Array ( [0] => 15483401 [id] => 15483401 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kosmonaut [uri] => Kosmonaut [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kosmonaut je osoba, která se specializuje na cestování do vesmíru. Na české Wikipedii se tento termín používá pro stránku, která poskytuje informace o kosmonautech, jejich výcviku, misech, technologii a historii vesmírného výzkumu. Stránka obsahuje informace o slavných kosmonautech z různých zemí, včetně Česka, a jejich účasti na významných vesmírných misích, jako byla například mise Apollo nebo Mezinárodní vesmírná stanice. Kosmonaut také zahrnuje informace o kosmických lodích, raketách a technologiích využívaných při cestách do vesmíru. Stránka se také zabývá historickým vývojem vesmírného výzkumu a jejich dopady na lidskou společnost. [oai] => Kosmonaut je osoba, která se specializuje na cestování do vesmíru. Na české Wikipedii se tento termín používá pro stránku, která poskytuje informace o kosmonautech, jejich výcviku, misech, technologii a historii vesmírného výzkumu. Stránka obsahuje informace o slavných kosmonautech z různých zemí, včetně Česka, a jejich účasti na významných vesmírných misích, jako byla například mise Apollo nebo Mezinárodní vesmírná stanice. Kosmonaut také zahrnuje informace o kosmických lodích, raketách a technologiích využívaných při cestách do vesmíru. Stránka se také zabývá historickým vývojem vesmírného výzkumu a jejich dopady na lidskou společnost. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Bruce McCandless II during EVA in 1984.jpg|náhled|Americký astronaut ve volném prostoru (1984)]] [1] => '''Kosmonaut''' nebo též '''astronaut''' či '''tchajkonaut''' je člověk, který uskutečnil kosmický let nebo absolvoval přípravu na let.{{Citace elektronické monografie [2] => | autor = [3] => | odkaz na autora = [4] => | spoluautoři = [5] => | titul = Astronaut fact book [6] => | url = http://spaceflight.nasa.gov/spacenews/factsheets/pdfs/astro.pdf [7] => | datum vydání = 2006 [8] => | datum aktualizace = [9] => | datum přístupu = 2009-01-04 [10] => | vydavatel = [[NASA]] [11] => | místo = [12] => | kapitola = [13] => | url kapitoly = [14] => | jazyk = anglicky [15] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070926023336/http://spaceflight.nasa.gov/spacenews/factsheets/pdfs/astro.pdf [16] => | datum archivace = 2007-09-26 [17] => | nedostupné = ano [18] => }} [19] => Podle definice komitétu pro kosmický výzkum [[COSPAR]] se za kosmický let považuje let zahrnující nejméně jeden [[oběžná dráha|oběh]] kolem [[Země]] nebo let [[kosmický prostor|kosmickým prostorem]] trvající nejméně 90 minut. Podle sportovních pravidel [[Mezinárodní letecká federace|FAI]]{{Citace elektronického periodika |titul=FAI Sporting Code |url=http://www.fai.org/documents/sportingcode |datum přístupu=2005-06-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110724011656/http://www.fai.org/documents/sportingcode |datum archivace=2011-07-24 |nedostupné=ano }} lze za cestu do vesmíru považovat let do výšky vyšší než 100 [[Metr#Kilometr|km]]. Americké vojenské letectvo [[Letectvo Spojených států amerických|USAF]] jako nejnižší dosaženou výšku pro uznání kosmického letu stanovilo dokonce jen 50 [[Angloamerická měrná soustava|mil]], tj. 80,5 km. [20] => [21] => Pro cesty do vesmíru a na vesmírnou stanici [[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]] jsou využívány ruské kosmické lodě [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] a po ukončení amerického programu [[Space Shuttle]] v roce 2011 jsou od roku 2020 využívány také americké kosmické lodě [[Dragon 2|Crew Dragon]]. Na dopravu na čínskou vesmírnou stanici [[Vesmírná stanice Tchien-kung|Tchien-kung]] jsou lidé dopravováni čínskou kosmickou lodí [[Šen-čou]]. [22] => [23] => == Kosmonaut, astronaut, tchajkonaut == [24] => Termín '''kosmonaut''' se začal používat v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] (rusky космонавт), jako složení řeckých slov κοσμος (kosmos, vesmír) a ναύτης (nautes, námořník), ve stejném významu začali současně ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] používat slovo '''astronaut''' z řeckého άστρον (astron, hvězda) a ναύτης (nautes, námořník). Slovo kosmonaut se používá pro lidi, kteří letěli sovětskými či ruskými [[kosmická loď|kosmickými loděmi]], kdežto osoby využívající amerických kosmických prostředků se označují slovem astronaut.{{Citace elektronického periodika | titul = Astronaut Biographies | periodikum = web.archive.org | vydavatel = jsc.nasa.gov | datum_vydání = 2007-03-07 | url = http://www.jsc.nasa.gov/Bios/ | url archivu = https://web.archive.org/web/20070307132816/http://www.jsc.nasa.gov/Bios/}} V roce 1995 se [[Norman Thagard]] stal prvním Američanem, který letěl do vesmíru na palubě ruské rakety a stal se tak prvním „americkým kosmonautem“.{{Citace elektronického periodika | titul = Illustrious alumnus: Former astronaut Thagard recounts thrills of spaceflight | periodikum = www.utsouthwestern.edu | url = https://www.utsouthwestern.edu/newsroom/articles/year-2017/former-astronaut-alumnus-thagard.html}}{{Citace elektronického periodika | titul = Astronaut-Physician Counting Down to Blastoff Aboard Russian Craft | periodikum = Los Angeles Times | datum_vydání = 1995-01-22 | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1995-01-22-mn-22879-story.html}} [25] => [26] => Když vypustila prvního člověka do kosmu [[Čína]], začal se v anglických verzích čínských médií{{Citace elektronického periodika [27] => | korporace = Xinhua [28] => | titul = Chinese taikonaut debuts spacewalk [29] => | periodikum = People's Daily Online [30] => | odkaz na periodikum = [31] => | datum vydání = 2008-9-27 [32] => | datum aktualizace = [33] => | datum přístupu = 2011-12-1 [34] => | url = http://english.peopledaily.com.cn/90001/90776/90881/6507790.html [35] => | jazyk = anglicky [36] => | issn = [37] => }}{{Citace elektronického periodika [38] => | autor = Lin Li [39] => | titul = Chinese taikonaut dismisses environment worries about new space launch center [40] => | periodikum = Xinhua [41] => | odkaz na periodikum = Sin-chua [42] => | datum vydání = 2008-1-26 [43] => | datum aktualizace = [44] => | datum přístupu = 2011-12-1 [45] => | url = http://news.xinhuanet.com/english/2008-01/26/content_7500262.htm [46] => | jazyk = anglicky [47] => | issn = [48] => }} i západních{{Citace elektronického periodika [49] => | příjmení = Spencer [50] => | jméno = Richard [51] => | titul = View is beautiful, says China's first 'taikonaut' [52] => | periodikum = The Telegraph [53] => | odkaz na periodikum = The Daily Telegraph [54] => | datum vydání = 2003-10-16 [55] => | datum aktualizace = [56] => | datum přístupu = 2011-12-1 [57] => | url = http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/asia/china/1444331/View-is-beautiful-says-Chinas-first-taikonaut.html [58] => | jazyk = anglicky [59] => | issn = [60] => }} a českých médiích{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Čínský tchajkonaut dosáhl vesmíru [62] => | periodikum = Novinky.cz [63] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [64] => | vydavatel = Borgis [65] => | datum vydání = 2003-10-15 [66] => | datum aktualizace = [67] => | datum přístupu = 2011-12-1 [68] => | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/17448-cinsky-tchajkonaut-dosahl-vesmiru.html [69] => }}{{Nedostupný zdroj}}{{Citace elektronického periodika [70] => | autor = vik [71] => | titul = První čínský tchajkonaut se vydá na vesmírnou procházku [72] => | periodikum = iDNES.cz [73] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [74] => | datum vydání = 2008-9-2 [75] => | datum aktualizace = [76] => | datum přístupu = 2011-12-1 [77] => | url = http://zpravy.idnes.cz/prvni-cinsky-tchajkonaut-se-vyda-na-vesmirnou-prochazku-pe4-/zahranicni.aspx?c=A080902_111405_zahranicni_vik [78] => | issn = [79] => }} objevovat termín '''tchajkonaut''' (z čínského slova tàikōng-„vesmír“ a řeckého ναύτης-„nautes, námořník“). V [[Čínština|čínštině]] se však tento termín nepoužívá; v ní existuje pojem generálně pro kosmonauty či astronauty '''jü chang jüan''' ({{Čínsky|znaky=宇航员|pchin-jin=yǔhángyuán}}, doslova „vesmírný navigační účastník letu“) a '''chang tchien jüan''' ({{Čínsky|znaky=航天员|pchin-jin=hángtiānyuán}}, doslova „navigační nebeský účastník letu“) pro kosmonauty [[Čínská národní vesmírná agentura|Čínské vesmírné agentury]]. [80] => [81] => == Statistiky == [82] => [[Soubor:Kosmonauti v Hájích.jpg|náhled|Sousoší kosmonautů ([[Vladimír Remek]] a [[Alexej Alexandrovič Gubarev|Alexej Gubarev]]) u [[Háje (stanice metra)|stanice metra Háje]] v Praze]] [83] => Prvním člověkem ve [[vesmír]]u byl [[Jurij Gagarin|Jurij Alexejevič Gagarin]], který [[12. duben|12. dubna]] [[1961]] na lodi [[Vostok 1]] jedenkrát obletěl Zemi. První Američan, který vykonal orbitální let kolem Země, byl [[John Glenn|John Herschel Glenn, Jr.]] ([[20. únor]]a [[1962]]). První ženou ve vesmíru se stala [[Valentina Těreškovová|Valentina Vladimirovna Těreškovová]]. K 18. červnu 2016 se do vesmíru podívalo 544 lidí ze 38 zemí.{{Citace elektronické monografie [84] => | příjmení = Holub [85] => | jméno = Aleš [86] => | titul = MEK – Malá encyklopedie kosmonautiky [87] => | url = http://mek.kosmo.cz/index.htm [88] => | datum vydání = [89] => | datum aktualizace = 2011-9-16 [90] => | datum přístupu = 2016-7-03 [91] => | vydavatel = [92] => | místo = [93] => | kapitola = Přehled kosmonautů [94] => | url kapitoly = http://mek.kosmo.cz/bio/knauti.htm [95] => | jazyk = [96] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081225054845/http://mek.kosmo.cz/index.htm [97] => | datum archivace = 2008-12-25 [98] => | nedostupné = ano [99] => }} Z nich 12 stanulo na povrchu [[Měsíc]]e v rámci programu [[Program Apollo|Apollo]]. Prvním kosmonautem z jiné země než [[Sovětský svaz|SSSR]] a [[Spojené státy americké|USA]] se stal [[2. březen|2. března]] [[1978]] [[Vladimír Remek]] z bývalého [[Československo|Československa]]. [100] => [101] => Současným největším pilotovaným programem je provozování [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice]]. Dalším je čínský program letů lodí [[Šen-čou]]. [102] => [103] => K 16. září 2011 bylo profesionálních kosmonautů a astronautů 145. Z toho 63 v americké [[NASA]] (v tom dva procházející základním výcvikem, není započteno 43 astronautů-manažerů); 40 v Rusku (37 v [[Oddíl kosmonautů CPK|oddílu Střediska přípravy kosmonautů]], v tom sedm procházejících základním výcvikem, tři v [[Oddíl kosmonautů RKK Eněrgija|oddílu RKK Eněrgija]]); po 14 kosmonautech měl [[Kosmonauti Číny|čínský oddíl]] a [[Astronauti ESA|oddíl Evropské kosmické agentury]]; devět sloužilo v [[Astronauti Japonska|oddílu japonské kosmické agentury]] (JAXA) a pět v [[Astronauti Kanady|oddílu Kanadské kosmické agentury]] (CSA).{{Citace elektronické monografie [104] => | autor = Ivanov [105] => | titul = Отряды и наборы космонавтов [106] => | url = http://www.astronaut.ru/start01.htm [107] => | datum vydání = [108] => | datum aktualizace = [109] => | datum přístupu = 2011-9-16 [110] => | jazyk = rusky [111] => }} [112] => [113] => V průběhu pilotovaných kosmických letů zahynulo 18 kosmonautů, z toho 13 [[Spojené státy americké|Američanů]] (při letu [[STS-51-L]] roku 1986 a [[STS-107]] roku 2003), čtyři [[Sovětský svaz|Sověti]] (při letu [[Sojuz 1|Sojuzu 1]] roku 1967 a [[Sojuz 11|Sojuzu 11]] roku 1971) a jeden [[Izrael]]ec (v letu STS-107). (Do této statistiky nejsou zahrnuta úmrtí v průběhu pozemní přípravy letů – jako byla havárie [[Apollo 1|Apolla 1]].) Všechny havárie s výjimkou letu Sojuzu 11 se odehrály pod [[Kármánova hranice|Kármánovou linií]], jedinými lidmi, kteří zemřeli ve [[vesmír]]u, jsou tedy 3 členové tohoto letu. [114] => [115] => == Příprava kosmonautů == [116] => [[Soubor:Foale ZeroG.jpg|náhled|320px|Kosmonaut Gennady Padalka z [[Roskosmos|RKA]] (nalevo), Andre Kuipers z [[Evropská kosmická agentura|ESA]] (uprostřed) a C. Michael Foale z [[NASA]] (napravo) v [[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]] (2004)]] [117] => První kosmonauti v USA i SSSR byli vybíráni z vojenských a zkušebních letců. Později do kosmu začali létat i zástupci dalších profesí, především inženýři zaměstnaní u výrobců kosmické techniky, vědci, lékaři a další. [118] => [119] => Příprava kosmonautů na let sestává ze tří etap:{{Citace elektronické monografie [120] => | příjmení = [121] => | jméno = [122] => | odkaz na autora = [123] => | spoluautoři = [124] => | titul = РГНИИЦПК им. Ю. А. Гагарина [125] => | url = http://www.gctc.ru/index.php [126] => | datum vydání = [127] => | datum aktualizace = [128] => | datum přístupu = 2009-01-03 [129] => | vydavatel = РГНИИЦПК им. Ю. А. Гагарина [130] => | místo = Moskva [131] => | kapitola = Основные направления деятельности РГНИИЦПК им. Ю.А. Гагарина (Подготовка космонавтов) [132] => | url kapitoly = http://www.gctc.ru/direct/default.htm [133] => | jazyk = rusky [134] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090618130449/http://www.gctc.ru/index.php [135] => | datum archivace = 2009-06-18 [136] => | nedostupné = ano [137] => }} [138] => # Všeobecná kosmická příprava. Cílem je získání znalostí, návyků a dovedností nutných pro výkon povolání kosmonauta. V Sovětském svazu/Rusku trvá standardně dva roky, zakončena je zkouškou před státní mezirezortní komisí. Ve Spojených státech je jednoletá. [139] => # Specializovaná kosmická příprava. V ní se kosmonaut připravuje na let v kosmické lodi určitého typu. [140] => # Předletová kosmická příprava. Nyní se kosmonaut připravuje se členy své posádky na konkrétní kosmický let. [141] => [142] => Výcvik kosmonautů zahrnuje přípravu fyzickou, leteckou, parašutistickou a lékařsko-biologickou, výcvik k přežití v případě havárie nebo přistání v neobydlených oblastech. Dále technickou přípravu, zejména výcvik na trenažérech kosmických lodí k využití palubních systémů a vybavení, trénink ve stavu beztíže a za přetížení, seznámení se systémy zabezpečení životních podmínek a skafandry. Navíc se kosmonauti učí provádět vědecké experimenty a ekologické výzkumy, zkušební výrobu materiálů. Nezbytnou součástí znalostí kosmonauta je kosmická navigace, výcvik k provádění údržby, oprav a rekonstrukcí kosmických lodí a družic. [143] => [144] => Zatímco v počátcích vesmírných letů byla rozhodujícím kritériem výběru fyzická kondice kosmonautů a zvládání stresových situací (odborné znalosti jsou samozřejmé a dají se doplnit), s prodlužováním kosmických letů se pozornost přesunula na komunikační a sociální dovednosti.{{Citace monografie [145] => | příjmení = Hayesová [146] => | jméno = Nicky [147] => | rok = 2003 [148] => | titul = Aplikovaná psychologie [149] => | vydání = [150] => | vydavatel = Portál [151] => | místo = Praha [152] => | počet stran = [153] => | stránky = [154] => | svazek = [155] => | kapitola = Kosmická psychologie [156] => | url kapitoly = http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2922 [157] => | isbn = 80-7178-807-4 [158] => }}{{Citace elektronické monografie [159] => | příjmení = [160] => | jméno = [161] => | odkaz na autora = [162] => | titul = Jak se stát astronautem [163] => | url = http://www.revprirody.cz/data/0103/astronaut.htm [164] => | datum vydání = [165] => | datum aktualizace = [166] => | datum přístupu = 2009-6-5 [167] => | vydavatel = Řev přírody [168] => | místo = [169] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080613153632/http://www.revprirody.cz/data/0103/astronaut.htm [170] => | datum archivace = 2008-06-13 [171] => | nedostupné = ano [172] => }} I při letech na ISS je velký důraz kladen na vzájemnou spolupráci a poznávání amerických a ruských kosmonautů až po přátelství jejich rodin{{Citace elektronického periodika [173] => | příjmení = Baturin [174] => | jméno = Jurij [175] => | odkaz na autora = Jurij Baturin [176] => | titul = Придется ли оплачивать лишний вздох на МКС? [177] => | periodikum = Новая газета [178] => | odkaz na periodikum = [179] => | datum vydání = 2009-03-30 [180] => | datum aktualizace = [181] => | datum přístupu = 2009-6-5 [182] => | ročník = [183] => | číslo = 32 [184] => | strany = [185] => | url = http://www.novayagazeta.ru/data/2009/032/00.html [186] => | issn = [187] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090503023106/http://www.novayagazeta.ru/data/2009/032/00.html [188] => | datum archivace = 2009-05-03 [189] => | nedostupné = ano [190] => }} [191] => [192] => == Posádky == [193] => {{Podrobně|Funkce kosmonautů v posádkách}} [194] => [195] => První kosmické lodě byly jednomístné, ve vícemístných lodích má každý člen posádky své vlastní úkoly a odpovědnost. [196] => [197] => === Posádky sovětských a ruských lodí === [198] => [[Soubor:Russian space equipment.jpg|náhled|Ruský skafandr v muzeu [[Památník pokořitelů kosmu|Památníku pokořitelů kosmu]]]] [199] => V [[Voschod 1|Voschodu-1]] letěli velitel posádky ({{Cizojazyčně|ru|''командир экипажа''}}), palubní inženýr ({{Cizojazyčně|ru|''бортинженер''}}) a lékař ({{Cizojazyčně|ru|''врач''}}). V [[Voschod 2|Voschodu-2]] byl velitel lodi ({{Cizojazyčně|ru|''командир корабля''}}) a druhý pilot ({{Cizojazyčně|ru|''второй пилот''}}). [200] => [201] => V dalších sovětských a ruských kosmických plavidlech (lodě [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]]) je první člen posádky vždy velitel lodě. Druhý je palubní inženýr, pouze ve dvoučlenných posádkách programu Interkosmos létal zahraniční kosmonaut-výzkumník ({{Cizojazyčně|ru|''космонавт-исследователь''}}). Eventuální třetí člen posádky je nazýván různě v závislosti na jeho úkolech, do roku 1971 zpravidla inženýr-výzkumník ({{Cizojazyčně|ru|''инженер-исследователь''}}), později obvykle kosmonaut-výzkumník ({{Cizojazyčně|ru|''космонавт-исследователь''}}), někdy palubní inženýr 2 ({{Cizojazyčně|ru|''бортинженер-2''}}), nebo lékař-výzkumník ({{Cizojazyčně|ru|''врач-исследователь''}}), takzvaní kosmičtí turisté jsou oficiálně účastníci kosmického letu ({{Cizojazyčně|ru|''участник космического полёта''}}). [202] => [203] => === Posádky amerických lodí === [204] => V lodích [[Program Gemini|Gemini]] tvořil posádku velitel ({{Cizojazyčně|en|''Command Pilot''}}) a pilot ({{Cizojazyčně|en|''Pilot''}}). [205] => [206] => V [[Apollo (kosmická loď)|Apollech]] letěl velitel ({{Cizojazyčně|en|''Commander''}}), pilot velitelského modulu ({{Cizojazyčně|en|''Command Module pilot''}}) a pilot lunárního modulu ({{Cizojazyčně|en|''Lunar module pilot''}}), při letu Sojuz-Apollo nahrazen pilotem stykovacího modulu ({{Cizojazyčně|en|''Docking Module Pilot''}}). [207] => [208] => Posádky v programu [[Skylab]] se skládaly z velitele, pilota a vědeckého pilota ({{Cizojazyčně|en|''Science Pilot''}}). [209] => [210] => Posádky raketoplánu [[Space Shuttle]] tvořili velitelé, piloti a několik letových specialistů ({{Cizojazyčně|en|''Mission Specialist''}}) nebo specialistů pro užitečné zatížení ({{Cizojazyčně|en|''Payload Specialist''}}). Někdy byl určen velitel pro užitečné zatížení ({{Cizojazyčně|en|''Payload Commander''}}), ojediněle byl členem posádky účastník kosmického letu ({{Cizojazyčně|en|''Spaceflight Participant''}}). Velitel pilotoval raketoplán, byl zodpovědný za bezpečnost letu a posádku.{{Citace elektronické monografie [211] => | příjmení = [212] => | jméno = [213] => | odkaz na autora = [214] => | spoluautoři = [215] => | titul = Japan Aerospace Exploration Agency [216] => | url = http://www.jaxa.jp/index_e.html [217] => | datum vydání = [218] => | datum aktualizace = [219] => | datum přístupu = 2009-01-12 [220] => | vydavatel = [221] => | místo = Tokio [222] => | kapitola = Astronauts [223] => | url kapitoly = http://www.jaxa.jp/projects/iss_human/astro/index_e.html [224] => | jazyk = anglicky [225] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070321160909/http://www.jaxa.jp/index_e.html [226] => | datum archivace = 2007-03-21 [227] => | nedostupné = ano [228] => }} [229] => Pilot pomáhal veliteli v pilotování raketoplánu. Velitel pro užitečné zatížení řídil práce související s nákladem lodi. Letoví specialisté využívali systémy raketoplánu, včetně kanadské ruky a provádění výstupů do vesmíru, asistují pilotům. Mají hlavní roli v sestavování ISS. Specialisté pro užitečné zatížení provádějí experimenty a práce vyžadující speciální znalosti a dovednosti. Program amerických raketoplánů skončil v roce 2011. [230] => [231] => === ISS === [232] => Posádky stanice ISS jsou složeny z velitele, palubního inženýra ({{Cizojazyčně|en|''Flight Engineer''}}) a výzkumníka ({{Cizojazyčně|en|''Science Officer''}}).{{Citace elektronické monografie [233] => | příjmení = Vítek [234] => | jméno = Antonín [235] => | odkaz na autora = Antonín Vítek [236] => | spoluautoři = a kol. [237] => | titul = SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [238] => | url = http://www.lib.cas.cz/space.40/ [239] => | datum vydání = [240] => | datum aktualizace = [241] => | datum přístupu = 2009-01-16 [242] => | vydavatel = [243] => | místo = Praha [244] => | kapitola = Zkratky funkcí členů osádky [245] => | url kapitoly = http://www.lib.cas.cz/space.40/ZKR/FCE.HTM [246] => | jazyk = [247] => }} [248] => [249] => == Kosmonauti podle zemí == [250] => Od roku 1961 do června roku 2016 do vesmíru vzlétli občané 38 států. Poslat člověka do vesmíru vlastními silami jsou schopné pouze tři státy, a to od roku 1961 Sovětský svaz, resp. Rusko, od roku 1962 Spojené státy americké a od roku 2003 i Čína. [251] => [252] => === Sovětský svaz/Rusko === [253] => {{Podrobně|Sovětští kosmonauti|Kosmonauti Ruska}} [254] => [[Soubor:Gennady Padalka with Orlan suit.jpg|náhled|Kosmonaut na [[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]] [255] => ]] [256] => V Sovětském svazu byla první skupina kosmonautů zformována v březnu 1960. Bylo rozhodnuto vybrat dvacet vojenských pilotů. Pro přípravu kosmonautů vzniklo Centrum přípravy kosmonautů (CPK) podřízené velitelství vojenského letectva. [257] => [258] => Záhy po začátku kosmických letů prosazovalo vedení konstrukčních kanceláří a výrobních závodů účast svých zaměstnanců v kosmických letech. Po ostrých několikaletých sporech bylo dosaženo kompromisu, velitelem lodí Sojuz byl voják z CPK, palubní inženýr lodi byl inženýr z konstrukční kanceláře CKBEM. V březnu 1967 padlo rozhodnutí vládyПостановление ЦК КПСС и Совета Министров СССР №270-105 "О подготовке космонавтов-испытателей и космонавтов-исследователей" o oficiálním založení samostatných oddílů v ministerstvu všeobecného strojírenství, zdravotnictví a Akademii věd. V průběhu doby se každá sovětská instituce výrazněji zúčastněná v kosmickém programu snažila o sestavení vlastního oddílu kosmonautů. Plnohodnotný oddíl účastnící se letů do vesmíru sestavilo pouze několik z nich. [259] => Byly to vojenské letectvo (Centrum přípravy kosmonautů, okolo kterého vyrostlo Hvězdné městečko), společnost RKK Energija (předtím postupně OKB-1 v čele s S. P. Koroljovem, CKBEM, NPO Energija pod ministerstvem všeobecného strojírenství, dnes pod Roskosmosem) a Institut lékařsko-biologických problémů ministerstva zdravotnictví.{{Citace elektronické monografie [260] => | příjmení = Ivanov [261] => | titul = ASTROnote [262] => | datum vydání = [263] => | datum aktualizace = [264] => | datum přístupu = 2009-01-03 [265] => | kapitola = СССР - Россия [266] => | url kapitoly = http://www.astronaut.ru/as_rusia/as_rusia_0.htm [267] => }} [268] => [269] => === Spojené státy americké === [270] => {{Podrobně|Američtí astronauti}} [271] => [272] => V současné době existuje ve Spojených státech jediný oddíl – oddíl astronautů [[NASA]] existující od roku 1959. Kromě profesionálních astronautů se v [[Johnsonovo vesmírné středisko|Johnsonovu kosmickém středisku]] NASA připravují na kosmické lety též vojenští i civilní specialisté jiných organizací, zpravidla účastnící se jednoho letu po němž se vracejí k předešlé práci. [273] => [274] => V minulosti existovaly vojenské oddíly astronautů nezávislé na NASA. Úspěšný byl program [[Suborbitální kosmický let|suborbitálních]] letů [[North American X-15|X-15]], ostatní vojenské programy (X-20, [[Program MOL|MOL]]) vyústily do ztracena. V letectvu existoval oddíl astronautů od roku 1979, ale perspektivy letů byly nízké a program byl roku 1988 zrušen.{{Citace elektronické monografie [275] => | příjmení = Ivanov [276] => | titul = ASTROnote [277] => | datum vydání = [278] => | datum aktualizace = [279] => | datum přístupu = 2009-01-03 [280] => | kapitola = США [281] => | url kapitoly = http://www.astronaut.ru/as_usa/text/missl.htm [282] => }} [283] => [284] => === Čína === [285] => {{Podrobně|Kosmonauti Číny}} [286] => [287] => Diskuze o pilotovaných letech začala v Číně na jaře 1966 v souvislosti s přípravou desetiletého plánu kosmických výzkumů. Program byl přijat v květnu 1966. Základním úkolem byla výroba návratové fotoprůzkumné družice, pilotovaná kosmická loď měla být odvozenou verzí. Roku 1968 začaly práce na kosmické lodi, v letech 1970–1971 proběhl první výběr budoucích kosmonautů. V létě 1971 zahájilo činnost výcvikové středisko, v listopadu téhož roku kosmonauti zahájili přípravu, s prvním letem se počítalo koncem roku 1973. Ale už v září 1971 [[Mao Ce-tung|Maův]] zástupce a ministr obrany [[Lin Piao]] na útěku z Číny zemřel, mezi jeho zatčenými spojenci v armádě bylo i vedení centra přípravy kosmonautů, poté byl program v květnu 1972 zrušen.{{Citace elektronické monografie [288] => | příjmení = Ivanov [289] => | titul = ASTROnote [290] => | datum vydání = [291] => | datum aktualizace = [292] => | datum přístupu = 2009-01-03 [293] => | kapitola = Китай. Первый этап (1966 - 1972) годы [294] => | url kapitoly = http://www.astronaut.ru/as_china/text/step01.htm [295] => }} [296] => [297] => Koncem sedmdesátých let byl pilotovaný kosmický program obnoven, v čínském tisku se objevily zprávy o přípravě kosmonautů. V prosinci 1980 bylo oznámeno zrušení programu.{{Citace elektronické monografie [298] => | příjmení = Ivanov [299] => | titul = ASTROnote [300] => | datum vydání = [301] => | datum aktualizace = [302] => | datum přístupu = 2009-01-03 [303] => | kapitola = Китай. Второй этап (конец 70-х) [304] => | url kapitoly = http://www.astronaut.ru/as_china/text/step02.htm [305] => }} [306] => [307] => V sovětském i čínském tisku se v letech 1986–1989 objevily zprávy o oddílu kosmonautů, o této etapě čínského pilotovaného kosmického programu existuje jen skrovně informací.{{Citace elektronické monografie [308] => | příjmení = Ivanov [309] => | titul = ASTROnote [310] => | datum vydání = [311] => | datum aktualizace = [312] => | datum přístupu = 2009-01-03 [313] => | kapitola = Китай. Третий этап (середина 80-х) [314] => | url kapitoly = http://www.astronaut.ru/as_china/text/step03.htm [315] => }} [316] => [317] => Roku 1992 vláda rozhodla o zahájení programu pilotovaných kosmických letů. Začaly práce na kosmické lodi [[Šen-čou]] a od roku 1994 výběr kosmonautů. Od listopadu 1996 dva první kosmonauté zahájili přípravu v [[Hvězdné městečko|Hvězdném městečku]] v Rusku, v lednu 1998 byl zformován čtrnáctičlenný oddíl kosmonautů ze dvou navrátilců z Ruska, nyní instruktorů, a dvanácti finalistů výběru. První kosmický let čínského kosmonauta proběhl v říjnu 2003. Další lety proběhly v letech 2005, 2008 a 2012.{{Citace elektronické monografie [318] => | příjmení = Ivanov [319] => | titul = ASTROnote [320] => | datum vydání = [321] => | datum aktualizace = [322] => | datum přístupu = 2009-01-03 [323] => | kapitola = Китай. Четвертый этап (1992 - ...) [324] => | url kapitoly = http://www.astronaut.ru/as_china/text/step04.htm [325] => }} [326] => [327] => [328] => === Francie, Německo, Kanada, Itálie, Japonsko === [329] => {{Podrobně|Astronauti Francie|Astronauti Spolkové republiky Německo|Astronauti Kanady|Astronauti Itálie|Astronauti Japonska}} [330] => [331] => Pět zemí, Francie, Německo, Kanada, Itálie a Japonsko, v první polovině 80. let založilo vlastní oddíly astronautů, zpravidla sestávající pouze z několika, maximálně desítky, členů. [332] => Od počátku 80. let se do kosmu dostalo kolem desíti občanů těchto států. Evropané létali střídavě na amerických i ruských (dříve sovětských) lodích, Kanaďané a Japonci se vesmírných cest účastnili v amerických raketoplánech [[Space Shuttle]]. Po ukončení provozu raketoplánů všichni létají ruskými [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuzy]]. [333] => [334] => [[Astronauti Francie|Oddíl astronautů Francie]] existoval od června 1980, v rámci agentury CNES. Francouzi létali jak ruskými (dříve sovětskými) [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuzy]], tak americkými [[Space Shuttle|Shuttly]], [[Jean-Loup Chrétien]] se dokonce připravoval na let sovětským raketoplánem Buran. V devadesátých letech létali prakticky každoročně, od roku 1998 postupně francouzští astronauti přecházeli do [[Astronauti ESA|oddílu ESA]], poslední astronaut přešel v prosinci 2002. [335] => [336] => Od května 1978 se německý astronaut objevil mezi prvními astronauty ESA, od prosince 1982 měla své astronauty i německá kosmická agentura DLR. Ti i oni začali lety s Američany, od roku 1990 navštěvovali i sovětský/ruský [[Mir]]. [[Thomas Reiter]] si z Evropanů užil kosmických letů nejvíce, absolvoval na Miru a na [[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]] dva dlouhodobé pobyty v celkové délce 350 dní. V letech 1998–1999 přešli všichni astronauti DLR k ESA. [337] => [338] => V prosinci 1983 byli vybráni první astronauti Kanady pro lety raketoplánem Space Shuttle. Po založení Kanadské vesmírné agentury roku 1989 přešli do ní i kanadští astronauti. Kanaďané létali do kosmu s Američany. [339] => [340] => [[Astronauti Itálie|Oddíl astronautů Itálie]] existoval od listopadu 1984 do srpna 1998, od té doby působí Italové v oddílu ESA. V devadesátých letech absolvovali několik cest Space Shuttlem, v novém století (až do ukončení provozu raketoplánů) Italové střídali lety v Sojuzech a raketoplánech. [341] => [342] => V červnu 1985 byl založen i [[Astronauti Japonska|oddíl astronautů Japonska]] v japonské kosmické agentuře NASDA (2003 sloučena se dvěma dalšími organizacemi v [[JAXA]]). Japonci létali do vesmíru na palubě Shuttlů. Početnost oddílu postupně vzrůstala až na 8 členů (od roku 1999). Nezávisle na státu letěl roku 1990 Sojuzem na Mir [[Tojohiro Akijama|novinář televizní stanice TBS]], na podzim 2006 jen o málo unikl kosmický let soukromníkovi Daisuke Enomotovi. [343] => [344] => === ESA === [345] => {{Podrobně|Astronauti ESA}} [346] => [347] => První astronauti ESA byli vybráni k letům na raketoplánu Space shuttle v květnu 1978. Paralelně v Francii, Německu a Itálii vznikly národní oddíly. Nový nábor pod hlavičkou ESA proběhl začátkem 90. let, od roku 1992 členové rozšířeného oddílu létali v amerických i ruských lodích. Roku 1998 bylo rozhodnuto o rozpuštění národních oddílu členských zemí ESA (týkalo se tří výše uvedených zemí) a soustředění všech astronautů členských zemí ESA do jednoho oddílu. [348] => [349] => === Ostatní státy === [350] => Z ostatních zemí se kosmických letů zúčastnil jeden, nejvýše dva občané. Obyvatelé zemí ESA mají šanci na členství v oddílu ESA. Lidé z ostatních států se do vesmíru dostali zpravidla díky jednorázové nabídce kosmických velmocí, Sovětského svazu, resp. Ruska, nebo Spojených států, učiněné té které vládě. Zejména Sovětský svaz v druhé polovině 80. let nabízel kosmický let za poplatek každé rozvinutější zemi. [351] => [[Soubor:Vladimír Remek - modul.jpg|náhled|Modul [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuzu]] 28, ve kterém se Remek vrátil na Zemi, [[Letecké muzeum Kbely]]]] [352] => [[Soubor:Astronaut Nationalities.svg|náhled|Země, které měly nebo mají svého kosmonauta]] [353] => '''Přehled zemí s jedním nebo dvěma kosmonauty''' [354] => {| class=wikitable [355] => |- bgcolor="#efefef" [356] => !Stát [357] => !Kosmonaut [358] => !Počet letů [359] => !Rok (prvního) letu [360] => !Právní základ letu [361] => |- [362] => |{{Flagicon|ČSSR}} [[Československá socialistická republika|ČSSR]] [363] => |[[Vladimír Remek]] [364] => |1 [365] => |1978 [366] => | rowspan="9" |program [[Interkosmos]] [367] => |- [368] => |{{Flagicon|Polsko}} [[Polsko]] [369] => |[[Mirosław Hermaszewski]] [370] => |1 [371] => |1978 [372] => |- [373] => |{{Flagicon|NDR}} [[Německá demokratická republika|NDR]] [374] => |[[Sigmund Jähn]] [375] => |1 [376] => |1978 [377] => |- [378] => |{{Flagicon|Bulharsko}} [[Bulharsko]] [379] => |[[Georgi Ivanov]]
[[Alexandr Panajotov Alexandrov]] [380] => |1
1 [381] => |1979
1988 [382] => |- [383] => |{{Flagicon|Maďarsko}} [[Maďarsko]] [384] => |[[Bertalan Farkas]] [385] => |1 [386] => |1980 [387] => |- [388] => |{{Flagicon|Kuba}} [[Kuba]] [389] => |[[Arnaldo Tamayo Mendez]] [390] => |1 [391] => |1980 [392] => |- [393] => |{{Flagicon|Vietnam}} [[Vietnam]] [394] => |[[Pham Tuan]] [395] => |1 [396] => |1980 [397] => |- [398] => |{{Flagicon|Mongolsko}} [[Mongolsko]] [399] => |[[Džugderdemidin Gurragčá]] [400] => |1 [401] => |1981 [402] => |- [403] => |{{Flagicon|Rumunsko}} [[Rumunsko]] [404] => |[[Dumitru Prunariu]] [405] => |1 [406] => |1981 [407] => |- [408] => |{{Flagicon|Indie}} [[Indie]] [409] => |[[Rákeš Šarma]] [410] => |1 [411] => |1984 [412] => |mezivládní dohoda se Sovětským svazem [413] => |- [414] => |{{Flagicon|Saúdská Arábie}} [[Saúdská Arábie]] [415] => |[[Sultan Al-Saud]] [416] => |1 [417] => |1985 [418] => |mezivládní dohoda se Spojenými státy [419] => |- [420] => |{{Flagicon|Nizozemsko}} [[Nizozemsko]] [421] => |[[Wubbo Ockels]]
[[André Kuipers]] [422] => |1
1 [423] => |1985
2004 [424] => |členové oddílu ESA [425] => |- [426] => |{{Flagicon|Mexiko}} [[Mexiko]] [427] => |[[Rodolfo Neri Vela]] [428] => |1 [429] => |1985 [430] => |mezivládní dohoda se Spojenými státy [431] => |- [432] => |{{Flagicon|Sýrie}} [[Sýrie]] [433] => |[[Muhammed Ahmad Fáris]] [434] => |1 [435] => |1987 [436] => |mezivládní dohoda se Sovětským svazem [437] => |- [438] => |{{Flagicon|Afghánistán}} [[Afghánistán]] [439] => |[[Abdul Ahad Mómand]] [440] => |1 [441] => |1988 [442] => |mezivládní dohoda se Sovětským svazem [443] => |- [444] => |{{Flagicon|Velká Británie}} [[Spojené království|Velká Británie]] [445] => |[[Helen Sharmanová]] [446] => |1 [447] => |1991 [448] => |komerční dohoda se Sovětským svazem [449] => |- [450] => |{{Flagicon|Rakousko}} [[Rakousko]] [451] => |[[Franz Viehböck]] [452] => |1 [453] => |1991 [454] => |mezivládní dohoda se Sovětským svazem [455] => |- [456] => |{{Flagicon|Belgie}} [[Belgie]] [457] => |[[Dirk Frimout]]
[[Frank De Winne]] [458] => |1
1 [459] => |1992
2002 [460] => |mezivládní dohoda se Spojenými státy
člen oddílu ESA [461] => |- [462] => |{{Flagicon|Švýcarsko}}[[Švýcarsko]] [463] => |[[Claude Nicollier]] [464] => |4 [465] => |1992 až 1999 [466] => |člen oddílu ESA [467] => |- [468] => |{{Flagicon|Ukrajina}} [[Ukrajina]] [469] => |[[Leonid Kosťantynovyč Kadeňuk]] [470] => |1 [471] => |1997 [472] => |mezivládní dohoda se Spojenými státy [473] => |- [474] => |{{Flagicon|Španělsko}} [[Španělsko]] [475] => |[[Pedro Duque]] [476] => |2 [477] => |1998 a 2003 [478] => |člen oddílu ESA [479] => |- [480] => |{{Flagicon|Slovensko}} [[Slovensko]] [481] => |[[Ivan Bella]] [482] => |1 [483] => |1999 [484] => |mezivládní dohoda s Ruskem [485] => |- [486] => |{{Flagicon|JAR}} [[Jihoafrická republika|JAR]] [487] => |[[Mark Shuttleworth]] [488] => |1 [489] => |2002 [490] => |dohoda soukromníka s Ruskem [491] => |- [492] => |{{Flagicon|Izrael}} [[Izrael]] [493] => |[[Ilan Ramon]] [494] => |1 [495] => |2003 [496] => |mezivládní dohoda se Spojenými státy [497] => |- [498] => |{{Flagicon|Brazílie}} [[Brazílie]] [499] => |[[Marcos Pontes]] [500] => |1 [501] => |2006 [502] => |mezivládní dohoda s Ruskem [503] => |- [504] => |{{Flagicon|Švédsko}} [[Švédsko]] [505] => |[[Christer Fuglesang]] [506] => |1 [507] => |2006 [508] => |člen oddílu ESA [509] => |- [510] => |{{Flagicon|Malajsie}} [[Malajsie]] [511] => |[[Sheikh Muszaphar Shukor]] [512] => |1 [513] => |2007 [514] => |mezivládní dohoda s Ruskem [515] => |- [516] => |{{Flagicon|Jižní Korea}} [[Jižní Korea]] [517] => |[[I So-jon]] [518] => |1 [519] => |2008 [520] => |mezivládní dohoda s Ruskem [521] => [522] => |- [523] => |{{Flagicon|Dánsko}} [[Dánsko]] [524] => |[[Andreas Mogensen]] [525] => |1 [526] => |2015 [527] => |člen oddílu ESA [528] => |- [529] => |{{Flagicon|Kazachstán}} [[Kazachstán]] [530] => |[[Ajdyn Aimbetov]] [531] => |1 [532] => |2015 [533] => |mezivládní dohoda s Ruskem [534] => |- [535] => |{{Flagicon|UAE}} [[Spojené arabské emiráty]] [536] => |[[Hazzá al-Mansúrí]] [537] => |1 [538] => |2019 [539] => |mezivládní dohoda s Ruskem [540] => |} [541] => [542] => == Vesmírní turisté == [543] => [[Soubor:Expedition 19.jpg|náhled|180px|Vesmírný turista Charles Simonyi (napravo) na palubě ISS]] [544] => {{Podrobně|Vesmírný turista}} [545] => Od roku 2000 umožňuje ruská agentura [[Roskosmos]] jako jediná na světě i soukromníkům možnost zaplatit si let do vesmíru. Zájemci musí projít lékařskou komisí a absolvovat půlroční výcvik ve [[Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina|Středisku přípravy kosmonautů]] v [[Hvězdné městečko|Hvězdném městečku]] u Moskvy. V letech 2001–2009 proběhlo sedm takových letů, pět kosmických turistů byli občané USA, jeden pocházel z [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]] a jeden z Kanady. Cena se pohybovala mezi 20 až 40 miliony dolarů. [546] => [547] => Další let kosmického turisty byl uvažován na září 2015.{{Citace elektronické monografie [548] => | příjmení = Ivanov [549] => | titul = ASTROnote [550] => | datum vydání = [551] => | datum aktualizace = 2013-6-2 [552] => | datum přístupu = 2013-11-27 [553] => | kapitola = http://www.astronaut.ru/index/in_pers2/00_031.htm [554] => | url kapitoly = http://www.astronaut.ru/index/in_pers2/00_031.htm [555] => }} Naposledy letěli dva japonští vesmírní turisté na palubě Sojuzu roku 2021. [556] => [557] => == Odkazy == [558] => [559] => === Reference === [560] => [561] => [562] => === Související články === [563] => * [[Seznam kosmonautů zúčastnivších se kosmických letů]] [564] => * [[Funkce kosmonautů v posádkách]] [565] => * [[Overview effect]] [566] => [567] => === Externí odkazy === [568] => * {{Commonscat}} [569] => * {{Wikislovník|heslo=astronaut}} [570] => * {{Wikislovník|heslo=kosmonaut}} [571] => [572] => {{Autoritní data}} [573] => {{Portály|Kosmonautika}} [574] => [575] => [[Kategorie:Kosmonauti| ]] [576] => [[Kategorie:Dopravní profese]] [577] => [[Kategorie:Kosmonautika]] [] => )
good wiki

Kosmonaut

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Interkosmos','Space Shuttle','Sojuz (kosmická loď)','Spojené státy americké','Šen-čou','Mezinárodní vesmírná stanice','Sovětský svaz','NASA','vesmír','Hvězdné městečko','Jihoafrická republika','Vladimír Remek'

Interkosmos

NASA

Šen-čou

Vesmír