Array ( [0] => 15488212 [id] => 15488212 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Karviná [uri] => Karviná [3] => Frysztat 1049.jpg [img] => Frysztat 1049.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|jiný=[[Fryštát]], informace o tisícileté historii centra Karviné}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Karviná [3] => | obrázek = Karviná, Fryštát.jpg [4] => | popisek = Slezské město Karviná [5] => | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] [6] => | okres = Karviná [7] => | obec s rozšířenou působností = Karviná [8] => | pověřená obec = Karviná [9] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]] [10] => | NUTS3 = CZ080 [11] => | PSČ = 733 01, 733 24, 735 06, 734 01 [12] => | počet částí obce = 9 [13] => | počet katastrálních území = 6 [14] => | počet ZSJ = 47 [15] => | adresa = Magistrát města Karviné
Fryštátská 72/1
733 24 Karviná [16] => | web = www.karvina.cz [17] => | e-mail = podatelna@karvina.cz [18] => | primátor = {{Nowrap|[[Jan Wolf (politik ČSSD)|Jan Wolf]] ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]])}} [19] => | primátor aktuální k = 2022 [20] => | status = statutární město [21] => }} [22] => '''Karviná''' ({{Vjazyce2|pl|''Karwina''}}, {{Vjazyce2|de|''Karwin''}}{{Citace monografie | příjmení = Turek | jméno = Adolf | odkaz na autora = Adolf Turek | spoluautoři = a kol. | titul = Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy | vydavatel = Zemský archiv v Opavě | místo = Opava | rok = 2004 | počet stran = 979 | isbn = 80-86388-23-9 | strany = 321–322}}{{Citace monografie | příjmení = Hosák | jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Hosák | titul = Historický místopis země Moravskoslezské | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 1144 | isbn = 80-200-1225-7 | strany = 914}}) je [[statutární město]] v [[Okres Karviná|okrese Karviná]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], na území historického [[Těšínsko|Těšínského Slezska]], 18 km východně od [[Ostrava|Ostravy]] na řece [[Olše (řeka)|Olši]]. Karviná je univerzitním, turistickým, lázeňským a ekonomickým městem [[Slezská metropolitní oblast|Slezské metropolitní oblasti]] a největším [[Česko|českým]] městem na řece Olši. Středem dnešního města Karviná je původní slezské knížecí město [[Fryštát]] s rezidenčním [[Fryštát (hrad)|hradem]] slezské vládnoucí aristokracie Piastovců. [23] => [24] => Karviná vznikla roku 1949 přemístěním obyvatel původní hornické [[Doly (Karviná)|Karvinné]] na fryštátské Horní Předměstí, které se silně rozvíjelo již od konce 19. století. Úředním spojením těchto dvou měst a připojením Ráje, Darkova a Starého Města vzniklo nové město s názvem Karviná, nicméně jejím historickým základem je Fryštát, na jehož katastru nové město stojí. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byla dnešní Karviná projektována jako pátá česká metropole pro 120 000 obyvatel.{{Zdroj?}} Dnes žije ve městě {{Počet obyvatel}} obyvatel s významnou slovenskou a polskou menšinou. Celý [[Okres Karviná|okres]] čítá na 240 000 obyvatel. [25] => [26] => == Název == [27] => Původní slovanská podoba jména zněla ''Karvina'' a byla odvozena od místního staropolského ''karw(a)'' – „kráva“, které hláskově neodpovídá spisovnému polskému ''krowa''. Jméno osady tedy znamenalo „kraví ves“. Vesnice Karvina je v nejstarším dokladu z roku 1331 pojmenována též souběžným německým ''Arnoldsdorf'' („Arnoldova ves“), které nicméně krátce nato vyšlo z užívání. [[Alois Vojtěch Šembera]] použil na své mapě Moravy podobu ''Karvín'', na počátku 20. století se pak používala podoba ''Karvinná''.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 384, 385. Slovanský název ''Karviná'' používá současné město od 1. ledna roku 1949, kdy bylo sloučeno s Fryštátem (původem slezsko-germánský ''Freistadt)'' a následně připojeny další vesnice.SAMEK Bohumil a kolektiv: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J-N). Academia Praha 1999, s. 128-129. Znak město převzalo do Fryštátu. [28] => [29] => == Poloha a význam == [30] => [[Soubor:2013 Karwina, Frysztat, Ratusz 01.jpg|náhled|vlevo|upright|alt=Karviná|Renesanční radniční věž postavil kníže Kazimír II.]] [31] => Význam Karviné (a dříve Fryštátu) v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z [[Uhersko|Uher]] do [[Baltské státy|Pobaltí]], která již od konce 13. století měla obchodní, hospodářský a kulturní význam pro celou zdejší oblast. [32] => [33] => Od konce 13. století do roku 1572 mělo město i rezidenční význam, protože zdejší [[Fryštát (hrad)|hrad]] se stal sídelním místem těšínských knížat z královského rodu [[Slezští Piastovci|Piastovců]]. [34] => Roku [[1327]] složil [[Kazimír I. Těšínský]] lenní slib českému králi Janu Lucemburskému a celé území se stalo součástí Českého království., PANIC, Idzi. Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010. ISBN 978-83-926929-3-5. S. 75. Karviná (pod názvem Arnoldsdorf) je v tomto vztahu uvedena v první písemné zmínce z 20. července roku 1339, kdy kníže Mikuláš I. Opavský rozmnožil lenní statky o další lokality.[Codex diplomaticus Silesiae 20, Schlesiens Bergbau und Hüttenwesen Urkunden (1136-1528). Breslau 1900, s. 20, č. 67 [35] => [[Soubor:Šikmý kostel.jpg|náhled|244x244pixelů|[[Kostel svatého Petra z Alkantary (Karviná)|Kostel svatého Petra z Alkantary]] (známý také jako ''Šikmý kostel'')]] [36] => V novověku významně ovlivnil rozvoj města od poslední čtvrtiny 18. století objev ložisek černého uhlí z roku 1776 a následný počátek těžby v západní místní části [[Doly (Karviná)|Doly]], sídlišti v mírně zvlněné krajině nedaleko řeky Stonávky. Dále následoval rozvoj železáren na počátku 20. století. V závěru 19. století se město stalo lázeňským centrem Těšínska díky nálezu jodobromových solanek, které daly podnět k vzniku zdejších [[Lázně Darkov|Lázní Darkov]]. Napojení města na železniční síť v polovině 19. století ([[Košicko-bohumínská dráha]], [[Severní dráha císaře Ferdinanda]]) umožnilo prudký rozvoj těžby černého uhlí a výstavby těžkého průmyslu, což podnítilo jak stavební, tak i demografický vývoj města v druhé polovině 20. století. [37] => [[Soubor:Karviná - Masarykovo náměstí - View SW.jpg|náhled|244x244pixelů|[[Masarykovo náměstí (Karviná)|Masarykovo náměstí v Karviné]]]] [38] => Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měly obce Karwin, Freistadt, Altstadt, Roj, Darkau a Lonka celkem 29 880 obyvatel (pouze v Karviné 16 808 a ve Fryštátě 7767), z toho 29 155 úředně hlášených, 23 988 (82,3 %) byli polsky, 3907 (13,4 %) německy a 1219 (4,2 %) česky mluvících, 26 616 (89,1 %) bylo katolíků, 2483 (8,3 %) protestantů, 589 (2 %) Židů a 192 dalších náboženství.{{Citace monografie [39] => | příjmení = Patryn [40] => | jméno = Ludwig [41] => | titul = Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien [42] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/edition/11734?id=11734 [43] => | vydavatel = Im Verlage des schlesischen Landesausschusses [44] => }} [45] => [46] => Moderní Karviná vznikla roku 1949 sloučením s městem [[Fryštát]] (německy ''Freistadt''; dnešní Karviná 1, centrum starého Fryštátu je městskou památkovou zónou). Původní Karviná (díky intenzivní těžbě uhlí dnes již neexistuje; je to předměstská část [[Karviná-Doly]]), [[Darkov]]a (Karviná 3), [[Ráj (Karviná)|Ráje]] (Karviná 4) a [[Staré Město (Karviná)|Starého Města]] (Karviná 5). Později ještě byly připojeny [[Louky (Karviná)|Louky nad Olší]]. Nově vzniklé město se začalo budovat na katastru fryštátského Horního Předměstí ve čtyřicátých letech dvacátého století, které se rozvíjelo již od doby, kdy [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] přivedla do Fryštátu [[Železniční trať Petrovice u Karviné – Karviná|železnici]]. Moderní město je postaveno převážně v architektonickém slohu [[Bruselský styl]]. [47] => [48] => Karviná leží na [[státní hranice|hranici]] s [[Polsko|Polskem]]. Přímo ve městě jsou dva [[hraniční přechod]]y (z toho jeden pouze pro osobní vozidla) v místní části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří [[Beskydy|Beskyd]]. Karviná leží v údolí řeky [[Olše (řeka)|Olše]] a od krajského města [[Ostrava|Ostravy]] je vzdálena 18 km východním směrem. [49] => [50] => Karviná vždy patřila k ekonomicky silným oblastem s vysokou koncentrací průmyslu, zejména těžebního, na který navazují další výrobní odvětví. Současně dosáhlo město evropského významu díky lázeňství. Již od konce 19. století byly budovány lázně Darkov díky nálezům léčivé jodobromové solanky. V posledních letech byl posílen význam města jako obchodního a turistického centra. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty [[Slezská univerzita v Opavě|Slezské univerzity v Opavě]] se Karviná stala univerzitním městem – spolu s [[Opava|Opavou]] prvním v Moravskoslezském kraji a po roce 1989 v Československu vůbec. [51] => [52] => == Historie == [53] => [54] => === Nejstarší dějiny === [55] => [[Soubor:Kníže Měšek I. Piast, zakladatel Slezského knížecího města Fryštátu.jpg|náhled|Slezský kníže Mečislav, tchán českého krále [[Václav III.|Václava III.]], přemístil po roce 1282 [[Fryštát]] na dnešní místo, kde také postavil [[Fryštát (hrad)|hradozámek]]. Stal se tak zakladatelem dnešní Karviné. Jeho [[Fridrich Kazimír Frýštatský|potomci]] zde měli svou rezidenci až do svého vymření roku 1571]] [56] => Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období [[Neolit|mladší doby kamenné]]. Po pádu Velké Moravy roku 906 zde bylo vybudováno slezské hradiště Čula (dnešní předměstí [[Staré Město (Karviná)|Steré Město]]), které se počátkem 11. století stalo významným obchodním střediskem. Po roce 1268 bylo toto středisko českým králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] a slezským knížetem [[Vladislav I. Opolský|Vladislavem]] proměněno v město [[Fryštát]]. Po roce 1268 však bylo po vojenském vpádu slezského knížete [[Měšek I. Těšínský|Mečislava]] vypáleno a přemístěno na dnešní místo, kde dal kníže postavit [[Fryštát (hrad)|hrad]] ([[Fryštát (zámek)|zámek Fryštát]]) jež jeho potomci využívali jako svou rezidenci. Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako ''Fryenstat'' (Fryštát), ''Roy'' (Ráj), ''Carwina'' (Karviná), ''Bertholdi Villa'' (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1282 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie, která zastupovala českého krále ve Slezsku. Město je pravděpodobně místem narození české královny [[Viola Těšínská|Violy Alžběty]] a narodil se zde, vyrůstal a vládl a pravděpodobně je zde i pohřben, slezský kníže [[Kazimír II. Těšínský|Kazimír II.]], ve své době nejmocnější aristokrat ve Slezsku. Jako rezidence slezských knížat, zástupců českých králů, existovalo město ro koku 1571, kdy aristokratický rod slezských knížat zde vymřel smrtí knížete [[Fridrich Kazimír Frýštatský|Fridricha Kazimíra Fryštátského]]. Jeho žena, kněžna Kateřina s dcerou Kateřinou jsou zde pochovány, zatímco kníže Fridrich je pochován v Pardubicích. V 17. století, během 30. leté války, bylo město zničeno. Zachovány zde byly jen veřejné budovy, pivovar a zámek spolu s hrstkou měšťanských domů, které jsou připomínkou rezidenčního města. Město se ale pomalu opět rozvíjelo za zdejšího pobytu aristokratických rodů Gaschinů, Taafeeů a především Larisch – Mönnichů. Fryštát, tedy historická Karviná, je dnes chráněnou památkovou zónou, a vedle Prahy jedinou stálou sídelní rezidencí české panovnické dynastie. Někdy je proto nazývána jako Slezské Hradčany. [57] => [58] => Fryštát dal také základ pro vznik zcela nového města Karviné, které se na jeho katastrálním území začalo budovat od 50. let 20. století. [59] => [60] => [[Soubor:Těšínsko v roce 1888.jpg|náhled|Těšínsko v roce 1888]] [61] => [62] => [[Soubor:2013 Karwina, Stare Miasto, Dwór Olszyny 02.jpg|náhled|vlevo|Zámecký dvůr hraběte Taafa]] [63] => [64] => === Karviná v Československu === [65] => Během let 1918–1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem [[Československo-polský spor o Těšínsko|spor o Těšínsko]]. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}},s. 8 – 48, s. 84 – 124, s. 125 – 148, s. 157, s. 164 – 169, s. 170 – 194 Během něj padlo téměř 40 československých legionářů a boje byly zastaveny z podnětu prezidenta Masaryka jednáním ministra Edvarda Beneše s Poláky. Ten byl poté nařčen Karlem Kramářem, „že nerozumí politice“ („a připravil naše legie o další vítězství“). Po krátkém [[Sedmidenní válka|vojenském střetnutí]]{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = Polsko-czeska wojna o Cieszyn [67] => | periodikum = histmag.org [68] => | url = https://histmag.org/Polsko-czeska-wojna-o-Cieszyn-7561/ [69] => | jazyk = pl [70] => | datum přístupu = 2020-04-13 [71] => }} bylo území Těšínska v roce 1920 mezi oba státy rozděleno arbitráží vítězných mocností. Území města připadlo Československu. V roce 1938 Polsko začalo vůči Československu opět vznášet územní požadavky. Ty byly formulovány polskou vládou 21. září 1938 a vzneseny jako součást [[Adolf Hitler|Hitlerova]] [[Godesberské memorandum|godesberského memoranda]]. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 1. října 1938 polská vojska obsadila požadovaná území, včetně území dnešní Karviné. Období polského záboru však netrvalo ani rok. Po [[Invaze do Polska (1939)|porážce Polska Německem]] na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] oblast obsadil [[Wehrmacht]] a území města s germánským původem bylo přičleněno k [[Nacistické Německo|Německu]]. V roce 1944 došlo ke sloučení měst [[Doly (Karviná)|Karvinné]] (dvě písmena ''N'' v názvu města se užívala od roku 1920{{Citace elektronického periodika [72] => | příjmení = Wojnar [73] => | jméno = Petr [74] => | titul = Hornická historie: Od krav k dolům aneb Jak se měnila a přesouvala Karviná [75] => | periodikum = iDNES.cz [76] => | vydavatel = [77] => | url = http://ostrava.idnes.cz/od-krav-k-dolum-aneb-jak-se-menila-a-presouvala-karvina-pd9-/ostrava-zpravy.aspx?c=A160805_2264418_ostrava-zpravy_jog [78] => | datum vydání = 2016-08-05 [79] => | datum přístupu = 2018-01-13 [80] => }}), [[Fryštát]]u a obcí [[Staré Město (Karviná)|Starého Města]], [[Ráj (Karviná)|Ráje]] a [[Lázně Darkov|Darkova]] v jeden územní celek s názvem [[Karwin-Freistadt]]. Po osvobození města 3. května 1945 se dvojměstí rozpadlo a oblast se vrátila zpět pod správu Československa. [81] => [82] => První výstavbu budoucího nového města, ulici Zakladatelská, zahájil předseda vlády [[Klement Gottwald]] slavnostním výkopem roku 1946. Roku 1949 následovalo opětovné sloučení okolních obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná. Na území sloučeného města nastal velký stavební rozvoj, který trval až do 80. let 20. století. Svého vrcholu dosáhla Karviná v roce 1977 s počtem 81 882 obyvatel. Od tohoto data počet obyvatel klesá až k počtu 50 130 obyvatel k 1.1.2023{{Citace elektronického periodika [83] => | titul = Počet obyvatel Karviná [84] => | periodikum = www.mistopisy.cz [85] => | url = https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/8873/karvina/pocet-obyvatel/ [86] => | datum přístupu = 2023-04-19 [87] => }} {{Citace elektronického periodika [88] => | titul = Města se špatnou pověstí obyvatelé opouštějí. Nezadrží je ani levné bydlení [89] => | periodikum = ČT24 [90] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3441990-mesta-se-spatnou-povesti-obyvatele-opousteji-nezadrzi-je-ani-levne-bydleni [91] => | jazyk = cs [92] => | datum přístupu = 2023-04-19 [93] => }} Město netíží jen úbytek obyvatel, ale i velká nezaměstnanost, která je způsobena nedostatečnou nabídkou pracovních míst. Úbytek obyvatel je způsoben především stěhováním, protože zvláště mladí lidé těžko hledají kvalifikovanou práci.{{Citace elektronického periodika [94] => | titul = Z velkých měst mizí lidé. Karviná za 30 let přišla o čtvrtinu obyvatel [95] => | periodikum = iDNES.cz [96] => | url = https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/vysledky-scitani-lidu-v-moravskoslezskem-kraji.A130107_1874036_ostrava-zpravy_kol [97] => | datum vydání = 2013-01-07 [98] => | jazyk = cs [99] => | datum přístupu = 2023-04-19 [100] => }} [101] => [102] => Moderní městská zástavba leží především na katastrálním území historického města Fryštátu (''Karviná-město'') a bývalé obce Ráje. V šedesátých letech dvacátého století se realizoval projekt na výstavbu nového, moderního centra Karviné v architektuře [[Bruselský styl|bruselského stylu]], které se mělo stát pátou českou metropolí.{{Zdroj?}} [103] => [104] => Střed města tvoří Univerzitní park mezi křižovatkami Borovského a třídou Osvobození. Za tímto prostorem s ekologickou zelení, jemuž dominuje vzdálenější [[Trojčata (Karviná)|skupina výškových budov]] je schována řada architektonických slohů panoramatu města. Jde především o prvorepublikovou budovu Jiráskovy školy, roh rovněž prvorepublikové budovy Magistrátu, modernu zastupující Obchodní dům a restauraci s obytným blokem nebo funkcionalistické třípodlažní obytné domy. [105] => [106] => Městem prochází silnice I/67 (třída 17. listopadu), která bude v roce 2023 přeložena mimo střed města, a tím dojde ke zklidnění. Třída 17. listopadu osázená sakurami získala v roce 2015 titul "[[Alej roku|Alej roku 2014]]".{{Citace elektronického periodika [107] => | titul = Po omlazení karvinské sakury uspěly, stromořadí se stalo alejí roku [108] => | periodikum = iDNES.cz [109] => | url = https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/po-omlazeni-karvinske-sakury-uspely-stromoradi-se-stalo-aleji-roku.A150106_2128906_ostrava-zpravy_jog [110] => | datum vydání = 2015-01-06 [111] => | jazyk = cs [112] => | datum přístupu = 2023-04-19 [113] => }} {{Citace elektronického periodika [114] => | titul = Třída 17. listopadu v Karviné [115] => | periodikum = www.alejroku.cz [116] => | url = https://www.alejroku.cz/2014/trida-17-listopadu-v-karvine [117] => | jazyk = cs-cz [118] => | datum přístupu = 2023-04-19 [119] => }}Alej prošla ozdravením v letech 2009-10, kdy byly vykáceno 50 starých nemocných stromů a vysázeny nové{{Citace elektronického periodika [120] => | titul = Sakurová alej v Karviné – Kudy z nudy [121] => | periodikum = www.kudyznudy.cz [122] => | url = https://www.kudyznudy.cz/aktivity/sakurova-alej-v-karvine [123] => | jazyk = cs [124] => | datum přístupu = 2023-04-19 [125] => }}. Sakury mají životnost cca 20 let. [126] => [127] => Od 1. ledna 2003 je Karviná statutárním městem. [128] => [129] => === Pověsti === [130] => {{Podrobně|Fryštát#Fryštátské pověsti}} [131] => [[Zvon]] ve [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Karviná)|zdejším kostele]] měl nejsilnější a nejlahodnější hlas ve [[Slezsko|Slezsku]], neboť prý do [[zvonovina|zvonoviny]] při odlévání vhodili díl stříbra. Byl starší než samotné město, při zániku původní obce se ztratil, až po létech jej na poli vyhrabala svině. Zvon bylo slyšet až do [[Těšín]]a a jeho hlasu naslouchala těšínská kněžna s takovou oblibou, že se rozhodla zvon koupit. Avšak fryštačtí jej nechtěli prodat, a proto jí řekli, že by za něj musela vysázet tolik [[český dukát|dukátů]], že by to dosáhlo po cestě z Těšína až do Fryštátu. Jenže kněžna na obchod přistoupila, a tak jí radní museli zvon vydat. Kněžna si zvon zavěsila na svém hradě, ale zvon přes noc ulétl zpět do Fryštátu. Kněžna vidouc ten zázrak to vzdala a nechala Fryštátu jak zvon, tak i peníze. Jen okna kostelní věže směrem k Těšínu nechala zazdít, aby ji hlas zvonu nelákal. [132] => [133] => [134] => Soubor:Hrad a zámek Fryštát v Karviné 1450 a 1850.jpg|alt=Karviná|Kresba středověké podoby hradu na současném profilu [135] => Soubor:Fryštát, průchod.JPG|alt=Karviná|Malé nádvoří hradu se Zahradní bránou [136] => Soubor:Karviná, Fryštát, zámek (2).JPG|alt=Karviná|Dřevěná chodba spojuje hrad s jeho nejmladší budovou, Lottyhausem [137] => Soubor:Karviná, zámek a park.JPG|alt=Karviná|Fryštátský hrad je již více než 730 let krajinnou dominantou [138] => [139] => [140] => == Městské památky == [141] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Karviné}} [142] => {{Mapa kulturních památek}} [143] => [144] => === Historická památková zóna === [145] => [[Soubor:Vídeňská kašna v Karviné.jpg|náhled|upright|Špice Vídeňské kašny v historickém centru Karviné (Fryštátu)]] [146] => Město založené jako nové město fryštátské jeho prvním knížetem [[Měšek I. Těšínský|Měškem I. Piastovským]] roku 1290. Nejstarší stavbou nového města, povýšeného na Slezské knížecí město je areál [[Fryštát (hrad)|Fryštátského hradu]], jehož stavba začala v roce 1288 a po celou dobu své existence byl sídlem nejvyšší slezské aristokracie a mezi lety 1327–1573 byl lénem českých králů. Přilehlé město pochází z počátku 14. století. V druhé polovině 19. století byly na fryštátském předměstí objeveny jodobromové prameny, díky kterým zde vznikly věhlasné lázně. Za dobu své existence se v nich léčila celá řada významných osob. Roku 1992 zde byla vyhlášená [[městská památková zóna]]. Podrobný seznam památek je uveden v článku [[Fryštát]], [[Lázně Darkov]], [[Doly (Karviná)]] a [[Staré Město (Karviná)]]. [147] => [148] => ==== Slezské knížecí město ==== [149] => * [https://karvina-frystat.webnode.cz/ Slezský knížecí hrad s parkem] {{Wayback|url=https://karvina-frystat.webnode.cz/ |date=20210605035925 }} [150] => * Stará radnice s věží a bývalým knížecím pivovarem [151] => * Knížecí dům [152] => * Vídeňská litinová kašna [153] => * [[Kostel svatého Marka (Fryštát)|Kostel sv. Marka]] [154] => [155] => ==== Staré lázně ==== [156] => * [[Most Sokolovských hrdinů (Darkov)|Lázeňský most]] [157] => * Sanatorium [158] => * Společenský dům Kurhaus [159] => [160] => ==== Ostatní historické památky ==== [161] => * [[Kostel svatého Petra z Alkantary (Karviná)|Kostel sv. Petra z Alkantary]] [162] => * Zámecký dvůr hraběte Taafa [163] => [164] => ==== Oblast třídy Osvobození ==== [165] => * Dům Pionýrů a mládeže [166] => * Administrativní výšková budova na třídě Osvobození [167] => * Náměstí Budovatelů [168] => * Městský dům kultury [169] => * Administrativní výšková budova Kovona [170] => * Společenské centrum Kovona [171] => [172] => ==== Oblast třídy 17. listopadu ==== [173] => * Zimní stadion [174] => * [[Obchodní dům Prior (Karviná)|Obchodní dům PRIOR]] [175] => * Magistrát města Karviné [176] => * [[Masaryk]]ovo náměstí [177] => * Slezská universita [178] => * Bytový výškový blok s tiskárnou Hutník [179] => * [[Trojčata (Karviná)|Výškové budovy Brusel]] [180] => * Sakurová alej [181] => * Nemocnice V Ráji [182] => [183] => ==== Oblast Horního okruhu ==== [184] => * Náměstí Jurije Gagarina [185] => * Bytový výškový blok s kavárnou U Slunka [186] => * Kino Centrum [187] => * Obchodní středisko JAS [188] => * Výškové bloky Sanatoria Lázní Darkov [189] => * Administrativní výšková budova na tř. Havířská [190] => * Hala házené [191] => * [[Karviná hlavní nádraží|Hlavní nádraží]] [192] => [193] => === Industriální památky === [194] => * Průmyslová zóna [[Kovona Karviná|Kovona]] a Jäkl [195] => * [[Karviná město|Železniční nádraží Karviná-město]] [196] => * [[Vodárenská věž (Karviná)|Vodárenská věž]] [197] => * [[Důl Gabriela]] [198] => * [[Důl Barbora (Karviná)|Důl Barbora]] [199] => * Železniční nádraží Karviná-Louky nad Olší [200] => * [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku|Úzkorozchodné tramvaje]] [201] => * [[Karviná město|Nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda]] [202] => [203] => == Obyvatelstvo == [204] => [205] => === Počet obyvatel === [206] => {| class="wikitable" [207] => |+ Vývoj počtu obyvatel původní Karviné{{Citace elektronické monografie [208] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [209] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [210] => | datum vydání = 2015-12-21 [211] => | datum přístupu = 2017-01-13 [212] => | vydavatel = Český statistický úřad [213] => }} [214] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 [215] => |- [216] => | 8 900 || 11 895 || 16 305 || 24 195 || 29 880 || 35 748 || 37 645 [217] => |} [218] => [219] => {| class="wikitable" [220] => |+ Vývoj počtu obyvatel současné Karviné [221] => ! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2020 !! 2021 [222] => |- [223] => | 38 465 || 49 418 || 78 546 || 78 334 || 68 405 || 65 141 || 56 897 || 50 902 || 48 473 [224] => |} [225] => [226] => {| class="wikitable" [227] => |+ Vývoj počtu domů [228] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [229] => |- [230] => | 1 055 || 1 182 || 1 413 || 1 867 || 2 642 || 3 003 || 3 666 || 4 584 || 5 117 || 5 509 || 4 926 || 4 347 || 4 009 || 4 059 || 4 031 [231] => |} [232] => [233] => === Struktura populace === [234] => Podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2001 se 8,5 % obyvatel města hlásilo ke [[Slováci|slovenské]] a 8 % obyvatel k [[Poláci|polské]] národnosti.http://vdb.czso.cz/vdbtab/tabnahledzdr.jsp?cislotab=OB006_OK.27&verze=2&zdr_cislotab=OB006_OK&kapitola_id=20&kontext=t&razeni=ta&stranka=1&uroven={{Nedostupný zdroj}} Zajímavostí města je vysoký podíl obyvatel bydlících v [[panelový dům|panelových domech]], který dosahuje 92 %.[http://www.obce.cz/mmr/vestniky/vestnik00-01/0001v02.htm Ministerstvo pro místní rozvoj, Věstník, 1 – 2000, BYTOVÁ POLITIKA, Současný stav a rozsah panelové bytové výstavby] [235] => [236] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 598917 Karviná, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Karviná roku 2011 [237] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 598917 Karviná, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Karviná roku 2011 [238] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 598917 Karviná, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Karviná roku 2011 [239] => [240] => [241] => == Členění města == [242] => [[Soubor:Katastrální mapa Karviné.png|náhled|Katastrální území Karviné]] [243] => Karviná se člení na 6 katastrálních území, na kterých leží 9 [[místní část|místních částí]]: [244] => [245] => * Darkov – část [[Lázně Darkov]] [246] => * Karviná-Doly – část [[Doly (Karviná)|Doly]] [247] => * Karviná-město – části [[Fryštát]], [[Hranice (Karviná)|Hranice]], [[Mizerov]], [[Nové Město (Karviná)|Nové Město]] [248] => * Louky nad Olší – část [[Louky (Karviná)|Louky]] [249] => * Ráj – část [[Ráj (Karviná)|Ráj]] [250] => * Staré Město u Karviné – část [[Staré Město (Karviná)|Staré Město]] [251] => [252] => Místní části jsou někdy číslovány: [253] => * [[Fryštát|Karviná 1 – Fryštát]] – místní část Fryštát [254] => * [[Doly (Karviná)|Karviná 2 – Doly]] – místní část Doly [255] => * [[Lázně Darkov|Karviná 3 – Darkov]] – místní část Lázně Darkov [256] => * [[Ráj (Karviná)|Karviná 4 – Ráj]] – místní část Ráj [257] => * [[Staré Město (Karviná)|Karviná 5 – Staré Město]] – místní část Staré Město [258] => * [[Nové Město (Karviná)|Karviná 6 – Nové Město]] – místní část Nové Město [259] => * [[Mizerov|Karviná 7 – Mizerov]] – místní část Mizerov [260] => * [[Hranice (Karviná)|Karviná 8 – Hranice]] – místní část Hranice [261] => * [[Louky (Karviná)|Karviná 9 – Louky]] – místní část Louky nad Olší [262] => [263] => == Správa města a správní území == [264] => {{Viz též|Okres Karviná|Správní obvod obce s rozšířenou působností Karviná}} [265] => Karviná byla dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti je [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Karviná]] ale stále existuje a skládá se ze 17 obcí, [[Správní obvod obce s rozšířenou působností Karviná|správní obvod obce s rozšířenou působností]] ze 4 obcí – [[Dětmarovice|Dětmarovic]], Karviné, [[Petrovice u Karviné|Petrovic u Karviné]] a [[Stonava|Stonavy]]. Stále zde ovšem působí [[Okresní soud v Karviné|okresní soud]], okresní státní zastupitelství, okresní archiv. [266] => [267] => Úřad [[primátor]]a statutárního města Karviná vykonává ode dne 8. ledna 2018 [[Jan Wolf (politik ČSSD)|Jan Wolf]] ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]), bývalý první náměstek, který v čele města nahradil svého stranického kolegu [[Tomáš Hanzel|Tomáše Hanzela]] (ČSSD), který stal v čele města od roku 2006.{{Citace elektronického periodika [268] => | příjmení = [269] => | jméno = [270] => | titul = Novým primátorem Karviné se stal dosavadní první náměstek Jan Wolf z ČSSD [271] => | periodikum = Aktuálně.cz [272] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [273] => | vydavatel = Economia [274] => | odkaz na vydavatele = Economia [275] => | datum = 2018-01-08 [276] => | jazyk = cs [277] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/novym-primatorem-karvine-se-stal-dosavadni-prvni-namestek-ja/r~15cf4026f44f11e794dbac1f6b220ee8/ [278] => | datum přístupu = 2018-01-08 [279] => }} [280] => [281] => == Doprava == [282] => [283] => ====== Silniční ====== [284] => Městem prochází [[silnice I/67]] a končí [[silnice I/59]], [[silnice II/472]]. Kolem města se v roce 2023 otevřel obchvat [[silnice I/67]]. [285] => [286] => ====== Železnice ====== [287] => První spojení Karviné železnicí bylo v roce 1869 [[Košicko-bohumínská dráha|Košicko-bohumínskou dráhou]] s dnes nákladovou stanicí v staré Karviné ([[Karviná-Doly (nádraží)|Karviná-Doly]]). V roce 1898 byla postavena a napojena [[Železniční trať Petrovice u Karviné – Karviná|trať do Petrovic u Karviné]]. [288] => [289] => V roce 1948, kdy Karviná ([[Doly (Karviná)|Doly]]) a [[Fryštát]] s obcemi [[Staré Město (Karviná)|Staré Město]], [[Lázně Darkov|Darkov]] a [[Ráj (Karviná)|Ráj]] spojeny do dnešní [[Karviná|Karviné]] a začala se rozrůstat, byla trať ve špatném stavu z důvodu poddolování a také výstavbou sídliště Ráj, se rozhodlo o zrušení úseku Karviná-Doly – Karviná Město a přebudování Košicko-bohumínské dráhy mezi [[Bohumín]]em a [[Český Těšín|Českým Těšínem]]. Provoz tratě do Karviné města z Karviné Doly skončil v roce 1962. [290] => [291] => Provoz na novém [[Karviná hlavní nádraží|Karvinském hlavním nádraží]] začal v roce 1963. Ve stejném roce začal provoz i na stanici [[Karviná-Darkov (železniční zastávka)|Karviná-Darkov]], ale osobní provoz skončil v roce 2016 z důvodu malé využívanosti stanice. [292] => [293] => ====== Tramvajová doprava ====== [294] => Karviná měla [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku|tramvajové spojení s Ostravou]] a Bohumínem od roku 1912 na Masarykovo náměstí, do roku 1950. Se stavbou Stalingradu (Karviná Nové Město) se trať v roce 1953 prodloužila. V roce 1961 se celá trať zrušila z důvodu poddolování. V roce 2022 se plánuje postavení nové “meziměstské” tramvaje Karviná-Orlová-Rychvald-Ostrava [295] => [296] => ====== Městská doprava ====== [297] => Karviná má autobusovou dopravu o velikosti 10 linek kterou zřizuje [[3ČSAD|3CSAD]]. Linky obsluhují téměř všechny části (kromě částí Louky a Doly). Linky se číslují 511–520. Děti do 15 let a lidi starší 65 let mají v Karviné pomocí čipové karty Odiska jízdné zdarma na jeden rok. [298] => [299] => Jízdné k dni: 11.12.2022 [300] => {| class="wikitable" [301] => |+Jízdné [302] => ! [303] => !Celé [304] => !Dětské [305] => |- [306] => |Hotovostí [307] => |20kč [308] => |10kč [309] => |- [310] => |El. peněženkou [311] => |12kč [312] => |6kč [313] => |} [314] => [315] => ====== Mezinárodní linka Karviná – Jastrzębie Zdrój ====== [316] => V roce 2022 se zprovoznila linka 000326 z Karviné do Jastrzębia aby odvážela obyvatele Karviné do Nákupních Center na nákupy do Polska a Poláky do fabrik na Novém Poli. Na polské straně směrem do Jastrzębia je povolen jen výstup a na druhou stranu do Česka se pouze nastupuje. [317] => [318] => == Sport == [319] => [[Soubor:Karvina-new football station.jpg|náhled|[[Městský stadion Karviná]]]] [320] => Sportovní chloubou města je především mužský házenkářský klub [[HCB Karviná]]. Založen byl v roce 1955 a má na svém kontě již čtrnáct mistrovských titulů. První dva vybojoval ještě v [[1. československá liga v házené mužů|československé lize]] (1967/68, 1971/72), ovšem zlatou érou bylo především první desetiletí 21. století. V letech 1999–2010 vyhrál všechny ročníky [[Česká extraliga v házené mužů|české extraligy]] s výjimkou jednoho. V letech 2003–2010 to bylo sedm titulů v řadě, čímž Karviná vyrovnala rekord pražské [[HC Dukla Praha|Dukly]] ze 60. a 80. let 20. století. Od té doby navíc přidala další dva tituly (2017/18, 2021/22).{{Citace elektronického periodika [321] => | titul = Konec čekání, házenkáři Karviné po osmi letech vyhráli extraligu [322] => | periodikum = Aktuálně.cz [323] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [324] => | vydavatel = Economia [325] => | odkaz na vydavatele = Economia [326] => | url = https://sport.aktualne.cz/ostatni-sporty/hazenkari-karvine-po-osmi-letech-vyhrali-extraligu/r~55c3d0085c4f11e89efbac1f6b220ee8/ [327] => | datum vydání = 2018-05-20 [328] => | jazyk = cs [329] => | datum přístupu = 2022-08-03 [330] => }}{{Citace elektronického periodika [331] => | titul = Karviná získala házenkářský titul. V pátém zápase vyhrála nad Plzní o pět gólů [332] => | periodikum = ČT sport [333] => | vydavatel = Česká televize [334] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/hazena/karvina-ziskala-hazenkarsky-titul-v-patem-zapase-vyhrala-nad-plzni-o-pet-golu/62936cb543b414b5747bdebc [335] => | datum vydání = 2022-05-29 [336] => | jazyk = cs [337] => | datum přístupu = 2022-08-03 [338] => }} Od roku 2000 do roku 2006 byla každoročním účastníkem nejprestižnější evropské klubové soutěže – [[Liga mistrů EHF|Ligy mistrů]]. Své domácí zápasy HCB Karviná hraje v hale Cihelní, která byla postavena v roce 1982 a rekonstruována roku 2011. [339] => [[Soubor:Zimní stadion Karviná.JPG|náhled|[[Zimní stadion Karviná]]]] [340] => Dalším významným klubem je fotbalový [[MFK OKD Karviná|MFK Karviná]], který od sezóny [[EPojisteni.cz liga 2016/17|2016/17]] hrál [[1. česká fotbalová liga|nejvyšší českou fotbalovou soutěž]]. Strávil v ní šest sezón v řadě, přičemž nejlepšího výsledku dosáhl hned v té úvodní, kdy skončil na desátém místě. V roce [[Fortuna:Liga 2021/22|2022]] sestoupil do [[2. česká fotbalová liga|druhé nejvyšší soutěže]].{{Citace elektronického periodika [341] => | titul = Fotbalisté Karviné nezvládli duel v Jablonci a po prohře 0:2 sestoupí z nejvyšší soutěže [342] => | periodikum = iROZHLAS [343] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [344] => | vydavatel = Český rozhlas [345] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [346] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/fotbal/karvina-fortuna-liga-sestup-fotbal-tabulka-zapas-v-jablonci_2205011816_mim [347] => | datum vydání = 2022-05-01 [348] => | jazyk = cs [349] => | datum přístupu = 2022-08-03 [350] => }} Své domácí zápasy sehrává na [[Městský stadion Karviná|městském stadionu v Karviné-Ráji]], který má kapacitu 4833 diváků. Odchovancem klubu je brankář [[Jan Laštůvka]]. Karvinský zeleno-bílý dres oblékali i reprezentanti [[Radek Slončík]] či [[René Bolf]]. Od roku 1952 působil v Karviné ještě jeden klub, jehož poslední název zněl [[FC Karviná]]. Hrával na stadionu Kovona (Kovona byl také původní název klubu). Strávil dvě sezóny v nejvyšší soutěži ([[1. česká fotbalová liga 1996/97|1996/97]], [[Gambrinus liga 1998/99|1998/99]]). Zanikl v roce 2003. [351] => [352] => Za zmínku stojí také lední hokej. Ten se hrál v Karviné již od 50. let, ale vývoj karvinského hokeje provází řada problémů. [[HC Baník Karviná]] zanikl roku 2013. Nejtradičnější klub, jehož poslední název zněl [[HC Býci Karviná]] (v minulosti SK Karviná), zanikl v roce 2021, poté co město odmítlo klub podporovat kvůli finančním nesrovnalostem.{{Citace periodika [353] => | příjmení = Januszek [354] => | jméno = Tomáš [355] => | titul = Hokej v Karviné zřejmě povedou noví lidé. Býci od města peníze nedostanou [356] => | periodikum = Karvinský a havířovský deník [357] => | datum vydání = 2021-05-22 [358] => | jazyk = cs [359] => | url = https://karvinsky.denik.cz/zpravy_region/hokej-v-karvine-zrejme-povedou-novi-lide-20210522.html [360] => | datum přístupu = 2022-08-03 [361] => }} Město se pak rozhodlo založit nový klub HK Karviná. Ten má však zatím jen mládežnické oddíly.{{Citace elektronického periodika [362] => | příjmení = Danková [363] => | jméno = Monika [364] => | titul = Karvinský hokej na vzestupu díky novému vedení. Stadion patří mladým hokejistům pět dní v týdnu [365] => | periodikum = TV Polar [366] => | vydavatel = [367] => | url = https://polar.cz/zpravy/karvinsko/karvina/11000029755/karvinsky-hokej-na-vzestupu-diky-novemu-vedeni-stadion-patri-mladym-hokejistum-pet-dni-v-tydnu [368] => | datum vydání = 2022-02-07 [369] => | jazyk = cs [370] => | datum přístupu = 2022-08-03 [371] => }} Paradoxem je, že mají k dispozici jednu z nejmodernějších hal v republice, [[Zimní stadion Karviná]], který má kapacitu 7500 diváků, což z něj činí [[Seznam největších hokejových stadionů v Česku podle kapacity|sedmý největší hokejový stadion v Česku]]. [372] => [373] => Ve městě se rovněž nachází basketbalový klub [[TJ Sokol Karviná]], jehož junioři patří mezi špičku v ČR; muži však hrají pouze 3. nejvyšší soutěž. Karviná má také zastoupení v extralize hokejbalu ([[HbK Karviná]]), juda, sportovní střelby a ve městě se rovněž hraje florbal. V poslední době je velmi oblíbená nová sportovní disciplína [[workout]]. [374] => [375] => == Životní prostředí == [376] => [[Soubor:Darkov celkovy pohled.jpg|náhled|vlevo|Komplex dolu Darkov v Karviné]] [377] => [378] => === Znečištění ovzduší === [379] => V souvislosti s vysokou koncentrací těžkého průmyslu v oblastí patří ovzduší v Karviné mezi nejvíce znečištěné v České republice.[http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/nejhorsi-vzduch-dychaji-v-cr-obyvatele-ostravsko-karvinska/400661 Nejhorší vzduch dýchají v ČR obyvatelé Ostravsko-Karvinska] Ve znečištění [[karcinogen|rakovinotvorným]] [[Benzo(a)pyren|benzopyrenem]] patří podle Státního zdravotního ústavu k nejzamořenějším oblastem. V roce [[2005]] průměrná celoroční koncentrace benzo-a-pyrenu činila 5,1 ng·m−3.[[Miroslav Šuta]]: ''Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví'', [[Děti Země]] 2008, {{ISBN|80-86678-10-5}} Podle výzkumu prováděného společnou laboratoří Ústavu experimentální medicíny [[Akademie věd České republiky]] a [[Zdravotní ústav Středočeského kraje|Zdravotního ústavu Středočeského kraje]] na vzorku 23 městských strážníků v Karviné bylo v jimi vdechovaném vzduchu naměřeno 6,6 ng·m−3 benzo-a-pyrenu. Např. u strážníků v [[Praha|Praze]] bylo naměřeno 0,8 ng·m−3.[http://havirovsky.denik.cz/zpravy_region/20090529vzduch.html Prokázáno: Lidé na Karvinsku dýchají jedy] [380] => [381] => === Následky těžby === [382] => [[Soubor:Karviná, důl Barbora (1).JPG|náhled|upright|Hornická památka – důl Barbora]] [383] => Některé části města se také potýkají s důsledky hlubinné těžby [[uhlí]], zejména s [[poddolování]]m, které narušuje statiku budov, z nichž řada musela být opuštěna a stržena. Postupně tak těžbě padla za oběť původní Karviná včetně řady pozoruhodných stavebních památek. Těžba si následně vyžádala likvidaci dalších příměstských lokalit. Zlikvidována a poddolována byla převážná většina místních částí Louky nebo Darkov. [384] => [385] => === Ekonomika === [386] => Základem prosperity byla těžba kvalitního kamenného uhlí, které se stalo základem rozvoje průmyslu na celém Ostravsku. Na katastru města postupně vzniklo slučováním někdejších menších šachet několik velkodolů – [[Důl ČSA]], [[Důl Darkov]], [[Důl ČSM]]. Obrat v tomto vývoji nastal v 90. letech v souvislosti s útlumem těžby (v ostravské části revíru byla těžba úplně zastavena). [387] => [388] => Kromě uhelných dolů sídlí ve městě řada dalších podniků. Sídlila zde [[Kovona Karviná]] – někdejší největší producent bytových jader a sklolaminátových materiálů u nás. Po roce 2000 vznikla ve městě průmyslová zóna Nové Pole. Své výrobní haly zde mají firmy jako [[Robe lighting]], [[Shimano]], Sejong, Gates, Mölnlycke Health Care a další. [389] => [390] => === Plán na výstavbu spalovny odpadů === [391] => Do městské části Karviná-Doly naplánoval krajský úřad výstavbu velkokapacitní spalovny odpadu, do které by se ze širokého okolí mohlo ročně svážet 200 000 tun komunálního [[odpad]]u. Se záměrem nesouhlasí místní obyvatelé, kteří se obávají, že by spalovna odpadů zhoršila kvalitu již dnes značně znečištěného ovzduší.Nikola Klimšová: [http://www.sedmicka.cz/karvina/clanek?id=129681 Lidé spalovnu nechtějí], 25. února 2010 [392] => [393] => == Školství == [394] => [[Soubor:Karviná 04.jpg|náhled|Slezská univerzita jako jedna z dominant centrální třídy 17. listopadu]] [395] => [[Soubor:Karviná 06.jpg|alt=Karviná|náhled|Jiráskova škola z 20. let 20. století je dominantou centrálního prostoru na třídě 17. listopadu]] [396] => Karviná je mimo jiné také univerzitním městem. Ve městě sídlí Obchodně podnikatelská fakulta [[Slezská univerzita v Opavě|Slezské univerzity v Opavě]]. Dále se zde nachází několik středních škol: [[Gymnázium Karviná|gymnázium]], střední průmyslová škola, obchodní akademie, střední zdravotnická škola aj. Kromě středních škol také [[Základní škola|základní]] a mateřské školy. [397] => [398] => == Osobnosti == [399] => * [[Wacław Olszak]] (1868–1936), první polský starosta Karviné [400] => * [[Gustaw Morcinek]] (1891–1963), polský spisovatel [401] => * [[Ferdinand Otto Miksche]] (1905–1992), československý důstojník, účastník španělské občanské války, příslušník odboje během druhé světové války, vojenský pedagog a teoretik (autor pojmenování vojenské strategie „[[blitzkrieg]]“) [402] => * [[Leon Derlich]] (1905–1965), etnograf, amatérský lingvista a dialektolog, publicista, spolupracovník hnutí odporu za 2. světové války [403] => * [[Matěj Pavlovič|Wilhelm Kosarz]] (také Vilém Košař; 1908–1940), válečný pilot, člen polské 302. perutě RAF.{{Citace elektronického periodika [404] => | titul = Kosarz, Wilhelm : K [405] => | periodikum = https://www.valka.cz [406] => | url = https://www.valka.cz/Kosarz-Wilhelm-t230641 [407] => | jazyk = cs [408] => | datum přístupu = 2021-04-25 [409] => }} Člen tzv. Českého čtyřlístku společně s [[Josef František|Josefem Františkem]], [[Josef Balejka|Josefem Balejkou]] a [[Matěj Pavlovič|Matějem Pavlovičem]].{{Citace monografie [410] => | příjmení = Kratochvíl [411] => | jméno = Milan [412] => | titul = Josef Balejka - valašský rytíř nebes = Wallachian knight of the heavens [413] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/557464499 [414] => | vydání = Vyd. 1 [415] => | vydavatel = Akademické nakladatelství CERM [416] => | místo = Brno [417] => | počet stran = 120 [418] => | isbn = 978-80-7204-632-4 [419] => | isbn2 = 80-7204-632-2 [420] => | oclc = 557464499 [421] => }}{{Citace elektronické monografie [422] => | příjmení = Černá [423] => | jméno = 1313 [424] => | titul = Geocaching: NEZNAMY RODAK - NIEZNANY RODAK Wilhelm Kosarz [425] => | url = https://www.geocaching.com/geocache/GC7PFFB_neznamy-rodak-nieznany-rodak?guid=6a99fd87-1c8e-410e-8425-60bec15677b8 [426] => | datum přístupu = 2021-04-28 [427] => }} [428] => * [[Franciszek Świder]] (1911–1997), polský sochař a akademický malíř [429] => * [[Rudolf Żebrok]] (1915–1984), polský malíř [430] => * [[Henryk Flame]] (1918–1947), polský vojenský pilot, kapitán, vůdce protifašistických a protikomunistických bojových skupin na území [[Těšínsko|Těšínského Slezska]]. [431] => * [[Józef Ondrusz]] (1918–1996) polský etnograf, spisovatel a učitel [432] => * [[Karel Borský]], do roku 1946 Kurt Biheller (1921–2001), československý generál, příslušník 1. československého armádního sboru a poválečný politický vězeň [433] => * [[Dana Zátopková]] (1922–2020), atletka, oštěpařka, mistryně Evropy, zlatá medaile na [[Letní olympijské hry 1952|OH v Helsinkách]] [434] => * [[Oto Ševčík|Otto Ševčík]] (1931–2003), český herec a režisér. [435] => * [[Alfred Biolek]] (1934–2021), německý televizní kuchař a bavič [436] => * [[Wilhelm Przeczek]] (1936–2006), polský učitel, básník a aktivista [437] => * [[Vítězslav Ďuriš]] (* 1951), hokejista [438] => * [[Petr Voznica]] (* 1954), voják a diplomat [439] => * [[Ernest Bokroš]] (* 1959), hokejista a trenér [440] => * [[Pavla Tomicová]] (* 1962), herečka [441] => * [[Radek Fukala]] (* 1963), historik [442] => * [[Libor Baselides]] (* 1964), moderátor, herec [443] => * [[Dáša Vokatá]] (* 1954), písničkářka, herečka, manželka Oldřicha Kaisera [444] => * [[Peter Draisaitl]] (* 1965), hokejista a trenér [445] => * [[Marcel Zmožek]] (* 1965), zpěvák [446] => * [[Eva Vejmělková]] (* 1969), herečka [447] => * [[Šárka Kašpárková]] (* 1971), atletka, trojskokanka, mistryně světa, bronzová medaile na [[Letní olympijské hry 1996|OH v Atlantě]] [448] => * [[Eva Kurfürstová]] (* 1977), lyžařka [449] => * [[Adéla Kawka]] (* 1977), astronomka [450] => * [[Radek Štěpánek]] (* 1978), tenista, vítěz [[Davis Cup]]u [[Davis Cup 2012|2012]] a [[Davis Cup 2013|2013]], bronzová medaile na [[Letní olympijské hry 2016|OH v Riu de Janeiro]] [451] => * [[Petra Němcová]] (* 1979), topmodelka [452] => * [[Jan Laštůvka]] (* 1982), fotbalový brankář, reprezentant [453] => * [[Jaroslav Bába]] (* 1984), atlet, skokan do výšky, bronzová medaile na [[Letní olympijské hry 2004|OH v Aténách]] [454] => * [[Petr Buchta (herec)|Petr Buchta]] (*1985), herec [455] => * [[Denisa Rosolová]] (* 1986), atletka, sprinterka [456] => * [[Marie Doležalová]] (* 1987), herečka a blogerka [457] => * [[Zuzana Jandová]] (* 1987), Miss České republiky 2008 [458] => [459] => == Partnerská města == [460] => * {{flagicon|POL}} [[Jastrzębie-Zdrój]], Polsko [461] => * {{flagicon|POL}} [[Jaworzno]], Polsko [462] => * {{flagicon|POL}} [[Rybnik]], Polsko [463] => * {{flagicon|CHN}} [[Kaili]], Čína [464] => * {{flagicon|POL}} [[Wodzisław Śląski]], Polsko [465] => [466] => == Odkazy == [467] => [468] => === Reference === [469] => [470] => [471] => === Literatura === [472] => * WENIG, Adolf. ''České pověsti.'' Praha: [[Nakladatelství Olympia|Olympia]], 1975. [473] => * LINDNER, Roman. ''[https://f16293d08d.cbaul-cdnwnd.com/bdf25ed62b95cb9ecc74df7d2350c36b/200000064-dfe9cdfea0/Karvin%C3%A1%20-%20Fry%C5%A1t%C3%A1t%2C%20historick%C3%BD%20v%C3%BDzkum%202017%20-%202019.pdf?ph=f16293d08d Fryštát – Slezské Hradčany] {{Wayback|url=https://docplayer.cz/210283596-Goticky-hrad-frystat-v-karvine.html |date=20210605035925 }}'', vydané v elektronické podobě, 2020 [474] => [475] => === Související články === [476] => * [[Okresní soud v Karviné]] [477] => * [[Důl Jan Karel]] – činný důl v Karviné-Dolech [478] => * [[Městská autobusová doprava v Karviné]] [479] => * [[Seznam kulturních památek v Karviné]] [480] => [481] => === Externí odkazy === [482] => * {{Commonscat|Karviná}} [483] => * {{Otto|heslo=Karviň}} [484] => * {{Wikislovník|heslo=Karviná}} [485] => * {{RÚIAN}} [486] => * [http://www.karvina.cz Oficiální stránky města] [487] => * [https://karvina-frystat.webnode.cz/ Karviná – Fryštát, Slezská rezidence Českého království] {{Wayback|url=https://karvina-frystat.webnode.cz/ |date=20210605035925 }} [488] => * [https://www.youtube.com/watch?v=5WoHPiVC2Vo Propagační spot města] [489] => [490] => {{Části české obce}} [491] => {{Okres Karviná}} [492] => {{Těšínské Slezsko}} [493] => {{Statutární města v Česku}} [494] => {{Primátoři Karviné}} [495] => {{Autoritní data}} [496] => {{Portály|Slezsko}} [497] => [498] => [[Kategorie:Karviná| ]] [499] => [[Kategorie:Města v Českém Slezsku]] [500] => [[Kategorie:Města v okrese Karviná]] [501] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [502] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [503] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [504] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [505] => [[Kategorie:Obce v okrese Karviná]] [506] => [[Kategorie:Sídla v Ostravské pánvi]] [507] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [508] => [[Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku]] [509] => [[Kategorie:Těžba v okrese Karviná]] [] => )
good wiki

Karviná

Karviná je statutární město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši. Karviná je univerzitním, turistickým, lázeňským a ekonomickým městem Slezské metropolitní oblasti a největším českým městem na řece Olši.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Fryštát','Doly (Karviná)','Staré Město (Karviná)','Lázně Darkov','Ráj (Karviná)','Fryštát (hrad)','Louky (Karviná)','Okres Karviná','Mizerov','Železniční trať Petrovice u Karviné - Karviná','Okresní soud v Karviné','Karviná město'

Fryštát

Mizerov