Array ( [0] => 15496404 [id] => 15496404 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Klučenice [uri] => Klučenice [3] => Klucenice.JPG [img] => Klucenice.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Klučenice [2] => | status = obec [3] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [4] => | okres = Příbram [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Sedlčany]] [6] => | pověřená obec = [[Sedlčany]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 262 56 [9] => | počet ZSJ = 9 [10] => | počet částí obce = 7 [11] => | počet katastrálních území = 7 [12] => | adresa = Klučenice 16
26256 Krásná Hora nad Vltavou [13] => | web = http://www.obecklucenice.cz/ [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = obec.klucenice@worldonline.cz [16] => | starosta = Mgr.Václav Vozábal [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | obrázek = klucenice.JPG [19] => | popisek = Pohled na Klučenice od východu [20] => | NUTS3 = CZ020 [21] => }} [22] => '''Klučenice''' jsou [[obec]] v jihovýchodní části [[okres Příbram|okresu Příbram]] se sídlištěm pro obyvatele osad zatopených Orlickou přehradou. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Historie == [25] => První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1334]]. Jméno obce je odvozeno od slova klučiti – překopávati půdu. Klučenina je vykácený pozemek, zbavený pařezů, připravený k pěstování polních plodin.{{Citace monografie [26] => | příjmení = Kytka [27] => | jméno = Josef [28] => | odkaz na autora = [29] => | titul = Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. [30] => | vydání = [31] => | vydavatel = Nákladem odboru klubu českých turistů [32] => | místo = Milevsko [33] => | strany = 113 [34] => | isbn = [35] => | rok = 1940 [36] => }} Důkazem prastarého osídlení není jenom jméno obce, ale i starověké sídliště a pohřebiště, které se nachází severozápadním směrem v lese na Hrobcích. Vesnice původně patřila k majetku královského [[Zvíkov (hrad)|hradu Zvíkov]]. Po založení [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou]] byla ves roku [[1238]] králem Václavem I. řádu darována. V roce [[1344]] zmínka velmistra řádu o Klučenicích, v roce [[1352]] se připomíná místní farní kostel při odvádění desátků. V roce [[1605]] byly vymezeny, upraveny a popsány hranice statku. V tomto roce byl přestavěn i panský dvůr. Křižovníci založili také [[Kamenice (Klučenice)|Kamenici]], která se podle dobových zápisů stala terčem sporů mezi orlickou a klučenickou vrchností. [37] => [38] => V roce [[1619]] se stala ves majetkem [[Švamberkové|Petra ze Švamberka]], po [[Bitva na Bílé hoře|bělohorské bitvě]] byla opět vrácena. V roce [[1621]] byly Klučenice těžce poškozeny [[Baltasar Marradas|Marradasovými]] vojsky, která se snažila dobýt [[Orlík nad Vltavou|Orlík]]. Další ztráty a útrapy byly způsobeny vojenskými oddíly roku [[1639]] a [[1640]]. V [[17. století]] býval ve vsi kromě řádového statku i pivovar. Další pustošící pohromou pro Klučenice byl v roce [[1645]] přesun švédských vojsk generála [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]], který zde přešel Vltavu se svými vojsky a přesouval se dále k [[Jankov (okres Benešov)|Jankovu]]. Tyto válečné útrapy měly za následek zchudnutí kraje. V roce [[1646]] zde bylo vedeno osm sedláků a sedm chalupníků. O rok později je převorovi zaslaná zpráva o bídě klučenických poddaných, kteří nemají z čeho platit daně. V roce [[1720]] oheň poškodil velkou část vesnice, včetně původního dřevěného kostela. 15. října [[1744]] zde opět překročila vojska vévody Lotrinského Vltavu, opět se utábořila v Klučenicích, [[Chrást (Kovářov)|Chrástu]] a [[Voltýřov]]ě a způsobila značné škody. Během [[Napoleonské války|napoleonských válek]] vesnice i okolní kraj také utrpěl verbováním a rekvírováním potahů a povozů. Dva z místních sedláků se svými povozy skončili jeden v Lipsku, druhý v Drážďanech. [39] => [40] => O vzniku klučenické školy nejsou přesné záznamy."Kytka", str. 115. V roce [[1718]] se místní škola připomíná jako škola farní. Kamenice, Křesina, [[Voltýřov]], [[Podskalí (Klučenice)|Podskalí]] a [[Zadní Chlum]] byly přifařeny a přiškoleny ke Klučenicům. Na místě staré školní budovy nechala obec postavit v roce [[1865]] podle plánů milevského stavitele Hamana přízemní školní budovu."Kytka", str. 116. Škola postupně kapacitně nevyhovovala, docházelo sem až 150 dětí. V roce [[1895]] bylo přistavěno další patro. Od roku [[1883]] si místní náboženská obec židovská nechala zřídit svou vlastní školu, která fungovala až do roku [[1918]]. [41] => [42] => Sbor dobrovolných [[hasič]]ů byl ve vsi založen roku [[1888]]. Od roku [[1911]] zde působil spolek divadelních ochotníků, spořitelní a záložní spolek z roku [[1897]], i obecní knihovna. [43] => [44] => == Geografie == [45] => [46] => === Poloha === [47] => Jižní hranice katastru obce je také hranicí [[Středočeský kraj|Středočeského]] a [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]] a [[okres]]ů [[Okres Příbram|Příbram]] a [[Okres Písek|Písek]]. V západní části katastru prochází obecní hranice [[vodní nádrž Orlík|vodní nádrží Orlík]]. „Přes řeku“ sousedí Klučenice s příbramskými obcemi [[Kozárovice]] a [[Bohostice]] ''(na levém břehu [[Vltava|Vltavy]])'', na pravém břehu potom s obcemi [[Milešov]], [[Krásná Hora nad Vltavou]] a s jihočeskou obcí [[Kovářov (okres Písek)|Kovářov]] z píseckého okresu. Obec se nachází 28 km jihovýchodně od [[Příbram]]i a 27 km jihozápadně od [[Sedlčany|Sedlčan]]. [48] => [49] => Obec má rozlohu 2 563 ha, což představuje skoro dvojnásobek průměrné velikosti obecního katastru na [[okres Příbram|Příbramsku]] (1 357 ha). 47 % plochy katastru tvořila [[zemědělství|zemědělská]] půda (zahrnující ornou půdu,zahrady a louky). [[Les]]y zabíraly 36 % plochy, relativně nadprůměrné zastoupení mají díky vodní nádrži Orlík i vodní plochy (10 %). Zastavěná území tvoří z celkové rozlohy katastru necelé 1 %. [50] => [51] => === Horospis === [52] => Katastr obce se rozkládá ve [[Středočeská pahorkatina|Středočeské pahorkatině]], povrch je značně členitý s velkými výškovými rozdíly. Nejníže položeným bodem je hladina [[vodní nádrž Orlík|vodní nádrže Orlík]], jejíž kóta je při ideálním stavu 330 m. Navíc největší hloubka nádrže je v katastru obce až 66 m. Směrem od přehrady nadmořská výška prudce roste, samotná vesnice leží v nadmořské výšce 457 m. Nejvyšší bod katastru je [[Langova rozhledna]] na Onom Světě s kótou 600 m. Vrchy v okolí vesnice jsou tvořeny [[žula|žulou]]. Z této žuly byl postaven Palackého most v Praze."Kytka", str. 114. [53] => [54] => == Obecní správa == [55] => [56] => === Části obce === [57] => Obec Klučenice se skládá ze sedmi částí ležících na sedmi katastrálních územích ''(počty obyvatel k roku 2001)'': [58] => * Klučenice – 297 obyv. (i název k. ú.) [59] => * [[Kamenice (Klučenice)|Kamenice]] – 3 obyv. (leží v k. ú. ''Klučenice'') [60] => * [[Kosobudy]] – 44 obyv. (i název k. ú.) [61] => * [[Koubalova Lhota]] – 36 obyv. (i název k. ú.) [62] => * [[Planá (Klučenice)|Planá]] – lidová architektura, 20 obyv. (k. ú. ''Planá u Klučenic'') [63] => * [[Voltýřov]] – zbytky tvrze ze 14. století, kaplička z 19. století, 48 obyv. (i název k. ú., také k. ú. ''[[Podskalí (Klučenice)|Podskalí]]'') [64] => * [[Zadní Chlum]] – 26 obyv. (i název k. ú.) [65] => [66] => === Územněsprávní začlenění === [67] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [68] => * 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický i soudní okres Milevsko[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918] [69] => * 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Milevsko [70] => * 1868 země česká, politický i soudní okres Milevsko [71] => * 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [72] => * 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres MilevskoNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [73] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Milevsko{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=2011-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=2011-09-28 |nedostupné=ano }} [74] => * 1949 Českobudějovický kraj, okres Milevsko{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=2011-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=2011-05-22 |nedostupné=ano }} [75] => * 1960 Středočeský kraj, okres Příbram [76] => * 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany [77] => [78] => === Starostové === [79] => * Jiří Veselý (2010–2014) [80] => * Stanislav Stoulil (2014-2022) [81] => * Václav Vozábal (od 2022) [82] => [83] => == Demografie == [84] => [85] => === Vývoj počtu obyvatel === [86] => {|class="wikitable" [87] => |- [88] => ! Rok [89] => | 1869 [90] => | 1921 [91] => | 1950 [92] => | 1970 [93] => | 1991 [94] => | 2007 [95] => | 2014 [96] => |- [97] => ! Počet obyvatel [98] => | 1 826 [99] => | 1 462 [100] => | 864 [101] => | 647 [102] => | 528 [103] => | 486 [104] => | 468 [105] => |} [106] => [107] => === Složení obyvatel === [108] => Žije zde zhruba 500 obyvatel. V roce 2007 tvořily asi 17 % obyvatelstva děti do 15 let ''(relativně příznivý údaj)''. Celých 58,23 % obyvatel obce se v roce [[2001]] přihlásilo jako věřící, drtivá většina z tohoto počtu k [[římskokatolická církev|římsko-katolické církvi]]. K [[31. květen|31. 5.]][[2007]] byla míra registrované [[nezaměstnanost]]i v Klučenicích podle údajů [[Úřad práce|Úřadu práce]] [[Příbram]] 8,4 %, což je v rámci okresu spíše nadprůměrný údaj (průměr okresu byl 7,4 %, maximum 15,9 – Bohostice). Nutno ale říci, že oproti roku [[2001]] byl zaznamenán pokles míry nezaměstnanosti o 3,1 %. [[Národnost]]ní složení obce je jednotné, 97,3 % obyvatel se přihlásilo k [[Češi|české]] národnosti. [109] => [110] => === Domovní fond === [111] => Při sčítání lidu [[2001]] bylo napočítáno 250 domů, z čehož 141 (56,4 %) bylo trvale obydlených. Z tohoto počtu bylo 134 domů uvedeno jako rodinných a 7 jako bytových. Nejvyšší počet obydlených domů v obci byl vystavěn v letech [[1946]]–[[1975]] (53,2 %). [112] => [113] => == Společnost == [114] => Klučenice jsou střediskovou obcí. Je zde škola (Základní škola a Mateřská škola, Klučenice), s 1.– 9. ročníkem základní školy. V obci se také nachází pošta, pobočka České pojišťovny a ordinace praktického lékaře, kadeřnictví. Nakoupit potraviny, tisk nebo základní drogerii lze ve dvou prodejnách smíšeného zboží. V centru jsou 2 hostince a bufet. Největšími ubytovacími zařízeními jsou kemp Podskalí, rekreační areál NOVÝ LIPTÁKOV a hotely „U jezera“ a „Panorama“ na břehu orlické vodní nádrže. Největším podnikem je v obci akciová společnost Klučenická zemědělská sídlící v rozsáhlém zemědělském areálu na kraji vesnice. [115] => [116] => V roce 1932 ''(přísl. Kamenice, Křesina, Planá, 567 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel)'' byly v obci evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 578. (česky a německy) 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klučenicích, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, pekař, pila, porodní asistentka, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Klučenicích, tesařský mistr, trafika, 2 truhláři. V obci [[Voltýřov]] ''(250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klučenic)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1861. (česky a německy) bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Voltýřově, 2 hostince, kovář, krejčí, trafika. [117] => [118] => == Pamětihodnosti == [119] => * Největší památkou v obci je [[baroko|barokní]] jednolodní [[kostel]] Narození [[Jan Křtitel|svatého Jana Křtitele]] a svatého Antonína Opata. Stavba pochází z roku [[1723]], vznikla na místě starého kostela zbořeného o rok dříve. Původní kostel býval dřevěný, po požáru v roce [[1720]] bylo na popud velmistra křižovnického řádu přistoupeno k stavbě nového kostela."Kytka", str. 114. Kostel byl znovu vysvěcen 9. 11. [[1723]]."Kytka", str. 114. Obdélná loď kostela je dlouhá 14,15 metrů, široká 9,15 metrů, výška 9 metrů."Kytka", str. 114. Věž v západním průčelí kostela je čtyřboká, dvouposchoďová, zakončená bání."Kytka", str. 114. Kostel má bohatou výzdobu s obrazem Sv. Jana Křtitele od [[Václav Vavřinec Rainer|Václava Vavřince Rainera]]. Před ním je několik kovaných křížů. Okolo kostela se rozkládá starý hřbitov, obehnaný mohutnou hřbitovní zdí. První zmínky o duchovní zprávě – [[Farnost|plebánii]], jsou z roku [[1352]]."Kytka", str. 115. Od roku [[1672]] byla duchovní správa obnovena a svěřena [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou]], matriky jsou vedené od roku [[1718]]."Kytka", str. 115. V současné době (2013) na kostele a v jeho okolí probíhá celková oprava. [120] => [121] => * Vedle schodů vedoucích ke kostelu se nalézá kříž na velmi zdobném kamenném podstavci. [122] => [123] => * Barokní bývalý křižovnický dvůr z 18. století. [124] => [125] => * Jihozápadně v místní části Voltýřov u rybníka pozůstatky tvrze ze 14. stol., zbytek valu, příkopu a studna. Voltýřovský a klučenický vladyka údajně přepadával kupce, kteří vezli svoje zboží na trhy do [[Písek (město)|Písku]]."Kytka", str. 114. [126] => [127] => * Severozápadně od centra obce stojí bývalá [[Synagoga v Klučenicích|synagoga]]. Místní náboženská obec židovská si v Klučenicích nechala zřídit svou vlastní školu v roce [[1883]]."Kytka", str. 116. Výuku zajišťoval [[rabín]]. Židovská škola fungovala až do roku [[1918]]."Kytka", str. 116. Býval zde i židovský kostel, který byl v roce [[1930]] přestavěn na obytné stavení."Kytka", str. 116. [128] => [129] => * V horní části návsi, v malém parčíku, se nachází socha [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]] v ohrádce. [130] => [131] => * Na návsi před budovami Klučenické zemědělské akciové společnosti roste [[Památný strom v Česku|památný strom]] – lípa. [132] => [133] => * V spodní části návsi, poblíž rybníka, se nalézá kamenný [[pomník]] padlým v [[První světová válka|první světové válce]]. Tento pomník byl postaven roku [[1931]] svépomocí a za přispění místních hasičů, občanů a rodáků."Kytka", str. 116. Na vrcholu žulového jehlanu byl umístěný bronzový sokol s rozepjatými křídly. Náklady na pomník činily 8 838 Kč."Kytka", str. 116. Na pamětní desce v horní části pomníku je uvedený tento nápis: „VDĚČNĚ PAMĚTLIVI OBĚTÍ SVĚTOVÉ VÁLKY A SLAVNÉHO BOJE ZA SVOBODU VLASTI. PRACUJME V MÍRU A LÁSCE POCTIVĚ A SVORNĚ PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST NÁRODA.“ Na pamětní desce, která je umístěná v spodní části pomníku je pod letopočtem 1914–1918 uvedeno 13 jmen padlých spoluobčanů – „DROBÍLEK ANT. HLAVÁČ JOS. HOLUB JOS. CHROUST AUG. KOLKA JAROSL. KUBÍČEK JAN. KVASNIČKA JOS. MEZERA JOS. POLÍVKA JAN. ŠVAGR JOS. UHER ALOIS. VLNA JOS. VONDRÁK JOS.“ [134] => [135] => == Turistika == [136] => Obec se nachází v turisticky velmi atraktivní oblasti. Obcí vede cyklotrasa č. 8140 z Petrovic do Milešova a po hrázi přehrady Orlík směrem k [[Milín]]u. [137] => [138] => Obec disponuje informačním centrem a galerií-muzeem, kde se návštěvník dozví informace z historie i aktuálního dění v katastru Klučenic. [139] => [140] => === Pěší turistika === [141] => Místní částí Voltýřov prochází turistická trasa {{Turistická značka|modrá}} Orlík nad Vltavou – Kostelec nad Vltavou – Voltýřov – Solenice. Místními částmi Planá a Koubalova Lhota prochází turistická trasa {{Turistická značka|zelená}} ze Solenic a Milešova na Onen Svět a Petrovice. U rozhledny Onen Svět se křižuje s turistickou trasou {{Turistická značka|červená}} ze Sedlčan do Radavy. [142] => [143] => [[Rozhledna]] ''Onen Svět'' vystavěná v roce 2001 u chaty Onen Svět z roku 1940 se stala pro svoje umístění oblíbeným výletním cílem mnoha turistů. 15 m vysoká dřevěná konstrukce umožňuje nejen široký výhled do krásné oblasti Středního Povltaví, ale za dobré viditelnosti je možné vidět také Šumavu a někdy dokonce i Alpy. [144] => [145] => == Doprava == [146] => '''Dopravní síť''' [147] => * Pozemní komunikace – Do obce včetně místních částí vedou silnice III. třídy. Pouze místní částí Kosobudy prochází [[silnice II/102]] Praha – Štěchovice – Kamýk nad Vltavou – Krásná Hora nad Vltavou – Milevsko. [148] => * Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. [149] => '''Veřejná doprava 2012''' [150] => * Autobusová doprava – Regionální obsluhu území zajišťovaly linky z Příbrami, Krásné Hory nad Vltavou, Sedlčan a Kovářova {{Malé|(dopravci Veolia Transport Praha, s. r. o. a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a. s.)}}. Dálkovou dopravu zajišťovaly autobusové linky z Milevska do Prahy {{Malé|(dopravci BOSÁK BUS, s. r. o., PROBO BUS, a. s. a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a. s.)}}. [151] => [152] => == Osobnosti == [153] => [154] => === Působící v Klučenicích === [155] => * Oldřich Havránek (1853–1937), český sbormistr a dirigent, od roku 1874 žil v Rusku. Působil v operních divadlech různých měst, od roku 1882 jako dirigent a hlavní sbormistr Velkého divadla v Moskvě. Otec Oldřicha, Josef Havránek, působil v klučenicích od r. 1832–1845 jako pomocník. Později učitel a mezi lety 1870–1874 správce školy. Jeho syn Oldřich byl pochvalně zmíněn v kronice již v době, kdy byl školou povinný, jako hudebně nadaný. [156] => * [[Václav Bělohlávek]] (* 9. 1. 1870 Ouhrov), básnickým jménem Svatohor."Kytka", str. 115. Knihovník řádu, kněz, který napsal 70 pojednání a knih s náboženskou a historickou tematikou (např. ''Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou'', trilogie ''Božetěch'', ''Mysterium nebe, země, peklo'')."Kytka", str. 115. Působil zde od roku 1898–1899 jako kaplan."Kytka", str. 115. [157] => [158] => == Fotogalerie == [159] => [160] => Soubor:Klucenice kostel.JPG|Barokní kostel v Klučenicích [161] => Soubor:Klučenice ( okres Příbram ) (19).jpg|Obecní úřad a restaurace [162] => Soubor:Klucenice posta.JPG|Budova pošty a prodejny smíšeného zboží v Klučenicích [163] => Soubor:Klucenice zs.JPG|Budova základní školy v Klučenicích [164] => Soubor:Klučenice ( okres Příbram ) (24).jpg|Socha J. Nepomuckého [165] => Soubor:Klučenice ( okres Příbram ) (05).jpg|Památný strom [166] => [167] => [168] => == Odkazy == [169] => [170] => === Reference === [171] => [172] => [173] => === Externí odkazy === [174] => * {{Commonscat|Klučenice}} [175] => * {{RÚIAN}} [176] => [177] => {{Části české obce}} [178] => {{Okres Příbram}} [179] => {{Autoritní data}} [180] => [181] => [[Kategorie:Klučenice| ]] [182] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Příbram]] [183] => [[Kategorie:Obce v okrese Příbram]] [184] => [[Kategorie:Sdružení obcí Sedlčanska]] [185] => [[Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině]] [] => )
good wiki

Klučenice

Klučenice jsou obec v jihovýchodní části okresu Příbram se sídlištěm pro obyvatele osad zatopených Orlickou přehradou. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Voltýřov','2001','Sedlčany','1718','Středočeský kraj','1720','1883','Kamenice (Klučenice)','1723','okres Příbram','Zadní Chlum','1918'