Array ( [0] => 14739680 [id] => 14739680 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Konformace [uri] => Konformace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|jiné=[[Konfirmace]] nebo [[Koformulace]]}} [1] => '''Konformace''' je ve [[Stereochemie|stereochemii]] termín označující různá [[Izomerie|uspořádání]] [[Molekula|molekul]] jedné [[Chemická sloučenina|sloučeniny]]; jedná konkrétní konformace se pak nazývá konformer (konformační izomer). Nejčastěji o ní mluvíme u [[uhlovodíky|uhlovodíkových]] ([[organická sloučenina|organických]]) sloučenin. Konformační variabilita je možná díky vnitřní rotaci částí molekul okolo [[Jednoduchá vazba|jednoduchých vazeb]], sloučeniny s [[dvojná vazba|dvojnou]] a [[Trojná vazba|trojnou vazbou]] díky přítomnosti π [[orbital]]u tuto vlastnost ztrácejí. O konformacích můžeme mluvit pouze u molekul, které mají nejméně čtyři atomy, přičemž tři sousední nesmí ležet na jedné [[Přímka|přímce]]. [2] => [3] => == Vlastnosti == [4] => [[Soubor:Eclipsed.png|náhled|perspektivní zobrazení (vlevo) a Newmanova projekce (vpravo)]] [5] => Na rozdíl od [[Strukturní izomer|konstitučních izomerů]] mezi sebou mohou konformery volně přecházet, proto je obvykle nemožné je izolovat. Přesto mezi jednotlivými konformery existuje energetická bariéra, kterou musí molekula překonat, takže se daná molekula vyskytuje procentuálně častěji v energeticky výhodné konformaci. Zvýšení energie v méně energeticky výhodné konformaci se nazývá [[Kruhové napětí|torzní pnutí nebo Pitzerovo napětí]].{{Citace monografie [6] => | příjmení = McMurry [7] => | jméno = John [8] => | titul = Organická chemie [9] => | vydání = 6 [10] => | vydavatel = VŠCHT v Praze / VUT v Brně [11] => | rok vydání = 2007 [12] => | isbn = 978-80-7080-637-1 [13] => | isbn2 = 978-80-214-3291-8 [14] => }} [15] => [16] => Jednotlivé konformery můžeme zobrazit perspektivním zobrazením, kde danou vazbu znázorňujeme šikmo, a nebo Newmanovou projekcí, kde molekulu sledujeme ve směru dané vazby. [17] => [18] => == Konformace acyklických sloučenin == [19] => {{Viz též|Alkany#Konformace alkanů}} [20] => [21] => Nejjednoduší organickou molekulou, u které pozorujeme změny konformace kolem vazby uhlík-uhlík, je [[ethan]]. Při rotaci se [[Vodík|vodíky]] obou [[Methyl|methylových]] skupin mohou dostat do dvou hraničních stavů, zákrytové (souhlasné) a nezákrytové (střídavé). Střídavá konformace je u ethanu výhodnější asi o 12 kJ.mol−1 a za běžných podmínek se v ní vyskytuje 99 % jeho molekul. U [[Propan|propanu]] tento rozdíl činí přibližně 14 kJ.mol−1. [22] => [23] => U butanu při otáčení na vazbě mezi 2. a 3. uhlíkem rozlišujeme více mezních konformací podle torzního úhlu mezi methylovými skupinami: antiperiplanární (180°), antiklinální (120°), synklinální (60°) a synperiplanární (0°). Nejnižší energii má přitom konformace antiperiplanární.{{Galerie|Newman projection ethane.png|Zákrytová a nezákrytová konformace ethanu znázorněna Newmanovou projekcí|Ethane conformations and relative energies-ru.svg|Graf znázorňující relativní rozdíl energie ethanu v závislosti na konformaci [24] => | mode = packed [25] => | heights = 120|Newman projection butane.svg|Konformace butanu v Newmanově projekci [26] => }} [27] => [28] => == Konformace cyklických sloučenin == [29] => Nejjednoduším [[Cyklické uhlovodíky|cyklickým uhlovodíkem]], který může nabývat různých konformací, je [[cyklobutan]]. Aby vyrovnal úhlové a torzní pnutí, je pro něj energeticky nejvýhodnější, aby se jeden z uhlíků nacházel přibližně 25° nad rovinou ostatních tří. Podobně vystupuje i u [[Cyklopentan|cyklopentanu]] jeden z uhlíků mimo rovinu zbylých čtyř. [30] => [31] => === Konformace cyklohexanu === [32] => [[Soubor:Chair Boat Conformers Formulae V.1.svg|náhled|253x253pixelů|Židličková a vaničková konformace cyklohexanu]] [33] => Podle experimentů má [[cyklohexan]] oproti předpokladům nulové trozní a úhlové pnutí, na což v roce 1890 poskytl odpověď chemik [[Hermann Sachs]] a později ji rozvinul [[Ernst Mohr]]. Cyklohexan se totiž zpravidla nevyskytuje planárně, nýbrž zaujímá tzv. ''židličkovou'' konformaci, kde atomy uhlíků díky zaujaté struktuře nemusí překonávat prakticky žádný odpor. Další mezní konformací, které se rozlišuje, ale není natolik energeticky výhodná (neobsahuje úhlové pnutí, ale je v ní přítomno značné pnutí torzní), je konformace tzv. ''vaničková''. Konformací, kterou musí molekula zaujmout při přechodu mezi židličkovou a vaničkovou, je konformace ''zkřížená''.{{Citace monografie [34] => | příjmení = Svoboda [35] => | jméno = J [36] => | titul = Organická chemie I [37] => | vydání = 1 [38] => | vydavatel = VŠCHT v Praze [39] => | místo = Praha [40] => | rok vydání = 2005 [41] => | strany = 73 [42] => | isbn = 80-7080-561-7 [43] => }} [44] => [45] => I méně výhodné konformace cyklohexanu jsou fixovány jako součást některých složitějších polycyklických molekul: židličková v [[Adamantan|adamantanu]], vaničková v bicyklo[2.2.2]oktanu a zkřížená v [[Twistan|twistanu]]. [46] => [47] => U nejběžnější židličkové konformace rozlišujeme dva typy vazeb substituentů na cyklus (například vodíků). Z každého uhlíku totiž vychází jedna vazba axiální a jedna ekvatoriální, přičemž axiální vazby míří přibližně kolmo na aproximovanou rovinu molekuly, zatímco ekvatoriální leží přibližně v této rovině. [48] => [[Soubor:CC6H12-confs.png|náhled|282x282pixelů|Židličkový cyklohexan s vyznačenými axiálními (červeně) a ekvatoriálními (modře) vazbami. Při překlopení dojde k prohození těchto vazeb.]] [49] => U židličkové konformace cyklohexanu navíc může docházet k tzv. překlopení, kdy se jeden konformer samovolně změní ve svůj zrcadlový obraz a přitom dojde k prohození axiálních a ekvatoriálních vazeb (původně axiální vodíky se nyní nachází v ekvatoriální poloze a naopak). Bariéra tohoto přechodu je jen 45 kJ.mol−1 a dochází k němu velmi rychle, proto máme ve směsi přítomny obě formy a jednotlivé struktury nerozlišujeme. [50] => [51] => == Odkazy == [52] => [53] => === Reference === [54] => [55] => [56] => === Externí odkazy === [57] => * {{Commonscat}} [58] => {{Autoritní data}} [59] => [60] => [[Kategorie:Teoretická chemie]] [] => )
good wiki

Konformace

Konformace je ve stereochemii termín označující různá uspořádání molekul jedné sloučeniny; jedná konkrétní konformace se pak nazývá konformer (konformační izomer). Nejčastěji o ní mluvíme u uhlovodíkových (organických) sloučenin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Stereochemie','Trojná vazba','Konfirmace','Soubor:CC6H12-confs.png','Adamantan','Hermann Sachs','Soubor:Chair Boat Conformers Formulae V.1.svg','cyklobutan','Propan','Vodík','ethan','Kruhové napětí'

Adamantan

Cyklobutan

Ethan

Konfirmace

Propan

Stereochemie

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.