Array ( [0] => 14698720 [id] => 14698720 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Katedrála [uri] => Katedrála [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Litoměřice Sv Štěpán.jpg|upright 1.5|náhled|Biskupská rezidence (vlevo) a [[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|katedrála sv. Štěpána]] se [[Zvonice|zvonicí]] (napravo) na [[Dómský pahorek|Dómském pahorku]] tvoří hlavní dominantu města [[Litoměřice]]]] [1] => '''Katedrála''' (z [[katedra (biskupský stolec)|katedra]], označení biskupského stolce), též '''katedrální kostel''' nebo '''dóm''', je křesťanské označení hlavního [[kostel]]a [[diecéze]], sídelního kostela [[biskup]]a nebo [[Arcibiskup|arcibiskupa]]. Z převažující podoby [[Gotická katedrála|gotických katedrál]] se v architektuře užívá označení ''katedrála'' či '''kostel katedrálního typu''' jako typologický pojem pro velký, [[Trojlodí|tří]] a [[Vícelodní kostel|vícelodní]] kostel s [[transept]]em a [[Chórový ochoz|chórovým ochozem]] lemovaným kaplemi obklopujícím [[kněžiště]]. [2] => [3] => == Hlavní kostel diecéze == [4] => [[Soubor:Catedral_de_Salta_1.jpg|náhled|upright|vlevo|Katedrála v argentinském městě [[Salta]], sídelní kostel stejnojmenné arcidiecéze]] [5] => Hlavní [[kostel]] [[diecéze]], respektive sídelní kostel biskupa či arcibiskupa. Používá se v rámci [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]], [[východní katolické církve]], [[Starokatolická církev|starokatolické církve]], [[Anglikánská církev|anglikánské církve]], [[Pravoslavná církev|pravoslavné církve]] a některých [[Protestantismus|protestantských]]. Má-li biskup dva sídelní kostely, označuje se druhý jako '''[[konkatedrála]]''' (konkatedrální kostel). [6] => [7] => Přestože katedrála může být nejvýstavnějším a majestátním kostelem v diecézi (či v zemi), zejména v období [[středověk]]u a [[renesance]], nebylo to nikdy nezbytnou podmínkou a (obzvláště v současné době, kdy často převažuje funkčnost nad velkolepostí) katedrální kostel může mít i skromnou budovu. Katedrály mohly být založeny přímo, nebo byly původně [[Farní kostel|farními]] nebo [[klášter]]ními kostely, které byly povýšeny na katedrálu. Katedrály se ve středověku stavěly jako drahé projekty a někdy místní obyvatelstvo dokonce bránilo jejich výstavbě ze strachu z neúměrného finančního (daňového) zatížení.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Houser | jméno = Pavel | titul = Katedrály jako koule na noze | periodikum = ScienceWorld.cz | datum vydání = 2012-09-25 | url = http://www.scienceworld.cz/clovek/katedraly-jako-koule-na-noze-6988/}} [8] => [9] => == Architektonický typ == [10] => {{Viz též|Gotická katedrála}} [11] => [[Soubor:Dehio 447 Sedlec.png|náhled|upright=0.65|Katedrální dispozice [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele|klášterního kostela v Sedlci]] u Kutné Hory]] [12] => V [[Architektura|architektuře]] termín ''kostel katedrálního typu'', zkráceně ''katedrála'', označuje typ [[Vícelodní kostel|vícelodního kostela]], zpravidla [[trojlodí]] či pětilodí, na jehož [[Boční loď|boční lodě]] navazuje oblouk ''[[chórový ochoz|chórového ochozu]]'' s ''[[Apsidová kaple|věncem kaplí]]''. Ochoz umožňuje [[Poutní místo|poutníkům]] a dalším věřícím obcházet [[Chór (architektura)|chór]] s oltářem a navštěvovat věncové kaple, a to i během [[Bohoslužba|bohoslužby]] u hlavního oltáře. [13] => [14] => Často se používá pojem ''gotická katedrála'', protože v období [[Gotická architektura|gotiky]] se stal oblíbeným typem výstavných kostelů v sídelních městech biskupů ve [[Francie|Francii]] i jinde v [[Západní Evropa|Západní Evropě]]. Jejich původním vzorem byla královská klášterní [[bazilika Saint-Denis]] u [[Paříž|Paříže]] z 1. poloviny [[12. století]], jejímž ideový tvůrcem byl [[opat]] [[Suger]]. [15] => [16] => Vedle kostelů biskupa či arcibiskupa se lze s tímto stavebním typem setkat i u [[klášter]]ních kostelů, například u [[Řád svatého Benedikta|benediktinů]] či [[cisterciácký řád|cisterciáků]]. Příkladem je zmíněný kostel benediktinského [[opatství]] sv. Diviše (Saint Denis). V Čechách jsou kostely katedrálního typu vzácné, je to především [[Novogotika|novogoticky]] dostavěný pražský [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrám sv. Víta]], z cisterciáckých staveb to je [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele|kostel sedleckého kláštera]] v Kutné Hoře, znovupostavený ve stylu [[Barokní gotika|barokní gotiky]], a nedochovaný kostel Panny Marie [[Zbraslavský klášter|na Zbraslavi]] (stával na místě současného zámeckého parku). Katedrálního typu jsou dále [[Kostel svatého Bartoloměje (Kolín)|kostel sv. Bartoloměje v Kolíně]] a [[Chrám svaté Barbory|chrám sv. Barbory]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], které nejsou biskupským ani klášterním kostelem. [17] => [18] => == Původ slova == [19] => Slovo ''katedrála'' má původ v řeckém podstatném jméně ''καθέδρα'' (''katedra''), které se překládá jako ''stolice, trůn'' nebo ''křeslo''. V katedrále označuje [[Katedra (biskupský stolec)|biskupský stolec]], na který usedá biskup nebo arcibiskup. Katedra je symbolem biskupské autority v rámci diecéze, jeho role učitele a vykonavatele [[jurisdikce]]. Sídelní kostely biskupů s biskupskou katedrou se v latině označovaly ''ecclesia cathedralis'', katedrální kostel, slovo katedrála pak bylo odvozeno z latinského přídavného jména. [20] => [21] => Jeden z nejstarších případů použití termínu ''ecclesia cathedralis'' je v zápisech městské rady v [[Tarragona|Tarragoně]] z roku [[516]]. Jiné jméno pro katedrální kostel je ''ecclesia mater'', který označuje mateřský kostel, ze kterého byly zřizovány další [[Sbor (církev)|kongregace]]. Jako důležitý kostel je označován také jako ''ecclesia major'' (větší). Jako hlavní dům Boží je v latině označován jako ''Domus Domini'', kde slova ''domus'' (dům) a ''Dominus'' (Pán) vycházejí ze společného základu. Z těchto latinských kořenů vychází německé slovo pro katedrálu, ''Dom'' (''Domherr'' je [[Němčina|německy]] [[kanovník]]), stejně jako [[Italština|italské]] ''Duomo''. Ve [[Štrasburk]]u a na dalších místech v [[Německo|Německu]] a [[Anglie|Anglii]] je katedrála nazývána ''Münster'' (německy), resp. ''[[Velechrám|minster]]'' ([[Angličtina|anglicky]]). Toto slovo vzniklo z latinského ''monasterium'' (klášter), protože některé katedrály byly spravovány [[Kanovník|kanovnickou]] [[Kapitula|kapitulou]]. [22] => [23] => == Katedrály v Česku == [24] => {| class="wikitable" [25] => |- [26] => ! colspan="3" style="background: #C0C0C0; color:#000000" align="center" | [[Římskokatolická církev v Česku|Římskokatolická církev]] [27] => |- [28] => ! Fotografie !! Název !! Umístění [29] => |- [30] => | [[Soubor:Praha,_Katedrála,_JV_01.jpg|120px]] || [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]] || [[arcidiecéze pražská]] [31] => |- [32] => | [[File:České Budějovice - Catedral.jpg|120px]] || [[Katedrála svatého Mikuláše]] || [[diecéze českobudějovická]] [33] => |- [34] => | [[Soubor:Kostel sv. Ducha, katedrální (Hradec Králové) 02.JPG|120px]] || [[Katedrála svatého Ducha]] || [[diecéze královéhradecká]] [35] => |- [36] => | [[Soubor:Cathedral_of_Saint_Stephen_Litoměřice.jpg|120px]] || [[katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|Katedrála svatého Štěpána]] || [[diecéze litoměřická]] [37] => |- [38] => | [[Soubor:Plzeň 12.3.2012.jpg|120px]] || [[Katedrála svatého Bartoloměje]] || [[diecéze plzeňská]] [39] => |- [40] => | [[Soubor:Dom svateho Vaclava.jpg|120px]] || [[Katedrála svatého Václava]] ||[[arcidiecéze olomoucká]] [41] => |- [42] => | [[Soubor:Brno,_katedrála_sv._Petra_a_Pavla.jpg|120px]] || [[Katedrála svatého Petra a Pavla]] || [[diecéze brněnská]] [43] => |- [44] => | [[Soubor:Kostel Božského Spasitele, Moravská Ostrava.JPG|120px]] || [[Katedrála Božského Spasitele]] || [[diecéze ostravsko-opavská]] [45] => |- [46] => | [[File:Concathedral of the Assumption of the Virgin Mary (2) in Opava.jpg|120px]] || [[Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie]] || [[diecéze ostravsko-opavská]] [47] => |- [48] => ! colspan="3" style="background: #C0C0C0; color:#000000" align="center" | [[Apoštolský exarchát v České republice|Řeckokatolická církev]] [49] => |- [50] => | [[Soubor:Chrám_sv._Klimenta_bok_5.jpg|120px]] || [[Katedrála svatého Klimenta|Chrám svatého Klimenta]]|| [[Apoštolský exarchát v České republice|apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice]] [51] => |- [52] => ! colspan="3" style="background: #C0C0C0; color:#000000" align="center" | [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|Pravoslavná církev]] [53] => |- [54] => | [[Soubor:CaM_-_chrám_zvenku.JPG|120px]] || [[Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)|Chrám svatého Cyrila a Metoděje]]|| [[eparchie pražská]] [55] => |- [56] => | [[Soubor:Kostel_sv._Gorazda,_Olomouc.JPG|120px]] || [[Chrám svatého Gorazda (Olomouc)|Chrám svatého Gorazda]] || [[eparchie olomoucko-brněnská]] [57] => |- [58] => | [[Soubor:SumperkKostelDucha.jpg|120px]] || [[Chrám svatého Ducha (Šumperk)|Chrám svatého Ducha]] || eparchie olomoucko-brněnská [59] => |- [60] => | [[Soubor:Sv.Václavprav4.JPG|120px]] || [[Pravoslavný chrám svatého Václava (Brno)|Chrám svatého Václava]] || eparchie olomoucko-brněnská [61] => |- [62] => ! colspan="3" style="background: #C0C0C0; color:#000000" align="center" | [[Starokatolická církev]] [63] => |- [64] => | [[Soubor:Kostel_svatého_Vavřince_na_Petříně,_pohled_z_rozhledny_cropped.jpg|120px]] || [[Kostel svatého Vavřince (Malá Strana, Petřínské sady)|Katedrální chrám svatého Vavřince]] || v Praze [65] => |- [66] => | [[Soubor:Starokatolický_kostel_ve_Varnsdorfu.JPG|120px]] || [[Kostel Proměnění Páně (Varnsdorf)|Konkatedrální chrám Proměnění Páně]] || ve Varnsdorfu [67] => |} [68] => [69] => == Odkazy == [70] => [71] => === Reference === [72] => [73] => [74] => === Literatura === [75] => * Jaroslav Herout, ''Staletí kolem nás''. Praha: Orbis 1978 (dostupné online) [76] => * Oldřich J. Blažíček - Jiří Kropáček, ''Slovník pojmů památkové péče a dějin umění''. Praha 1990 [77] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Kathedrála. Sv. 14, str. 81 [78] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Dóm. Sv. 7, str. 796 [79] => [80] => === Související články === [81] => * [[Konkatedrála]] [82] => * [[Prokatedrála]] [83] => * [[Kostel]] [84] => * [[Křesťanská sakrální architektura]] [85] => [86] => === Externí odkazy === [87] => * {{Wikicitáty|téma=Katedrála}} [88] => * {{Wikislovník|heslo=katedrála}} [89] => * {{Commonscat}} [90] => {{Autoritní data}} [91] => [92] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Křesťanství}} [93] => [94] => [[Kategorie:Katedrály| ]] [95] => [[Kategorie:Prostory]] [] => )
good wiki

Katedrála

Dómském pahorku tvoří hlavní dominantu města Litoměřice Katedrála (z katedra, označení biskupského stolce), též katedrální kostel nebo dóm, je křesťanské označení hlavního kostela diecéze, sídelního kostela biskupa nebo arcibiskupa. Z převažující podoby gotických katedrál se v architektuře užívá označení katedrála či kostel katedrálního typu jako typologický pojem pro velký, tří a vícelodní kostel s transeptem a chórovým ochozem lemovaným kaplemi obklopujícím kněžiště.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Starokatolická církev','Apoštolský exarchát v České republice','Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku','diecéze','klášter','kostel','Vícelodní kostel','diecéze ostravsko-opavská','Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha','východní katolické církve','Apsidová kaple','biskup'

Biskup

Diecéze

Klášter

Kostel