Array ( [0] => 15074641 [id] => 15074641 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kardiograf [uri] => Kardiograf [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Kardiograf''' je elektrický přístroj, který snímá a zaznamenává elektrickou aktivitu [[srdce]]. Tyto elektrické signály lze snímat díky vodivému prostředí těla i na jeho povrchu. Snímání [[Napětí svorkové|napětí]] se provádí pomocí [[Elektroda|elektrod]] umístěných na [[hrudník]]u a [[Končetina|končetinách]] zapojených v definovaných schématech snímání. Dnešním standardem jsou 12svodové [[EKG]] přístroje. [1] => [2] => == Historie == [3] => [[Soubor:Schema ekg.jpg|náhled|Vstupně/výstupní obvody EKG přístroje]] [4] => První [[elektrokardiograf]] byl vynalezen [[Willem Einthoven|Willemem Einthovenem]] roku 1902. Později byl popsán [[rovnostranný trojúhelník]], který popisoval zapojení standardních končetinových svodů označované I, II a III, který byl pojmenován podle svého vynálezce [[Elektrokardiogram|Einthovenův trojúhelník]] a v této podobě se používá dodnes. Později byla přidána neutrální elektroda ([[Elektrokardiogram|Goldbergovy končetinové svody]]) a dále ještě dalších šest hrudních svodů ([[Wilsonovi hrudní svody|Wilsonovy hrudní svody]]). {{Citace elektronické monografie [5] => | příjmení = [6] => | jméno = [7] => | titul = Biomed 101: Introduction to ECG and physiological monitors [8] => | url = http://1technation.com/introduction-ecg-physiological-monitors/ [9] => | vydavatel = [10] => | místo = [11] => | datum vydání = [12] => | datum přístupu = 2014-12-21 [13] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141221191304/http://1technation.com/introduction-ecg-physiological-monitors/ [14] => | datum archivace = 2014-12-21 [15] => | nedostupné = ano [16] => }}{{Citace elektronické monografie [17] => | http://1technation.com/introduction-ecg-physiological-monitors/ = [18] => }}{{Citace monografie [19] => | příjmení = Penhaker [20] => | jméno = Martin [21] => | příjmení2 = Imramovský [22] => | jméno2 = Martin [23] => | titul = Lékařské diagnostické přístroje - Učební texty [24] => | vydání = 1. [25] => | vydavatel = VŠB - Technická univerzita Ostrava [26] => | místo = Ostrava [27] => | rok = 2004 [28] => | počet stran = 332 [29] => | strany = [30] => | isbn = 80-248-0751-3 [31] => }} [32] => [33] => == Elektrokardiograf == [34] => [35] => === Typy EKG přístrojů === [36] => Existují tři základní typy [[EKG]] přístrojů. První typ [[EKG]] přístroje využívá přenosné moduly, které obsahují konkrétní funkce. Moduly lze vkládat a vyjímat dle potřeb monitorování pacienta. Dalším typem jsou integrované systémy s předdefinovanými funkcemi. Posledním typem jsou přístroje kombinující předdefinované funkce a možnost vložení funkčního modulu. [37] => [38] => === Fyziologické EKG monitory === [39] => Fyziologické '''EKG''' monitory kromě měření elektrické aktivity srdce poskytují i jiné funkce měření fyziologických procesů pacienta. [40] => [41] => Mezi klasické funkce patří: [42] => * elektrokardiografické měření [43] => * neinvazivní měření krevního tlaku pomocí manžety [44] => * invazivní měření krevního tlaku pomoci [[katétr]]u [45] => * měření teploty [46] => * měření rychlosti [47] => * frekvence a síly dechu (například pomoci '''pneumografu''') [48] => * měření přítomnosti dechu [49] => * měření obsahu oxidu uhličitého ve vzduchu vydechovaném pacientem [50] => * měření průtoku [[Krev|krve]] srdcem [51] => * a další [52] => Další funkci EKG monitoru může být možnost ukládání naměřených dat do interní či externí pamětí, analyzování dat a zobrazování dat na výstupních monitorech. [53] => [54] => '''EKG telemetrie''' [55] => [56] => Telemetrické '''[[EKG]]''' přístroje se používají při nutnosti měření na pohybujícím se pacientovi. Telemetrické vysílače jsou připojeny k [[pacient]]ovi a měří fyziologické signály, modulují je a přenáší je pomoci radiových frekvencí nebo i jiných technologii. Často se telemetrické '''[[EKG]]''' využívá [57] => při zátěžových testech, při kterých je pacient nucen k chození či běhu na běžícím pásu nebo jízdě na rotopedu. Prvním telemetrickým '''[[EKG]]''' přístrojem je '''[[holter|Holterův [58] => monitor]]'''. [59] => [60] => == EKG == [61] => [62] => === Obecně === [63] => [[Soubor:Wilsonova síť.jpg|náhled|Zapojení Wilsonovy sítě]] [64] => Dnešním standardem klinických [[Elektrokardiogram|EKG]] jsou 12svodové přístroje s devíti elektrodami, které jsou schopné všechny svody zobrazit a/nebo vytisknout. Dále mohou obsahovat také vstupy pro další měřené veličiny (např. [[kyslíková saturace|saturace kyslíkem]], [[krevní tlak]] apod.). Součástí [[Elektrokardiogram|EKG]] také může být jednotka pro analýzu změřeného signálu, popř. může [[Elektrokardiogram|EKG]] disponovat rozhraním pro připojení takové jednotky. [65] => [66] => Záznam z [[Elektrokardiogram|EKG]] je standardizován – jeho rozlišení činí 10mm/mV a časové měřítko se posouvá buď o 25 nebo 50 mm/s. [67] => [68] => Velikosti signálů měřených elektrodami na povrchu těla jsou řádově v jednotkách mV. Tento signál je tedy nutné před zpracováním zesílit a odfiltrovat z něj nežádoucí [69] => rušení – zejména vysokofrekvenční složky a pak frekvenci síťového napájení 50 Hz. Požadavky na zesílení jsou v řádu několika tisíc. Přenosové pásmo se pak pohybuje mezi 0,05 a 100 Hz. Při monitorování postačí dolní mezní frekvence 0,5 Hz a horní frekvence 30-50 Hz. Nedílnou součástí [[Elektrokardiogram|EKG]] je také zdroj kalibračního napětí k určení přesné hodnoty zesílení. Tato kalibrace se dříve prováděla ručně, v současné době se již provádí automaticky. Hodnota kalibračního napětí je standardně 1mV.{{Citace monografie [70] => | příjmení = Rozman [71] => | jméno = Jiří [72] => | příjmení2 = [73] => | jméno2 = [74] => | titul = Elektronické přístroje v lékařství [75] => | vydání = 1 [76] => | vydavatel = Academia [77] => | místo = Praha [78] => | rok = 2006 [79] => | počet stran = 407 [80] => | strany = [81] => | isbn = 80-200-1308-3 [82] => }} [83] => [84] => === Elektrody === [85] => Standardní [[Elektrokardiogram|EKG]] zahrnuje celkem 9 měřících elektrod – 3 končetinové a 6 hrudních. Končetinové elektrody jsou obvykle klipsové elektrody [86] => umístěné na pravé (RA) a levé paži (LA) a na levé noze (LL). Dále se používá také čtvrtá končetinová elektroda na pravé noze (RL), která není měřící, ale [87] => zpětnovazebná. Hrudní elektrody jsou obvykle balónkové a jsou označeny jako V1-V6. Při dlouhodobém monitorování se používají elektrody nalepovací. Všechny [88] => zmíněné elektrody jsou na bázi Ag/AgCl. [89] => [90] => === Vstupně-výstupní obvody === [91] => Ze signálů jednotlivých elektrod je nejprve odfiltrována vysokofrekvenční složka. Takto upravený signál je přiveden na [[Zapojení s operačním zesilovačem|sledovač napětí]] [92] => se zesílením 1, který slouží k impedančnímu oddělení. Vzniklé signály jsou pak přivedeny na diferenciální zesilovače (zpravidla zapojení [[Zapojení s operačním zesilovačem|přístrojového zesilovače]]) a jejich výstup je následně přiveden na [[A/D převodník]]. [93] => [94] => Svody, které neměříme přímo, jsou vytvářeny Wilsonovou sítí (na obr.). Do této sítě vstupují signály již impedančně přizpůsobené (je před nimi [[Operační zesilovač|OZ]] s jednotkovým zesílením), neboť odpory použité v síti jsou mnohem menší než vnitřní odpor zdroje signálu. Jedná se o centrální Wilsonovu svorku (WCT) a [[Elektrokardiogram|Goldbergovy svody]]. [95] => [96] => Kromě tří končetinových elektrod se v současné době používá také čtvrtá (RL), která slouží k potlačení souhlasného signálu o velikosti napětí Wilsonovy centrální [97] => svorky s opačnou polaritou a je tedy zápornou zpětnou vazbou. [98] => [99] => V současných EKG má každý kanál (svod) vlastní [[A/D převodník]]. Při číslicovém zpracování je možné tento počet snížit, čímž zaplatíme horším časovým rozlišením. [100] => [101] => === Blokové schéma === [102] => [[Soubor:Celkové schema ekg přístroje.jpg|náhled|Blokové schéma EKG přístroje]] [103] => Příkladem zapojení číslicového [[Elektrokardiogram|EKG]] může být obrázek blokového schématu. Prvním článkem v řetězci je přepěťová ochrana následovaná obvodem pro detekci špatného kontaktu elektrody (vyschlý gel, odpadlá elektroda..), obvod pro kalibraci, který využívá kalibrační napětí. Kalibrační signál by měl být pro všechny elektrody stejný. Za diferenciálními zesilovači následuje pásmová propust, která omezuje stejnosměrnou složku a slouží také jako antialiasingový filtr pro následovný [[A/D převodník]]. Standardní rozlišení převodníků bývá 12-16 bitů. Před vstupem do zpracovávajícího procesoru je ještě digitální signál galvanicky oddělen pomocí [[optočlen]]ů k oddělení analogové a digitální části [104] => přístroje.            [105] => [106] => == Související články == [107] => * [[Elektrokardiogram]] [108] => [109] => == Reference == [110] => [111] => [112] => == Externí odkazy == [113] => * {{Commonscat}} [114] => * [[wikiskripta:Elektrokardiografie|Elektrokardiografie]] na [[WikiSkripta|WikiSkriptech]] [115] => [116] => {{Portály|Medicína}} [117] => [118] => [[Kategorie:Kardiologie]] [] => )
good wiki

Kardiograf

Kardiograf je elektrický přístroj, který snímá a zaznamenává elektrickou aktivitu srdce. Tyto elektrické signály lze snímat díky vodivému prostředí těla i na jeho povrchu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Elektrokardiogram','EKG','A/D převodník','Zapojení s operačním zesilovačem','holter','WikiSkripta','pacient','optočlen','Končetina','Soubor:Celkové schema ekg přístroje.jpg','Willem Einthoven','kyslíková saturace'

Elektrokardiogram

Elektrokardiogram (zkráceně EKG) je grafický záznam elektrické činnosti srdce.

Holter

Končetina

Optočlen

Pacient

WikiSkripta