Array ( [0] => 14746827 [id] => 14746827 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kortizol [uri] => Kortizol [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kortizol je hormon, který je produkován nadledvinami a hraje důležitou roli v rámci stresové reakce těla. Tento hormon je známý svým protizánětlivým účinkem a pomáhá tělu reagovat na různé druhy stresu. Kortizol také ovlivňuje metabolismus, imunitní systém a schopnost těla regulovat hladinu cukru v krvi. Příliš nízké nebo příliš vysoké hladiny kortizolu mohou mít negativní vliv na zdraví. V některých případech je kortizol předepisován jako lék při různých onemocněních, jako je například astma nebo autoimunitní choroby. [oai] => Kortizol je hormon, který je produkován nadledvinami a hraje důležitou roli v rámci stresové reakce těla. Tento hormon je známý svým protizánětlivým účinkem a pomáhá tělu reagovat na různé druhy stresu. Kortizol také ovlivňuje metabolismus, imunitní systém a schopnost těla regulovat hladinu cukru v krvi. Příliš nízké nebo příliš vysoké hladiny kortizolu mohou mít negativní vliv na zdraví. V některých případech je kortizol předepisován jako lék při různých onemocněních, jako je například astma nebo autoimunitní choroby. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|[[kortizon]] – steroidní hormon patřící do skupiny kortikoidů}} [1] => {{Infobox - chemická sloučenina [2] => | název = Kortizol [3] => | obrázek = Cortisol3.svg [4] => | velikost obrázku = 250px [5] => | popisek = Strukturní vzorec [6] => | systematický název = 11β,17,21-trihydroxypregn-4-en-3,20-dion [7] => | triviální název = kortizol [8] => | funkční vzorec = [9] => | sumární vzorec = C21H30O5 [10] => | číslo CAS = 50-23-7 [11] => | molární hmotnost = 362,465 g/mol [12] => | pKa = [13] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS08}}{{Citace elektronického periodika | titul = Hydrocortisone | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5754 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}
{{Varování}} [14] => }} [15] => '''Kortizol''' (''kortisol'', [[Mezinárodní nechráněný název|INN]] '''hydrokortison''') je nejúčinnějším [[hormon]]em ze skupiny [[glukokortikoidy|glukokortikoidů]] produkovaných kůrou [[nadledvina|nadledvin]]. [16] => [17] => == Produkce == [18] => [[Soubor:ACTH Negative Feedback.svg|náhled|Obrázek zachycující negativní [[zpětná vazba|zpětnou vazbu]] ACTH]] [19] => Kortizol je hormon vykazující tzv. glukokortikoidní účinnost, což je však vlastnost společná s dalšími hormony, které mají ovšem u člověka slabší účinky. Zejména to je [[kortizon]] a [[kortikosteron]] (druhý jmenovaný má nejslabší účinek, naopak u ptáků se jedná o hlavní glukokortikoid). Kortizol vzniká v [[kůra nadledvin|kůře (cortex) nadledvin]]. Ta však obsahuje z [[histologie|histologického]] hlediska pod pouzdrem žlázy (''[[capsula glandulae]]'') 3 vrstvy. Hned pod pouzdrem je to ''[[Kůra nadledvin#Zona glomerulosa|zona glomerulosa]]'', pak střední, nejsilnější vrstva ''[[Kůra nadledvin#Zona fasciculata|zona fasciculata]]'' a třetí, nejtenčí vrstva ''[[Kůra nadledvin#Zona reticularis|zona reticularis]]''. Kortizol, stejně jako další steroidní hormony ([[glukokortikoidy]] a [[androgen]]y), je produkován ve střední ''zona fasciculata''. Proto název ''kortizol'' z [[latina|latinského]] ''cortex'', ''corticis'' (f) – ''kůra'', přípona ''-ol'' značí [[hydroxyl|alkoholovou skupinu]]. [20] => [21] => Produkce kortizolu je silně stimulována [[Adrenokortikotropní hormon|adrenokortikotropním hormonem]] (ACTH), který pochází z [[Hypofýza#Adenohypofýza|adenohypofýzy]]. Kromě toho má ACTH i výrazné trofické (růstové) účinky na kůru nadledvin, nejvíce na ''zonu fasciculata''. Produkce ACTH je ovlivňována negativní [[zpětná vazba|zpětnou vazbou]], tedy čím více je kortizolu v krvi, tím slabší je stimulace produkce ACTH. Opačně při nízké koncentraci kortizolu v krvi dochází k nadprodukci ACTH, což vede k hyperplazii (zvětšení) kůry nadledvin. Na tento fakt je třeba dbát při umělém podávání kortizolu či jeho derivátů v rámci [[léčba|terapie]], a proto je nutné vysazovat kortizol postupně. ACTH má [[cirkadiánní rytmus|cirkadiánní]] charakter, s nejvyšší úrovní produkce ráno do 9. hodiny, s nejnižší před usínáním a do půlnoci. Produkce kortizolu [[cirkadiánní rytmus]] ACTH pochopitelně kopíruje. I z tohoto důvodu kortizol působí jako hlavní stresový kortikosteroid (uvolňován při stresu). Když je člověk vystaven stresu, [[Hypothalamus|hypotalamus]] uvolňuje [[kortikoliberin]] (CRH) zvyšující produkci ACTH, která následně vede ke zvýšené produkci kortizolu. [22] => [23] => Je málo rozpustný ve vodě a z toho důvodu vyžaduje pro transport v krvi přenašeč. Z kůry nadledvin je tak produkován do krevního oběhu, kde je cca 75–80 % kortizolu vázáno na [[transkortin|CBP]] (''cortisol binding protein = cortisol binding globulin = transcortin'') ze třídy α1 globulinů, 15 % pak na [[albumin]]. Biologický účinek má jen volný kortizol, kterého je zhruba 10 %. [24] => [25] => == Funkce == [26] => Kortizol zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích ([[stres]]ech, [[Infekční onemocnění|infekčních chorobách]], velké tělesné námaze, dlouhodobém hladovění). Jeho účinek na [[metabolismus]] by se dal jednoduše popsat jako [[katabolismus|katabolický]], [[antianabolismus|antianabolický]] a [[diabetogen]]ní. V [[játra|játrech]] má však efekt [[anabolismus|anabolický]]. Kortizol se zúčastňuje přeměny všech základních živin a je obecně charakterizován jako hormon s účinkem na: [27] => [28] => * [[intermediární metabolismus]] – stimuluje [[glukoneogeneze|glukoneogenezi]], [[glykogeneze|glykogenezi]], [[lipolýza|lipolýzu]] (blokuje [[fosfodiesteráza|PDE]] (fosfodiesterázu), čímž aktivuje [[lipáza|lipázy]]), snižuje vychytávání [[glukóza|glukózy]] [[sval]]y a trávicím traktem, čímž ji šetří pro [[mozek]]. [29] => * [[metabolismus bílkovin]] – má [[rozklad proteinů|proteokatabolický]] efekt, kdy navozuje rozpad [[Bílkovina|proteinů]] (především v [[pojivo|pojivu]] a ve svalech), inhibuje jejich [[proteosyntéza|syntézu]], což vede ke vzniku [[strie|strií]] v [[kůže|kůži]], která je tenčí a rány se hůře hojí, dále způsobuje demineralizaci [[kostní tkáň|kostní tkáně]], což při zvýšené koncentraci vede k [[osteoporóza|osteoporóze]]. [30] => * [[metabolismus lipidů]] – k lipidům nemá jednoznačný vztah. Stimuluje [[lipolýza|lipolýzu]] v tukové tkáni dolních končetin, ale na druhou stranu podporuje ukládání tuků v [[tuková tkáň|tukové tkáni]] trupu a obličeje. Při nadprodukci kortizolu ([[Cushingův syndrom]]) se to projeví jako tzv. měsíčkovitý obličej. [31] => * průběh [[zánět]]u – snižuje [[permeabilita|permeabilitu]] (propustnost) [[vlásečnice|kapilár]] a stabilizuje [[lyzozom]]ální membránu (hlavní protizánětlivý účinek), navozuje pokles [[eosinofil]]ní a [[lymfocyt]]ární frakce, naopak zvyšuje hladinu [[neutrofil]]ů, zastavuje růst [[fibroblasty|fibroblastů]] a [[glykosaminoglykany|glykosaminoglykanů]], zmírňuje [[imunitní systém|imunitní]] odpověď organizmu. Nepůsobí na příčinu zánětu, ale zmírňuje jeho příznaky. [32] => * další orgánové systémy – stimuluje [[centrální nervová soustava|CNS]], zvyšuje její [[dráždivost]] a emoční labilitu, ovlivňuje vstřebávání [[vápník]]u ve střevě, způsobuje také retenci sodíku a tím zadržování vody v organizmu. [33] => [34] => === Mechanismus účinku === [35] => Jako všechny [[steroid]]y, i kortizol působí jako [[transkripční faktor]] po navázání na [[receptor]] v [[cytoplazma|cytoplazmě]] či rovnou v [[buněčné jádro|jádře]] cílové buňky. Fyziologický účinek je proto relativně pomalý (řádově hodiny až dny). [36] => [37] => == Patologie == [38] => Nižší či vyšší produkce [[glukokortikoid]]ů včetně kortizolu v kůře nadledvin vede k patologickým změnám. Účinek kortizolu ve smyslu snížení či zvýšení účinku na organismus může též narušit nedostatek či nadbytek jeho přenašeče [[transkortin]]u v plazmě. Patologické změny v účinku kortizolu mohou pochopitelně nastat i při změně hladin [[ACTH]]. Trofické účinky ACTH na kůru nadledvin se projeví při slabé produkci kortizolu jako tzv. kompenzační [[hypertrofie]] (zvětšení tkáně), která může vést až k [[hyperplazie|hyperplazii]]. Naopak při nadbytku kortizolu dochází ke zmenšení účinné tkáně (kompenzační [[hypotrofie]]). Při náhlém vysazení glukokortikoidů při jejich terapeutickém podávání se náhle skokově zvýší produkce ACTH. Tento jev se nazývá „rebound“ fenomén (rebound – zpětný náraz, zvrat). Pro srovnání hladiny kortizolu je důležité konzumovat potraviny bohaté na [[Vitamín|vitamíny]], [[Minerál|minerály]] a zdravé tuky, omezit [[kofein]], [[Alkoholy|alkohol]] a [[tabák]], dbát na dostatek fyzické aktivity i spánku. Lékaři mohou doporučit hormonální terapii nebo [[Kortikosteroidy|orální kortikosteroidy]] jako například hydrokortizon, prednison, nebo kortizon acetát. [39] => [40] => === Snížená produkce === [41] => {{podrobně|Addisonova choroba}} [42] => Při hypofunkci [[kůra nadledvin|kůry nadledvin]] či [[hypofýza|hypofýzy]] může dojít k nižší produkci kortizolu ([[hypokortizolismus]] čili Addisonova choroba). Hlavními příznaky jsou [[slabost]], nízký [[krevní tlak]], [[hypoglykémie]], zvýšená [[pigmentace]], [[hyperkalémie]] (zvýšená hladina [[draslík]]u v plazmě). [43] => [44] => Nejčastěji se projeví jako primární hypokortizolismus, způsobený dysfunkcí samotných nadledvin. Jedná se o formu adrenální nedostatečnosti, která zaznamenává nejvyšší výskyt u dospělých mezi 30–60 rokem života. Při ní je sekrece kortizolu nižší. Příznaky onemocnění jsou [[hypoglykémie]], ztráta schopnosti reagovat na [[stres]], riziko ztráty účinnosti [[inzulin]]u, hubnutí až [[anorexie]], celková únava, [[hyponatrémie]] a [[hyperkalémie]]. ACTH, zvýšené v rámci kompenzace, způsobuje nadměrnou pigmentaci kůže. [45] => [46] => [[Sekundární hypokortizolismus]] je charakterizován absencí či výrazným snížením hormonu [[ACTH]] v séru. Tak se může rozvinout sekundární forma Addisonovy choroby, která je způsobena nedostatečnou stimulací kůry hormonem ACTH. Při sekundárním hypokortizolismu obecně dochází k atrofii nadledvin, poklesu produkce hormonů. K této situaci může také dojít při podávání exogenních glukokortikoidů, které způsobí zpětnovazebný útlum produkce ACTH. Stejným mechanizmem působí [[endokrinní nádor]]y produkující kortizol. Jinou příčinou jsou poruchy hypofýzy ([[Sheehanův syndrom]], [[panhypopituitarismus]], [[hypofysektomie]]), kdy nefunguje okruh zpětné vazby ACTH. Rozdíl mezi primární Addisonovou chorobou a sekundárním hypokortizolismem lze pozorovat v chybění pigmentace u sekundárního onemocnění a také u těchto pacientů jsou normální hladiny aldosteronu a draslíku ([[kalémie]]) v plazmě, protože systém [[renin]]-[[angiotenzin]] normálně funguje. [47] => [48] => === Zvýšená produkce === [49] => [[Soubor:Cushings dachshund.jpg|náhled|Cushingův syndrom u [[jezevčík]]a – atrofie svalů a rozšíření břicha]] [50] => {{podrobně|Cushingův syndrom}} [51] => Při hyperfunkci kůry nadledvin dochází k nadměrné produkci kortizolu ([[hyperkortizolismus|hyperkortizolismu]]). Typickými příznaky tohoto je [[obezita]] trupu a krku, měsícovitý obličej (''tzv. moon face''), [[hirsutismus]], ztráta svalové hmoty, [[strie]] [[kůže]] (porucha [[kolagen]]ových vláken) a její náchylnost k [[vře]]dům či intolerance glukózy (vede k její zvýšené tvorbě). [52] => [53] => Kortizol podporuje efekt [[katecholaminy|katecholaminů]], tím dříve nastoupí zúžení cév ([[vasokonstrikce]]) a vyšší krevní tlak při [[hyperkortizolismus|hyperkortizolismu]]. Také dochází ke snížení [[imunita (biologie)|imunitní obranyschopnosti]], poruchám duševního stavu (nižší intenzity – podrážděnost, nebo i vyšší intenzity – těžké psychické poruchy, jako [[schizofrenie]]), ale také k zadržování [[sodík]]u a vody v těle. Při typické bronzově zbarvené pigmentaci sliznic, kůže a vlasů a paralelních diabetogenních projevech kortizolu hovoříme o tzv. [[syndrom bronzového diabetu|syndromu bronzového diabetu]]. [54] => [55] => Primárním hyperkortizolismem je [[Cushingův syndrom]]. Může být způsoben zvýšením [[ACTH]] (např. [[nádor adenohypofýzy|nádorem adenohypofýzy]]) nebo [[nádor kůry nadledvin|nádorem kůry nadledvin]]. Hlavními symptomy jsou [[hyperglykémie]], negativní [[dusíková bilance]] a tzv. měsíčkovitý obličej. Cushingův syndrom mohou vyvolat též lékaři uměle (iatrogenně), a to terapeutickým podáváním kortizolu. Laboratorní testy mohou u pacientů s hypekortizolismem rozpoznat [[hyperglykémie|hyperglykémii]] (zvýšenou hladinu krevního cukru v plazmě) či poruchu glukózové tolerance, [[glykosurie|glykosurii]] (krevní cukr v [[moč]]i), [[hypokalémie|hypokalémii]] (nižší hladinu draslíku v plazmě) a [[metabolická alkalóza|metabolickou alkalózu]]. Avšak dostatečný průkaz dává až test na přítomnost volného kortizolu v moči a testy sérového kortizolu. Bez odpovídající léčby by asi polovina pacientů zemřela do 5 let po rozvinutí nemoci, většinou na opakující se infekce, komplikace [[ateroskleróza|aterosklerózy]] a následky vysokého krevního tlaku. Léčba musí odstranit příčinu hyperkortikalismu, a podle toho může kombinovat chirurgický, radiologický a medikamentózní přístup. [56] => [57] => == Farmakologie == [58] => Kortizol a jeho deriváty se používají jako nejúčinnější [[antiflogistika]] (protizánětlivé léky). Příkladem používaného derivátu je [[halogenace|halogenovaný]] [[dexamethason]], který má silnější glukotropní i protizánětlivé účinky než kortizol. Nežádoucí účinky kortizolu a jeho derivátů však znemožňují užití v běžné terapii. Nejčastěji se aplikují lokálně. [59] => [60] => Kortizol (hydrocortisonum) má relativně vyvážené glukokortikoidní a mineralokortikoidní účinky. Je indikován v perorální formě (tj. ústy) při nedostatečnostech nadledvinové kůry, parenterálně (tj. mimo [[trávicí systém]]) při akutních projevech [[alergie|alergií]] a [[šok]]ových stavů. [61] => [62] => V parenterální formě je kortizol obsažen jako sodná sůl [[hemisukcinát]]u. [63] => [64] => == Reference == [65] => [66] => [67] => == Literatura == [68] => * Ledvina, M.: ''Biochemie pro studující medicíny. II. díl.'' Praha: Karolinum, 2004, s. 433–436. [69] => * Velíšek, L.: ''Patofyziologické texty k seminářům a přednáškám'', 3. LF UK, 1997. [70] => * Hynie, S. et al.: ''Farmakologie, 2. díl''. Vydavatelství Karolinum, Praha 1996. [71] => * Jelínek, R. et al.: ''Skripta histologie''. Supertext v síti 3. LF UK v Praze. [72] => [73] => == Externí odkazy == [74] => * {{Commonscat}} [75] => [76] => {{Autoritní data}} [77] => {{Portály|Medicína}} [78] => [79] => [[Kategorie:Glukokortikoidy]] [80] => [[Kategorie:Imunosupresiva]] [81] => [[Kategorie:ATC A01AC]] [82] => [[Kategorie:ATC A07EA]] [83] => [[Kategorie:ATC C05AA]] [84] => [[Kategorie:ATC D07AA]] [85] => [[Kategorie:ATC D07XA]] [86] => [[Kategorie:ATC S02BA]] [87] => [[Kategorie:ATC S01BA]] [88] => [[Kategorie:Primární alkoholy]] [89] => [[Kategorie:Terciární alkoholy]] [90] => [[Kategorie:Diony]] [] => )
good wiki

Kortizol

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ACTH','cirkadiánní rytmus','kůra nadledvin','kůže','hyperglykémie','strie','stres','kortizon','hyperkortizolismus','lipolýza','hypoglykémie','Cushingův syndrom'

Hyperglykemie

Hypoglykemie

Hypoglykemie je stav, při kterém klesá hladina glukózy v krvi.

Kortizon

Kůže

Lipolýza

Stres