Array ( [0] => 15480566 [id] => 15480566 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kelvin [uri] => Kelvin [3] => Melting ice thermometer.jpg [img] => Melting ice thermometer.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=jednotce teploty}} [1] => [[Soubor:CelsiusKelvinThermometer.jpg|náhled|[[Teploměr]] se [[stupnice (zařízení)|stupnicí]] ve stupních Celsia a kelvinech]] [2] => '''Kelvin''' [K] je [[Fyzikální jednotka|jednotkou]] [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] a také vhodnou{{Cite web|url=https://www.quora.com/Why-do-engineers-sometimes-change-unit-from-degrees-Celsius-to-Kelvin-when-expressing-a-temperature-difference|title=Why do engineers sometimes change unit from degrees Celsius to Kelvin when expressing a temperature difference? - Quora|last=Ludwig|first=Howard|date=2017-01-23|website=www.quora.com|language=en|archive-url=|archive-date=|dead-url=|access-date=2018-03-09}} jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je [[stupeň Celsia]]. Kelvin je jednou ze sedmi [[základní jednotka SI|základních jednotek soustavy SI]] a může mít též [[Předpona soustavy SI|předponu]], například ''mili'' v jednotce milikelvin (mK). Ačkoli rozdíl teplot měřený ve stupních Celsia a v kelvinech je stejný, Celsiova stupnice má jiný počátek: 0 °C odpovídá 273,15 K, zatímco 0 K je [[absolutní nula]]. Na rozdíl od stupně Celsia se pak kelvin užívá i v [[Odvozená jednotka SI|jednotkách odvozených]], například v jednotce [[tepelná vodivost|tepelné vodivosti]], kterou je [[watt]] na [[metr]] a kelvin, W/(m·K).{{Cite web|url=https://physics.nist.gov/cuu/Units/units.html|title=Essentials of the SI: Base & derived units|website=physics.nist.gov|access-date=2018-03-09}} [3] => [4] => Jednotka je pojmenovaná po skotském matematikovi a fyzikovi [[William Thomson|Williamu Thomsonovi]], který navrhl měření teplot od absolutní nuly a za své výrazné vědecké úspěchy byl povýšen do šlechtického stavu pod jménem lord Kelvin z Largsu. [5] => [6] => == Zavedení pojmu kelvin == [7] => Kelvin je jednou ze sedmi základních jednotek [[soustava SI|soustavy SI]]. Dlouhou dobu byl definován dvěma hodnotami: [8] => * 0 K je teplota [[absolutní nula|absolutní nuly]], tedy naprosto nejnižší teplota, která je fyzikálně definována,[[Teplota#Zavedení teploty ve statistické fyzice|Záporné termodynamické teploty]] (např. spinových systémů) nejsou nižší než absolutní nula, ale naopak vyšší než nekonečná teplota ve statistickém pojetí. [9] => * 273,16 K je teplota [[trojný bod|trojného bodu]] vody (teplota 0,01 °C, tlak 613 Pa) [10] => V rámci změny definic základních fyzikálních jednotekJan Obdržálek: Základní fyzikální jednotky po roce 2011. Metrologie, 2010, 2, p.1-4, ISSN 1210-3543 byla přijata 20. května 2019 i nová definice kelvinu (fixací [[Boltzmannova konstanta|Boltzmannovy konstanty]] k_{\mathrm{B}} a převodem teploty na energii: k_{\mathrm{B}}T = E). [11] => [12] => Rozdíl teplot jeden stupeň v [[Stupeň Celsia|Celsiově]] stupnici a jeden kelvin je stejný, 1 K ≅ 1 °C. Celsiova stupnice však má jiný počátek: 0 °C odpovídá 273,15 K. [13] => [14] => Měření teplot od absolutní nuly navrhl skotský matematik a fyzik [[William Thomson]], který byl za své výrazné vědecké úspěchy povýšen do šlechtického stavu pod jménem [[William Thomson|lord Kelvin]]. [15] => [16] => == Přepočet na jiné stupnice == [17] => === Celsiova stupnice === [18] => V [[Stupeň Celsia|Celsiově stupnici]] je jednotkou Celsiův stupeňISO 80000-5:2007, item 5-2a, který představuje stejný rozdíl teplot jako kelvin: 1 °C = 1 K. Celsiova stupnice má ale posunutý počátek: 0 °C odpovídá 273,15 K, takže [19] => [20] => : K/\mathrm{K} = C/ ^\circ\mathrm{C} + 273{,}15\, , [21] => : C/\mathrm{ ^\circ C} = K/\mathrm{K} - 273{,}15\, , [22] => kde ''C'' je teplota ve stupních Celsia, ''K'' je teplota v kelvinech. [23] => [24] => Z toho vyplývá pro hodnoty teploty: [25] => : 0 K = −273,15 °C [26] => : 0 °C = +273,15 K [27] => : 100 °C = +373,15 K [28] => [29] => === Rankinova stupnice === [30] => [[Stupeň Rankina|Rankinova stupnice]]ISO 80000-5:2007, item 5-1.A.a je Fahrenheitova stupnice posunutá tak, aby vycházela z absolutní nuly. Stupeň Rankina je stejně velký jako stupeň Fahrenheita, takže 1 °R = 1 °F a platí [31] => [32] => : R/ ^\circ\mathrm{R} = \frac{9}{5}K/\mathrm{K}\, , [33] => kde ''R'' je teplota ve stupních Rankina, ''K'' je teplota v kelvinech. [34] => [35] => Z toho vyplývá pro hodnoty teploty: [36] => : 0 K = 0 °R [37] => : 273,15 K = 491,67 °R ( = 0 °C) [38] => : 373,15 K = 671,67 °R ( = 100 °C) [39] => [40] => === Fahrenheitova stupnice === [41] => [[Stupeň Fahrenheita]]ISO 80000-5:2007, item 5-2.A.a je stejně velký jako stupeň Rankina, 1 °F = 1 °R, ale Fahrenheitova stupnice má posunutý začátek: 32 °F odpovídá 273,15 K, takže [42] => : [^\circ\mathrm{F}] = [\mathrm{K}] \times \frac{9}{5} - 459,67 [43] => kde ''°F'' je teplota ve stupních Fahrenheita, ''K'' je teplota v kelvinech. [44] => [45] => Z toho vyplývá pro hodnoty teploty: [46] => : 0 K = −459,67 °F [47] => : 255,37 K = 0 °F [48] => : 273,15 K = 32 °F ( = 0 °C) [49] => : 373,15 K = 212 °F ( = 100 °C) [50] => [51] => === Réaumurova stupnice === [52] => [[Stupeň Réaumura|Réaumurova stupnice]] má stejný počátek jako Celsiova, ale jiný rozdíl teplot: 100 °C = 80 °Re, takže [53] => : Re/ ^\circ\mathrm{Re} = 0{,}8\ K/\mathrm{K} - 218{,}52 \, , [54] => kde ''Re'' je teplota ve stupních Réaumura, ''K'' je teplota v kelvinech. [55] => [56] => Z toho vyplývá pro hodnoty teploty: [57] => : 0 K = −218,52 °Re [58] => : 273,15 K = 0 °Re ( = 0 °C) [59] => : 373,15 K = 80 °Re ( = 100 °C) [60] => [61] => == Teplota a energie == [62] => Molekulová a statistická fyzika dokazují, že střední kinetická energie ''E''k částic tvořících soustavu má v klasické aproximaci (ekvipartiční teorém) vlastnost teploty, tj. aby dvě soustavy 1, 2 byly navzájem v rovnováze, musejí mít částice, které je tvoří, stejné střední kinetické energie: ''E''k1 = ''E''k2. To umožňuje měřit teplotu pomocí energie: [63] => : E = k T , [64] => kde konstantou ''k'' úměrnosti je [[Boltzmannova konstanta]]ISO 80000-9:2007, item 9-43. V soustavě SI (v jednotkách J pro energii a K pro teplotu) má nyní hodnotu přesně (definitoricky) [65] => : k = 1{,}380\,649 \times 10^{-23}\mathrm{J/K} [66] => V jaderné fyzice se energie často měří elektronvolty, eV; k přepočtu se použije táž rovnice ''E = k T'', jen Boltzmannova konstanta bude vyjádřena v eV/K. Platí tyto ekvivalence (zaokrouhleno): [67] => : 1\;\mathrm{K}\ \hat=\ 8{,}617 \cdot 10^{-5}\;\mathrm{eV} [68] => : 1\;\mathrm{eV}\ \hat=\ 1{,}160 \cdot 10^{4}\;\mathrm{K} [69] => : 1\;\mathrm{K}\ \hat=\ 1{,}381 \cdot 10^{-23}\;\mathrm{J} [70] => : 1\;\mathrm{J}\ \hat=\ 7{,}243 \cdot 10^{22}\;\mathrm{K} [71] => [72] => == Barevná teplota světla == [73] => V kelvinech se rovněž udává [[barevná teplota]] světla (přesněji: teplota zářeČSN IEC 50(845):1996, Mezinárodní elektrotechnický slovník IEV, kap. 845 (Osvětlení), pol. 845-04-13), zejména umělých světelných zdrojů – žárovek, zářivek a podobně. [74] => To je významné zejména pro snímání a záznam světla pro fotografie a film či video. Vnímaná barva světla černého tělesa rozežhaveného na danou teplotu ''T'' je určena jednak spektrální záříČSN IEC 50(845):1996, Mezinárodní elektrotechnický slovník IEV, kap. 845 (Osvětlení), pol. 845-01-34 ''L(λ, T)'' podle [[Planckův vyzařovací zákon|Planckova zákona]]ČSN IEC 50(845):1996, Mezinárodní elektrotechnický slovník IEV, kap. 845 (Osvětlení), pol. 845-04-05, jednak poměrnou spektrální světelnou účinnostíČSN IEC 50(845):1996, Mezinárodní elektrotechnický slovník IEV, kap. 845 (Osvětlení), pol. 845-01-22 standardního fotometrického pozorovateleČSN IEC 50(845):1996, Mezinárodní elektrotechnický slovník IEV, kap. 845 (Osvětlení), pol. 845-01-23. [75] => [76] => == Zajímavosti == [77] => Teplota 0 °C („bod mrazu“) je teplota, kdy je v rovnováze led, kapalná voda a vzduch nasycený vodní parou. Není to tedy přesně teplota [[trojný bod|trojného bodu]], kdy je v rovnováze led, voda a pára (beze vzduchu). Teplota trojného bodu je 0,01 °C. [78] => [79] => Do roku [[1967]] se používal termín „stupeň Kelvina“ a značka °K. Roku 1967 však tuto značku zrušila [[Generální konference pro míry a váhy|Generální konference pro míry a váhy]]. Termín „stupeň“ jako část názvu jednotky nadále užívá jen pro stupnice původem empirické (např. stupnice tvrdosti nebo dřívější stupnice teploty). [80] => [81] => Réaumur zavedl svou stupnici na základě lihového teploměru maje za to, že líh se roztahuje s teplotou rovnoměrně. [82] => [83] => == Počítačový zápis == [84] => {{Charmap|tableClass=infobox bordered [85] => | 004b | name1=LATIN CAPITAL LETTER K [86] => }} [87] => [88] => {{Charmap|tableClass=infobox bordered [89] => | 212a | name1=Kelvin sign [90] => }} [91] => [92] => Značka kelvinu se obvykle zapisuje prostým [[velké písmeno|velkým písmenem]] [[latinka|latinky]] „[[K]]“, ačkoli v [[Unicode]] existuje i dedikovaný znak kelvinu. [93] => [94] => {{clear}} [95] => [96] => == Poznámky == [97] => [98] => [99] => == Reference == [100] => [101] => [102] => == Literatura == [103] => * {{Citace monografie [104] => | příjmení = Mills [105] => | jméno = Ian [106] => | odkaz na autora = [107] => | titul = IUPAC. Quantities, Units and Symbols in Physical Chemistry [108] => | url = https://archive.org/details/quantitiesunitss0000unse [109] => | vydavatel = Blackwell Scientific publications [110] => | místo = Oxford, London, Edinburgh, Cambridge, Carlton Victoria (USA) [111] => | rok = 1993 [112] => | počet stran = 167 [113] => | kapitola = 3; 7 [114] => | strany = 70; 113 [115] => | isbn = 0-632-03583-8 [116] => | jazyk = angl. [117] => | url-access = registration [118] => }} [119] => * {{Citace monografie [120] => | příjmení = Kvasnica [121] => | jméno = Jozef [122] => | odkaz na autora = [123] => | titul = Termodynamika [124] => | url = [125] => | vydavatel = SNTL/SVTL [126] => | místo = Praha [127] => | rok = 1965 [128] => | počet stran = 396 [129] => | kapitola = [130] => | strany = [131] => | isbn = [132] => | jazyk = čes. [133] => }} [134] => * {{Citace monografie [135] => | příjmení = Kvasnica [136] => | jméno = Jozef [137] => | odkaz na autora = [138] => | titul = Statistická fyzika [139] => | url = [140] => | vydavatel = Academia [141] => | místo = Praha [142] => | rok = 1998 [143] => | počet stran = 314 [144] => | kapitola = [145] => | strany = [146] => | isbn = 80-200-0676-1 [147] => | jazyk = čes. [148] => | příjmení2 = [149] => | jméno2 = [150] => | vydání = 2 [151] => | rok vydání = [152] => }} [153] => * {{Citace monografie [154] => | příjmení = Svoboda [155] => | jméno = Emanuel [156] => | příjmení2 = Bakule [157] => | jméno2 = Roman [158] => | odkaz na autora = [159] => | titul = Molekulová fyzika [160] => | url = [161] => | vydavatel = Academia [162] => | místo = Praha [163] => | rok = 1992 [164] => | počet stran = 276 [165] => | kapitola = [166] => | strany = [167] => | isbn = 80-200-0025-9 [168] => | jazyk = čes. [169] => }} [170] => * {{Citace monografie [171] => | příjmení = Obdržálek [172] => | jméno = Jan [173] => | odkaz na autora = [174] => | titul = Úvod do termodynamiky, statistické fyziky a molekulové fyziky [175] => | url = [176] => | vydavatel = MatFyzPress, Nakladatelství MFF UK [177] => | místo = Praha [178] => | rok = 2015 [179] => | počet stran = [180] => | kapitola = [181] => | strany = [182] => | isbn = 978-80-7378-287-0 [183] => | jazyk = čes. [184] => }} [185] => * {{Citace monografie [186] => | příjmení = Obdržálek [187] => | jméno = Jan [188] => | odkaz na autora = [189] => | titul = Řešené příklady z termodynamiky, statistické fyziky a molekulové fyziky [190] => | url = [191] => | vydavatel = MatFyzPress, Nakladatelství MFF UK [192] => | místo = Praha [193] => | rok = 2015 [194] => | počet stran = [195] => | kapitola = [196] => | strany = [197] => | isbn = 978-80-7378-300-6 [198] => | jazyk = čes. [199] => }} [200] => * ISO 80000-5:2007, Quantities and units - Part 5: Thermodynamics [201] => * ISO 80000-5:2009, Quantities and units - Part 9: Physical chemistry and molecular physics [202] => * ČSN EN ISO 80000-5:2011, Veličiny a jednotky - Část 5: Termodynamika [203] => * ČSN EN ISO 80000-9:2011, Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika [204] => [205] => == Externí odkazy == [206] => * {{Commonscat}} [207] => * {{Wikislovník|heslo=kelvin}} [208] => [209] => {{SI jednotky}} [210] => {{Autoritní data}} [211] => [212] => [[Kategorie:Jednotky teploty]] [213] => [[Kategorie:Základní jednotky SI]] [] => )
good wiki

Kelvin

stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin [K] je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia. Kelvin je jednou ze sedmi základních jednotek soustavy SI a může mít též předponu, například mili v jednotce milikelvin (mK).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'William Thomson','Stupeň Celsia','Boltzmannova konstanta','trojný bod','absolutní nula','základní jednotka SI','Kategorie:Jednotky teploty','Stupeň Rankina','K','Soubor:CelsiusKelvinThermometer.jpg','velké písmeno','Odvozená jednotka SI'

K