči [[Nacistické Německo|Německu]], po [[Invaze do Polska (1939)|přepadení Polska]] pak její premiér [[William Lyon Mackenzie King]] prosadil v [[kanadský parlament|kanadském parlamentu]] vyhlášení války ([[10. září]]). Je nutno dodat že kanadská vláda nikdy neuznala německou okupaci českých zemí, a tím pádem bylo bývalému československému generálnímu konzulovi Dr. Františku Pavláskovi povoleno zůstat v Kanadě a byla respektována jeho diplomatická privilegia a konzulární práva.{{Citace elektronického periodika [196] => | titul = Czech Canadians [197] => | periodikum = www.thecanadianencyclopedia.ca [198] => | url = https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/czechs [199] => | jazyk = en [200] => | datum přístupu = 2023-10-24 [201] => }} Během války došlo k obrovskému rozvoji [[Zbrojní průmysl|válečného průmyslu]], Kanada zásobovala jeho produkty nejen [[Spojené království|Velkou Británii]], ale i USA a [[Sovětský svaz|SSSR]]. Její pozemní jednotky byly nejdříve dislokovány převážně ve Velké Británii, později se účastnily válečných operací. Obchodní i [[Kanadské královské námořnictvo|válečné loďstvo]] hrálo enormně významnou roli v [[druhá bitva o Atlantik|bitvě o Atlantik]].{{Citace elektronického periodika [202] => | titul = Kanadská armáda na západní frontě – Druhá světová válka – druhasvetova.com [203] => | periodikum = www.druhasvetova.com [204] => | url = https://www.druhasvetova.com/?p=armada/kanada/Kanadska-armada-na-zapadni-fronte [205] => | datum přístupu = 2020-08-13 [206] => }} [207] => [208] => V roce [[1949]] se do té doby formálně nezávislé [[Newfoundland (dominium)|Dominium Newfoundland]] připojilo ke Kanadě jako její 10. provincie. Ve stejném roce byla Kanada zakládajícím členem [[Severoatlantická aliance|NATO]]. V roce 1956 reagovala OSN na [[Suezská krize|suezskou krizi]] vytvořením mimořádných mírových sil OSN, které dohlížely na stažení znepřátelených stran. Šlo o návrh kanadského ministra zahraničí (a budoucího premiéra) [[Lester B. Pearson|Lestera B. Pearsona]], který za to roku 1957 získal [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu míru]].{{Citace elektronického periodika [209] => | příjmení = [210] => | jméno = [211] => | titul = When Lester Pearson became the 1st Canadian Nobel Peace Prize laureate [212] => | periodikum = CBC.ca [213] => | vydavatel = [214] => | url = https://www.cbc.ca/archives/when-lester-pearson-became-the-1st-canadian-nobel-peace-prize-laureate-1.4855984 [215] => | datum vydání = 14.10.2018 [216] => | url archivu = [217] => | datum přístupu = 2020-08-13 [218] => }} Suezská krize měla však i dopad na veřejné mínění a zahraniční politiku Kanady, když vedla k jistému odcizení mezi Británií a Francií na straně jedné (útočící strany v Suezské válce) a Kanadou na straně druhé. Symbolem tohoto postupného procesu pak bylo, když si Kanada v roce 1965 vytvořila [[Kanadská vlajka|novou vlajku s javorovým listem]], čímž z jejího státního praporu zmizel britský [[Vlajka Spojeného království|Union Jack]].{{Citace elektronického periodika [219] => | příjmení = [220] => | jméno = [221] => | titul = Vlajku s javorovým listem provázela bouřlivá debata [222] => | periodikum = www.i60.cz [223] => | vydavatel = [224] => | url = https://www.i60.cz/clanek/detail/10878 [225] => | datum vydání = [226] => | jazyk = cs [227] => | url archivu = [228] => | datum přístupu = 2019-08-12 [229] => }} [230] => [[Soubor:Non au référendum 1995.png|náhled|Plakát k referendu o nezávislosti Québecu z roku 1995]] [231] => V důsledku silné poválečné imigrace z různých evropských zemí a USA došlo postupně ke změně demografické situace v Kanadě. Hodně též přispěla [[válka ve Vietnamu]], během níž se řada Američanů přesídlením vyhýbala branné povinnosti. Výsledkem byla tzv. [[tichá revoluce]] v [[Québec (provincie)|Québecu]], kde zřetelně poklesl podíl francouzsky mluvících obyvatel a došlo k výrazné sekularizaci společnosti. Tento jev ale zároveň posílil [[Nacionalismus|nacionalistické]] a [[Separatismus|separatistické]] tendence zejména u francouzsky mluvících obyvatel.{{Citace elektronického periodika [232] => | titul = Malá Kanada, Nová Francie? Quebec na samostatnost stále nezanevřel [233] => | periodikum = iDNES.cz [234] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/samostatnost-quebec.A120907_161615_zahranicni_ts [235] => | datum vydání = 2012-09-09 [236] => | datum přístupu = 2020-08-15 [237] => }} [238] => [239] => Během roku [[1981]] došlo k dohodě tzv. o [[Patriace ústavy|patriaci]] (''Patriation'') [[Kanadská ústava|ústavy]], která měla definitivně učinit Kanadu nezávislou zemí. [[17. duben|17. dubna]] [[1982]] tak došlo i přes odpor představitelů Québecu k schválení nové verze ústavy, podle níž se Kanada stala zcela nezávislou zemí, v jejímž čele stojí monarcha sdílený s [[Spojené království|Velkou Británií]]. [240] => [241] => Sociální a společenské změny v rámci kanadského zřízení a zmíněných ústavních změn vedly k prudkému nárůstu [[autonomie|autonomizačních]] a separatistických snah Québecu a výsledkem byla dvě referenda o osamostatnění této provincie. V prvním bylo jednoznačně odmítnuto ([[1980]], ještě před změnou ústavy){{Citace elektronického periodika [242] => | titul = Québec Referendum (1980) {{!}} The Canadian Encyclopedia [243] => | periodikum = www.thecanadianencyclopedia.ca [244] => | url = https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/quebec-referendum-1980 [245] => | datum přístupu = 2020-08-13 [246] => }}, výsledek druhého byl již velmi těsný ([[1995]], pro odtržení 49,4% hlasujících){{Citace elektronického periodika [247] => | titul = Quebec referendum of 1995 {{!}} Canadian history [248] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [249] => | url = https://www.britannica.com/topic/Quebec-referendum-of-1995 [250] => | jazyk = en [251] => | datum přístupu = 2020-08-13 [252] => }}. [[Kanadský nejvyšší soud]] však vydal v roce [[1997]] stanovisko, že Québec nemá právo na jednostranné vyhlášení nezávislosti. Separatistické hnutí v Québecu ovšem stále pokračuje v činnosti a víceméně odmítá toto stanovisko akceptovat. [253] => [254] => V průběhu poválečných let docházelo ke stále větší ekonomické integraci mezi Kanadou a USA. Ta v roce [[1987]] vyústila v [[kanadsko-americká smlouva o volném obchodu|kanadsko-americkou smlouvu o volném obchodu]] (''Canada-United States Free Trade Agreement''), která vytvořila kanadsko-americkou [[Ekonomická integrace|zónu volného obchodu]]. Pod silným americkým vlivem jsou též [[kanadská média]] (v americkém příhraničí a v anglicky mluvících částech země obecně skomírající pod konkurencí [[americká média|médiích amerických]]), což vede na jedné straně ke snahám ještě více posílit integraci obou zemí (existuje zde signifikantní skupina usilující o vytvoření tzv. Severoamerické unie). [[1. duben|1. dubna]] [[1999]] došlo k poslední změně v nejvyšším administrativním členění země, když bylo ze Severozápadních teritorií vyčleněno teritorium [[Nunavut]]. [255] => [256] => == Státní symboly == [257] => === Vlajka === [258] => [259] => {{Podrobně|Kanadská vlajka}} [260] => [261] => Kanadská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi svislými pruhy – červenými při žerdi a u vlajícího okraje, bílým uprostřed, ve kterém je umístěn stylizovaný jedenácticípý [[javor]]ový list. [262] => [263] => === Znak === [264] => [265] => {{Podrobně|Státní znak Kanady}} [266] => [267] => Štít kanadského státního znaku je rozdělen na pět polí, každé z nich nese znak země, jejíž obyvatelé osidlovali Kanadu. Heraldicky pravým [[štítonoš]]em je zlatý [[Anglie|anglický]] lev držící žerď s vlajkou [[Spojené království|Spojeného království]], levým štítonošem je bílý [[Skotsko|skotský]] jednorožec držící žerď s vlajkou zobrazující tři zlaté lilie na modrém poli symbolizující [[Francie|Francii]]. Tito štítonoši stojí na modré stuze se zlatým [[Latina|latinským]] nápisem A MARI USQUE AD MARE ({{Vjazyce2|cs|Od moře k moři}}). Štít obtáčí červená stuha se zlatým heslem [[Řád Kanady|Řádu Kanady]]: DESIDERANTES MELIOREM PATRIAM ({{Vjazyce2|cs|Ti, co se zasloužili o lepší zemi}}). Na štítu stojí zlatá přilba se červeno-stříbrnými [[Přikryvadla|přikryvadly]]. Na ní stojí zlatý anglický lev držící v tlapě červený [[javor]]ový list, a nad ním je [[Koruna svatého Eduarda|královská koruna]] [[Eduard III. Vyznavač|sv. Eduarda]]. [268] => [269] => === Hymna === [270] => [271] => {{Podrobně|Kanadská hymna}} [272] => [273] => Kanadská hymna je píseň ''O Canada!'' ({{Vjazyce2 |cs|''Kanado!''}}). Píseň nahradila skladbu [[Hymna Spojeného království|God Save the Queen]], která je od té doby pouze [[královská hymna|královskou hymnou]] Kanady. [274] => [275] => == Geografie == [276] => {{viz též|Geografie Kanady}} [277] => [[Soubor:Moraine Lake 17092005.jpg|náhled|[[Moraine Lake|Jezero Moraine]] ve [[Skalnaté hory|Skalnatých horách]].]] [278] => Kanadské území zahrnuje severní část [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Na severu k němu patří řada [[Kanadské arktické souostroví|arktických]] ostrovů zasahující až k [[Severní ledový oceán|Severnímu ledovému oceánu]]. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od [[Dánsko|dánského]] [[Grónsko|Grónska]]. Kanada reklamuje od roku [[1925]] své právo na část [[Arktida|Arktidy]] mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantiku]], na jihu dlouhá hranice s [[Spojené státy americké|USA]] (postupně od východu jde o státy [[Maine]], [[New Hampshire]], [[Vermont]], [[New York (stát)|New York]], [[Pensylvánie]], [[Ohio]], [[Michigan]], [[Wisconsin]], [[Minnesota]], [[Severní Dakota]], [[Montana]], [[Idaho]] a [[Washington (stát)|Washington]]) a na západě [[Tichý oceán|pacifické]] pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem [[Aljaška]]. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém [[Velká jezera|Velkých jezer]] a s ním související řeky. [279] => [280] => Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v [[Koridor Québec-Windsor|koridoru Québec-Windsor]]. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je [[CFS Alert]] (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku [[Ellesmerův ostrov|Ellesmerova ostrova]], 450 [[námořní míle|námořních mil]] od [[severní pól|severního pólu]]. [281] => [282] => Středo-severní část Kanady tvoří tzv. [[Kanadský štít]], který obklopuje [[Hudsonův záliv]]. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstva [[Půda|půdy]] (pokud vůbec), bohatě [[minerál]]ů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.{{Citace elektronického periodika [283] => | titul = Kanada [284] => | periodikum = Aktuálně.cz [285] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [286] => | vydavatel = Economia [287] => | odkaz na vydavatele = Economia [288] => | url = https://www.aktualne.cz/wiki/zahranici/kanada/r~i:wiki:2152/ [289] => | datum vydání = 2011-11-10 [290] => | jazyk = cs [291] => | datum přístupu = 2020-08-13 [292] => }} Nejdelšími kanadskými řekami jsou [[Mackenzie]] (4200 km) a [[Řeka svatého Vavřince|řeka sv. Vavřince]] (3000 km). [293] => [294] => [[Soubor:Niagara Falls - ON - Niagarafälle.jpg|náhled|vlevo|[[Niagarské vodopády]].]]Ve východní části Kanady ústí řeka sv. Vavřince do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý [[Záliv svatého Vavřince|záliv sv. Vavřince]]. Na konci zálivu leží ostrov [[Newfoundland]]. Jižně od zálivu a [[poloostrov Gaspé|poloostrova Gaspé]] leží tzv. Přímořské nebo [[Pobřežní provincie]]. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma [[Alberta|Alberty]] a [[Saskatchewan]]u, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny [[záliv Fundy|zálivem Fundy]], který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem. [295] => [296] => Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím [[Hudsonův záliv|Hudsonovým zálivem]] a [[Jamesova zátoka|Jamesovou zátokou]], na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv. [[Prérijní provincie|Prérijními provinciemi]], které [[Skalnaté hory|Skalisté hory]] odtínají od jediné „pacifické“ provincie, [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]]. [297] => [298] => Nejvyšší [[Hora|horou]] Kanady (a druhou nejvyšší horou [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]) je [[Mount Logan]]. Nachází se v jihozápadním [[Yukon]]u, na území [[Národní park Kluane|národního parku a rezervace Kluane]], jež byla zapsána na seznam světového přírodní dědictví [[UNESCO]]. Před rokem 1992 byla přesná [[Nadmořská výška|výška]] hory udávaná 6050 metrů nad mořem. V květnu 1992 vylezla na vrchol expedice Kanadské geologické společnosti a s použitím [[Global Positioning System|GPS]] opravila její skutečnou výšku na současných 5959 metrů. Nejvýznamnějšími pohořími jsou [[Appalačské pohoří]], severní část [[Kordillery|Kordiller]] a [[Skalnaté hory]]. [299] => [300] => Z [[Vegetace|vegetačního]] a [[Podnebí|klimatického]] hlediska přechází [[Arktida|arktické]] území ledových pouští přes [[tundra|tundru]] a [[Tajga|severský jehličnatý les]] až k [[Step|prériím]] a smíšeným a listnatým lesům mírného pásu na jihu. [[Velká jezera]] pak stabilizují přilehlá území tak, že tam mrzne jen málo a na některých místech se díky příznivým [[mikroklima]]tickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až tropické rostliny (např. oblast [[Niagarský poloostrov|Niagarského poloostrova]]). [301] => [302] => === Ochrana přírody === [303] => [[Soubor:YohoNP-Takakkaw IMG 1372-800x533byBMK.jpg|vlevo|náhled|[[Národní park Yoho]]]] [304] => [[Soubor:Sheep Slot Rapids, Firth River, Ivvavik National Park, YT.jpg|náhled|[[Národní park Ivvavik]] ]] [305] => [[Národní parky v Kanadě|Kanadské národní parky]] spravuje vládní organizace [[Parks Canada]]. První kanadský národní park, [[Národní park Banff]] v jihozápadní [[Alberta|Albertě]], byl založen již v roce 1885. Proces zřizování národních parků v počátcích zahrnoval nucené vysídlování domorodých i nepůvodních obyvatel, časem se však od této praxe upustilo. V roce 1930 byl přijat zákon o národních parcích. V roce 1979 došlo k významné novelizaci, která silně omezila možnosti těžby nerostných surovin v parcích. Národní park Banff byl v roce 1984 zapsán na seznam světového přírodního dědictví UNESCO, do položky [[Parky kanadských Skalnatých hor]]{{Citace elektronického periodika [306] => | příjmení = [307] => | jméno = [308] => | titul = Canadian Rocky Mountain Parks [309] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [310] => | vydavatel = [311] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/304/ [312] => | datum vydání = [313] => | jazyk = en [314] => | url archivu = [315] => | datum přístupu = 2020-08-16 [316] => }}, spolu s dalšími třemi národními parky: [[Národní park Jasper]], [[Národní park Yoho]] a [[národní park Kootenay]]. Samostatně pak byly na stejný seznam zapsány [[Národní park Gros Morne]]{{Citace elektronického periodika [317] => | příjmení = [318] => | jméno = [319] => | titul = Gros Morne National Park [320] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [321] => | vydavatel = [322] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/419/ [323] => | datum vydání = [324] => | jazyk = en [325] => | url archivu = [326] => | datum přístupu = 2020-08-16 [327] => }}, [[Národní park Kluane]] (součást položky [[Kluane / Wrangell–St. Elias / Glacier Bay / Tatshenshini-Alsek]]{{Citace elektronického periodika [328] => | příjmení = [329] => | jméno = [330] => | titul = Kluane / Wrangell-St. Elias / Glacier Bay / Tatshenshini-Alsek [331] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [332] => | vydavatel = [333] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/72/ [334] => | datum vydání = [335] => | jazyk = en [336] => | url archivu = [337] => | datum přístupu = 2020-08-16 [338] => }}), [[Národní park Nahanni]]{{Citace elektronického periodika [339] => | příjmení = [340] => | jméno = [341] => | titul = Nahanni National Park [342] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [343] => | vydavatel = [344] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/24/ [345] => | datum vydání = [346] => | jazyk = en [347] => | url archivu = [348] => | datum přístupu = 2020-08-16 [349] => }}, [[Národní park Waterton Lakes]] (součást položky [[Mezinárodní park míru Waterton-Glacier]]{{Citace elektronického periodika [350] => | příjmení = [351] => | jméno = [352] => | titul = Waterton Glacier International Peace Park [353] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [354] => | vydavatel = [355] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/354/ [356] => | datum vydání = [357] => | jazyk = en [358] => | url archivu = [359] => | datum přístupu = 2020-08-16 [360] => }}), [[Národní park Miguasha]]{{Citace elektronického periodika [361] => | příjmení = [362] => | jméno = [363] => | titul = Miguasha National Park [364] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [365] => | vydavatel = [366] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/686/ [367] => | datum vydání = [368] => | jazyk = en [369] => | url archivu = [370] => | datum přístupu = 2020-08-16 [371] => }} a [[Národní park Wood Buffalo]]{{Citace elektronického periodika [372] => | příjmení = [373] => | jméno = [374] => | titul = Wood Buffalo National Park [375] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [376] => | vydavatel = [377] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/256/ [378] => | datum vydání = [379] => | jazyk = en [380] => | url archivu = [381] => | datum přístupu = 2020-08-16 [382] => }}, který je s rozlohou 44,807 kilometrů čtverečních největším národním parkem Kanady. K roku 2019 bylo v Kanadě 38 národních parků o celkové rozloze téměř 330 tisíc kilometrů čtverečních, což představuje 3,3 procenta rozlohy Kanady. Ročně je navštíví zhruba 15 milionů turistů. Na seznam UNESCO byly ovšem zapsány i některé další oblasti, jako například [[Dinosauří provinční park]] jihovýchodně od města [[Calgary]] (bylo zde objeveno přes 40 druhů [[Dinosauři|dinosaurů]] a mnoho zkamenělin dalších organismů z doby před asi 76,9 až 75,8 miliony let){{Citace elektronického periodika [383] => | příjmení = [384] => | jméno = [385] => | titul = Dinosaur Provincial Park [386] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [387] => | vydavatel = [388] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/71/ [389] => | datum vydání = [390] => | jazyk = en [391] => | url archivu = [392] => | datum přístupu = 2020-08-16 [393] => }} a podobné oblasti paleontologických nálezů v [[Joggins]]{{Citace elektronického periodika [394] => | příjmení = [395] => | jméno = [396] => | titul = Joggins Fossil Cliffs [397] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [398] => | vydavatel = [399] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/1285/ [400] => | datum vydání = [401] => | jazyk = en [402] => | url archivu = [403] => | datum přístupu = 2020-08-16 [404] => }} a Mistaken Point na [[Newfoundland]]u.{{Citace elektronického periodika [405] => | příjmení = [406] => | jméno = [407] => | titul = Mistaken Point [408] => | periodikum = UNESCO World Heritage Center [409] => | vydavatel = [410] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/1497 [411] => | datum vydání = [412] => | url archivu = [413] => | datum přístupu = [414] => }} [415] => [416] => == Vláda a politika == [417] => [[Soubor:Canada Parliament2.jpg|náhled|[[Parliament Hill]], [[Ottawa]].]] [418] => Kanada je [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]], jejíž hlavou je [[Karel III. Britský|Karel III.]], král Velké Británie. Královým zástupcem v Kanadě je [[generální guvernér]]. Kanada je též parlamentní zastupitelská demokracie s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi. [419] => [420] => [[Kanadská ústava]] vytváří právní rámec existence země, skládá se z psaného obsahu a nepsaných tradic a konvencí. Její základ je obsažen v ''Zákoně o britské Severní Americe'' z roku [[1867]] („British North America Act 1867“, resp. „Constitution Act 1867“). Říká, že Kanada má ústavu podobnou principům Spojeného království a rozděluje moc mezi federální a provinční vlády. Zahrnuje tzv. ''Kanadskou chartu práv a svobod'' („Canadian Charter of Rights and Freedoms“) zaručující základní práva a svobody, jež v obecném měřítku nemohou být potlačeny žádnými legislativními nebo procedurálními kroky na žádné z úrovní vlády. Federálnímu parlamentu a provinčním správám nicméně umožňuje na pět let některé její další části potlačit. [421] => [422] => Funkce premiéra náleží vůdci strany, jež získá důvěru většiny dolní komory kanadského parlamentu. Generální guvernér zastupující krále formálně jmenuje vládu i premiéra. Podle konvencí však volbu premiéra respektuje. [[Kanadská vláda]] tradičně sestává ze členů strany prvního ministra, jež mají křeslo v parlamentu, většinou v dolní sněmovně. Její členové jsou vázáni přísahou ke [[Králova tajná rada pro Kanadu|Králově tajné radě pro Kanadu]] a stávají se ministry britské koruny. Premiér má širokou politickou moc především při jmenování dalších vysokých úředníků. [[Generální guvernér Kanady|generální guvernérkou]] byla od roku 2017 do rezignace v lednu 2021 Její Excelence [[Julie Payetteová]], současným premiérem je od roku [[2015]] vůdce [[Liberální strana Kanady|Kanadské Liberální strany]] [[Justin Trudeau]]. [423] => [424] => [[Kanadský parlament]] je složen ze dvou komor, z volené [[Kanadská Dolní sněmovna|dolní komory parlamentu]], sněmovny lidu, a jmenovaného senátu. Každý ze členů sněmovny lidu je volen [[většinový volební systém|většinovým volebním systémem]]. Všeobecné volby vypisuje generální guvernér na žádost předsedy vlády. Nové volby musí být vypsány do pěti let od posledních voleb. Členové senátu, jejichž křesla jsou přidělována na regionálním základě, jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni generálním guvernérem. Svou funkci pak zastávají až do věku 75 let. [425] => [426] => Čtyřmi hlavními kanadskými politickými stranami jsou [[Konzervativní strana Kanady|Conservative Party of Canada]] (Konzervativní strana Kanady), [[Liberální strana Kanady|Liberal Party of Canada]] (Liberální strana Kanady), [[New Democratic Party]] (Nová demokratická strana) (NDP) a „[[Bloc Québécois]]“ (Quebecký blok). Současná (červen 2017) vláda je sestavena liberální stranou (vládne od roku 2015). Menší strany jako [[Green Party of Canada]] (Strana zelených) a další strany zastoupení v parlamentu nemají. [427] => [428] => === Zahraniční vztahy === [429] => {{Podrobně|Izraelsko-kanadské vztahy}} [430] => [[Soubor:Reconciliation monument, Ottawa.JPG|náhled|[[Peacekeeping Monument|Mírový památník]] v [[Ottawa|Ottawě]].]] [431] => Kanada má úzké zahraniční vztahy s [[Spojené státy americké|USA]], s nimiž má nejdelší nebráněnou hranici na světě, nebo např. společnou leteckou obranu ([[Severoamerické velitelství protivzdušné obrany|NORAD]]).{{Citace elektronického periodika [432] => | titul = About NORAD [433] => | periodikum = www.norad.mil [434] => | url = https://www.norad.mil/About-NORAD/ [435] => | datum přístupu = 2020-08-13 [436] => }} Obě země spolu často kooperují jak na politické, tak i vojenské úrovni a jejich ekonomiky jsou velmi úzce provázané (i díky obchodním dohodám mezi USA, Kanadou a Mexikem: mezi roky 1994 a 2020 [[NAFTA]], od 2020 pak [[Dohoda USA–Mexiko–Kanada|USMCA]]).{{Citace elektronického periodika [437] => | příjmení = Kirby [438] => | jméno = Jen [439] => | titul = USMCA, Trump’s new NAFTA deal, explained in 600 words [440] => | periodikum = Vox [441] => | url = https://www.vox.com/2018/10/3/17930092/usmca-mexico-nafta-trump-trade-deal-explained [442] => | datum vydání = 2018-10-03 [443] => | jazyk = en [444] => | datum přístupu = 2020-08-13 [445] => }} Mimo to má Kanada nadstandardní vztahy s [[Spojené království|Velkou Británií]] a [[Francie|Francií]], dvěma bývalými imperiálními mocnostmi, které hrály nezastupitelnou roli při jejím vzniku – je členem [[Commonwealth]]u a [[Mezinárodní organizace frankofonie|La Francophonie]]. S [[Spojené království|Velkou Británií]] má navíc společnou formální hlavu státu. [446] => [447] => Zhruba od poloviny 20. století je Kanada advokátem multilateralismu, a vyvíjí úsilí k dosažení řešení globálních problémů ve spolupráci s jinými národy. Jednou z prvních výrazných demonstrací tohoto stanoviska je vystupování [[Lester B. Pearson|L. B. Pearsona]] za [[Suezská krize|Suezské krize]], který prosazoval vyslání [[mírové síly OSN|mírových sil OSN]] do oblasti. Kanada hraje v oblasti mírových misí [[Organizace spojených národů|OSN]] vůdčí roli, zúčastnila se již více než padesáti, včetně těch před rokem 1989, v posledních letech se však její příspěvek krátí. [448] => [449] => Mezi lety 2009 až 2012 měla Kanada jednostrannou vízovou povinnost pro občany [[Česko|České republiky]]. Ta byla ke 14.11. 2013 zrušena.{{Citace elektronické monografie [450] => | příjmení = [451] => | jméno = [452] => | titul = Do Kanady bez víz už ode dneška [453] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1065183-do-kanady-bez-viz-uz-ode-dneska [454] => | vydavatel = Česká televize, ČT24 [455] => | místo = [456] => | datum vydání = 2013-11-14 [457] => | datum přístupu = 2018-08-07 [458] => }} [[Slovensko]], [[Polsko]] a [[Maďarsko]] vízovou povinnost taktéž nemá. [459] => [460] => === Kanadské ozbrojené síly === [461] => [[Soubor:Sundown ceremony at Kandahar Air Field, Afghanistan, July 17, 2009.jpg|náhled|Kanadští vojáci v [[Afghánistán]]u vzdávají poctu padlému kolegovi]] [462] => Kanada je jedním ze zakládajících členů [[Severoatlantická aliance|NATO]]. V současné době disponuje 62000 vojáky a 26000 rezervisty. Kanadské ozbrojené síly sestávají z [[Kanadská armáda|armády]], [[Kanadské královské námořnictvo|námořnictva]] a [[Royal Canadian Air Force|vzdušných sil]]. Disponují 1400 obrněnými [[vozidlo|vozidly]], 34 [[válečná loď|válečnými plavidly]] a 861 [[letadlo|letadly]]. [463] => [464] => Ve své historii se Kanada kromě mírových misí [[Organizace spojených národů|OSN]] přímo účastnila i válečných konfliktů jakožto válčící strana, konkrétně [[druhá búrská válka|druhé búrské války]], [[první světová válka|první světové války]], [[druhá světová válka|druhé světové války]], [[korejská válka|korejské války]], [[válka v Zálivu|války v Zálivu]] a [[Sovětská válka v Afghánistánu|invaze do Afghánistánu]].{{Citace elektronického periodika [465] => | příjmení = [466] => | jméno = [467] => | titul = Canadian Armed Forces: Wars and operations [468] => | periodikum = Canada.ca [469] => | vydavatel = [470] => | url = https://www.canada.ca/en/services/defence/caf/militaryhistory/wars-operations.html [471] => | datum vydání = 2016-08-31 [472] => | url archivu = [473] => | datum přístupu = 2020-08-15 [474] => }} Pokud bychom započítali i prehistorii Kanady – tak je nutno připočíst ještě významnou úlohu Kanaďanů v [[britsko-americká válka|britsko-americké válce]]. [475] => [476] => Zvláštní oddíly určené pro boj s přírodními katastrofami (''Disaster Assistance Response Team'', DART) zasahovaly v [[21. století]] při třech mimořádně rozsáhlých katastrofách: [[Zemětřesení v Indickém oceánu 2004]], [[Zemětřesení v Kašmíru 2005|zemětřesení v Kašmíru]] (2005) a [[hurikán Katrina|hurikánu Katrina]] (2005). [477] => [478] => === Územní uspořádání === [479] => {{Viz též|Administrativní dělení Kanady}} [480] => [[Soubor:Geopolitical map of Canada.png|náhled|Kanada je rozčleněna na 10 provincií a 3 spolková teritoria]] [481] => Kanada je složena z deseti provincií a tří teritorií. Provincie jsou [[Alberta]], [[Britská Kolumbie]], [[Manitoba]], [[Nový Brunšvik]], [[Newfoundland a Labrador]], [[Nové Skotsko]], [[Ontario (provincie)|Ontario]], [[Ostrov prince Edvarda]], [[Québec (provincie)|Québec]] a [[Saskatchewan]]. Teritoria jsou [[Severozápadní teritoria]], [[Nunavut]] a [[Yukon]]. Provincie mají vysoký stupeň autonomie, teritoria poněkud menší. Obojí disponují vlastními provincionálními (resp. teritoriálními) symboly, viz [[seznam kanadských provinciálních a teritoriálních symbolů]]. [482] => [483] => Provincie jsou zodpovědné za většinu státních sociálních programů v Kanadě (viz zdravotní péče v Kanadě, vzdělávací systém v Kanadě a sociální dávky v Kanadě) a společně soustředí více finančních prostředků než federální vláda. Míra finanční a samosprávné autonomie je zde velice vysoká. Federální vláda může iniciovat národní programy a politiku v jednotlivých provinciích (např. ''[[Canada Health Act]]''), ale provincie mohou rozhodnout, že se nebudou na této politice podílet (byť se tak často neděje). O více méně vyrovnanou úroveň služeb v jednotlivých provinciích se starají tzv. vyrovnávací platby řízené Federální vládou, které přesouvají finanční prostředky od bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších. [484] => [485] => Všechny provincie i teritoria mají jednokomorový volený zákonodárný orgán, v jehož čele stojí premiér, vybíraný stejně jako první ministr Kanady. Zároveň má každá provincie [[Viceguvernér (Kanada)|viceguvernéra]] (''Lieutenant-Governor''), který reprezentuje Korunu a je analogií [[Generální guvernér Kanady|generálního guvernéra]] na federální úrovni. U teritorií je obdobou viceguvernéra [[Korunní komisař (Kanada)|korunní komisař]]. [486] => [487] => == Ekonomika == [488] => {{viz též|Ekonomika Kanady}} [489] => [[Soubor:Athabasca Oil Sands map.png|náhled|Oblast těžby z ropných písků v Albertě: [[Athabaské ropné písky]] a další lokality]] [490] => Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je tak velmi vysoká. Jedná se o člena [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] a skupiny [[G8]]. Její [[ekonomika]] je [[tržní ekonomika|tržní]] a ač více regulovaná než v sousedních [[Spojené státy americké|Spojených státech]], méně regulovaná než ve většině [[Evropa|evropských států]]. Tradičně má nižší [[hrubý domácí produkt]] na obyvatele než její jižní soused (bohatství je však rozděleno rovnoměrněji), také však vyšší než velké rozvinuté západoevropské ekonomiky. V minulém desetiletí její ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou [[nezaměstnanost]]. V roce [[2006]] byla nezaměstnanost 6,3 % což je nejlepší výsledek za posledních 30 let. Nejvyšších hodnot naopak dosahuje na [[Newfoundland]]u a [[Labrador]]u a to okolo 14,5 %. [491] => [492] => V minulém století růst výroby, těžby a služeb přeměnil ekonomiku ze zemědělsky zaměřeného státu na především urbanizovaný průmyslový stát. Stejně jako v ostatních zemích rozvinutého světa v kanadské ekonomice dominuje sektor služeb, jež zaměstnává tři čtvrtiny Kanaďanů. Mezi rozvinutými zeměmi je však Kanada neobvyklá v míře důležitosti [[primární sektor|primárního sektoru]] v čele s těžbou [[dřevo|dřeva]] a [[ropa|ropy]]. [493] => [494] => Jedná se o jeden z nemnoha rozvinutých států světa, jež energii vyváží. Má velmi velké zásoby [[zemní plyn|zemního plynu]] při východním pobřeží a velké zásoby [[ropa|ropy]] a plynu v [[Alberta|Albertě]] a částečně i v [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbii]] a v [[Saskatchewan]]u. Její ropné zásoby jsou tak druhé největší na světě, hned za [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]]. V [[Québec (provincie)|Québecu]], [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbii]], [[Newfoundland]]u, [[Labrador]]u, [[Ontario (provincie)|Ontariu]] a v [[Manitoba|Manitobě]] je k dispozici velmi levná energie z [[vodní elektrárna|vodních elektráren]]. [495] => [496] => [[Soubor:Vancouver02(js).jpg|náhled|vlevo|[[Vancouver]] na západním pobřeží]]Kanada je jedním z nejdůležitějších světových dodavatelů zemědělských produktů. Bývalé kanadské [[prérie]] jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstování [[pšenice]] a ostatních [[obilovina|obilovin]]. Také je největším světovým vývozcem [[zinek|zinku]] a [[uran (prvek)|uranu]] a předním světovým vývozcem [[Zlato|zlata]], [[nikl]]u, [[aluminium|hliníku]], [[olovo|olova]]. Mnoho sídel v severní části země existuje jen díky těžařství, ať už minerálních surovin nebo dřeva. Má také značně velký výrobní sektor, především na jihu v [[Ontario (provincie)|Ontariu]], kde je důležitý především [[automobilový průmysl]], a dále pak na jihu Québecu, kde sídlí mnoho firem zabývajících se kosmonautikou a vesmírným průmyslem. [497] => [498] => Kanada je ve vysoké míře závislá na [[Zahraniční obchod|mezinárodním obchodu]], zvláště se Spojenými státy. Bilaterální dohoda mezi Kanadou a USA z roku [[1989]] (FTA) a především [[NAFTA|Severoamerická dohoda o volném obchodu]] (NAFTA)Smlouva NAFTA byla roku 2020 nahrazena novou třístranou [[Dohoda USA–Mexiko–Kanada|Dohodou USA–Mexiko–Kanada]], která však z NAFTA vychází. z roku [[1994]] zahrnující i [[Mexiko]] spustila dramatický růst míry ekonomického propojení s USA. V roce [[2001]] země úspěšně překonala ekonomický pokles a udržuje si tak nejlepší celkový výkon ekonomiky mezi zeměmi G8. Od poloviny devadesátých let je státní rozpočet v trvalém přebytku, dochází tak k pokračujícímu snižování státního dluhu. [499] => [500] => === Měna === [501] => {{viz též|Kanadský dolar}} [502] => [503] => V Kanadě se platí kanadským dolarem. Jeho [[Seznam měn|ISO 4217]] kód je '''CAD'''. Jeden dolar je tvořen stem [[Cent (peníze)|centů]] (¢). V běžném mluveném projevu Kanaďanů se mu říká „buck“ (anglicky) a „piastre“ (francouzsky). Do roku [[1871]] se na území dnešní Kanady používalo více [[Měna|měn]] ([[dolar Britské Kolumbie]], [[dolar Ostrova prince Edwarda]], [[dolar Nového Skotska]] a další). V [[Duben|dubnu]] tohoto roku byla podepsána '''Uniform Currency Act / Loi sur l'uniformité de la monnaie''', která ve všech provinciích zavedla jednu společnou měnu – kanadský dolar, který je používán dodnes. [504] => * [[Mince]] kanadského dolaru mají nominální hodnoty '''5''', '''10''', '''25''', '''50''' centů a '''1''', '''2''' dolary [505] => * [[Bankovka|Bankovky]] kanadského dolaru mají nominální hodnoty '''5''', '''10''', '''20''', '''50''' a '''100''' dolarů a jsou z polymeru.{{Citace elektronické monografie [506] => | vydavatel = Bank of Canada [507] => | titul = Bank Note Series - Frontiers [508] => | url = https://www.bankofcanada.ca/banknotes/bank-note-series/frontiers/ [509] => | jazyk = anglicky [510] => | datum přístupu = 2019-05-16 [511] => }} [512] => [513] => == Demografie == [514] => {{viz též|Demografie Kanady}} [515] => Podle posledního [[Kanadské sčítání lidu (2001)|sčítání lidu]] z roku [[2001]] měla Kanada 30 007 094 obyvatel, populaci na počátku roku [[2011]] odhaduje [[Statistický úřad (Kanada)|Statistický úřad]] na 33,5 milionu obyvatel. Většinu růstu zajišťuje [[Imigrace v Kanadě|imigrace]], menší část [[porodnost]]. Osídlení je zřetelně nerovnoměrné, velká část obyvatelstva žije poblíž východního pobřeží či do 160 km od americké hranice. Velké nahuštění obyvatelstva se nachází zejména v koridorech [[koridor Québec-Windsor|Québec-Windsor]], [[koridor Calgary-Edmonton|Calgary-Edmonton]] a v oblasti [[Lower Mainland]]. Naopak obrovská teritoriální území na severu jsou osídlena velice řídce. Statistický úřad odhaduje počet obyvatel v roce 2025 na 40 milionů, v roce 2050 je počet obyvatel odhadován na více než 55 milionů. [516] => [517] => === Etnické složení === [518] => [[Soubor:Chinatown toronto spadina avenue.JPG|náhled|Čínská čtvrť v Torontu]] [519] => Kanada je etnicky velice různorodá. Dle sčítání z roku 2001 zde existuje 34 etnických skupin, k nimž se hlásí minimálně 100 000 obyvatel. Řada obyvatel (zejména francouzsky mluvících) navíc o sobě mluví jako o Kanaďanech i jako o např. Francouzích a ve sčítání udávají obě tato etnická zařazení. [520] => [521] => Největší etnické skupiny jsou Kanaďané (32,3 %), [[Angličané]] (18,3 %), [[Skotové]] (13,9 %), [[Francouzi]] (13,6 %), [[Irové]] (13,4 %), [[Němci]] (9,6 %), [[Číňané]] (5,1 %), [[Italové]] (4,6 %), [[Indové]] (4,6 %), [[První národy]] (4,4 %), [[Ukrajinci]] (3,9 %), [[Nizozemci]] (3,2 %).{{Citace elektronické monografie [522] => | příjmení = [523] => | jméno = [524] => | titul = Kanada: Základní charakteristika teritoria [525] => | url = https://www.businessinfo.cz/navody/kanada-zakladni-charakteristika-teritoria-ekonomicky-prehled/ [526] => | vydavatel = BusinessInfo.cz [527] => | místo = [528] => | datum vydání = [529] => | datum přístupu = 2020-08-15 [530] => | jazyk = cs-CZ [531] => }} [532] => [533] => Francouzsky mluvící populace je soustředěna zejména v Québecu a existují v ní silné separatistické tendence. Eskymáci jsou soustředěni zejména na severu, první národy a [[Métisové|Métis]] ve středu země na jihu (prérijní provincie). Populace těchto tří původních etnik roste více než dvakrát rychleji než zbytek kanadské populace. [534] => [535] => V roce 1971 kanadská vláda oficiálně přijala politiku [[Multikulturalismus|multikulturalismu]].{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.cic.gc.ca/english/multiculturalism/citizenship.asp |datum přístupu=09-04-2015 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140312210113/http://www.cic.gc.ca/english/multiculturalism/citizenship.asp |datum archivace=12-03-2014 |nedostupné=ano }} V současnosti Kanada přijímá každý rok okolo 280 000 imigrantů a většina nově příchozích pochází z Asie.{{Citace elektronické monografie [536] => | příjmení = [537] => | jméno = [538] => | titul = Supplementary Information to the 2015 Immigration Levels Plan [539] => | url = https://www.canada.ca/en/immigration-refugees-citizenship/news/notices/notice-supplementary-information-2015-immigration-levels-plan.html [540] => | vydavatel = www.cic.gc.ca [541] => | místo = [542] => | datum vydání = 2014-11-06 [543] => | datum přístupu = 2018-08-07 [544] => | jazyk = en [545] => }} V roce [[2001]] patřilo 13,4 % populace k tzv. [[viditelné menšiny|viditelným menšinám]] a v roce 2011 se k viditelným menšinám hlásilo už 19.1% populace.{{Citace elektronické monografie [546] => | příjmení = [547] => | jméno = [548] => | titul = Visible minority population and top three visible minority groups, selected census metropolitan areas, Canada, 2011 [549] => | url = http://www12.statcan.gc.ca/nhs-enm/2011/as-sa/99-010-x/2011001/tbl/tbl2-eng.cfm [550] => | vydavatel = Statistics Canada [551] => | místo = [552] => | datum vydání = 2016-04-13 [553] => | datum přístupu = 2018-08-07 [554] => | jazyk = en [555] => }} [556] => [557] => === Náboženství v Kanadě === [558] => [[Soubor:Basilique Notre-Dame de Montreal 30.jpg|náhled|[[Bazilika Notre-Dame (Montréal)|Bazilika Notre-Dame]] v Montréalu, největší katolický chrám v zemi]] [559] => Většina obyvatel Kanady (67,3%) se hlásí ke [[křesťanství]]. Nejsilnější křesťanskou [[církev|církví]] je [[římskokatolická církev]], ke které se hlásí 43,6 % obyvatel. Působí tam i početné diecéze východních katolíků z celkem 7 církví: arménští katolíci, chaldejští katolíci z Iráku, maronité, řeckokatolíci-melchité, ukrajinští řeckokatolíci, rumunští řeckokatolíci, slovenští řeckokatolíci. Mají celkem 251500 věřících a část z 36000 arménských katolíků a část z 6200 rumunských řeckokatolíků mají diecéze pro USA a Kanadu. Největší protestantskou denominací je [[Sjednocená církev Kanady]] (9,6%), následuje ji [[anglikánská církev]]. Z nekřesťanských [[náboženství]] je nejvýznamnější [[islám]] (3,2 %). Jako [[bez vyznání]] se profiluje 23,9 % obyvatel.{{Citace elektronické monografie [560] => | příjmení = [561] => | jméno = [562] => | titul = 2011 National Household Survey: Immigration, place of birth, citizenship, ethnic origin, visible minorities, language and religion [563] => | url = https://www150.statcan.gc.ca/n1/daily-quotidien/130508/dq130508b-eng.htm?HPA [564] => | vydavatel = National Household Survey [565] => | místo = [566] => | datum vydání = 2013-08-05 [567] => | datum přístupu = 2018-08-07 [568] => | jazyk = en [569] => }} [570] => [571] => Zastoupení různých vyznání není pochopitelně rovnoměrné – katolická církev má enormně silnou pozici v [[Québec]]u a obecně pak mezi obyvatelstvem [[Irové|irského]] a [[Francouzi|francouzského]] původu. Sikhismus, islám a buddhismus mají silnou pozici ve velkých městech jako Toronto nebo Vancouver. [572] => [573] => [[Islám]] je nejrychleji rostoucím náboženstvím v Kanadě a počet jeho vyznavačů stoupl z 98000 v roce [[1981]] na více než 1 milion v roce 2011,{{Citace elektronické monografie [574] => | příjmení = [575] => | jméno = [576] => | titul = NHS Profile, 2011 [577] => | url = http://www12.statcan.gc.ca/nhs-enm/2011/dp-pd/prof/index.cfm?Lang=E [578] => | vydavatel = [579] => | místo = [580] => | datum vydání = [581] => | datum přístupu = 2018-08-07 [582] => | jazyk = en [583] => }} především v důsledku liberální imigrační politiky. [584] => [585] => === Jazyky === [586] => [[Soubor:Bilingualstopsign.jpg|náhled|Dvojjazyčný anglicko-francouzský nápis na dopravní značce]] [587] => Kanada je multikulturní země mnoha jazyků. Na federální úrovni se od roku [[1969]] profiluje jako dvojjazyčná, úřední řeči jsou [[angličtina]] (mateřský jazyk 56,0 % obyvatel) a [[francouzština]] (mateřský jazyk 20,6 % obyvatel). Jeden z těchto jazyků ovládá 98,1 % obyvatel (jen angličtinu 68,3 %, jen francouzštinu 11,9 % a oba jazyky 17,9 %).{{Citace elektronické monografie [588] => | vydavatel = Statistics Canada / Statistique Canada [589] => | titul = Knowledge of official languages by age (Total), % distribution (2016) [590] => | url = https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2016/dp-pd/hlt-fst/lang/Table.cfm?Lang=E&T=21&Geo=00&SP=1&view=2&age=1 [591] => | jazyk = anglicky [592] => | datum přístupu = 2020-07-25 [593] => }} Znalost jednoho z jazyků je podmínka k udělení občanství žadatelům z jiných zemí. Angličtina je mateřskou řečí většiny obyvatel všech provincií s výjimkou [[Québec (provincie)|Québecu]] a ve dvou ze tří teritorií: [[Yukon]]u a [[Severozápadní teritoria|Severozápadních teritoriích]]. (Poznámka: Při pohledu do etnických statistik je třeba si uvědomit, že fakt, že se někdo hlásí k francouzské národnosti, ještě neznamená, že nutně má za mateřský jazyk francouzštinu, u dalších etnik – [[Irové|Irů]] a [[Skotové|Skotů]] – se takto nedá uvažovat už vůbec. Jako mateřskou řeč udává angličtinu i velká část potomků původních obyvatel.) [594] => [595] => Francouzština má nejsilnější pozici v Québecu, kde je zároveň jediným oficiálním jazykem. Québec je také jedinou provincií Kanady, v níž nemá angličtina žádný oficiální status a v níž se většina obyvatel anglicky nedomluví. Mimo Québec má francouzština silnou pozici v provincii [[Nový Brunšvik]], který je jedinou provincií, která je stejně jako celý stát dvojjazyčná. V [[Ontario (provincie)|Ontariu]] je oficiálním jazykem pouze angličtina, francouzština má ovšem polooficiální status a je v úředním styku používána, podobně je na tom [[Manitoba]]. [[Britská Kolumbie]] nemá oficiální jazyk, ale angličtina jím de facto je. [596] => [597] => [[Ostrov prince Edvarda]] a [[Newfoundland a Labrador]] mají za úřední jazyk vedenou pouze angličtinu, na nižších úrovních služeb se však lze v rámci komunit domluvit různě. V [[Nové Skotsko|Novém Skotsku]] je běžná angličtina, mimo to mají významnou pozici francouzština, [[irština]] a [[skotština]]. Úřední jazyk není určen. V [[Alberta|Albertě]] je jediným oficiálním jazykem angličtina. V Yukonu jsou úředními jazyky angličtina a francouzština, ve zbylých dvou teritoriích jsou jako úřední jazyky vedeny krom těchto dvou ještě jazyky původních obyvatel (v Severozápadních teritoriích je jich 6, v [[Nunavut]]u 2). [598] => [599] => Následující tabulka zachycuje procentuální zastoupení [[Mateřský jazyk|mateřských jazyků]] v kanadské populaci dle sčítání obyvatelstva v roce 2016.{{Citace elektronické monografie [600] => | vydavatel = Statistics Canada / Statistique Canada [601] => | titul = Language Highlight Tables, 2016 Census, Mother tongue by age (Total), % distribution (2016) [602] => | url = https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2016/dp-pd/hlt-fst/lang/Table.cfm?Lang=E&T=11&Geo=00&SP=1&view=2&age=1 [603] => | jazyk = anglicky [604] => | datum přístupu = 2020-07-25 [605] => }} Čísla v tabulce nelze zaměňovat se znalostí jazyků - minimálně jeden z oficiálních jazyků ovládá 98,1 % obyvatelstva Kanady. [606] => [607] => {| class="wikitable sortable collapsible mw-datatable" style="text-align:right;background:white" [608] => ! Celková populace [609] => ! Angličtina [610] => ! Francouzština [611] => ! Jiný neoficiální jazyk [612] => ! Angličtina + francouzština [613] => ! Další kombinaceZahrnuty kombinace: angličtina + jiný neoficiální jazyk; francouzština + jiný neoficiální jazyk; angličtina + francouzština + neoficiální jazyk. [614] => |- [615] => |align="left" |[[Ontario (provincie)|Ontario]] [616] => | {{Nts|66.9}} % [617] => | {{Nts|3.7}} % [618] => | {{Nts|26.7}} % [619] => | {{Nts|0.4}} % [620] => | {{Nts|2.4}} % [621] => |- [622] => |align="left" | [[Québec (provincie)|Québec]] [623] => | {{Nts|7.5}} % [624] => | {{Nts|77.1}} % [625] => | {{Nts|13.2}} % [626] => | {{Nts|0.9}} % [627] => | {{Nts|1.3}} % [628] => |- [629] => |align="left" | [[Britská Kolumbie]] [630] => | {{Nts|68.9}} % [631] => | {{Nts|1.2}} % [632] => | {{Nts|27.6}} % [633] => | {{Nts|0.2}} % [634] => | {{Nts|1.9}} % [635] => |- [636] => |align="left" | [[Alberta]] [637] => | {{Nts|74.3}} % [638] => | {{Nts|1.8}} % [639] => | {{Nts|21.6}} % [640] => | {{Nts|0.3}} % [641] => | {{Nts|2.0}} % [642] => |- [643] => |align="left" | [[Manitoba]] [644] => | {{Nts|71.4}} % [645] => | {{Nts|3.2}} % [646] => | {{Nts|22.9}} % [647] => | {{Nts|0.3}} % [648] => | {{Nts|2.4}} % [649] => |- [650] => |align="left" | [[Saskatchewan]] [651] => | {{Nts|82.4}} % [652] => | {{Nts|1.4}} % [653] => | {{Nts|14.5}} % [654] => | {{Nts|0.2}} % [655] => | {{Nts|1.5}} % [656] => |- [657] => |align="left" | [[Nové Skotsko]] [658] => | {{Nts|91.0}} % [659] => | {{Nts|3.2}} % [660] => | {{Nts|4.9}} % [661] => | {{Nts|0.4}} % [662] => | {{Nts|0.5}} % [663] => |- [664] => |align="left" | [[Nový Brunšvik]] [665] => | {{Nts|64.2}} % [666] => | {{Nts|31.4}} % [667] => | {{Nts|3.1}} % [668] => | {{Nts|1.0}} % [669] => | {{Nts|0.2}} % [670] => |- [671] => |align="left" | [[Newfoundland a Labrador]] [672] => | {{Nts|96.9}} % [673] => | {{Nts|0.5}} % [674] => | {{Nts|2.3}} % [675] => | {{Nts|0.1}} % [676] => | {{Nts|0.2}} % [677] => |- [678] => |align="left" | [[Ostrov prince Edvarda]] [679] => | {{Nts|90.8}} % [680] => | {{Nts|3.4}} % [681] => | {{Nts|5.1}} % [682] => | {{Nts|0.3}} % [683] => | {{Nts|0.3}} % [684] => |- [685] => |align="left" | [[Severozápadní teritoria]] [686] => | {{Nts|76.8}} % [687] => | {{Nts|2.8}} % [688] => | {{Nts|18.4}} % [689] => | {{Nts|0.4}} % [690] => | {{Nts|1.6}} % [691] => |- [692] => |align="left" | [[Yukon]] [693] => | {{Nts|81.9}} % [694] => | {{Nts|4.4}} % [695] => | {{Nts|11.8}} % [696] => | {{Nts|0.6}} % [697] => | {{Nts|1.2}} % [698] => |- [699] => |align="left" | [[Nunavut]] [700] => | {{Nts|30.9}} % [701] => | {{Nts|1.7}} % [702] => | {{Nts|65.4}} % [703] => | {{Nts|0.1}} % [704] => | {{Nts|1.9}} % [705] => |- class="sortbottom" [706] => ! style="text-align:left;" | [[Kanada]] [707] => ! style="text-align:left;"| {{Nts|56.0}} % [708] => ! style="text-align:left;"| {{Nts|20.6}} % [709] => ! style="text-align:left;"| {{Nts|21.1}} % [710] => ! style="text-align:left;"| {{Nts|0.5}} % [711] => ! style="text-align:left;"| {{Nts|1.8}} % [712] => |} [713] => [714] => == Kultura == [715] => Kanadská kultura představuje velmi nesourodou směs různých tradic a kultur. Přetrvávají v ní zbytky tradice původních obyvatel ([[Indiáni|Indiánů]] a [[Eskymáci|Eskymáků]]), tradice [[přistěhovalec|přistěhovalců]], hlavně [[Francouzi|Francouzů]], [[Irové|Irů]] a [[Skotové|Skotů]] a [[Angličané|Angličanů]]. V moderní době je velice silný vliv [[Spojené státy americké|americké]] kultury a amerických [[média|médií]], zejména na anglicky mluvící část Kanaďanů. V tomto kontextu se mluví o tom, že některé oblasti kultury jsou pro obě země společné. Tvorba a přetrvávání kanadských zvyků a kulturních počinů jsou ovlivňovány a podporovány federálními programy, zákony a institucemi i na úrovni provincií a nižších celků. Na federální úrovni hrají významnou roli [[Canadian Broadcasting Corporation]] (CBC), [[National Film Board of Canada]] (NFB), a [[Canadian Radio-television and Telecommunications Commission]] (CRTC). [716] => [717] => Jelikož je Kanada geograficky rozsáhlá a etnicky velice diverzifikovaná oblast, existují zde obrovské kulturní rozdíly mezi provinciemi i nižšími regiony. Kanadská kultura je zároveň stále ovlivňována současnou [[imigrace|imigrací]] lidí z celého světa. Mnozí Kanaďané si tohoto [[multikulturalismus|multikulturalismu]] velice cení a považují ho za hlavní klad a přednost kanadské kultury celkově.{{zdroj?}} [718] => [719] => === Architektura a památky === [720] => [[Soubor:Habitat 67, Montreal.jpg|náhled|[[Habitat 67]]]] [721] => [[Soubor:Frank O. Gehry - Parc des Ateliers.jpg|vlevo|náhled|[[Frank Gehry]]]] [722] => Nejslavnějším kanadským architektem je [[Frank Gehry]], byť většinu svých staveb vytvořil ve Spojených státech a v Evropě. [[CN Tower]] v Torontu je nejvyšší věží na západní polokouli, s výškou 553 metrů.{{Citace elektronického periodika [723] => | titul = CN Tower: Toronto z ptačí perspektivy [724] => | periodikum = Poznávací zájezdy {{!}} mazaně s Radynacestu.cz [725] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/cn-tower/ [726] => | datum přístupu = 2020-08-13 [727] => }} Nejvyšším mrakodrapem v Kanadě je [[First Canadian Place]] v Torontu postavený v roce 1975{{Citace elektronického periodika [728] => | titul = First Canadian Place - The Skyscraper Center [729] => | periodikum = www.skyscrapercenter.com [730] => | url = http://www.skyscrapercenter.com/building/first-canadian-place/543 [731] => | datum přístupu = 2020-08-13 [732] => }}, druhým nejvyšším je [[Scotia Plaza]] tamtéž. V roce 1992 byl v Torontu postaven komplex [[Brookfield Place]], jehož součástí je i národní hokejová síň slávy. K nejvýznamnějším stavbám dějin [[Brutalismus|brutalismu]] bývá řazen projekt [[Habitat 67]] izraelsko-kanadského architekta [[Moše Safdie]]ho. Jde o experimentální obytný objekt v Montrealu připravený u příležitosti světové výstavy [[Expo 67]].{{Citace elektronického periodika [733] => | titul = Archiweb - Habitat '67 [734] => | periodikum = www.archiweb.cz [735] => | url = https://www.archiweb.cz/b/habitat-67 [736] => | jazyk = cs [737] => | datum přístupu = 2020-08-13 [738] => }} Ze starších stylů bývá ceněna [[empír]]ová [[Montréalská radnice]], první budova v Kanadě postavená v roce 1878 výhradně pro městskou správu, nebo [[Novogotika|novogotické]] stavby [[Bazilika Notre-Dame (Montréal)|Bazilika Notre-Dame]] v Montréalu a zámeček [[Casa Loma]] v Torontu. Produktem [[Historismus|historismu]] je i [[Château Frontenac]] v Québecu. [[Rideau Hall]] v Ottawě je oficiální rezidencí [[Generální guvernér Kanady|generálního guvernéra Kanady]]. Na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]] byla zapsána lokalita [[L'Anse aux Meadows]], kde manželé Helge a Anne Ingstadovi nalezli v roce 1960 pozůstatky [[Vikingové|vikinského osídlení]], které zde krátkodobě existovalo okolo roku 1000.{{Citace elektronického periodika [739] => | příjmení = [740] => | jméno = [741] => | titul = L’Anse aux Meadows National Historic Site [742] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [743] => | vydavatel = [744] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/4/ [745] => | datum vydání = [746] => | jazyk = en [747] => | url archivu = [748] => | datum přístupu = 2020-08-13 [749] => }} Předpokládá se, že by se mohlo jednat o legendární [[Vinland]] [[Leif Eriksson|Leifa Erikssona]]. Na seznamu Světového dědictví je i historické jádro Québecu, přístavní město [[Lunenburg]] (jako unikátní příklad britské dřevěné koloniální architektury v Severní Americe) a rybářská osada [[Red Bay]] na [[Labrador]]u. Z technických památek je na seznamu [[Rideau Canal]], vodní kanál, spojující hlavní město Kanady, Ottawu, s městem Kingston u pobřeží [[Ontario (jezero)|jezera Ontario]].{{Citace elektronického periodika [750] => | příjmení = [751] => | jméno = [752] => | titul = Canada - Properties inscribed on the World Heritage List [753] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [754] => | vydavatel = [755] => | url = https://whc.unesco.org/en/statesparties/ca [756] => | datum vydání = [757] => | jazyk = en [758] => | url archivu = [759] => | datum přístupu = 2020-08-13 [760] => }} [761] => [762] => === Výtvarné umění === [763] => [[Soubor:AGA on Churchill Square.jpg|vlevo|náhled|[[Galerie umění Alberty]]]] [764] => [[Soubor:Royal Ontario Museum-Michael Lee-Chin Crystal.jpg|náhled|[[Královské ontarijské muzeum]]]] [765] => Ke známým malířům patřili [[Tom Thomson]], [[Emily Carrová]], [[Philip Guston]] a [[Jean-Paul Riopelle]]. [[Skalní malby v Provincial Parku]] byly zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO.{{Citace elektronického periodika [766] => | příjmení = [767] => | jméno = [768] => | titul = Writing-on-Stone / Áísínai’pi [769] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [770] => | vydavatel = [771] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/1597/ [772] => | datum vydání = [773] => | jazyk = en [774] => | url archivu = [775] => | datum přístupu = 2020-08-13 [776] => }} Lidové umění reprezentují kameny [[Inukšuk]], které tradičně vytvářejí [[Eskymáci]] na severoamerickém pobřeží [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]].{{Citace elektronického periodika [777] => | titul = Tajemný inukšuk [778] => | periodikum = www.lideazeme.cz [779] => | url = http://www.lideazeme.cz/clanek/tajemny-inuksuk [780] => | jazyk = cs [781] => | datum přístupu = 2020-08-13 [782] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131119051951/http://www.lideazeme.cz/clanek/tajemny-inuksuk [783] => | datum archivace = 2013-11-19 [784] => }} [785] => [786] => K nejvýznamnějším galeriím a muzeím která schraňují výtvarné umění, patří [[Kanadská národní galerie]] v hlavním městě Ottawě, se vzácnou sbírkou evropského umění ([[Hieronymus Bosch]], [[Tizian]], [[Paolo Veronese]], [[El Greco]], [[Peter Paul Rubens]], [[Rembrandt]], [[Paul Gauguin]], [[Vincent van Gogh]], [[Camille Pissarro]], [[Paul Cézanne]], [[Gustav Klimt]], [[Eugène Delacroix]], [[Francisco Goya]] ad.). Od roku 1988 národní galerie sídlí v budově navržené izraelsko-kanadských architektem Moše Safdiem. Významné výstavní prostory lze ale nalézt i v jiných velkých kanadských městech, unikátní moderní a postmoderní architekturou se pyšní sídla [[Galerie umění Alberty]] v Edmontonu a [[Královské ontarijské muzeum]] v Torontu, které jinak disponuje též unikátní sbírkou designu ve stylu [[art deco]]. V [[Montrealské muzeum umění|Montrealském muzeu umění]] lze spatřit ''Portrét muže'' od [[El Greco|El Greca]] nebo ''Návrat z hostince'' [[Pieter Brueghel mladší|Pietera Brueghela mladšího]]. [[Národní muzeum umění Québecu]] se soustředí na domácí autory a má i významnou sbírku moderního sochařství. Také [[Ontarijská umělecká galerie]] v Torontu má významnou sochařskou sbírku, soustředěnou na dílo anglického sochaře [[Henry Moore|Henryho Moorea]]. Její novou budovu navrhl [[Frank Gehry]]. [[Vancouverská umělecká galerie]] schraňuje díla [[William Hogarth|Williama Hogartha]], [[Joseph Wright of Derby|Josepha Wrighta]] nebo [[Henry Fuseli]]ho. [787] => [788] => === Literatura === [789] => {{Podrobně|Kanadská literatura}} [790] => [[Soubor:Gabrielle Roy 1945.jpg|náhled|176x176pixelů|[[Gabrielle Royová]]]] [791] => Kanadská literatura si připsala jednu [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu]], v roce 2013, když jí byla oceněna [[Alice Munroová]].{{Citace elektronického periodika [792] => | titul = Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská spisovatelka Munroová [793] => | periodikum = iDNES.cz [794] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/literatura/alice-munroova-nobelova-cena.A131010_131221_literatura_vha [795] => | datum vydání = 2013-10-10 [796] => | datum přístupu = 2020-08-13 [797] => }} (Laureát z roku 1976, [[Saul Bellow]], se narodil v [[Montréal]]u, nicméně odešel do [[Spojené státy americké|Spojených států]] a cenu získal již jako americký občan). [798] => [799] => [[Margaret Atwoodová]] získala dvakrát [[Man Bookerova cena|Man Bookerovu cenu]], [[Michael Ondaatje]] (''[[Anglický pacient (kniha)|Anglický pacient]]'') a [[Yann Martel]] (''[[Pí a jeho život]]'') jednou. [[Carol Shieldsová]] je jediným kanadským spisovatelem, který získal [[Pulitzerova cena|Pulitzerovu cenu]].{{Citace periodika [800] => | příjmení = Lehmann-Haupt [801] => | jméno = Christopher [802] => | titul = Carol Shields Dies at 68; Wrote 'The Stone Diaries' [803] => | periodikum = The New York Times [804] => | datum vydání = 2003-07-18 [805] => | issn = 0362-4331 [806] => | jazyk = en-US [807] => | url = https://www.nytimes.com/2003/07/18/arts/carol-shields-dies-at-68-wrote-the-stone-diaries.html [808] => | datum přístupu = 2020-08-13 [809] => }} Světové proslulosti svými příběhy o dospívající zrzce [[Anna Shirleyová|Anne Shirleyové]] dosáhla též [[Lucy Maud Montgomery]]ová, svými reportážními romány z přírody pak [[Farley Mowat]]. K dalším důležitým jménům anglojazyčné kanadské prózy patří [[Robertson Davies]], [[Mordecai Richler]] nebo [[Margaret Laurenceová]]. K největším osobnostem kanadské anglojazyčné poezie patří [[Leonard Cohen]], který se jinak proslavil zejména jako folkový zpěvák, a [[Anne Carsonová]]. [810] => [811] => Francouzsky píšící [[Antonine Mailletová]] získala [[Goncourtova cena|Goncourtovu cenu]].{{Citace elektronického periodika [812] => | příjmení = [813] => | jméno = [814] => | titul = En 1979, le roman Pélagie-la-Charrette, d’Antonine Maillet, est récompensé par le Goncourt [815] => | periodikum = Radio-Canada.ca [816] => | vydavatel = [817] => | url = https://ici.radio-canada.ca/nouvelle/1389966/maillet-ecrivaine-roman-acadie-prix-goncourt-archives [818] => | datum vydání = [819] => | jazyk = fr-ca [820] => | url archivu = [821] => | datum přístupu = 2020-08-13 [822] => }} K dalším významným francouzsky píšícím autorům patří [[Gabrielle Royová]] a [[Anne Hébertová]], obě získaly francouzskou cenu [[Prix Femina]]. V oblasti [[Žánrová literatura|žánrové literatury]], konkrétně [[Science fiction|vědeckofantastické]], patří k významným autorům [[A. E. van Vogt]]. [823] => [824] => === Kuchyně === [825] => {{Podrobně|Kanadská kuchyně}} [826] => [827] => Kanadská kuchyně, vychází z [[Britská kuchyně|britské]] a [[Francouzská kuchyně|francouzské kuchyně]], byla ale ovlivněna také kuchyní původních obyvatel Kanady ([[Indiáni]], [[Inuité]], [[Métisové]]) a mnoha dalšími vlivy (velmi málo pokrmů pochází přímo z Kanady). Mnoho pokrmů je převzato také z [[Americká kuchyně|americké kuchyně]].{{Citace elektronické monografie [828] => | titul = Kanada - víza, letenky, cestování, práce, studium, život - sdílíme zkušenosti, užitečné rady a tipy [829] => | url = https://jakdokanady.cz/kanadska-kuchyne-je-vic-nez-javorovy-sirup/ [830] => | datum vydání = 2018-02-06 [831] => | datum přístupu = 2020-02-03 [832] => | jazyk = cs-CZ [833] => }} [834] => [835] => === Hudba === [836] => [[Soubor:Leonard Cohen 1 2013.jpg|náhled|[[Leonard Cohen]]]] [837] => Významným hudebním skladatelem je [[Howard Shore]], který se proslavil zejména v oblasti filmové hudby; je mj. autorem hudby k filmové trilogii ''[[Pán prstenů (filmová trilogie)|Pán prstenů]]''. Jako sólový klavírista v oblasti vážné hudby se prosadil [[Glenn Gould]]. V jazzu to byl skladatel [[Oscar Peterson]]. [838] => [839] => Kanaďané se jako i jiní Anglosasové poměrně hodně prosazují i v globální populární a rockové hudbě. Průkopníky v tom byli [[Leonard Cohen]], [[Paul Anka]] a [[Neil Young]] a kapely [[Steppenwolf]], [[The Band]], [[The Guess Who]] a [[Rush (hudební skupina)]]. Později uspěli také [[Céline Dion]], [[Bryan Adams]], [[Alanis Morissette]], [[Sebastian Bach]] jakožto člen skupiny americké [[Skid Row (americká hudební skupina)]] a [[Shania Twain]]. V současnosti mají značný úspěch skupiny [[Nickelback]], [[Arcade Fire]], [[Sum 41]], [[Three Days Grace]], [[Tokyo Police Club]], [[Billy Talent]] a [[Simple Plan]]. Jako sólisté v současnosti uspěli [[Avril Lavigne]], [[Nelly Furtado]] či [[Michael Bublé]], [[Justin Bieber]], [[Drake (umělec)]], [[The Weeknd]] a [[Shawn Mendes]]. Kritiky byla vždy velmi oceňována [[Joni Mitchellová]] či představitelka „keltské“ hudby, harmonikářka [[Loreena McKennittová]]. [840] => [841] => Jako hudební producent se prosadil [[David Foster]]. [842] => [843] => === Film a divadlo === [844] => [[Soubor:Jim Carrey 2010.jpg|náhled|[[Jim Carrey]]]] [845] => Kanaďané se tradičně prosazují i v Hollywoodu a v amerických televizních produkcích, které jim jsou schopné zajistit globální popularitu (kanadský film a televize méně). Hvězdami Hollywoodu byla ještě v němé éře [[Marie Dresslerová]] a [[Norma Shearerová]]. V éře klasického Hollywoodu to byla [[Mary Pickfordová]]. Později se hvězdami pláten stali [[Jim Carrey]], [[Christopher Plummer]], [[Michael J. Fox]], [[Mike Myers]], [[Keanu Reeves]] (narozen v Libanonu), [[Donald Sutherland]] či [[Leslie Nielsen]]. ''[[Krotitelé duchů]]'' proslavili [[Dan Aykroyd|Dana Aykroyda]], ''[[Kokosy na sněhu]]'' [[John Candy|Johna Candyho]], série ''[[Vřískot (film, 1996)|Vřískot]]'' [[Neve Campbellová|Neve Campbellovou]]. Nedávno proslavily snímky ''[[Sherlock Holmes (film, 2009)|Sherlock Holmes]]'' [[Rachel McAdamsová|Rachel McAdamsovou]], ''[[X-Men (filmová série)|X-men]]'' [[Ellen Page]]ovou, ''[[Matrix]]'' [[Carrie-Anne Mossová|Carrie-Anne Mossovou]]. V seriálu ''[[Pobřežní hlídka]]'' se proslavila [[Pamela Andersonová]], v seriálu ''[[Ztraceni]]'' [[Evangeline Lilly]], v seriálu ''[[24 hodin (seriál)|24 hodin]]'' [[Elisha Cuthbertová]] a [[Kiefer Sutherland]] (narozen v Anglii), v kultovním sci-fi ''[[Star Trek (seriál)|Star Trek]]'' [[William Shatner]], v sitcomu ''[[Jak jsem poznal vaši matku]]'' [[Cobie Smuldersová]], seriálu ''[[Castle na zabití|Castle]]'' [[Nathan Fillion]] a [[Stana Katic]], v seriálu ''[[Beverly Hills 90210]]'' [[Jason Priestley]]. K nejmladším kanadským hvězdám, které se prosadili v Americe, patří [[Ryan Gosling]]. [846] => [847] => Z režisérů se v Hollywoodu prosadili [[James Cameron]] a [[David Cronenberg]]. K průkopníkům filmu patřil [[Mack Sennett]]. Naopak v Kanadě povětšinou tvoří [[Atom Egoyan]] (narozen v Egyptě), [[Denis Villeneuve]], [[Paul Haggis]] či [[Denys Arcand]], který pro Kanadu získal roku 2003 prvního [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]].{{Citace elektronického periodika [848] => | příjmení = Collins [849] => | jméno = Leah [850] => | titul = Denys Arcand finally won an Oscar in 2004 — and he was terrified [851] => | periodikum = Cbc.ca [852] => | url = https://www.cbc.ca/arts/denys-arcand-oscars-speech-barbarian-invasions-1.3466540 [853] => | datum vydání = 2016-03-01 [854] => | datum přístupu = 2022-04-03 [855] => }} [[Ted Kotcheff]] získal roku 1974 [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlínském filmovém festivalu]]. V americké televizi je známé jméno producenta a scenáristy [[David Shore|Davida Shorea]], tvůrce seriálu ''[[Dr. House]]'' či ''[[Směr jih]]''. [856] => [857] => Legendou tzv. nového cirkusu je sdružení [[Cirque du Soleil]], jeho ústřední postavou byl [[Guy Laliberté]]. Sdružení ovšem těžce zasáhla [[pandemie covidu-19]] v roce 2020.{{Citace elektronického periodika [858] => | titul = Cirque du Soleil čelí bankrotu [859] => | periodikum = Novinky.cz [860] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [861] => | vydavatel = Borgis [862] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/cirque-du-soleil-celi-bankrotu-40329238 [863] => | datum přístupu = 2020-08-13 [864] => }} Celosvětově známou modelkou je [[Linda Evangelista]]. [865] => [866] => === Kanadské národní symboly === [867] => Kanadské národní symboly jsou silně ovlivněny přírodními podmínkami Kanady, její historií a též tradicemi [[První národy|Prvních národů]]. Nejrozšířenějším a nejznámějším státním symbolem je [[javor]]ový list, jehož první používání se datuje až do [[18. století]] a který je vyobrazen na současné [[Vlajka Kanady|kanadské vlajce]]. Přestože má list jedenáct cípů, symbolizují tyto cípy deset provincií. Tři části listu k tomu reprezentují tři teritoria.{{Citace elektronického periodika [868] => | titul = Javorový list, hvězdy a kříže. Co se skrývá za vlajkami [869] => | periodikum = Novinky.cz [870] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [871] => | vydavatel = Borgis [872] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/javorovy-list-hvezdy-a-krize-co-se-skryva-za-vlajkami-40292720 [873] => | datum přístupu = 2020-08-13 [874] => }} Národním heslem je ''A Mari Usque Ad Mare'' (Od moře k moři). Národním zvířetem je [[bobr]], je vyobrazen i na 50 centové minci zvané niklák, nebo na budově kanadského parlamentu.{{Citace elektronické monografie [875] => | příjmení = Rosulek [876] => | jméno = Martin [877] => | titul = Kanadská zvířata, která můžete potkat [878] => | url = https://jakdokanady.cz/kanadska-zvirata/ [879] => | vydavatel = [880] => | místo = [881] => | datum vydání = 2018-04-19 [882] => | datum přístupu = 2020-08-13 [883] => | jazyk = cs [884] => }} [885] => [886] => == Věda == [887] => [[Soubor:Marshall McLuhan.jpg|náhled|Filozof [[Marshall McLuhan]]]] [888] => [[Soubor:Uoft universitycollege.jpg|náhled|[[Torontská univerzita]]]] [889] => Jako rodilí Kanaďané přebírali [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] [[Arthur B. McDonald]], [[Willard Boyle]] (též občan USA), [[Bertram Brockhouse]], [[Richard Taylor]], [[Arthur B. McDonald]], [[Donna Stricklandová]] a [[James Peebles]]. V Kanadě se narodili také nositelé [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] [[Rudolph A. Marcus]] (též občan USA), [[Sidney Altman]], [[Henry Taube]] a [[William Giauque]] (též občan USA). Krom toho toto ocenění získali i naturalizovaní Kanaďané [[Michael Smith (chemik)|Michael Smith]] (narozen v Anglii), [[John Charles Polanyi]] (narozen v Německu) a [[Gerhard Herzberg]] (narozen v Německu). [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství]] získali Kanaďané [[Ralph M. Steinman]], [[David H. Hubel]] (též občan USA), [[Charles B. Huggins]] (též občan USA) a [[Frederick Banting]]. Navíc také dva muži, kteří získali kanadské občanství až v průběhu života: [[Jack W. Szostak]] (narozen v Anglii) a [[John James Rickard Macleod]] (narozen ve Skotsku). [890] => [891] => Naturalizovaným Kanaďanem byl také slavný vynálezce [[telefon]]u [[Alexander Graham Bell]] (narozen ve Skotsku). Velmi rozvinutá je v Kanadě již tradičně počítačová věda, Kanaďany byli vynálezce jazyka [[JavaScript|Java]] [[James Gosling]], jazyka [[Unix]] [[Brian Kernighan]], jazyka [[APL (programovací jazyk)|APL]] [[Kenneth Iverson]], jazyka [[AWK|Awk]] [[Alfred Aho]] či standardu [[IEEE 754]] [[William Kahan]]. K významným matematikům patřili nositel [[Fieldsova medaile|Fieldsovy medaile]] [[Manjul Bhargava]] a [[Abelova cena|Abelovy ceny]] [[Louis Nirenberg]] a [[Robert Langlands]]. Fieldsova medaile se ostatně jmenuje po dalším Kanaďanovi: [[John Charles Fields|Johnu Charlesi Fieldsovi]]. Kanadským průkopníkem v oblasti [[Elektromagnetismus|elektromagnetismu]], radiového a rozhlasového vysílání byl vynálezce [[Reginald Fessenden]]. V oblasti zbraní, konkrétně děl s velkým dostřelem, bádal [[Gerald Bull]]. [[Norman Bethune]] proslul jako průkopník krevní transfúze ve frontových podmínkách (během [[Španělská občanská válka|španělské občanské války]]) a zaváděl moderní zdravotní péči v [[Čína|Číně]].{{Citace periodika [892] => | příjmení = Deslauriers [893] => | jméno = Jean [894] => | příjmení2 = Goulet [895] => | jméno2 = Denis [896] => | titul = The medical life of Henry Norman Bethune [897] => | periodikum = Canadian Respiratory Journal : Journal of the Canadian Thoracic Society [898] => | datum vydání = 2015 [899] => | ročník = 22 [900] => | číslo = 6 [901] => | strany = e32–e42 [902] => | issn = 1198-2241 [903] => | poznámka = PMID: null [904] => PMCID: PMC4676399 [905] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4676399/ [906] => | datum přístupu = 2020-08-13 [907] => }} Farmakoložka [[Frances Oldham Kelseyová]] se proslavila ve Spojených státech, když včas rozpoznala nebezpečnost léčivé látky [[thalidomid]] a zasadila se o zákaz jejího šíření.{{Citace periodika [908] => | příjmení = McFadden [909] => | jméno = Robert D. [910] => | titul = Frances Oldham Kelsey, Who Saved U.S. Babies From Thalidomide, Dies at 101 [911] => | periodikum = The New York Times [912] => | datum vydání = 2015-08-07 [913] => | issn = 0362-4331 [914] => | jazyk = en-US [915] => | url = https://www.nytimes.com/2015/08/08/science/frances-oldham-kelsey-fda-doctor-who-exposed-danger-of-thalidomide-dies-at-101.html [916] => | datum přístupu = 2020-08-13 [917] => }} [[James Randi]] je známým propagátorem [[Vědecký skepticismus|vědeckého skepticismu]]. [918] => [919] => V oblasti [[Humanitní vědy|humanitních]] a [[Společenské vědy|sociálních věd]] patří k nejproslulejším Kanaďanům [[Filosof|filozof]] a [[Mediální studia|teoretik médií]] [[Marshall McLuhan]].{{Citace elektronického periodika [920] => | titul = Marshall McLuhan [921] => | periodikum = Reflex.cz [922] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/causy/73866/marshall-mcluhan.html [923] => | jazyk = cs [924] => | datum přístupu = 2020-08-15 [925] => }} Jeho učitelem a mužem, který McLuhana přivedl k vnímání klíčovosti komunikace v dějinách civilizací, byl [[Harold Innis]]. Americkou politiku nesmírně ovlivnil politický filozof a představitel [[Liberalismus|liberalismu]] [[John Kenneth Galbraith]]. V [[Politologie|politologii]] se prosadila i kritička [[Konzumerismus|konzumerismu]] a [[Kapitalismus|kapitalismu]] [[Naomi Kleinová]], tzv. [[komunitarismus]] propaguje [[Charles Taylor (filosof)|Charles Taylor]]. Nejslavnějším kanadským [[Sociologie|sociologem]] byl [[Erving Goffman]]. [[Douglas Coupland]] zavedl populární koncepty [[Generace X]] či tzv. [[McJob]].{{Citace elektronického periodika [926] => | příjmení = Cílek [927] => | jméno = Václav [928] => | titul = Generace X [929] => | periodikum = Krásná paní [930] => | vydavatel = [931] => | url = https://www.krasnapani.cz/generace-x [932] => | datum vydání = 2017-02-16 [933] => | jazyk = cs [934] => | url archivu = [935] => | datum přístupu = 2020-08-13 [936] => }} Bestsellerem ''[[Bod zlomu]]'' se proslavil [[Malcolm Gladwell]] (narozen v Anglii).{{Citace elektronické monografie [937] => | příjmení = [938] => | jméno = [939] => | titul = Faces of America: Malcolm Gladwell [940] => | url = https://www.pbs.org/wnet/facesofamerica/profiles/malcolm-gladwell/9/ [941] => | vydavatel = Pbs.org [942] => | místo = [943] => | datum vydání = 2010-01-04 [944] => | datum přístupu = 2020-08-15 [945] => }} Nejvýznamnějším kanadským [[psycholog]]em je [[Albert Bandura]], autor slavného experimentu s panenkou Bobo.{{Citace elektronického periodika [946] => | titul = Bobo Doll Experiment {{!}} Simply Psychology [947] => | periodikum = www.simplypsychology.org [948] => | url = https://www.simplypsychology.org/bobo-doll.html [949] => | datum přístupu = 2020-08-13 [950] => }} Významnými psychology byli i [[Donald Hebb]] a [[Mary Ainsworthová]]. [[Eric Berne]] přidal do seznamu [[Psychoterapie|psychoterapeutických]] metod tzv. [[Transakční analýza|transakční analýzu]]. V současnosti velmi populární [[Komputační teorie mysli|komputační teorii mysli]] rozvíjí [[Steven Pinker]]. Důležitým představitelem [[Literární věda|literární vědy]] 20. století byl [[Northrop Frye]]. Kanaďané [[Robert Mundell]], [[Myron Scholes]] a [[William Vickrey]] získali [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]]. [951] => [952] => Nejstarší univerzitou v Kanadě je [[Université Laval]] v Québecu, jejíž kořeny sahají do roku 1663. Největší univerzitou v zemi je [[Torontská univerzita]]. Ta je hodnocena rovněž jako nejkvalitnější v zemi - podle [[Šanghajský žebříček|šanghajského žebříčku]] je 24. nejkvalitnější na světě.{{Citace elektronického periodika [953] => | příjmení = [954] => | jméno = [955] => | titul = Academic Ranking of World Universities 2019: Canada [956] => | periodikum = Shanghairanking.com [957] => | vydavatel = [958] => | url = http://www.shanghairanking.com/World-University-Rankings-2019/Canada.html [959] => | datum vydání = [960] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200812221131/http://www.shanghairanking.com/World-University-Rankings-2019/Canada.html [961] => | datum přístupu = 2020-08-12 [962] => | datum archivace = 2020-08-12 [963] => }} V první stovce nejlepších vysokých škol na světě se drží ještě [[Univerzita Britské Kolumbie]], [[McGillova univerzita]] a [[McMasterova univerzita]]. Většina kanadských vysokých škol je veřejných. Podle studie [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] z roku 2019 má Kanada největší procento vysokoškolsky vzdělaných lidí na světě - 56.71%.{{Citace elektronického periodika [964] => | titul = Most Educated Countries 2020 [965] => | periodikum = worldpopulationreview.com [966] => | url = https://worldpopulationreview.com/country-rankings/most-educated-countries [967] => | datum přístupu = 2020-08-12 [968] => }} [969] => [970] => == Sport == [971] => [[Soubor:Wgretz edit2.jpg|náhled|[[Wayne Gretzky]]]] [972] => [[Soubor:Scott Moir & Tessa Virtue at 2010 Winter Olympics 2010-02-22.jpg|náhled|[[Scott Moir]] a [[Tessa Virtueová|Tessa Virtue]] ]] [973] => [[Soubor:2016 IIHF World Championship. Final match (2016-05-22)-02.jpg|náhled|vlevo|Hokejisté Kanady slavící mistrovský titul]] [974] => Kanadskými oficiálními [[národní sport|národními sporty]] jsou [[lední hokej]] ([[zimní sport]]) a [[lakros]] ([[letní sport|letní]]). Zejména hokej je národní kratochvíle a nejpopulárnější sport v zemi (v roce [[2004]] bylo v zemi 1,64 miliónů lidí aktivně hrajících hokej). Sedm kanadských týmů se účastní [[National Hockey League|NHL]] ([[Toronto Maple Leafs]], [[Montreal Canadiens]], [[Vancouver Canucks]], [[Ottawa Senators]], [[Calgary Flames]], [[Edmonton Oilers]] a [[Winnipeg Jets]]). [[Wayne Gretzky]] je často označován za nejlepšího hokejistu všech dob.{{Citace elektronického periodika [975] => | titul = Před 21 lety se s NHL rozloučil nejlepší hokejista všech dob, poslední zápas Gretzkému pokazil Jágr [976] => | periodikum = iROZHLAS [977] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [978] => | vydavatel = Český rozhlas [979] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [980] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/hokej/hokej-nhl-wayne-gretzky-posledni-zapas-vyroci-rekordy_2004181500_tat [981] => | jazyk = cs [982] => | datum přístupu = 2020-08-13 [983] => }} K jen o trochu méně oceňovaným legendám světového hokeje patří i další Kanaďané jako [[Mario Lemieux]], [[Gordie Howe]], [[Sidney Crosby]], [[Bobby Orr]], [[Mark Messier]], [[Maurice Richard]], [[Joe Sakic]], [[Bobby Hull]], [[Marcel Dionne]], [[Steve Yzerman]], [[Phil Esposito]] či [[Martin Brodeur]], a v neposlední řadě nový generační talent a nejlepší hráč světa od roku 2018 Connor McDavid. V Kanadě je ovšem populární i ženský lední hokej, k nejslavnějším hokejistkám patří [[Hayley Wickenheiserová]], čtyřnásobná zlatá olympijská medailistka, někdy zvaná „Gretzky mezi ženami“.{{Citace elektronického periodika [984] => | příjmení = [985] => | jméno = [986] => | titul = Legendární hokejistka Wickenheiserová ukončila kariéru [987] => | periodikum = www.sport.cz [988] => | vydavatel = [989] => | url = https://www.sport.cz/hokej/ostatni/clanek/844757-legendarni-hokejistka-wickenheiserova-ukoncila-karieru.html [990] => | datum vydání = [991] => | jazyk = cs [992] => | url archivu = [993] => | datum přístupu = 2020-08-13 [994] => }} Stejnou olympijskou bilanci má i [[Jayna Heffordová]] a [[Caroline Ouelletteová]]. [[Kanadská hokejová reprezentace|Kanadská mužská hokejová reprezentace]] nasbírala 28 titulů [[Mistrovství světa v ledním hokeji|mistra světa]] a devětkrát vyhrála [[Lední hokej na olympijských hrách|olympijský turnaj]], což je více než kterákoli jiná země; započítáme-li i výsledky [[Kanadská ženská hokejová reprezentace|ženského týmu]], je pak zlatých olympijských medailí třináct.{{Citace elektronického periodika [995] => | příjmení = [996] => | jméno = [997] => | titul = Olympic Games: results, medals, statistics, analytics: Canada, ice hockey [998] => | periodikum = olympanalyt.com [999] => | vydavatel = [1000] => | url = http://olympanalyt.com/OlympAnalytics.php?param_pagetype=MedalsByGames¶m_dbversion=¶m_country=CAN¶m_games=¶m_sport=Ice+Hockey [1001] => | datum vydání = [1002] => | url archivu = [1003] => | datum přístupu = 2020-08-15 [1004] => }} [1005] => [1006] => Další oblíbené sporty jsou [[kanadský fotbal]], [[lakros]] a [[curling]]. Od doby, co byl curling přidán do oficiálního programu olympijských her, v roce 1998, kralují Kanaďané historickým statistikám, muži turnaj třikrát vyhráli, ženy dvakrát. Šokem byl naopak pro Kanadu olympijský turnaj v [[Curling na Zimních olympijských hrách 2018|Pchjongčchangu]] roku 2018, kdy poprvé v historii ani muži, ani ženy nepřivezli medaili žádnou. Také v lakrosu a [[Akrobatické lyžování|akrobatickém lyžování]] Kanaďané kralují olympijským statistikám. Široce rozšířenými sporty jsou v Kanadě i [[golf]], [[baseball]], [[Lyžování|lyžařské sporty]], [[fotbal]], [[volejbal]] a [[basketbal]], byť spíše na soukromé úrovni, profesionální soutěže už tak populární nejsou. Podobně jako v hokeji, i ve fotbale, baseballu a basketbale byly vytvořeny společné americko-kanadské ligy, ovšem účast kanadských klubů v nich není již tak hojná – ve fotbalové [[Major League Soccer]] jsou tři kanadské kluby ([[Toronto FC]], [[Club de Foot Montréal]], [[Vancouver Whitecaps FC]]), v baseballové [[Major League Baseball]] jeden ([[Toronto Blue Jays]]) a v basketbalové [[National Basketball Association|NBA]] také jeden ([[Toronto Raptors]]). Od roku 2019 se v Kanadě hraje nová fotbalová liga [[Canadian Premier League]]. [[Kanadská ženská basketbalová reprezentace]] získala dva bronzy na [[Mistrovství světa v basketbalu žen|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa v basketbalu žen 1979|1979]], [[Mistrovství světa v basketbalu žen 1986|1986]]), [[Kanadská mužská basketbalová reprezentace|muži]] stříbro na [[Basketbal na Letních olympijských hrách 1936#Turnaj mužů|olympijských hrách v Berlíně roku 1936]]. [1007] => [1008] => Mistrem světa v závodech [[Formule 1]] se stal [[Jacques Villeneuve]].{{Citace elektronické monografie [1009] => | příjmení = Podstata [1010] => | jméno = Lukáš [1011] => | titul = Jacques Villeneuve: mistr světa, ale i hudební skladatel {{!}} GPF1 [1012] => | url = https://gpf1.cz/jacques-villeneuve-mistr-sveta-ale-i-hudebni-skladatel/ [1013] => | vydavatel = [1014] => | místo = [1015] => | datum vydání = [1016] => | datum přístupu = 2020-08-13 [1017] => | jazyk = cs-CZ [1018] => }} Cyklista [[Ryder Hesjedal]] vyhrál [[Giro d'Italia]].{{Citace elektronického periodika [1019] => | titul = Giro ovládl Kanaďan Hesjedal, Rodrigueze přeskočil v závěrečné časovce [1020] => | periodikum = iDNES.cz [1021] => | url = https://www.idnes.cz/sport/cyklistika/vitezem-gira-je-kanadan-hesjedal.A120527_172017_cyklistika_fil [1022] => | datum vydání = 2012-05-27 [1023] => | datum přístupu = 2020-08-13 [1024] => }} Boxeři [[Tommy Burns]], [[Trevor Berbick]], [[Lennox Lewis]] a [[Bermane Stiverne]] se stali [[Seznam profesionálních mistrů světa v boxu těžké váhy|profesionálním mistry světa v těžké váze]]. Nejslavnějším kanadským basketbalistou je [[Steve Nash]] (narozen v JAR), který se stal dvakrát nejužitečnějším hráčem sezóny NBA.{{Citace elektronického periodika [1025] => | titul = Steve Nash Stats [1026] => | periodikum = Basketball-Reference.com [1027] => | url = https://www.basketball-reference.com/players/n/nashst01.html [1028] => | jazyk = en [1029] => | datum přístupu = 2020-08-13 [1030] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211020124407/https://www.basketball-reference.com/players/n/nashst01.html [1031] => | datum archivace = 2021-10-20 [1032] => }} Zajímavostí je, že i zakladatel basketbalu [[James Naismith]] byl Kanaďan, i když sport se ujal nakonec více v USA.{{Citace elektronického periodika [1033] => | titul = Where Basketball was Invented: The History of Basketball {{!}} Springfield College [1034] => | periodikum = springfield.edu [1035] => | url = https://springfield.edu/where-basketball-was-invented-the-birthplace-of-basketball [1036] => | datum přístupu = 2020-08-12 [1037] => }} Velkým sportovním symbolem je jednonohý běžec [[Terry Fox]].{{Citace periodika [1038] => | příjmení = Krupka [1039] => | jméno = Jaroslav [1040] => | titul = Před 40 lety vyběhl Terry Fox na životní maraton. Nedoběhl, ale inspiroval svět [1041] => | periodikum = Deník.cz [1042] => | datum vydání = 2020-04-12 [1043] => | jazyk = cs [1044] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/maraton-terry-fox-nehoda-rakovina-forrest-gump.html [1045] => | datum přístupu = 2020-08-12 [1046] => }} [1047] => [1048] => Tři zlaté olympijské medaile má krasobruslařský taneční pár [[Scott Moir]] a [[Tessa Virtueová]], rychlobruslaři [[Charles Hamelin]] a [[Marc Gagnon]] a veslařky [[Kathleen Heddleová]] a [[Marnie McBeanová]]. Dvě zlaté mají rychlobruslaři [[Catriona LeMayová-Doanová]], [[Gaétan Boucher]] a [[François-Louis Tremblay]], biatlonistka [[Myriam Bédardová]], bobistky [[Kaillie Humphriesová]] a [[Heather Moyseová]], plavci [[Alex Baumann]] a [[George Hodgson]], synchronizovaná plavkyně [[Carolyn Waldo]] a lyžař na boulích [[Alexandre Bilodeau]]. Také sprinteři [[Donovan Bailey]], rodák z Jamajky, a [[Percy Williams]] jsou dvojnásobnými zlatými olympijskými medailisty. Ke sportovním ikonám Kanady patří i rychlobruslařka [[Clara Hughesová]], která dokázala získat zlato ze zimních a bronz z letních olympijských her (v cyklistice).{{Citace elektronického periodika [1049] => | titul = Clara Hughes {{!}} The Canadian Encyclopedia [1050] => | periodikum = www.thecanadianencyclopedia.ca [1051] => | url = https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/clara-hughes [1052] => | datum přístupu = 2020-08-12 [1053] => }} K roku 2021 Kanada získala 141 zlatých olympijských medailí, nejvíce v atletice.{{Citace elektronického periodika [1054] => | příjmení = [1055] => | jméno = [1056] => | titul = Olympic Games: results, medals, statistics, analytics: Canada [1057] => | periodikum = olympanalyt.com [1058] => | vydavatel = [1059] => | url = http://olympanalyt.com/OlympAnalytics.php?param_pagetype=MedalsByGames¶m_country=CAN [1060] => | datum vydání = [1061] => | url archivu = [1062] => | datum přístupu = 2020-08-15 [1063] => }} [1064] => [1065] => Třikrát se v Kanadě konaly [[olympijské hry]]. V roce [[Letní olympijské hry 1976|1976 v Montrealu]] [[Letní olympijské hry|letní]], dvakrát pak [[Zimní olympijské hry|zimní]], v roce [[Zimní olympijské hry 1988|1988 v Calgary]] a v roce [[Zimní olympijské hry 2010|2010 ve Vancouveru]]. V roce 2026 bude Kanada spolu se Spojenými státy a Mexikem spolupořádat [[Mistrovství světa ve fotbale 2026|mistrovství světa ve fotbale]].{{Citace elektronického periodika [1066] => | titul = Obří šampionát pro tři země. Fotbalové MS 2026 hostí USA, Kanada a Mexiko [1067] => | periodikum = iDNES.cz [1068] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/reprezentace/mistrovstvi-sveta-2026-kanada-usa-mexiko-poradatelstvi.A180613_125909_fot_reprez_min [1069] => | datum vydání = 2018-06-13 [1070] => | datum přístupu = 2020-08-12 [1071] => }} [1072] => [1073] => == Odkazy == [1074] => [1075] => === Poznámky === [1076] => [1077] => [1078] => === Reference === [1079] => [1080] => [1081] => === Související články === [1082] => * [[Seznam světového dědictví v Severní Americe]] [1083] => * [[Generální guvernér Kanady]] [1084] => * [[Seznam premiérů Kanady]] [1085] => [1086] => === Externí odkazy === [1087] => * {{Commonscat|Canada}} [1088] => * {{Wikislovník|heslo=Kanada}} [1089] => * {{Wikicitáty|téma=Kanada}} [1090] => * {{Osmrelace|1428125}} [1091] => * {{Wikizprávy|kategorie=Kanada}} [1092] => * [http://www.gc.ca/ Oficiální web kanadské vlády] [1093] => * (anglicky, francouzsky) [http://www.statcan.gc.ca/ Kanadský statistický úřad] [1094] => * {{Citace elektronické monografie [1095] => | titul = Canada – Amnesty International Report 2011 [1096] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/canada/report-2011 [1097] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1098] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1099] => | jazyk = anglicky [1100] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110803114423/http://amnesty.org/en/region/canada/report-2011 [1101] => | datum archivace = 2011-08-03 [1102] => | nedostupné = ano [1103] => }} [1104] => * {{Citace elektronické monografie [1105] => | titul = Canada (2011) [1106] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8011 [1107] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1108] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1109] => | jazyk = anglicky [1110] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110813102225/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8011 [1111] => | datum archivace = 2011-08-13 [1112] => | nedostupné = ano [1113] => }} [1114] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Kanada – o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_2.html | datum vydání = 2002-05-16 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] | url archivu = https://web.archive.org/web/20120315001608/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_2.html | datum archivace = 2012-03-15 | nedostupné = ano }} [1115] => * {{Citace elektronické monografie [1116] => | korporace = Bureau of Western Hemisphere Affairs [1117] => | titul = Background Note: Canada [1118] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2089.htm [1119] => | datum vydání = 2011-06-01 [1120] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1121] => | vydavatel = U.S. Department of State [1122] => | jazyk = anglicky [1123] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110815010849/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2089.htm [1124] => | datum archivace = 2011-08-15 [1125] => | nedostupné = ano [1126] => }} [1127] => * {{Citace elektronické monografie [1128] => | korporace = CIA [1129] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1130] => | titul = The World Factbook – Canada [1131] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ca.html [1132] => | datum aktualizace = 2011-08-01 [1133] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1134] => | jazyk = anglicky [1135] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190430234227/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ca.html [1136] => | datum archivace = 2019-04-30 [1137] => | nedostupné = ano [1138] => }} [1139] => * {{Citace elektronické monografie [1140] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Ottawě [1141] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: [1142] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kanada-2011-04-05.pdf [1143] => | datum vydání = 2011-04-05 [1144] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1145] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1146] => | jazyk = česky [1147] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130523193426/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kanada-2011-04-05.pdf [1148] => | datum archivace = 2013-05-23 [1149] => | nedostupné = ano [1150] => }} [1151] => * {{Citace elektronické monografie [1152] => | příjmení = Bercuson [1153] => | jméno = David J [1154] => | spoluautoři = a kol. [1155] => | titul = Canada [1156] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/91513/Canada [1157] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1158] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1159] => | jazyk = anglicky [1160] => }} [1161] => [1162] => {{Kanada}} [1163] => {{Severní Amerika}} [1164] => [1165] => {{Navboxes [1166] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1167] => | list = {{Commonwealth}} [1168] => {{Commonwealth realm}} [1169] => {{G20}} [1170] => {{NATO}} [1171] => {{APEC}} [1172] => {{G8}} [1173] => }} [1174] => [1175] => {{Autoritní data}} [1176] => {{Portály|Kanada}} [1177] => [1178] => [[Kategorie:Kanada| ]] [1179] => [[Kategorie:Státy Severní Ameriky]] [1180] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1181] => [[Kategorie:Státy Commonwealthu]] [1182] => [[Kategorie:G8]] [1183] => [[Kategorie:Commonwealth realm]] [1184] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [] => )
good wiki

Kanada

Kanada ( a , anglická výslovnost , francouzská výslovnost ) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad), Dánskem (východ) na přibližně kilometrové hranici na Hansově ostrově a Tichým oceánem (západ).

More about us

About

Rozkládá se na druhém největším území na světě, což jí umožňuje nabízet široké spektrum přírodních scenérií - od majestátních hor a rozlehlých lesů po čisté jezera a pobřežní oblasti. Její geografie je stejně fascinující jako její populace, jež se skládá z lidí různých etnických a kulturních zázemí, což přispívá k bohatému společenskému životu. Přírodní bohatství Kanady se projevuje nejen v malebných národních parcích, ale také v udržitelném způsobu hospodaření. Země se snaží efektivně využívat své přírodní zdroje s ohledem na ekologii, což svědčí o jejím závazku k ochraně životního prostředí pro budoucí generace. Kanada je známá svým vysokým standardem života, silným vzdělávacím systémem a mnoha příležitostmi pro osobní a profesní rozvoj. Místní kultura je ovlivněna francouzskými a britskými tradicemi, a zároveň se ovlivňuje kulturami domorodých národů a imigrantů z celého světa. To dodává kanadské společnosti unikátní charakter, otevřenost a vstřícnost k novým myšlenkám. V oblasti vědy a technologií je Kanada domovem inspirativních inovací a vůdčích myšlenek. Místní univerzity a výzkumná střediska hrají klíčovou roli v pokroku v různých oblastech, od medicíny po ekologii, a přispívají k řešení globálních výzev. Kanada si také zakládá na svých hodnotách rovnosti, tolerance a spravedlnosti, čímž vytváří prostředí, kde lidé různých vír a přesvědčení mohou žít v harmonii. Tento pozitivní příklad zahrnuje i angažovanost v mezinárodních záležitostech, kde se Kanada snaží přispět k míru a prosperitě na světové scéně. Ačkoli Kanada čelí různým výzvám, jako jsou klimatické změny a sociální nerovnosti, s optimismem se zaměřuje na hledání udržitelných řešení a vzájemnou spolupráci. Tato dynamická země pokračuje v psaní svého příběhu jako příklad pro ostatní, kde se potkává tradice s inovací a naděje s realitou.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spojené státy americké','Britská Kolumbie','Québec (provincie)','Ontario (provincie)','Spojené království','Alberta','Yukon','Nunavut','1867','Saskatchewan','Manitoba','Velká jezera'

1867

Alberta

Manitoba

Nunavut

Saskatchewan

Yukon