Array ( [0] => 14937237 [id] => 14937237 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kodžiki [uri] => Kodžiki [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - kniha [1] => | obrázek = [2] => }} [3] => [[Soubor:Kojiki Shinpukuji.jpg|náhled|''Kodžiki'', nejstarší dochovaný rukopis z let [[1371]]-[[1372]]]] [4] => [[Soubor:Ono-Yasumaro.jpg|náhled|Ó no Jasumaro, portrét od Kikučiho Josaiho (1781-1878)]] [5] => '''''Kodžiki''''' ([[:wikt:古事記|古事記]], doslova ''Zápisky o starých věcech'') je nejstarší [[Japonsko|japonská]] dochovaná [[kronika]] a jedna z nejvýznamnějších japonských literárních památek.Vlasta Winkelhöferová: ''Slovník japonské literatury'', Libri, Praha 2008, str. 172-173 Byla dokončena roku [[712]] a, ačkoliv má charakter spíše díla literárního, je společně s kronikou ''[[Nihonšoki]]'' z roku [[720]] nejdůležitějším pramenem pro poznání nejstarších japonských dějin. [6] => [7] => == Vznik kroniky == [8] => Myšlenka zapsat nejstarší japonské [[Mýtus|mýty]], rodokmeny a události, dochované do té doby jen v ústním podání, vznikla již v druhé polovině [[7. století]] za vlády císaře [[Temmu]], ale realizována byla až za vlády císařovny [[Gemmei]], která k tomu vydala příkaz roku [[711]]. Císařský dvůr dal podnět k sepsání kroniky patrně ze dvou důvodů. Prvním z nich bylo, aby i [[Japonci]] měli po vzoru [[Číňani|Číňanů]] svou národní kroniku a potvrdili tak svou národní identitu. Druhým důvodem byla oslava vládnoucího císařského rodu a snaha, aby v kronice uvedené mýty o božském původu tohoto rodu kodifikovaly jeho postavení a moc. [9] => [10] => Na základě císařského příkazu vytvořil kroniku učený dvořan Ó no Jasumaro (太 安万侶, asi [[660]]-[[723]]), a to především podle vyprávění profesionálního vypravěče či vypravěčky jménem Hieda no Are (稗田 阿礼). Jasumaro kroniku sepsal v [[Japonština|japonštině]] (jde o fonetický přepis japonštiny do [[Čínské znaky|čínských znaků]]), protože to byl jazyk, ve kterém mu byly mytické a pseudohistorické události líčeny, předmluvu však napsal ve vybroušené [[Čínština|čínštině]], jazyku tehdejších učenců. [11] => [12] => == Obsah kroniky == [13] => Obsahem kroniky je doba mytických bohů, legendární období vlády prvních [[Seznam japonských císařů|japonských císařů]] a další události až do vlády již historicky doložené první císařovny [[Suiko]] ([[593]]–[[628]]). Díky tomu se kronika stala jedním z nejvýznamnějších textů původního japonského náboženství [[šintoismus|šintoismu]]. Je také obrovským zdrojem poznání mravů staré japonské společnosti, jejích lidových zvyků, pověstí a písní a má také velký význam pro poznání nejstarší podoby japonštiny. Na rozdíl od mladších kroniky ''[[Nihonšoki]]'' v ní však nejsou vůbec žádné zmínky o vztazích k sousedním zemím.''Slovník spisovatelů - Asie a Afrika 2.'', Odeon, Praha 1967, str. 45 [14] => [15] => Kronika se dělí na tří části (svitky): [16] => * ''Kamicumaki'' obsahuje předmluvu a dále mýty o vzniku nebes a země a o zrození a činech [[šintoismus|šintoistických]] bohů, zejména o bohyni slunce [[Amaterasu]] a o sestoupení jejího vnuka [[Ningi]]ho z nebes na horu [[Takačiho]] na ostrově [[Kjúšú]], odkud vládl japonským ostrovům. [17] => * ''Nakacumaki'' vypráví o vládě prvních legendárních císařů, líčí vítězné tažení prvního [[Seznam japonských císařů|japonského císaře]] syna nebes [[Džimmu]]a (byl potomkem vnuka bohyně Amaterasu Ningiho) na ostrov [[Honšú]] a časově zabírá úsek od poloviny [[7. století př. n. l.]] do roku [[310]], tj. do konce vlády císaře [[Ódžin]]a. [18] => * ''Šimocumaki'' zachycuje události od vlády císaře [[Nintoku]]a až do vlády první císařovny [[Suiko]] ([[593]]–[[628]]). Tato část již postrádá narativní (vyprávěcí) charakter a obsahuje zejména záznamy o císařském rodě, především o nástupech jednotlivých císařů a císařoven na trůn. Tyto záznamy jsou však proloženy nejstaršími známými japonskými básněmi, zvanými ''kajó'' (písně), kterých je celkem 113. [19] => [20] => == Česká vydání == [21] => * ''Kodžiki: japonské mýty'', [[CAD Press]], [[Bratislava]] [[2007]], [[Slovenština|slovenský]] překlad [[Viktor Krupa|Viktora Krupy]] z roku [[1979]] převedl do češtiny F. R. Hrabal [22] => * ''Kodžiki: Kronika dávného Japonska'', [[ExOriente]], [[Praha]] [[2012]], překlad za staré japonštiny [[Karel Fiala (1946)|Karel Fiala]], {{ISBN|978-80-904246-9-2}}. Druhé, opravené vydání 2013. {{ISBN|978-80-905211-0-0}}. Třetí, opravené vydání 2017. {{ISBN|978-80-905211-4-8}}. [23] => [24] => == Reference == [25] => [26] => [27] => == Externí odkazy == [28] => * {{Commonscat}} [29] => * {{en}} http://www.sacred-texts.com/shi/kj/index.htm [30] => * {{Ja}} http://www.ceres.dti.ne.jp/~alex-x/wakan/menu-w.html {{Wayback|url=http://www.ceres.dti.ne.jp/~alex-x/wakan/menu-w.html |date=19991010234043 }} [31] => * {{Ja}} [http://archive.wul.waseda.ac.jp/kosho/ri05/ri05_04868/ Japonský rukopis z roku 1644] na webu [[Universita Waseda|University Waseda]] [32] => * {{cs}} http://www.cadpress.sk/kodziki.htm [33] => [34] => {{Autoritní data}} [35] => {{Portály|Japonsko|Literatura}} [36] => [37] => [[Kategorie:Japonská literární díla]] [38] => [[Kategorie:Knihy z 8. století]] [39] => [[Kategorie:Šintoismus]] [] => )
good wiki

Kodžiki

Kodžiki, nejstarší dochovaný rukopis z let 1371-1372 Ó no Jasumaro, portrét od Kikučiho Josaiho (1781-1878) Kodžiki (古事記, doslova Zápisky o starých věcech) je nejstarší japonská dochovaná kronika a jedna z nejvýznamnějších japonských literárních památek. Byla dokončena roku 712 a, ačkoliv má charakter spíše díla literárního, je společně s kronikou Nihonšoki z roku 720 nejdůležitějším pramenem pro poznání nejstarších japonských dějin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nihonšoki','628','Suiko','593','šintoismus','Seznam japonských císařů',':wikt:古事記','Ódžin','7. století př. n. l.','Gemmei','Mýtus','Ningi'

593

628

Gemmei

Mýtus

Nihonšoki

Ódžin

Ódžin je obec v okrese Stará Ľubovňa ve východním Slovensku.

Šintoismus

Suiko