Array ( [0] => 14688493 [id] => 14688493 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kojenec [uri] => Kojenec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [[Soubor:Niemowle.JPG|vpravo|náhled|Kojenec v 6. měsíci věku]] [2] => '''Kojenec''' je označení pro vývojové stádium dítěte ve věku od 29. dne až do 1 roku života. Předcházejícím vývojovým stádiem je [[novorozenec]], následujícím stádiem je [[batole]]. V kojeneckém období se vytvářejí [[Kompetence (pedagogika)|kompetence]], které jsou základem pro další rozvoj dítěte a jeho vzájemné interakce se světem. [3] => [4] => == Tělesný vývoj == [5] => [[Soubor:Titti Teo.JPG|náhled|Kojenec do 3. měsíce věku]][[Motorika člověka|Motorika]] [[Novorozenec|novorozence]] se omezuje čistě na reflexivní pohyby za účelem ochrany a přežití. Při přechodu z [[Novorozenec|novorozence]] na kojence dítě získá nad několika ranými [[Reflex|reflexy]] určitou kontrolu. {{Citace monografie [6] => | příjmení = Allen [7] => | jméno = Eileen K. [8] => | příjmení2 = Marotz [9] => | jméno2 = Lyn R. [10] => | titul = Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let [11] => | vydání = 2 [12] => | vydavatel = Portál [13] => | místo = Praha [14] => | rok vydání = 2005 [15] => | počet stran = 187 [16] => | strany = 49 [17] => | isbn = 80-7367-055-0 [18] => }} [19] => [20] => '''4. týden (přechod z novorozence na kojence)''' [21] => [22] => Stejně jako [[novorozenec]] kojenec většinu dne prospí, ale jsou zde již delší časové úseky, kdy je aktivní. Umí na malou chvíli sledovat očima velký světlý či lesklý předmět a na tichý klidný hlas reaguje zklidněním. Na břiše udrží o něco déle zvednutou hlavu, ale jinak se zásadněji neliší od zralého [[Novorozenec|novorozence]].{{Citace periodika [23] => | příjmení = Cíbochová [24] => | jméno = Renata [25] => | titul = Psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života [26] => | periodikum = Pediatrie pro praxi [27] => | datum vydání = 2004-12-31 [28] => | číslo = 6 [29] => | strany = 291,297 [30] => | url = https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2004/06/07.pdf [31] => }} [32] => [33] => '''2. měsíc'''   [34] => [35] => Kojenec je schopen krátce zdvihnout dolní končetiny nad podložku. Když se matka nakloní nad kojence, dokáže dítě krátce navázat oční kontakt a usmát se (reaktivní sociální úsměv). Kojenec začíná fixovat a sledovat předmět – volně otáčí hlavu za předmětem. Zpozorní na hlas, zvukový podnět – silný zvuk ho vyleká. [36] => [37] => '''3. měsíc'''   [38] => [39] => Kojenec se zajímá o okolí (živě sleduje, reaguje). Na zádech je stabilní, čile se pohybuje, hlavu spontánně otáčí k oběma stranám. Dlaně má již převážně otevřené (pěsti se objevují jen při pláči, strachu či nejistotě). Začíná si hrát s rukama. V poloze na bříšku udrží hlavu již dlouho zdviženou, volně s ní otáčí za směrem [[motivace]] (zvuk chrastítka apod.). Na zvuk se zklidní, na silný zvukový podnět se vyleká a reaguje prudkým pohybem celého těla.   [40] => [41] => '''4. měsíc'''   [42] => [43] => Ve 4. měsíci si zvládne kojenec na zádech prohlížet obě ruce, hrát si s nimi, dávat je do úst. Začíná si brát hračky, uchopuje hračky oběma rukama, nohy zvedá vysoko nad podložku. Sleduje pohyb v místnosti. Začíná se přetáčet na boky. Vyhledá zdroj zvuku, tzn. cíleně otáčí hlavu za zvukem, později vyhledá zdroj i jen očima. Hlasitě se směje, výská, moduluje hlas, vyžaduje kontakt s okolím. [44] => [45] => '''5. měsíc'''   [46] => [47] => Kojenec v tomto měsíci vyžaduje pozornost, rozeznává osoby kolem sebe, rozezná laskavý a přísný tón řeči i mimiky. Dává si hračky do úst a přendává si je z ruky do ruky za kontroly zrakem. V bdělém stavu můžeme u dítěte pozorovat jemné krouživé pohyby v zápěstí, ale i na dalších částech těla. Zároveň se začíná přitahovat do sedu, převrací se ze zad na bok a začíná i na bříško. Na břiše si hraje s hračkami. Začíná odlišovat cizí osoby. {{Citace monografie [48] => | příjmení = Kutálková [49] => | jméno = Dana [50] => | titul = Vývoj dětské řeči krok za krokem [51] => | vydání = 2 [52] => | vydavatel = Grada [53] => | místo = Praha [54] => | rok vydání = 2010 [55] => | počet stran = 133 [56] => | strany = 23,30 [57] => | isbn = 978-80-247-3080-6 [58] => }} [59] => [60] => '''6. měsíc'''   [61] => [62] => V poloze na zádech si kojenec dokáže hrát s dolními končetinami, uchopí si palce u nohou. Aktivně třese chrastítkem, podává si věci z ruky do ruky, vše dává do úst a kouše. Otočí se ze zad na břicho a zpět na záda, přitáhne se do sedu. V pasivním sedu se krátce udrží, ale sám se neposadí. V poloze na břiše se umí točit kolem vlastní osy. Udrží svoji váhu těla, je-li postaven na chodidla a podpírán v podpaží. Jeho pozornost upoutá i slabší tichý zvuk.   [63] => [64] => '''7. měsíc'''   [65] => [66] => Kojenec si na zádech hraje s nohama, začíná si být jistý v poloze na boku (v 6. měsíci je tato poloha ještě nejistá). Začíná se plazit – zpočátku dozadu, až později dopředu se střídáním horních a dolních končetin. Začíná se dostávat do polohy na čtyři, ve které se houpe. Z polohy na čtyřech se už může začít dostávat do šikmého sedu, který je však ještě nestabilní.   [67] => [68] => '''8. měsíc'''   [69] => [70] => V poloze na zádech je kojenec během dne již zcela minimálně, většinou pouze ve spánku. Ze zad se okamžitě přetáčí na břicho, kde se plazí, umí se dostat na čtyři a houpe se, začíná lézt po čtyřech. Začíná se sám posazovat přes šikmý sed. Když má oporu, umí dostat do vzpřímeného kleku. Udrží se ve stoji, pokud se něčeho drží. Při úchopu odděluje prsty, zejména palec a ukazováček. Sám si drží láhev, umí uchopit jídlo a začíná ho samostatně jíst. Napodobuje zvuky (kašel apod.) a gesta, začíná rozumět řeči – otočí se na zavolání jménem. Má bohatou [[Mimika|mimiku]].   [71] => [72] => '''9. měsíc'''   [73] => [74] => Kojenec opět v poloze na zádech dlouho nevydrží, hned se otáčí na bříško, dostává se na čtyři, sedá si a snaží se vytáhnout do stoje. Kojenec se sám posadí, sed je již jistý. Také lezení je již jisté a koordinované. Někteří kojenci dříve stojí, než lezou. Z polohy na čtyřech se začíná sám postavovat u nábytku pomocí rukou s nakročením jedné dolní končetiny. Váhu těla udrží s držením za jednu ruku nebo u nábytku, bez opory stoj většinou ještě nezvládne. Začíná uchopovat drobné předměty palcem a ukazováčkem. Zkoumá prostor a aktivně cíleně pouští předměty z ruky (vyhazuje hračky, vytahuje předměty ze zásuvek apod.). {{Citace periodika [75] => | příjmení = Vacušková [76] => | jméno = Miluše [77] => | příjmení2 = Ryšavá [78] => | jméno2 = Marie [79] => | příjmení3 = Vacuška [80] => | jméno3 = Milan [81] => | titul = Psychomotorický vývoj dítěte a jeho sledování sestrou [82] => | periodikum = Pediatrie pro praxi [83] => | datum vydání = 2003-12-31 [84] => | číslo = 1 [85] => | strany = 43–45 [86] => | url = https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2003/01/13.pdf [87] => }} [88] => [89] => '''10. měsíc'''   [90] => [91] => Kojenec se postaví u nábytku a začíná chodit úkroky kolem nábytku s držením za obě ruce a našlapováním na chodidla. V úchopu s použitím palce se zdokonaluje. Rozumí jednoduchým pokynům a na výzvu provede pohyb. Na výzvu „dej mi“ podá předmět, ale nepustí. Učí se dětské hříčky („paci paci“ apod.), odkryje „schovanou“ hračku. Pije z hrnku s pomocí. Začíná spolupracovat při oblékání (zvedá nohy, ruce). [92] => [93] => '''11. měsíc'''   [94] => [95] => Stojí s oporou, ve stoji uvolňuje jednu ruku k jiné než opěrné činnosti. Chůze s držením je opět na plných chodidlech a je stabilní. Někteří kojenci začínají sami chodit (první samostatné nejisté krůčky). V 11. měsíci zvládne kojenec vylézt na schod, podat a ukázat několik známých předmětů. Uchopí drobný předmět (např. kuličku) mezi špičku ukazováčku a palce. [96] => [97] => '''12. měsíc''' [98] => [99] => Kojenec obratně a rychle leze po schodech, na nábytek apod. Někteří kojenci lezou jako „medvěd“ (po rukou a chodidlech, ne po kolenou). Začínají se sami stavět v prostoru bez opory. Objevují se první samostatné kroky (12.–15. měs.) – jedná se o primitivní nezralou chůzi, špičky chodidel lehce směřují k sobě, našlapují na plná chodidla. Kroky jsou krátké (kratší než délka chodidla). Chůze není stabilní, časté jsou pády. Učí se sami jíst lžičkou. Reagují na oslovení, umí dětské hříčky. Ukážou svá přání, začínají být schopni zapojit se do kooperativní hry (např. s míčem apod.). [100] => [101] => V prvním roce života dítě postupně ovládá své tělo tak, že je schopno vzpřímeného postoje, dovede uchopit a pouštět záměrně věci, rozvíjí svou praktickou inteligenci, je připraveno pro zahájení řečové komunikace a navazuje specifické vztahy k lidem, kteří o ně pečují. [102] => [103] => == Vývoj zraku == [104] => Ve druhém a třetím měsíci je dítě aktivnější a snaží se sledovat, co se děje v jeho blízkosti. Začíná pomalu rozpoznávat některé barvy, a to hlavně žlutou a červenou. Také se zlepšuje ostrost vidění. V období 4. až 6. měsíce zkoumá kojenec své okolí, zlepšuje se jeho oční koordinace a zrak je v 6. měsíci skoro stejně ostrý jako u dospělého člověka. Od 6. měsíce se kojenec začíná více pohybovat a sedět. Dokáže se také přetočit z břicha na záda, což přispívá nejen ke zrakové, ale i pohybové koordinaci. Zároveň už dobře rozeznává barvy a vidí na vzdálenost přibližně 1 metru. Před dosažením 1 roku dítě lépe rozezná, jaké předměty jsou blízko a jaké daleko. [105] => [106] => == Vývoj řeči == [107] => Základem pro rozvoj řeči je období do jednoho roku. [108] => [109] => Od druhého měsíce věku se velmi rychle rozšiřují možnosti kojence dorozumívat se s okolím. V řečovém projevu se objevují jednotlivé dlouhé samohlásky. Kojenec už nevydává jen neutrální reflexní křik, pomocí svého hlasu vyjadřuje svou vůli. [110] => [111] => '''Rozlišení zvukových projevů:'''   [112] => [113] => * měkké – spokojené broukání   [114] => * tvrdé – pláč   [115] => [116] => Od 6. měsíce se kojenci snaží napodobit zvuky, které kolem sebe slyší. Nastává velmi rychlý rozvoj – děti si více broukají, žvatlají (otevřené slabiky (ba, da…), houkají. Rozumí, co se kolem nich povídá a ukládají si to do paměti. V 7. měsíci vyslovují slabiky, začínají je zdvojovat, v 9. měsíci kojenec rozumí spojení a na výzvu provede první dětské hříčky (např. „paci-paci“, „papá“, apod.). [117] => [118] => Jakmile začne opakovat jeden zvuk ve stejné situaci, pro stejnou věc, přichází jeho první slovo. U každého kojence je tato doba individuální.  [119] => [120] => '''Cvičení''', která napomáhají jemné [[Motorika člověka|motorice]] (pohyblivosti) mluvidel:   [121] => [122] => * vyplazování jazyka   [123] => * mrskání jazyka ze strany na stranu   [124] => * olizování rtů do kruhu   [125] => * špulení rtů   [126] => [127] => == Sociální a osobnostní vývoj == [128] => Kojenci mají na rozdíl od [[Novorozenec|novorozence]] schopnost sledovat jiné lidi. Tuto schopnost zpozorujeme již od druhého měsíce věku. V pěti měsících vnímají kojenci vlastní obličej v zrcadle jako známý podnět, nepoznávají sice sami sebe, ale jsou schopni svůj obličej rozlišit od jiných dětí. Zároveň se u kojenců objevuje v prvních měsících života úsměv. Nemusí to být podnět sociální povahy, značí ale pozitivní emoční naladění.{{Citace monografie [129] => | příjmení = Blatný [130] => | jméno = Marek [131] => | titul = Psychologie celoživotního vývoje [132] => | vydání = 1 [133] => | vydavatel = Karolinum [134] => | místo = Praha [135] => | rok vydání = 2016 [136] => | počet stran = 285 [137] => | strany = 72–73 [138] => | isbn = 978-80-246-3462-3 [139] => }} [140] => [141] => Nejdůležitější změny v oblasti sociálního vývoje vznikají kolem šestého měsíce. Kojenci si již ve 4. měsíci začínají vytvářet specifický vztah k matce – odliší ji od jiného lidského obličeje. V 5. měsíci dokážou rozlišovat mezi různými dospělými osobami a v 6./7. měsíci dokážou vykazovat preference pro známé (nejvíce pro [[Matka|matku]] či [[Otec|otce]]). Díky této schopnosti vzniká v této době [[strach]] z cizinců tzv. [[stranger anxiety]]. Míra [[Strach|strachu]]/[[Úzkost|úzkosti]] z cizích lidí je u každého kojence individuální. [[Strach]] je přirozený, pokud nepřeroste ve [[strach]] panický (většina kojenců je v přítomnosti rodičů ochotna seznámit se s novými lidmi, pokud dostanou dostatek času na seznámení a není na ně naléháno). Začíná období 1. separace – začíná se na krátkou dobu vzdalovat od [[Matka|matky]] při lezení či chůzi a po chvíli se navrací zpět. Současně prožívá [[úzkost]], [[strach]], když [[Matka|matku]] nevidí či neslyší. V tomto období je výrazná fixace na [[Matka|matku]] nebo pečující osobu. [142] => [143] => Důležitým bodem sociálního rozvoje je [[sdílená pozornost]] (joint attention), která se rozvíjí kolem 9 měsíce věku. Děti věnují pozornost stejným věcem jako jejich okolí, sledují směr pohledu dospělého. Tato schopnost je důležitá v rozvoji sociálním, kognitivním, v rozvoji komunikace a jazyka. Je to předpoklad pro dialog a konverzační výměnu o nějakém tématu. [144] => [145] => Na konci kojeneckého období dosáhne dítě základní orientace ve svém nejbližším prostředí a vytvoří si k němu určitý vztah.   [146] => [147] => == Odkazy == [148] => [149] => === Reference === [150] => [151] => [152] => === Externí odkazy === [153] => * {{Commonscat}} [154] => * {{Wikislovník|heslo=kojenec}} [155] => [156] => {{Pahýl}} [157] => {{Autoritní data}} [158] => {{Portály|Rodina}} [159] => [[Kategorie:Dětství]] [160] => [[Kategorie:Ontogeneze člověka]] [] => )
good wiki

Kojenec

Kojenec v 6. měsíci věku Kojenec je označení pro vývojové stádium dítěte ve věku od 29.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Novorozenec','Matka','strach','Strach','novorozenec','Motorika člověka','Soubor:Titti Teo.JPG','Kategorie:Dětství','batole','úzkost','Kompetence (pedagogika)','Otec'

Batole

Kategorie:Dětství

Matka

Novorozenec

Otec

Strach

Úzkost

Úzkost je normální reakce na stresující události a situace, ale někdy se může stát chronickou a negativně ovlivňovat každodenní život.