Array ( [0] => 15506264 [id] => 15506264 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Keratin [uri] => Keratin [3] => KeratinF9.png [img] => KeratinF9.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:KeratinF9.png|náhled|[[Fluorescence|Fluorescenčně]] obarvená [[intermediární filamentum|intermediární filementa]] z keratinu; [[konfokální mikroskop]]]] [1] => '''Keratin''' (mimo vědu též '''rohovina''') je stavební [[bílkovina]] řazená mezi [[skleroprotein]]y. Keratin je nerozpustný ve [[voda|vodě]] a má vláknitou strukturu, jednotlivé [[monomer]]y mívají délku 400–644 [[Aminokyselina|aminokyselin]], ale větví se do polymerů o velkých rozměrech. Konečný tvar [[Molekula|molekuly]] – [[terciární struktura bílkovin|terciární strukturu]] – zajišťují [[disulfidický můstek|disulfidické můstky]]. Při rovnání vlasů teplem se právě tato přirozená struktura ztrácí a ničí se disulfidické můstky. Existují dva typy keratinů: [2] => * keratiny I. typu – menší, kyselé (patří tam K9–K23, Ha1–Ha8, Irs1-4) [3] => * keratiny II. typu – větší, neutrální nebo zásadité (patří tam K1–K8, Hb1–Hb6, K6irs1–4) [4] => [5] => == Výskyt == [6] => [[Soubor:Epidermal layers.png|náhled|Tzv. ''[[stratum corneum]]'' (v horní části histologického preparátu) je vnější vrstva pokožky, tvořená převážně mrtvými zrohovatělými buňkami bohatými na keratin]] [7] => Keratin patří mezi nejhojnější proteiny v [[epitelová tkáň|epiteliální tkáni]]{{Citace monografie | editoři = Lennarz,W.J., Lane, M.D. | titul = ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4| kapitola=Keratins and the skin| autor=Pierre A. Coulombe; Kelsie M. Bernot}} a v buňkách tvoří tzv. [[intermediární filamentum|intermediární filamenta]], která se podílejí na vzniku [[cytoskelet|buněčné kostry]] (cytoskeletu). Keratin je základní složkou [[vlas]]ů, [[chlup (zoologie)|chlupů]] a vytvářejí se z něho také [[nehet|nehty]]. [8] => [9] => == Tvorba == [10] => Vznik keratinu v buňkách a vznik různých (hlavně [[kůže|kožních]]) struktur bohatých na keratin se nazývá '''keratinizace''' čili '''rohovatění'''.{{Citace monografie| titul=Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition|vydavatel=Oxford university press|isbn=0-19-852917-1|rok=2006| místo=New York| editoři= R. Cammack et al| strany=366}} Díky rohovatění [[pokožka (živočichové)|pokožky]] se na povrchu kůže vytváří tvrdá a odolná vrstva, která mimo jiné chrání tělo před [[Infekční onemocnění|infekcí]]. Pokud je tato vrstva zničena, člověk do 24 hodin umírá na následky [[dehydratace|ztráty tekutin]].{{Citace monografie| jméno=Hiroshi |příjmení = Shimizu| titul=Shimizu's Textbook of Dermatology|vydavatel= Hokkaido University Press| rok=2007| strany=7–9}} V průběhu keratinizace v tzv. [[keratinocyt]]ech ve svrchní vrstvě kůže vzniká velké množství keratinů, ale také [[involukrin]]ů, [[lorikrin]]ů a mezibuněčných [[Lipidy|lipidů]]. Rohovatějící vrstva neustále odspodu přirůstá a na vnějším povrchu pokožky se odlupuje – na vině jsou [[lipáza|lipázy]], [[proteáza|proteázy]] a [[steroid sulfatáza|steroid sulfatázy]], které rozkládají buněčný obsah i [[buněčný spoj|mezibuněčná spojení]]. [11] => [12] => == Využití == [13] => V kosmetickém průmyslu se používá tzv. hydrolyzovaný keratin. Hydrolyzovaný keratin se získává hydrolýzou vlny z ovcí. Získaná jemně žlutá tekutina se používá v šampónech, maskách, kondicionérech, produktech pro konečnou úpravu a v celé řadě produktů pro péči o pleť. Hydrolyzovaný keratin má hydratační, zjemňující a vyhlazující účinky. Hydrolyzovaný keratin se přidává také do vlasové kosmetiky ke snížení statické elektřiny odstraněním povrchového elektrického náboje z vlasů. [14] => [15] => Umělá rohovina se nazývá [[galalit]] a vyrábí se z [[kasein]]u.{{Doplňte zdroj}} [16] => [17] => == Fosilní keratin == [18] => Stopy keratinu se občas dochovají i ve zkamenělinách živočichů z jiných geologických období. Trvanlivost keratinu je tedy vysoká a například beta-keratin, obsažený v peří některých [[Dinosauři|dinosaurů]] a pravěkých ptáků má potenciál dochovat se i ve fosilním stavu.Mary Higby Schweitzer; ''et al.'' (2018). [https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0206569 Preservation potential of keratin in deep time]. ''PLoS ONE'' '''13'''(11): e0206569. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0206569 [19] => [20] => == Reference == [21] => [22] => [23] => == Externí odkazy == [24] => * {{Commonscat}} [25] => * {{Wikislovník|heslo=keratin}} [26] => {{Autoritní data}} [27] => [28] => {{Portály|Biologie}} [29] => [30] => [[Kategorie:Skleroproteiny]] [31] => [[Kategorie:Intermediární filamenta]] [32] => [[Kategorie:Epitelová tkáň]] [] => )
good wiki

Keratin

intermediární filementa z keratinu; konfokální mikroskop Keratin (mimo vědu též rohovina) je stavební bílkovina řazená mezi skleroproteiny. Keratin je nerozpustný ve vodě a má vláknitou strukturu, jednotlivé monomery mívají délku 400-644 aminokyselin, ale větví se do polymerů o velkých rozměrech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:KeratinF9.png','terciární struktura bílkovin','Kategorie:Intermediární filamenta','Dinosauři','galalit','steroid sulfatáza','lipáza','lorikrin','keratinocyt','Infekční onemocnění','kůže','skleroprotein'