Array ( [0] => 15521341 [id] => 15521341 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Karlštejn [uri] => Karlštejn [3] => Burg Karlstein - Karlštejn - panoramio.jpg [img] => Burg Karlstein - Karlštejn - panoramio.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hradu ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]}} [1] => {{Infobox - budova [2] => |název = Státní hrad Karlštejn [3] => |typ = hrad [4] => |obrázek = Zamek Karlštejn.jpg [5] => |popisek = Pohled od jihozápadu z podhradí [6] => |využití = Soukromé sídlo císaře, místo pro uložení královských pokladů [7] => |obec = [[Karlštejn (městys)|Karlštejn]] [8] => |země = Česko [9] => |investor = [[Karel IV.]] [10] => |další majitelé = [[Český král]], [[České království]], Zástavní majitel, [[Seznam českých kněžen a královen|Česká královna]], [[Ústav šlechtičen]], [[Československo|Československá republika]], [[Česko|Česká republika]] [11] => |současný majitel = Česká republika, ve správě [[Národní památkový ústav|NPÚ]] [12] => |sloh = [[gotická architektura|gotika]], [[novogotika]] [13] => |výstavba = 40. léta 14. století‒1365 (1372) [14] => |přestavba = 1588–1597; 1887–1905 [15] => |loc-map = {{LocMap |Česko | lat = 49.9391167 | lon = 14.1882903 | label = Karlštejn | position= center | float= center | relief = 1 | caption =}} [16] => |pojmenováno po = [[Karel IV.]] [17] => |poloha = Karlštejn 172 [18] => |nadmořská výška = [19] => |stavební materiál = [[vápenec]], [[cihla]], [[dřevo]], [[břidlice]] [20] => }} [21] => '''Karlštejn''' ({{Vjazyce2|de|''Karlstein)''}} je původem [[středověk]]ý královský [[hrad]], nacházející se na [[Katastrální území|katastrálním území]] [[Karlštejn (městys)|Budňany]] v městysi [[Karlštejn (městys)|Karlštejn]] v [[Okres Beroun|okrese Beroun]] asi třináct kilometrů východně od [[Beroun]]a a třicet kilometrů jihozápadně od centra [[Praha|Prahy]]. Leží uprostřed chráněné krajinné oblasti [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Český kras]]. Hrad je ve vlastnictví České republiky a jeho správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]. Veřejnosti je přístupný nepřetržitě od roku 1905, a patří tak k jedněm z nejdéle zpřístupněných památek na území Česka. Od 30. března 1962 je veden jako [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památka]], jejíž každoroční návštěvnost od počátku 60. let 20. století neklesá pod hranici 200 tisíc návštěvníků ročně. Karlštejn tak dlouhodobě patří mezi desítku nejnavštěvovanějších památek České republiky – je hned druhým nejvíce vyhledávaným hradem Česka, a v rámci [[Seznam památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu|památek spravovaných Národním památkovým ústavem]] si dlouhodobě drží pozici čtvrté nejnavštěvovanější památky. [22] => [23] => Hrad Karlštejn byl založen okolo roku 1348 jako soukromé reprezentační sídlo [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] a [[Český král|českého krále]] [[Karel IV.|Karla IV]]. Po Karlově císařské korunovaci v [[Řím]]ě roku 1355 císař účel hradu pozměnil. Rozhodl se jej užívat jako klenotnici – prostor pro uschování [[Korunovační klenoty Svaté říše římské|říšských korunovačních klenotů]] a souboru [[Relikvie|svatých ostatků]]. [[České korunovační klenoty]], do té doby přechovávané v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] v Praze, se poprvé na Karlštejně krátce ocitly až počátkem 20. let [[15. století]] na příkaz Karlova syna [[Václav IV.|Václava IV.]] Král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] oba soubory královských insignií nechal z obav před [[Husitské války|husitskými bouřemi]] vyvézt z [[Země Koruny české|Českého království]]. Po skončení husitských válek byly na Karlštejn navráceny k úschově roku 1436 pouze české královské klenoty a setrvaly zde s krátkými přestávkami až do roku 1619. [24] => [25] => Nejcennějšími dochovanými prostorami na Karlštejně jsou kaple [[Kateřina Alexandrijská|sv. Kateřiny]] a kostel [[Nanebevzetí Panny Marie]] v Mariánské věži a [[Kaple svatého Kříže (Karlštejn)|kaple sv. Kříže]] ve Velké věži. Jedinečně zachovalá nástěnná výzdoba všech zmíněných kaplí, tvořená [[Freska|freskovými malbami]] a [[Inkrustace (umění)|inkrustovanými pásy]], je ukázkou vyspělé umělecké práce [[Pozdní středověk|pozdního středověku]]. Pozoruhodně zachovalé jsou také tzv. schodištní freskové cykly ve schodišťovém přístavku Velké věže. Unikátem hradu je pak soubor 129 [[Gotika|gotických]] [[Deskové malířství|deskových maleb]] zdobící stěny kaple sv. Kříže, který svým rozsahem nemá ve světě obdoby. Interiér kaple včetně deskových obrazů byl pak náročně zrestaurován v letech 1985‒2003 v rámci projektu ''Soubor středověkých deskových maleb [[Mistr Theodorik|Mistra Theodorika]],'' za který posléze Národní památkový ústav získal cenu [[Evropská unie|Evropské unie]] v oblasti [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] [[Europa Nostra|Europa Nostra Award]] 2005, jež se stala dokladem citlivě provedené restaurace a jedinečnosti souboru deskových obrazů nejen v českém, ale i evropském měřítku. Karlštejnským kastelánem je od 1. ledna 2019 Lukáš Kunst.{{#tag:ref|Za éry svého předchůdce ve funkci, Jaromíra Kubů, fungoval po dobu jedné [[Dekáda|dekády]] jako zástupce kastelána.|group="pozn."}} [26] => [[Soubor:Holy Roman Empire crown dsc02909.jpg|náhled|upright|Koruna Svaté říše římské, která byla uložena v kapli sv. Kříže]] [27] => [28] => == Původ jména hradu == [29] => Jméno hradu vzniklo ze spojení dvou německých slov „''Karls-stein''“ [ˈkɑʁls.štaɪ̯n], čili Karlův kámen nebo Karlův skalní hrad, a bylo přejato do češtiny jako Karlštejn. Jméno je odvozeno od zakladatele hradu Karla IV., který sám v zakládací listině [[Kolegiátní kapitula Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně|karlštejnské kapituly]] vydané roku 1357 vepsal (či nechal vepsat) pasáž „''(…) založili jsme ve jménu Krista Spasitele ke chvále a slávě Trojice věčné a zejména nejdobrotivějšího našeho Vykupitele, (…) a ke cti veškerého nebeského vojska jsme zbudovali na svém hradu Karlštejně, který jsme od základů jakožto úplně nový postavili a stanovili nazývat jej pro svou trvalejší památku podle svého jména, totiž tak, aby se jmenoval Karlštejn podle Karla, dvě kaple (…).'' [30] => [31] => Od první poloviny 19. století je rovněž doložena další podoba jména hradu, a to Karlův Týn, jež vznikla překladem místního německého jména Karlstein jako „''Karls-tein''“ ([ˈkɑʁls.taɪ̯n]; německy ''Tein'' = týn, ohrazení). V roce 1949 bylo jméno hradu přeneseno na [[obec]] v [[podhradí]], do té doby zvanou [[Karlštejn (městys)|Budňany]]. [32] => [33] => == Historie == [34] => Karlštejn byl založen českým a římským králem, pozdějším císařem Karlem IV., jako poměrně skromná stavba o jedné věži. Záměr uložit zde a ochraňovat [[korunovační klenoty]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a [[relikvie]] (svatých ostatků) podle posledních výzkumů pojal Karel až později, v roce 1356, a úměrně tomu byly přistavovány nové věže. Podle tradice vycházející z [[Hájkova kronika|kroniky Václava Hájka z Libočan]] se slavnostního zahájení stavby dne 10. června 1348 spolu s Karlem IV. účastnil i první [[Arcibiskup pražský|pražský arcibiskup]] [[Arnošt z Pardubic]], avšak oba mužové nebyli v tento den v Čechách, a těžko tedy mohli slavnostně založit hrad. Stalo se tak pravděpodobně o 2 roky dříve kolem roku 1346. Stavba hradu probíhala až do roku 1365. Vnitřní výzdoba hradu a kaple sv. Kříže byla dokončena v roce 1367. [35] => [36] => Na počátku 15. století sem byly též přivezeny české korunovační klenoty. Pravděpodobně se tak stalo na pokyn Karlova syna, krále Václava IV. (1378–1419). Záznam o tomto převozu však chybí. Ke korunovaci krále Zikmunda (1420) byly již přivezeny do Prahy z Karlštejna. Po korunovaci byly klenoty opět vráceny na Karlštejn, brzy na to však vypukla [[Husitství|husitská revoluce]] a Zikmund nechal jak české, tak říšské korunovační klenoty odvézt do zahraničí. V průběhu revoluce odolal hrad [[Obléhání Karlštejna husity|obléhání husitskými vojsky]] pod vedením [[Zikmund Korybutovič|Zikmunda Korybutoviče]] (1422). Po skončení válek a po svém návratu na český trůn vrátil Zikmund české korunovační klenoty zpět na Karlštejn (1436), kde pak zůstaly uloženy až do začátku 17. století. [[Korunovační klenoty Svaté říše římské|Říšské klenoty]] již zůstaly v zahraničí. [37] => [38] => Husitskou revolucí došlo ke změně původní funkce hradu. [[Karlštejnský purkrabí|Karlštejnští purkrabí]] střežili české korunovační klenoty a zemský archiv. Od roku 1541 zde byly též ukládány opisy [[zemské desky|zemských desk]]. [39] => [40] => [[Vladislavské zřízení zemské]] vydané králem [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem Jagellonským]] roku 1500 zavazuje přísahou karlštejnské purkrabí, že budou chránit hrad i s korunou, klenoty a zemskými privilegii pod trestem smrti, ztráty cti a majetku a vyhnání potomků ze země. Korunu směli vydat pouze tomu, kdo byl předtím řádně zvolen českým králem. Po [[korunovace|korunovaci]], která se konala v Praze, byly klenoty vraceny zpět na hrad. [41] => [42] => V polovině 16. století za správy [[Jáchym Novohradský z Kolovrat|Jáchyma Novohradského z Kolovrat]] došlo k [[renesance|renesanční]] přestavbě hradu. Přestavba se týkala především Velké věže a budovy [[purkrabství]], která byla v té době nejvíce využívána. [43] => [44] => V době [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] byly korunovační klenoty z rozhodnutí direktorů dne 22. června 1619 odvezeny na Pražský hrad. S vývojem vojenské techniky byla totiž obranná funkce hradu shledána již jako nedostatečná. Při revizi zemského zřízení roku 1625 císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] zrušil úřad karlštejnských purkrabí, neboť pozbyl své funkce. Hrad byl převeden do užívání českých královen. V roce 1626 císařovna [[Eleonora Gonzagová (1598–1655)|Eleonora]] zastavila hrad [[Jan Kavka z Říčan|Janu Kavkovi z Říčan]]. Ten nechal z hradu odvézt vybavení a zbylé svátostiny. Na konci [[třicetiletá válka|třicetileté války]] (1648) byl hrad dobyt švédským vojskem. Po skončení války byl hrad značně zchátralý. [45] => [46] => Na konci 17. století se dostal do majetku českých královen a císařoven. V roce 1755 jej [[Marie Terezie]] darovala nově založenému [[Ústav šlechtičen|Ústavu šlechtičen]] v Praze. Ten však hrad využíval pouze jako centrum hospodářské správy pro okolní statky. Hrad i nadále chátral. Pozornosti se mu dostalo až na konci 18. století v souvislosti s [[české národní obrození|národním obrozením]]. V roce 1812 navštívil hrad císař [[František I. Rakouský|František I.]], který vzápětí věnoval peníze na jeho opravu. [47] => [48] => [49] => Soubor:Burg Karlstein.jpg|Karlštejn na rytině z roku 1720 [50] => Soubor:Karlstein castle, c. 1860 DSCN2807.jpg|Karlštejn na rytině z roku 1860 [51] => Soubor:FFridrich, Karlštejn.jpg|Historická podoba hradu před Mockerovou přestavbou na fotografii Františka Fridricha (1870) [52] => Soubor:Karlštejn před přestavbou (cca 1880).jpg|Karlštejn před přestavbou, foto kolem roku 1880 [53] => Soubor:Karlštejn in The Bohemian Review, vol 1.jpg|alt=Karlštejn po přástvě|Karlštejn v roce 1917 [54] => [55] => [56] => == Historizující rekonstrukce == [57] => [[Soubor:Karlston Castle, Austria LCCN2016820913.jpg|náhled|Karlštejn po přestavbě, foto kolem roku 1910]] [58] => V letech 1887–1905 probíhala přestavba hradu v duchu tzv. [[Purismus (architektura)|purismu]], která měla hradu navrátit domnělou [[gotika|gotickou]] podobu. Realizoval ji [[Josef Mocker]], a to nejdříve na základě koncepce vídeňského profesora [[Friedrich von Schmidt|Friedricha von Schmidta]] až do jeho smrti v roce 1891, od roku 1892 potom samostatně. Po Mockerově smrti v roce 1899 stavbu dokončil stavební rada inženýr Krch. Výsledky této přestavby byly kritizovány již na začátku 20. století, s odstupem času jsou však hodnoceny jako projev své doby. [[Dobroslav Líbal]] však ostře kritizoval Schmidtovy a Mockerovy úpravy Karlštejna ještě při příležitosti stého výročí Mockerova úmrtí. [59] => [60] => Hrad se otevřel veřejnosti roku 1905, od roku 1918 je ve vlastnictví státu. V roce 1962 byl vyhlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]]. [61] => [62] => == Současnost == [63] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;" [64] => |+ Návštěvnost hradu [65] => |- [66] => ! Rok !! Počet návštěvníků [67] => |- [68] => | 2016 || 268 532 [69] => |- [70] => | 2015 || 217 754 [71] => |- [72] => | 2017 || 228 159 [73] => |- [74] => | 2018 || 223 895 [75] => |} [76] => [77] => [[Soubor:Karlštejn in winter.jpg|náhled|Zimní pohled na Karlštejn od jihovýchodu ze sedla mezi Plešivcem a Haknovou]] [78] => V současnosti je Karlštejn jedním z nejnavštěvovanějších hradů v [[Česko|Česku]]. Je ve vlastnictví státu a ve správě Národního památkového ústavu, Územní památkové správy v Praze. Kromě tří prohlídkových okruhů s průvodcem nabízí Karlštejn každoročně také řadu kulturních a společenských akcí – koncerty, divadelní představení, výstavy, Karlštejnské kulturní léto, Královský průvod či tradiční Karlštejnské vinobraní. Hrad Karlštejn nabízí také možnost uspořádání svatebních obřadů. [79] => [80] => Na období let 2018–2022 byla naplánována rozsáhlá rekonstrukce přízemních, suterénních a sklepních prostor Císařského paláce, která byla slavnostně zahájena [[5. březen|5. března]] [[2020]]. Cílem rekonstrukčních prací je zbudování nového návštěvnického centra s toaletami, v suterénu císařského paláce vznikne víceúčelový sál a v budově purkrabství bude instalována stálá expozice o stavebním vývoji hradu a o karlštejnském vinařství. [81] => [82] => == Popis == [83] => [[Soubor:Karlstejn - letecký pohled na romantizující gotiku - panoramio.jpg|náhled|vlevo|Letecký pohled]] [84] => Karlštejn je mohutný kamenný gotický hrad, který stojí na [[vápenec|vápencové]] skalní ostrožně (316 metrů) nad stejnojmennou obcí a skládá se z několika samostatně opevněných staveb. V okolí se nacházejí vinice a hluboké, většinou listnaté lesy. Hlavními částmi hradu jsou studniční věž, budova Purkrabství, Hodinová věž, Císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Jednotlivé architektonické prvky hradu jsou stupňovitě uspořádány podle významu, který jim Karel IV. přikládal, přičemž nejvýše je položena Velká věž. [85] => [86] => === Studniční věž === [87] => [[Soubor:Studnicni_vez_srpen 2009.jpg|náhled|upright|Studniční věž]] [88] => Hradní studna je hluboká 78 metrů. Nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z [[Budňanský potok|Budňanského potoka]], tekoucího pod hradem. Zařízení na vytahování a spouštění okovu tvoří kolo, v němž šlapali lidé a uváděli je do pohybu. [89] => [90] => === Purkrabství === [91] => [[Purkrabství]] bylo v minulosti mnohokrát přestavováno. Dnešní budova pochází z pozdně gotické dostavby Karlštejna v 15. století. Původní budova z doby Karla IV. byla stržena v 19. století v rámci rekonstrukce Josefa Mockera. V 21. století slouží správě hradu, slavnostním obřadům obecního úřadu a reprezentačním účelům. [92] => [93] => === Císařský palác === [94] => Palác sloužil v době Karla IV. a Václava IV. jako obydlí panovníka a jeho dvora. V 1. patře se nacházejí místnosti sloužící panovníkovu dvoru. Druhé patro obýval panovník. Nachází se zde Karlova ložnice a reprezentační prostory jako sál předků (Lucemburský sál) či audienční síň – nejlépe dochovaný interiér paláce s dřevěným kazetovým obložením. Z ložnice vede točité schodiště do prostor obývaných královnou a jejími dámami tzv. [[fraucimor]]u. [95] => [96] => === Mariánská věž === [97] => Menší z věží vnitřního hradu je spojena můstkem s císařským palácem. Ve 2. patře se nachází kostel [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] se [[Sakristie|sakristií]]. V kostele se zachovaly cenné nástěnné malby s [[Bible|biblickými]] výjevy a tzv. ostatkovými scénami, na nichž Karel IV. přijímá a ukládá ostatky svatých. Autorem maleb je pravděpodobně [[Mikuláš Wurmser]] ze Štrasburku. V kostele se dodnes slouží bohoslužby v den výročí úmrtí Karla IV. ([[29. listopad]]) a na den Nanebevzetí Panny Marie. Ke kostelu pak přiléhá [[Kaple svaté Kateřiny (Karlštejn)|kaple sv. Kateřiny]], která sloužila jako soukromá oratoř císaře. Stěny kaple jsou obloženy technikou [[Inkrustace (umění)|''pietra dura'']], nad vchodem se nachází dvojportrét Karla IV. a jeho třetí manželky [[Anna Svídnická|Anny Svídnické]]. [98] => [99] => V 1. patře se nacházejí pokladnice a klenotnice, kde jsou dnes vystaveny předměty náležející ke karlštejnskému pokladu. V klenotnici je vystavena kopie [[Svatováclavská koruna|Svatováclavské koruny]]. Prostory v přízemí věže, označované jako Červenka, sloužily v minulosti mimo jiné i jako hradní vězení. [100] => [101] => === Velká věž === [102] => [[Soubor:Jindrich Eckert - Karlstejn, kaple sv Krize (1878).jpg|náhled|vlevo|Kaple sv. Kříže na fotografii [[Jindřich Eckert|Jindřicha Eckerta]] z roku 1878]] [103] => [[Soubor:Meister Theoderich von Prag 002.jpg|náhled|upright|Obraz [[Svatý Jeroným|sv. Jeronýma]] od [[Mistr Theodorik|Mistra Theodorika]] v kapli sv. Kříže]] [104] => Velká věž je spojena s Mariánskou věží krytým dřevěným mostem. Nachází se na nejvyšším místě hradu a má vlastní opevnění, což odpovídá největšímu duchovnímu významu a účelu, který jí zakladatel hradu určil. Po schodišti s nástěnnými malbami ze života [[svatý Václav|sv. Václava]] a [[svatá Ludmila|sv. Ludmily]] se vstupuje do nejcennějšího prostoru hradu – kaple sv. Kříže. Právě zde byly v minulosti uloženy říšské korunovační klenoty a svaté ostatky, později pak české korunovační klenoty a zemský archiv. Interiér kaple je ozdoben zlacením, drahými kameny a hvězdami, sluncem a měsícem z [[Benátky|benátského]] skla. Kaple je rozdělena pozlacenou mříží na dvě části. Sám Karel IV. na důkaz pokory a úcty vstupoval za zlatou mříž bos. [105] => [106] => Na stěnách je umístěn unikátní soubor deskových obrazů, jejichž autorem je Mistr Theodorik. V čele se nachází obraz Ukřižování Krista, další obrazy zobrazují nebeské vojsko – svaté mučedníky, svaté vdovy a panny, svaté rytíře, biskupy, papeže a svaté vládce v čele s [[Karel Veliký|Karlem Velikým]] a sv. Václavem. Zajímavostí je, že obrazy pokračují i na rámech. Obrazy zároveň sloužily jako [[relikviář]]e. [107] => [108] => Kaple byla zabezpečena čtverými dveřmi se silnými železnými pláty. Uzamčena byla devíti zámky. Prostor byl hlídán strážnými, kteří sídlili nad kaplí. Vstup do kaple byl povolen jen se souhlasem císaře, podle jehož nařízení v této věži nikdo nesměl „spáti nebo ležeti“ s žádnou ženou, byť by to byla i jeho zákonná manželka. V kapli se konaly jen zvlášť významné mše, které směli sloužit pouze [[Arcibiskup|arcibiskupové]] a karlštejnský [[Děkan (křesťanství)|děkan]]. [109] => [110] => === Viniční terasy === [111] => Na [[Kněží hora (Karlštejn)|Kněží hoře]], na jejíž jižní straně stojí hrad Karlštejn, se v předhradí nad hospodářským dvorem nacházejí čtyři viniční terasy, které zde byly vybudovány pravděpodobně v 19. století. V roce 2020 byla zpracována projektová dokumentace na jejich obnovu. Stávající odrůdy budou nahrazeny novými a budou též vysazeny trvalky a obnoveno schodiště.{{Citace elektronické monografie [112] => | příjmení = Bíbová [113] => | jméno = Lenka [114] => | titul = Akce : Obnova vinic – terasy Karlštejn [115] => | url = https://zakazky.eagri.cz/document_115135/217257063e12f2c25a153c42a684b004-technicka-zprava-karlstejn-vinice-pdf [116] => | místo = Čečelice [117] => | datum vydání = 2020-07-15 [118] => | datum přístupu = 2022-07-16 [119] => }} [120] => [121] => == Hrad v kultuře == [122] => {{Viz též|Karlštejn v kultuře}} [123] => [124] => Na hradě se natáčel film [[Noc na Karlštejně (film, 1973)|Noc na Karlštejně]]. Hrad Karlštejn se stal také předmětem hudební umělecké tvorby, v roce [[1973 v hudbě|1973]] vydala česká hudební skupina [[Spirituál kvintet]] své první [[studiové album]] [[Písničky z roku raz dva]], na němž se mimo jiné objevuje také písnička „U Karlova Týna“, jejímž autorem je [[Dušan Vančura]]. [125] => [126] => == Odkazy == [127] => [128] => === Poznámky === [129] => [130] => [131] => === Reference === [132] => [133] => {{Citace monografie | příjmení = Bareš | jméno = Petr | příjmení2 = Kubů | jméno2 = Naďa | titul = Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře | vydání = 1 | vydavatel = Národní památkový ústav | místo = Praha | rok vydání = 2010 | počet stran = 213 | edice = Práce NPÚ | svazek edice = 3 | strany = 59 | isbn = 978-80-87104-75-0 | kapitola = Karlštejn vznik a vývoj hradního muzea a jeho proměna v náznakovou interiérovou instalaci [134] => }} [135] => {{Citace kvalifikační práce | příjmení = Pelán | jméno = Martin | instituce = [[Vysoká škola obchodní v Praze]] | titul = Vývoj turistické návštěvnosti hradu Karlštejn | typ práce = Nepublikovaná bakalářská práce | vedoucí = Jan Štemberk | místo = Praha | rok vydání = 2016 | strany = 18–20}} [136] => {{Citace kvalifikační práce | příjmení = Řehoř | jméno = Tomáš | instituce = Univerzita Pardubice. Fakulta Filozofická | titul = Hrad Karlštejn z pohledu teorie a praxe památkové péče ve 20. století | typ práce = Nepublikovaná diplomová práce | vedoucí = Vladimír Hrubý | místo = Pardubice | rok vydání = 2015 | strany = 70}} [137] => {{Citace elektronické monografie | titul = Výroční zprávy | url = http://www.npu.cz/vyrocni-zpravy | další = Povinně zveřejňované informace | vydavatel = Národní památkový ústav | datum přístupu = 2020-03-25}} [138] => {{Citace elektronické monografie | titul = Základní statistické údaje | url = http://statistikakultury.cz/publikace/zakladni-statisticke-udaje | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu | datum přístupu = 2020-03-25}} [139] => {{Citace monografie | autor = [[Jiří Fajt]], ed. | autor2 = Helena Dáňová, ed. | titul = Císař Karel IV.: 1316-2016: průvodce výstavou | překladatelé = Vladimír Čadský | vydání = 1 | vydavatel = Národní galerie | místo = Praha | rok vydání = 2016 | počet stran = 186 | strany = 66 | isbn = 978-80-7035-614-2 | poznámka = Vydáno k výstavě Císař Karel IV. 1316-2016 : první česko-bavorská zemská výstava, 15.5.-25.5.2016 Národní galerie v Praze - Valdštejnská jízdárna, 14.5.-31.8.2016 Univerzita Karlova v Praze - Karolinum, Křížová chodba a 20.10.2016-5.3.2017, Germanisches Nationalmuseum Nürnberg}} [140] => {{Citace monografie | příjmení = Záruba | jméno = František | autor = [[František Záruba]] | titul = Hradní kaple II.: Doba lucemburská | vydání = 1 | vydavatel = Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění v NLN, Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok vydání = 2015 | isbn = 978-80-7422-414-0}} [141] => {{Citace monografie | příjmení = Čornej | jméno = Petr | autor = [[Petr Čornej]] | titul = Světla a stíny husitství: (události, osobnosti, texty, tradice): výbor z úvah a studií | vydání = 1 | vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok vydání = 2011 | počet stran = 481 | kapitola = Klíče ke Karlštejnu | strany = 299 | isbn = 978-80-7422-084-5}} [142] => {{Citace monografie | příjmení = Sedláček | jméno = August | autor = [[August Sedláček]] | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl VI. Podbrdsko | ilustrátoři = bratří Liebscherové, V. Brechler a B. Kutina | vydání = 1 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok vydání = 1995 | počet stran = 279 | strany = 46 | isbn = 80-85794-66-7}} [143] => {{Citace monografie | příjmení = Dvořáková | jméno = Vlasta | příjmení2 = Menclová | jméno2 = Dobroslava | titul = Karlštejn | další = barevné snímky Alexander Paul | vydání = 1 | vydavatel = Státní nakladatelství krásné literatury a umění | místo = Praha | rok vydání = 1965 | počet stran = 275 | edice = Památky | svazek edice = 17 | strany = 192, 217–218}} [144] => {{Citace monografie | příjmení = Kuthan | jméno = Jiří | autor = [[Jiří Kuthan]] | příjmení2 = Royt | jméno2 = Jan | autor2 = [[Jan Royt]] | titul = Karel IV.: císař a český král - vizionář a zakladatel | vydání = 1 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok vydání = 2016 | počet stran = 1059 | strany = 122–125, 128 | isbn = 978-80-7422-460-7 | kapitola = Karlštejn - Hrad jako sakrální okrsek}} [145] => {{Citace periodika | příjmení = Martincová | jméno = Dagmar | titul = Soubor středověkých deskových maleb Mistra Theodorika z kaple sv. Kříže na Karlštejně získal ocenění Evropské unie | periodikum = Zprávy památkové péče. Časopis státní památkové péče | datum vydání = 2007 | ročník = 67/2007 | číslo = 2 | strany = 111–114 | url = }} [146] => {{Citace elektronického periodika [147] => | příjmení = Vahalová [148] => | jméno = Lenka [149] => | příjmení2 = Lutišanová [150] => | jméno2 = Jessica [151] => | titul = Zvažuji, že se z Karlštejna odstěhuji, chci si koupit v okolí domek, říká kastelán hradu [152] => | periodikum = [[Český rozhlas Rádio Praha|Rádio DAB Praha]] [153] => | vydavatel = [[Český rozhlas]] [154] => | url = http://dabpraha.rozhlas.cz/zvazuji-ze-se-z-karlstejna-odstehuji-chci-si-koupit-v-okoli-domek-rika-kastelan-8078245 [155] => | datum přístupu = 2020-01-01 [156] => | další = S vámi v Praze [157] => | rok = 2019 [158] => | měsíc = září [159] => | den = 21 [160] => }} [161] => {{Citace monografie | příjmení = Lutterer | jméno = Ivan | autor = [[Ivan Lutterer]] | příjmení2 = Šrámek | jméno2 = Rudolf | autor2 = [[Rudolf Šrámek]] | titul = Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | vydání = 2 | vydavatel = Tobiáš | místo = Havlíčkův Brod | rok vydání = 2004 | počet stran = 317 | strany = 122–123 | isbn = 80-7311-025-3}} [162] => {{Citace monografie | příjmení = Fajt | jméno = Jiří | autor = [[Jiří Fajt]] | příjmení2 = Homolka | jméno2 = Jaromír | autor2 = [[Jaromír Homolka]] | titul = Magister Theodoricus: dvorní malíř císaře Karla IV.: umělecká výzdoba posvátných prostor hradu Karlštejna | vydání = 1 | vydavatel = Národní galerie | místo = Praha | rok vydání = 1997 | počet stran = 621 | strany = 144 | isbn = 80-7035-142-X | kapitola = Umělecká výzdoba paláce a menší věže hradu Karlštejna}} [163] => {{Citace periodika | příjmení = Chudárek | jméno = Zdeněk | titul = Josef Mocker a restaurace Karlštejna | periodikum = Zprávy památkové péče | vydavatel = Státní ústav památkové péče v nakladatelství Jalna | rok = 2001 | ročník = 61 | číslo = 2 | strany = 28–34 | issn = 1210-5538}} [164] => Kubů (1999), s. 8. [165] => {{Citace periodika | příjmení = Líbal | jméno = Dobroslav | autor = [[Dobroslav Líbal]] | titul = Josef Mocker, architekt - restaurátor | periodikum = Zprávy památkové péče | vydavatel = Státní ústav památkové péče v nakladatelství Jalna | rok = 2001 | ročník = 61 | číslo = 2 | strany = 22–23 | issn = 1210-5538}} [166] => {{Citace elektronické monografie | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 | url = http://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf | datum přístupu = 2020-03-11 | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu | formát = [[Portable Document Format|PDF]] online | strany = 9 | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf | nedostupné = ano }} [167] => {{Citace elektronické monografie | titul = Památkové objekty 2018 | url = http://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf | datum přístupu = 2020-03-11 | 4 = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu | formát = PDF online | strany = 16 | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194750/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf | nedostupné = ano }} [168] => {{Citace periodika | příjmení = Šimková | jméno = Romana | titul = Hrad Karlštejn symbolicky zahájil rozsáhlou rekonstrukci | další = Zprávy | periodikum = Berounský deník | vydavatel = Vltava Labe media a.s. | rok vydání = 2018 | měsíc vydání = duben | den vydání = 24 | url = http://berounsky.denik.cz/zpravy_region/hrad-karlstejn-symbolicky-zahajil-rozsahlou-rekonstrukci-20180424.html | datum přístupu = 2020-03-27}} [169] => {{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Šrámek | jméno1 = Vojtěch | titul = Na Karlštejně začala rekonstrukce za 150 milionů korun. Vzniknou nové expozice i víceúčelový sál | další = Cestování [170] => | periodikum = iROZHLAS [171] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [172] => | vydavatel = Český rozhlas [173] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [174] => | rok vydání = 2020 | měsíc vydání = březen | den vydání = 5 | url = http://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/cestovani/karlstejn-hrad-rekonstrukce-opravy-expozice-sal_2003051141_tzr | datum přístupu = 2020-03-27}} [175] => ŘEHOŘ, Tomáš. Tajemná hradní studna. ''Historický obzor'', 1998, 9 (11/12), s. 271. ISSN 1210-6097. [176] => [177] => [178] => === Literatura === [179] => * {{Citace monografie [180] => | příjmení = Fajt [181] => | jméno = Jiří [182] => | odkaz na autora = Jiří Fajt [183] => | titul = Posvátné prostory hradu Karlštejna [184] => | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracovistě středních Čech [185] => | místo = Praha [186] => | rok = 2010 [187] => | isbn = 978-80-86516-34-9 [188] => }} [189] => * {{Citace sborníku [190] => | sborník = Schodištní cykly velké věže hradu Karlštejna [191] => | vydavatel = Národní památkový ústav [192] => | místo = Praha [193] => | rok vydání = 2006 [194] => | isbn = 80-86516-23-7 [195] => }} [196] => * {{Citace monografie [197] => | příjmení = Boněk [198] => | jméno = Jan [199] => | příjmení2 = Boněk [200] => | jméno2 = Tomáš [201] => | titul = České korunovační klenoty: Neznámá historie. Skrytá poselství. Zapomenuté symboly [202] => | vydavatel = Eminent [203] => | místo = Praha [204] => | rok = 2006 [205] => | isbn = 80-7281-219-X [206] => }} [207] => * {{Citace monografie [208] => | příjmení = Bravermanová [209] => | jméno = Milena [210] => | spoluautoři = et al. [211] => | titul = České korunovační klenoty [212] => | vydavatel = Správa Pražského hradu ve spolupráci s nakl. BB/art [213] => | místo = Praha [214] => | rok = 2008 [215] => | isbn = 978-80-7381-253-9 [216] => | vydání = 4. rozš [217] => | počet stran = 88 [218] => }} [219] => * {{Citace monografie [220] => | příjmení = Kubů [221] => | jméno = Naděžda [222] => | titul = Hrad Karlštejn [223] => | vydavatel = Památkový ústav středních Čech ve spolupráci s nakl. Vega-L [224] => | vydání = 2 [225] => | místo = Praha [226] => | rok = 1999 [227] => | isbn = 80-85094-38-X [228] => }} [229] => * {{Citace monografie [230] => | příjmení = Dvořáková [231] => | jméno = Vlasta [232] => | odkaz na autora = Vlasta Dvořáková [233] => | příjmení2 = Menclová [234] => | jméno2 = Dobroslava [235] => | odkaz na autora2 = Dobroslava Menclová [236] => | titul = Karlštejn [237] => | vydavatel = SNKLU [238] => | místo = Praha [239] => | rok = 1965 [240] => | počet stran = 275 [241] => }} [242] => * {{Citace monografie [243] => | příjmení = Líbal [244] => | jméno = Dobroslav [245] => | odkaz na autora = Dobroslav Líbal [246] => | titul = Karlštejn [247] => | vydavatel = Výtvarný odbor Umělecké besedy [248] => | místo = Praha [249] => | rok = 1948 [250] => | ilustrátoři = [[František Illek]] a [[Alexandr Paul]] [251] => | edice = edice Poklady národního umění [252] => | svazek = 102 [253] => }} [254] => * {{Citace monografie [255] => | příjmení = Menclová [256] => | jméno = Dobroslava [257] => | odkaz na autora = Dobroslava Menclová [258] => | titul = Hrad Karlštejn [259] => | vydavatel = Václav Poláček [260] => | místo = Praha [261] => | rok = 1946 [262] => | edice = Umělecké památky [263] => | svazek edice = 9 [264] => | počet stran = 111 [265] => }} [266] => * MENCLOVÁ, Dobroslava. Karlštejn a jeho ideový obsah. ''Umění'', roč. 5 (1957), č. 4, s. 277–301. [267] => * {{Citace monografie [268] => | příjmení = Postřihač [269] => | jméno = Antonín [270] => | spoluautoři = et al. [271] => | titul = Co mluví zvony [272] => | místo = Praha [273] => | rok = 1917 [274] => }} [275] => * {{Citace monografie [276] => | příjmení = Čelakovský [277] => | jméno = Jaromír [278] => | titul = O král. hradě pražském [279] => | url = [280] => | vydavatel = Sborník věd právních a státních [281] => | místo = Praha [282] => | rok = 1907 [283] => | kapitola = O některých statcích zvláštních : I. Karlštejn [284] => | url kapitoly = [285] => | stránky = 139–168 [286] => | spoluautoři = a kol. [287] => }} [288] => [289] => === Související články === [290] => * [[Seznam národních kulturních památek České republiky]] [291] => [292] => === Externí odkazy === [293] => * {{Commonscat}} [294] => * {{Otto|heslo=Karlštein|popisek=Karlštejn}} [295] => * {{Wikislovník|heslo = Karlštejn}} [296] => * {{NK ČR|ko2002101809}} [297] => * {{Oficiální stránky}} [298] => * [http://www.hrady-zriceniny.cz/s_karlstejn.htm Dobová vyobrazení hradu Karlštejna] [299] => * [http://scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/fotoarchiv,karlstejn-historicke-fotografie,27.html Historické fotografie hradu Karlštejna ze sbírky Pavla Scheuflera] [300] => [301] => {{Autoritní data}} [302] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Čechy|Historie}} [303] => [304] => [[Kategorie:Karlštejn (městys)| ]] [305] => [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Beroun]] [306] => [[Kategorie:Hrady v okrese Beroun]] [307] => [[Kategorie:Hrady v Hořovické pahorkatině]] [308] => [[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]] [309] => [[Kategorie:Založeno Karlem IV.]] [310] => [[Kategorie:Karlštejnské panství]] [311] => [[Kategorie:Památky na českých poštovních známkách]] [312] => [[Kategorie:Stavby nazvané po osobách]] [313] => [[Kategorie:Královská sídla v Česku]] [314] => [[Kategorie:Hrady donjonového typu]] [315] => [[Kategorie:Hrady založené ve 14. století]] [316] => [[Kategorie:Vzniklo 1348]] [317] => [[Kategorie:Kultura v Karlštejně (okres Beroun)]] [318] => [[Kategorie:Stavby v Karlštejně (okres Beroun)]] [319] => [[Kategorie:Přestavby Josefa Mockera]] [320] => [[Kategorie:Pojmenováno po Karlu IV.]] [] => )
good wiki

Karlštejn

Karlštejn ( je původem středověký královský hrad, nacházející se na katastrálním území Budňany v městysi Karlštejn v okrese Beroun asi třináct kilometrů východně od Berouna a třicet kilometrů jihozápadně od centra Prahy. Leží uprostřed chráněné krajinné oblasti Český kras.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karlštejn (městys)','Karel IV.','Národní památkový ústav','Inkrustace (umění)','Český král','Národní kulturní památka (Česko)','Česko','vápenec','Korunovační klenoty Svaté říše římské','Ústav šlechtičen','Purismus (architektura)','Země Koruny české'

Česko

Vápenec

Vápenec je sedimentární hornina tvořená převážně minerálem vápencem a obsahuje také jiné karbonáty.